Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 29. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (34/2021)

 Celý tenhle týden byl tako zvláštní a rozhodně nepatřil mezi ty s obvyklým průběhem.

První z příhod byla o klíčích. Mám svazek pro každou budovu kam zajíždím za prací, plus klíče od auta, a samozřejmě od domova.

V úterý jsem neměl klíče od pobočky F*, ve středu večer jsem málem lezl domů přes okno a žebřík, ve čtvrtek jsem kupodivu měl všechny klíče, abych v pátek opět hledal minimálně jeden svazek...

Ani čtvrteční kafárna neproběhla, každý z nás spěchal domů za nějakým akutním úkolem a tak se, stejně jako minulý týden, stihla tak akorát točená zmrzlina...

Trošku jsem se srovnal u hry Division, o které jsem psal minule. Dost dlouho se mi do této hry nechtělo, ona je docela drahá na pořízení a v podstatě je to jen o střílení a nenechání se zastřelit... No, tak ji mám pořízenou a hraji ji. Samozřejmě pokud ji hraji jako sólovku nebo s jedním či dvěma kamarády a jdeme jen po příběhové linii, tak to má pro mě své kouzlo, přestože recenze tvrdí, že příběh je slabší, než předchozí díl. Ten jsem ale nehrál, tak mi to nevadí

Recenze na serveru Tiscali: https://games.tiscali.cz/recenze/the-division-2-recenze-325852

Zrovna teď mám zážitek, kdy mi dva kamarádi pomohli udělat "jednoduchou" misi, která se jmenovala "včelař Jeff". A skutečně jsem pak dostal virtuální sklenici medu :-) 

V neděli jsem se konečně dohrabal k tomu, že jsem si zajezdil (letos poprvé!!!) na kolečkovch bruslích, konkrétně na in-linech. Taky to podle toho vypadalo...

Ještě bych tu měl popsat minioslavu narozenin kamarádky I*, kterou jsme provedli v našem oddělení v rámci oběda (a kousíčku času před obědem), kdy jsme se nasmáli a předali I* naše dárečky.

V sobotu se automaticky předal i můj "rukodělný" dárek, kam jsem připojil zcela nový automatický odpočet premiéry, dostatečně vzhledově šílený (a který se po premiéře už neukáže. A jako najust v odpočtu vypadla jedna konkrétní sekunda (nebo dokonce dvě)  blizoučko věku kamarádky, což zavdalo otázku směrem na mě... Trošku mě to štvalo, protože to bylo hledání něčeho, co tam rozhodně nebylo. Když mi to, co tam nebylo bylo vysvětleno, tak jsem pochopil, co kamarádku štvalo a trošku mě to rozhodilo - to si opravdu myslela, že tam "to" bylo?

"Nedobře mluvíš o sloníkovi"... (*)

-----

(*) jedná se o část konkrétního vtipu - např. zde je celý: https://www.funer.cz/vtip/4107/potkaji-se-dva-kamosi-jak-se-mas

pondělí 23. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (33/2021)

Přemýšlím, jak popsat tento týden, který pronásledovala úmrtí jednak v rodině, jednak úmrtí jednoho kocourka, jenž patřil mojí kamarádce I*

Člověk si říká, že ještě není ten čas, takže když se domácímu zvířátku přitíží, běží s ním k veterináři... Ten se snaží pomoci, ale z příznaků, které najde, ví, že to budou maximálně týdny, kdy bude zvířátko ještě v pohodě. A když řeknu "rakovina", nemusím nic dodávat...

Trošku mě mrzí, že jsem onu smutnou zprávičku našel až na facebooku, protože v té době byl mobil zcela vybitý, byť na nabíječce, takže jsem prvotní SMSku našel, až když bylo pod všem. Myslím, že kdybych měl mobil včas nabit, mohl jsem si SMSky logicky všimnout včas a udělat tak něco navíc...

