Shrnutí uplynulého týdne (17.)

Tento týden by šel napsat stručně jako "šeď šeď nuda", ale tak nějak jsem ve středu "získal" nechuť pracovat, problémem bylo chování top manažerů naší firmy. Navíc v tomto týdnu nemám žádný výlet nikam za hranice všedních dní...

Jediným světlejším odpolednem se tak opět stalo úterní dračí doupě, kde jsme si ve čtyřech zahráli více, než minulý týden v osmi. Je to o tom, že při prosazování vlastní akce nemusíme okřikovat či překřikovat ostatní, nebo se podřizovat většině...

Istien s monoploutví a rozbitá vejce

Sen z brzkého rána 21.dubna měl poměrně hodně pochroumanou realitu a patřil by do kategorie "povodňové sny". Když však vynechám vše zmíněné v předchozí větě, vznikl z toho následující sen

Sen z dnešního rána byl zajímavý. K mé bytné přijel Lístek spolu s dívkou Istien a sháněli ubytování. Očima jsem prozkoumal i jejich zavazadla, nebylo jich příliš mnoho. Dva malé kufříky a monoploutev. Tu si nesla Istien, byla nafukovací a zrovna teď byla nafouknutá a Istien ji odfoukla. Tu ploutev jsem si prohlížel a docela ji i záviděl....

Jenže ubytování je možné jen ve stodole na slámě a tak to tam s bytnou jdeme připravit - bytná vysbírala vejce od zanášejících slepic a dala je na plata. Pak ona i já z nějakého důvodu poodcházíme...

Závěr byl tento: rozbitá vejce a prchající dvojice před vzteklou bytnou :-) Já pak prchal(?) za nimi.

Otázka je, co a proč je rozbilo, to už se nedozvím - každopádně sen pak pokračoval průzkumem mírně rozvodněné řeky, která tu a tam utekla ze břehů a zalívala níže položená pole, ale to už je pak další příběh...

Též se mohu dohadovat, proč se ti dva ukázali v době povodní a proč měla Istien tu ploutev. Mě to skoro přišlo až tak, že Istien plula vodami a na svých zádech vezla kluka a dvě zavazadla... :-)

Travička je nejlepší z pod stromu

Sledovat naši kočičku Mourinku při pobytech venku bývá docela poučné, zvláště pak když nemá žádnou kamarádku, se kterou by se honila nebo hrála psychologické hry.

To se totiž chová jako zenbudhistka, která si prohlíží každou květinku, očichá si ji a až pak možná popojde dál. Její osobní stráž pak může odpočívat :-)  (Mourinka je kočka bytová, která smí občas na oplocenou zahrádku)

Výběr travičky na vyčištění žaludku probíhá úplně stejně a ani za čtyři roky, které Mourinka za chvilinku dosáhne, se mi nepodařilo vypozorovat, podle jakých kritérií je prováděn výběr. Tentokrát to vyhrála travička pod třešní...

=====
Psychologické hry bývají Pozorovaná a Zastrašovaná...

Při nedorozumění

„Při nedorozumění s vašimi milovanými, řešte pouze vzniklou situaci. Netahejte do toho minulost.“

Tändzin Gjamccho

Aktuálně: Hnutí Anonymous znepřístupňuje weby politických stran

IDNES: Na weby politických partají zaútočili hackeři, většinu z nich vyřadili
NOVINKY: Anonymous blokují weby český stran na podporu globální revoluce

Na výše zmíněné zprávy se můžeme podívat z mnoha hledisek, (překlepy, matení pojmů, ...) ale pojďme se podívat na texty obou zpráv - od hnutí anonymous bylo přislíbeno - cituji: "Anonymous proto v sobotu v 11 hodin napadnou weby ODS, ČSSD, KSČM, TOP 09, Věcí veřejných i Paroubkových národních socialistů."

Aktuální stav je, že stránky ODS, ČSSD, KSČM nefungují, stránky TOP09 zobrazují jen jednu stránku s omluvou. Tady úspěch je. Stránky VV jedou poměrně pomalu a u poslední strany mám dojem, že zůstaly "nepolíbeny". Ostatně já osobně měl problém je vůbec najít, ale strýček Google pomohl...

Můžeme se dohadovat, které stránky jsou přetížené dotazy tak, že jsou "shozené", nebo které byly vypnuty, ale nějaký vliv tyhle pokusy mají. Když už nic, tak aspoň trošku rozvířily prohnilé vody české politiky.

Interaktivní reklama 2.

Byl jsem upozorněn, že před týdnem jsem upozorinl sice na novou kampaň Tip-expu ale že to je již druhá taková.

A skutečně, v roce 2010 se také použilo opravovátko akorát tentokrát se místo roku vyplňuje anglické slovo



Pokud jste si hráli s předchozí reklamní kampaně, tak si zkuste vyplnit slovo football nebo roll.

film Rebelové podruhé

V předminulém příspěvku z kategorie "cspp" jsem narazil na ukázku z filmu Rebelové. Pojďme ještě na jednu.

Zuzana Norrisová - Pátá



Helenu "von Dráčkovou" jak ji někteří nazývají od doby jejíž soudních žalob na všechny, co se jejímu manželovi nelíbily, nemusím ze stejného důvodu. Ale její verze zní lépe. (Klipová verze je zde)

Druhá z verzí, kterou jsem nalezl, mi připomněla, s kým vším byly rozpoutány soudní pře.

Velikonoční LARP - příběh Pelinův

JE MÁLO DŘEVA!

Stavba lodí ho spotřebuje mnoho, a těžba spotřebuje zas mnoho sil, stromů a akrů lesa. Purkmistr Třešnička založil dřevorubeckou osadu pár dní karavaní chůze od Záře a těží zde dřevo pro Trojzubec a jeho loděnice.

Zatím šlo všechno hladce a malá osada těžila jak o život. Nyní však o život bojuje. Les jakoby se vzpíral lidským zásahům a dřevorubci i vojáci ztrácejí morálku. V okolí se objevuje zbytečně moc vlků, les roste závratným tempem, mýtiny jsou zas plné stromů za jedinou noc a ztratilo se už i pár drvoštěpů. Avšak je málo dřeva, a musí být vytěženo. Purkmistr Třešnička se proto obrací na ty, kteří o těch to věcech ví nejvíce a osobně bude dohlížet na probíhající práce. Obrací se na vás! Světem protřelé dobrodruhy a zkušené harcovníky, vy jste na vyřešení těchto podivností ti praví! Pomozte ukočírovat nespoutanou přírodu a zatněte sekery do stromů a meče do vlků! Progres je potřeba. Na zachránce osady bude čekat soukromá jachta v Trojzubecké loděnici!

Nejprve mi dovolte, abych se představil těm, kteří mě ještě neznají. Jsem Pelin, kouzelník z rasy lidské. Mé nadání se projevovalo od dětství, kdy jsme s rodiči a mým bratrem přešli do země Lakriské, a zde prožili několik šťastných let. Pak, kdy jsem se naučil prvních pár kouzel, dal jsem se na dráhu dobrodruha a doslova od píky se vyhrabal až na zástupce cechu kouzelnického.

Prožil jsem mnoho příběhů, několikero ústrků a projel i nejbližší země okolo Lakrisu (zvláště pak Velkojezerní zemi a Nefritovou zemi). Bůh osudu Taranis zřejmě chtěl, abych se při jednom z dobrodružství v Nefritové zemi oženil a má žena, lady Ebena, mi porodila mé první dítě. Od té doby jsem se snažil být doma a pracoval pro knihovny Vilhelma Starého...

Přesto jsem si prožil jedno dobrodružství přímo na Nefritu, které by vydalo na vlastní vyprávění, ale to asi nikdy nesepíšu, protože by se našel někdo, kdo by naše tehdejší zjištění zneužil pro sebe, což je rozdíl oproti mému dnešnímu vyprávění ...

