To je situace ...

Na situaci, která se vyvinula po akci, na níž jsem dělal programového vedoucího, se dá najít mnoho poučného. Platí třeba toto moudro dne, které jsem našel nedávno na kamarádčině blogu:

Nepřítel je uvnitř hradeb; musíme se utkat se svou vlastní rozmařilostí, se svou vlastní hloupostí, se svou vlastní zločinností.
(Marcus Tullius Cicero)

Otázka ale je, kdo je na straně nepřítele a svým konáním ohrožuje ostatní, kteří nechtějí být uráženi a chtějí mít klid na práci, uznání a další. A také: Na čí straně jsem vlastně já? Je hrozné mít kamarády na obou stranách barikády... A navíc: Demokracie je hezká věc, ale pokud tři čtyři lidé dokáží otočit ostatními, je docela možné odhlasovat i to, že Václav H. byl zločinec :-((

Gurmán prostitutkou

"Gurmán, který myslí na kalorie, je jako prostitutka, která se dívá na hodinky."

Šachově rozhodcovský sen

Byďto to byl potáborový sen, anebo před mish-mashový, ale rozhodně jsem soudcoval nějaké šachové utkání a nebylo při něm úplné ticho, nějaké mé rozhodnutí z před začátku snu, či snad nějaká událost budila slovní vášně. A já je nezklidňoval, ale naopak bez hnutí pozoroval...

Nevím proč, ale tyto nejasné sny, kdy si po probuzení nepamatuji nějakou důležitou součást (možná i proto, že vlastně ve snu nezazněla), prostě nemám rád!

Noční nebezpečí - dělat bubáky se zbraní?

Poměrně často jsem sledoval meditaci mě blízkých lidí, jestli si mají pořídit zbrojní průkaz a nějakou zbraň pro svoji ochranu či bezpečí.

Doby, kdy stačilo se vyhýbat nevhodným místům, (čti městské čtvrti s ne zcela přizpůsobivými občany), jsou pryč, alespoň tak si připadám. Stačilo třeba ona místa projet večer taxíkem, ale poslední dobou bych toto řešení volil o něco méně - co když ten grázl bude ten taxikář? Ano, až tak daleko může jít strach podpořený konkrétní zkušeností.

Vemte si třeba příhodu, která je popsána na blogu D-FENS [Šéfíku, kde je tady nemocnice] o tom, jak se jistí lidé podivně ptali na nemocnici v místě, kde nikdy žádná nebyla a zcela zjevně hledali příležitost k nějaké levotě.

Už jsem si to zažil i v naší čtvrti, když jsem se učil doma na zkoušku. Přijde člověk, zazvoní na všechny zvonky a spoléhá se, že mu (v 10 hodin dopoledne) vchod od baráku otevře vetchá stařenka, kterou obejde a okrade. Když jsem otevřel já s nasupeným výrazem ve tváři, začal koktat, že shání paní X. Protože máme zvonky popsané, mohl by se dozvědět, že u nás bydlí rodiny s jiným jmény, ale paní X rozhodně ne. Byl jsem zjevně dostatečně troufalý a přesvědčivý, když jsem bez odpovědi na jeho otázku vyřkl větu, aby vypadl ze soukromého pozemku a on skutečně vycouval.

Typická ukázka je, když vás jeden člověk osloví, jestli nemáte sirky(zapalovač) a druhý se k vám blíží ze strany, nejlépe z té, kde máte přes rameno kabelu. To je taková náhodička že? Zásadně se nezastavuji a přes rameno hážu hlášku "Nemám protože nekouřím".. Zatím mi to funguje, ale otázkou je, jestli to bude fungovat i nadále, až narazím na nějakého agresivního kuřáka či "kuřáka"

update 29.8.2012 - Ani jsem nevěděl, že to je Rom, říká střelec z Tanvaldu je další příklad.

A takhle bych mohl pokračovat i nadále, ale nemám sílu. Nemám sílu ani pokračovat o legálním držení zbraní.