Celý tento kočičí příběh ovlivňoval už středu, kdy kamarádka vezla kocourka na vyšetření s operací, ale už při vyšetření se našla druhá bulka a to na mnohem nebezpečnějším místě. Kamarádku jsme utěšovali a kocourek mezitím dostával kapačku, protože ona bulka nebyl jediný problém. Kapačka pomohla...

Ve čtvrtek měl kocourek dostat další kapačku, o což se kamarádka pokoušela doma a myslím že i úspěšně - díky tomu ale odpadla naše obvyklá kafárna. Ale nelitoval jsem ani trošku...

V oba dny po kapačce kocourek šel a najedl se, takže mu kapačka dokázala aspoň na chvilku ulevit od problémů, v pátek a v sobotu už nejedl. Test krve neukázal v sobotu neukázal od středy žádné zlepšení...

V sobotu jsem toho už moc neudělal, prakticky vůbec nic - hodněkrát jsem se šel podívat na moji spící mourovatou kočičku, která v té době prováděla svůj dlouhý odpolední spánek. A myšlenky bloudily. No a když jsem se dozvěděl o úmrtí svojí další tetičky, tak byl s prací úplný konec...

Kluci  mě začali v ten den večer učit hrát "Tom Clancy's The Division 2" a nejsem si jist, jestli ze mě měli radost, když netušili, co se mi v hlavě děje,  ale v jednu chvíli jsem si všiml, že v kooperativní hře byli všichni tři jinde, než kde jsem byl já. Mám podezření, že jsem nebyl po určitou dobu duševní přítomen

Díky tomu jsem nedostříhal video pro neděli a musel na hodně poslední chvíli točit jiné, navíc byla část neděle vyhrazena na to, abych zajel za kamarádku a trošku ji potěšil (oficiálně jsem měl jen dostat nějaké plodiny ze zahrádky v různém stavu zpracování či konzervování...)

Mohu tak jen konstatovat nějaké úspěchy v mých snech - v snu prvém jsem na závěr jednoho snu v meditační poloze poletoval v kruhu mezi třemi místnostmi, ve snu druhém, jež proběhl o den později jsem naopak byl na půdě ve stylu půdy u mé vesnické babičky a řešil spolu s rodinou za zády, jak projít a nepropadnout se přes shnilé prkno. trošku jsme to tam řešili...

Je ale otázkou, co se stane, až se ten průchod někam (zde teoreticky z půdy do obytných prostor) povede. Mám totiž takové podezření, že bych byl překvapen :-( 

Nebudu říkat, že se mi problém prohnilých prken objevuje jako nějaká předzvěst něčeho, ani že se mi tento symbol objevuje často. Právě naopak - s ničím nekoresponduje. Prostě "je"...

úterý 17. srpna 2021

Velké ježdění v OMSI - Live stream z Fiktivní Bratislavy

Dnes představím dva různé "lajvy" naráz, protože vlastně patří k sobě a prapůvodně ani druhý LIVE neměl vzniknout. Plán "Budeme jezdit denní tramvajové linky v pořadí: 14, 6, 13, 9, 8, 2" se totiž pokazil. Na začátku linky dvě totiž došlo k záseku, který když se mi stal dříve mimo video, vedl k totálnímu zaseknutí nejenom OMSI, ale i k situaci, které se říká "pád počítače". Proto jsem se ve live rychle rozloučil, nasadil monoskop, ale přesto se pokusil o nějaké šikovné kliknutí na správné místo, které by bývalo mohlo hru opět oživit. A ono kupodivu jo... Tím, že jsme neukázali linku 2 celou a pak ani zátah do depa, vznikl další live, a aby nebayl moc krátký, přidalo se něco navíc. Plán "Budeme jezdit denní i noční tramvajové linky v pořadí: 2, 26 a 10" se povedl, i když počítač od třicáté minuty měl opět problémy udržet OMSI v chodu :-(. No a proč to všechno? Chystá se totiž nová verze mapy, o které autor prohlásil že bude na Vánoce, ale už neřekl, kterého roku :-) Osobně to tipuji na Vánoce 2022, protože to autor nechce odbýt a chce vše pořešit co nejlépe, třeba křižovatky...

neděle 15. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (32/2021)

 A je to tu - návrat z dovolené...

