neděle 28. února 2010
sobota 27. února 2010
Facebook a....
První ze skupin na facebooku, která byla označena za podvodnou, jsem téměř online viděl včera zmizet v propadlišti dějin
skupina "jak by vypadal mr.bean jako avatar", o které jsem psal včera v cca 18:30, byla včera mezi 21:30 a 22:00 zrušena a s ní i všechny příspěvky, které na ní ukazovaly
Na závěr něco úplně jiného - nalezl jsem tento článek - Čeští vědci stojí za objevem způsobu, jak zničit virus HIV - tak snad z toho něco bude a nápad přejde do praxe...
pátek 26. února 2010
Facebook a ...
Skupina "odhalujeme podvody na facebooku opět vydala hlášku s upozorněním na podvod a skoro to vypadá, jako by na ní admin té stránky zareagoval - posuďte sami :-)
Ano, tlačítka ANO/NE byla nahrazena jedním tlačítkem ....
Skupina s Mr. Beanem už začala spamovat reklamou, nabízí ke koupi hodinky, odkaz je maskovaný přes server TinyURL a směřuje na server hodinky.cz :-(
Druhá ze zmiňovaných skupin - "TAKHLE BUDEŠ VYPADAT ZA 60 LET !!!!" se věnuje spamingu o stosedm, ale jeden ze zápisů spammera je všeříkající - "demence vládne facebooku" ....
a ještě jedna skupina na totéž téma: KDYZ-ZKRIZITE-LADY-GAGA-A-AVATAR-GAGATAR
Když se ještě vrátím ke svým minulým příspěvkům, tak tu máme skupinu "ICQ přímo na Facebooku - nastavení ZDE", která má v informacích o sobě napsaný odkaz na porno ...................................
Pozor. Objevují se stránky, zneužívající funkce přidání fanouška. Příklad: http://www.facebook.com/mrbeanvavataru . Když kliknete na tlačíko "Ano" či "Ne" na stránce "MR.Bean v Avataru", jste automaticky přidání do fanoušků stránky. Stránka tedy vznikla jen proto, aby získala velký počet fanoušků, které by pak kontakto...vala reklamou, případně prodala. Vznikají další založené na stejném principu. Př.: http://www.facebook.com/pages/-TAKHLE-BUDES-VYPADAT-ZA-60-LET-/329403947186Když se na tuto stránku podíváte teď, vypadá takto:
Ano, tlačítka ANO/NE byla nahrazena jedním tlačítkem ....
Skupina s Mr. Beanem už začala spamovat reklamou, nabízí ke koupi hodinky, odkaz je maskovaný přes server TinyURL a směřuje na server hodinky.cz :-(
Druhá ze zmiňovaných skupin - "TAKHLE BUDEŠ VYPADAT ZA 60 LET !!!!" se věnuje spamingu o stosedm, ale jeden ze zápisů spammera je všeříkající - "demence vládne facebooku" ....
a ještě jedna skupina na totéž téma: KDYZ-ZKRIZITE-LADY-GAGA-A-AVATAR-GAGATAR
Když se ještě vrátím ke svým minulým příspěvkům, tak tu máme skupinu "ICQ přímo na Facebooku - nastavení ZDE", která má v informacích o sobě napsaný odkaz na porno ...................................
Konec světa 21.12.2012 nehrozí - uklidňují Mayové
V roce 2012 konec světa nehrozí, uklidňují lidstvo potomci Mayů
Mnozí šamani a mystikové to už tvrdí dlouho. V roce 2012 všechno zanikne, přijde konec světa. Řeknou vám i přesné datum: 21. prosince 2012. Proti horečným přípravám na zánik světa ale začali protestovat sami potomci Mayů. Lidé na Západě by se podle nich měli vzpamatovat a přestat bláznit.
Mnozí šamani a mystikové to už tvrdí dlouho. V roce 2012 všechno zanikne, přijde konec světa. Řeknou vám i přesné datum: 21. prosince 2012. Proti horečným přípravám na zánik světa ale začali protestovat sami potomci Mayů. Lidé na Západě by se podle nich měli vzpamatovat a přestat bláznit.
Opakování je matka moudrosti - dodávám já ... i když už začínám být tím neustálým opakováním poněkud unaven
čtvrtek 25. února 2010
Moudro dne
Život nás požírá, my život utrácíme - kdo z nás bude s tím druhým dříve hotov?
Josef Čapek
středa 24. února 2010
Ekonomové Keynes a Hayek RAPují
Největší ekonomové 20. st. vstali z mrtvých a rapují o jejich ekonomickém učení, o příčinách krize a jejích řešení.
Jojo, jak by to bylo jednoduché, kdyby do ekonomiky nevstupovaly city, nebo jak se říká v písni - zvířecí pudy. Zatím se hrabeme (celá ČR) z krize, která vznikla před mnoha měsíci ...
Jojo, jak by to bylo jednoduché, kdyby do ekonomiky nevstupovaly city, nebo jak se říká v písni - zvířecí pudy. Zatím se hrabeme (celá ČR) z krize, která vznikla před mnoha měsíci ...
úterý 23. února 2010
Jestli já jsem dlouho nepsal dlouho o Facebooku :-)
http://www.lupa.cz/clanky/soukromi-na-internetu-a-v-socialni-siti-necekejte/A je fakt, že už dlouho ne, takže jsem se pohrabal na netu a zjistil, že jsem ještě nepsal kolem nastavení soukromí o: "Facebook Extended Permissions aneb Facebook pro obezřetné a pokročilé" (jak o tom píše server Pooh,cz)
Princip je jednoduchý - některé aplikace si mohou vyžádat speciální přístup k soukromým datům a to bez vědomí uživatele nebo o tom, že aplikace smí spamovat jménem uživatele. Asi nejdůležitější souvětí z výše linknutého článku je
Princip je jednoduchý - některé aplikace si mohou vyžádat speciální přístup k soukromým datům a to bez vědomí uživatele nebo o tom, že aplikace smí spamovat jménem uživatele. Asi nejdůležitější souvětí z výše linknutého článku je
Pokud si nejste jisti jaké EP jste udělili, navštivte http://www.facebook.com/editapps.php a projděte si aplikace. Na témže místě můžete EP odebrat. Přidělená další práva najdete pod "Additional Permissons" Pokud chcete získat přehled jen těch aplikací, která mají přidělená extra práva, použijte "Show" rozbalovátko vpravo nahoře a vyberte "Granted Additional Permission". Možná budete překvapení.A až v tom budete, tak si přečtěte pohádku o soukromí na sociálních sítích ze serveru LUPA
pondělí 22. února 2010
sobota 20. února 2010
Lovení rybiček s mimozemšťanem
Skoro nejvyšší čas, abych se vrátil ke svému příspěvku o nejpovedenějším víkendu z 12. února, kde jsem slíbil popisek ze dvou snů, jenž se mi zdály z pátka na sobotu. A snad proto, že byla přítomna kamarádka Fiona, začal první sen ve Skalistých horách :-)
Sen začíná poklidně. Sedím si tak u jezera u malé zátoky jakéhosi přírodního jezera obklopeného okolními horami. Proti mě přes úzký proužek vody sedí dva mladší kamarádi, skoro bych se odvážil říci, že tam jsem jako vedoucí tábora nebo jako ochránce (viz mé starší sny), na což by na to ukazovalo to, co se dělo pak.
