Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 31. srpna 2014

Překročení šedesátky

Postarší řidičku, která si přesto si potrpí na svůj mladistvý vzhled, zastaví dopravní policista:
"Víte, že jste překročila šedesátku?!"
Ona si sundá brýle, přepudruje se, podívá se do zpětného zrcátka a pak se otočí na policistu:
"Už je to lepší?"

sobota 30. srpna 2014

Pohádka pro dospělé

Žil jednou jeden král a ten měl pěknou dceru. Jednoho dne se jim na zámku ucpala kanalizace, tak zavolali instalatéra. Když přišel, princezna mu nenápadně pošeptala: "Otec ti bude za práci nabízet ledacos. Zlato, stříbro, peníze, slivovici, ale ty nic neber, jen ho požádej o starou rezavou podkovu." Instalatér pár hodin čistil kanály a když byl s prací hotov, nabízel mu otec zlato, šperky, peníze i slivovici, ale instalatér trval na tom, že chce jen rezavou podkovu. Král mu ji, se zjevnou nechutí, dal. Když instalatér odešel, povídá otec král dceři: "To jsme s ním ale pěkně vyjebali, co?"

čtvrtek 28. srpna 2014

Invaze na Ukrajinu

Dneska se celý den objevuje hláška "Rusko provedlo invazi na Ukrajinu". Na internetu se objevilo následující shrnutí:

- výsadkáře zavál vítr kam neměl (http://goo.gl/kx9kOR) a na Ukrajině skončili omylem. Kanaďané byli tak hodní, že pro Rusko pro příště připravili mapu, aby se chudáci zase nezatoulali (http://goo.gl/MLwsKP)

- po Ukrajině se asi prohání T-72, který vlastní pouze ruská armáda (http://goo.gl/g4HyHF), ale Rusko (zatím) pořád tvrdí, že tam žádné neposlalo.

- ruští vojáci tam teda prý nakonec jsou, ale jsou tam v podstatě na dovolené (http://goo.gl/4MfWTq). To se někdo má, že si může jet na dovolenou služebním tankem.

- Putin hraje jak je ochotný vyjednávat a řešit, mezitím (asi omylem v rámci cvičení) obsadili Novoazovsk a jdou si pro přístav v Mariupol, což je strategicky podstatné z toho důvodu, aby mohlo na Ukrajinu pomalu začít bloudit i námořnictvo.

- civilní obyvatelstvo nesmí opustit město Novoazovsk. Určitě to nemá co dělat s živými štíty.


- samozřejmě že na Ukrajině už padlo několik ruských vojáků. Když jejich rodiny řeší co s nimi je, dozví se že byli zabiti při nehodě ve výcviku.

... a každý den je nějaká nová perlička.
Připadá mi to jako jeden velký vtip. Jestli má toto být začátek třetí světové války, tak se někdo za sto let bude při čtení toho jak to začínalo asi hodně bavit.

Je hrozné vidět, jak je Evropa při napadení naprosto bezbranná.


Říct se na to v podstatě nedá nic, než že se všechno zde zmíněné nechá dohledat na netu...

neděle 24. srpna 2014

Někam mi zapadly růžové brýle (aneb Druhá šance - díl druhý)

V pátek jsem tu psal o dávání druhých šancí, jež jsem měl částečně předepsaný a jež prapůvodně obsahoval i větu o jedné konkrétní bílé vráně, s níž jsem měl tu čest v pátek v Praze jednat před 19-tou hodinou, než jsem vskočil do autobusu směr domov.V autobuse jsem pak měl jen sílu na odmazání oné věty a jejím nahrazení povzdechem plus zveřejnit, protože bílá vrána se nekonala...

V sobotu jsem z toho měl takovou zvláštní náladu, že jsem ofouknul prach z walkmana (pro mladší čtenáře: prehistorický předchůdce nositelných MP-trojek), zasunul kazetu a natrefil na známou píseň skupiny "Hudba Praha", v níž zpěvák přizvukuje do zpěvu dívek...