V pondělí ráno jsem se hodně bál, co bude a velmi mě překvapilo, že bylo jenom 200 nepřečtených emailů (bývalo to horší, jak ukazují moje starší zápisy na blogu), ale i tak jsem se jimi zabýval docela dlouho. Nemluvě o potřebě přeprogramovat pár (polo)automatických upgradů SW. A pak byl konec pracovní doby a já ani nevím, co jsem obědval...

Úterní ráno začalo vyjížďkou na pobočky, kde se očekávatelně dělo to, že si kolegyně schovávaly problémy pro mě, mé dva kolegy neoslovovaly. Takže jsem ve 13 hodin zjistil, že nemám v sobě žádné jídlo. Kolegyně a kamarádka v jedné osobě mě nakonec odtáhla do kafárny na oběd... Po poměrně ryclém konci jsem na pobočce A* strávil čas až do doby, kdy mi uklizečka oznámila, že to už přeháním a ať mažu domů...

Středa byl relativně klidný den, takže jsem začal připravovat další LIVE, abych ho ve čtvrtek po práci a po nákupech opravdu spustil něco, co do té doby nemělo obdoby, tedy projíždění celé mapy po všech linkách. Skoro se to i povedlo, nebýt toho, že to OMSI v jednu chvíli zdánlivě vzdalo. Takže jsem se rozloučil, nahodil monoskop a čekal, až se to celé prokopíruje na Youtube a odvysílá. O pět vteřin později OMSI poposkočilo, tramvaj znovu zavrčela a po chvilce bylo vše s OMSI v pořádku. Ne tak se mnou, kdy už jsem byl neskutečně ospalý, ale dojel jsem to. 

Až v pátek jsem zjistil, že to pro změnu nepřežilo nahrávání, takže byl velký kus zcela bez zvuku, což znamenalo dodatečné lepení zvukové stopy do videa. Youtube umožňuje přidat jen hudbu..........

Celý pátek byl takový ospalý, aby deset minut před koncem pevné složky pracovní doby (= času, kdy musí být v práci všichni) přijel technik na klimatizaci a měl kecy, že dle něj je klimatizace OK. Tak ji na pět minut vypnul a pak zapnul. Chrčela jak blázen. To už trošku zbledl a jal se z vnitřní jednotky dolovat kus ledu. Vitězoslavně mi jej podal a zkusil to znovu. To už klimačka doslova řvala...¨

Po hodině hledání, přetěsňování spojů a huhlání, že chladící směsi je v klimošce méně, ale v normě se šel jak on, tak já najíst - v mém případě takto pozdě proto, že jsem v tom horku konečně dostal hlad.

Pak znovu technik pustil klimačku a ta se málem ani nerozjela, tolik ledu padlo z výměníku na větrák. Nenápadně jsem se zeptal, kdy vzniká led a proč v takovém množství. "No vždycky, když chybí chladivo" řekl a zbledl. Ani jsem nic nemusel říkat, z mého úsměvu pochopil a konečně chladivo doplnil. A pak i vyndal veškerý zbylý led, zaplnil mi umělohmotnou vaničku, v níž se prodává kilo hroznového vína..

Zbytek pátku jsem prospal doma, sobotu dopoledne věnoval zahrádce, odpoledne výrobě videa na neděli, kdy jsem nakonec musel nechat notebook běžet přes noc, aby se mi dostříhala ta zrychlená část. No a neděli věnoval na společenské věci...

neděle 8. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (31/2021)

Druhý týden na mé dovolené, kdy dělám "technického" vedoucího na dětském táboře nebudu popisovat příliš podrobně, protože se dění na táboře v podstatě usadilo do normálních kolejí.