My tři jsme si v klidu na pruty chytali ryby a ani nevím kdo a jak, někdo z nás ostatní upozornil, že se k nám řítí mimozemšťan. "Musíme na sopku!" křikl jsem na ty dva zbytkové a už jsme se hnali k jednomu skalnatému kraji jezera na nějž si sedáme a pak se ztěžka spouštíme asi o pět metrů níž. Pak ještě děláme tři kroky od této stěny, chodí se nám ztěžka...
Nepředstavujte si ale nějakou mocnou aktivní sopku, tam kde jsme stáli my už rostl les. Jediný rozdíl oproti prostorám u jezera byl ten, že zde byly na zemi takové ostré kamínky (které mi něco připomínají z reálu ale nevím co přesně, nejblíž bych to popsal jako nespalitelné části z mizerného hnědého uhlí)
Po třech krocích se otáčíme ke stěně a právě včas, mimozemšťan zrovna skočil za námi. Humanoidní lidské ale zelené svalnaté tělo, mravenčí hlava a v ruce nějaká střelná zbraň. Chybou mimozemšťana bylo to, že neměl vhodnou obuv, ona vlastně neměl žádnou. Nedokázal nám udělal nic, tak mu sopečná půda ubližovala a zjevně mu ubližovala tak mocně, že raději prchl zpět do svého létajícího talíře.
Sledovali jsme ho z dálky a pak poté co vidíme, co se děje s jeho lodí, začneme radostně jásat jako malí kluci. Zámek zajišťující kryt poklopu se zbarvil do zelena a pak létající talíř ztěžka odlétl pryč ...
Sen začíná poklidně. Sedím si tak u jezera u malé zátoky jakéhosi přírodního jezera obklopeného okolními horami. Proti mě přes úzký proužek vody sedí dva mladší kamarádi, skoro bych se odvážil říci, že tam jsem jako vedoucí tábora nebo jako ochránce (viz mé starší sny), na což by na to ukazovalo to, co se dělo pak.
My tři jsme si v klidu na pruty chytali ryby a ani nevím kdo a jak, někdo z nás ostatní upozornil, že se k nám řítí mimozemšťan. "Musíme na sopku!" křikl jsem na ty dva zbytkové a už jsme se hnali k jednomu skalnatému kraji jezera na nějž si sedáme a pak se ztěžka spouštíme asi o pět metrů níž. Pak ještě děláme tři kroky od této stěny, chodí se nám ztěžka...
Nepředstavujte si ale nějakou mocnou aktivní sopku, tam kde jsme stáli my už rostl les. Jediný rozdíl oproti prostorám u jezera byl ten, že zde byly na zemi takové ostré kamínky (které mi něco připomínají z reálu ale nevím co přesně, nejblíž bych to popsal jako nespalitelné části z mizerného hnědého uhlí)
Po třech krocích se otáčíme ke stěně a právě včas, mimozemšťan zrovna skočil za námi. Humanoidní lidské ale zelené svalnaté tělo, mravenčí hlava a v ruce nějaká střelná zbraň. Chybou mimozemšťana bylo to, že neměl vhodnou obuv, ona vlastně neměl žádnou. Nedokázal nám udělal nic, tak mu sopečná půda ubližovala a zjevně mu ubližovala tak mocně, že raději prchl zpět do svého létajícího talíře.
Sledovali jsme ho z dálky a pak poté co vidíme, co se děje s jeho lodí, začneme radostně jásat jako malí kluci. Zámek zajišťující kryt poklopu se zbarvil do zelena a pak létající talíř ztěžka odlétl pryč ...
pátek 19. února 2010
čtvrtek 18. února 2010
červené tlačítko - nějaké ty drobné dodatky
ono skoro není dodávat co, ale ve skupině na facebooku - http://www.facebook.com/CERVENETLACITKO se občas najde nějaká ta hláška či odkaz, který doplní nějaké to info
Přijde mi ale zajímavé, že známá online sociálně-bookmarková služba del.icio.us zvládne velmi podobnou funkcionalitu (tedy odeslání adresy aktuální stránky s možností vyplnit její popis) pomocí 389 bajtů dlouhého javascriptového bookmarkletu, který funguje na všech platformách a ve všech webových prohlížečích, které JavaScript podporují... říká stránka na webu Česká škola, který též shrnuje některé poznatky. To, že aplikace prý údajně stála sto tisíc Kč, je uvěřitelné ...
středa 17. února 2010
Haiti - pomoc vyschla
Týden jsem zkusil počkat, zdali se nějak vyvrátí zprávička "Zápisník z Haiti: Svět se unavil obrazy zkázy a zahraniční pomoc vyschla", ale nevyvrátila - prakticky není slyšet ani vidět nějaká zprávička o dění na Haiti, musí se dobře umět hledat :-(
úterý 16. února 2010
pondělí 15. února 2010
Máme zlato z olympiády
Dnes, v brzkých ranních hodinách získala česká rychlobruslařka v jízdě na 3000metrů zlatou medaili. Zachytil jsem to už ráno ve zprávách, ale až teď večer po 18-té hodině jsem měl možnost shlédnout celý záznam její jízdy a pak i dvě další jízdy, které byly po její jízdě ...
Poplakal jsem si štěstím a musím říci, že po takovém výkonu je opravdu možné říci, že česká hymna je ta nejkrásnější písnička na světě ...
Poplakal jsem si štěstím a musím říci, že po takovém výkonu je opravdu možné říci, že česká hymna je ta nejkrásnější písnička na světě ...
Stahujete nelegální data - odpojíme vás
Opět mám trošku skluz ve zprávičkách - z 9. února mě zaujala jedna z nich, o níž se psalo na serveru POOH
Článek "Zjistili jsme, že nelegálně stahujete obsah. Odpojíme vás od Internetu" - informuje o podvodném emailu psaném anglicky o tom, že stahujete nelegální věci. Je přiložen soubor v ZIPovém formátu, který má obsahovat log, ale místo toho je to vir.