Dál hledám skrýš, kde nikomu nevadí ...

Dál v kulisách města 

hledám skrýš

kde nikomu nevadí, 

že tančím jak torpédo

se síťkou ve vlasech.

........

A s dřevěnou růží, 

která nevoní,

ale vždy navodí

tu děsně uštvanou, 

radost vědomí

těch našich klackovitých let,

který si nedáme vzít, 

i když jsou třeba už pryč.

A tak dál

stále hledám tu skrýš, 

kde ti nikdo a nikdy neřekne to proklaté, 

"hele mladej co vyvádíš",

ale třeba 

"ten chlapík tancuje šíleně, 

kouskla ho snad tarantule

nebo co?"

... Promiňte, omyl ...

[Pražský výběr, Proč jen já]

Kvalita spánku na táboře

Hodně přemýšlím nad tím, jestli a jak mám zhodnotit letošní dětský tábor, jehož jsem byl účastník jako programový vedoucí, případně co hodnotit. Začnu proto opatrně - spánkem

Obnovit veškeré postele a matrace v něm je v prostředí LDT, do nějž se X let před sametovou revolucí neinvestovalo (a možná i Y let poté) je finančně značně náročný úkol, takže se v tuto chvíli pouze postupně vyměňují matrace a i tato výměna se v některých letech pozastavuje, neboť se obvykle něco semele, co odebere vydělané peníze na něco jiného, akutnějšího. Třeba na výměnu zničených hliníkových rozvodů k zásuvkám, jak jsem si všiml letos.

Já sám jsem se spánkem i na ne zcela kvalitních postelích neměl v předchozích letech většího problému,  stačilo mi jen vhodně podpořit výšku a měkkost polštářů, načež jsem vstával na budík. Letos jsem spal na jiné posteli, tam kde spával svého času F* a později kamarád J*K*. Chápu, že mohou milovat tvrdší povrch, já na něm můžu spát taky, ale letos ...

Něco bylo rozhodně špatně, protože úderem 6:30 ranní jsem byl vzhůru a ještě se pokoušel zabrat, neb budík měl zvonit v 6:50, ale nešlo to. A to jsem zkoušel měnit časy, kdy jsem šel spát, nic nepomohlo, vždy v daný čas jsem měl po spánku a jen zvětšující únava mi posouvala čas, kdy jsem se vybatolil z postele, abych osobně stihl odehrát budíček pro děti.

Do této chvíle jsem nepochopil, co mě budilo, ať už to bylo fyzického nebo psychického důvodu.

Nebo to bylo přeci jenom tím, že jsem tam byl jediný IT a že mě budila odpovědnost?

Bláznivá vlastnost mužů

„Je to bláznivá vlastnost mužů, že se stávají chladnými, když je ženy příliš milují.“

Bettina von Arnim

Používání mozku a očí neuškodí. O znalosti přírody nemluvě...

Článek "Čáp na jedné noze odpočívá, nebo má druhou zlomenou? Lidé to nevědí" ze serveru Idnes mě rozesmutnil, lidská hysterie z neznalosti přírody, ač mi je známá, takto sepsaná zabolela...

Přesně před 17 lety vyšly Windows95

Na dnešek vyšlo takové krásné výročí, kdy byly vydány WIndows 95, které přinesly mírnou revoluci ve vzhledu a ovládání Windows, jež v podstatě vydržela až doteď. Jakmile přijdou Windows8, což bude letos v říjnu, bude to zase jiné..

Na výročí upozornil server Živě (vč. videa z uvedení Win na trh)

Studie - 95% lidí se chová jako ovce

Nedávno jsem narazil na článek, který v nadpisu konstatuje to samé, co já - "Studie dokládá, že až 95% lidí se skutečně chová jako ovce" a tento článek pak pár dalších serverů přejalo.