Ale k věci - uživit rodinu, pokud neumíte nic "rozumného", je docela těžké a práce v knihovně nějak zvlášť nevynáší, takže jsem dostal takový nápad, že bych opět udělal něco dobrodružného, takže jsem oficiálně vyjel do Zahory, kde jsem měl sehnat nebo sepsat nějaký svitek pro knihovnu. Ukázalo se, že zde řeší jistý problém s lesem a já dorazil v tu pravou chvilku, kdy se sbírala družina, aby šla problém vyřešit a zastavit.

Osobně mě to zaujalo hned, jak jsem o úkolu slyšel, ale spíše z hlediska knihovníka - "z toho by mohl být zajímavý příběh" - a šel se přihlásit. Byl jsem docela překvapen, když jsem se tam setkal se starými přáteli - druidkou Nien, a chodcem Ahareenem a dále s druidem Lístkem, členem cechu obchodnického Fantomem a s nějakým plecháčkem - myslím, že se jmenoval Halfox. Při té příležitosti jsem zjistil, že mé mozkové závity už nepobírají nová jména tak bystře - přeci jen už nějakou tu desítku let mám za sebou...

Každopádně s námi šel ještě vyslanec purkmistra Třešničky a jeho pobočník - kouzelník, odhadem o úroveň znalejší než jsem teď já. Vzali jsme sebou zásobovače a jelo se.

Dost mě překvapilo, že dřevařská osada byla posazena tak hluboko v lese, bylo to pro mě neobvyklé, a i já vycítil, že v lese je cítit napětí...

Pátek

Do dřevařské osady jsme se dostali až navečer v pátek, kdy už byli dřevaři ve vesnici a zapíjeli další poměrně dobrý den - dnes prý zemřel jen jediný z nich, jemuž spadl na hlavu strom, jenž si na sebe skácel sám. Ti, co byli opilí středně, říkali, že si strom správně nasekl tak, aby padl od něj, ale že přesto nějakým kouzlem(?) padl na něj. Ti, co byli opilí víc si z toho dělali srandu, že se z člověka změnil na trpaslíka...

Ve vesnici jsme ale také nalezli předáka a několik podivných dřevorubců, kteří nebyli vůbec opilí - předák se mi jevil tak nějak obvykle, prostě plnit plán ať to stojí co to stojí. Ti zbylí dřevorubci byli takoví divní a od nich vzešel názor, že problémy vyvolali dřevorubci tím, že skáceli nějaký vzácný strom, aby si z něj mohl Třešnička udělat nějaký ozdobný exotický stůl. Naše dva druidy to zaujalo a mě ostatně také - přeci jen i můj bratr je druid - takže u nás tří nebylo místo na nějaké překvapení. Krátce jsme po tom pátrali a po zjištění, že onen strom rostl uprostřed dubového hájku. Chytrému napověz, ...

Nikdy jsem nebyl v lese, který se měnil ve hvozd, ale tenhle les jakoby takový byl, anebo, což byla druhá možnost, v něm žijí bytosti, které umějí les bránit. Věnoval jsem se dalšímu vyšetřování v táboře, ale nezjistil jsem nic, co by mojí teorii odporovalo - tedy až na to, že dřevorubci popíjeli i při těžení dřeva a určité nehody se jim stávaly k večeru, ale některé - jako přepadení od vlků - se staly vždy tak do směny [10 minut] a právě poté, co pokáceli některý ze zvláštních stromů - buď hodně starého, ale dobře rostlého, nebo nějakého, který ani neuměli pojmenovat, prostě vzácný strom.

S oběma druidy jsme pak řešili problém dřevorubce Lístečka, který byl něčím nebo někým poblázněn a chtěl jít za svojí milou do mlýna, jenže ten tu v okolí nebyl a není. Toho jsme ale neuhlídali, protože nás rozptýlil jiný problém.

Jeden z dřevorubců nás zavedl na jistou mítinku (jeden z těch, co nepili) a tam za námi přišel jeden z obyvatelů lesa - ent! Mě osobně to překvapilo dost, kolegy druidy méně. Každopádně jsme si vyslechli příběh, jak to vidí on - ent, jenž do tohoto lesa "před několika chvílemi vešel spolu s bratry" (tzn. před několika sty lety), zamysleli se a že je jich teď o jednoho méně, neboť jejich bratra skáceli se slovy, že z něj bude dobrý stůl. On bude bránit aktivně jen své bratry, ale bohužel, že jsou zde i další obyvatelé lesa, kteří se dřevorubce vrhají, když nekácí stromy pro svojí potřebu, ale pro obohacení svých kapes, těm bránit moc nechce. Ostatně by byl nejraději, kdyby se dřevorubecká osada přestěhovala blíže ke kraji lesa, tam že se jim nic takového, co se jim děje teď, dít nebude. Pokud však něco neuděláme my, vrhl by se do toho za pár dnů sám a bránil by les celý.

Ent nám toho řekl ještě dost a dost, ale protože jsme všichni tři odpřisáhli, že to šířit nebudeme zvláště pak "bobrům" [dřevorubcům], nebudu to psát ani zde. Zapamatoval jsem si ale jednu jeho radu, v našem snažení nám mohla pomoci nějaká poloopuštěná svatyně bohyně Iris....

Každopádně jsme ještě v noci zkusili odklidit z vesnice dřevorubecké sekery, protože jak v pěti lidech ohlídat padesátku dřevorubců, aby nekáceli nesprávné stromy?

Sobota

Podařilo se mi vyběhnout ze své houně v okamžiku, kdy nějaký předákův pohůnek začal pořvávat cosi ve smyslu, že je čas jít do práce a spolu se všemi členy družinky začal hovořit s dřevorubci a žádat je, aby se snažili pouze a právě dnes nekácet stromy, jenž jsou prastaré, nebo vzácné, případně nekáceli v dubovém hájku strom, který je v něm jediný jiný - že se pokusíme s lesem něco udělat, aby jim dal pokoj a toto nám pomůže ve vyjednávání.

Opět se dělíme na dvě skupiny, neboť i dřevorubci se dělí na dvě skupiny a šli s nimi. Pochopitelně, dokud jsme s nimi byli, tak se nedělo nic, ale jakmile jsem já s Nien a Lístkem odešli, děly se věci. A ty by se neděly, kdyby se kolem naší skupiny nemihl předák a neporučil jim skácet vzácný strom a byl to strom, který jsme extra dřevorubcům ukázali, že právě ten pokácet nesmí. Skáceli dalšího enta....

My mezitím chodili po lese a hledali cokoliv, co by nám mělo pomoci s naším lesním problémem, s problémem ztraceného dřevorubce Lístečka a také záhadně odejivšího Třešničkovo vyslance.

Originál záznamu se jmény stromů, jenž
byl posléze herně spálen

Začali jsme proto procházet les křížem krážem a hledat nějaké to vysvětlení, ale objevovaly se další podružné problémy, například chybějící květinka barda, který díky ní měl schopnost vytvářet nádherné zpěvy...

V průběhu chození po lese se nám povedlo dohledat zbylé enty a pojmenovat všechny vzácné dřeviny - tedy stromy s jmény Sapeli, Piňo de Ocate, Mailot, Baudonie, Eben, Masarandula, a Cedr. Některé z nich jsme našli ve vícero exemplářích (ty jsem se naučil rozpoznávat, tedy alespoň pro dnešek), některé se vyskytovaly jen jedenkrát. Tyhle všechny stromy jsme pak dělili na enty, staré stromy a mladé stromky, s tím mi pomohli oba druidové. Některé z těchto stromů měli i léčivou moc, když jsem je obejmul ...

Po obědě se nám problém s předákem vyhrotil - odmítnul uposlechnout jak naše prosby, tak i příkazy Ahareena, který má v této oblasti určité pravomoce, leč spíše jen administrativní, tvorové lesa již požadují odchod dřevorubců, neboť bylo pokáceno dalších pár vzácných stromů...