Kdoví, kolik lidí se chytlo ve světě a kolik u nás od září 2008, kdy byl poprvé zaznamenán masivnější výskyt ...
Článek "Zjistili jsme, že nelegálně stahujete obsah. Odpojíme vás od Internetu" - informuje o podvodném emailu psaném anglicky o tom, že stahujete nelegální věci. Je přiložen soubor v ZIPovém formátu, který má obsahovat log, ale místo toho je to vir.
Kdoví, kolik lidí se chytlo ve světě a kolik u nás od září 2008, kdy byl poprvé zaznamenán masivnější výskyt ...
neděle 14. února 2010
Červené tlačítko
Od začátku února sleduji dění kolem "Červeného tlačítka", což má být projekt, který má ochránit děti před zlými stránkami.
Je to klasická ukázka jak to v čechách v tento čas funguje - vedení neziskové organizace zadá projekt firmě, v jejímž vedení je člověk z oné neziskovky, firma za to vyplázne prachy a projekt je ... více méně ... na nic.
Tenhle projekt je takový - má přidat tlačítko do lišty prohlížeče - funguje jen občas(!) na Internet exploderu, jen s přítomností .NET s jehož pomocí nahlásí závadnou stránku. Tuto stránku na konkrétním počítači ale nezablokuje... V prvních dnech odesílal data přes soukromou firmu, posílal čtyři poslední navštívené stránky a ještě cosi dalšího. Po řevu ochránců soukromí je již toto ořezáno na nahlášení právě jen oné konkrétní stránky, ale stále to není tak anonymní, jak by mohlo být - v posílaných datech je cosi, co někteří považů za pokus o jedinečný identifikátor počítače
Je to klasická ukázka jak to v čechách v tento čas funguje - vedení neziskové organizace zadá projekt firmě, v jejímž vedení je člověk z oné neziskovky, firma za to vyplázne prachy a projekt je ... více méně ... na nic.
Tenhle projekt je takový - má přidat tlačítko do lišty prohlížeče - funguje jen občas(!) na Internet exploderu, jen s přítomností .NET s jehož pomocí nahlásí závadnou stránku. Tuto stránku na konkrétním počítači ale nezablokuje... V prvních dnech odesílal data přes soukromou firmu, posílal čtyři poslední navštívené stránky a ještě cosi dalšího. Po řevu ochránců soukromí je již toto ořezáno na nahlášení právě jen oné konkrétní stránky, ale stále to není tak anonymní, jak by mohlo být - v posílaných datech je cosi, co někteří považů za pokus o jedinečný identifikátor počítače
- 8. února - Pooh.cz - "Víš, co posíláš? Mysli!"
- 9. února - Pooh.cz - "Děti má ochránit červené tlačítko"
- 9. února - Pooh.cz - Červené Tlačítko pro bezpečnější Internet leze do vašeho soukromí víc než je zdrávo
- 9. února - Technet - Červené tlačítko děti přímo nechrání a někdy nejde nainstalovat
Článek z technetu naznačuje, že červené tlačítko je vlastně jen grafickou nadstavbou na již existustující ohlašovací systém - viz citace
Místo tlačítka můžete použít také dotazník pro nahlášení škodlivého obsahu na http://ohlaste.horkalinka.cz/. Tlačítko mělo za úkol nahlášení stránek ještě usnadnit. Tvůrci si také slibují, že zvýší povědomí o problému (např. dětské pornografie) a pomohou rodičům či učitelům vysvětlit problematiku nebezpečí na internetu dětem.
Další článek z technetu - "Tlačítko na ochranu dětí, které představil Kocáb, špehuje uživatele internetu" pak ukazuje právě onu problematiku nasbírávání dat, které ani nepotřebuje policie, jak se ostatně oficiálně vyjádřila.
Samozřejmě se situace vyvíjela dál - viz článečky níže. V nich se dozvíte, že to byl pilotní provoz (=vyjádření provozovatele), ale pár lidiček a mezi nimi i já se ptám, proč k zahájení pilotního provozu zvu ministra z vlády, proč tlačítko není funkční ve vícero prohlížečích a systémech, proč běhají data přes servery tvůrce programu ...
- 10. února 2010 - Živě.cz - Stín Červeného tlačítka: špehování uživatelů posvěcené ministrem
- 10. února 2010 - Živě.cz - Červené tlačítko: ochráním vaše děti! Možná...
- 10. února 2010 - Technet - Policie: Červené tlačítko získává i informace, které nechceme
- 11. února 2010 - Lupa.cz - Legální pochybnosti o červeném tlačítku
sobota 13. února 2010
Moudro dne
Utrhl jsem květinu a ona mi zvadla. Chytil jsem motýla, ale brzy zemřel. Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba dotýkat se srdcem...
.: John Lennon:.
pátek 12. února 2010
Nejpovedenější víkend ... (resp. co mu předcházelo)
S trošku větším odstupem, než jsem si původně myslel, se vracím k uplynulému víkendu, který jsem strávil s kamarády, s nimiž jezdím spolupořádat v létě tábor. Sešlo se to tak, že nakonec přijela jen část skupiny, kteří si říkají "animátoři" ...
Už výjezd na akci byl dost kuriózní - vzal jsem si dovolenou, abych se v klidu připravil, zabalil a nevyjížděl na akci se zpožděním, zvlášť když jsem měl jednak nakoupit něco málo zásob do společné kuchyně a hlavně vyzvednout dva jedince v Praze.
První telefonát z práce mě, ještě dospávajícího, překvapil už v 7:30 a přišel od kolegy, od kterého jsem to nečekal - to mě mělo varovat ...
Následovaly další a další hovory, na dálku jsem se připojoval do naší sítě, pokoušel se nahazovat servery a počítače, které odmítaly spolupráci (ale na které se šlo naštěstí na dálku dostat), abych pak zjistil, že značnou část problému způsobila poškozená DNS...
Prostě a krásně - balil jsem ve chvatu, naštěstí jsem odjel se vším co jsem na víkend potřeboval, nákup v K* jsem zvládl taky (byť s chybkami v počtech kusů) a pak už jsem mohl nerušeně odjet. V Praze jsem kamarády našel velice rychle - GPSka mě přivedla ke kamarádům s odchylkou 20 metrů :-D
Jízda podle GPS má jednu zásadní nevýhodu teď v zimě - nemá označeny úseky bez zimní údržby, což jsem poznal v Kumburském újezdu. GPS mi jako nejrychlejší trasu neoznačila tuhle z mapy Googlů, ale úplně jinou.