Je to zajímavé počtení a zhruba uprostřed je následující věta: Pokud dokážete bez přemýšlení odpovědět na tyto otázky, pak jste jeden z deseti, ...

Jaké jsou vaše prvořadé cíle? Kterým směrem se ubíráte? Kam se chcete dostat během příštích pěti let?
Dokážete odpovědět nějak takto?

1. Moje tři nejvyšší cíle jsou právě teď tyto...
2. V průběhu příštích pěti let bude můj život úplně jiný v těchto ohledech...

3. Nejdůležitější překážky na mé cestě jsou tyto...

4. Dovednosti, ve kterých se potřebuji zdokonalit, abych dosáhl svých cílů, jsou tyto...

Já sám mám chuť po přečtení tohoto článku jít si zabečet :-(

Shrnutí uplynulého týdne (33.)

První část týdne

Tento týden rozhodně nebude v mých vzpomínkách zapsán červeným písmem. Původně jsem si myslel, že to bude kvůli návalu práce, o čemž svědčilo 750 nepřečtených emailů po dovolené, ale kdež. Ukázalo se, že problémem bude něco nečekaného - zápisek v blogu kamaráda.

Nebudu zastírat, že jsem v neděli večer věděl, že se o pondělím poledni automaticky zveřejní, ale neznal jsem jeho text. Když jsem jej v úterý večer objevil, bylo v něm pár nepřesností a tak jsem si pomalinku začal připravovat komentář. Odeslat mi ho nakonec trvalo 7 hodin :-( V té době se totiž objevil první komentář na Facebooku, takový balónek, při čemž to vypadalo, že je to "med na vosy". Nebo chcete-li, že se očekávalo, že se ozve potrefená husa. Cha! Muselo zakejhat celé hejno, jinak si nedovedu vysvětlit druhou hlášku na FB o znechucení, na kterou následně zakejhal přímo potrefený hlavní houser a začal používat slova jako retard, sousloví "za všechno můžeš" a další.

Zkusil jsem do situace vletět a jsem sám zvědav, co z toho bude.

Druhá část týdne

V práci jsem se prokousal tím nejhorším a začalo se to zlepšovat, přestože jsem v této části týdne chodil domů poměrně pozdě, než bych chodil normálně.

To v situaci popsané výše se dělo to, že veškeré hlášky z Facebooku zmizely a zůstala jen ta na blogu. Diskuze hořela jen na interním fórku naší skupiny. To bylo dobré, že jsme se přestali poškozovat vlastní mediální obraz kvůli prkotinám(?), špatné bylo to, že kritika přednesená členem A byla špatná proto, že to byla kritika od člověka, který vidí chyby a dává jim přednost před poplácáváním se po zádech s nádechem faleše. Tím pádem se situace (pro mě) zhoršovala, protože faleš je další věc, kterou nemusím.

Závěr týdne

Závěr týdne byl překvapující - jsou staženy všechny příspěvky, členství člena A zrušeno.

Vše vyřešeno, zapomeňte ?!?

Věřím, že to takto nedopadne, uvidíme na konci září. To už by se měli určití lidé vidět celkem třikrát, takže příležitosti vyříkat si to bude víc než dost...

Muž přišel za mistrem

Muž přišel za mistrem: „Mistře, jsem unavený. Tak unavený, že mě už nic v životě nebaví. Co mám udělat, abych byl zase šťastný?“

„Dívej se na svět očima kotěte. Raduj se jako štěně. Objevuj nové a nové věci skrze své vnitřní dítě. A svou dospělou duši požádej, aby tě chránila na každém krůčku, který od této chvíle uděláš.“

Sen z tábora - kochám se

Tento sen je velice jednoduchý a pamatuji si jej v podstatě jen proto, že na úplný závěr se v něm objevuje jistá "proprieta" z mých "německých" snů.