Potkali jsme i druhou část naší skupiny dobrodruhů a dali si dohromady to, co vyzjistili oni a to co vyzjistili my. K našim problémům tak přibylo jedno místo s rozbitou realitou a jeden student, který uprchl z místní magické univerzity a není k nalezení, nějaký kudůk alchymista, kolem nás prošel i nějaký bojovník, který byl - no, jako to říct - divný, naopak ubyl problém se svatyní, kterou našli naši kolegové a my jsme měli za sebou také jeden úspěšný bod - našli jsme místo, kde zesnul dřevorubec Lísteček...

Prohodili jsme si tedy území a šli prozkoumat tu svatyni (ti co se modlili k Iris, ti měli pocit že se po rozjímání cosi stalo, narozdíl ode mě, který sice zná vhodnou modlitbu k bohyni Iris, ale věří v bohyni Yawalanté a také se k ní modlil) a pak jsme se vraceli po stopách ostatních, kteří šli zkusit štěstí do jistého údolíčka, které bylo chráněno nějakou zvláštní bariérou - čím blíže k ní, tím více jsem cítil strach, obavy a děs, až jsem zjistil, že vlastně jdu někam jinam, než dolů do údolíčka. My už tam byli dříve, ale nepodařilo se nám projít ani předtím, ani teď. Cítil jsem, že je potřeba mít správnou myšlenku, aby šlo bariérou projít, jenže neumím přijít na to, jakou. To snad jedině analýzou použitého kouzla, ale to neumím. Odpoledne jsme byli nuceni hledat entí miminko, znovu jsem zkusil štěstí s bariérou, ale ani myšlenka, že chci pomoci entům a lesu mě nepropustila. Pochopil jsem, že údolí nebude chránit entí miminko a o tohle údolí ztratil zájem...

Po návratu do osady a rychlém pozdním obědě jsme zjistili, že předák znovu kácel vzácné stromy, kdosi v rámci odvety probudil divoké stromy a ti se prohnali vesnicí - zde vidím svoji chybu v tom, že jsem špatně vyhodnotil důvod vzteku a díky mě zemřeli minimálně dva dřevorubci....

To už jsem upozornil kouzelníka od Třešničky, co nám tu dělá předák a že stále kácí stromy a hatí tak naše plány a že hrozí díky tomu hrozí zkáza vesnice, on se rozhodl na předáka přímo dohlížet. Já byl už poměrně dost uchozený a tak krátce odpočívám v osadě. Jenže mi to nedalo - může kouzelník rozpoznat vzácný strom? (Neboli - kdo ohlídá hlídače?) Vypadl jsem rychle do lesa, kde jsem poprvé v tomto lese seslal silné kouzlo a to neviditelnost. a pokračoval po stopách dřevorubců. Bohužel, měl jsem pravdu, předák vázal vodící lano na vzácný strom Mailot a to na starý kus, i přes dohled kouzelníka. Okamžitě jsem to napálil do vesnice za svými druhy, kde jsem jim to nadnesl, leč nejhbitěji zareagoval jeden z dřevorubců - jeden z těch, kteří byli proti kácení těchto stromů.

Ten tam doběhl včas a dokázal našeho kouzelníka - zástupce - přesvědčit. Měl jsem šanci to vidět, opět jako neviditelný, jsem tam s vyplazeným jazykem doběhl. Bylo to fakt jen tak tak, kolem mailotu už bylo vykáceno tolik prostoru, že by se dal skácet úplně v pohodě....

Teprve později dorazila družina připravená vynadat kouzelníkovi, tu jsem musel zbrzdit, protože ke kácení vzácných stromů nakonec pod dozorem kouzelníka (a hlavně toho dřevorubce) nedošlo.

Kdoví, jestli právě tato situace nestála za vznikem situace, která nastalo asi tak o hodinku později - větší část družiny šla směrem ke svatyni, já dostal doporučení hlídat dál dřevorubce, co kdyby. Prý se nemám bát použít blesky, řekl mi druid Lístek...

Pak, v podvečer, kdy již dřevorubci odtáhli zpět do vesnice, mě přivolal do světa viděných Ahareen, prý mají stopu a potřebují mě i Nien mít u toho. Dovedl mě k ostatním stojících blízko toho údolí (a blízko hájku enta Dubora), kde v popředí stála Nien a ostatní v půlkruhu kol ní. A pak jsem se to dozvěděl a se mnou i Nien. Prý se všichni (příznivci Iris) modlili ve svatyni Iris a ta jim řekla, že za problémy může nejmocnější mág a nejmocnější druid, který se pohybuje v blízkém okolí. A že podle zbytku družiny jsme to já a Nien. Hned začal výslech o tom, co jsme tu s Nien od páteční noci dělali.... Nezdálo se mi to - nikdy jsem se necítil mocně jak ten kouzelník od Třešničky a ani Nien nevypadala, že by se cítila mocně...

Mělo být ještě hůř - protože jsme se neměli k ničemu přiznat a já osobně jsem nepoužil v lese kromě dvou kouzel neviditelností dnes odpoledne ani minirituálek - tak nás dva družinka vykázala ze svého středu a následně z lesa.

Situace se zhoršovala každou vteřinou, můj pokus odejít z lesa cestou vedoucí kolem svatyně (hádejte proč jsem asi chtěl odejít tudyma) mi zarazil druid Lístek holí v jedné ruce a natahujíc se po dýce druhou rukou. Zbytek družinky se dozbrojoval meči a Ahareen i křikem - prý máme odejít přes údolí, právě přes to údolí s bariérou. Nechápal jsem to, ale naznačil Nien, že by měla jít první. Šel jsem za ní a poslouchal hněvivý Ahareenovo křik, že máme zrychlit. Zkusili jsme to, ale zjevně to bylo málo, protože jsem dostal do zad ránu mečem [za dvě třetiny mých životů - poznámka hráče]. Od Ahareena. Rozmázl jsem se na na cestě, počítal hvězdičky, syčel bolestí, ale další rána mi do zad nepřišla - nějakým zázrakem jsem byl už za bariérou a Nien již také....

Nien se ke mě vrátila a nadvakrát mě magicky zaléčila tak, že po ráně na těle nebylo ani památky, ale na šatech a na duši zůstala. Pak jsme popošli ještě o kousek dál, kde jsme se ztratili ostatním z očí.

Následující část v herní kronice postavy popsána není - v kronice hráče ale nemůže chybět

Budu si hodně dlouho vyčítat hned dvě školácké chyby - šel jsem otočen zády k nepřátelům a neměl jsem seslán magický štít, tak hodně jsem věřil bývalým přátelům. A teď jsem měl získat další přátele.

Za jakousi další vnitřní bariérou se objevili lidé, z nichž některé jsem znal - barda, jeho dívku, ozbrojence, kterého jsme potkali dopoledne (a jenž nám tehdy tvrdil že je zde poprvé a první den), kudůka alchymistu, kouzelníka, jenž odešel z univerzity a další. Jejich mluvčí se podivoval, jak jsme prošli přes bariéru a proč mě majznul Ahareen mečem a byl zde přítomen i ent Dubor. Bard se nám omlouval, že ta květina byla past na nás, ale Nien mu ji v klidu podala, prý si té pasti všimla velmi dobře a včas. Všichni zde přítomní jsou proti kácení lesa způsobem, který předvádí předák...

Pořád jsme s Nien nechápali, co se stalo nám a tak jsme uvažovali o mnohém - o tom, že jsme oba slyšeli před chvílí tíchý mužský hlas, který nás obviňoval z těch skutků (leč já ho nevnímal, tak hluboce jsem se zamýšlel, jestli fakt jsem něco neprovedl), pak jsme přemýšleli nad tím, jestli snad kouzelník-vyslanec nemá stopy na naše nové přátele, nezjistil jak projít skrz bariéru a nás neposlal to prozkoumat s tím, že se pak vrátíme a nepráskneme mu to....

