Tak tedy - další Silvestr za námi.
Pro mě byl silvestrem pracovním, už v 6:00 jsem vartoval v práci a čekal co přijde. A taky zachraňoval jednoho svého kostlivce, protože díky své nemoci jsem nenastavil jedno zařízení tak, jak chtěla jistá vedoucí. Já po ní sice chtěl jisté upřesnění, ale to nedošlo. Takže jsem to nastavil citem podle sebe...
No a protože silvestrovskou služby vyhrávají většinou bezdětní, či ti, co mají děti velké (tu a tam se najde holka, co ale má doma manžela nebo babičku), tak se tu a tam stane to, že se objeví kdosi, co se se mnou v práci od Štedrého dne nepotkal. A potřebuje nastavit nějakou elektroniku. Dnes to byly fitness hodinky... Nedal jsem to, povinná součást párování přes bluetooth byla nabíječka hodinek. Chjo...
A pak opět kostlivec ze skříně. V první den své nemoci jsem dal na helpdesk dvě neudělané věci, které jsem prostě už nestihl. Dnes, po 14 dnech přesně, nebyly udělány. A protože jedna z věcí byl elektronický podpis kolegyně, které by vypršel....
Později už byl klid, o 95% lepší než obvykle.
Na oběd jsem šel s kolegou Z* a kamarádem A* do číny. A světe div se (tedy já se divil) byli tam tři další kamarádi, jejichž počet se i s námi třemi navýšil postupně na 13 lidí. Místní obsluha si nás vyfotila, protože jsme se naštosovali ke kulatému stolu, kam se vejde jen 10 lidí. Jo a ještě dodám, že jsem neznal jen jednoho z nich, u ostatních jsem si vzpomněl alespoň na přezdívku, když už ne na celé jméno.
No a pak přes obchod s potravinami domů. Zde jsem trošku sledoval sport, trošku pohádky a najednou bylo 18 hodin, takže k počítači a ke stažení rolet jsem se dostal s velkým zpožděním.
A tak u počítače hraju chvilku hry s kamarády z RVHP, chvilku jsem hrál i s J*K*, který nakonec také nejel na žádnou akci. A tak jsem měl po Discordu chvilkama přenos od nich z domova, kde si pejsek užívá svůj třetí Silvestr. Asi tak 50 metrů od baráku mají fotbalové hřiště a tam se střílelo skoro furt, takže J* chodil uklidňovat bratrova psa. (Proč ho neuklidňoval jeho bratr, netuším. U bratrovo holky naopak ano...) Já pro změnu sledoval Mourinku, jak si ustala na mé posteli, což v 18 hodin nikdy neudělala, když nepočítám některé předchozí Silvestry.
Ale u nás ve městě se něco děje, protože je, respektive bylo střílení mezi 18 - 23:30 naprosté minimum. V podstatě v prvních 90 minutách vylétlo k obloze několik rachejtliček, což mi přišlo jako malé ohňostrůjky pro děti. Myšleno jako že se děti dívaly :-)
Ve 22:40 bylo vše dohráno a tak opět poslouchám rádio, dopisuji chybějící části blogu a poslouchám jedno rádio, kde hrají jen a jen starší české písničky a v celou hodinu mají kratinké zprávy. Ostatně to rádio mi tiše hrálo i přes hry s kamarády.
No a co mi zbývá do doby, než půjdu spát, kromě jednoho nealkoholického piva? Třeba scénky Šimek+Sobota.
pondělí 31. prosince 2018
Závěrečné shrnutí tohoto roku (52/2018) a nové OMSI
Sedím u svého PC a píšu si do blogu dva příspěvky v sobě, abych trošku ušetřil čas a mohl se jít zlehka potit do postele s notebookem, na nějž si připojím nějaké filmy.
neděle 30. prosince 2018
OMSI a krádeže na internetu.
Je to zajímavé, ale na internetu se občas bezostyšně krade. Příkladem budiž toto mé video:
Řeknete si asi: co tady šlo ukrást? No třeba mojí práci.
Sekládal jsem si funkční model trolejbusu Škoda 14Tr ze čtyř různých, které jsem na internetu našel, přičemž ty tři vycházely z toho čtvrtého, který měl na předních dveřích nakódovaný zvuk, který patří do města Olomouce do jejich hlášení zastávek. Ale vnější vzhled Olomouckého trolejbusu v těch třech už není, je tam ten, co vidíte v náhledu. Zvuk zůstal. A ano, dalo by se poznat, který z těch modelů, toto udělal jako první...
Každopádně díky tomu, že některé z modelů dělali kluci z rusky hovořících zemí (respektive ze zemí, kde se píše azbukou/cyrilicí) a díky tomu ty modely nefungovaly v českém prostředí, protože nebylo použito mezinárodní kódování UTF-8
Prostě a krásně - seskládal jsem si model ze všech čtyř modelů a vystavil to pod tohle video. A úmyslně předčasně, takže to pod videem viselo několik dnů, než došlo k premiéře.
No a ejhle - najednou se na Youtube a na jednom jistém webu objevila anonce na opravený ruský model. A hádejte: Ano, byla v něm i ta Olomouc, kterou jsem tam přidal. Porovnal jsem všechny soubory proti sobě a můžete hádat. Proti mojí verzi beze změny. Tedy ano, změna tam byla, místa čísla "3" na panelech tam mládenci namalovali číslici 156, jež patří na tuto mapu, kterou jsem projel v tomhle videu a dokonce i pro tento směr.
Takže se směji jako blázen, protože jsem to předvídal a do readme k modelu napsal, že toto očekávám a nezakazuji :-)
Řeknete si asi: co tady šlo ukrást? No třeba mojí práci.
Sekládal jsem si funkční model trolejbusu Škoda 14Tr ze čtyř různých, které jsem na internetu našel, přičemž ty tři vycházely z toho čtvrtého, který měl na předních dveřích nakódovaný zvuk, který patří do města Olomouce do jejich hlášení zastávek. Ale vnější vzhled Olomouckého trolejbusu v těch třech už není, je tam ten, co vidíte v náhledu. Zvuk zůstal. A ano, dalo by se poznat, který z těch modelů, toto udělal jako první...
Každopádně díky tomu, že některé z modelů dělali kluci z rusky hovořících zemí (respektive ze zemí, kde se píše azbukou/cyrilicí) a díky tomu ty modely nefungovaly v českém prostředí, protože nebylo použito mezinárodní kódování UTF-8
Prostě a krásně - seskládal jsem si model ze všech čtyř modelů a vystavil to pod tohle video. A úmyslně předčasně, takže to pod videem viselo několik dnů, než došlo k premiéře.
No a ejhle - najednou se na Youtube a na jednom jistém webu objevila anonce na opravený ruský model. A hádejte: Ano, byla v něm i ta Olomouc, kterou jsem tam přidal. Porovnal jsem všechny soubory proti sobě a můžete hádat. Proti mojí verzi beze změny. Tedy ano, změna tam byla, místa čísla "3" na panelech tam mládenci namalovali číslici 156, jež patří na tuto mapu, kterou jsem projel v tomhle videu a dokonce i pro tento směr.
Takže se směji jako blázen, protože jsem to předvídal a do readme k modelu napsal, že toto očekávám a nezakazuji :-)
středa 26. prosince 2018
OMSI: Třetí vánoční video?
Trošičku jsem pozlobíval kamarádku, že dostane jen dva tramvajové dárky a třetí video bude "jen" kolejové video a nebude to dárek :-)
Aneb: recykloval jsem jedno hodně staré natočené video :-)
Jinak ano, vlakových tratí v OMSI nenajdete mnoho, přesně jednu, pak je ještě pár linek metra, ale co dál (kromě tramvají)? Nic, prostě nic.
O to víc mě mrzí, že autor původní verze mapy Eberlinsee toto nedodělal, a nový autor se věnoval spíše propojování mapy Eberlinsee a Schönau a kreslení střední části. Bojím se, že o mnohých věcech ani nevěděl. MOhli jsme tak mít druhou vlakovou mapu ... :-(
Aneb: recykloval jsem jedno hodně staré natočené video :-)
Jinak ano, vlakových tratí v OMSI nenajdete mnoho, přesně jednu, pak je ještě pár linek metra, ale co dál (kromě tramvají)? Nic, prostě nic.
O to víc mě mrzí, že autor původní verze mapy Eberlinsee toto nedodělal, a nový autor se věnoval spíše propojování mapy Eberlinsee a Schönau a kreslení střední části. Bojím se, že o mnohých věcech ani nevěděl. MOhli jsme tak mít druhou vlakovou mapu ... :-(
úterý 25. prosince 2018
OMSI: I vánoční video lze natočit velmi reálně
Oproti včerejšímu videu jsem nakonec natočil toto velmi reálné video s tramvají v OMSI, kde to při sněžení klouže, k čemuž mi hodně dopomohl i model tramvaje KT4D...
Mrzí mě, že mi z nějakého důvodu nefungoval model Konstal 4N, protože kamarádka by tak dostala druhý vánoční dárek s druhou tramvají, jíž má v mých videích ráda. Jenže to prostě nešlo a ta historka, jíž jsem si vymyslel do videa, není zcela pravdivá.
Prostě a krásně je něco hodně špatně, protože se mi nepodařilo tramvaj Konstal vůbec zinicializovat, respektive mi nenaskočila elektřina. Nechápu to, protože tyhle tramvaje na téhle mapě jsou a úplně v pohodě po ní jezdí.
No a na co jsem se tedy vymluvil? To už vám řekne video :-)
Jsem rád, že se mi to podařilo projet a hlavně nakonfigurovat alespoň takto...
Mrzí mě, že mi z nějakého důvodu nefungoval model Konstal 4N, protože kamarádka by tak dostala druhý vánoční dárek s druhou tramvají, jíž má v mých videích ráda. Jenže to prostě nešlo a ta historka, jíž jsem si vymyslel do videa, není zcela pravdivá.
Prostě a krásně je něco hodně špatně, protože se mi nepodařilo tramvaj Konstal vůbec zinicializovat, respektive mi nenaskočila elektřina. Nechápu to, protože tyhle tramvaje na téhle mapě jsou a úplně v pohodě po ní jezdí.
No a na co jsem se tedy vymluvil? To už vám řekne video :-)
Jsem rád, že se mi to podařilo projet a hlavně nakonfigurovat alespoň takto...
pondělí 24. prosince 2018
OMSI: Vánoční video je tu
Tento zápisek začínám psát hned poté, co jsem obdržel poděkování za vánoční dárek, jež jsem vyrobil pro kamarádku. Ano, je to toto video :-) Ale než to dopíšu bude to trošku trvat.
Kamarádka po loňském dárku stejného druhu (tramvajové video s Konstalkou na mapě K-Bergbahn) vyslovila jasné přání - konstalku a mapu EBS+SCH a přejezd přes most. Můžete hádat přes jaký, a uhodnete to, pokud se podíváte na dvoutisící sedmdesátou vteřinu tohoto videa, kde začíná sestřih.
Každopádně jsem si to ani s konstalkou nenacvičoval, protože jsem měl geniální nápad, že dám kamarádce dárky dva - druhý až zítra a tam Konstalku použiji. (Jak to nakonec dopadlo, uvidíte zítra, ale předem hlásím, že to Konstalka nakonec nebude)
Nacvičoval jsem si to rovnou s trojvozovou AEG soupravou. No a při natáčení se v jednom místě objevila paní ve fialovém svetru, což vyvolalo jednu mojí hlášku, která zní strašlivě nenápadně pro uši neznající kontext. No a když už to hlavní video bylo natočené, tak jsem si říkal - jak já natočím ten sestřih z mostu? Napadlo mě, že si to více užiju, když si to projedu zpět a natočím ten sestřih z druhé strany. Anebo to fakt projedu až na konečnou a natočím to ze správné strany, ze které jsem jel hlavní video.
Tu naprosto neuvěřitelnou náhodu, která se mi stala na stejné zastávce, co stála ta paní ve fialovém svetru. A ona tam stála zase a dokonce si přešla na správnou stranu!! Tak to bylo, nic není mnou nasimulováno. Rychle jsem cvrnknul do nahrávání a natočil to.
Já jsem rád, že se mi to povedlo s tou slečnou ve fialovém nastříhat tak, jak to ve videu je, protože jak už jsem nebyl moc ve formě - natáčeno při nastuzení - tak dobrá nálada byla fuč, takže záběr z druhého směru je prostřihaný...
No a na průjezdy mostem jsem si musel pár minutek odpočinout. Pozorný sledovatel či majitel dobrého sluchu si může všimnout, že rychlost a zvuk motoru je pokaždé trošku jiný. Ano, každý průjezd má své jedno natáčení - bohužel mi to tu nefuguje v OMSI tak, jako klukům Vláčkařům v jejich programech, tedy "šotoušské pohledy na lokomotivu" které jim skáčou automaticky (sice chvilkama blbě, ale skáčou)
No a teď konečně to video, jež bylo vyznačeno jako premiéra ve 12:00 a zakryto tímto symbolem tramvaje. Vlastně bylo ještě jedno video :-) V 11:40 vyskočilo lákací video. Kamarádce jsem napsal- "už to běží, jakože se nekoukáš" :-D
V horním videu je vidět, jak mi nabíhá OMSI a jak vyrábím správné prostředí a jak nacouvávám tramvajovou soupravou na startovní místo. A taky jak vznikla první chyba v hlavním videu.
Ony jsou v prvních 90 sekundách dokonce chyby dvě - spletl jsem si Štědrý den a Štedrý večer. Ale už jsem to tam nechal, dokonce i trošku úmyslně...
Kamarádka po loňském dárku stejného druhu (tramvajové video s Konstalkou na mapě K-Bergbahn) vyslovila jasné přání - konstalku a mapu EBS+SCH a přejezd přes most. Můžete hádat přes jaký, a uhodnete to, pokud se podíváte na dvoutisící sedmdesátou vteřinu tohoto videa, kde začíná sestřih.
Každopádně jsem si to ani s konstalkou nenacvičoval, protože jsem měl geniální nápad, že dám kamarádce dárky dva - druhý až zítra a tam Konstalku použiji. (Jak to nakonec dopadlo, uvidíte zítra, ale předem hlásím, že to Konstalka nakonec nebude)
Nacvičoval jsem si to rovnou s trojvozovou AEG soupravou. No a při natáčení se v jednom místě objevila paní ve fialovém svetru, což vyvolalo jednu mojí hlášku, která zní strašlivě nenápadně pro uši neznající kontext. No a když už to hlavní video bylo natočené, tak jsem si říkal - jak já natočím ten sestřih z mostu? Napadlo mě, že si to více užiju, když si to projedu zpět a natočím ten sestřih z druhé strany. Anebo to fakt projedu až na konečnou a natočím to ze správné strany, ze které jsem jel hlavní video.
Tu naprosto neuvěřitelnou náhodu, která se mi stala na stejné zastávce, co stála ta paní ve fialovém svetru. A ona tam stála zase a dokonce si přešla na správnou stranu!! Tak to bylo, nic není mnou nasimulováno. Rychle jsem cvrnknul do nahrávání a natočil to.
Já jsem rád, že se mi to povedlo s tou slečnou ve fialovém nastříhat tak, jak to ve videu je, protože jak už jsem nebyl moc ve formě - natáčeno při nastuzení - tak dobrá nálada byla fuč, takže záběr z druhého směru je prostřihaný...
No a na průjezdy mostem jsem si musel pár minutek odpočinout. Pozorný sledovatel či majitel dobrého sluchu si může všimnout, že rychlost a zvuk motoru je pokaždé trošku jiný. Ano, každý průjezd má své jedno natáčení - bohužel mi to tu nefuguje v OMSI tak, jako klukům Vláčkařům v jejich programech, tedy "šotoušské pohledy na lokomotivu" které jim skáčou automaticky (sice chvilkama blbě, ale skáčou)
No a teď konečně to video, jež bylo vyznačeno jako premiéra ve 12:00 a zakryto tímto symbolem tramvaje. Vlastně bylo ještě jedno video :-) V 11:40 vyskočilo lákací video. Kamarádce jsem napsal- "už to běží, jakože se nekoukáš" :-D
V horním videu je vidět, jak mi nabíhá OMSI a jak vyrábím správné prostředí a jak nacouvávám tramvajovou soupravou na startovní místo. A taky jak vznikla první chyba v hlavním videu.
Ony jsou v prvních 90 sekundách dokonce chyby dvě - spletl jsem si Štědrý den a Štedrý večer. Ale už jsem to tam nechal, dokonce i trošku úmyslně...
neděle 23. prosince 2018
OMSI: Málem bych zapomněl
Málem bych zapomněl na dnešní video...
Je to asi tím, že jízda i mapa je relativně obyčejná... Ale je udělaná dobře a proto si reklamu daná mapa zaslouží :-)
Je to asi tím, že jízda i mapa je relativně obyčejná... Ale je udělaná dobře a proto si reklamu daná mapa zaslouží :-)
Shrnutí uplynulého týdne (51/2018)
Půjdu do toho zostra.
Po třídenním léčení z celkem pětidenního kašlání jsem se vydal k doktorovi, abych se nechal prošetřit. Samozřejmě jsem se už cítil trochu lépe, ale pokud není cítit pořádná změna, tak to zřejmě nachlazení není. Očekával jsem, že to bude angína, protože mě na počátku hodně pálilo v krku. Takže v pondělí jsem měl za sebou výtěr a neschopenku... A taky nula léčiv na receptu. Antibiotika naslepo brát nechci, po léčbě boreliozy těmi nejsilnějšími antibiotiky si nechci zbytečně zvyšovat rezistenci na ně... Takže nákup šalvěje, nějaká klasická léčiva na vypocení....
V úterý odpoledne už mi bylo dobře, takže jsem seděl chvilkama u počítače a připravoval nejenom vánoční videa. Ale ještě mi pořád nefunguje internet, a ani s tím zdravím to nebylo pravé ořechové.
Ve středu jsem si zavolal na výsledky výtěru. Nic, negativní. Poděkoval jsem a zavěsil, ale vztek se mnou lomcoval až tak, že jsem si ani nešel k doktorovi pro vycházky, jež mi pro případ negativního výsledku výtěru přislíbil. Jak je tohle možné, že už poněkolikáté mám nachlazení v tak velkém stylu, že se obávám pomalu zápalu plic, ale už poněkolikáté výsledek negativní. Když jsem míval nachlazení dříve, tak to se mnou nikdy tak necloumalo.
Každopádně jsem se vyhrabal k doktorovi ve čtvrtek, aby mi ty vycházky napsal, no a protože se blíží vánoční svátky, tak aby mi ty vycházky platily co nejdříve, musel jsem si sám hlášení o vycházkách donést na OSSZ.
1. den - přinesete papír na podatelnu
2. den musí být pracovní - OSSZ dá štempl na papír
3. den, klidně víkendový - vycházky platí
Samozřejmě mi pár lidí vynadalo, že doktorovi šetřím peníze na poštovné a že to v mém případě ani OSSZ nezajímá, kdy mám vycházky (to až když bych byl nemocný dlouhodoběji), tak ani sám nevím. Naštěstí jsem byl u doktora autem, takže o jedno zajetí navíc k OSSZ mi nevadilo.