Úvod snu mám v mlze, ale je o tom, že se setkávám s kamarády z tábora, něco řešíme a pak se rozcházíme. Všichni byli v mém městě a já si to v klidu a pohodičce levituji na ulicí vedoucí od tramvajové zastávky P*  k nám domů. Je krásná měsíčná noc a já si to zlehka a v poklidu levitačním letem nějakých pět metrů nad zemí šinu k domovu. Není to ale let nějak moc plynulý, protože se kochám okolím. Pak ale proti mě jde medvěd, zřejmě grizzly a jde po dvou. Tu si uvědomím, že mám jistý problém. "Jejda, medvěd strážce" pronesu v poklidu, přestože se po mě medvěd natahuje. Udělal jsem mu ale "vlnu", kdy jsem na moment popoletěl výše a současně rychle za něj, vědouc, že se po mě neotočí. Neměl ani potřebu, neboť asi tak 50 metrů jdou za ním další dva medvědí strážci a s těmi budu mít pravděpodobně větší ..........

Náhlé vzbuzení sen přerušilo, ale dá se očekávat, že má cesta domů by měla stupňující problém, tedy pokud bych nějak překonal dva medvědy, dále by byli zřejmě 4, 8, 16 ...

Železniční přejezdy (3.)

• Železniční přejezdy, díl první
• Železniční přejezdy, díl druhý

Byl jsem upozorněn, že existuje jisté video z čech, kdy tanečky na přejezdu předvádí krom několika aut a na úplný závěr také auto policie ČR. A ono fakt :-((

Shrnutí uplynulého týdne (32.)

Celý týden jsem stále na dovolené na dětském táboře jako programový vedoucí. Pár lidiček se nám tu v týmu protočilo, oficiálně mají méně dovolené a chtějí ji věnovat spíše rodině, nebo jim ji zaměstnavatel nedal v celku.

Jak se ale postavit k případům, kdy se údajně partnerka postavila proti tomu, aby dotyčný na 14 dnů jel na náš tábor, přičemž už tam jezdí bůhví kolik let? Snad mu to i zakázala? Přiznám se, že to netuším, jak bych se k tomu postavil.

Každopádně mě ve středu dostala kolegyně programová vedoucí, když mi přidělila roli v LARPu (čemuž jsem se úspěšně už pár let vyhýbal tím, že jsem si nabíral jiné úkoly tak, aby mi v době LArpu vyšly ony, nebo případně povinné volno). Potvůrka si vyčíhla chvilku mé nepozornosti :-)

LARPy pro tábor, kde je 50+ dětí, se dělají poměrně těžce, protože nikdy nebudete mít tolik CPček, abyste mohli děti dělit do malých družin a současně tolik vedoucích, aby každá družinka měla dozor od dospělého a ani z programových vedoucích nevytvoříte přehršel CPček, takže se na mě, ubohé osamělé CPčko několikrát vrhla skupinka cca 13 dětí doprovázených jedním vedoucím a jedním instruktorem, děti rozložené mezi 7-18lety. A teď se Peline předveď a samozřejmě to zahraj X krát stejně vždy ve stejném čase, protože v určeném časovém limitu ti přijde další skupinka a děti ti tam něco řeknou a ty improvizuj bez známky překvapení :-)

Ve čtvrtek a pátek jsme pomalinku uzavřeli všechny hry a sporty, já sám se pomalinku začínám obávat toho, co najdu v práci. Nikdo mi nevolá, což může znamenat, že je vše OK, anebo že mě nikdo nechce strašit těmi hrůzami, co mě čekají. Email oproti původním předpokladům nekontroluji...

Neděle a já jsem šťastně doma. Dospával jsem deficit...

Proč máme dvě ruce

Bohové dali člověku dvě ruce, aby je neobtěžoval každou maličkostí.

Pythagoras

Lenost vražednejší Fukušimy ?

Měl jsem tu čest narazit na článek "Kolik lidí ještě zabije Fukušima", kde bylo (ne)převapivé sdělení, že nemoci z lenosti zabijí ročně(!) víc lidí, než kolik lidí zabije nemoc z ozáření v okolí Fukušimy na následky havárie...