Zvětšit mapu
Minule jsem tu druhou trasu už projel na nastavení "Nejkratší" a teď mi tu trasu ukazoval na nastavení "Nejrychlejší", a já, protože si to neověřil na mapě, jsem věřil tomu, že to jinudy na naše cílové místo dojet rozumně nejde. Jenže ...
Už po pár metrech jsem si všiml, že jedu z kopce, silnice je profrézována, ale neposypána a bohužel uježděna. Stáhla se mi prdýlka a do cíle zbývalo něco malounko přes 12 km. Nedalo se dělat nic jiného než zkusit pokračovat ...
Svítíce si dálkovýma světlama, mlhovkama a jedouce s větrem v zádech 30km za hodinu (to je drobná narážka na jednu z písniček, o které se domnívám, že jí zpíval Karel Zich) jsem pokračoval vstříc dvojité zatáčce, která měla ukázat co je ve mě a co v autíčku
Zvětšit mapu
Pro tuto chvíli jsme měli štěstí, autíčko na zimních gumách sneslo mé jemné přišlápnutí brzdy, poslušně snížilo rychlost a reagovalo i na točení volantem. A protože vše prošlo hladce, pokračoval jsem nasazeným tempem dál ...
Musím obdivovat obyvatele vísky "Pustá Proseč", protože nechápu, jak bych já denně jezdil autem do práce, cesta za touto vískou totiž pokračovala ve stejném duchu jako předtím. Ticho, hluboké lesy, profrézovaná cesta a za ní sráz, anebo příkop. Jak jel pomalu, tak si myslím, že bych se musel hodně snažit, abych případně projel hráz ze sněhu kolem cesty. Nic proti mě nejelo, což bylo štěstí - nevím, jak bych se tu vyhýbal nějakému kamionu jako minule, když sníh nebyl.
Měl jsem takovou obavu z toho, že při případné havárii zraním své kamarády, že jsem z fleku zapomněl "Litanii proti strachu" a bylo mi jasné jak tohle dopadne, když se tomu poddám a budu to v sobě dusit - udělá se mi na konci cesty blbě a sanitka s lékem nedojede včas, zvlášť když si nestihnu poručit správnou pomoc (10x vdech do pytlíku a 1x mimo, abych se trošku přidusil a nehyperventiloval). Zkusmo jsem nadhodil: "Docela to klouže". Kamarádka co seděla vedle mě mi na to řekla vesele: "Máš tu zadarmo školu smyku". No holka, pomyslel jsem si, co asi budeš říkat, až zůstaneme někde viset. Autíčko při jízdě do mírného kopce totiž trošku ztrácelo na rychlosti a jakákoliv manipulace s plynovým pedálem vyvolávala prokluzy. Debata se stočila na školy smyku, aby pak umlkla úplně.
Jiné téma mě nenapadlo a tak jsem si pro přehlušení strachu začal pobrukovat s rádiem. Nemyslet na strach mi pomáhá a i teď pomohlo ...
To samé, co jsem napsal o obyvatelích vísky Pustá Proseč, bych z fleku mohl napsat o obyvatelstvu vísky Valdov, ale ti mají to štěstí, že mají vícero přístupových cest. Pochopitelně, cesta po které jsem jel byla v tu chvíli z kopce, na konci dálková světla osvítila značku dej přednost v jízdě....
Z rychlosti 30km jsem opatrně na 150 metrech dokázal prakticky zastavit. To byla snad moje nejdelší brzdná dráha na sněhu při velmi opatrném brždění :-) ABS si ani neťuklo :-))
Jak se říká - nechval dne před večerem a když jsem si ve Valdově mezi haldami sněhu našel správné místo na odbočení, pronesl jsem cosi ošklivého. Proti mě byla cedulka "silnice se v zimě neudržuje", ale cesta byla kupodivu profrézována - otázka byla nasnadě - kam až je profrézováno ???
Na nejbližších sto metrech se mi podařilo při jízdě do kopce nasadit nyní již obvyklou rychlost 30km/h a osud pro mě měl připravené další překvapení - po obvodu kopce zaříznutou železniční trať, na ní přejezd se semafory. Anděl strážný stál při mě, vlak nikde na obzoru a "lunobílé" světlo (kdybych napsal bílé, pak by mě má část, která si ještě pamatuje výuku zabezpečení na železnicích utloukla :-) ) na mě přátelsky pomrkávalo.
Nikdy v životě jsem na železniční přejezd, u nějž neznám aktuální stav, nejel tak rychle - pro jistotu jsem zkusil ještě zrychlit a povedlo se. Ani nevím jak jsem ho přejel, tak mě doslova hypnotizoval blížící se vrchol stoupání... A pak jsem začal doslova padat do vísky Uhlíře a okamžitě jsem si pro sebe vyhodnotil, že tudy zpátky rozhodně neprojedu. Na konci cesty klasický žertík, který mě už nemohl překvapit, značka Dej přednost v jízdě a za ní .... perfektně uklizená silnice.
Po zastavení auta, jsem vyžahl malou P*, prozřetelně právě k těmto účelům zakoupenou a pokračoval dál. To, že po 3 kilometrech jsem opět najel na profrézovanou silnici bez zjevného dalšího ošetření mi nevadilo, už jsem byl zvyklý. V posledních 4 kilometrech mi už totiž zbýval jen poslední ošklivý úsek - prudké stoupání se zatáčkou a odbočkou k chatě, to ostatní je jen velmi lehce zvlněno.
A až těchle necelých sto metrů jsem na první pokus nedal a ani na druhý - to mi ale trošku pokazilo protijedoucí auto, které mělo ze mě možná šok až zastavilo, přeci jen jsem se pokoušel použít levou část úzké silničky, která vypadala, že působením slunce odtála, anebo tam někdo prsknul popel ze dřeva - to jsem v té tmě nedokázal poznat.
Na třetí pokus a bez pasažéru jsem kopeček už dal, takže ke čtvrtému plánovanému pokusu s nasazenými řetězy už nedošlo. Hned poté kamarádka volala do dalšího auta, že jsme na místě. Tento telefonát přiměl kolegu řidiče k zakusnutí se ve stylu "když to Pelin vyjel, tak já taky" a ten závěrečný kopec dal taky. Sklonil jsem se nad jeho uměním, dal ho na první pokus ...
Z obávaného strachu a následků z něj nakonec nebylo nic - ani mi nebylo blbě, ani jsem si nemusel jít lehnout, jen jsem musel doplnit tekutiny, padla na to litrovka limonády.