No a tak až do dneška prostřídávám postel, počítač s výrobou videí a hraním her, no a samozřejmě úklid domácnosti na vánoce. Až jsem si v sobotu všiml, že mi bliká kontrolka internetu, takže jsem si přerestartoval router, pak trošku překonfiguroval (odhadem) a internet naskočil, takže už mohu fungovat bez omezení. Hned jsem oběhl všechna zařízení, přestartoval síťovky... To byl hnedky panečku provoz, jak si kdeco stahovalo updaty...
V neděli překvapila kamarádka I*, protože opravdu přišla na místo, kde čekávám na mamku jdoucí z kostela, abych ji odvezl domů... Krátké pokecání, které projasnilo den...
Po třídenním léčení z celkem pětidenního kašlání jsem se vydal k doktorovi, abych se nechal prošetřit. Samozřejmě jsem se už cítil trochu lépe, ale pokud není cítit pořádná změna, tak to zřejmě nachlazení není. Očekával jsem, že to bude angína, protože mě na počátku hodně pálilo v krku. Takže v pondělí jsem měl za sebou výtěr a neschopenku... A taky nula léčiv na receptu. Antibiotika naslepo brát nechci, po léčbě boreliozy těmi nejsilnějšími antibiotiky si nechci zbytečně zvyšovat rezistenci na ně... Takže nákup šalvěje, nějaká klasická léčiva na vypocení....
V úterý odpoledne už mi bylo dobře, takže jsem seděl chvilkama u počítače a připravoval nejenom vánoční videa. Ale ještě mi pořád nefunguje internet, a ani s tím zdravím to nebylo pravé ořechové.
Ve středu jsem si zavolal na výsledky výtěru. Nic, negativní. Poděkoval jsem a zavěsil, ale vztek se mnou lomcoval až tak, že jsem si ani nešel k doktorovi pro vycházky, jež mi pro případ negativního výsledku výtěru přislíbil. Jak je tohle možné, že už poněkolikáté mám nachlazení v tak velkém stylu, že se obávám pomalu zápalu plic, ale už poněkolikáté výsledek negativní. Když jsem míval nachlazení dříve, tak to se mnou nikdy tak necloumalo.
Každopádně jsem se vyhrabal k doktorovi ve čtvrtek, aby mi ty vycházky napsal, no a protože se blíží vánoční svátky, tak aby mi ty vycházky platily co nejdříve, musel jsem si sám hlášení o vycházkách donést na OSSZ.
1. den - přinesete papír na podatelnu
2. den musí být pracovní - OSSZ dá štempl na papír
3. den, klidně víkendový - vycházky platí
Samozřejmě mi pár lidí vynadalo, že doktorovi šetřím peníze na poštovné a že to v mém případě ani OSSZ nezajímá, kdy mám vycházky (to až když bych byl nemocný dlouhodoběji), tak ani sám nevím. Naštěstí jsem byl u doktora autem, takže o jedno zajetí navíc k OSSZ mi nevadilo.
No a tak až do dneška prostřídávám postel, počítač s výrobou videí a hraním her, no a samozřejmě úklid domácnosti na vánoce. Až jsem si v sobotu všiml, že mi bliká kontrolka internetu, takže jsem si přerestartoval router, pak trošku překonfiguroval (odhadem) a internet naskočil, takže už mohu fungovat bez omezení. Hned jsem oběhl všechna zařízení, přestartoval síťovky... To byl hnedky panečku provoz, jak si kdeco stahovalo updaty...
V neděli překvapila kamarádka I*, protože opravdu přišla na místo, kde čekávám na mamku jdoucí z kostela, abych ji odvezl domů... Krátké pokecání, které projasnilo den...
sobota 22. prosince 2018
OMSI: Tak je to SEV linka nebo není?
Přemýšlím, jestli to, co jsem natočil je "náhradní doprava za tramvaj", nebo "dočasná linka", nebo "posilový spoj"...
Jedu totiž autobusem prakticky celou linku 107 na mapě Gladbeck, což je ale linka tramvajová. Jenomže současně se mnou jezdí i ty tramvaje, čemuž ale neodpovídá nápis na autobuse, kde je napsáno německy "náhradní doprava"
Prostě zmatek nad zmatek. Ale jízda tak zmatečná není :-)
Jedu totiž autobusem prakticky celou linku 107 na mapě Gladbeck, což je ale linka tramvajová. Jenomže současně se mnou jezdí i ty tramvaje, čemuž ale neodpovídá nápis na autobuse, kde je napsáno německy "náhradní doprava"
Prostě zmatek nad zmatek. Ale jízda tak zmatečná není :-)
pátek 21. prosince 2018
OMSI: Do čeho jsem se to dal???
Dnes, hodinu po půlnoci, se mi povedlo zprovoznit si ruský model českého trolejbusu Škoda 14Tr pod českými windows.
A jak se zdá, tak jsem tímhle videem vyvolal zájem... Takže poprvé budu vydávat svůj model něčeho do OMSI. Správně bych měl říci, že to bude kompilát ze čtyř různých modelů, takže mé práce v tom bude málo.
Tedy málo - tohle je výsledek šesti hodin, kdy jsem vzal nejnovější model a ten upravoval, aby mi chodil. Kdybych opravoval model o fou starší, tak bych to měl za pět minut, tedy ten základ co je ve videu, tam těch chyb bylo méně. Ale taky méně funkcí, alespoň se to zdá z počtu souborů toho nejnovějšího modelu. Ale bůh ví, co tam je zbytečné či navíc....
A jak se zdá, tak jsem tímhle videem vyvolal zájem... Takže poprvé budu vydávat svůj model něčeho do OMSI. Správně bych měl říci, že to bude kompilát ze čtyř různých modelů, takže mé práce v tom bude málo.
Tedy málo - tohle je výsledek šesti hodin, kdy jsem vzal nejnovější model a ten upravoval, aby mi chodil. Kdybych opravoval model o fou starší, tak bych to měl za pět minut, tedy ten základ co je ve videu, tam těch chyb bylo méně. Ale taky méně funkcí, alespoň se to zdá z počtu souborů toho nejnovějšího modelu. Ale bůh ví, co tam je zbytečné či navíc....
čtvrtek 20. prosince 2018
Comedy club - sezóna 2
Zdá se, že jsem zdráv (dle laboratorních výsledků) ale ještě si mám odpočinout pár dnů
A tak pro změnu opět koukám na Comedy Club
https://www.youtube.com/playlist?list=PLUd9JMlfVbiZli3qIi9n69jwZfxTsKqO7
Už by venku měla být i třetí série ale s tou se na youtube zatím nikdo neodvážil. Nebo neumím hledat....
A tak pro změnu opět koukám na Comedy Club
https://www.youtube.com/playlist?list=PLUd9JMlfVbiZli3qIi9n69jwZfxTsKqO7
Už by venku měla být i třetí série ale s tou se na youtube zatím nikdo neodvážil. Nebo neumím hledat....
středa 19. prosince 2018
Máte v životě problém?.... Tak o co jde?
Jak jsem teď ve stavu nemocných, sleduji na internetu různé přednášky ("pro veřejnost") týkající se psychologie a sousedních oborů. A tam jsem narazil na tento obrázek i s českým výkladem. (Začíná se na červené bublině)
Máte v životě nebo práci nějaký problém? Ne? Tak o co jde?"
Máte v životě nebo práci nějaký problém? Ano? Dá se s tím něco dělat? Ano? Tak o co jde?"
Máte v životě nebo práci nějaký problém? Ano? Dá se s tím něco dělat? Ne? Tak o co jde?"
A o tom to je...
úterý 18. prosince 2018
Comedy club - sezóna 1
Jsa ve stavu nemocných, sleduji různé věci na internetu, třeba i takzvané STAND UP výstupy, tedy jeden člověk, typicky komik, stojí před mikrofonem a snaží se vtipně reagovat na témata.
První série je tady:
https://www.youtube.com/watch?v=gzAFrqTLTbI&list=PLI2Jnd7q2u8xI9tYKE-ZxfgWcWTS51Kxt
(Pokračování příště)
První série je tady:
https://www.youtube.com/watch?v=gzAFrqTLTbI&list=PLI2Jnd7q2u8xI9tYKE-ZxfgWcWTS51Kxt
(Pokračování příště)
pondělí 17. prosince 2018
Shrnutí uplynulého týdne (50/2018)
Co napsat k týdnu následujícím po akci v přírodě? Asi to, že se to na mě muselo podepsat.
Už pondělí mi bylo jasné, že se něco na mě řítí, nějaká ta mužská rýmička, ale po celý den jsem se jí nemohl věnovat, protože běželo cosi, čemu se říká dohledávání po inventuře. Tedy stav, kdy se inventární čtečky vyexportují, data se spojí a pak z toho vznikne seznam nedohledaných věcí.
Každopádně jsem si po letošku uvědomil, proč se vyplácí inventuru dělat současně čtečkou a současně i na papír. Je to neuvěřitelné, ale předtím, než jsme čtečku dali na vyexportování, tak nám chybělo relativně málo věcí, ale pak toho bylo víc. Ale hlavně jak je možné, že čtečka, která byla s našimi papíry synchronní najednou synchronní nebyla?
Prostě a krásně - někdo s inventurami manipuluje. No a jako bonus jedna má sestra přišla také s příhodou z jejich inventur. Dělá v krámě, který je nestejnoměrně rozdělen na 1/4 a 3/4 prodejní plochy. V té větší půlce mívají problém v nižších jednotkách tisíc, ale v té menší půlce narazila na manipulaci s inventurami a jen pro zkoušku nechala jednu položku ve skladu přepočítat. Pak hodně křičela na dotyčného před šéfem... Na koho ale mám křičet já? Na tu paní, co dělala papíry, nebo na kolegy z mého oddělení, jež spolu se mnou měli čtečku v ruce, nebo na kolegy v ústředí?
Je to flustrace, když děláte nějakou práci, dotáhnete ji do stavu, že je to jakž takž dobrý, ale pak se vám vrátí zpětné výsledky a prostě kus té práce chybí? A ještě tak divně???
Každopádně ve středu mi už bylo ze všeho, hlavně z té nemoci docela špatně, ale ještě jsem nekašlal, takže to prostě stále odpovídalo rýmičce a nachlazení. Ve čtvrtek po kafárně s kamarádkou už bylo jasné, že celý víkend budu pod peřinou. V pátek už jsem kašlal fest, a chtěl jsem jít po práci domů, ale byl jsem ukecán na "trucvečírek" několika lidí, kam mě dotáhly kolegyně, aby tam nebyly na začátku úplně sami. Muž jedné kolegyně nás tam dovezl a skutečně jsme tam byli první...
Výsledek večírku byl nachlazený manžel i jeho manželka/kolegyně, jak jsem se dozvěděl v pondělí nového týdne, když jsem donesl neschopenku do práce. Ale o tom až příště.
Jo a celou dobu mi doma nefunguje internet.
Už pondělí mi bylo jasné, že se něco na mě řítí, nějaká ta mužská rýmička, ale po celý den jsem se jí nemohl věnovat, protože běželo cosi, čemu se říká dohledávání po inventuře. Tedy stav, kdy se inventární čtečky vyexportují, data se spojí a pak z toho vznikne seznam nedohledaných věcí.
Každopádně jsem si po letošku uvědomil, proč se vyplácí inventuru dělat současně čtečkou a současně i na papír. Je to neuvěřitelné, ale předtím, než jsme čtečku dali na vyexportování, tak nám chybělo relativně málo věcí, ale pak toho bylo víc. Ale hlavně jak je možné, že čtečka, která byla s našimi papíry synchronní najednou synchronní nebyla?
Prostě a krásně - někdo s inventurami manipuluje. No a jako bonus jedna má sestra přišla také s příhodou z jejich inventur. Dělá v krámě, který je nestejnoměrně rozdělen na 1/4 a 3/4 prodejní plochy. V té větší půlce mívají problém v nižších jednotkách tisíc, ale v té menší půlce narazila na manipulaci s inventurami a jen pro zkoušku nechala jednu položku ve skladu přepočítat. Pak hodně křičela na dotyčného před šéfem... Na koho ale mám křičet já? Na tu paní, co dělala papíry, nebo na kolegy z mého oddělení, jež spolu se mnou měli čtečku v ruce, nebo na kolegy v ústředí?
Je to flustrace, když děláte nějakou práci, dotáhnete ji do stavu, že je to jakž takž dobrý, ale pak se vám vrátí zpětné výsledky a prostě kus té práce chybí? A ještě tak divně???
Každopádně ve středu mi už bylo ze všeho, hlavně z té nemoci docela špatně, ale ještě jsem nekašlal, takže to prostě stále odpovídalo rýmičce a nachlazení. Ve čtvrtek po kafárně s kamarádkou už bylo jasné, že celý víkend budu pod peřinou. V pátek už jsem kašlal fest, a chtěl jsem jít po práci domů, ale byl jsem ukecán na "trucvečírek" několika lidí, kam mě dotáhly kolegyně, aby tam nebyly na začátku úplně sami. Muž jedné kolegyně nás tam dovezl a skutečně jsme tam byli první...
Výsledek večírku byl nachlazený manžel i jeho manželka/kolegyně, jak jsem se dozvěděl v pondělí nového týdne, když jsem donesl neschopenku do práce. Ale o tom až příště.
Jo a celou dobu mi doma nefunguje internet.
neděle 16. prosince 2018
OMSI2: Dolní Kounice
Ó, jaká klidná mapa mě dneska čekala :-) Sice krátká, což maličko zamrzelo, ale pro změnu hodně reálná.
Co dodat? Prostě slušná idilka a klídeček ...
Co dodat? Prostě slušná idilka a klídeček ...
čtvrtek 13. prosince 2018
Harry Potter v Prahavicích
Nu, už jsem se dlouho nepobavil, tak jako nyní....
Lákačka:
Vlastní film:
Až si to prohlédnete v klasické rychlosti, tak si to pak pusťte ještě jednou, zastavujte cca v každé páté vteřině a velice pozorně si všímejte všech detailů. Kolik dalších filmů, reklam, či postav z reklam dokážete odhalit? A vůbec, co rovnou všechny easter eggy? :-)
Lákačka:
Vlastní film:
Až si to prohlédnete v klasické rychlosti, tak si to pak pusťte ještě jednou, zastavujte cca v každé páté vteřině a velice pozorně si všímejte všech detailů. Kolik dalších filmů, reklam, či postav z reklam dokážete odhalit? A vůbec, co rovnou všechny easter eggy? :-)
středa 12. prosince 2018
OMSI2: První SEV linka v sérii
Nadpis je maličko zavádějící, protože někde v hluboké minulosti jsem už SEV linku jel, konkrétně SEV 9 na mapě Gladbeck....
Ale v téhle konkrétní sérii bude většina linek z mapy Lemmental a přestože je tam jen pět SEV linek, tak videí bude více, protože se ty linky v čase proměňují
Nejhezčí na tom je to, že jak jsem si pár videí předtočil, tak nevím, kde jsem skončil :-D
Ale v téhle konkrétní sérii bude většina linek z mapy Lemmental a přestože je tam jen pět SEV linek, tak videí bude více, protože se ty linky v čase proměňují
Nejhezčí na tom je to, že jak jsem si pár videí předtočil, tak nevím, kde jsem skončil :-D
úterý 11. prosince 2018
pondělí 10. prosince 2018
Shrnutí uplynulého týdne (49/2018)
Nějak nevím, jak popsat tento týden, protože se to vše tváří jako každý nový měsíc, až na ty vyjímky.
Ve středu jsem byl u doktorů a protože jsou blízko poboček F* a P*, tak jsem je navštívil už teď a nikoliv ve čtvrtek. Bylo to takové podmíněné a logické, že mě to nepřekvapilo, některé mé kolegyně ale ano....
Ve středu jsem byl u doktorů a protože jsou blízko poboček F* a P*, tak jsem je navštívil už teď a nikoliv ve čtvrtek. Bylo to takové podmíněné a logické, že mě to nepřekvapilo, některé mé kolegyně ale ano....
neděle 9. prosince 2018
OMSI2: Karlovy Vary
Asi jsem se zbláznil, ale mapu Karovy Vary, přestože jsem věděl, co to dokáže udělat s hrou, jsem nahrál bez toho, abych si udělal zálohu. Tedy já zálohu čistého OMSI mám, protože vedle "velkého" počítače mám pracovně/herní notebook, kde mám pouze "oficiální" mapy ze Steamu.
Ale co ukázat z Karových Varů, když už vše bylo alespoň 1x natočeno? Nedalo se nic dělat, musel jsem jít do nových linek, což jsou na šesté verzi Karolvých Var linky meziměstské. No a tak jsem si vybral jednu, kterou jsem trošičku znal z reálu, minimálně jednu její část.
Linku jsem si užil, ale než se mi ji podařilo zcela projet bez bloudění, tak to trvalo tři jízdy, a stejnak se mi povedlo z nervozity a nepozornosti pokazit dvě zastávky, které jsem projel ač jsem měl zastavit.
No a sami uvidíte v novějších videích, kam se mi panáčkové v oblečcích všude propsali a na jakých mapách je až do Nového roku budeme nacházet. Pak natočím speciální video, kterak je odmazat a vrátit tak vše zpět
Ale co ukázat z Karových Varů, když už vše bylo alespoň 1x natočeno? Nedalo se nic dělat, musel jsem jít do nových linek, což jsou na šesté verzi Karolvých Var linky meziměstské. No a tak jsem si vybral jednu, kterou jsem trošičku znal z reálu, minimálně jednu její část.
Linku jsem si užil, ale než se mi ji podařilo zcela projet bez bloudění, tak to trvalo tři jízdy, a stejnak se mi povedlo z nervozity a nepozornosti pokazit dvě zastávky, které jsem projel ač jsem měl zastavit.
No a sami uvidíte v novějších videích, kam se mi panáčkové v oblečcích všude propsali a na jakých mapách je až do Nového roku budeme nacházet. Pak natočím speciální video, kterak je odmazat a vrátit tak vše zpět
sobota 8. prosince 2018
Zajíždění do jiných realit
Pokud máte dobrodružnou povahu, tak můžete přejíždět z jedné snové reality do druhé, která slibuje nějaké speciální dobrodružství. A to dokonce svým autem, jenom si musíte být jisti, kudy dovnitř a kudy ven.
A tak v prvním ze svých snů projíždím po klasické silnici s kamarády v autě a blížíme se k jednomu domu, podél jehož druhé strany vede úzká asfaltka (z reálného pohledu mám podezření, že to je spíše chodník), která je v jednom místě porostlá trávníkem, přesto ale pokračuje nahoru do louky a tam mizí definitivně. "Jé oni mám tu zrušili cestu" říká zklamaně jeden z mých spulucestujících, ale my jedeme dál...
Poznámka na okraj: Podobný dům mám i v jiných snech a je směřován do města HSK* kde něco podobného stojí i v reálu.