Protijaderným aktivistům toto asi políček nedá, ač perex článku brojí: Fukušimy si všímáte, ale mnohem větších nebezpečí pro lidi ne!!

Železniční přejezdy (2.)

• Železniční přejezdy, díl první

O tom, že problémy s železničními přejezdy respektive s automobilisty na nich mají i MaĎarsku může svědčit i tento sestřih z nějakého (zřejmě) výukového materiálu.

Shrnutí uplynulého týdne (31.)

Pondělí: Dnes ráno jsem odjel na letní dětský tábor a hned odpoledne začaly najíždět děti. Byl to tradiční organizovaný zmatek, ale z pohledu rodičů jsme příjem dětí měly zvládnutý dost dobře. Hned na bráně stál jeden z vedoucích a rozposílával je za ostatními, oddílovými vedoucími. Já na táboře dělám částečně programového vedoucího a IT podporu (ostatně jsem to tu minule v nějakém příspěvku rozepisoval). Nemohu si nevšimnout jedné "podezřelé" změny. Hned tři vedoucí za mnou přišly a prý abych všechno nedělal sám, u IT podpory si stanovil hodiny, kdy podporu dělat nebudu....

Úterý: K úterku nějak není co říct, tedy až na to, že se můžeme stavět na hlavu, ale přesto se nám na táboře odněkud objeví průjem a zvracení, takže nastává opět zjišťování, odkud se nám to vzalo. Odpověď ale bude hodně jednoduchá - pokud onemocní právě jedno dítě, pak si to již přivezlo do tábora sebou...

Středa: Tak dlouho jsem se bál hovoru z práce, až doopravdy přišel. Dobře půl hodiny jsem poslouchal kolegu a kolegyni, co že to jako chtějí, pak jim nadiktoval, kde se najde ta správná ikona a zavěsil. Řešení na 5 vteřin, ale v praxi toto řešení přišlo po - údajně - 48 hodinách....

Čtvrtek se z pohledu práce v práci projevuje poměrně normálně, pouhý jeden hovor zvící 35 minut, ve kterém jsem se dozvěděl důležité novinky. Pátek = nic.

V táborovém dění se neděje nic neobvyklého, vše běží očekávatelně, něco možná lépe, něco hůře, ale cítím se pohodověji než v jiných letech. Něco se zjevně změnilo, ale co všechno?

Sobota a neděle proběhla pohodově a samozřejmě to co jsem napsal v předchozím odstavci bych mohl škrtnout. U některých spoluvedoucích se nezměnilo nic. Kritizují před dětmi práci ostatních vedoucích, ale na večerní poradě ani nekváknou...

Hájení lásky

„Šťasten, kdo odvahu má svou lásku skutečně hájit.“

Publius Ovidius Naso

Řidiči nákladních aut, nedívejte se

"Řidiči nákladních aut, nedívejte se" je jedno z videí na youtube, které má varovat řidiče nákladních vozidel, aby ... ale podívejte se sami...

Železniční přejezdy (1.)

Občas je děsivé sledovat, jak se někteří řidiči chovají v blízkosti železničních přejezdů a přímo na nich. Tím, že jsem jel na svoji dovolenou po dálnici (a nikoliv variantně po silnicích první a druhé třídy) jsem se valné většině z nich vyhnul, ale u těch zbývajících jsem si občas připadal jak v následujícím pořadu, který je na Youtube rozdělen na dvě části:


Řidiči postrach přejezdů 1.


Řidiči postrach přejezdů 2.


Já sám brzdil před nechráněným přejezdem, mimo obec, na trati, kde už nejezdí pravidelná osobní doprava, ale vím, že teď o prázdniny a současně o  víkendech jezdí. Ale zpomalil bych i tak, ten přejezd není úplně hladký. Prosvištěl kolem mě mládenec, ani nepoužil blinkr a na přejezdu jsme projeli současně vedle sebe ...