Svou logiku by to mělo, proč by to ostatní takhle nahráli na nás, vždyť pokud první bariéra dle slov našich nových přátel propouštěla jen vyděděnce společnosti, tak jsme jimi museli být, jenže mě tam hodně vadila ta rána mečem do zad, ta byla až přespříliš opravdová na to, že mi shazovala všechny další myšlenky zpět na téma PROČ ať už ty myšlenky vyslovil kdokoliv, nebo jsem si je myslel. Když mě někdo sekne mečem, tak nemůže očekávat, že se k němu vrátíme.

Rozsekl to ent Dubor, který se nás zeptal, zdali jako naši noví přátele podporujeme mírumilovné řešení a zdali se zúčastníme i rituálu, jak jsme přislíbili. Odkývali jsme mu to, ale s tím, že absolutně netušíme, co bude dělat zbytek družiny, aby nedělali vlastní rituály, či aby nerušili ten náš, nebo aby při spojeném rituálu jich a nás nedošlo ke krveprolití. Poprosili jsme Dubora, aby to šel vyzkoumat... (a tiše jsem se radoval, že jedno entí miminko ze dvou ochraňuje Nien a nikdo z ostatních neví kde. To nám dávalo šanci splnit původní slib, co jsme dali Duborovi)

My zbylí přemýšleli dál co dělat, nabízela se totiž možnost, že skryti půjdeme s Nien do svatyně, že můžeme přibrat do prvního rituálu pár místních a jiní místní - kteří smějí do osady dřevorubců, udělali druhý rituál , tím jemně vzbudíme zbylé enty (což mi připomíná, že jsem nenapsal, že Nien jednoho z již naseknutých entů zaléčila tím, že mu do rány vložila vyseknuté dřevo, zalila pryskyřicí z jiného stromu a přidala kapku magie a tím ho zaléčila). Další možnost by byla, že obě místa oběháme s Nien a dalšími přáteli.

Pak se Dubor vrátil s tím, že druid Lístek předpřipraví místo pro první rituál a přidá jisté přísady, které měl on a pak úplně stejně připraví druhé místo, což musí být, jinak se ty dva rituály nespojí tak, jak mají.
Podle další dohody jsem zneviditelnil Nien a pak sebe a šli za Duborem do míst, kde měl proběhnout první rituál. Šli jsme těsně těsňoulince kolem naší bývalé družinky...

S Nien jsme zůstali neviditelní a nechali Dubora a Lístka udělat to, co udělat bylo třeba - tedy připravit prostor. Ani jeden z nás se nepohnul a oba jsme byli přikrčení u země, abychom ničím nedali najevo, že tu jsme. Když pak Lístek odešel, zviditelnil jsem se a omotal kolem Nien svůj plášť, aby jí nebyla zima (asi se do ní pouštěly zimy dvě - přírodní a ta druhá ze šoku, co nám naši bývalí přátelé provedli.

Kolem nás dvou a Dubora proběhl i jeden z dřevorubců - Jiřík - a bylo rozhodnuto, že teď půjde on i Dubor dohlédnout na přípravu druhého rituálu a když se do půlhodiny nevrátí on, ani Dubor, máme spustit rituál sami. No, není divu, já si ten rituál zapsal, když nám jej Dubor vysvětloval ráno, ale otázkou je, jestli si to pamatuje Lístek...

Rituál jsme nakonec udělali sami ještě před doběhnutím našeho času, rupla na to má magická hvězdička, která mi umožňovala v Nefritové zemi chodit i do magicky zanešených částí Nefritu a bezpečně se vrátit a jak já, tak Nien jsme do rituálu přidali i něco z našich zásob many, hezky opatrně....

Podle toho, co mi udělaly vlasy na konci rituálu mohu říci, že rozhodně proběhl a protože jsme šli přesně podle mých zápisků, věřím, že proběhl správně. To se ale dozvíme až v další části. Přišel si pro nás ten dřevorubec a vyvedl nás na kopec nad osadu. Tam se postavil do popředí, nás dva s Nien a dokonce i s Lístkem si postavil za sebe. Lístek po mě chtěl, abych na něj seslal nějaké ochrany, že poběží do vesnice proměňovat nevinné obyvatele osady (na chvilku) na stromy, ale odmítl jsem to - taková náhodička, že by se opět otočil proti nám a mé ochrany by mě bránili mu ublížit. I když mi říkal "mistře Peline", i když na něm bylo vidět, že je v rozpacích z toho co se z toho  našeho vyhnání z družiny vyvrbilo, pořád vidím jeho reakci, když mě nechtěl pustit ke svatyni. Je mi jedno, jestli si to Dubor, Jiřík a Lístek pořádně vyříkali - nám s Nien k tomu Jiří řekl jen tolika, že Lístek byl seznámem s tím, že u rituálu budeme a musíme být, nic o tom, proč nám to udělali...

... druida. Tu se ukázalo, že náš dřevorubec je také (alespoň nějakou částí) obyvatel lesa, zahulákal do osady, že ji právě teď jdou obyvatelé lesa zlikvidovat. Chytřejší osadnící (ženy, děti a chytřejší dřevorubci) se okamžitě začali evakuovat - naše taktika a výstrahy zafungovaly - vyslanec Třešničky a pár dalších chtělo bojovat. Bojovali ... a většina zahynula... Ti, co nezahynuli, měli šanci nás tři vidět a zapamatovat si nás...

Když se kolem mě hnali entové a další tvorové lesa, docela jsem se bál, ale rituál jsme jak já s Nien, tak i Lístek provedli zřejmě dobře, protože nás nechali být - rituál na jemné vzbuzení entů se mě i Nien povedl a Lístkova část u druhého rituálu byla zjevně taky správně provedena.

Nemám ještě sílu příliš důvěřovat Lístkovi, ta příhoda s vyhnáním je příliš živá a tak ve vhodnou chvíli s Nien urychleně odcházíme - opět sami dva na nám známé bezpečné místo. A teplé.

Neděle

Píšu v klidu dopis a posílám s ním svého havránka, sám se klidím do ústraní, byť blíže k městu Endiaron. Teď pár dnů nevylezu, dokud se nevysvětlí to, co nám družina provedla.

Vážený purkmistře Třešničko,

Na vaši žádost jsem se spolu s ostatními dobrodruhy prozkoumal problém osady a hlavně problém lesa. Zjistili jsme následující - vybraný les se proměňuje ve hvozd, či se dokonce již proměnil, jak dokládá příběh o vyhnání nemrtvých z minulé doby.

Důsledným vyšetřováním jsme zjistili, že napadení vlky a další podivné úkazy se objevily vždy do několika minut po pokácení níže zmíněných dřevin – hvozd se bránil.

Těžba v hloubi takto proměněného lesa by měla být šetrná a měly by se kácet dřeviny, které nezbytně potřebujeme, nekácet zvláštní, staré a vzácné stromy (zvlášť pokud se třeba v dubovém hájku vyskytuje právě jeden úplně jiný strom, může jít o strážce lesa). Též by bylo vhodné těžit při krajích lesa a zde zakládat dřevorubecké osady, přestože se zde nalézá o něco méně dřeva vhodného pro stavbu lodí.

Bohužel, díky předákovi dřevorubců a jeho příkazům kácet výše zmíněné dřeviny i přes naše doporučení a příkazy Ahareena, aby se alespoň jeden den tyto dřeviny nekácely, se osadu nepodařilo uchránit, ani našim druidům hvozd uklidnit. Ti obyvatelé osady, co vyslechli naše doporučení a z osady se evakuovali předtím, než ji les pohltil a zničil, ti přežili. Všechny pokácené stromy nově dorostly, poslední várka dřeva rozmetána po okolí.

