linka 9 Karlova Ves, Kútiky - Ružinov, Súhvezdná
Ne, nevracím se po týdnu či dvou, ale vracím se po dvou letech a to na linku 1. Trošku mě mrzí, že jsem si svoji tehdejší jízdu nenatočil - netočím totiž každé svoje "uprdnutí", ani každou svoji jízdu, ale pro porovnání by to bylo zajímavé.
Například proto, že jsem dneska jel linku č. 1 úplně stejně, jak jsem se o ni pokoušel tenkrát. Mapu KV jsem rozhodně neprojížděl stylem "chci vidět všechny linky", asi i proto, že mě ta mapa rozčilovala. Třeba tím, že jsem nenacházel navigaci, takže dodnes mám hrůzu z jednoho kruháku (linku 101 jsem kvůli tomu přestřihával a točil na několikrát) a z místa zvaného Tržiště. Schválně si poslechněte můj tehdejší komentář * stačí celá první minuta.
Každopádně tehdy vyšla verze VI a nyní je to už těsně před verzí VII , ale mnohé chyby, které mapa měla tenkrát, má i nadále. Ostatně se koukněte na prvních pět minut tohoto nového videa.
Dnešní, respektive předvčerejší video nechám bez komentáře:
Když se dívám zpátky na soupis mé práce pro tento týden - tedy na to, jak měla mezi pondělím a pátkem být - tak písmenka říkají ABBAA - přičemž "A" znamená pro mě HomeOffice, "B" pak práce na pracovišti.
Ha, ha, ha.
V pondělí mě krátce po půl osmé zrychlil telefon, prý postupně vypadávají počítače. A pak další hovor o tomtéž, a pak další, ale vždy jen z budovy "B". Tou dobou jsem se už oblékal maje přesvědčení, že mám spadlý v serverovně jeden jistič ze dvou.
Přitom mě ale vůbec nenapadlo, jak by mi mohla volat kolegyně, že jí nejde počítač, z telefonu, který visí na stejném drátě jako počítač (máme telefony, které se tváří jako prodlužovačka drátu do počítače).
S vytřeštěným zrakem jsem dojel v 8:10 do práce, abych zjistil, že kolega také dorazil. Ještě zbývalo ověřit kolegyni. Zjištění bylo trisktní - já měl 9 hovorů, kolega 0 a až do chvíle, kdy mě spatřil o problému nevěděl. Kolegyně taky za nula.
Proooč ?
Než jsem se rozkoukal a v Praze opravili nějaký centrální síťový prvek, tak bylo poledne. O chvíli později i odpoledne. Tudíž to, co jsem měl plánované, krom jiného i nějakou editaci v OMSI, šlo do kytek. To samé se dělo v pátek.
K popsání tak zbývá teoreticky čtvrtek, kdy kamarádka I* navrhla procházku namísto stále neproveditelné kafárny. Procházka běžela a vedly se obyčejné(?) řeči, pak jsme přeběhli na benzínku pořídit kafe, které jsme si u aut vypili. U mě následovala klasika: jak si po nějaké akci sednu nad kafe, tak trošku zvadnu a občas hrozí, že kváknu něco, co mě jednak bude mrzet, nebo to bude mrzet protistranu.
Opět jsem po delší době viděl úsměv kamarádky, který po nějaké takové větě zmizel takovou rychlostí, jako když praskne žárovka.
Ono je v problému "kváknutí" více proměnných, ale zrovna v tento čtvrtek se sešly a bylo z toho mrzení. A možná i lítost... A pak zlost, kterou jsem měl sám na sebe
S kamarády nehrajeme jen HEROES, případně nehraju jen hry s autobusy, ale tu a tam jsem k něčemu ukecán, že si to pořídíme a hrajeme to typicky v kooperaci. Zatím jsem o tom žádné video nedával, ale je na čase ukázat, co všechno jde hrát, či naprogramovat.
Stále trošku nestíhám, ale mám natočené videa z roku 2018, které jsem tak nějak opomněl pozveřejňovat. Je otázkou, jak budou tato starší videa přijímána, ale snad někoho zaujmou.
Tak už jsem se konečně dal dohromady a troufl si na mapu, kterou jsem odkládal, protože to přinášelo přehlcení mého OMSI, problémy s AI vozy a samozřejmě také bloudění, protože navigace je v některých místech hodně slabá. Například na Tržnici, která v dnešním videu je. A v tržnici jsem opět měl problémy a to všechny, co jsem zde jmenoval
I proto jsem si (zbaběle) vybral linku, o které vím, že jsem ji nejel, a že míří do míst, kde nebloudím, byť s vyjímkou té Tržnice, té se moc vyhnout nedá..
To, že mi nešlo hlášení jsem čekal, to že mi blbla převodovka, jsem nečekal, takže jsem se v prvních 9 minutách slušně u natáčení potil. Pak do toho přišly výpadky "frejmů", což je Karlovarská klasika.