Můj druhý sen, či spíše pokračování snu je v pro změnu v městysi Sl*, kde bydlí mi vzdálenější příbuzní, ale zde ve snu je docela blízko jejich domu louka a na louku vede branka obestavěná lehce pobořenou cihlovou zdí. Ve správný čas a správnou chvíli se právě zde dá projít do jiné reality, ale nečekejte, že onen průchod je přímo v bráně, je kousek za a lehce stranou.
Tím, že tudyma jdu poněkolikáté, tak mám jistotu, že budu do jin reality přenesen a skutečně se tak stalo, náhle jsem jinde. Sice je to louka i nadále, ale je již ohraničena, aby ovčí stádo neběhalo jinam. A samozřejmě je tu i polorozpadlá stodola, kam se jdu pro začátek schovat a pokecat s lidmi, kteří tam jsou. Jsou dva a jeden z nich je bača...
O chvíli později se objevuje průchod dál a já jím procházím, abych se ocitl v ošuntělé venkovské hospodě v podstatě za pultem. Je obsazena polovina stolů a mě lehce hned následně překvapí to, že hlavními dveřmi do hospody vejde část mé rodiny...
To mě probudilo, protože při jejich vcházení dul ve snu vítr, který byl i v reálu. Silný vítr který honil déšť do oken. No a protože jsem spal v rohovém pokoji s okny na dvě strany, tak ani nevím, které okno to bylo. Byla ještě tma a já byl líný si to ověřit...
A tak v prvním ze svých snů projíždím po klasické silnici s kamarády v autě a blížíme se k jednomu domu, podél jehož druhé strany vede úzká asfaltka (z reálného pohledu mám podezření, že to je spíše chodník), která je v jednom místě porostlá trávníkem, přesto ale pokračuje nahoru do louky a tam mizí definitivně. "Jé oni mám tu zrušili cestu" říká zklamaně jeden z mých spulucestujících, ale my jedeme dál...
Poznámka na okraj: Podobný dům mám i v jiných snech a je směřován do města HSK* kde něco podobného stojí i v reálu.
Můj druhý sen, či spíše pokračování snu je v pro změnu v městysi Sl*, kde bydlí mi vzdálenější příbuzní, ale zde ve snu je docela blízko jejich domu louka a na louku vede branka obestavěná lehce pobořenou cihlovou zdí. Ve správný čas a správnou chvíli se právě zde dá projít do jiné reality, ale nečekejte, že onen průchod je přímo v bráně, je kousek za a lehce stranou.
Tím, že tudyma jdu poněkolikáté, tak mám jistotu, že budu do jin reality přenesen a skutečně se tak stalo, náhle jsem jinde. Sice je to louka i nadále, ale je již ohraničena, aby ovčí stádo neběhalo jinam. A samozřejmě je tu i polorozpadlá stodola, kam se jdu pro začátek schovat a pokecat s lidmi, kteří tam jsou. Jsou dva a jeden z nich je bača...
O chvíli později se objevuje průchod dál a já jím procházím, abych se ocitl v ošuntělé venkovské hospodě v podstatě za pultem. Je obsazena polovina stolů a mě lehce hned následně překvapí to, že hlavními dveřmi do hospody vejde část mé rodiny...
To mě probudilo, protože při jejich vcházení dul ve snu vítr, který byl i v reálu. Silný vítr který honil déšť do oken. No a protože jsem spal v rohovém pokoji s okny na dvě strany, tak ani nevím, které okno to bylo. Byla ještě tma a já byl líný si to ověřit...
pátek 7. prosince 2018
Páteční všehochuť
Dnešní zápisek by měl být o lecčems, protože se mi nechce dělat několikero zápisků s různými nadpisy. Ono by to bylo takové trošku podivné, protože poslední dobou nějak nemám čas nebo možná chuť na blog něco psát, což se projevuje i tím, že zápisky o OMSI doplňuji dodatečně, což ale zjistí jen ten, kdo kouká na tento blog pravidelně...
Ale o nepsaní tohoto blogu jsem za ty roky už mockrát a tak se nebudu opakovat....
Mám-li se vrátit k dnešnímu dni, pak musím říci, že jsem si vybral Sight day, což by bylo bývalo znamenalo, že se v práci neukážu a práce se nedotknu. Samozřejmě jsem v práci byl - kolegyni půjčit stativ, nabídla mi kafe a pro jednu z vedoucích jsem udělal jednu drobnost. Taková oddechová třicetiminutovka...
Poté jsem se vydal do Prahy za kamarádkou E*M*, kterou jsem měl tři hodiny poté odvážet spolu s dalšími cestujícími na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Měl jsem přislíben i oběd, takže načasování bylo jasné. Musím být na místě o pravé poledne. Povedlo se mi to s třicetiminutovým náskokem, přestože mě Googlovská navigace před cílem vypekla - ano, zapomněl jsem si vzít Miloshe, moji klasickou navigaci - protože jedno její "zabočte doprava" přišlo brzy. Respektive všechny pokyny přicházely dost brzy, narozdíl od Miloshe, takže když byly dvě křižovatky hodně blízko za sebou a ta první byla pro google nedůležitá... Akorát že ta, kde jsem to zkazil, měla semafory. A hlavně nechápu, proč mě hnala doprava, když to mělo být o křižovatku dál doleva...
Ale hlavně - jak je možné, že si tohle konkrétní zbloudění pamatuji z dřívějška? Kdy jsem tu byl?
Každopádně u E*M* to proběhlo velice hladce, tedy až na to, že mi popisovala peripetie s českým zdravotnictvím - dva měsíce neviděla na jedno oko, teď už prý jakžtakž, takže nemůže řídit auto. Dozvěděl jsem se i pár tipů na vaření, a jeden z nich i ochutnal - čevabčiči i brambor dělaný na jednom pekáčku v troubě...
Dojezd na akci byl tradiční, byli jsme tu před pořadateli, letos jen o deset minut. Ale teď mě napadlo, že to bylo s jednou vyjímkou - přijížděl jsem totiž od opačného směru a jak je ta závěrečná odbočka "neviditelná", tak i přes upozorňování E*M* i přes své zpomalení, i přesto že vím, že ta odbočka je v tomto směru těsňoulince před cedulí měnící kraje... no prostě jsem na ní nedobrzdil a přejel jí. Takže najít nějaké místo kde se otočit a zkusit to ze směru opačného. Co vám budu povídat, málem jsem ji přejel taky, tak je malá a úzká...
Jinak letos pořadatelé lehce zmatkovali při ubytovávání, protože se nemohli dopočítat dvoj a trojlůžkových pokojů a v mém byla nečekaně připravena přistýlka, takže se musel hledat dvojlůžák, kde byla připravena jen jedna postel. Našla se :-)
Mohu také potvrdit pivní poznatek ze včerejška, protože po dvou pivech, tentokrát rozprostřených do čtyř hodin, mi opět bylo podivno, takže jsem je musel dorovnávat kafem, aby se mi netočila hlava. Je tedy jasné, kdy jsem šel spát. Brzy...
Ale o nepsaní tohoto blogu jsem za ty roky už mockrát a tak se nebudu opakovat....
Mám-li se vrátit k dnešnímu dni, pak musím říci, že jsem si vybral Sight day, což by bylo bývalo znamenalo, že se v práci neukážu a práce se nedotknu. Samozřejmě jsem v práci byl - kolegyni půjčit stativ, nabídla mi kafe a pro jednu z vedoucích jsem udělal jednu drobnost. Taková oddechová třicetiminutovka...
Poté jsem se vydal do Prahy za kamarádkou E*M*, kterou jsem měl tři hodiny poté odvážet spolu s dalšími cestujícími na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Měl jsem přislíben i oběd, takže načasování bylo jasné. Musím být na místě o pravé poledne. Povedlo se mi to s třicetiminutovým náskokem, přestože mě Googlovská navigace před cílem vypekla - ano, zapomněl jsem si vzít Miloshe, moji klasickou navigaci - protože jedno její "zabočte doprava" přišlo brzy. Respektive všechny pokyny přicházely dost brzy, narozdíl od Miloshe, takže když byly dvě křižovatky hodně blízko za sebou a ta první byla pro google nedůležitá... Akorát že ta, kde jsem to zkazil, měla semafory. A hlavně nechápu, proč mě hnala doprava, když to mělo být o křižovatku dál doleva...
Ale hlavně - jak je možné, že si tohle konkrétní zbloudění pamatuji z dřívějška? Kdy jsem tu byl?
Každopádně u E*M* to proběhlo velice hladce, tedy až na to, že mi popisovala peripetie s českým zdravotnictvím - dva měsíce neviděla na jedno oko, teď už prý jakžtakž, takže nemůže řídit auto. Dozvěděl jsem se i pár tipů na vaření, a jeden z nich i ochutnal - čevabčiči i brambor dělaný na jednom pekáčku v troubě...
Dojezd na akci byl tradiční, byli jsme tu před pořadateli, letos jen o deset minut. Ale teď mě napadlo, že to bylo s jednou vyjímkou - přijížděl jsem totiž od opačného směru a jak je ta závěrečná odbočka "neviditelná", tak i přes upozorňování E*M* i přes své zpomalení, i přesto že vím, že ta odbočka je v tomto směru těsňoulince před cedulí měnící kraje... no prostě jsem na ní nedobrzdil a přejel jí. Takže najít nějaké místo kde se otočit a zkusit to ze směru opačného. Co vám budu povídat, málem jsem ji přejel taky, tak je malá a úzká...
Jinak letos pořadatelé lehce zmatkovali při ubytovávání, protože se nemohli dopočítat dvoj a trojlůžkových pokojů a v mém byla nečekaně připravena přistýlka, takže se musel hledat dvojlůžák, kde byla připravena jen jedna postel. Našla se :-)
Mohu také potvrdit pivní poznatek ze včerejška, protože po dvou pivech, tentokrát rozprostřených do čtyř hodin, mi opět bylo podivno, takže jsem je musel dorovnávat kafem, aby se mi netočila hlava. Je tedy jasné, kdy jsem šel spát. Brzy...
čtvrtek 6. prosince 2018
Vánoční večírek v práci
Jak popsat něco, co v prvopočátku jako večírek nevypadalo? Ale asi musím začít od začátku....
Vánoční večírek loni nebyl nic moc, protože se nová paní ředitelka pobočky A* teprve rozkoukávala a teprve zjišťovala, co jí přímí podřízení sežerou a co ne. Projev tedy měla špatný, improvizace ji nešla. Tedy loni nešla. A tak jsem trošku čekal, co bude, protože letos vánoční večírek byl několika lidmi, dokonce jedním celým oddělením odignorován, naopak jsem měl dojem, že jiné oddělení naopak šlo kompletní. A projev letos nebyl vůbec.
Letos tedy menší prostory, opět s rautem zdarma, ale bez pití, to si platil každý sám. Číšnice s tímhle stylem měla zkušenosti, protože si udělala jmenný seznam a každému pak přidělila lístek s číslem, takže se nemohlo (teoreticky) stát, že někdo něco nezaplatí. Samozřejmě v tom asi naleznete určité skulinky - stačí zaplatit lístek s nejmenší útratou, na svůj nebrat nic a všechnu útratu psát na lístek kolegy, který tam ztvrdne a nebude si jist, co za tu noc vypil ;-)
Osobně jsem dal za dvě hodiny na akci dvě piva a jeden čaj, takže lístek s nejmenší útratou byl na světě :-) ale nedal jsem ho z ruky. Překvapil kolega Z* který s 200Kč vydržel prý až do půlnoci a napravoval si reputaci, nemluvě o tom, že si prý s kdekým potykal.
Tím, že ředitelka nemluvila, tak ani netušíme, jak a jestli budou nějaké odměny atd.
Já sám jsem zůstal u stolu, kde seděly dvě dámy, stejné, jako jsem měl u stolu loni, takže jsme dali řeč na různá témata a docela působili jako rebelové, protože nějaké to družení s ostatními prostě nebylo.
Prostě a krásně - pro mě to bylo celé jen o tom se "zadarmo" najíst (samozřejmě nám to bylo strženo "z fondu") a ukázat se před ředitelkou. No a taky zjistit, že mě dostanou už jen dvě piva. Prostě a krásně - poslední dobou málo piju, protože nejsem zvyklý... Na stranu druhou - hurá.
Vánoční večírek loni nebyl nic moc, protože se nová paní ředitelka pobočky A* teprve rozkoukávala a teprve zjišťovala, co jí přímí podřízení sežerou a co ne. Projev tedy měla špatný, improvizace ji nešla. Tedy loni nešla. A tak jsem trošku čekal, co bude, protože letos vánoční večírek byl několika lidmi, dokonce jedním celým oddělením odignorován, naopak jsem měl dojem, že jiné oddělení naopak šlo kompletní. A projev letos nebyl vůbec.
Letos tedy menší prostory, opět s rautem zdarma, ale bez pití, to si platil každý sám. Číšnice s tímhle stylem měla zkušenosti, protože si udělala jmenný seznam a každému pak přidělila lístek s číslem, takže se nemohlo (teoreticky) stát, že někdo něco nezaplatí. Samozřejmě v tom asi naleznete určité skulinky - stačí zaplatit lístek s nejmenší útratou, na svůj nebrat nic a všechnu útratu psát na lístek kolegy, který tam ztvrdne a nebude si jist, co za tu noc vypil ;-)
Osobně jsem dal za dvě hodiny na akci dvě piva a jeden čaj, takže lístek s nejmenší útratou byl na světě :-) ale nedal jsem ho z ruky. Překvapil kolega Z* který s 200Kč vydržel prý až do půlnoci a napravoval si reputaci, nemluvě o tom, že si prý s kdekým potykal.
Tím, že ředitelka nemluvila, tak ani netušíme, jak a jestli budou nějaké odměny atd.
Já sám jsem zůstal u stolu, kde seděly dvě dámy, stejné, jako jsem měl u stolu loni, takže jsme dali řeč na různá témata a docela působili jako rebelové, protože nějaké to družení s ostatními prostě nebylo.
Prostě a krásně - pro mě to bylo celé jen o tom se "zadarmo" najíst (samozřejmě nám to bylo strženo "z fondu") a ukázat se před ředitelkou. No a taky zjistit, že mě dostanou už jen dvě piva. Prostě a krásně - poslední dobou málo piju, protože nejsem zvyklý... Na stranu druhou - hurá.
středa 5. prosince 2018
OMSI: Trolejbus!!!
Přiznání jest polehčující okolnost - video jsem měl natočeno dost dlouho, ale tak nějak jsem doufal, že se mi to podaří natočit ještě o něco lépe onen trolejbus, zvláště bez té chyby, která už je vidět v náhledu videa.
Ano ano, celý průšvih je v tom, že trolejbus vizuálně nedrží v trolejích...
Jinak ano, opět hezké poježděníčko, protože trolejbus hezky reagoval na pokyny a všechny chyby jdou za řidičem, který neuměl vybírat zatáčky...
Co je ale důležité: Už se mi ozval kluk, který mi doporučil mapu a také jiný trolejbus, takže už nyní mohu říci: POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :-)
Ano ano, celý průšvih je v tom, že trolejbus vizuálně nedrží v trolejích...
Jinak ano, opět hezké poježděníčko, protože trolejbus hezky reagoval na pokyny a všechny chyby jdou za řidičem, který neuměl vybírat zatáčky...
Co je ale důležité: Už se mi ozval kluk, který mi doporučil mapu a také jiný trolejbus, takže už nyní mohu říci: POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :-)
pondělí 3. prosince 2018
Shrnutí uplynulého týdne (48/2018)
Dnes tedy naposledy ke hře HEROES OF STORM, neboť se mi podařilo zopakovat úspěch s postavou slečny Moralesové, kdy jsem byl vyhodnocen jako nejpřínosnější hráč ve hře.Jak moc přínosný ale ukazuje jen jeden procentový ukazatel, ale na druhou stranu - co je u léčitelky nejdůležitější...
Jinak jsme zrovna tady hráli všichni čtyři kamarádi, ale zrovna tahle hra byla taková zvláštní, kdy se ne úplně vždy dařilo a ne všechny akce byly úspěšné...Ale zpět k dění v týdnu:
neděle 2. prosince 2018
OMSI: Spitterberg
OPět jedna linka na přání, respektive doporučení
Mám ji tedy odjetou, no a mapu opět někdy vyzkouším :-)
Mám ji tedy odjetou, no a mapu opět někdy vyzkouším :-)
středa 28. listopadu 2018
OMSI 2: Tramvajová mapa..., ale co se pokazilo?
Je něco mezi nebem a zemí a toto je jednoznačný případ tohoto dění.
Vzal jsem si mapu PIEKARY AUTOBUSOWO TRAMWAJOWE a v klidu trénoval linku 12 jedním směrem a vše fungovalo. Pak jsem si přehodil vše na jízdu zpět, zapnul nahrávání, a ....
No a pokud jste dokoukali až do konce, tak už víte, že to byl problém nenastupování cestujících. Nechápu to, protože z konečné až do Wagova jsem cestující měl, ale už na konečnou, ze které jsme začínali, se mnou nedojel nikdo.
Na druhou konečnou taky nedojel nikdo, jenomže díky tomu, že jsme neměli k dispozici červené řádky, co bývají vlevo nahoře ve všech mých videích, tak těžko soudit - tam by se takovéhle chyba dala odhalit. Jenomže to že ve 37 minutě vyskočily kompletní výsledky jízdy a to výsledky správné, tak chyba v nastavení jízdního řádu či cíle cesty prostě chyba není. Tak ale v čem je?
Experimentovat nad touto konkrétní mapou ale už nebudu, protože je k dispozici novější verze mapy, která přináší další linky, takže si jízdu případně zopakuji tam...
Vzal jsem si mapu PIEKARY AUTOBUSOWO TRAMWAJOWE a v klidu trénoval linku 12 jedním směrem a vše fungovalo. Pak jsem si přehodil vše na jízdu zpět, zapnul nahrávání, a ....
No a pokud jste dokoukali až do konce, tak už víte, že to byl problém nenastupování cestujících. Nechápu to, protože z konečné až do Wagova jsem cestující měl, ale už na konečnou, ze které jsme začínali, se mnou nedojel nikdo.
Na druhou konečnou taky nedojel nikdo, jenomže díky tomu, že jsme neměli k dispozici červené řádky, co bývají vlevo nahoře ve všech mých videích, tak těžko soudit - tam by se takovéhle chyba dala odhalit. Jenomže to že ve 37 minutě vyskočily kompletní výsledky jízdy a to výsledky správné, tak chyba v nastavení jízdního řádu či cíle cesty prostě chyba není. Tak ale v čem je?
Experimentovat nad touto konkrétní mapou ale už nebudu, protože je k dispozici novější verze mapy, která přináší další linky, takže si jízdu případně zopakuji tam...
pondělí 26. listopadu 2018
Shrnutí uplynulého týdne (47/2018)
Tentokrát to vezmeme opačně a nejprve popíšu proběhlý týden a pak až hru....
Tento týden byl výjimečný hned z několika pohledů či činností.
Tento týden byl výjimečný hned z několika pohledů či činností.
neděle 25. listopadu 2018
OMSI2: Opět Pražská PID, tentokrát její jižní část
Opět máme štěstí na PID, ale tentokrát udělanou alespoň trošku do reálna a do videa jsem vybral linku 385, kterou potkávám při svých reálných jízdách na Sázavu, kdy se mi objeví na sloupkách a pak zase z nich mizí...