Podrobnější zprávu se pokusím dodat později, hned jak se podaří vyřešit další podružné problémy, z nichž některé se týkají mé osoby a druidky Nien.

Zvláště upozorňuji na bariéru chránící jedno vybrané údolí. Bariéra tu není bezdůvodně, nepokoušejte se dostat za ní, rušit ji a tak podobně.

Pelin Lakriský


Následující část v herní kronice postavy popsána není - v kronice hráče ale nemůže chybět

Abych nezapomněl na to vysvětlení. Ještě v sobotu se se mnou telepaticky spojil kouzelník Balthus a prý "mistře Peline". Povyprávěl mi o tom, co mělo za důvod naše vyhnání z družiny - Iris jim prý řekla, jak se dá projít přes onu bariéru, ale nám to říct nemohli, jinak bychom my, nejmocnější, přes bariéru neprošli. Sir Ahareen byl prý celý špatný z toho, že mě zranil, očekával prý, že budu mít na sobě ochranu, která ránu meče ochrání.

Hrál jsem na Baltha naštvaného a vyprávěním o Ahareenovi mi navíc nahrál na smeč. Řekl jsem mu, že pokud předpokládali, že vyšetříme s Nien důvod, proč tu bariéra je a co chrání, tak že to tou ranou mečem do mých zad pěkně podělali a že rozhodně nemám zájem riskovat další šlic od meče. Balthus mlčel a cítil jsem z jeho vzdechů, že ho to trápí. Rozhodl jsem se, že trošku posílím legendu kolem té bariéry a naznačil mu naštvaně, že celé družince _PĚKNĚ_ děkuju, že ta bariéra tu není bezdůvodně a že jsme s Nien rádi, že jsme si úprkem z bariéry zachraňovali život. Balth byl stále nějaký zamlklý, takže jsem telepatické spojení přerušil se slovy "na viděnou v Endiaronu". Ať si to chlapec přebere, jak chce...

Shrnutí uplynulého týdne (16.)

Hned v pondělí, po šestnácti dnech studijních volen a zkoušek jsem byl překvapen a do dneška nevím, jestli mile nebo nemile.

To, že hned ráno přišla kolegyně a dala mi čokoládu za to, že jsem její dceři pomohl naformátovat její ročníkovou práci do školy, mě ještě nepřekvapilo, tak nějak jsme na tom byli domluveni. To až po příchodu na další pobočku jsem byl překvapen tím, že se na mě kolegyně doslova vrhali a vysvětlovali mi, co se tu dělo za mé nepřítomnosti. To jsem ostatně očekával (a kdo čte mé příspěvky tak taky), ale neočekával jsem, že hned první dvojice, co měla v minulém týdnu problémy, mi nabídne další čokoládu, další dvojice pak sušenky, o něco později na další pobočce opět čokoládka ...

Chápete to? Je normální aby vás kolegyně upláceli za něco co je vaše práce, nebo to snad bylo předčasné díky za to, že se jim, na rozdíl od mých zastupujících kolegů věnuji? Či to snad byla radost, že jsem zpět?

Hned tu první čokoládu jsem odmítl s tím, že si ji nebudu brát před dokončením všech akcí, což v jejich případě bylo až na konci šichty - neboť to co jsem pro ně dělal, jsem nuceně prokládal čekáním, až mi něco dalšího udělá firma ve Vítkovicích, nebo mí další kolegové. Což dopadlo nakonec tak, že jsem si to šel udělat sám, protože už mě na to nebavilo čekat :-(

Reakce kamarádky byla pro mě též ne zcela čekaná.  Podle mne je to dost časté. Tobě se to asi sešlo tím, že jsi tam dlouho nebyl a při neochotě kolegů si kolegyně uvědomily co všechno pro ně vlastně děláš.


Úterý a středa byla plná nečekaných úkolů, takže můj plán, co budu dělat, bral velmi rychle za své, naštěstí už byl po dlouhé době i čas na dračák, tak jsem to bláznivé úterý nějak přežil. I dračák. Ten ale s pocitem, že jsme jednoho hráče nepustili s jeho postavou ke slovu. O tom tu psát nebudu, musíme si to teprve vyříkat....

Středa byla v práci naprosto ... tím, jak se všechno cpe do centra, stane se mnohem častěji to, že nefunguje žádná z mnoha poboček po republice. Ve středu se to stalo - již podruhé během jednoho roku odešla v centru klimatizace, zařízení se přehrála a odpojila se... To mi tak rozhodilo plány, že ve čtvrtek a v pátek řeším úplně jiné věci než jsem chtěl, v podstatě jen to nejakutnější a to, co si mé kolegyně vynutili jako důležité (čti: důležité pro ně). A to jsem se jen ve středu snažil udržet v chodu ty zbytky počítačové sítě, které se udržet daly...

Jaké štěstí, že jsem byl na víkend pozvaný k přátelům na řeku Sázavu a zde si užil klidu a míru ... a fyzické práce :-) Ale také zajímavého snu, který popíšu v některém s dalším příspěvku zde na blogu, až najdu nějakou cestu, jak tento sen uchopit a popsat. Každopádně minimálně část snu byla taková, že ještě teď se usmívám a nálada se mi zlepšuje, jak si na něj vzpomenu.

Jen jsem trochu zklamán, že jsem nepokročil v přípravě na dvě poslední zkoušky, které chci do konce června dát, což trošku vyrovnala návštěva hvězdárny Ondřejov v rámci Dne Země...

Nejztracenější den našeho života

Nejztracenější den našeho života je ten, kdy jsme se nezasmáli.

Nicolas Chamfort

Den Země na hvězdárně Ondřejov

Dnes dopoledne jsem měl možnost navštívit hvězdárnu Ondřejov v rámci dne Země, který byl oficiálně zahájen chvíli před desátou hodinou ranní.

Bylo-by pro mě velmi zajímavé sledovat sluneční skvrny na vlastní oči přes filtr v dalekohledu natočeném na slunce, leč počasí nám nepřálo. Prošel jsem si proto s průvodcem některé provozy od historických až po současné - samozřejmě jen tam, kam mohli návštěvnici. (Přeci jen se dnes slavil den Země a nikoliv Den otevřených dveří :-))

Fotografie je z "centrální kupole", jenž se na pozorování již nepoužívá. Náš průvodce to řekl jasně - vše co je vidět už astronomové viděli a popsali, nová hvězda se asi už neobjeví. Teď, díky "světelnému smogu" od přespříliš rozrostlé Prahy má problém řádně pracovat i nejnovější dalekohled (z roku 1967)...

Znečištěné jsou ale i rádiové vlny - dokud neexistovaly mobilní sítě, dal se provozovat pohodlně i radioteleskop, nyní jsou však některé pozorované frekvence překryty rušením právě od těchto sítí....

články o světelném znečištění: http://www.astro.cz/znecisteni , http://www.astronomie.cz/tema/svetelne-znecisteni/

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal? (37.)

Když jsem v červenci 2011 psal devatenáctý díl této série, omlouval jsem se, že příznivce Karla Gotta už nepotěším. Nu, nakonec potěším.

Karel Gott od začátku 60.tých let minulého století až doteď, tedy dobře za šedesát let nazpíval desítky písní (Seznam písní dle Wiki) a tak je výběr těžký.


Jako první sem dám píseň Trezor, u níž je některými lidmi Karel Gott podezříván, že si choreografii dělal sám. Nu, řekl bych, že to možné je....


Nápoj lásky č. 10 je skladba, kterou jako jednu z mála od Karla zaznamenala sestra na svůj pásek, ale poněkud jinou verzi, než je ukázána v následujícím klipu, kde se objevuje také Miroslav Šimek a Luděk Sobota.