Shrnutí uplynulého týdne (30.)

Tento týden započalo velké přepojování telefonů v naší firmě. Materiál (čti nové telefony) měl dorazit v pondělí v devět ráno a neznatelně se zpozdil, technici firmy S* měli dorazit v deset hodin, ale museli dorazit ještě před půldesátou, protože když jsem dorazil v tento čas na hlavní budovu, už tam byli. Byli tři a tak jsme je na zkoušku nechali udělat telefon mého kolegy, co je nejblíže rozvadeči, ten prošel a pak pro jistotu ještě všechny kanceláře z naší správcovské grupy. A ejhle, vynořil se první problém - historické zapojení počítačových kabelů do našeho prvního 1GB rozvaděče LAN, jenž měl být určen původně pro servery, nebylo to pravé ořechové. "Kdo chce víc, nemá nic" dalo by se říci :-)

Dva technici začali běhat po budově a montovat telefony, můj kolega jim sekundoval u rozvaděče, kde na požádání přepojoval nesprávně zapojené kabely a šlo jim to docela od ruky. Já a třetí technik od S* - velitel akce - jsme se jim spíše motali pod nohy. A protože jejich šéf je velmi rozumný chlap, podíval se na mě a bylo rozhodnuto - necháme mládence tady a půjdeme sami na budovu B*. Zde už jakási mini-LAN telefonie byla, došlo proto z naší strany nejprve k rozkonfigurování rozvaděče. Ale pak už to mělo být zdánlivě jednoduché, protože narozdíl od kolegů, kteří na kabel LAN vedoucí původně k počítači dali telefon a doplňovali kabel od telefonu k počítači, jsme my pouze měnili přístroje kus za kus. Pochopitelně, v pronajaté budově B*, kde jsme si dodatečně pronajaly další kanceláře, ale naše vedení už šetřilo, byl rozvaděč udělán levnější technologií, ale ta neumí v síťové komunikaci těmto novým telefonům předhodit správná konfigurační data. Ale technik byl šikula a věděl si rady. A protože je rozumný, grif mi prozradil a o to nám to šlo rychleji...

V úterý jsem řešil to samé na pobočce P*, stál jsem u rozvadeče a nechal placené techniky překutávat telefony. Při té příležitosti jsem zjistil, že proklamovaný úklid v rozvadeči se nekonal, že to kolega pouze slíbil, takže v jednom zařízení jsem na rozvedení signálu potřeboval 10 dírek a měl jich volných stěží šest. Holt se mi práce natáhla o 15 minut, kdy jsem hledal přepojitelné kabely a přepojoval je jinam...

Ten, kdo mi řekne, co jsem dělal ve středu, získá bod. Ano, byl jsem v práci, ale ...

To čtvrtek a pátek, kdy už polehounku stříhám metr, neb se blíží dovolená. A jako by to tušili naši nadřízení a zadávají různé malé drobné úkoly, které ale trvají. Technika odchází. Takže mě ve čtvrtek z práce vyrazila uklizečka a v pátek policajt, kteří chtěli mít budovu prázdnou a zakódovanou. Pracuji i z domova.

Asi je jasné, co se dělo v sobotu a v neděli. Klid a odpočinek a balení...

Láska manželská x láska prodejná

„Z lásky manželské se lidstvo rodí, láskou přátelskou se zdokonaluje, ale láskou prodejnou se kazí a stává se nízkým.“ 

Francis Bacon

Věříte všemu na internetu? Chybka...

Měli jste zájem o půjčku, a tak jste si nejdříve na internetu „ověřili reference zákazníků“, abyste nenaletěli podvodníkovi? Tak to jste zřejmě byli na špatné adrese. Většina těchto referenčních webů totiž patří několika podnikatelům, kteří si z „managementu referencí“ udělali výnosný business.