Když už nic jiného, tak díky této mapě vím, odkud se bere a kam vede, takže nyní vím že bych její část mohl využít na nějaké to mé pojíždění, když by to bylo potřeba. Na stranu druhou doufám, že to potřeba nebude nemám úplně v lásce nějaké mimořádnosti, kdy nevím jak to dopadne. Ale vlastně tady vím, kde je konečná, takže směr na Opatov je pro mě v pohodě...
Když už nic jiného, tak díky této mapě vím, odkud se bere a kam vede, takže nyní vím že bych její část mohl využít na nějaké to mé pojíždění, když by to bylo potřeba. Na stranu druhou doufám, že to potřeba nebude nemám úplně v lásce nějaké mimořádnosti, kdy nevím jak to dopadne. Ale vlastně tady vím, kde je konečná, takže směr na Opatov je pro mě v pohodě...
středa 21. listopadu 2018
OMSI: Zkouška autobusu MAN LIONS COACH
Dnešní videjko jsem si při natáčení vysloveně užil, přestože je v něm pár chybiček, které vznikly kvůli tomu, že jsem s autobusem prakticky odjel jen několik desítek metrů a už jsem ho cpal do videa :-)
Ale jinak je to autobus, který má krásné jemné ovládání a je hezky živý, tudíž jízda s ním je taková pohoda... :-)
Ale jinak je to autobus, který má krásné jemné ovládání a je hezky živý, tudíž jízda s ním je taková pohoda... :-)
pondělí 19. listopadu 2018
Shrnutí uplynulého týdne (46/2018)
Tradičně, ale už za týden to bude naposledy, začínám Shrnutí výsledkem ze hry.
Tentokrát se mi dařilo s Vallou, jejíž výsledky tu již byly jako MVP prezentovány.
Mě tentokrát těší to, že dolní výsledky jsou BEST IN GAME, takže jsem byl v dané věci nejlepší nejenom z pohledu spoluhráčů, ale tentokrát i protihráčů.
Kdo zná a ví, že hrajeme ve čtyřech (a pátého samotáře si necháme dolosovat), a že mí spoluhráči jsou Ronny, Littleli a Zdendys, tak si může povšimnout, že tentokrát Zdendys chybí.
Ano, už se to opět začíná projevovat. To, že nás společná hra unavuje, nebo že máme jiné povinnosti. Za chvíli tu hru hrát nebudeme :-( Trochu mě to štve, protože aby věčně někdo z nás svolával ty druhé na hru, když se o den dříve řekne. že budeme všichni, kdy si kupuji hry, které pak ani nehraji (když nemám s kým)....
Mě tentokrát těší to, že dolní výsledky jsou BEST IN GAME, takže jsem byl v dané věci nejlepší nejenom z pohledu spoluhráčů, ale tentokrát i protihráčů.
Ano, už se to opět začíná projevovat. To, že nás společná hra unavuje, nebo že máme jiné povinnosti. Za chvíli tu hru hrát nebudeme :-( Trochu mě to štve, protože aby věčně někdo z nás svolával ty druhé na hru, když se o den dříve řekne. že budeme všichni, kdy si kupuji hry, které pak ani nehraji (když nemám s kým)....
neděle 18. listopadu 2018
OMSI2: Tramvaj nebo autobus....
"Tramvaj nebo autobus. To je ta otázka, to je tu, oč běží".... mohl bych parafrázovat Hamleta, nebo začátek dnešního videa:
Ano, z titulního obrázku videa je výsledný výběr jasný, včetně směru, kam se jelo...
K dnešnímu videu řeknu jen tolik: Únava, slepota, či jen automatizované činnosti vedly k tomu, že jsem při jízdě zabloudil takovým způsobem, že jsem v cíli měl ztrátu 12 minut, tedy původně plánovanou délku 25 minut bych o třetinu zvýšil. Takže jsem nejprve natočil jízdu znovu a namluvil ji od místa, kde jsem pak provedl v původním materiálu střih...
A úmyslně jsem ten střih nemaskoval, ba dokonce i přiznal....
Ano, z titulního obrázku videa je výsledný výběr jasný, včetně směru, kam se jelo...
K dnešnímu videu řeknu jen tolik: Únava, slepota, či jen automatizované činnosti vedly k tomu, že jsem při jízdě zabloudil takovým způsobem, že jsem v cíli měl ztrátu 12 minut, tedy původně plánovanou délku 25 minut bych o třetinu zvýšil. Takže jsem nejprve natočil jízdu znovu a namluvil ji od místa, kde jsem pak provedl v původním materiálu střih...
A úmyslně jsem ten střih nemaskoval, ba dokonce i přiznal....
středa 14. listopadu 2018
OMSI2: Ehm, tys jel na červenou? (Bremen Nord podruhé)
Ano, musím se přiznat, že jsem jel na "temnou zelenou", protože se mi povedlo něco, co už se mi dlouho nestalo. Držel jsem si jednu konkrétní myšlenku a nečuměl oběma očima na monitor, pak jsem se lekl, zpanikařil, aby bylo to :-(
Ostatně se podívejte sami...
Ostatně se podívejte sami...
úterý 13. listopadu 2018
Shrnutí uplynulého týdne (45/2018)
Urraaa ! Neskutečný zázrak ! Jásám a křepčím jako malý kluk, protože se povedlo něco, čemu jsem nikdy nevěřil! Jsem MVP , tedy nejužitečnější hráč, ale s kým ! Se zdravotnicí !!!
pondělí 12. listopadu 2018
Shrnutí ... ne, ještě chvilku ne :-)
Inu, zdá se, že se některým lidem tyto obrázky už zajídají:
Ano, také z toho nejsem nadšen, protože stále se opakují ty samé postavy, za které umím hrát, což je Valla nebo zde zobrazená Diva (psáno D.Va) a rád bych ukázal úspěch s jinou postavou.
Neúspěchy? Tak ty jsou jasné, protože od této dnes zveřejněné fotky (která má neskutečně mizerné skóre, ale přesto jsem byl nejlepší) až k té, která půjde ven zítra v rámci shrnutí uplynulého týdne uplynulo 24 dní !!!
Jinak pro ty, co se zdá 24 dnů málo, nechť si spočítá, že hrajeme typicky tři hry, tzn. až 72. hra mi přinesla další úspěch. No, to je masakr, když to čtu takhle napsané :-(
Omlouvám se, mám velké zpoždění, protože jsem opětovně věnoval svůj čas kamarádům, takže proto to zpoždění vydání Shrnutí. Musím ho teprve napsat..
No a proč tedy toto rozdělení na dva zápisy. To uvidíte zítra :-) včetně mého nadšení z onoho výsledku...
Neúspěchy? Tak ty jsou jasné, protože od této dnes zveřejněné fotky (která má neskutečně mizerné skóre, ale přesto jsem byl nejlepší) až k té, která půjde ven zítra v rámci shrnutí uplynulého týdne uplynulo 24 dní !!!
Jinak pro ty, co se zdá 24 dnů málo, nechť si spočítá, že hrajeme typicky tři hry, tzn. až 72. hra mi přinesla další úspěch. No, to je masakr, když to čtu takhle napsané :-(
Omlouvám se, mám velké zpoždění, protože jsem opětovně věnoval svůj čas kamarádům, takže proto to zpoždění vydání Shrnutí. Musím ho teprve napsat..
No a proč tedy toto rozdělení na dva zápisy. To uvidíte zítra :-) včetně mého nadšení z onoho výsledku...
neděle 11. listopadu 2018
OMSI2: Placený addon Bremen Nord
Série "Jedna linka z jedné mapy" stále pokračuje a tentokrát placeným addonem, který potřebuji k jedné tramvajové mapě.
V den, kdy jde tohle video ven už mám natočenou i tu tramvajovou mapu, ale budu jí chvilku odkládat, minimálně tu část, kde pojedu tramvají...
Jinak tenhle addon se mi v té chronologické části, která je starší, líbí. Ale dávejte pozor na video z nejbližší středy. Řeknu to i na konci toho druhého videa?
V den, kdy jde tohle video ven už mám natočenou i tu tramvajovou mapu, ale budu jí chvilku odkládat, minimálně tu část, kde pojedu tramvají...
Jinak tenhle addon se mi v té chronologické části, která je starší, líbí. Ale dávejte pozor na video z nejbližší středy. Řeknu to i na konci toho druhého videa?
sobota 10. listopadu 2018
Sny na S* (verze listopad 2018)
Trošinku předčasně píšu tento příspěvek, přesně uprostřed pobytu u kamarádů na S* a tudíž mě ještě jedna noc čeká, ale....
První sen je v podstatě relativně krátký, i když možná byl delší a si z něj jen pamatuji závěr. Ve snu totiž ovládám částečně metamorfózu, takže když stojím před dvoukřídlými zavřenými dveřmi do arény, mám trošku strach. Sáhnu si ale na pravé ramenu a přejedu rukou směrem ke krku. Boule od dobře rostlého svalu je cítit, proměna proběhla a drží. Mírně se usměji a mohu nakráčet do právě se otvírající se arény v duševním klidu. Jsem připraven...
Druhý sen má mnoho obrazů a scén, neb je na téma že se sjedou kamarádi, natočí film, podívají se na natočené záběry a pak jedou domů. Vše vypadá jako jednoduchá věc, ale to jen do doby, než řeknu, že zde hraje hlavní roli členka vedení spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, tedy F*.
Nebudu tu ale popisovat vše, začnu až od finální scény. F* sedí na trůně (docela podobný trůnu v seriálu "Hra o trůny") ten je na pódiu zcela vlevo. Od pódia, pro změnu zcela vpravo, vede cosi jako molo, kde stojí známý šermíř W* a deklamuje cosi s molitanovým larpovým mečem. Vypadá to působivě, protože celá scéna probíhá na nějakém vodním hradě a skoro to vypadá, jakoby W* se chtěl probodnout a padnout do vody.
Jenomže ouha, scéna se mění, až už to nevypadá, že by se W* chtěl probodnout, spíše to vypadá, že se W* měl probodnout, no a než se kdokoliv nadál, je W* v blízkosti F* a bodá ji do oblasti srdce (což s molitanovým mečem fakt nejde). Rozhodně něco říká, ale diváctvo na natáčecím place začala řvát nadšením. F* se tváří konsternovaně a nehýbe se.
Střih, a já promítám ten poslední záběr, na promítacím plátně běží nedopsané titulky ( nejprve běží jména lidí z prvního natáčecího štábu a pak vynechaná jména kde by byl dopsán druhý štáb), do toho hraje hudba a já pak jedu z tohoto promítání domů a dějí se mi další příhody....
Jen tak trošku přemýšlím, co byli ti jásající diváci - patřili do filmu třeba jako poddaní té královny? Nebo to byli fakt jen diváci?
První sen je v podstatě relativně krátký, i když možná byl delší a si z něj jen pamatuji závěr. Ve snu totiž ovládám částečně metamorfózu, takže když stojím před dvoukřídlými zavřenými dveřmi do arény, mám trošku strach. Sáhnu si ale na pravé ramenu a přejedu rukou směrem ke krku. Boule od dobře rostlého svalu je cítit, proměna proběhla a drží. Mírně se usměji a mohu nakráčet do právě se otvírající se arény v duševním klidu. Jsem připraven...
Druhý sen má mnoho obrazů a scén, neb je na téma že se sjedou kamarádi, natočí film, podívají se na natočené záběry a pak jedou domů. Vše vypadá jako jednoduchá věc, ale to jen do doby, než řeknu, že zde hraje hlavní roli členka vedení spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, tedy F*.
Nebudu tu ale popisovat vše, začnu až od finální scény. F* sedí na trůně (docela podobný trůnu v seriálu "Hra o trůny") ten je na pódiu zcela vlevo. Od pódia, pro změnu zcela vpravo, vede cosi jako molo, kde stojí známý šermíř W* a deklamuje cosi s molitanovým larpovým mečem. Vypadá to působivě, protože celá scéna probíhá na nějakém vodním hradě a skoro to vypadá, jakoby W* se chtěl probodnout a padnout do vody.
Jenomže ouha, scéna se mění, až už to nevypadá, že by se W* chtěl probodnout, spíše to vypadá, že se W* měl probodnout, no a než se kdokoliv nadál, je W* v blízkosti F* a bodá ji do oblasti srdce (což s molitanovým mečem fakt nejde). Rozhodně něco říká, ale diváctvo na natáčecím place začala řvát nadšením. F* se tváří konsternovaně a nehýbe se.
Střih, a já promítám ten poslední záběr, na promítacím plátně běží nedopsané titulky ( nejprve běží jména lidí z prvního natáčecího štábu a pak vynechaná jména kde by byl dopsán druhý štáb), do toho hraje hudba a já pak jedu z tohoto promítání domů a dějí se mi další příhody....
Jen tak trošku přemýšlím, co byli ti jásající diváci - patřili do filmu třeba jako poddaní té královny? Nebo to byli fakt jen diváci?
pátek 9. listopadu 2018
Ještě jednou Marie Rottrová
Předchozí díly:
- "Co jsem to jenom proboha poslouchal (17.)"
- Kde ty kytky jsou
- Včera naživo Marie Rottrová
- Nadšení po koncertu Marie rottrové přetrvává
Nějak stále zůstává v mé duši pozůstatek nadšení z koncertu, i když mi jde čím dál tím hůř ve stresu a presu v práci vyvolat to štěstí, které jsem na koncertu cítil. A i hezkých pár dnů po něm...
Zkusme to tedy takto :-) - co ještě na onom zmˇiňovaném koncertu zaznělo?
středa 7. listopadu 2018
OMSI2: Oprava tramvajové linky č. 5
Jsou věci, které člověk dělá chvilkama nerad, zvláště pokud jsou to opravy po někom jiném. Cožpak o to - pokud to je zjevná vada, tak to člověk opraví hned, ale když se onen opravář musí nejprve pokusit o diagnostiku....
Mě to tentokrát čekalo. Linka 5 se tvářila nefunkčně, respektive se tvářila, že jezdí naprosto stejně jako linka 3, což mě naštěstí velice brzy navedlo na místo, kde ta chyba je.
Ano, popisný soubor linky 5 ukazoval na popisné soubory obou půlkol na lince 3. Oprava proto byla jednoduchá - udělat záměnu v textovém souboru linky 5.
Povedlo se, linka začala fungovat, ale i tak mám dojem, že to ještě chtělo a chce udělat další opravu v načasování, ale na to jsem už neměl sílu.
Ostatně proč bych se vysiloval? Video už natočil šlo :-)
A asi ani nemám co dodat, vše bylo již čečeno v blogu, anebo přímo ve videu.
Mě to tentokrát čekalo. Linka 5 se tvářila nefunkčně, respektive se tvářila, že jezdí naprosto stejně jako linka 3, což mě naštěstí velice brzy navedlo na místo, kde ta chyba je.
Ano, popisný soubor linky 5 ukazoval na popisné soubory obou půlkol na lince 3. Oprava proto byla jednoduchá - udělat záměnu v textovém souboru linky 5.
Povedlo se, linka začala fungovat, ale i tak mám dojem, že to ještě chtělo a chce udělat další opravu v načasování, ale na to jsem už neměl sílu.
Ostatně proč bych se vysiloval? Video už natočil šlo :-)
A asi ani nemám co dodat, vše bylo již čečeno v blogu, anebo přímo ve videu.
pondělí 5. listopadu 2018
Shrnutí uplynulého týdne (44/2018)
Jak vidíte, ve hře se mi opět dařilo a získal jsem titul "MVP", tedy "Most valuable player", čili česky "Nejpřínosnější hráč ve hře". Jsem za to rád... A ještě víc za to, že jsem dostal alespoň tři potřebné body. Svůj bod jsem přidělil hned po vyrobení tohoto otisku obrazovky.No a proč jsem začal hrou? Protože v tomto týdnu jsem měl pochybnosti o inteligenci některých lidí, ale také o tom, jestli se někdo vůbec dokáže bavit bez toho, aby vypil hektolitry(!) alkoholu. Ano, poněkud s tím množstvím přeháním, ale nejsem daleko od pravdy. Ale popořádku.
V pondělí se nedělo nic mimořádného, ale v úterý proběhla další kontrola na dodržování směrnice ohledně bezpečnosti dat, já v té době dodělával nějaké svoje úkoly, přičemž mezi nimi byla i kontrola budovy "B", jíž jsem měl dělat v pondělí, tedy včera. Ale co už, vzal jsem klíče od této budovy, došel v ní do místnosti serverovny, provedl kontrolu, zalil kytičky. a...
Ve středu ráno jsem právě tyto klíče ani zaboha nemohl najít. Hodně jsem nad tím uvažoval, protože jsem s klíči musel dojít zpět, jinak bych se na budovu "A" nedostal (pokud bych tedy nešel kanálama), ale klíče nebyly. Z logiky věci jsem je mohl vzít omylem domů, ale ani doma nebyly. Měl jsem z toho pěkně zkaženou náladu, protože mezi klíči byly dva, jež by mě stály pěkně draho.
Ve čtvrtek ráno klíče stále nikde, aby mě pak napadla spásná myšlenka: Když jsem chtěl jít na budovu B, tak mi byla zima. Ano, klíče byly ve vestě, na kterou jsem ve středu ani nesáhl...
Ve čtvrtek jsem ale měl jet na školení do Prahy, měl jsem připravené papíry na služebák "11" , jeho SPZtka nahlášená v Praze, aby nás pustili do garáží přímo v budově, atd. Vyjeli jsme, aby mi zavolal garážmistr na nějakém 50km mé jízdy, že jsme měli jet služebákem "57" (ne, nemáme tolik služebáků :-) ) To mě zmátlo, protože papíry na tento služebák jsem sice měl taky, ale ty platily na již uplynulý čtvrtek. Teď trošku přeskočím v čase, po návratu jsem zjistil, že jsem měl pravdu já, ale protože garážmistr má vždycky pravdu, tak má pravda nebyla pravda. Bez mého vědomí mě přeřadil na to druhé auto. ...
Ke školení jen tolika - jak občas mým kolegyním na pobočkách (v duchu) nadávám, že to s počítači neumí a nemají logické myšlení, tak ten výkvět, co se sešel na školení pro mě byl tak hrozivý,že... No mít tam nějaký kalíšek tvrdého alkoholu, tak bych si dal, abych ten šok přebil...
V pátek proběhlo sezení s odboráři, mezi něž opět patřím a to už nějaký ten rok. Očekávání, že přijede krajský ředitel se nenaplnilo, takže proslov nebyl, a ani ředitelka pobočky A nekvákla jediné slovo. Dle mě jasný příznak toho, že se něco skrývá. Tedy pokud je vůbec co skrývat....