Lady Karneval byla svého času hraná tak, až se mi málem znechutila, o to víc mě překvapilo, že existovala o desítku let dříve, než u mě došlo k onomu pokusu u znechucení


Písničku "Kávu si osladím" mám opět na pásku od sestry, Youtube nabízí ale dvě verze - klasickou uhlazenou Playbackovou a pak i verzi Live. Doporučuji poslechnout obě, pak možná mnozí pochopí, proč mnozí zpěváci jdou raději na "plejbek". Je totiž jedno jestli to je neschopným zpěvákem, nebo neschopným zvukařem...

Vtip...

Všechny choroby jsou ze stresu.
Jen ty pohlavní jsou z potěšení.....

Interaktivní reklama

Reklama, která je interaktivní více, než jak je zvykem :-)

Když si spustíte toto intro na youtube a pak si vyberete jednu ze dvou možností, dostanete se do interaktivní reklamy, kde zadáním nějakého roku se dostanete do jiné oslavy ...



Uvnitř článku jsou hodnoty, z nichž některé jsem dokázal najít sám a jiné pak dohledal po internetu

Lidé, co povýšili...

Lidé, kteří bývali předem laskaví, se náhle změní, když dosáhli nějaké vyšší moci vojenské nebo úřední, když nabyli štěstí blahobytu, jako potom pohrdají starými přátelskými styky a navazují nové.

Marcus Tullius Cicero

Reklama, která má nápad!

V minulém roce jsem se tu na blogu otřel také o reklamy, a to jak o ty, které jsou ta blbé až jsou chytlavé, až po ty, které mají nějaký nápad.

Tato pětice reklam nalepených do jednoho videa patří do té druhé kategorie.
1) Poslední kapka
2) Operace
3) Kopáči
4) Gepard
5) hadice

Bavte se tak, jako jsem se bavil já :-)

Lost Bushmen

Když dvě dělají totéž...?

Sugar Town // Š, š, š

Zuzana Norrisová


Tuhle skladbičku asi znáte, a protože je z retro filmu Rebelové, je vám asi stejně jako mě známo, že se ta písnička v české verzi musela někde vzít. A opravdu vzala

Helena Blehárová (nekompletní klip k písni) 1967

(celá písnička třeba ZDE)

Zmáčkni knoflík, přidej drama

V jednom městečku nainstalovali doprostřed náměstí knoflík s nápisem "zmáčni knoflík, přidej drama"....



"Zmáčkni knoflík, přidej drama" je velice zvláštní reklama na televizní kanál.... Ale rozhodně nápaditá :-)

Shrnutí uplynulého týdne (15.)

Problémy načrtnuté v Shrnutí uplynulého týdne (14.) pokračovaly i v tomto týdnu a jen to, že pondělí bylo Velikonoční, mě přinutilo nejít do práce :-))) Má dovolená ohledně zkoušek pokračuje.

V úterý jsem totiž v práci nuceně byl, neboť se opět vyskytl nějaký problém, takže čas na učení opět ubyl, nuceně jsem proto volil taktiku zrušení účasti na Dračáku. Docela mě to mrzelo ..., ale ve středu mi to na zápočtu přineslo plusové body.

Jsem ale veliký trouba, protože jsem si nepřečetl, co mám mít naučené na zkoušku, jenž následovala o pár hodin později, takže jsem v pořadí pátou zkoušku ve dvou týdnech nedal...

Nu což, začal jsem se učit na další zkoušku a při té příležitosti zjistil, že jsem v daném předmětu neodevzdal ani zápočet, takže jsem finišoval co to šlo - což bylo o to zábavné, že tuhle zkoušku jsem měl odloženou z loňska, ze kdy jsem si připravoval i zápočtovou úlohu... jenže mezitím se vyměnil učitel a bohužel částečně i zadání zápočtu. Zkoušku jsem v pátek ve večerních  hodinách dal, i když mi ústní část nešla, alespoň dle pocitů, co jsem u toho měl, motal jsem se v odpovědi na jednu ze tří otázek o sto šest a nervozita se pak přenesla do otázky druhé.

Každopádně jsem už definitivně rozhodnut si studium o rok prodloužit, protože tenhle finiš a neustálé chození do práce i o studijní volna a dovolené mi na zdraví nepřidává. Projevilo se to v sobotu, kdy jsem naprostou většinu dne prospal - snídaně - dvě hodinky spánku - čtení novin - 2 hodiny spánku - oběd - dvě hodiny spánku.... a pak zjištění, že mám děravý odpad u umyvadla a že zřejmě bude díra v odpadu i ve zdi a že je někde v té zdi i ucpaný....

Pohádka o řepě s chybou

Pokud Vám přes cestu přeběhne černá kočka, potom černá myška, černý pejsek a černá vnučka, tak dědeček místo řepy určitě vykopal kabel vysokého napětí.

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal? (Přestávka)

Člověk by řekl, že už jsem prošel úplně všechny zpěváky, které jsem poslouchal v rádiu, televizi, na magnetofonovém pásku, na kazetách a cd, ale stále se tu a tam někdo objeví, či se vrátím k některému zpěvákovi a pak si rvu vlasy, že jsem nevybral to nejlepší, co jsem mohl ...

A protože od ledna jsem dávám příspěvky na toto téma zhruba ob čtyři dny, je načase si dát přestávku

Astrálně v ... ?

Kolem Larpu, jenž se hrál v okolí Jičína jsem už pár příspěvků napsal (Návrat starých časů v Larpu, Shrnutí týdne 14.) a má to ještě několik dalších pohledů, například tu, kterou se chystám popsat.

Tradičně mi v pátek po pozdním příjezdu moc detailů do oka neudeřilo, to až sobotní vstávání a celá sobotní hra mi připomněla jisté věci, které jsem znal, respektive mi je seřadila do správné linie. Měl jsem o tom prostor přemýšlet ve volných chvilkách celý týden a toto z toho vzniklo:

Když začnu od začátku - tak už první páteční špatné odbočení nějakých dvěstě metrů před cílem mě zavedlo do vesničky, do níž asfaltka ještě vedla, ale byla uvozena značkou "slepá ulice". Ať jsem tam v průběhu víkendu šel ráno nebo večer, živáčka jsem neviděl. Kdyby se v noci v některých oknech nesvítilo, připadal bych si jako ve svém skoro astrálním snu, který jsem měl. Brrr... Nesnáším sny, kde potřebuji alespoň přítomnost nějaké živé bytosti a ono nic, cítím se tak osamělý, jako bych byl poslední člověk na světě, vyděděný. Ale o tom až za chvilku....

V prostorách vybudovaných skauty jsem ještě nikdy nebyl, zde měli skauti postavený pevný sklad a pak z přírodních materiálů mostky a přivedenou vodu od pramene do míst, kde by stačilo dát korýtko a vznikla by přírodní umývárna. Onen sklad (zamčený) jsem měl ve svém snu a opět se v něm cítím sám. I to korýtko, s prohnutým trubkovým přívodem jsem ve snu měl a zase _TAK_ sám ...

Tahle záhada se vyřešila při hře odpoledne - V herním území jsme měli jedno údolíčko, kam nešlo vejít, "cosi" nás odklánělo mimo, typicky jsme tam viděli dvě přikrčená CP ( i ty jsem ve snu měl). Ostatní přátelé to na mě nahráli tak, že zatímco já v určený čas hlídal problémové osoby, oni se v jednu chvíli modlili u bohyně Iris a prý slyšeli zprávu  od Iris, která říkala, že já kouzelník a jistá druidka jakožto nejmocnější zástupci svého povolání v okolí (hahaha) ty problémy vyvoláváme. A z družinky nás vyhnali a měli jsme jít úplně pryč z lesa, přes tu bariéru.