V tuhle chvíli se vše obrátilo a já si prožil naprosto úžasný víkend - už pokec nad přípravou tábora a hraní nové stolní hry v pátek mě pozitivně nabilo energií (přestože jsem jako lichý účastník nehrál, ale aspoň jsem měl klid na pochycení pravidel). Dva nádherné sny a blbnutí ve sněhu a opakování oné hry v sobotu večer (tentokrát hráli všichni, neboť v sobotu odpoledne přijel ještě další človíček) bylo taky úžasné, byť mě hra šla se střídavými úspěchy. Další hezký sen který si moc nepamatuji mě pak připravil na vyvrcholení v podobě procházky s kamarádkou zimní krajinou, které mě zavedlo pod hrad Pecka...
Byl to nádherný víkend s kamarády, při kterém nepadla ani kapka alkoholu, což můj prožitek z víkendu zvedlo o další úroveň vzhůru ! Kéž by takových akciček o víkendech bylo víc !!!
Škoda, že nedokážu přenést onu pohodu sem na blog, podělit se o ní s ostatními
PS: Ony dva sny z pátku na sobotu zveřejním při nějaké další příležitosti v rámci mého projektu 365 :-)
PS2: Na obrázku gotický hrad Pecka (Loc: 50°28'44.116"N, 15°36'15.657"E)
![]()
![]()
![]()
Už výjezd na akci byl dost kuriózní - vzal jsem si dovolenou, abych se v klidu připravil, zabalil a nevyjížděl na akci se zpožděním, zvlášť když jsem měl jednak nakoupit něco málo zásob do společné kuchyně a hlavně vyzvednout dva jedince v Praze.
První telefonát z práce mě, ještě dospávajícího, překvapil už v 7:30 a přišel od kolegy, od kterého jsem to nečekal - to mě mělo varovat ...
Následovaly další a další hovory, na dálku jsem se připojoval do naší sítě, pokoušel se nahazovat servery a počítače, které odmítaly spolupráci (ale na které se šlo naštěstí na dálku dostat), abych pak zjistil, že značnou část problému způsobila poškozená DNS...
Prostě a krásně - balil jsem ve chvatu, naštěstí jsem odjel se vším co jsem na víkend potřeboval, nákup v K* jsem zvládl taky (byť s chybkami v počtech kusů) a pak už jsem mohl nerušeně odjet. V Praze jsem kamarády našel velice rychle - GPSka mě přivedla ke kamarádům s odchylkou 20 metrů :-D
Jízda podle GPS má jednu zásadní nevýhodu teď v zimě - nemá označeny úseky bez zimní údržby, což jsem poznal v Kumburském újezdu. GPS mi jako nejrychlejší trasu neoznačila tuhle z mapy Googlů, ale úplně jinou.
Zvětšit mapu
Minule jsem tu druhou trasu už projel na nastavení "Nejkratší" a teď mi tu trasu ukazoval na nastavení "Nejrychlejší", a já, protože si to neověřil na mapě, jsem věřil tomu, že to jinudy na naše cílové místo dojet rozumně nejde. Jenže ...
Už po pár metrech jsem si všiml, že jedu z kopce, silnice je profrézována, ale neposypána a bohužel uježděna. Stáhla se mi prdýlka a do cíle zbývalo něco malounko přes 12 km. Nedalo se dělat nic jiného než zkusit pokračovat ...
Svítíce si dálkovýma světlama, mlhovkama a jedouce s větrem v zádech 30km za hodinu (to je drobná narážka na jednu z písniček, o které se domnívám, že jí zpíval Karel Zich) jsem pokračoval vstříc dvojité zatáčce, která měla ukázat co je ve mě a co v autíčku
Zvětšit mapu
Pro tuto chvíli jsme měli štěstí, autíčko na zimních gumách sneslo mé jemné přišlápnutí brzdy, poslušně snížilo rychlost a reagovalo i na točení volantem. A protože vše prošlo hladce, pokračoval jsem nasazeným tempem dál ...
Musím obdivovat obyvatele vísky "Pustá Proseč", protože nechápu, jak bych já denně jezdil autem do práce, cesta za touto vískou totiž pokračovala ve stejném duchu jako předtím. Ticho, hluboké lesy, profrézovaná cesta a za ní sráz, anebo příkop. Jak jel pomalu, tak si myslím, že bych se musel hodně snažit, abych případně projel hráz ze sněhu kolem cesty. Nic proti mě nejelo, což bylo štěstí - nevím, jak bych se tu vyhýbal nějakému kamionu jako minule, když sníh nebyl.
Měl jsem takovou obavu z toho, že při případné havárii zraním své kamarády, že jsem z fleku zapomněl "Litanii proti strachu" a bylo mi jasné jak tohle dopadne, když se tomu poddám a budu to v sobě dusit - udělá se mi na konci cesty blbě a sanitka s lékem nedojede včas, zvlášť když si nestihnu poručit správnou pomoc (10x vdech do pytlíku a 1x mimo, abych se trošku přidusil a nehyperventiloval). Zkusmo jsem nadhodil: "Docela to klouže". Kamarádka co seděla vedle mě mi na to řekla vesele: "Máš tu zadarmo školu smyku". No holka, pomyslel jsem si, co asi budeš říkat, až zůstaneme někde viset. Autíčko při jízdě do mírného kopce totiž trošku ztrácelo na rychlosti a jakákoliv manipulace s plynovým pedálem vyvolávala prokluzy. Debata se stočila na školy smyku, aby pak umlkla úplně.
Jiné téma mě nenapadlo a tak jsem si pro přehlušení strachu začal pobrukovat s rádiem. Nemyslet na strach mi pomáhá a i teď pomohlo ...
To samé, co jsem napsal o obyvatelích vísky Pustá Proseč, bych z fleku mohl napsat o obyvatelstvu vísky Valdov, ale ti mají to štěstí, že mají vícero přístupových cest. Pochopitelně, cesta po které jsem jel byla v tu chvíli z kopce, na konci dálková světla osvítila značku dej přednost v jízdě....
Z rychlosti 30km jsem opatrně na 150 metrech dokázal prakticky zastavit. To byla snad moje nejdelší brzdná dráha na sněhu při velmi opatrném brždění :-) ABS si ani neťuklo :-))
Jak se říká - nechval dne před večerem a když jsem si ve Valdově mezi haldami sněhu našel správné místo na odbočení, pronesl jsem cosi ošklivého. Proti mě byla cedulka "silnice se v zimě neudržuje", ale cesta byla kupodivu profrézována - otázka byla nasnadě - kam až je profrézováno ???