No a já po skončení oficiální části vyjel na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje no a protože jsem měl až přespříliš času, měl jsem domluveno s J*K* že se u něj stavím na kafe, ale situace tomu chtěla, že jsem jej vyzvedával v jednom krajském městě. Kamarád nestál na vhodném místě. ale risknul jsem si to. Po rozjezdu jsem zjistil, že o 5 metrů dál začínalo speciální parkoviště typu K+R, kde bych měl správně zastavit a toto si vyřešit. Jenže bylo plné a soudím podle stavu, v jakém ta auta byla, tak jejich řidiči rozhodně tuhle značku nedodržovali. Ostatně se budu muset podívat, jestli se tahle značka vůbec dostala do pravidel, protože v Praze to "K+R" mají jako dodatkovou tabulku, ale v tomto městě byla jako hlavní značka....
Kafe jsem si dal, a na akci dojel 45 minut poté, co se smělo začít najíždět. Byl jsem druhé auto a třetí účastník. Dojel jsem za tmy, takže se už nic venku nedělo a v podstatě se čekalo na ostatní účastníky. Já u sebe v pokoji, kde jsem si pomalu ale jistě začal na svém novém herním notebooku ladit OMSI.
Přemýšlím, jestli jsem raději neměl jít spát hned, protože poté, co jsem zalehl se začala zvyšovat úroveň hluku z klubovny, jež byl ukončen v 5 hodin ráno. Jaký svinčus musel být v klubovně, to netuším, ale dva lidi to uklízeli a odmívali půl hodiny. Byli to ti nejstřízlivější, kteří si pamatovali, jaký by to byl u našeho vedení průšvih, protože to sedělo v klubovně do jedné hodiny ranní a tak si pamatovalo, kdo tam řádil...
Bohužel, ani v sobotu jsem nezvládl vyjít ke Stromu, a to jsem asi půlhodinku měl hned po obědě, ale raději jsem si rovnal záda po tom, co se dělo dopoledne. Samá jednání, ale přišlo mi, že o ničem. Odpoledne proběhl brainstorming na šest témat kde se nás 25 rozdělilo do pěti skupin,Každé na patnáct minut.
Když tedy bylo po večeři, byl jsem už nahoře a v OMSI jezdil s tramvajemi do doby, než jsem šel spát (a začal hluk).
Na neděli jsem měl připravovaný brzce ranní odjezd, protože nedělní jednání mi připadala totálně zbytečná, protože své vyjádření, na které bych byl býval čekal, jsem sdělil vedení hned v sobotu ráno. Ke mě se připojil jeden kluk, u kterého jsem tušil, že vstát tak, že v 6:00 odjedeme, zvládne.
Jeli se mnou dva, takže vznikl skluz pěti minut, ale domů jsem dojel tak načas, že jsem i svojí mamku odvezl od kostela a nemusela vyjet záloha - tedy má sestra. Vyšlo mi to s desetiminutovou rezervou.
Odpoledne bylo RVHP, což bylo mnohem příjemnější než program spolku a jízda zpět... Za tuto část mého myšlení spokojenost, zvlášť když jsme opět chytili při hře slušný výtlem...
neděle 4. listopadu 2018
OMSI2: Čas svátku "Památka zesnulých", aneb jízda v Ostravě
Au, au, au to jsem si dal, než se mi v jednom kuse podařilo rozjet linku v Ostravě, aby to video vůbec vzniklo. Ano, chtěl jsem dát na autobus barvy Ostravy a dokonce použít autobus z úvodního obrázku (ne, ta čarodějnice to není :-) ) ale prostě to dneska fakt nešlo. Nu co, nu nic
No a já mám opět jednu (prakticky) reálnou mapu, kterou mohu jezdit častěji. Jen si to musím ještě doladit...
No a já mám opět jednu (prakticky) reálnou mapu, kterou mohu jezdit častěji. Jen si to musím ještě doladit...
sobota 3. listopadu 2018
Má včerejší náladovka
Na dnešek, cca v 9 hodin mě Youtube nalosoval tuhle skladbu, kterou uživatel "Pepa" nahrál o den dříve. A rafla mě za srdce
Slyšel jsem jí už strašlivě dávno a jak mi prozradil můj vlastní(!!!) blog, tak jsem ji slyšel naposledy v roce 2012 a to v exteriérové verzi
Jinak jsem na výjezdní poradě spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, no a můžete hádat. Alkohol se pil až do páté hodiny ranní...
Kamarádka mi radila, že se nad to mám povznést, ale obávám se, že to jde přesně do okamžiku, kdy spánkový dluh se zvýší natolik, že to mé tělo nedá.
Dodatek z 8:30: šest lidí je vzhůru z 25, ve spolku je nás "aktivních" 40, tzn 15 lidí nepřijelo
pátek 2. listopadu 2018
Nadšení po koncertu Marie Rottrové neutuchá....
Předchozí díly CSPP o Marii Rottrové.
Stále přemýšlím o tom, které písničky jsem na koncertě Marie Rottrové neznal abylo jich zatraceně málo. V podstatě jen ty, které zpívala se skupinou Flamengo, tedy její první.
Vůbec první album Marie Rottrové:
Jenomže Google mě přesvědčuje, že jich neznám sakra moc a to dokonce dost z těch, které jsou dány do výběru "Zlatá kolekce" od Marie Rottrové. Vlastníkem této kolekce jsem se před pár minutami stal...
Stále přemýšlím o tom, které písničky jsem na koncertě Marie Rottrové neznal abylo jich zatraceně málo. V podstatě jen ty, které zpívala se skupinou Flamengo, tedy její první.
Vůbec první album Marie Rottrové:
Jenomže Google mě přesvědčuje, že jich neznám sakra moc a to dokonce dost z těch, které jsou dány do výběru "Zlatá kolekce" od Marie Rottrové. Vlastníkem této kolekce jsem se před pár minutami stal...
středa 31. října 2018
OMSI2: Přípoj na vlak!
Nějak jsem se v den, kdy jsem toto video připravoval necítil dobře, takže jsem zvolil linku, kterou jsem sice neznal, ale o které jsem věděl, že je krátká. Ale ukázalo se, že video bylo dlouhé až přespříliš. Proč? Podívejte se sami :-)
Ano, jsem spokojen, protože nový typ autobusů mi funguje a abych ukázal, jak jsem to zprovozňoval, tak jsem o tom dokázal natočit tři díly videa :-)
Ano, jsem spokojen, protože nový typ autobusů mi funguje a abych ukázal, jak jsem to zprovozňoval, tak jsem o tom dokázal natočit tři díly videa :-)
pondělí 29. října 2018
Shrnutí uplynulého týdne (43/2018)
Co říci o právě uplynulém týdnu? Snad raději nic... Ono na jednu stranu to nebyly žádné extrémy, ale taková ta ubíjející jednotvárnost...
Naštěstí ji v tomto týdnu rozbíjelo hned několik akcí. V první řadě to byla ve čtvrtek odpoledne kafárna s kamarádkou, která byla mírně úsměvná, a hlavně osvobozující...
Naštěstí ji v tomto týdnu rozbíjelo hned několik akcí. V první řadě to byla ve čtvrtek odpoledne kafárna s kamarádkou, která byla mírně úsměvná, a hlavně osvobozující...
neděle 28. října 2018
OMSI2: HafenCity (aneb nová verze Hamburku)
Jsou videa a dny, kdy se video nedaří a jsou v něm chyby či problémy s autobusem a jsou videa, kde problémy avizuji, ale ve videu najust nejsou. A to je i dnešní případ.
Placený Addon Hafencity přinesl autobusy v délce 12 a 18 metrů s hybridním pohonem, takže alespoň něco jsem za své peníze dostal, protože přidaná nová linka do původní placené mapy Hamburk mě úplně nenadchla. Ostatně při první jízdě ani autobus, ale protože jsem nad tím přemýšlel, tak jsem ten problém našel - přílišné nadužívání brzdy, tedy problém "mezi židlí a klávesnicí", i když jako ano, programátor to taky mohl udělat o něco lépe...
Ale nakonec ano - autobus si nechám, ale mapu nějak často jezdit nebudu...
Placený Addon Hafencity přinesl autobusy v délce 12 a 18 metrů s hybridním pohonem, takže alespoň něco jsem za své peníze dostal, protože přidaná nová linka do původní placené mapy Hamburk mě úplně nenadchla. Ostatně při první jízdě ani autobus, ale protože jsem nad tím přemýšlel, tak jsem ten problém našel - přílišné nadužívání brzdy, tedy problém "mezi židlí a klávesnicí", i když jako ano, programátor to taky mohl udělat o něco lépe...
Ale nakonec ano - autobus si nechám, ale mapu nějak často jezdit nebudu...
pátek 26. října 2018
Včera naživo Marie Rottrová
Myslím, že je na čase prozradit, proč nějak nemohu spát.
Včera od 18-té hodiny jsem prožil něco - úchvatného... Nenapadá mě lepší slovo, neboť jsem byl na zkráceném koncertu Marie Rottrové.
Psal jsem tu o ní už v roce 2011, v rámci série "Co jsem to (proboha) poslouchal v sedmnáctém díle" a když se podíváte na Wikipedii na Heslo Marie Rottrová, tak se dopočítáte, že jí velice brzy bude 77 let....
Copak o to, ale už jsem dlouho nezažil, abych si na koncertu přes 2/3 písní mohl zpívat se zpěvákem, ale také to, že jsem si slušně snad přes čtvrtinu písní utíral oči, protože mě stále dostávají jímavé písničky, které jsou o něčem, které napsal někdo, kdo uměl rýmovat a kdo po třech rýmech neukončil písničku.
Ano, mohl bych hnidopišsky vytknout drobné chybičky, které jsem z druhé řady tu a tam slyšel, ale .... asi bych se před sebou musel stydět.
Na koncertu měla M.R: jedno elektrické piano, dvě elektrické kytary a pak už všechny nástroje byly dechové, takže to znělo přímo parádně.
Pro dnešek vyberu tyto dvě skladby, jež zazněly na koncertu.
Nevím proč, ale obě písničky mi na onom koncertě zněly uvěřitelněji a krásněji....
Včera od 18-té hodiny jsem prožil něco - úchvatného... Nenapadá mě lepší slovo, neboť jsem byl na zkráceném koncertu Marie Rottrové.
Psal jsem tu o ní už v roce 2011, v rámci série "Co jsem to (proboha) poslouchal v sedmnáctém díle" a když se podíváte na Wikipedii na Heslo Marie Rottrová, tak se dopočítáte, že jí velice brzy bude 77 let....
Copak o to, ale už jsem dlouho nezažil, abych si na koncertu přes 2/3 písní mohl zpívat se zpěvákem, ale také to, že jsem si slušně snad přes čtvrtinu písní utíral oči, protože mě stále dostávají jímavé písničky, které jsou o něčem, které napsal někdo, kdo uměl rýmovat a kdo po třech rýmech neukončil písničku.
Ano, mohl bych hnidopišsky vytknout drobné chybičky, které jsem z druhé řady tu a tam slyšel, ale .... asi bych se před sebou musel stydět.
Na koncertu měla M.R: jedno elektrické piano, dvě elektrické kytary a pak už všechny nástroje byly dechové, takže to znělo přímo parádně.
Pro dnešek vyberu tyto dvě skladby, jež zazněly na koncertu.
Nevím proč, ale obě písničky mi na onom koncertě zněly uvěřitelněji a krásněji....
čtvrtek 25. října 2018
Když se nechce spát ....
... kouká se na sestřihy z ... GOT TALENT. A když už člověk neví coby, tak kouká na žebříčky...
středa 24. října 2018
OMSI2: Polský dlouhán na CNG
Dneska jsem si zajezdil s dlouhým autobusem na zemní plyn (= CNG) abych si ověřil, jestli je to v pohodě, anebo jestli je autobus na CNG nesmyslná volba
Odpověď na úvodní otázku je jasná: Ano, autobusy na CNG se v městech uživí a jezdí docela dobře, ale nevidím to moc růžově na nějakých specialitách vedoucíchdo kopců...
Jinak v neděli 28. října vyjde další dlouhý autobus a bude to tentokrát "hybrid". Takže bude šance porovnávat...
Odpověď na úvodní otázku je jasná: Ano, autobusy na CNG se v městech uživí a jezdí docela dobře, ale nevidím to moc růžově na nějakých specialitách vedoucíchdo kopců...
Jinak v neděli 28. října vyjde další dlouhý autobus a bude to tentokrát "hybrid". Takže bude šance porovnávat...
úterý 23. října 2018
Nenaplněná očekávání
Kdo sedí v kostele v očekávání, že z něj bude dobrý člověk, .....
může klidně sedět doma v garáži a čekat, až z něj bude auto.
může klidně sedět doma v garáži a čekat, až z něj bude auto.
pondělí 22. října 2018
Shrnutí uplynulého týdne (42/2018)
Jak popsat právě uplynulý týden? Asi jako týden úklidový, protože se do práce měla vrátit kolegyně Š* a kancelář byla neuklizena. Mimo jiné proto, že nebyl čas některé věci řešit. Poslední dobou jsou toto všechny věci :-(
A tak se mohu věnovat jen hře a kafárně. Nejprve asi hra:
Je to podobné jako u kamarádky (o tom níže v textu), která si prošla jistou věcí, jež se dostala do cíle. I já se dostal do cíle a měl bych se radovat, protože první dvoje procentové hodnocení mám nejlepší z deseti postav (5x hráč, 5x počítač). Takže ano, hurá :-(
Jenomže kdo si všímá, ví, že jsem teď dlouho výsledky tohoto typu nedával, takže z mé strany mmám vedle radosti i takové drobné mrzení - "proč až tak pozdě? Proč to nešlo dřív?"
No a samozřejmě pokud použiji i jiný pohled na výsledek, protože mohu říci: Pokud já jsem nejlepší, pak kamarádi byli horší :-(
U téhle hry ale docela hodně platí princip výpomoci, takže pokud hraji "support", tak se asi těžko dostanu do výsledků, kde velmi často bývají "útočníci"
Ale dosti bloumání nad hrou i když....
U kafárny mám přesně takové rozporuplné pocity jako u hry. Ano byla hezká, úsměvná, přesně do okamžiku, kdy v kontextu zaznělo slovo "empatie". Pak se totiž v očích kamarádky objevily slzy a téma bylo stopnuto.
Uvažoval jsem o té situaci docela dlouho, i teď při psaní této věty, jenže nemohu přijít na to, co bych udělal jinak, kromě neřeknutí oné věty. Jenomže ona zaznít prostě měla :-( Z mého pohledu jde o problém, že některé věci se dle názoru dotyčného musí dělat pořádně a správně hned napoprvé, aniž by se to člověk naučil. Já tohle říkám u určitých věcí taky, to přiznávám. Ano, bylo by to hezké, aby některé věci člověk uměl hned od narození, ale zrovna u empatii tohle ještě hezkých pár set let lidstvu nehrozí (tedy dle mě). Takže rak...
A tak se mohu věnovat jen hře a kafárně. Nejprve asi hra:
Jenomže kdo si všímá, ví, že jsem teď dlouho výsledky tohoto typu nedával, takže z mé strany mmám vedle radosti i takové drobné mrzení - "proč až tak pozdě? Proč to nešlo dřív?"
No a samozřejmě pokud použiji i jiný pohled na výsledek, protože mohu říci: Pokud já jsem nejlepší, pak kamarádi byli horší :-(
U téhle hry ale docela hodně platí princip výpomoci, takže pokud hraji "support", tak se asi těžko dostanu do výsledků, kde velmi často bývají "útočníci"
Ale dosti bloumání nad hrou i když....
U kafárny mám přesně takové rozporuplné pocity jako u hry. Ano byla hezká, úsměvná, přesně do okamžiku, kdy v kontextu zaznělo slovo "empatie". Pak se totiž v očích kamarádky objevily slzy a téma bylo stopnuto.
Uvažoval jsem o té situaci docela dlouho, i teď při psaní této věty, jenže nemohu přijít na to, co bych udělal jinak, kromě neřeknutí oné věty. Jenomže ona zaznít prostě měla :-( Z mého pohledu jde o problém, že některé věci se dle názoru dotyčného musí dělat pořádně a správně hned napoprvé, aniž by se to člověk naučil. Já tohle říkám u určitých věcí taky, to přiznávám. Ano, bylo by to hezké, aby některé věci člověk uměl hned od narození, ale zrovna u empatii tohle ještě hezkých pár set let lidstvu nehrozí (tedy dle mě). Takže rak...
neděle 21. října 2018
OMSI2: Ruská tramvajka...
Nadpis samozřejmě trošku klame, protože jedeme tramvají vyrobenou v čechách, byť je vyrobena pro rusky mluvící země. Ale reálie jsou ruské, ty už známe z mapy Moges...
No a já nemám co dodat, protože jsem si slušně zajezdil, i když je vidět, že v současné verzi mapy jsou nedodělky...
No a já nemám co dodat, protože jsem si slušně zajezdil, i když je vidět, že v současné verzi mapy jsou nedodělky...
sobota 20. října 2018
Mapx do nové hry Lotus
Předvčírem jsem dělal video o nových mapách do hry Lotus - mělo jich být pět, ale předevčírem jich už bylo jedenáct. Dnes třináct....
Takže chcete-li mohu ukázat oněch prvních jedenáct....
Takže chcete-li mohu ukázat oněch prvních jedenáct....
středa 17. října 2018
OMSI2: Nemlufí čésky! (A nepíše latinkou)
Bylo nebylo, dávno tomu, kdy jsem si říkal, že bych si chtěl zajezdit linku a mít nápisy v místním jazyce. A hle - mé přání bylo splněno :-)
Samozřejmě je Vám jasné, že jsem si ho musl splnit sám, neb v mém okolí není žádný milovník OMSI (nkdyž nepočítám ty, co se dívají na má videa a píši si s nimi na fórech), ale co už.
Dneska započnu novou minisérii, kdy ve třech krocích vysvětlím, kterak si zprovoznit nejnovější verzi polských verzí Solarisů, tedy autobusů...
No a je to :-) Opět jsem si to užil, zvláště proto, že jsem nejel přes dálnici :-)
Samozřejmě je Vám jasné, že jsem si ho musl splnit sám, neb v mém okolí není žádný milovník OMSI (nkdyž nepočítám ty, co se dívají na má videa a píši si s nimi na fórech), ale co už.
Dneska započnu novou minisérii, kdy ve třech krocích vysvětlím, kterak si zprovoznit nejnovější verzi polských verzí Solarisů, tedy autobusů...
No a je to :-) Opět jsem si to užil, zvláště proto, že jsem nejel přes dálnici :-)
úterý 16. října 2018
Kdo umí, ten umí...
Letos už proběhly jak britská, tak americká verze hledání talentů. no a dva lidičkové si dali práci, aby udělaly sestřih toho, co se porotě líbilo tak, že stiskli Zlaté tlačítko
Britové:
Američani:
Názor si udělejte sami, můj výběr je takový jaký je, protože se spíše přikláním k prvnímu výběru. Vysvětlení asi nepodám, prostě to tak je...
Britové:
Američani:
Názor si udělejte sami, můj výběr je takový jaký je, protože se spíše přikláním k prvnímu výběru. Vysvětlení asi nepodám, prostě to tak je...
pondělí 15. října 2018
Shrnutí uplynulého týdne (41/2018)
Přemýšlím, jak popsat další týden bez kolegyně Š*. blížící se inventury a další problémy, které jsou o něco akutnější, než ony inventury.