Někam ti nějak, někam ti nějak zapadly
…ty moje růžový
Ty tvoje, ty tvoje růžový brejle
…brejle
Možná sis na ně, možná sis na ně někde sed
…asi jsem si na ně
Na ty svý, na ty svý růžový brejle
…někde sed

Celý text na oficiálním webu skupiny "Hudba Praha" - http://www.hudbapraha.cz/archiv/10-let-hpjp-92?hp=texty&hp_nid=147

A to zjištění, že je na světě o jednu bílou vránu méně, se přitom týká takové bezvýznamné maličkosti, kterých v půlhodinovém povídání pronesete několik, ale v důsledku mě to trápí ještě teď v neděli...

Zkusil jsem se dobrat bodu, kdy tenhle problém vznikl a mé zjištění mě nenadchlo a bodlo u srdce podruhé. Představte si jednoduchou situaci - máte 25 podřízených a na rozlučku s nimi máte připraveno (nepřekvapivě) 25 dárečků. Jste si jist(-a), že obě čísla jsou správně, několikrát jste to kontroloval(-a). Na setkání s podřízenými je rozdáte. Jeden zbyde. Jaká je správná reakce?
a) "Aha, někdo z podřízených nedorazil. Kdo?"
b) "Hm, asi jsem blbě počítala dárečky"

No a pokud se na místě řídíte verzí b) a až dodatečně se vám to rozleží v hlavě a optáte se mezi řečí toho posledního neobdarovaného, co dostal za dáreček, který až v tu chvíli zjistí že se něco dělo a rozdávalo... a že zas (nějakým způsobem) ostrouhal...

A mě tu teď hryže  díru v hlavě dárek stěží v ceně 100 Kč a mnohem bolestnější ztráta iluzí...

Why me?

pátek 22. srpna 2014

Druhá šance?

Ve většině případů se dá "druhá šance" přirovnat k situaci, kdy dáte člověkovi druhý náboj, a to jen proto, že se prvním netrefil ...

Je to prostě tak, když je někdo hajzl, zneužije vás třeba pětkrát a čtyřikrát se za sebe omluví. Kolikrát už jsem přišel o takového takykamaráda nechci vyčíslovat, zvláště pak ty, kteří už mi ani nelezou před oči, naopak by stálo za to napočítat ty bílé vrány, které do této věty nespadají. I když na druhou stranu - zjištění, že mi na tento propočet stačí ruka zasloužilého dřevorubce po třicetiletém kácení stromů by mi na náladě taky nepřidalo.

Achjo ...

pondělí 18. srpna 2014

Dnešním rodičům dělají starosti dvě věci!

Dnešním rodičům dělají starosti dvě věci:
Co z netu stahuje jejich syn a co na něj nahrává jejich dcera.

(nalezeno na diskuzních serverech a facebooku, první mnou zaznamenaný výskyt 15.8.2014)

neděle 17. srpna 2014

Dovolená /7./

Odjezd a jemu předcházející úklid tábořiště je také kapitolou sama pro sebe, jež přežije jen ten nejotrlejší, nebo v mém případě ten nejprotřelejší.

Už jsem za těch víc jak 10 let prožil dost odjezdů i se všemi průšvihy, které při té příležitosti vznikají. Psal jsem tu o tom při těchto příležitostech už mockrát a osvědčila se mi následující taktika

1) Své věci balit klidně i 2 dny předem
2) Dopředu získat deky :-)
3) Při úklidu tábořiště se přihlásit na první přiměřenou věc, kterou zvládnu sám a nikdo mi do toho nebude kecat
4) Oficiálně odjet před okamžikem, kdy se předává tábor provozovateli.

Problém s dekami je ten, že nejenom děcka je různě vytahují ven při přednáškách, sportech, dospělí si z nich dělají kostýmy.. aby pak při předávání chatičky zoufale běhali po táboře a hledali deky, případně je kradli jinde - oni přeci platit ztrátu "starého hadru" nebudou. Jen za poslední dva dny jsem nesbíral 10 dek a využil jejich část u chatičky dětí, kterou jsem měl dozorovat. Jako druhou věc na úklid jsem si vybral úklid klubovny - v nabídce prostor byla jako třetí...

Tím pádem na mě nemohla zbýt určitá nepříjemná místa jako jídelna, záchody, popelnice, která byla přidělována těm, co doufali, že na ně nic k úklidu nevyzbyde...

Vyšlo mi to přímo nádherně - svoje úklidy jsem zvládl tak, že jsem se dobře 15 minut mohl poflakovat, než nastala situace z bodu 4), kdy jsme měli naložit, odvézt (se) a složit zapůjčené podsadové stany a odvoz jako takový přišel nějakých odhadovaných 30 minut předtím, než provozovatel tábora na nás začal spěchat a stresovat nás, že nestíháme, nebo že jsme něco uklidili blbě.