článek ze serveru LUPA: Pomluvy s.r.o. dobývají český internet, dejte si pozor, komu věříte

A kdoví, jestli už v tuto chvíli není ještě hůře, ale ještě to pořádně nevíme...

Porušování zákonů fyziky

Nedávno jsem narazil na odkaz na Google Docs dokument s názvem "porušování zákonů fyziky ve filmu". Pročtěte si jej, zpracoval jej gymnazista z Liberce a hezky! :-)

Zpět ke snu "Kousající tramvaj"

29. května 2012 jsem tu popisoval svůj sen "Kousající tramvaj" a dodatečně mi od kamarádky k němu přišla reakce, a to jen na základě mého popisku snu. Přišlo i k jiným snům, ale domnívám se, že jsou poněkud osobní na to, abych je tu zveřejňoval....

Kousající tramvaj

Přisuzuješ i neživým věcem vlastnosti. Nevidíš je jen jako neživé, ale s nějakými schopnostmi a vlastnostmi. Vidíš víc, než většina lidí je schopná si jen představit. Takovýto přístup máš částečně i v reálu. Nedovíráš vrátka mezi reálem a fantazií. A doba snová je ideální pro to, že je bezpečná.

Prostě jsi tramvaj na bus zastávce odvrhl s tím, že ti není dost dobrá a ona se po tobě ohnala....prostě jí to nepřišlo fér, protože jsi měl vystoupit na zastávce tramvaje?
Možná nebyla agresivní, ale jen starostlivá. A její úděl - úděl tramvaje - se jí líbí a činí se.

Dlouho uvažuj

„Dlouho uvažuj, než někoho učiníš přítelem. Pak-li se pro někoho rozhodneš, přijmi jej celým srdcem. Mluv s ním otevřeně jako sám se sebou.“

Lucius Annaeus Seneca

chodím k psychologovi

"Byl jsem u psychologa a jsem pry agresivni nasilnik. Rozbil jsem mu hubu, debilovi!"

(nalezeno na serveru NYX)

Hospodská SMS

Z ničeho nic se rozbije v hospodě okno a dovnitř vlítne váleček na těsto.
Hospodský ho zvedne a povídá:
"Pepooo, přišla ti esemeska!"

Ze školního sešitu

"Odminovací systém BOŽENA byl nasazen v Afghánistánu a Iráku, kde odstraňoval miny spolu s vojáky."

Kdo je hlupák?

„Je hlupák ten, pro koho majetek, bohatství, moc a velikost má větší cenu než poklad, jímž je věrný přítel.“ - 

Euripidés

Řekni mi mámo/táto

Tak jako se někdo může ptát, jestli bylo dříve vejce nebo slepička, já se mohu u jedné skladby ptát: Byla dříve natočena česká verze "Řekni mi mámo" (resp. "Jak vypadá čas") či slovenská "Povedz mi otec" ?

Písničku složil Wiliam Bukový, slovenský skladatel.
Slovenský text Rudolf Skukálek
Český text Jiří Sobotka.

Na tenhle kousek jsem narazil při hledání nějakých údajů kolem Jany Belákové, kterou jsem chtěl použít jako další zpěvačku do cyklu "Po stopách zpěváků", jenže jsem našel spolehlivě jen její filmografii ... a asi tři písničky na Youtube. Ale tahle je tedy přímo nádherná, nádherná tak, že písničku kromě této slovenské zpěvačky nazpívaly i češky a hned dvě - Eva Pilarová (1965) a Hana Hegerová (1963). Eva Pilarová tuto písničku opět nazpívala v devadesátých letech (1995).

(První dvě videa neobsahují originální obraz)

Jana Beláková a Michal Belák - Povedz mi otec


Hana Hegerová - Jak vypadá čas


Na internetu je krátká ukázka z původních klipů Jany Belákové a Evy Pilarové, sestřihlé do sebe


Eva Pilarová - Řekni mi, mámo (1995)