Nevýhoda někoho, kdo pracuje příliš dlouho na daném místě je ta, že by si měl pamatovat hodně reálií. V mém případě to byly reálie něčeho, co jsem ani neviděl, jak bylo budováno. Bylo to totiž o tom, že se jedna z budov bude přestavovat a protože nejsou prachy na průzkum a plány neexistují, tak otázka zní - kudy vede elektrika. Ta se totiž předělávat nebude
Takže "Kudy vede elektrika?" Kdyby byla skrytá ve zdi, tak bych nevěděl, ale takhle jsem se podíval, kde jsou lišty...
Oukej, to bylo jednoduché, ale ještě na mě přišla další otázka: Připojíme tam dostatek počítačů? Dítě v druhé třídě by to zvládlo. Nepřipojíme. Osm počítačů do šesti internetových zásuvek. A nesmí být rozbočovač, takže proto...
Co je ale v tomto týdnu nejhorší je to, že můj bývalý kolega z J* onemocněl čímsi, co mu dělá vystřelující bolesti v oblasti pánve. Prý skřípnutá mícha, což má potvrdit magnetická rezonance. Ta bude až za měsíc, takže doktor předepsal prášky proti bolesti. Prý ty, které jsou nejsilnější na českém trhu. Tudíž s nežádoucími účinky, když se něco sejde. Ty účinky jsou halucinace....
Nepřejte si vědět, co se děje v hlavě člověku, když má halucinace a volá svému kamarádovi 150km daleko (čti: mě) a je zmatený. A vy ho musíte uklidňovat. Tak jako ok, všechno fungovalo do okamžiku, kdy u sousedů byl problém s plynem, přijeli plynaři a zvonili i na něj. Tedy abych byl přesnější - byl to skutečný problém, nebo halucinace?
A tohle bylo moje dilema - pravda nebo fikce? Musel jsem zapojit hodně velkou sílu přesvědčování, abych ho v první chvíli uklidnil a pak vydyndat telefonní číslo na jeho manželku, jež byla na noční. Takže jsem ji zavolal, ona usoudila, že jejich dítě tam bude rychleji než ona, takže ho tam vyslala. No a samozřejmě - u sousedů nic. (Dle slov z dalšího dne od kolegy měli sousedi přípravu na nějakou večerní oslavu s grilováním. To už ale byl o 1000% racionálnější) Takže jej pak na střídačku manželka a jejich dítě hlídali...
Těch telefonních hovorů bylo s kolegou v onen kritický den pět, než mě napadlo nechat zasáhnout manželku, protože co bych dělal jinak? "Dobrý den, dovolal jsem se policii? Můj kamarád ,jehož přesnou adresu neznám ale vím kudy k němu jezdím a je z jiného kraje má asi halušky a je schopný si ublížit protože panikaří?"
Ne, nebudu si to představovat...
Nevýhoda někoho, kdo pracuje příliš dlouho na daném místě je ta, že by si měl pamatovat hodně reálií. V mém případě to byly reálie něčeho, co jsem ani neviděl, jak bylo budováno. Bylo to totiž o tom, že se jedna z budov bude přestavovat a protože nejsou prachy na průzkum a plány neexistují, tak otázka zní - kudy vede elektrika. Ta se totiž předělávat nebude
Takže "Kudy vede elektrika?" Kdyby byla skrytá ve zdi, tak bych nevěděl, ale takhle jsem se podíval, kde jsou lišty...
Oukej, to bylo jednoduché, ale ještě na mě přišla další otázka: Připojíme tam dostatek počítačů? Dítě v druhé třídě by to zvládlo. Nepřipojíme. Osm počítačů do šesti internetových zásuvek. A nesmí být rozbočovač, takže proto...
Co je ale v tomto týdnu nejhorší je to, že můj bývalý kolega z J* onemocněl čímsi, co mu dělá vystřelující bolesti v oblasti pánve. Prý skřípnutá mícha, což má potvrdit magnetická rezonance. Ta bude až za měsíc, takže doktor předepsal prášky proti bolesti. Prý ty, které jsou nejsilnější na českém trhu. Tudíž s nežádoucími účinky, když se něco sejde. Ty účinky jsou halucinace....
Nepřejte si vědět, co se děje v hlavě člověku, když má halucinace a volá svému kamarádovi 150km daleko (čti: mě) a je zmatený. A vy ho musíte uklidňovat. Tak jako ok, všechno fungovalo do okamžiku, kdy u sousedů byl problém s plynem, přijeli plynaři a zvonili i na něj. Tedy abych byl přesnější - byl to skutečný problém, nebo halucinace?
A tohle bylo moje dilema - pravda nebo fikce? Musel jsem zapojit hodně velkou sílu přesvědčování, abych ho v první chvíli uklidnil a pak vydyndat telefonní číslo na jeho manželku, jež byla na noční. Takže jsem ji zavolal, ona usoudila, že jejich dítě tam bude rychleji než ona, takže ho tam vyslala. No a samozřejmě - u sousedů nic. (Dle slov z dalšího dne od kolegy měli sousedi přípravu na nějakou večerní oslavu s grilováním. To už ale byl o 1000% racionálnější) Takže jej pak na střídačku manželka a jejich dítě hlídali...
Těch telefonních hovorů bylo s kolegou v onen kritický den pět, než mě napadlo nechat zasáhnout manželku, protože co bych dělal jinak? "Dobrý den, dovolal jsem se policii? Můj kamarád ,jehož přesnou adresu neznám ale vím kudy k němu jezdím a je z jiného kraje má asi halušky a je schopný si ublížit protože panikaří?"
Ne, nebudu si to představovat...
neděle 14. října 2018
OMSI2: Dnes bez videa
Omlouvám se, ale od pátku jsem duševně dost mimo formu, (důvod v příštím příspěvku) a tak jsem celý den nebyl schopen žádné z připravených videí strčit na internet, případně jej drobně otitulkovat nebo sestříhat. Natož natočit něco nového
Bohužel je to tak. :-(
Bohužel je to tak. :-(
čtvrtek 11. října 2018
Vyhlížení přítele
Když toužebně vyhlížíš svého přítele, nesmíš vydávat tlukot vlastního srdce za dusot kopyt jeho koně
středa 10. října 2018
úterý 9. října 2018
Poslední vystoupení kouzelníků
Když jsem tu dával ona vystoupení kouzelníků, přemýšlel jsem, jak to bylo dál, zda ta malá "Hermiona" vůbec postoupila do vyšších kol. A ona postoupila...
pondělí 8. října 2018
Shrnutí uplynulého týdne (40/2018)
Tak nějak přemýšlím, jak popsat minulý týden, kdy má Stříbrná Sršáň čekala na termín objednané opravy, a já si to užíval bez ní, takže jsem objezdil práci autobusy, nebo služebními auty.
Ale co jsem vlastně dělal? Přijde mi, že nic pamětihodného, což na jednu stranu je dobře, ale na druhou špatně, protože jak mi ten týden splývá, tak mám pocit, že ztrácím paměť :-( Ostatně jednu věc jsme s kolegy dělali. Přeinstalovávali další počítače. Je to totiž naprosto neuvěřitelné, ale to, co jsem po zkušenostech z minulých let odhadl, že nás potrápí jen 3 pracovní dny trvalo celý týden, pořád nějaký počítač vyžadoval reinstalaci, protože byl zaseknutý v nějakém updatu...
Zajímavější byla neděle, kdy jsem si od vlastní sestry půjčil auto, abych mohl pomoci v putování mojí mamky do kostela a zpět. Je to auto, kterému do roka vyprší technická prohlídka a sestra už ji nechce obnovovat (to už ale říkala i minule) a tak není v takové kondici jako má Sršáň. To mě docela štvalo, protože i když takhle dopadnu v budoucnu i s mým Sršáněm, tak bych si nechal řádně opravit řízení, neb toto autíčko má zjevně ohnutou řídící tyč, takže prudké zatáčení na pětníku bylo neproveditelné....
Odpoledne jsem šel poprvé v tomto školním roce na RVHP, maje podanou přihlášku i zaplacené příspěvky. Přestože placená verze RVHP proběhla už počtvrté v tomhle šk. roce, přišlo mi, že jsem první platící. To mi náladu nepřidalo a ani hra mi nepřidávala. Jsem prostě za roky hraní u F* přespříliš zvyklý na hraní "po dobrém", a tak podobně jako Brumbál zkouším dávat další šanci různým tvorům v naší fantasy hře, jenže ne u všech gamemasterů mi toto projde. U toho nedělního mi to sice procházelo, ale bylo jasně cítit, že to pod povrchem probublává k něčemu hodně špatnému. A taky že jo....
"Nevím proč" [ironie] , ale čím dál více se blížím k názoru, že nejsem zrozen a hlavně vychován pro svět, kde nic(?) nejde po stezce dobra, jež by byla tak dokonalá, že by nikdo nemusel za každým činem vidět podrazy, sviňárny a tak. A to nejenom skutečné, ale také ty, které by byly mohly být, kdyby......
Ale co jsem vlastně dělal? Přijde mi, že nic pamětihodného, což na jednu stranu je dobře, ale na druhou špatně, protože jak mi ten týden splývá, tak mám pocit, že ztrácím paměť :-( Ostatně jednu věc jsme s kolegy dělali. Přeinstalovávali další počítače. Je to totiž naprosto neuvěřitelné, ale to, co jsem po zkušenostech z minulých let odhadl, že nás potrápí jen 3 pracovní dny trvalo celý týden, pořád nějaký počítač vyžadoval reinstalaci, protože byl zaseknutý v nějakém updatu...
Zajímavější byla neděle, kdy jsem si od vlastní sestry půjčil auto, abych mohl pomoci v putování mojí mamky do kostela a zpět. Je to auto, kterému do roka vyprší technická prohlídka a sestra už ji nechce obnovovat (to už ale říkala i minule) a tak není v takové kondici jako má Sršáň. To mě docela štvalo, protože i když takhle dopadnu v budoucnu i s mým Sršáněm, tak bych si nechal řádně opravit řízení, neb toto autíčko má zjevně ohnutou řídící tyč, takže prudké zatáčení na pětníku bylo neproveditelné....
Odpoledne jsem šel poprvé v tomto školním roce na RVHP, maje podanou přihlášku i zaplacené příspěvky. Přestože placená verze RVHP proběhla už počtvrté v tomhle šk. roce, přišlo mi, že jsem první platící. To mi náladu nepřidalo a ani hra mi nepřidávala. Jsem prostě za roky hraní u F* přespříliš zvyklý na hraní "po dobrém", a tak podobně jako Brumbál zkouším dávat další šanci různým tvorům v naší fantasy hře, jenže ne u všech gamemasterů mi toto projde. U toho nedělního mi to sice procházelo, ale bylo jasně cítit, že to pod povrchem probublává k něčemu hodně špatnému. A taky že jo....
"Nevím proč" [ironie] , ale čím dál více se blížím k názoru, že nejsem zrozen a hlavně vychován pro svět, kde nic(?) nejde po stezce dobra, jež by byla tak dokonalá, že by nikdo nemusel za každým činem vidět podrazy, sviňárny a tak. A to nejenom skutečné, ale také ty, které by byly mohly být, kdyby......
neděle 7. října 2018
OMSI: Pojďme do Francie!
Ano ano, bez dlouhého povídání pojďme do France na meziměstskou linku.
Linku jsem jel napoprvé a málem jsem zbloudil :-)
Linku jsem jel napoprvé a málem jsem zbloudil :-)
Volby 2018
Také letos jsem si dělal průzkum nad tím, jak probíhaly volby v městech a částech měst, jestli tam není vidět něco cinknutého.
Ano, sami si najdete příklady na zpravodajských webech, v kterých obcích jsou hlášeny problémy rázu "zmanipulování voleb", ale v některých hlášeny nebyly. A já si je pak zkouším představovat nebo ještě lépe vyhledávat.větší odchylky o výsledků celé obce proti některým jejím okrskům.
Asi není co dodat i když čtvrtý okrsek má u hnutí "Ano" taky výchylku, jenomže jak je tam ta extrémně nízká volební účast, která v absolutních číslech vypadá ještě extrémněji, tak se tam (asi) nic nedá najít
Ano, sami si najdete příklady na zpravodajských webech, v kterých obcích jsou hlášeny problémy rázu "zmanipulování voleb", ale v některých hlášeny nebyly. A já si je pak zkouším představovat nebo ještě lépe vyhledávat.větší odchylky o výsledků celé obce proti některým jejím okrskům.
Litvínov
V Litvínově sleduji tradičně okrsky v Janově, a zrovna ve zdejších okrscích jsou vidět přesně dvě věci:
1) Nikdo nic nepřizpůsobivým nesliboval, proto nízká účast v konkrétních okrscích
2) V konkrétních okrscích jsou nejdisciplinovanější voliči KSČM, v jednom to zvlášť vyniklo
1) Nikdo nic nepřizpůsobivým nesliboval, proto nízká účast v konkrétních okrscích
2) V konkrétních okrscích jsou nejdisciplinovanější voliči KSČM, v jednom to zvlášť vyniklo
| okrsek | účast | Ano | Litvínováci | poznámka |
|---|---|---|---|---|
1
|
32%
|
29%
|
10%
| |
2
|
21%
|
30%
|
31%
| |
3
|
4%
|
19%
|
13%
|
KSČM 46%
|
4
|
2%
|
84%
|
14%
| |
5
|
16%
|
20%
|
30%
|
Asi není co dodat i když čtvrtý okrsek má u hnutí "Ano" taky výchylku, jenomže jak je tam ta extrémně nízká volební účast, která v absolutních číslech vypadá ještě extrémněji, tak se tam (asi) nic nedá najít
Most
Most proti jedné jeho části - Chanovu - ukázal pro vítěznou stranu následující rozdíl: Celý Most má 21% u vítězného hnutí, v Chanově je to 71% ....Horní Jiřetín
Horní Jiřetín sleduji od dob, kdy se řešilo, zda se vytěží uhlí pod Jiřetínem, ale i tentokrát to vypadá, že se výbušná témata tohoto typu letos nekonala...| okrsek | sdružení zelených a NK | další strana | účast |
|---|---|---|---|
1
|
47%
|
37%
|
55%
|
2
|
60%
|
18%
|
47%
|
3
|
55%
|
19%
|
55%
|
sobota 6. října 2018
Microsoft Office 16 se neaktivovaly
Na našich pracovních PC se nám nedařilo správně Aktivovat Office, přestože máme legální instalační médium včetně licenčího čísla.
Hlášení o neprovedené aktivaci pak uživatele rozptyluje a rozčiluje.
Pokud opravdu chybí jen ten poslední krok, stačí si pustit Příkazový řádek se zvýšenými právy a pak vyťukat sekvenci následujícíh tří příkazů. Pokud máte nainstalované Office jinde než na standartní cestě, změňte správně prostřední řádek
c:
cd "c:\Program Files\Microsoft Office\Office16"
cscript ospp.vbs /act
A to je vše. Pokud návod nepomohl, pak je chyba někde jinde (spojení na internet) nebo je špatně něco více, ale to je nad rámec tohoto článku. Ale pokud by byla chyba v licenčním čísle, pak skript OSPP. má sadu dalších parametrů...
Obdobně to funguje i na nižších verzích kancelářského balíku Office.
Hlášení o neprovedené aktivaci pak uživatele rozptyluje a rozčiluje.
Pokud opravdu chybí jen ten poslední krok, stačí si pustit Příkazový řádek se zvýšenými právy a pak vyťukat sekvenci následujícíh tří příkazů. Pokud máte nainstalované Office jinde než na standartní cestě, změňte správně prostřední řádek
c:
cd "c:\Program Files\Microsoft Office\Office16"
cscript ospp.vbs /act
A to je vše. Pokud návod nepomohl, pak je chyba někde jinde (spojení na internet) nebo je špatně něco více, ale to je nad rámec tohoto článku. Ale pokud by byla chyba v licenčním čísle, pak skript OSPP. má sadu dalších parametrů...
Obdobně to funguje i na nižších verzích kancelářského balíku Office.
pátek 5. října 2018
Pár vystoupení kouzelníků II.
A opět je po půlnoci a já potřebuji mírnou vzpruhu na náladě. A tak zkusme třeba opět - kouzelníky?
To, že je tam opět "Hermiona Granger" mi vůbec nevadí :-)
To, že je tam opět "Hermiona Granger" mi vůbec nevadí :-)
čtvrtek 4. října 2018
Várka tří snů
Dívám se dívám do blogu a zjišťuji, že tři sny nejsou popsány. Ten třetí, co se mi zdál na středeční ráno, u toho je to logické :-) No a u těch prvních dvou jsem trošku váhal, zda zveřejnit
Sen tím skončil a vzhledem ke vztahům s dotyčným mi to po probuzení bylo i jedno, že to tak dopadlo.
Televizni sen se spolkem, jehož jméno se na blogu nevyslovuje
Sen je v podstatě velice krátký. Jsem v místnosti, kde je vypnutá "německá" televize. Ta se náhle zapne, takže mám jen pár sekund na to, abych zmizel a nebyl díky jejímu obrazu "zamrznut v čase a prostoru". Samozřejmě dělám nejprve rychlý pokus o vypnutí televize, ale to se mi snad ve snech nepovedlo nikdy. V místnosti je nás povícero a já typicky v těchto snech zachraňuji sám sebe, ale tentokrát to bylo jiné. Milou televizi čapnu, otáčím ji do druhé místnosti, kde jsou dva jedinci (jež znáte z opileckého příběhu letošní akce MM*) spolu s někým třetím. "Sorry, lepší řešení neznám" říkám jízlivě a vidím, jak ten nejtlustší z nich zkouší zdrhnout z dosahu. Ale postupně zpomaluje až se zastaví. V tu chvíli raději mizím taky...Televizní sen se sestrou z P*
Opětovně kratinký sen, navíc Remake. Sedíme v obýváku sestry (v původním bytě) a díváme se na televizi. Vtom obraz zmizí a o vteřinu později naskočil ten samý, ale dvojatý. "Televize odchází" zaječel jsem a klusal ven z místnosti, zatímco manžel mé sestry se to snaží zachránit. To já ostatně taky, protože v chodbě na lednici je další obrazovka, jež má dotykové vlastnosti a je na ní ten samý obraz co na televizi. S jednou vyjímkou: Přesně uprostřed je vykresleno dotykové tlačítko s nápisy. Mačkám ho poprvé, podruhé, mělo by reagovat a velkou televizi vypnout a problém odblokovat. Ale ono ne. "Ále, vždyť je to jedno", mávnu nad tím rukou...Sen tím skončil a vzhledem ke vztahům s dotyčným mi to po probuzení bylo i jedno, že to tak dopadlo.
Příběh s Vyvernou
středa 3. října 2018
OMSI: Neplacená verze Ikarusu
Ano ano, je tu dvojice Gameplayů, a začínáme #100 kde máme Ikarus neplacený a je na mé oblíbené mapě. V popisku videa si pak můžete přečíst plusy a minusy...
No a protože je mi tento model bližší, dostal se do videa s jubelujním číslem 100....
No a protože je mi tento model bližší, dostal se do videa s jubelujním číslem 100....
úterý 2. října 2018
Nerozumím, ale...