Na nejbližších sto metrech se mi podařilo při jízdě do kopce nasadit nyní již obvyklou rychlost 30km/h a osud pro mě měl připravené další překvapení - po obvodu kopce zaříznutou železniční trať, na ní přejezd se semafory. Anděl strážný stál při mě, vlak nikde na obzoru a "lunobílé" světlo (kdybych napsal bílé, pak by mě má část, která si ještě pamatuje výuku zabezpečení na železnicích utloukla :-) ) na mě přátelsky pomrkávalo.
Nikdy v životě jsem na železniční přejezd, u nějž neznám aktuální stav, nejel tak rychle - pro jistotu jsem zkusil ještě zrychlit a povedlo se. Ani nevím jak jsem ho přejel, tak mě doslova hypnotizoval blížící se vrchol stoupání... A pak jsem začal doslova padat do vísky Uhlíře a okamžitě jsem si pro sebe vyhodnotil, že tudy zpátky rozhodně neprojedu. Na konci cesty klasický žertík, který mě už nemohl překvapit, značka Dej přednost v jízdě a za ní .... perfektně uklizená silnice.
Po zastavení auta, jsem vyžahl malou P*, prozřetelně právě k těmto účelům zakoupenou a pokračoval dál. To, že po 3 kilometrech jsem opět najel na profrézovanou silnici bez zjevného dalšího ošetření mi nevadilo, už jsem byl zvyklý. V posledních 4 kilometrech mi už totiž zbýval jen poslední ošklivý úsek - prudké stoupání se zatáčkou a odbočkou k chatě, to ostatní je jen velmi lehce zvlněno.
A až těchle necelých sto metrů jsem na první pokus nedal a ani na druhý - to mi ale trošku pokazilo protijedoucí auto, které mělo ze mě možná šok až zastavilo, přeci jen jsem se pokoušel použít levou část úzké silničky, která vypadala, že působením slunce odtála, anebo tam někdo prsknul popel ze dřeva - to jsem v té tmě nedokázal poznat.
Na třetí pokus a bez pasažéru jsem kopeček už dal, takže ke čtvrtému plánovanému pokusu s nasazenými řetězy už nedošlo. Hned poté kamarádka volala do dalšího auta, že jsme na místě. Tento telefonát přiměl kolegu řidiče k zakusnutí se ve stylu "když to Pelin vyjel, tak já taky" a ten závěrečný kopec dal taky. Sklonil jsem se nad jeho uměním, dal ho na první pokus ...
Z obávaného strachu a následků z něj nakonec nebylo nic - ani mi nebylo blbě, ani jsem si nemusel jít lehnout, jen jsem musel doplnit tekutiny, padla na to litrovka limonády.
Byl to nádherný víkend s kamarády, při kterém nepadla ani kapka alkoholu, což můj prožitek z víkendu zvedlo o další úroveň vzhůru ! Kéž by takových akciček o víkendech bylo víc !!!
Škoda, že nedokážu přenést onu pohodu sem na blog, podělit se o ní s ostatními
PS: Ony dva sny z pátku na sobotu zveřejním při nějaké další příležitosti v rámci mého projektu 365 :-)
PS2: Na obrázku gotický hrad Pecka (Loc: 50°28'44.116"N, 15°36'15.657"E)
čtvrtek 11. února 2010
Počítání oveček
Pro ty, co ne-zcela chápou, to co se tu stalo - v programátorské hantýrce řečeno došlo k "přetečení proměnné" a ovečky se musely vrátit na start :-)
středa 10. února 2010
Moudro dne
Ten, kdo si hraje s kočkami, musí počítat i se škrábanci
.: Miguel de Cervantes y Saavedra:.
.: Miguel de Cervantes y Saavedra:.
úterý 9. února 2010
Facebok - lehce pobavil i poděsil
Nalezl jsem na FB skupinu "Jestli chce ČSSD utrácet, ať nejdřív utratí Paroubka!" , ta mě lehce pobavila.
Naopak pozvánka k akci "Čtvrtá pražská defenestrace: Bém, Blažek, Klega a Richter pryč z MHMP!" mě na první pohled polekala. Po druhém pohledu mohu jen doufat, že obyčejnou protestní akci někdo fakt nedotáhne až do onoho konce ...
Naopak pozvánka k akci "Čtvrtá pražská defenestrace: Bém, Blažek, Klega a Richter pryč z MHMP!" mě na první pohled polekala. Po druhém pohledu mohu jen doufat, že obyčejnou protestní akci někdo fakt nedotáhne až do onoho konce ...
pondělí 8. února 2010
Dnes něco ze života
Abych tu nepsal jen o tom, co se děje jinde...
Dnešní den si budu pamatovat poměrně dlouho - příjemně nabit energií z víkendu (o něm až někdy později) jsem přišel do práce. Na paměť toho, co jsem se dozvěděl na pracovní poradě ve čtvrtek (o tom raděj nebudu psát pro změnu nikdy) jsem si naplánoval návštěvu pobočky v L* , abych "spláchnul" některé nedodělky a taky si klidil od míst, které by mi duševně ubližovaly.
Po dojetí na pobočku a otevření serverovny jsem nevěřil svému tělu - začlo mi být horko jak v sauně. Servery řvaly jak o závod, odhadovaná teplota byla dobře 50 stupňů Celsia. Větrací sklápěčka v okně - jištěná mříží byla zaklapnuta.... Samozřejmě jsem dostal vynadáno za otevřené okno, které musela služba v sobotu zavírat. To, že jsem již před dvěma nebo dokonce před třemi roky upozorňoval (slovně-bohužel) že klimačka která tu je funguje jen v létě v zimě zamrzá a že se bude muset v zimním období větrat si už nikdo nepamatoval.....
Nemám rád podivné náhody a tato k nim bohužel patří. Zničeho nic začne vadit pootevřená sklápěčka jištěná vnitřní mříží tak šikovně že okno nejde ani otevřít a jakoby náhodou se to stane jen den po onom čtvrtku ...
Jako bonus(?!) jedu znenadání do H* na školení, start v 5:30 ráno - nikdo jiný prý nemůže...
PS: Ve dvanáct hodin, tj 2 hodiny po vyvětrání ještě zdi v serverovně sálaly jako akumulační kamna :-(
Dnešní den si budu pamatovat poměrně dlouho - příjemně nabit energií z víkendu (o něm až někdy později) jsem přišel do práce. Na paměť toho, co jsem se dozvěděl na pracovní poradě ve čtvrtek (o tom raděj nebudu psát pro změnu nikdy) jsem si naplánoval návštěvu pobočky v L* , abych "spláchnul" některé nedodělky a taky si klidil od míst, které by mi duševně ubližovaly.