A tady se objevuje můj sen zcela nejjasněji - přes bariéru jsem s kolegyňkou prošel a proti mě stálo několik rozpodivně očepičkovaných CPček, dali jsme se do hovoru. V reálu to sedlo perfektně, v první okamžik jsem se málem z toho posadil na zadek.... Všechna CP hrála vyděděnce společnosti....

V tento okamžik se sen rozešel se skutečností - ve snu jsem totiž vyběhl z chráněného údolíčka a šel se pomodlit do svatyně Iris, abych zjistil pravdu (v reálu jsem to navrhl, ale bylo to zamítnuto), pak se vrátil (a sešel se opět s realitou) a provedl v jistém místě jistý rituál, pak byla na jistou dřevorubeckou osadu seslána pohroma od obyvatelů lesa. Já stál ve skupině obyvatelů lesa....

Pak došlo k definitivnímu rozchodu snu s realitou - protože v realitě hra po dalších pár minutách hra prakticky skončila. Sen pokračoval tím, že jsem vešel do té zničené vesnice, prošel kolem korýtka, zjistil že je poničené, šel zpět do údolíčka kde nebyl nikdo, pak do vesnice. Všude jsem byl za vyvrhele, nikdo mě nepřijal. Anebo jak to obyvatelé lesa proběhli důkladně, tak jsem byl "poslední žijící člověk"......

Když to shrnu, velmi pravděpodobně jsem astrálně cestoval, akorát jsem (opět) "netrefil" realitu, která se odehrála v reálu, ale jen nějakou její hodně podobnou alternativu, která pak přešla do klasického "děsivého" snu. Ono astrální cestování je poměrně dost staré, takže má rekonstrukce snu může mít v sobě chyby, je možné že snů z této oblasti může být víc... Obdobný problém mám ostatně už z minula, tam se mohl projevit a určitě i projevil také - Opět jedno astrálko?

Sovička, která umí metamorfózu!

Na jednom webíku jsem narazil na jedno hezké video z nějaké japonské soutěže, kde ukazují, kterak se zvířata dokáží proměnit, když je něco ohrožuje, nebo když naopak chtějí ohrozit někoho oni. Na videu je vítěz :-)

Shrnutí uplynulého týdne (14.)

Na celý tento týden jsem si vzal dovolenou, abych měl čas se učit na dvě zkoušky, jenž v tomto týdnu mám skládat a také si chci o jeden den prodloužit velikonoční volno.

A jak to dopadlo? V pondělí jsem byl v práci na pár hodin, v úterý krátce na dvou pobočkách, ve středu na chvilku po zkoušce (oficiálně jen zalít kytičky v mém minikanclíku, ale nakonec 2 hodiny), ve čtvrtek opět po zkoušce 5 hodin...

Ne, takhle by to nešlo, něco se bude muset stát. A opravdu se i stane, ve středu, opět po zkoušce, budu mluvit se svým současným šéfem. Ale o tom případně až v příštím souhrnu.

Dračí doupě se také nehrálo, ale v pátek jsem měl vyjet nejprve v osm hodin ráno ke kamarádovi do J* a pak na akci "Velikonoční LARP" (první zážitky z akce jsem popsal v příspěvku Návrat starých časů v LARPu). Pochopitelně jsem se zdržel, začal mě bolet zub a toto drobné zdržení narostlo do obludných tří a půl hodin, protože nic nešlo tak, jak by mělo jít.

Díky tomu jsem na akci balil ve chvatu a nesoustředil se, co nandavám do auta. Mám, respektive měl jsem skříňku, kde byl původně uložen stan, spacák, brašny, oblečení a další propriety pro příjemný pobyt pod stanem a na larpu. A proč měl jsem? Protože mi má sestra udělala pořádek ve skříni a vyházela věci, které bych dle ní nosit neměl a současně - bohužel - některé mírně přemístila. Přemístila i spacák, takže jsem si v tom spěchu neuvědomil a vyjel bez něj. Štěstí, že mám hodné kamarády, kteří bydleli blízko a měli doma spacák navíc. Jen mi v něm, v noci ze soboty na neděli, byla zima a myslím si, že byla větší, než by byla ve spacáku mém... A kupodivu mi nic dalšího nechybělo...

K příběhu larpu, který se hrál v pátek noci a celou sobotu až do setmění, chystám samostatný příspěvek.

Nedělní odjezd zpestřilo ono sněžení, do odjezdu sice prakticky vše odtálo, ale tu se ukázalo, že nestojíme moc dobře, že ten mírný, nyní rozbahněný, svah bude nad síly našich aut, zvlášť když auta stály v trávě čumákem z kopce. Vyjet z řady zaparkovaných aut se dalo jen vycouváním. Z pěti auto to zvládl jen kolega se starým favoritem, který to ale zazdil následně, protože se potřeboval otočit do správného směru jízdy - opět se zapíchl do té nešťastné loučky, kde jsme stáli s auty. Dva lidé každé auto dokázali popostrčit...

Znáte tuhle skladbu?

Znáte tuto skladbu? Já tedy ne, slyšel jsem ji poprvé asi tak půlhodinu předtím než jsem sepsal tento "výkřik" ...

Karel Gott a Martina Kunstová - Pouťový triky [1968]

Shrnutí uplynulého týdne (13.)

Tento týden byl zajímavý na prohry a začlo to už víkendem, kdy jen nevěřícně sleduji, kolik neudělané práce se mi nahrnulo a ...

V pondělí jsem pro kolegyně měl začít vyrábět žádosti o elektronický podpis. Papírovou část žádosti jsem měl připraveno téměř dokonale - chybovost jsem měl v poměru 4 chybné na 34 celkové. Další část pokazily kolegyně, které chtěly mít v elektronickém podpisu vysokoškolský titul, jenž ale nemají zapsán v občanském průkazu ... a doma nenašly ani diplom, takže jsem dalších několik kousků opravoval, pro změnu elektronicky.

Úterý a středa byly vyhrazeny na stěhování kolegyň po budově - optimalizace obsazení prostor tak, aby jednotlivá oddělení měly prostory co nejblíž při sobě. Dračák poprvé nebyl a zrovna bych ho potřeboval, abych přehodil myšlenky na jinou kolej. Stěhování dopadlo očekávatelně, ale hrnuly se reklamace na práci firem co pro nás pracují a já jsem takový "pošťák", který předává prvotní poznatky těmto firmám a iniciuje tak řešení problémů. No, takže jedna z firem, která má reagovat do 48 hodin nereagovala 14 dnů a mě to uteklo. Na tu firmu jsem napsal dvě krátká (ošklivá) souvětí, kde jsem požadoval vysvětlení. To přišlo - prý byl problém moc složitý a za 14 dnů nedokázali problém najít. Zřejmě byl tak složitý, že nedokázali napsat ani email....

Tohle dění mi na náladě moc nepřidalo, takže jsem si dal večer vonnou koupel a rozhodl se, že celý příští týden vydovolenkuji ...

Čtvrtek proběhl očekávatelně a v pátek jsem si užíval poslední přednášku tohoto semestru. Teď už to bude jen o zkouškách. Sobotní zkouška ze základů práv budiž prvním příkladem...

Návrat starých časů v LARPu

Jako na začátku 21. století jsem si připadal o právě proběhnuvším víkendu.

Po pár letech jsem opět vyjel na LARP jako hráč a letos to vyšlo jak na akci pod stany, tak na akci poblíž města Jičín.

K této dvojité kombinaci došlo za deset let teprve potřetí, ale jak se říká - do třetice všeho dobrého. A opravdu - na všech těchto třech Larpech muselo dojít ke sněhové přeháňce, přičemž ta se na zemi udržela alespoň na pár minut. Nu, tak ta, která přišla letos, začala v noci ze soboty na neděli a s přestávkami drobně sněžilo ještě v osm hodin ráno, z níž pochází tato fotografie.