Nerozumím, ale tohle vystoupení mě baví - respektive TA vystoupení, protože jich je víc za sebou
pondělí 1. října 2018
Shrnutí uplynulého týdne (39/2018)
Nikdy neříkej nikdy, říká se, a já jsem to u naší hry porušil, neboť jsem za některé postavy, respektive rasy, nechtěl hrát. Ale jak se zdá, tak mi dlouhodobě vyhovují postavičky, které střílí z luku, kuše a tak, tedy jsou na dálku. No a opět jsem vyhrál hru...
Ale k věci - i když jsem si zase nedělal poznámky k dění. Takže v pondělí jsem měl odpolední krizi a zkoušel si pouštět meditační hubu z Youtube. Ale nějak to nepomáhalo, hodinové meditační drnkání na klavír prostě není to pravé ořechové. No a samozřejmě - úterní plánované klečení na koberečku u šéfa bylo zrušeno, protože kolegyně byla u lékaře. Stále nechápu, kde je chyba - u jednoho lékaře a tak dlouho? Nebo kolegyně byla u vícero lékařů a blbě mi napsala SMS?
Ostatně i já napsal blbě SMS, protože jsem jí odpověděl, že pojedeme za šéfem ve čtvrtek, ale následný pohled do kalendáře mě přesvědčil, že to by zase chyběl kolega, takže jsem to spunktoval na středu.
Úterý neumím popsat, ale čistil jsem papíry, co to šlo.
Středa a tedy výlet za šéfem. Klasika - zavolal mi "kde jsme" právě v okamžiku, kdy jsem zamykal kancelář, tedy těsně před nasednutím do auta. Trošku mě překvapilo, že skutečně jedeme všichni čtyři.
Co mě překvapilo víc, bylo to, že začínám být podezřele dobrý ve braní větru z plachet soupeřům, protože vůbec neproběhly plánované soukromé pohovory s nejvíce problémovými kolegy a to nejdůležitější - odebrání práce mě, jsme si (jsem si) pořešil(-i) sám/sami...
Novinky, co jsme získali jsou poněkud - hm, jak to říct - nemastné, neslané. V potížích se budeme potácet i nadále, ale něco malounko se podaří zaflikovat. Co to ve výsledku bude rozhodne jediné - peníze....
Čtvrtek dopoledne - poslední den práce, a samozřejmě se to muselo pokakat. Už několikrát nám direktivně v Praze na centrálním počítači někdo naklikat, aby se nahrál nový ovladač na některé naše systémy. Bohužel ten ovladač je už několik let špatně napsaný, takže se počítače z něj hroutí. Ano, nevím pokolikáté už, ale dnes ráno sedm kousků opět neschopno síťově komunikovat, což značí, že další přibude v pondělí, úterý a středu, pak to opět poleví.
Problémem jsou počítače, kde se ten update s něčím sejde a vy vidíte osm hodin nápis "Vracení změn aktualizace", jenž ale nikam nepostupuje. Nejde s tím nic dělat, nic než totální reinstalace počítače s tím, že než ho zařadím do domény, musí být perfektně zaktualizovaný. Až ho dám do domény, tak si typicky načte ten špatný ovladač, ale ten už pak jde za pomocí flash disku vrátit zpět. A když je člověk šikovný, tak mu ten špatný ovladač znovu do počítače nepřijde. Tedy nepřijde - nepřijde do doby, než nějaký trouba udělá tu samou chybu a dá tento ovladač reinstalovar :-(
Čtvrtek odpoledne až neděle odpoledne znamenalo jediné - akci spolku, jehož jméno se na blogu nevyslovuje. A tak s určitou potíží a rámusem jsem dojel na místo. Jenomže sehnat automechanika a neobjíždět malé řemeslníky po vesnicích to nejde. Aspoň si to myslím. Takže jsem zkoušel větší servisy, aby naonec došlo na opravu zflikování, Pat a Mat by se za tuhle opravu nemusel stydět.
Na akci nebylo nic k popsání až do sobotního rána, kdy si i naše nynější kuchařka (ale ve skutečnosti naše dávná kuchařka z let dávno minulých, takže si rozumíme) všimla že byl v noci hluk. Ale (zatím) jí to nevadilo....
neděle 30. září 2018
OMSI2: Něco z českých zemí
Právě jsem se vrátil z akce spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, ale videjko bylo připraveno už od poledne a natočeno bylo ještě mnohem dříve.
A tak tedy jedu kdesi u Velkých Opatovic, s karosou s manuálním řazením a občas mi to i jde :-)
A asi ani není co dodat, protože to byla relativně poklidná jízda...
A tak tedy jedu kdesi u Velkých Opatovic, s karosou s manuálním řazením a občas mi to i jde :-)
A asi ani není co dodat, protože to byla relativně poklidná jízda...
sobota 29. září 2018
pátek 28. září 2018
Nástupce OMSI Lotus, mapa 2
Dneska se opět vrátíme do hry Lotus, protože existuje už druhá mapa, ale tahle je mnohem dodělanější - posuďte sami
Tady už by se dalo jezdit, jen jaksi nejsou cestující a další propriety :-(
Tady už by se dalo jezdit, jen jaksi nejsou cestující a další propriety :-(
čtvrtek 27. září 2018
Hledání, hledání, všechny smutky zahání...
... hledání, hledání je lé-é-é-k!
Ano, tak si musím parafrázovat to, co se mi děje a co jsem si neodvážil dát do souhrnu "Shrnutí uplynulého týdne (38/2018)". Na druhou stranu "naštěstí", protože nemusím pak psát nový příspěvek, že to pokračuje :-(
Už v pátek, před odjezdem na S* jsem nemohl ve své tašce najít čtecí brýle, neb jsem prostě nenahmatal pouzdro na ně, ale nahmatal jsem věci, které jsem měl dovézt do S* - dárečky a tak, takže jsem v práci mžoural do počítače....
V sobotu jsem málem klel jako pohan, protože jsem spravoval počítač, a jak nečekaně, znovu jsem ony brýle nenašel a to už taška byla mezitím poloprázdná, panžto jsem musel použít všechny mě známé triky, abych počítač donutil nalíznout instalační médium a pojmout licenční číslo. Čuměli jsme na to číslo tři a pořád bylo číslo neplatné. Chjo...
V neděli, stále ještě na S*, jsme onu tašku doslova vyklepal, abych našel různé zapadlé mince, šikovně vnitřek přeskládat a tak. No a abych na to pořádně viděl, panžto na mě vypadly i účtenky a jízdenky, nasadil jsem si své čtecí brýle, abych vyhodil jen to správné a již neplatné, a ponechal si platné... ANO, NASADIL JSEM SI BRÝLE, TY, CO JSEM 2 DNY HLEDAL!!!
Neptejte se mě, jak je možné, že jsem ty brýle nenahmatal ani v jedné kapse té tašky, já sám to nevím. Vylétly z míst, kam je dávám vždycky.
Další hledaná věc byla peněženka (bez dokladů), tu jsem pro změnu hledal v úterý ráno před lékárnou. Naposledy jsem s ní platil v Zelenině o den dříve. Ale tady jsem se nebál, byla pochopitelně v práci. Holt jsem si léky na bolavou nožičku doplatil odpoledne...
Středa ráno sice zavčasu, ale až za domovními dveřmi zjištěna chybějící průkazka na autobus, takže jsem se vracel pár kroků...
Večer při balení na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, se mi málem zastavilo srdce. Mám u sebe přesně dvě věci patřící tomuto spolku, a já našel jen tu jednu. Tu levnější... takže hledačka po bytě s výsledkem negativním. Pak troška uvažování..... a došel jsem si do auta a tu věc našel. Takže jsem ji od 8. září vozil v autě a zapomněl na ní....
Je čtvrtek, já jsem na akci spolku jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Tak co? Budu něco hledat? A najdu to?
No, odpověď si mohu dát hned. Hledám automechanika v okolí, který by pracoval o víkendu, neboť Stříbrná Sršáň, tedy mé auto, potřebuje drobnou opravu. Poněkud akutně... A to nemluvě o tom, že jsem málem nechal v práci notebook. Jenomže to je spíše o dnešním stresu než o zapomnětlivosti, protože jsem se prakticky nezastavil, oběd mi museli z pobočky F* dovézt, protože jsem tam ani nestihl vyjet a raději ani nemluvě o tom, co jsem netihl udělat a v pondělí v osm to má být hotové.
Achjo
Ano, tak si musím parafrázovat to, co se mi děje a co jsem si neodvážil dát do souhrnu "Shrnutí uplynulého týdne (38/2018)". Na druhou stranu "naštěstí", protože nemusím pak psát nový příspěvek, že to pokračuje :-(
Už v pátek, před odjezdem na S* jsem nemohl ve své tašce najít čtecí brýle, neb jsem prostě nenahmatal pouzdro na ně, ale nahmatal jsem věci, které jsem měl dovézt do S* - dárečky a tak, takže jsem v práci mžoural do počítače....
V sobotu jsem málem klel jako pohan, protože jsem spravoval počítač, a jak nečekaně, znovu jsem ony brýle nenašel a to už taška byla mezitím poloprázdná, panžto jsem musel použít všechny mě známé triky, abych počítač donutil nalíznout instalační médium a pojmout licenční číslo. Čuměli jsme na to číslo tři a pořád bylo číslo neplatné. Chjo...
V neděli, stále ještě na S*, jsme onu tašku doslova vyklepal, abych našel různé zapadlé mince, šikovně vnitřek přeskládat a tak. No a abych na to pořádně viděl, panžto na mě vypadly i účtenky a jízdenky, nasadil jsem si své čtecí brýle, abych vyhodil jen to správné a již neplatné, a ponechal si platné... ANO, NASADIL JSEM SI BRÝLE, TY, CO JSEM 2 DNY HLEDAL!!!
Neptejte se mě, jak je možné, že jsem ty brýle nenahmatal ani v jedné kapse té tašky, já sám to nevím. Vylétly z míst, kam je dávám vždycky.
Další hledaná věc byla peněženka (bez dokladů), tu jsem pro změnu hledal v úterý ráno před lékárnou. Naposledy jsem s ní platil v Zelenině o den dříve. Ale tady jsem se nebál, byla pochopitelně v práci. Holt jsem si léky na bolavou nožičku doplatil odpoledne...
Středa ráno sice zavčasu, ale až za domovními dveřmi zjištěna chybějící průkazka na autobus, takže jsem se vracel pár kroků...
Večer při balení na akci spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, se mi málem zastavilo srdce. Mám u sebe přesně dvě věci patřící tomuto spolku, a já našel jen tu jednu. Tu levnější... takže hledačka po bytě s výsledkem negativním. Pak troška uvažování..... a došel jsem si do auta a tu věc našel. Takže jsem ji od 8. září vozil v autě a zapomněl na ní....
Je čtvrtek, já jsem na akci spolku jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Tak co? Budu něco hledat? A najdu to?
No, odpověď si mohu dát hned. Hledám automechanika v okolí, který by pracoval o víkendu, neboť Stříbrná Sršáň, tedy mé auto, potřebuje drobnou opravu. Poněkud akutně... A to nemluvě o tom, že jsem málem nechal v práci notebook. Jenomže to je spíše o dnešním stresu než o zapomnětlivosti, protože jsem se prakticky nezastavil, oběd mi museli z pobočky F* dovézt, protože jsem tam ani nestihl vyjet a raději ani nemluvě o tom, co jsem netihl udělat a v pondělí v osm to má být hotové.
Achjo
středa 26. září 2018
Gameplay #99: OMSI2 Linka ve Fiktivním Štětíně, která se vrací
Linka, která jede stále rovně, pak udělá čelem vzad a vrací se do půlky, to je na Štětíně linka 727, která je značena jako doplňková. Ale užil jsem si ji tak jako tak :-)
Stejnak se ale ve videu objevila chyba. Ta zastávka 727, kterou jsem vynechal se slovy, že je to pro opačný směr, tak ta se měla stavět. Bohužel OMSI mi ji vynechalo. Je to problém jen o tom, že by stačilo udělat fiktivní zastávku přímo v bodě otočení a pak by mi signalizace fingovala správně...
Stejnak se ale ve videu objevila chyba. Ta zastávka 727, kterou jsem vynechal se slovy, že je to pro opačný směr, tak ta se měla stavět. Bohužel OMSI mi ji vynechalo. Je to problém jen o tom, že by stačilo udělat fiktivní zastávku přímo v bodě otočení a pak by mi signalizace fingovala správně...
úterý 25. září 2018
Sny na S* (verze podzim 2018)
Ano, opět píšu v pozdních hodinách a opět mám očekávatelně sny v místech, kde je mi dobře. Jenže říci toto o snech už nemohu....
Snů bylo mnoho, protože jak spím ve zhruba 90-ti minutových blocích, tak je logické že stihnu za noc až pět snů, ale protože jsem si nedělal poznámky, mnohé sny se z paměti vytratily hned ráno no a do této chvíle další zmizely z paměti také.
Jeden sen z pátka na sobotu ale zůstal. Je docela prostý a mohl bych jej zařadit do série snů, kdy jdu "ode dna". Obvykle jdu do hloubi nějaké strašlivě rozsáhlé budovy a pak se snažím vyjít zpět, v jiných případech jsem už tam "dole" jsem a snažím se vyjít ven. Má li ta budova značené "bloky" tak ten nejzazší má písmenko "Z" a já se probíjím k "A" ale skorem vždy sen skončí už u "B".
Tentokrát se "tam dole" ocitám s mnoha svými kamarády a kolegy, a tam dole zůstat nechceme, protože se tam dějí zlé věci. Jaké, to sen nespecifikoval. Cesta vzhůru je příkřejší než v mých snech, ale já po ní jdu, i s kamarádkou I* (s tou, se kterou chodím do "kafárny") docela stoupáme v pohodě. Jenže moji další kolegové a kamarádi postupně odpadají. A pak je před námi průlez, jež je podivně vytvarovaný a je jasné, že já se svojí šířkou a I* se svojí výškou nemáme šanci. Zastavujeme se ...
... a pak jsem na druhé straně a sen se mi trhá, takže netuším, zdali ta druhá osoba, co je vedle mě, je ta, kterou očekávám...
Soudě podle mého znechucení při vzbuzení, tak to nedopadlo. Ono ostatně i to, že další kamarádi odpadají v místech, jež jsou pro mě ve snu alegoriemi neřestí (ač ve snu nejsou vidět) mě mrzí... Ano, nikdo není dokonalý, ale u některých lidí nevidím progres k lepšímu. To spíš opak :-(
Ze soboty na neděli mi utkvěly dva sny a snad i proto, že se v obou případech jedná o REMAKE.
První sen je horší, protože se jedná o to, že v něm vystupuje náš dům a byt, který se "rozpadá". Stěhováci vystěhovávají veškerý nábytek z pokojů, kde to ještě jde zachránit. Když skončí, blíží se večer a my si ve vyprázdněném obýváku rozkládáme matrace a věci na spánek Čeká nás poslední noc, pak půjdeme také....
Já se sápu do místnosti, kde nábytek zůstal, ale podlaha pod mojí vahou se prohýbá tak, jako bych se pohyboval po vaječné blance. Dochází k posteli, hrábnu po nočním stolku, kde jsou asi tři věci a sápu se zpět.
V obýváku se rozčílím sám na sebe: "Jsem ale blbej, sápu se pro budíka přinesu si (bateriové) rádio!"
Uléhám a usínám.
Druhý sen se pro změnu odbývá v práci na pobočce A* . Jdu do dvojkanceláře 29, odkud se ozývá ječení "myš, mýýýš" od jedné kolegyně a další dvě přihlíží. Jsme tam dva chlapi a kolega se shýbá pod stůl aby se na tu myš. podíval. Ale i já ze stoje vidím, že by ta myš musela proběhnout růžovou barvou a jak se ta údajná myš pootočila, všímám si i dalších barev. Ona to totiž není myš, ale nějaký drobnější mírně vyděšený papoušek (na andulku je to moc velké) Kolega si ho nandal na prst a vytáhl ho ven. "Půjč mi ho", říkám mu a papoušek ochotně přehopkal na mojí levou ruku. Opatrně ho přenáším do svého kanclu, s úmyslem mu nějak pomoci.
Sen se mi rozmazává při příchodu do mé kanceláře, takže je otázkou, jak by sen tentokrát pokračoval, ale myslím si, že jsem byl tentokrát rozhodnut papouška majiteli nevydat, ba ho ani nehledat...
Snů bylo mnoho, protože jak spím ve zhruba 90-ti minutových blocích, tak je logické že stihnu za noc až pět snů, ale protože jsem si nedělal poznámky, mnohé sny se z paměti vytratily hned ráno no a do této chvíle další zmizely z paměti také.
Jeden sen z pátka na sobotu ale zůstal. Je docela prostý a mohl bych jej zařadit do série snů, kdy jdu "ode dna". Obvykle jdu do hloubi nějaké strašlivě rozsáhlé budovy a pak se snažím vyjít zpět, v jiných případech jsem už tam "dole" jsem a snažím se vyjít ven. Má li ta budova značené "bloky" tak ten nejzazší má písmenko "Z" a já se probíjím k "A" ale skorem vždy sen skončí už u "B".
Tentokrát se "tam dole" ocitám s mnoha svými kamarády a kolegy, a tam dole zůstat nechceme, protože se tam dějí zlé věci. Jaké, to sen nespecifikoval. Cesta vzhůru je příkřejší než v mých snech, ale já po ní jdu, i s kamarádkou I* (s tou, se kterou chodím do "kafárny") docela stoupáme v pohodě. Jenže moji další kolegové a kamarádi postupně odpadají. A pak je před námi průlez, jež je podivně vytvarovaný a je jasné, že já se svojí šířkou a I* se svojí výškou nemáme šanci. Zastavujeme se ...
... a pak jsem na druhé straně a sen se mi trhá, takže netuším, zdali ta druhá osoba, co je vedle mě, je ta, kterou očekávám...
Soudě podle mého znechucení při vzbuzení, tak to nedopadlo. Ono ostatně i to, že další kamarádi odpadají v místech, jež jsou pro mě ve snu alegoriemi neřestí (ač ve snu nejsou vidět) mě mrzí... Ano, nikdo není dokonalý, ale u některých lidí nevidím progres k lepšímu. To spíš opak :-(
Ze soboty na neděli mi utkvěly dva sny a snad i proto, že se v obou případech jedná o REMAKE.
První sen je horší, protože se jedná o to, že v něm vystupuje náš dům a byt, který se "rozpadá". Stěhováci vystěhovávají veškerý nábytek z pokojů, kde to ještě jde zachránit. Když skončí, blíží se večer a my si ve vyprázdněném obýváku rozkládáme matrace a věci na spánek Čeká nás poslední noc, pak půjdeme také....
Já se sápu do místnosti, kde nábytek zůstal, ale podlaha pod mojí vahou se prohýbá tak, jako bych se pohyboval po vaječné blance. Dochází k posteli, hrábnu po nočním stolku, kde jsou asi tři věci a sápu se zpět.
V obýváku se rozčílím sám na sebe: "Jsem ale blbej, sápu se pro budíka přinesu si (bateriové) rádio!"
