Zítra, až opět pojedu ke kostelu v čase končící mše, budu moci pozorovat takový zajímavý jev, ale není to ten jev o úbytku věřících. To jde u nás pozorovat už déle (mladí sice přibývají, ale starých umírá více), nemluvě o tom, že víc jak šedesátitisícové město nedokáže zaplnit kostel s cca stem míst k sezení. Ale je to asi fakt, že naše město je možno prohlásit za nejateističtější v České republice....
Ale zpět k mému pozorování. První věc, kterou jsem vypozoroval je ta, že nás chlapů takto přijíždějících ke kostelu je poněkud více. Sice v řádu jednotek kusů, ale fakt, že naše ženy, maminky a babičky se za nás modlí (a že na mši se dostávají jinak než s námi) mě trošku vyvádí z míry. Samotného by mě zajímalo, jak třeba na mě by pohlížel věřící člověk, kdybych se začal ukazovat na mších. Trošku jsem to diskutoval s kamarádkou, která studovala teologii, jenž mi sdělila, že z pohledu kněze je to v pořádku, neboť bohoslužba se dělí na dvě části - bohoslužbu slova a bohoslužbu oběti. Pokud bych z kostela odešel před druhou částí, neměl by to být problém. Osobně ale mám v sobě zakódováno, že prostě já při mši nebudu, neboť bych se cítil nesvůj ze dvou příčin. Mám to již vyzkoušeno, že tomu tak je....
Tolik tedy k první části pozorování, a přejdeme k části druhé. Pokud někdy mám "odvahu" jít blíž ke kostelu, nemohl jsem si pokaždé nepovšimnout, že přestože bohoslužba ještě běží, vycházejí z kostela lidé. Pokud se sejde harmonogram mše s aktuálním časem a mše je více sváteční a tím pádem o něco delší, mohu od sebe oddělit až čtyři skupiny lidí.
První vlna zjevně vzniká kvůli tomu, že se bohoslužba dělí na bohoslužbu slova a bohoslužbu oběti, takže ti, kteří z nějakého důvodu nemohou/nesmí zůstat na svaté přijímání, odchází. Buďto to jsou lidé, kteří jsou v těžkém hříchu, nebo by to měli být lidé, jenž nelze považovat za věřící (viz např. výše na mém případě). Těžký hřích je nejenom porušení Desatera, ale i například rozvod ze sňatku, který církev považuje za platný a nerozdělitelný. [Kolem sňatků je to složitější než jsem čekal, takže o tom někdy příště]
Druhá vlna, kvůli níž toto vlastně píšu, je skupinkou, která odchází sloku až dvě před koncem posledního zpěvu. Jak říká mamka, jsou to lidé, kteří chtějí stihnout autobus, jenž jezdí asi tak 8 minut chůze od kostela. (Jiná autobusová linka jezdí ze zastávky před kostelem, ale v době konce bohoslužby už bývá pryč a další jede až za 55 minut od skutečného konce bohoslužby). Jenže já vidím i lidi, kteří dojdou k zaparkovanému autu, nastoupí celá rodina a odjede :-(
Třetí vlna je vlnou skutečných věřících, kteří si počkali do konce bohoslužby, ale nepatří do čtvrté vlny...
Čtvrtá vlna jsou pak věřící, kteří si buď povídají mezi sebou, nebo jdou na faru na nějakou drobnou akci, či jsou aktivními věřícími, kteří plánují na faře nějakou tu akci. Ty obvykle odjíždět nevidím, neboť jsem tou dobou už pryč.
Právě ta druhá vlna mě trápí, či chcete-li rozčiluje. Jak silná může být víra, když nejsou schopni přečkat celou mši a dávají přednost světskému problému jak se dostat relativně bez čekání domů. Ti co jezdí autobusy jsem jakž takž chápal v lednu v časech lezavých zim, to určitě je rozdíl, jestli čekat na autobus, promrznout a onemocnět. Ale kam spěchat v létě? A kam a proč spěchají automobilisté?
Kamarádka, se kterou jsem část dnešního postu diskutoval tu druhou vlnu popsala slovy, že by se to dít nemělo. A dodala:
Je to takové, jak bych to nazvala "podívejte se, já jsem věřící, přišel jsem na mši, a tím jsem to dokázal...." nebo "podívej,bože, tady jsem, já kvůli tobě v neděli vstala!"
Nedělám si statistiku, jestli lidé z druhé vlny chodí i jindy než v neděli na nepravidelně konanou bohoslužbu (občas jen bohoslužbu slova, když kněz má jiné povinnosti a bohoslužbu slouží laik, respektive v našem kostele je to laik z řady něžného pohlaví), která se koná v týdnu, ale pokud v ty dny jsem už doma z práce a pro mamku jedu, tak mi přijde, že je o dost méně vln, než čtyři nedělní....
Spustil jsem tedy své Ubuntu 10.04 LTS - Lucid Lynx a podstrčil mu soubory s mými elektronickými formuláři a zkusil otevřít.