Video jsem točil se dvěma přerušeními, což u toho prvního přerušení, jež trvalo hodinu, bylo zajímavé. Musel jsem si vzpomenout, co jsem udělal a říkal, a co jsem si chystal na později
Závěrečný vůz sanitky, která si hrála na autobus(!) byla už jen taková třešinka na dortu.
To, že jsem v KV jel s pražkým polepem ani nepočítám
Minulý týden byl ro mě psychicky náročný a podepsalo se to i na nedělním videu, ale už v pondělí ráno přišel telefonní hovor, který mě natěšil - jedna z mých bývalých kolegyň jede zpět do našeho města za rodiči a to znamenalo, že se půjdeme někam projít a hlavně si spolu pokecat. A protože se z ní po odchodu z našeho města před lety stalo doslova sluníčko, slibovalo mi to dobrou náladu. Sraz byl předběžně stanoven na úterý podvečer...
V pondělí na mě vyšel home office a tak jsem jen opravdu krátce pracoval na dálku.
Jakoby mi osud chtěl naznačit, že vše musí být v rovnováze a tak moje úterní těšení na sraz s kamarádkou muselo pokazit několik událostí, takže jsem si musel přesně naplánovat čas - zajet na pobočku A*, zajet pro oběd, zajet na pobočku F* , poslechnout si školení a pak pádit za kamarádkou, protože ta se měla objevit na pobočce P*, kde se měla sejít s dalšími kolegyněmi. Mělo by to být příjemné, pomoci kamarádce s malými dětmi ušetřit čas ze schůzky se mnou.
Všechno probíhalo dobře, stíhal jsem vše, až na jednu věc: Stále máme nějakou chybu v inventuře skladu a podle všeho jsme já a kolegyně Š* špatně pochopili návod, a neudělali jsme úplně poslední krok... A protože někdo jiný udělal jíný krok, tak se to všechno promotalo a nešla udělat účetní uzávěrka. Nebyli jsme ale sami, i další kolegové na jiných velkých pobočkách pochopili návod stejně jako já...
Krátce po čtrnácté hodině jsem v úterý dorazil na místo srazu a už z dálky jsem slyšel smích. Naše bývala kolegyně E*V* vyprávěla o svém druhém porodu, který probíhal na jaře 2020, tedy už v době kovidové, kdy ale ještě nebylo vše zaběhlé tak, jako třeba dnes... A pak přišla další příhoda a pak další, smíchu bylo dost a dost, pochopitelně díky tomu i má nálada šla nahoru.
Když jsme o 90 minut později stáli na parkovišti už sami, kolegyně se mi málem omlouvala, že mě a ostatní kamarádky skoro nepustila ke slovu a tak jsem novinky od nás říkal kolegyni až teď, když fixovala svoje nejmladší dítko do autosedačky.
Ještě ten den jsem točil video z prvního Great Grundorfu a kdo četl zápisek pod videem, ví, co se stalo a že toto video tím pádem má v sobě něco, co budu moci z videa čerpat i později...
Ve středu a ve čtvrtek jsem pracoval v práci, co to jen šlo, problém byl ale koronavirus. A tak jsem byl požádán, když už pojedu na pobočku F*, že bych měl vymoci jinému oddělení, které na pobočku F* pravidelně dováží poštu... Trošku jsem zmatkoval, protože jsem si ze svého auta nepřendal všechny věci do služebního auta a podle toho to taky vypadalo.
Také jsem zapomněl, že na pobočce Q* mám sraz s jednou terénní pracovnicí a její Wifi tiskárnou. Po dojetí na místo jsem ale viděl, že je zle. Pochopitelně to nebyla tiskárna s Wifi modulem. Její notebook má jen dva USB konektory, oba plné. Musel jsem tedy vymyslet řešení, aby vyhovovalo všem...
V pátek jsem měl být opět doma na HomeOffice, ale nebyl. Doslova mě kamarádka I* musela po čtyřech hodinách v práci vyhnat. Kriticky musím přiznat, že bych asi v daný čas odešel sám, protože to nejakutnější bylo hotovo. A já měl za sebou 60 minut tvoření zápisu o jednom problému, který jsem předtím dalších 60 minut musel zdiagnostikovat. Počmáral jsem kvůli tomu dvě linkované papíry velikostí A4...
A to je z tohoto týdne vše, když nepočítám víkendovou procházku a práci na počítači. A návštěvy...
Dnešní video jsem točil úmyslně toto, tak, abych se pokusil trošku potěšit sám sebe, prostě projet si moji nejznámější trasu na mé v podstatě první hezké mapě.
V čase 4:50 to zkouším vysvětlovat...
A k této situaci došlo včera, kdy jsem zjistil, že na neděli není nic a tak jsem si vybral mapu a linku...
Samozřejmě že až v průběhu natáčení jsem si vzpomněl, že tuto linku a tento směr už na webu a hlavně Youtube mám. Sice ve starší verzi mapy, ale mám.
Tím pádem jsem nepotěšil ani sebe, ani mé diváky, protože mám na videu o dost méně shlédnutí, než obvykle
Tento popisek bude asi nejkratší na tomto blogu, protože jsou dny a týdny, na které je asi nejlepší zapomenout.