Uléhám a usínám.
Druhý sen se pro změnu odbývá v práci na pobočce A* . Jdu do dvojkanceláře 29, odkud se ozývá ječení "myš, mýýýš" od jedné kolegyně a další dvě přihlíží. Jsme tam dva chlapi a kolega se shýbá pod stůl aby se na tu myš. podíval. Ale i já ze stoje vidím, že by ta myš musela proběhnout růžovou barvou a jak se ta údajná myš pootočila, všímám si i dalších barev. Ona to totiž není myš, ale nějaký drobnější mírně vyděšený papoušek (na andulku je to moc velké) Kolega si ho nandal na prst a vytáhl ho ven. "Půjč mi ho", říkám mu a papoušek ochotně přehopkal na mojí levou ruku. Opatrně ho přenáším do svého kanclu, s úmyslem mu nějak pomoci.
Sen se mi rozmazává při příchodu do mé kanceláře, takže je otázkou, jak by sen tentokrát pokračoval, ale myslím si, že jsem byl tentokrát rozhodnut papouška majiteli nevydat, ba ho ani nehledat...
pondělí 24. září 2018
Shrnutí uplynulého týdne (38/2018)
Tento týden jsem si nepsal poznámky k tomuto shrnutí každý den, takže oproti minulému souhrnu budou trošku chybět detaily. Naštěstí...,
A tak, aby tu bylo něco reálného tak sem opět dám výsledkové obrázky z jedné hry, opět jsem totiž vyskočil jako nejlepší hráč:
Kdo si dá tu práci, tak předchozí obrázek byl hodně podobný, vítězil jsem také s postavou jménem Valla ale v součtu horního řádku jsem byl horší než nyní
Ale k práci:
Ono totiž to, že hned zítra jedeme k šéfovi "na kobereček" a v podstatě celým právě uplynulým týdnem se linuly odezvy na toto téma, neboť v úterý jsem svolal poradu a na kolegy to vybalil. Mimo jiné o tom, jak jedna skupina lidí volala našemu šéfovi a co z toho bude, a taky o tom, jak druhá skupina si mě zve do kanceláří a promlouvá mi do duše... Problém je, že obě dvě skupiny nezpůsobují jen čiré dobro, ale má to odezvy špatné. A to nejenom pro moji psychiku, ale u té první skupiny se to obrátí proti nim. Cítím to :-(
Každopádně šéf správně pojmenoval to, co se u nás děje - mí kolegové si v tomto týdnu vybírali dovolené a také si ji plánovali do konce roku. Šéf si nemohl povšimnout, že já nemám naplánováno nic. Tedy v papírovém kalendáři ano, ale v docházkovém systému to nemám přeneseno. Takže budu muset vzít křišťálovou kouli a uhodnout, zdali počasí bude vyhovovat mým přáním.
Ale k dění - ve čtvrtek a pátek jsem byl sám v kanceláři a chyběl i další kolega, takže jsem opět najel na starý způsob odbavování problémů, jenomže jsem si neuvědomil to, že mám ve čtvrtek zubaře, takže mi to mé plány trochu rozbíjelo a určitou část pátku musel dát na oltář dodělávek.
Jak čtvrtek, tak pátek ale dal "vyniknout" jedné mé vlastnosti, jíž pozoruji na sobě už delší dobu. Když je mi totiž nabídnuto něco, co jsem si mohl zařídit sám, přestože by mi to usnadnilo život (v pátek odvoz z pobočky F* rychlejším způsobem,) umím být poněkud nepříjemný, ale neumím říct "NE"
Ono se to nezdá, ale cestování v MHD (a dalších podobných prostředcích) má pro mě tu výhodu, že než dojedu na druhou stranu, uplyne o dost víc času, než při jízdě autem, a hlavně tam typicky nebývají kolegové a kamarádi, takže mohu rozjímat a nejsem rušen okolními podněty.
A že k přemýšlení třeba ve čtvrtek důvod byl, protože jsme s kamarádkou měli další "kafárnu" a opět došlo na sny. Já mohl prohlásit že mám sny klidné (hahaha, návštěva na S* o víkend mě vyvedla z omylu) narozdíl od kamarádky, která má momentálně sérii, jíž jsem si v mém případě před lety nazval "zhoršující se sny", byť u kamarádky je to, "hledání variant cesty ven z kruhu". Obě varianty ale mají jedno společné - sny jsou poněkud traumatizující, což si troufám prohlásit i bez toho, abych četl textový výstup z kamarádčiných snů. A snad hned v podělí ráno mi vybude čas si jej přečíst. A pak doufat, že mě něco blikne v hlavě a naleznu řešení.
O mých snech v dalším postu
A tak, aby tu bylo něco reálného tak sem opět dám výsledkové obrázky z jedné hry, opět jsem totiž vyskočil jako nejlepší hráč:
Kdo si dá tu práci, tak předchozí obrázek byl hodně podobný, vítězil jsem také s postavou jménem Valla ale v součtu horního řádku jsem byl horší než nyní
Ale k práci:
Ono totiž to, že hned zítra jedeme k šéfovi "na kobereček" a v podstatě celým právě uplynulým týdnem se linuly odezvy na toto téma, neboť v úterý jsem svolal poradu a na kolegy to vybalil. Mimo jiné o tom, jak jedna skupina lidí volala našemu šéfovi a co z toho bude, a taky o tom, jak druhá skupina si mě zve do kanceláří a promlouvá mi do duše... Problém je, že obě dvě skupiny nezpůsobují jen čiré dobro, ale má to odezvy špatné. A to nejenom pro moji psychiku, ale u té první skupiny se to obrátí proti nim. Cítím to :-(
Každopádně šéf správně pojmenoval to, co se u nás děje - mí kolegové si v tomto týdnu vybírali dovolené a také si ji plánovali do konce roku. Šéf si nemohl povšimnout, že já nemám naplánováno nic. Tedy v papírovém kalendáři ano, ale v docházkovém systému to nemám přeneseno. Takže budu muset vzít křišťálovou kouli a uhodnout, zdali počasí bude vyhovovat mým přáním.
Ale k dění - ve čtvrtek a pátek jsem byl sám v kanceláři a chyběl i další kolega, takže jsem opět najel na starý způsob odbavování problémů, jenomže jsem si neuvědomil to, že mám ve čtvrtek zubaře, takže mi to mé plány trochu rozbíjelo a určitou část pátku musel dát na oltář dodělávek.
Jak čtvrtek, tak pátek ale dal "vyniknout" jedné mé vlastnosti, jíž pozoruji na sobě už delší dobu. Když je mi totiž nabídnuto něco, co jsem si mohl zařídit sám, přestože by mi to usnadnilo život (v pátek odvoz z pobočky F* rychlejším způsobem,) umím být poněkud nepříjemný, ale neumím říct "NE"
Ono se to nezdá, ale cestování v MHD (a dalších podobných prostředcích) má pro mě tu výhodu, že než dojedu na druhou stranu, uplyne o dost víc času, než při jízdě autem, a hlavně tam typicky nebývají kolegové a kamarádi, takže mohu rozjímat a nejsem rušen okolními podněty.
A že k přemýšlení třeba ve čtvrtek důvod byl, protože jsme s kamarádkou měli další "kafárnu" a opět došlo na sny. Já mohl prohlásit že mám sny klidné (hahaha, návštěva na S* o víkend mě vyvedla z omylu) narozdíl od kamarádky, která má momentálně sérii, jíž jsem si v mém případě před lety nazval "zhoršující se sny", byť u kamarádky je to, "hledání variant cesty ven z kruhu". Obě varianty ale mají jedno společné - sny jsou poněkud traumatizující, což si troufám prohlásit i bez toho, abych četl textový výstup z kamarádčiných snů. A snad hned v podělí ráno mi vybude čas si jej přečíst. A pak doufat, že mě něco blikne v hlavě a naleznu řešení.
O mých snech v dalším postu
neděle 23. září 2018
Tohle není OMSI (Bus Simulator 18)
Ne, tohle skutečně není OMSI a když se na záznam podíváte, zjistíte, že těch činností provádím více. Jako ano, už jste to mohli vidět v nějakém předešlém videu, ale dneska navíc přibývají různé příhody a nepříjemnosti...
sobota 22. září 2018
Za volantem autobusů
Dneškem zahájím na blogu nový štítek a to "bus" a krom jiného pod tento štítek zpět doházím moje pokusy v simulátorech autobusu. Ale chci sem strkat i něco reálného. Otázkou je, co všechno to bude...
Pro začátek nějaký ten zpěv :-)
Pro začátek nějaký ten zpěv :-)
čtvrtek 20. září 2018
Nová hra: "Lotus. The Simulator"
Včera jsem na poslední chvilku ve 23:45 dostřihnul mé "dnešní" video ze zcela nové hry a tak tak jsem stihl ho vydat na Youtube. Zde je:
Ostatně i proto bylo ve včerejším postu cizí, ale velmi pěkné, video...
Samozřejmě jsem trošku v mém videu podváděl, protože AI tramvaje v této hře ještě nejsou. Proč? Inu proto, že hra je stále ve vývoji, a současná verze, která je (draze) dostupná k zakoupení, slouží spíše k tomu, aby komunita mohla kreslit své mapy. Problémem je, že ve hře fungují zatím jenom tramvaje... A jsem sám zvědav - co bude umět modul "letadla"?
PS: Raději jdu spát a nechám si o tom zdát :-)
Ostatně i proto bylo ve včerejším postu cizí, ale velmi pěkné, video...
Samozřejmě jsem trošku v mém videu podváděl, protože AI tramvaje v této hře ještě nejsou. Proč? Inu proto, že hra je stále ve vývoji, a současná verze, která je (draze) dostupná k zakoupení, slouží spíše k tomu, aby komunita mohla kreslit své mapy. Problémem je, že ve hře fungují zatím jenom tramvaje... A jsem sám zvědav - co bude umět modul "letadla"?
PS: Raději jdu spát a nechám si o tom zdát :-)
středa 19. září 2018
OMSI, ale ne moje....
Dneska by tu mělo být mé videjko, ale obávám se, že mé dnešní "ušmudlané" video na poslední chvíli nedokáže přebít tohle video, kde je nejenom připravovaná autobusová mapa, ale jsou tam rozpohybované i různé tramvaje.
Brečím nad tou krásou a je mi trošičku smutno, že tyhle tramvaje velmi pravděpodobně nepůjde jezdit, ale budou po mapě jezdit pro dokreslení situace
Brečím nad tou krásou a je mi trošičku smutno, že tyhle tramvaje velmi pravděpodobně nepůjde jezdit, ale budou po mapě jezdit pro dokreslení situace
úterý 18. září 2018
pondělí 17. září 2018
Shrnutí uplynulého týdne (37/2018)
Jak shrnout týden, který začal návratem z akce MM* (popsáno v příspěvku Jen pro otrlé). Možná následující větou:
V pondělí si nejsem vědom, co jsem v práci dělal, protože to začalo tím, že jsem zjistil, že pracovní notebook mám doma. Naštěstí doma, protože jsem se s ním vláčel na akci MM*, kde jsem na něj ale prakticky nesáhl. A tak jsem si oživil jeden ze svých prastarých pracovních notebooků, který je už inventárně vyřazen, ale protože máme nouzi o techniku, byl již několikrát vytažen jako záloha...
To v úterý jsem si užil jinak, neb jsem byl na odborářském manifestačním mítinku, z nějž běžel tento online přenos: https://www.facebook.com/CMKOS/videos/495134897620237/ no a pro shlédnutí doporučuji alespoň onu ekonomku ve žlutých šatech - přednášela prakticky na závěr akce (Ilona Švihlíková, čas 1:55:00). A pak jsem se vrátil do práce a hádejte: Ano, ani dnes není služební notebook notebook na svém místě. A tak akce "výplata" byla spuštěna kolegou...
Poslední dobou zjišťuji, že se navenek umím usmjívat, ale uvnitř mě hlodají chmury, takže už v úterý odpoledne jsem v práci proťukal pár mých starých videí zde na blogu v sekci "Británie má talent" a pak doma nalezl další, mohli jste je vidět v předchozích příspěvcích.
Středa a - stále nemám pracovní notebook v práci, opětovně jsem do práce šel na poslední chvíli, protože jsem se válel na posteli a dospával včerejší noční chmury, kdy jsem v podstatě ještě nebyl v půl druhé v posteli.
Čtvrtek - notebook v práci....
Pátek - notebook konečně zapojen a dobíjí se.
Ano, předchozí věta asi může vypovídat o tom, co jsem dělal ve čtvrtek, ale nebylo to hodně práce, jak by se dalo očekávat, protože jsem opět odjel na pobočku P* a tam hezky postaru pracoval jen pro kolegyně a nic jiného mě nezajímalo, projel jsem celý seznam úkolů a vůbec mě nezajímalo, že běží čas oběda a že na následující akci přijdu pozdě. A ... byl jsem šťastný....
Jaký to rozdíl od pátečního rána, kdy jsem si opětovně vyžral ráno problémy druhých, ale i své. Ono zjištění, že v práci ani doma mi už nepomáhají ani upomínky, mě uvrhlo do takové beznaděje, že jsem od pátečního oběda až do páteční noci posílán k psychiatrovi.
Ne, zbytečně bych ho obíral o čas - povšimněte si předpředposledního odstavce (zvýraznil jsem ho tučně). A to je také odpověď na můj problém, od této odpovědi se musím odpíchnout.
A možná se také vrátit do čtvrtečního odpoledne, kdy jsem si došel do místní restaurace na oběd a také na rozlučku s další kolegyní, která vydržela pro naši firmu pracovat 19let (já mám 23let, dva měsíce a v době vydání tohoto článku 17dní) a světe div se, že jde do peněžně horšího zaměstnání. Zvláštní, mě by to zpočátku čekalo taky. Ale jsem srab................................................
Ale o srabech tento příspěvek není. Je o tom, že s touto partou mi bylo také dnes nádherně, takže jsem začal uvažovat opět o variantě druhé - tedy zkusit něco změnit. Současně jsem snad prokoukl ono skupinkování pracovníků na pobočce P*, takže tomu trošku rozumím. Tedy doufám, a budu se moci pohybovat v minovém poli zdejších vztahů.
Ostatně to bylo v pátek na dolním oddělení pobočky P* o ústa. Zdejší prostory se mají předělávat a má vzniknout bezpečněji oddělené prostory. Ale vedení to zdejším úřednicím nepředstavilo moc do detailu. Takže jsem poprosil kolegu z jiného kraje, aby mi to nafotil, protože oni "to" mají historicky přestavěné tak dlouho, že si ani neuvědomuji od kdy. Samozřejmě vedoucí dolního oddělení svoje kolegyně seřvala, že to moc řeší. Mě neseřvala, ale bylo vidět, že jsem si plusové body nezískal. A to spolu vycházíme dobře..
Osobně jsem, stejně jako právě ony kolegyně, zvědav, kam se vejdou všechny potřebné věci, konkrétně lejstra. Protože když máte dvě kartotéky lejster na pracovnici a v návrhu je nula míst na kartotéky....
A tak si tak přemýšlím... a skladba, na níž odkazuje toto video v čase 40:04 ze série Silent Forest mi tu dělá společnost
Padaly na mě chmury
To v úterý jsem si užil jinak, neb jsem byl na odborářském manifestačním mítinku, z nějž běžel tento online přenos: https://www.facebook.com/CMKOS/videos/495134897620237/ no a pro shlédnutí doporučuji alespoň onu ekonomku ve žlutých šatech - přednášela prakticky na závěr akce (Ilona Švihlíková, čas 1:55:00). A pak jsem se vrátil do práce a hádejte: Ano, ani dnes není služební notebook notebook na svém místě. A tak akce "výplata" byla spuštěna kolegou...
Poslední dobou zjišťuji, že se navenek umím usmjívat, ale uvnitř mě hlodají chmury, takže už v úterý odpoledne jsem v práci proťukal pár mých starých videí zde na blogu v sekci "Británie má talent" a pak doma nalezl další, mohli jste je vidět v předchozích příspěvcích.
Středa a - stále nemám pracovní notebook v práci, opětovně jsem do práce šel na poslední chvíli, protože jsem se válel na posteli a dospával včerejší noční chmury, kdy jsem v podstatě ještě nebyl v půl druhé v posteli.
Čtvrtek - notebook v práci....
Pátek - notebook konečně zapojen a dobíjí se.
Ano, předchozí věta asi může vypovídat o tom, co jsem dělal ve čtvrtek, ale nebylo to hodně práce, jak by se dalo očekávat, protože jsem opět odjel na pobočku P* a tam hezky postaru pracoval jen pro kolegyně a nic jiného mě nezajímalo, projel jsem celý seznam úkolů a vůbec mě nezajímalo, že běží čas oběda a že na následující akci přijdu pozdě. A ... byl jsem šťastný....
Jaký to rozdíl od pátečního rána, kdy jsem si opětovně vyžral ráno problémy druhých, ale i své. Ono zjištění, že v práci ani doma mi už nepomáhají ani upomínky, mě uvrhlo do takové beznaděje, že jsem od pátečního oběda až do páteční noci posílán k psychiatrovi.
Ne, zbytečně bych ho obíral o čas - povšimněte si předpředposledního odstavce (zvýraznil jsem ho tučně). A to je také odpověď na můj problém, od této odpovědi se musím odpíchnout.
A možná se také vrátit do čtvrtečního odpoledne, kdy jsem si došel do místní restaurace na oběd a také na rozlučku s další kolegyní, která vydržela pro naši firmu pracovat 19let (já mám 23let, dva měsíce a v době vydání tohoto článku 17dní) a světe div se, že jde do peněžně horšího zaměstnání. Zvláštní, mě by to zpočátku čekalo taky. Ale jsem srab................................................
Ale o srabech tento příspěvek není. Je o tom, že s touto partou mi bylo také dnes nádherně, takže jsem začal uvažovat opět o variantě druhé - tedy zkusit něco změnit. Současně jsem snad prokoukl ono skupinkování pracovníků na pobočce P*, takže tomu trošku rozumím. Tedy doufám, a budu se moci pohybovat v minovém poli zdejších vztahů.
Ostatně to bylo v pátek na dolním oddělení pobočky P* o ústa. Zdejší prostory se mají předělávat a má vzniknout bezpečněji oddělené prostory. Ale vedení to zdejším úřednicím nepředstavilo moc do detailu. Takže jsem poprosil kolegu z jiného kraje, aby mi to nafotil, protože oni "to" mají historicky přestavěné tak dlouho, že si ani neuvědomuji od kdy. Samozřejmě vedoucí dolního oddělení svoje kolegyně seřvala, že to moc řeší. Mě neseřvala, ale bylo vidět, že jsem si plusové body nezískal. A to spolu vycházíme dobře..
Osobně jsem, stejně jako právě ony kolegyně, zvědav, kam se vejdou všechny potřebné věci, konkrétně lejstra. Protože když máte dvě kartotéky lejster na pracovnici a v návrhu je nula míst na kartotéky....
A tak si tak přemýšlím... a skladba, na níž odkazuje toto video v čase 40:04 ze série Silent Forest mi tu dělá společnost
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)