Když to shrnu - ráno vstanu, pomůžu v kuchyni, pozhasínám venkovní osvětlení a písknu budíček s rozcvičkou. V té době snídám já, protože pískám i nástup na snídani a při snídani dětí už chystáme další program.... Pak nějaké ty výpomoci animačnímu týmu, střih videí, oběd, čištění bazénu (na plavčíka jsem si v tomto týdnu u venkovního bazénu nehrál, buďto pršelo nebo byla zima), a večer je pak v podstatě ráno v opačném pořadí - pískám přípravu na večerku, večerku, rozsvěcím tábor....

A tak jediný den, který je vyjímečný je den celodenního výletu, kdy mám celý den na nedodělky, čištění bazénu a odpočinek. Vyjímečná je i sobota, kdy se hodně uklízí a balí, o neděli nemluvě....

Tolik teorie. Praxe byla taková, že jsem v ono úterý nestihl ani chvilkový spánek, natožpak výlet ke Stromu, ten jsem nestihl ale ani v sobotu, přestože jiné roky ano. Přitom program byl stejný - dával mi šanci si na hodinu odběhnout a tentokrát dokonce hned dvakrát...

Nemůžu najít důvod, proč je to tak jiné, než jindy, kde se ten čas ztratil. Skoro si myslím, že pracuji pomaleji, nebo že jsem více roztěkaný než dříve? Je to divné, ale neumím to posoudit, dokonce mi přijde, že obojí :-( Víc práce určitě nebylo...

Každopádně jsem v neděli ráno stihl uklidit včas svoji chaloupku, kancelář i bazén a jeho blizoučké okolí. Měl jsem připravené i placky, že se ošplouchnu, ale počasí na to nebylo a ani příliš času - při vylezení z bazénu bych se musel začít klepat a v autě zatopit, abych byl svhopen odjet. Alespoň tak jsem si to vyhodnotil...

A tak dopisuji blog a vyjedu za kamarádem na kafe a pokec. A po tom všem pojedu domů...

pondělí 2. srpna 2021

Nasazen ve firmě jako policejní zvěd?

Dnešní ranní sen byl zvláštní a já naprosto nejsem schopen říct, jestli to byl REMAKE, nebo opakování. Ale protože se tam objevila jistá věc, kterou jsem nedávno radil kamarádce, tak si tak trošku myslím, že....

Z reálného pohledu jdu do své druhé práce a vystoupám do patra. Zde ale není ona původní firma, nýbrž firma programátorská a já vstupuji do větší místnosti, kde je veliký oválný stůl, kolem sedí mládenci a programují. Já jsem tu nový a tak jsem vtěsnaný mezi ně. Vedoucí oddělení mě po dopoledni přesadí bokem - jednak mi práce moc nejde, což ostatní viděli, jednak tuší nebo ví, co tu doopravdy dělám. Každopádně mě posadí bokem a odejde.

Zrovna v tu chvíli mám čas na můj zásah a pod linuxem spouštím postupně asi tři různé rutiny, které dělají jistou činnost. Pak přijdou k mému stolu kolegové a zkoušejí mě šikanovat nejprve kvůli národnosti mého otce a pak asi dvěma dalšími pokusy to zkouší znovu a znovu. Na první otázku se jim vysměji, že jo, můj otec byl ............... jako poleno. 

O něco později je naše oddělení na jídle v luxusní restauraci a někteří jsou oblečeni možná až podezřele luxusně. A bum ho - policejní zásah a zatýkačka. "Ještě támhletoho" říkám když jednoho zlosina okrádající firmu policajti chtějí vynechat, ale tím se prozrazuji.

A tak jdu na autobus domů, kde jsou zcela rozházená čísla autobusů, namísto toho, aby jezdilo po našem městě, jezdí autobusy do jiných měst... A tak přejedu kamsi do asie, kde se píše čínskými znaky a s průvodcem vstupujeme do metra. Můžeme jet zelenou trasou 12, nebo červenou s nějakým jednomístným číslem, u které stojíme, s ohledem na cílovou stanici je to jedno.  Po krátkém dohadování se sen přerušil...

neděle 1. srpna 2021

Shrnutí uplynulého týdne (30/2021)

 Trošinku nečekaně začnu nedělí předchozího týdne, ale kdo čte můj blog pravidelně, tak ví, že jsem o tuto neděli zahájil svojí letní kariéru jako vedoucí na táboře, i když to je takové eufemické pojmenování funkce.