Teploměr na nejbližší meteorologické stanici ukazoval (dle iphone a jeho aplikaci počasí) minus čtyři stupně, ale protože tato planinka se stany byla vystavena západnímu větru, muselo tu být chladněji, k čemuž mohl přispívat i blízký (necelých 100m) rybníček.

Se vstřebáním příběhu a toho co se tam dělo budu mít ještě chvilku problém, protože ve hře došlo k čemusi, co se mě dotklo a kolegyně druidky taky, kdy se další členové družinky zachovali - podle všech dalších indicií - pragmaticky a provedli něco, nad čímž by srdce vyznávající Bílou stranu dostalo infarkt. Zalhali nám a odvrhli z družiny. Dělá se toto přátelům? Nu ... Budiž. Ale aby mě popoháněli a řezali meči... ?

Jinak začínám chápat úsloví - "Jsou dva typy vojáků: Stateční vojáci a staří vojáci" - v tomhle LARPu jsem se velice obezřetně vyhýbal zbytečným bojům. Mít tak ještě tu moudrost a měl bych geniální postavu :-)

(pokračování někdy příště)

Hrdost a chyby

Kdo z hrdosti nepřizná chyby, nemá hrdost.

Charles Dickens

I tohle bych býval poslouchal...

I toto bych v mládí poslouchal, kdybych býval mohl :-)

Nyní mě tyto záznamy zaujaly z jiného důvodu. Při poslechu prvního si povšimnete, že hudba ze severu Evropy má v sobě jakési orientální(?) vlivy, není to píseň na dvacet slov jako mnohé české písně současnosti.

Technicky vzato to má své kouzlo i s tím, že to jsou první pokusy s klíčováním pozadí na modrou nebo zelenou plochu....

záznam z MTV


Zlad! Supersonic elektronic

Václav Havel opět zavřen

Václav Havel se nedočká klidu ani po smrti. Pokaždé, když padne mlha nebo se jinak zhorší povětrnostní podmínky, tak ho zavřou.

(reakce na to, že disident a politik Václav Havel a letiště v PRaze Ruzyni se od teď jmenují stejně)

Nejlepší lidské okamžiky

„Nejlepší lidské okamžiky bývají malých rozměrů, ale duchovně nám vystačí na celý život.“ 

Robert Fulghum

Jeden mírně nereálný vtip :-)

Ide dedo po ceste s kravou a stopuje. Zastaví mu BMW a chlapík sa ho pýta:
- Dedo čo sa stalo???
- Áááľe do dzedziny daľeko a pešo še mi nechce isc...
- No dobre, ale čo s kravou?
- Uvadzime za guľu a ona pujdze za nami.
Dedo sadne do auta a idú. Chlapík zaradí jednotku a pozerá
do späťáka - krava ide rýchlym krokom. Dá dvojku - krava kluše
60km/hod, trojku - krava cvála 80km/hod, štvorku - krava beží
100km/hod, päťku - krava šprintuje 120 km/hod a žmurká ľavým okom.
Chlapík sa pýta:
- Dedo čo tá krava žmurká ľavým okom?
- Budze obehovac !

Zpěvačka a autor ...

Když dva dělají totéž, chtělo by se říci, jenže v tomhle případě je použitý styl obou zpěváků jiný...

Písničku pro Hanku Ulrychovou napsal Karel Kryl a později ji sám také nazpíval. Narozdíl od Hančiny bigbeatové verze se ta Karlova stala známější a po roce 1990 také hranější, i já sám ji zaznamenal v této době.

Můžete hádat třikrát, která verze mě bere více za srdce...

Hana Ulrychová


Karel Kryl

Proč žije člověk na zemi?

Člověk nežije na zemi proto, aby nabyl bohatství, ale proto, aby nalezl štěstí.

Henri Stendhal

Apríl v roce 2012 (April fouls)

Letošní sbírka se mi začala vytvářet hned ráno, když televize Prima upozorňovala, že v pořadu Prima svět  ukáže, kterak současný papež při své návštěvě na Kubě oddal pár stejného pohlaví.

Zdá se, že v neděli je čas vtípky vytvářet, ale také hledat :-) Jsem sám zvědavý, jestli jsem někde neudělal přehmat a označil jako Apríl něco, co apríl nebude...

• VTM.Živě.cz - Už víme, proč Mayové předpověděli konec světa
• Idnes - VIDEO: Geologové varují: Nestabilní podloží ničí horu Říp
• OnaDnes - Nový šokující trend v plastické chirurgii: ženy nestojí o své bradavky
• Lidovky - Ostravské letiště se pojmenuje po Václavu Klausovi
• Lidovky - Tažení proti lobbistům: vláda projedná povinnou registraci
• Lidovky - Pomsta Spartě? Chovanec bude trénovat Slavii
• Ekolist - Pasivní budou i domečky pro panenky. Kvůli chybě v překladu
• Týden - Dýcháte? Plaťte!
• Skype - podpora pro kelímkové telefonování!
• Notebook.cz - Náhlý konec prodeje desktopů
• TopZine.cz - Národní divadlo v ohrožení. Stane se z něj nákupní centrum
• TopZine.cz - Mona Lisa byla ukradena
• TopZine.cz - Byla objevena ponorka Nautilus. Kapitán Nemo šel ke dnu s ní
• TopZine.cz - Marihuana je legální. Dnešním dnem balíte jointa beztrestně
• Pirátské noviny - ukazují stránku, že je možno vstoupit pouze po zaplacení...
• Energy-drink.cz - ŠOK: Evropská unie zakázala energetické nápoje!
• Česká škola - Prezident jmenoval Josefa Dobeše zpět do funkce!
• FeedIT - Revoluce v Chytré síti: Telefónica triumfuje s novou službou Potrubní pošta+ DC
• FeedIT - Kaspersky Lab přesune evropskou centrálu do Kašperských Hor
• Digizone - Do Evropy míří kanál Bad Movies. Vysílat chce i v Česku
• Auto.cz se ještě letos stane součástí Blesk.cz
• Astronomický ústav likviduje kosmické smetí
• Bankovní-paplatky.com - Exkluzivně: Na český trh míří další banka, IQ Bank!
• Bystrčník.cz - Sloup ve vchodu školky: Záhada objasněna
• Ubuntu.cz - Konečně je to tady, ve verzi 12.10 přijde na řadu skvělé prostředí U-bahn
• Mobil.cz - Konec tajných odposlechů, stát všem nainstaluje monitorovací aplikaci
• Autofórum.cz - BMW má nové logo, očnímu nevolejte
• Autoforum - Nové SUV Škoda vznikne na základech Bentley EXP 9 F
• HKCity.cz -Pardubice se chtějí přejmenovat na "Pardubice u Hradce Králové"
• Pokerstrategy.com - Do kin míří nová premiéra filmu První rytíř 2 s Corniem v hlavní roli!
• Za volantem.cz . EXKLUZIVNĚ: Městská policie Praha dostane nové uniformy
• Extrahardware - Návod: zvyšujeme výkon SSD přetaktováním
• ExtraPC - Víme první: Nokia 7710S bude prvním mobilem s dlaždicemi (preview)
• Věda - SME.SK - Slovensko bude mít moře (zvyšování hladiny moří)

• PC-poradenství.cz - Potvrzeno: Google kupuje NASU
• Úkáčko - Nečekaná výměna: rektorem UK bude exministr Dobeš, školství povede Hampl!

Zcela zahraniční - vybral jsem jen ty z Google

• Gmail - Gmail Tap - zrušme klávesnici, máme lepší řešení :-)
• Chrome - Multitask v prohlížeči
• Maps - grafika map z osmibitových počítačů! - reklamní CZ video na mapy pro Nintendo

• Search - Opravdu rozšířené hledání

Update 3.4.2012, 16:00

• Souhrn 25ti nejlepších aprílů dle technetu: Vražedný Kinect, nigerijský Google a mazliví programátoři. 25 aprílů
• All Google April fouls