Po dojetí na pobočku a otevření serverovny jsem nevěřil svému tělu - začlo mi být horko jak v sauně. Servery řvaly jak o závod, odhadovaná teplota byla dobře 50 stupňů Celsia. Větrací sklápěčka v okně - jištěná mříží byla zaklapnuta.... Samozřejmě jsem dostal vynadáno za otevřené okno, které musela služba v sobotu zavírat. To, že jsem již před dvěma nebo dokonce před třemi roky upozorňoval (slovně-bohužel) že klimačka která tu je funguje jen v létě v zimě zamrzá a že se bude muset v zimním období větrat si už nikdo nepamatoval.....
Nemám rád podivné náhody a tato k nim bohužel patří. Zničeho nic začne vadit pootevřená sklápěčka jištěná vnitřní mříží tak šikovně že okno nejde ani otevřít a jakoby náhodou se to stane jen den po onom čtvrtku ...
Jako bonus(?!) jedu znenadání do H* na školení, start v 5:30 ráno - nikdo jiný prý nemůže...
PS: Ve dvanáct hodin, tj 2 hodiny po vyvětrání ještě zdi v serverovně sálaly jako akumulační kamna :-(
neděle 7. února 2010
sobota 6. února 2010
Povzdechnutí nad známkami
Dobrá zpráva: Udělal jsem jedním vrzem zápočtovou písemku a zkoušku z ekonomie. :-)
Špatná zpráva: z vývoje mých známek je již vidět jeden jasný trend - jakmile se v tom předmětu nemluví o počítačích nebo se s nimi nepracuje, tak (bohužel) nemám naději na oznámkování známkou "jedna" :-(
Tak přesně tohle moje povzdechnutí na facebooku vyjadřuje mé rozpoložení z úterní zkoušky na vysoké škole, které je rozporuplné - dělal jsem ekonomii a nedopadl jsem úplně nejlépe. Čekal jsem totiž, že ekonomii uzavřu na závěrečné dvojce, ale nezadařilo se. Je to částečně moje vina a částečně vina systému - má vina je v tom, že jsem se nedokázal naučit perfektně celý předmět, vina systému je hlavně v tom, že u kombinovaného studia musí člověk čas od času odhadnout, co ještě se člověk musí doučit z těch věcí, co nejsou odpřednášeny, zvlášť, když to učitel neřekne, nebo to řekne velmi obecně.
Ale co už - zkoušku mám, dneska a zítra dopoledne se "léčím" s kamarády v roubence (o které jsem tu už psal v sekci o snech), duševně odpočívám a příště si dám lepší pozor :-)
Příhody z jízdy sem dodám později, asi až budu zpět doma ...
pátek 5. února 2010
neumím počítat tramvajové sny
Připadám si tak nějak divně, ale ten samý džouk, který se mi povedl při počítání autobusových snů a vynechání čísla 22, se mi nyní povedl u tramvají. Chybí sen č. 53 a problém je, že žádný nový sen připravený nemám.
Naštěstí nezklamaly mé poznámkové papíry, kde mám dvě úplně poslední tramvajové poznámky, ale jedna z nich už tu byla použita...
T-53 - Světla se mění na německá
Tramvaj sjíždí po kolejích od Rozkvětu k Prioru, kde zastavila, já jedu kolem ní v autobuse a vidím, kterak se rozsvícena klasická zářivková svítitidla v tramvaji zužují. "Ou, chudáci lidi" lituju cestující, zřejmě čechy. "Tramvaj se proměňuje na německou" ...
Jaký asi bude tramvajový sen, který si zaeviduji pod číslem 55 ?
Naštěstí nezklamaly mé poznámkové papíry, kde mám dvě úplně poslední tramvajové poznámky, ale jedna z nich už tu byla použita...
T-53 - Světla se mění na německá
Tramvaj sjíždí po kolejích od Rozkvětu k Prioru, kde zastavila, já jedu kolem ní v autobuse a vidím, kterak se rozsvícena klasická zářivková svítitidla v tramvaji zužují. "Ou, chudáci lidi" lituju cestující, zřejmě čechy. "Tramvaj se proměňuje na německou" ...
Jaký asi bude tramvajový sen, který si zaeviduji pod číslem 55 ?
čtvrtek 4. února 2010
Moudro dne
Ví Bůh, že se nikdy nemusíme stydět za slzy, neboť to je déšť na oslepující prach země, který pokrývá naše tvrdá srdce
.:Charles Dickens:.
.:Charles Dickens:.
středa 3. února 2010
Dnešní zprávičky ... i na facebook a Banán dojde ;-)
Nejprve jedna zprávička "rozpalovačka" (rozpálila mě z klidu do vzteku) -
To je prostě ke vzteku, proč někdo chce, aby zbuchlo letadlo na zem i s cestujícíma??
To co hýbe světem počítačů je Facebook a Banán. Nejprve k facebooku a změně barev. Hezky to dnes sepsal Pooh - změna barev jde. Základní počteníčko je na serveru POOH, a aktualitky a rozšíření článku má svojí skupinu přímo na Facebooku
A poslední jde na paškál Banán: Server živě má dneska jako hlavní zprávu "Banan.cz: jak se nemá dělat jméno hostingu". Kromě perfektně napsaného shrnutí (kam já se na autora článku hrabu) je tam i jedna novinka:
To je prostě ke vzteku, proč někdo chce, aby zbuchlo letadlo na zem i s cestujícíma??
To co hýbe světem počítačů je Facebook a Banán. Nejprve k facebooku a změně barev. Hezky to dnes sepsal Pooh - změna barev jde. Základní počteníčko je na serveru POOH, a aktualitky a rozšíření článku má svojí skupinu přímo na Facebooku
A poslední jde na paškál Banán: Server živě má dneska jako hlavní zprávu "Banan.cz: jak se nemá dělat jméno hostingu". Kromě perfektně napsaného shrnutí (kam já se na autora článku hrabu) je tam i jedna novinka:
Radoslav Banga, lídr kapely Gipsy.cz, včera na svém webu oznámil únik demonahrávek z nového připravovaného alba skupiny. Web hostuje právě u společnosti Banan a nahrávky byly uloženy na FTP serveru. Také Banga dostal e-mail od hackera s uvedenými přístupovými údaji, několik dní poté zjistil, že se po internetu šíří uniklé nahrávky. Souvislosti se tedy přímo nabízí.No panečku, to ještě může být veselo ...
úterý 2. února 2010
Modlitba (Antoine de Saint-Exupéry)
Neprosím o zázrak – Pane, nýbrž o sílu pro všední den. Nauč mne umění malých kroků. Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas. Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé. Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všiml záblesků světla a výšin a abych si alespoň tu a tam našel čas pro kulturní prožitek. Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál. Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.
Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce. Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme, zrajeme.
Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu. Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce. Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.
Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi, abych uměl čekat. Chtěl bych také tebe a jiné nechat vymluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, jsou mu řečeny.
Víš jak velice potřebujeme přátelství. Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější věci života dorostl. Propůjč mi nutné vnuknutí, abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra, se slovy nebo bez nich, na správném místě.
Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život. Nedávej mi co si přeji, ale co potřebuji. Nauč mne umění malých kroků.
bacil a ... hlavní hygienik (a taky hokej)
Zpráva, která mě dneska při podvečerní kontrole Internetu bacila do očí byla o bacilu a hlavním bojovníkovi proti bacilům - "Klaus: Vít nás všechny přesvědčoval, tak nechápu, proč se nenechal očkovat".
Nevím, jestli se hlavní hygienik očkovat nechal, ale na blbý kmen chřipky, nebo se očkovat nenechal (jak naznačuje zpráva), ale každopádně to nevrhá dobré světlo. Podobné "aféry" měli i na západě - Německo, Francie ....
K hokeji a zápasu Zlín x Sparta (a mému včerejšímu blogpostu) jen tolik: Na můj vkus byly vyneseny NEPŘIMĚŘENĚ NÍZKÉ tresty - zvlášť pro kluby - pokud oni nezačnou po hráčích tvrdě jít, pak nevím, čeho se ještě můžeme dočkat ...
Nevím, jestli se hlavní hygienik očkovat nechal, ale na blbý kmen chřipky, nebo se očkovat nenechal (jak naznačuje zpráva), ale každopádně to nevrhá dobré světlo. Podobné "aféry" měli i na západě - Německo, Francie ....
K hokeji a zápasu Zlín x Sparta (a mému včerejšímu blogpostu) jen tolik: Na můj vkus byly vyneseny NEPŘIMĚŘENĚ NÍZKÉ tresty - zvlášť pro kluby - pokud oni nezačnou po hráčích tvrdě jít, pak nevím, čeho se ještě můžeme dočkat ...
pondělí 1. února 2010
Facebook - studnice pro můj blog ...
Je to možná neuvěřitelné, ale o svých přátelích, jenž jsou na Facebooku, jsem si myslel, že to jsou inteligentní lidé, ale mám pocit, že jsem se v pár z nich spletl. Ale ono je to i o tom, že si nečtou varování, které jim tu a tam někdo podstrčí.
Zas a znova se tedy děje to, že se mnozí z nich hlásí do skupin, které už jsou profláknuté jako falešné či podvodné. Někteří jsou ale doslova vyčmuchávači dalších a dalších skupin, o kterých jsem tu nepsal, ale které jsou již zmiňované na stránkách Facebookovské skupiny odhalující právě tyto skupiny. Červeně napíšu, jak se dají odhalit ...
Existuje ale jedna skupina, která, ač slibuje nemožné mě pobavila, protože ten, kdo ten text dočetl do konce se dozvěděl to nejdůležitější - "Nakonec zjistíte že je to naprostá volovina a postup nefunguje ,chci zjistit kolik lidi je natvrdlejch" - více viz přímo ve skupině ICQ na Facebooku * NEW na jejich stránkách. Onen text v uvozovkách je totiž vidět, až po rozkliknutí "číst více" :-)
Zas a znova se tedy děje to, že se mnozí z nich hlásí do skupin, které už jsou profláknuté jako falešné či podvodné. Někteří jsou ale doslova vyčmuchávači dalších a dalších skupin, o kterých jsem tu nepsal, ale které jsou již zmiňované na stránkách Facebookovské skupiny odhalující právě tyto skupiny. Červeně napíšu, jak se dají odhalit ...
- stránka: Přidejte se kvůli pomoci HAITY, 1člen=1litr vody
Tahle skupina mě trkla ze dvou důvodů - název Haiti se neskloňuje - opět skupina vnucující se, aby se do ní hlásili - vodu prý pošlou až bude 300tisíc členů ve skupině. Skupina nemá příspěvky na zdi, zneužívání neštěstí druhých, dalo by se říct až vydírání ...
- skupina: NECHCEME ZRUŠENÍ FACEBOOKU OD 1.5.2010 V ČESKÉ REPUBLICE!!!!!!!!!!!
Tvůrci facebooku chtějí od 1.5.2010 zamezit přístup k fb pro 28 zemí světa včetně ČESKÉ REPUBLIKY z důvodů malého komerčního potencionálu.Odhaleno: Skupina nemá správce, má zakázané příspěvky na Zdi, tvrdí něco, ale není odkaz na zdroj, kde to ti tvůrci říkají. Samozřejmě to neříkají nikde, je to "fake" či chcete-li "kachna"
Existuje ale jedna skupina, která, ač slibuje nemožné mě pobavila, protože ten, kdo ten text dočetl do konce se dozvěděl to nejdůležitější - "Nakonec zjistíte že je to naprostá volovina a postup nefunguje ,chci zjistit kolik lidi je natvrdlejch" - více viz přímo ve skupině ICQ na Facebooku * NEW na jejich stránkách. Onen text v uvozovkách je totiž vidět, až po rozkliknutí "číst více" :-)
Rvačky na hokeji - ale jaké :-(
Zápasy Sparty a Zlína bývají vypjaté, podobně jako určité další dvojičky (zvláštní je to, že mi přijde, že v dost dvojičkách je Sparta)
Teď v neděli slovy novinářů: "Celkem čtrnáct hráčů, po sedmi na každé straně, bylo v televizním střetnutí Zlína se Spartou po sérii bitek vyloučeno do konce zápasu." Slovy kamaráda: "Kdyby vyloučil ještě další lidi, tak se zápas nedohrál, v jednu chvíli byli na střídačkách na střídání jen dva lidi"
Teď v neděli slovy novinářů: "Celkem čtrnáct hráčů, po sedmi na každé straně, bylo v televizním střetnutí Zlína se Spartou po sérii bitek vyloučeno do konce zápasu." Slovy kamaráda: "Kdyby vyloučil ještě další lidi, tak se zápas nedohrál, v jednu chvíli byli na střídačkách na střídání jen dva lidi"
- Rekordní rvačky ve Zlíně: Vlach s vykloubeným ramenem a knokautovaný Výborný
- Kdyby nemlátili Vlacha, nemuselo se to stát, tvrdí zlínský mstitel Kučný
- Tohle nikdo nezažil. Pro český hokej je to ostuda, zlobil se kouč Sparty Holaň
Hokejovou extraligu už prakticky nesleduji, a tohle raději nekomentuji :-(
Ani se mi to nechce dávat pod tag "365", na tohle vzpomínat po letech fakt nechci
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)