Divoké sny (29.) - Jablonecká Dejavu

Je to už kolik měsíců, kdy jsem si říkal, že už mě nečeká žádné "opravdické" dejavu, aby právě dnes přišla dvě další.

Jsem teď na návštěvě v penzionu ve vesnici "Nová ves u Jablonce nad Nisou". Na tisíc procent jsem si jist že jsem tu nikdy nebyl, ale ...

Jako první mě vypekl Miloš v mé GPSce. Správně mě vyhodil ze silnice Praha-Liberec na odbočce na Jablonec, ale po chvilce mě začal hnát doprava do neoznačené odbočky. No budiž - říkal jsem si - svítí mi na GPSce míň jak deset kilimotrů na dojezd, měl bych ji pomalinku začít brát úplně vážně. Nu, vyhnala mě do jednosměrky na rozbitou silnici a pak následně do vesnice. Byl jsem z toho dost vyveden z míry, protože obvykle do takto velkých vesnic směrovky jsou. Nu což, jel jsem dál, silnice se po chvilku zobousměrnila a najednou si říkám: "Tak moment, tady už jsem byl" a uvědomil si jeden starší sen, který jsme tu ještě nepopisoval. Prostě a krásně - průjezd autem skrz vesnici skončí u označeného přejezdu (pouze tzv. Ondřejským křížem), ale autem se přes něj nedostanu protože tam bude zábradlí a zůstanu v té vsi zaseklý. Pak půjdu pěšky po polní cestě, dostanu se pod most a pak dalšíma asfaltkama pryč. Nesměl by to ale být sen s němci, že ... :-( v němž jsem nikdy nechápal, kudy se tam ta auta dostala, případně kudy se dostanou ven.

Nojo, ale co teď v reálu. Vesnicí jsem projížděl krokem a zoufale po levé straně hledal nějakou obočku, ale ta nepřišla. A přišel onem přejezd a přesně jako ve snu. Neprůjezdný. Průchodný by oproti snu ale byl. Proklel jsem do třetího kolena výrobce map v mé GPS, pak nadával na sebe, že jsem nastavil "Nejrychlejší trasu" a podíval se doprava. (Vypečené místo na mapě Google - bod "A"- zjistíte, že jsem se měl koukat doprava ...)    

Oddechl jsem si, polňačka vysypaná štěrkem tam byla. Začal jsem pomalu sjíždět a nakonec i sjel, ale na kapotě mám o pár šlehů větvičkama víc. Pak mě ve stejné obci chtěla GPSka hnát do další uzkých uliček, ale nutil jsem ji aby přepočítávala dál a dál, držel jsem se přitom té silnice, kde byly nakresleny bílé lajny ...

Každopádně jsem ale na místo určení přeci jen nějak dojel a po ubytování vyrazil s kamarádem na procházku. Původně k vyhlídkové věži Nisanka, ale první kroky vedly kolem jisté modlitebny.
A bum ho, DEJAVU jak "kráva". Opět sen, opět jsem ho zde nepopisoval. Když ho shrnu, tak opět "německý problém" a nějaký místní člověk, hekající, supějící muž (ve snu občan téměř před smrtí, buď poslední odvážný anebo poslední znalý) mě vyvedl k této budově a pak se "ztratil". "Přišel jsem pozdě" hlesnu ve snu tiše. Budova vypadá opuštěně, okna má zadrátovaná pletivem, vchodové dveře počmárané. Jsem tak zklamán, že se ze snu probouzím. Nevím, jestli jsem chtěl z "německého" područí osvobodit sebe nebo přátele, nevím, jestli jsme měli spicha tady, nebo jsem tu měl projít portálem .... Mé zpoždění ve snu bylo odhadem 2-3 měsíce.

Každopádně jsme z kolegou kolem této modlitebny prošli a pokračovali dál, ani jsem mu nic nevysvětloval, až po napsání tohoto blogpostu mu pošlu odkaz ...

T-51 Jablonecká úzkokolejka

Jak se mi sem teď tématicky hodí sen, který se mi opakoval před třemi týdny. Začátek byl taky zajímavý - Dejavu při sledování videa o tramvajové lince č. 11, která jezdí mezi městy Jablonec a Liberec. Drclo mě to u jedené zatáčky blízko měnírny a to právě až při směru jízdy z Jablonce... (inkriminované video je z blogu "KIJFILM" - článeček na této adrese: http://kijfilm.blog.cz/0903/liberec-linka-11-dil-iii ) Hned ten večer se mi zdála repríza onoho snu ...

Sedím si tak v tramvaji jedoucí v lese mezi mladými náletovými dřevinami, tramvaj řídí mladá řidička a ve dveřích kabinky stojí další - pro pravidelné čtenáře mého blogu stačí, když řeknu jedno slovo: "ochránkyně". Jízda je poklidná, když v tom - rána. Ochránkyně okamžitě hodila pohledem do zrcátka a nemohla si nevšimnout letících jisker ze střechy. "Bouchnul ti sáček" oznámila řidičce. Ta přimačkla pedál až k podlaze řkouc: "Jestli zastavím jsme (jsem?) v prdeli" 

Jízda se stala doslova divokou. Kdo někdy jel v tramvaji T3, která má provozní rychlost na 60km/h a řidič tramvaj rozjel na 65km případně až na 70km (jde to!) tak asi ví, jak motor řve, v tramvaji to drnčí a vibruje, až se člověk bojí, že začnou lítat šrouby. Trať se stočila doleva a pak doprava (právě onou inkriminovanout zatáčkou - byť ve snu budova měnírny nebyla a les byl blíže ke kolejím a z obou stran) , řidička to krouhala bez ohledu na oblouky tak prudce, že za zatáčkou na poslední chvilku z kolejí uskakoval můj LARPový kamarád Torosar. Nesměl by to být můj divoký sen, aby na trati chyběly kousíčky kolejnic, ale tramvaj to dokázala (s příslušným rámusem, jako když přejíždíte mezery mezi spoji) přejet. A to už se blížila zastávka s výhybnou a řidička měla výhyku přehozenou doprava, takže začala zpomalovat. Jenže to už bylo cestoujícím v tramvaji ouvej i mě. Od podlahy nás pálily nohy a stoupalo to vzhůru po těle. Řidičce se podařilo zastavit a otevřít dveře. Šťastnější jedinci se zachránili ...

V jiné variantě snu jsem ještě o chvilku později studýroval onu tramvaj a nevypadala poškozeně, ale řidič ani ochránce nebyl nikde poblíž, takže se nikam nepokračovalo.

Jo a ještě: Ve všech opakovaních snu tohle místo s výhybnou vypadalo jako vlaková zastávka Křesín (tam žila má babička) spolu s odstavnou kolejí, která tam je v reálu ...