Proč?
Prakticky celý týden jsem dělal věci, které se ukázaly býti špatně udělané ač dělané dle návodu. Aneb když máte nový software, ale špatný návod a i ten přišel pro danou akci pozdě...
Taktak jsem si občas něco stihl zahrát s kamarádem či kamarády...
Mám dvě mapy, které dělali kluci z ruska, ale opoměli na fakt, že pokud chtějí mapu šířit do světa, měli určité části mapy popsat základními znaky, které umějí počítače zpracovávat už dávno a nepokoušet se o azbuku, kterou určité jazykové mutace WIndows na moderních počítačích neumějí zpracovat. Úplně stejně je v tom OMSI - které se na ruské verzi Windows chová trošku jinak než právě na české či anglické...
Prostě znaky ruské abecedy se z pohledu člověka sedícího u počítače v čechách uloží nesmyslně... tedy pro mě docela práce. Ale u této mapy to šlo snadněji než o té druhé...
Přelomový týden, jenž ani z jedné strany není celý v jednom roce. Přemýšlel jsem nad tím, jaké to bude, aby to dopadlo tak, že teď v neděli přemýšlím, jestli před název tohoto sdělení nemám dát varování, že bude následovat soupis drobných nehod a neštěstí...
V pondělí jsem dojel do práce a tak tak jsem našel místo na zaparkování, což mě pro další dny varovalo. Ale bylo to očekávatelné - v místě kde pracuji jsou prostě ti, co pracují, doma na dovolené. Tím pádem se jejich auta nehýbou, tím pádem nevznikají volná místa...
K pondělí není prakticky co dodat, kromě toho, že jsem na dálku dělal práce za mnohé různé kolegy...
Úterý se trošku pokazilo, protože jsem měl mít homeoffice, zapojení jedné zcela nové tiskárny na pobočce Q, nákup v hypermarketu a pak klid. Kdykoliv použiji slovo klid, začne se vše kazit a začalo to ráno - škrabal jsem skla na autě, zapomněl doma nákupní seznam včetně platební karty a na úplný závěr, kdy byla tiskárna už skoro zapojena, mi chyběl USB kabel na napojení na počítač... Poté společný oběd se sestrou z P* a jejím dítkem (namísto mojí mamky vařilo oběd ono dítko pod dozorem mamky - naučilo se tak nový recept :-) )
Znamenalo to ve středu si to řádně načasovat - dojel jsem do práce opět z homeoffice a zaparkoval hodně daleko od práce, konkrétně až u pobočky C*, namísto u A*... a jal se přeprogramovávat stroje, které značkují odchozí poštu tak, aby nám Česká pošta mohla dávat množstevní slevu. První byl naplánovaný už v devět hodin, ten jsem stihl krásně. Druhý měl být na této budově udělaný až po třinácté hodině (alespoň jeden stroj měl být schopný vyrobit poštu na 31.prosinec), ale kolega mi nabídl, že to mám předělat hned... Mile mě překvapil... (bylo málo pošty a už ji měl hotovou)
Na pobočky Q* (s USB kabelem) a F* (další poštovní stroj) jsem vyrazil přesně podle plánu v 10:00, až jsem se tomu radostně smál - letos snad poprvé načas bez zpoždění. Osud mi do cesty postavil námrazu a služební auto se slabou(?) baterkou, ale první nastartování bylo OK, což mě překvapilo. To až třetí nastartování mi na palubním počítači ohlásilo "slabá baterie", tudíž podezřívám alternátor.
Stíhal jsem vše, ale nebylo to stoprocentní, takže jsem si na kovid testy zajel služebním autem (zajížďka zvící nižší stovky metrů) namísto soukromým, a negativní výsledek mi mladá dívčina ohlásila už za deset minut narozdíl od slibovaných až dvaceti minut). Počítač v autě už chybu "slabá baterie" neohlásil... ale současně nepovolil na světelných křižovatkách při červených vypnout motor...
Čtvrtek, Silvestr a má plánovaná šichta v práci - byl klid, takže v okamžiku, kdy na pobočce A* nebyl nikdo další a má práce byla hotova, mohl jsem jít domů. Večer byl klidný, hrál jsem s kamarády hry na počítači, taktak jsem stihl natočit silvestrovskou jízdu....
Jenomže v pátek prvního mi nebylo dobře, nebylo dobře ani mojí mamce a dokonce nebylo dobře ani naší kočičce Mourince. Bylo zjevné, že se stal kiks v přípravě silvestrovské večeře, něco bylo zkažené nebo nedodělané... Tak tak jsem se na dálku odkontroloval dění na serverech v práci.
V sobotu už bylo hej, přišli ke mě na návštěvu dvě praneteře a dva prasynovci i s rodinami, ale už se neukázala má sestra V*, po dnešním tel. hovoru vím, že o Silvestra byla na covid testu a je negativní. Mohu klidně spát...
Chybí ještě popsat dnešek - přišel další prasynovec a praneteř...