Takže jsem v sobotu v noci a v neděli dopoledne za deště vyráběl různé typy seznamů, jedna pro vedoucí, aby věděli, koho mají oddíle, jednak pro hygienu... Prostě taková klasická ajťácká noc protažená až do dopoledne. Něco málo jsem i naspal, ale bylo to hodně těžké - spacák a tenká karimatka nepřispívají k pohodě. Zjistil jsem totiž, že potřebuji trošku něco pod hlavou. abych usnul...

Neděle odpoledne byla o nájezdu vedoucích. Měli jsme najíždět po 14:00, takže když jsem přijížděl ve 13:50, styděl jsem se, že lezu do časů, kdy tábor patřil ještě předchozímu turnusu. Co ale myslíte, byl jsem poslední, částečně i proto, že mě poslední tři auta předjela....

Rychle jsem postavil ajťácké věci na stoly a zprovoznil, abych šel do první linie - respirátor a odchytával jsem přijíždějící auta, tradičně mi pomáhali dva další lidi.

Taktak jsem si našel čas na zabydlení chatičky, povlečení na postýlku jsem si už musel sehnat sám, tou dobou se už nevydávalo. Jako bych to ale neznal, tohle je stará písnička...

V pondělí probíhalo přetřízení dětí ve sportu, který spolek, jehož jméno se na tomto blogu nevyslovuje, což stálo mě a další tři lidičky celý den práce. V těchto dnech si vždy říkám - copak asi dělá těch zbylých zhruba 30? Můžete si tipnout, jaké procento chystá program a materiál na další dny... Kdo tipuje >10% tak ho zklamu... To už víc dělají tzv. návštěvy.

V úterý jsem prožil šok, kdy se mě tři lidé snažili poučovat, jak mám správně dělat svoji práci. Ten poslední přímo u bazénu, o jehož provozování resp. čištění jsem byl znovuproškolen jen já. Pochopitelně, když jsem dělal průběžné čištění,  pár minut předtím, než došly děti. Večer kolem toho byla "hádka", kdy mi došel klid. Došlo k příhodě, kterou bych jindy přešel jenom se zaklením, ale jak se to nastřádalo, tak jsem to nedokázal přejít....

Ve středu měl "vedoucího dne" kluk, který se mnou obvykle nespolupracuje, takže děcka na táboře občas nevěděla, co se pisklo (na prsty), namísto toho, aby se to křiklo megafonem, o který pečuji já. Nechci být vztahovačný a budu stále věřit tomu, že je to jen nechuť udělat pár kroků do kopce¨

Čtvrtek byl v podobném duchu. Pán v klobouku jakožto vedoucí dne si dělá věci tak, že si to odsóluje a to natvrdo i s chybami. Ale jako ano, došel do cíle... Mě naštěstí svitlo v duši díky olympiádě, kdy dopoledne přišla hláška "máme zlato a stříbro z jedné disciplíny". Neboli dvojitý úspěch Jiřího Liptáka a Davida Kosteleckého v trapu tedy ve střelecké disciplíně. V rámci střihání videa jsem se podíval na superfinále i rostřely a mohl jsem si pořídit novou sadu kapesníků, protože jsem si opět štěstím pobrečel. A taky jsem šel ke Stromu...

Pátek, další vedoucí dne, s nímž se mi ale spolupracuje dobře, a bum, opět na olympiádě dvakrát zlatě zahřmělo. Na divoké vodě získal Pleskavec zlato a judista Krpálek se také nenechal zahambit. Zde se povedlo to, že jsem viděl finále přímo, protože děcka zrovna stála frontu na oběd a bylo zbytečné, abych frontu prodlužoval...

Celou sobotu jsem v LARPu hrál takzvanou CP neboli cizí postavu, konkrétně obchodníka, podepsalo se to na mém čele, které je spálené od sluníčka..

Celou neděli budu pískat turnaje...