Prostě a krásně - pro mě to všechno vyšlo přímo nádherně!

sobota 16. srpna 2014

Dovolená /6./

Pár lidí se těší na kontrolu od krajské hygienické stanice, pár lidí se jí děsí, pár lidí ji bere jako sport. To je začátek každoročního příběhu, který zažívají všechny tábory, pokud dodržují zákony České země.

Krok první - na hygienu nahlásit, že v tom a tom termínu na tom a tom místě se koná váš tábor.

Letos nahlásil základní rozpis provozovatel tábora s tím, že si pak jednotliví organizátoři akcí dohlásí na sebe kontakty, počty dětí a další oficiální věcičky.

Krok druhý - v termínech, kdy hygiena jezdí, se mít na pozoru a mít vše pintlich

Za těch několik desítek let, co je tábor pořádán to vychytáno máme. Alespoň jsme si to mysleli a tak se nám v minulých letech 2x poštěstilo to, že hygiena přijela a narazila na zamčené chatičky a prázdnou kuchyň - celodenní výlet. Tím pádem prošla jen odemčené prostory, mrkla do papírů a odjela. Pak začla jezdit v jiné dny, ale pořád v určitém rozmezí, takže když letos nepřijela ani v den celodeňáku ani ve dny následující, začalo něco zavánět.

Začalo se zjišťovat, jestli jsme udělali krok jedna a jestli byl krok jedna druhou stranou správně přijat, takže jsem na internetu zjistil několikero telefonních čísel... a do hodinky byla kontrola u nás. Neřeknu vám, jestli jsme byli v plánu na dnešek, nebo jeli extra kvůli nám po telefonickém "bonzu", každopádně přijeli.

Problém byl ale v tom, že děti honíme do úklidu ráno - letos dokonce každý vedoucí má na povel jednu chatičku na úklid a když vědí, že kontrola prošla, už po zbytek dne pořádku moc nedají - to v tom lepším případě, v tom horším vyhází celý kufr při hledání nějaké věci a nic neuklidí zpět. Do obou typů nepořádků se kontrola probíhající o polednách trefila v prvních dvou chatičkách... Co nám bylo platno, že tam strkáme malé děti, abychom je měli vícero na očích a měli krátkou cestu do jídelny.

Kontrolorky byly nemilosrdné a naše hlavní vedoucí si vyslechla přednášku na téma úklid a tato přednáška obsahovala i slova: "Děláte málo leteckých dnů. Kdybyste dětem chatičku víckrát vyházeli, tak si uklízet budou". To nás překvapilo, přestože letecké dny organizujeme...
Naštěstí jsme dostali 30 minut na nápravu a kontrola se mezitím šťárala v papírech a letos to zkoušela fakt dlouho, prošla snad 60 složek dětí a dospělých...

PS: Čtveřitý letecký den proběhl o den později...

pátek 15. srpna 2014

Dnes u doktora

Dneska jsem byl u doktora - sice u zubaře - ale připadal jsem si asi takto.
(Prolinkováno z Facebookovské skupiny příznivců humoru Pavla Kantorka - https://www.facebook.com/groups/Kantorek/)


čtvrtek 14. srpna 2014

Člověk je tak...

Člověk je tak ...
  • Krásný - jak je krásná jeho duše
  • Velký - jak velké je jeho srdce
  • Starý - na kolik se cítí
  • Silný - jak umí pomáhat slabým
  • Šťastný - jak se umí těšit z maličkosstí v životě
  • Moudrý - aby inspiroval a zlepšil život ostatních

úterý 12. srpna 2014

Uvědomění si, až když ...

Někdy si lidé neuvědomují,
co všechno pro ně děláme,
dokud to nepřestaneme dělat.

pondělí 11. srpna 2014

Dovolená /5./

Alkohol na pracovišti je zakazován, ale všichni tak nějak tuší, že tam, kde se k tomu nepřistupuje tak striktně, (anebo není vedoucím zapřisáhlý abstinent), se občas objeví malá lahvinka na připití si k narozeninám ke konci či po konci pracovní doby.

Na dětském táboře pořádaný spolkem, jehož jméno se zde nevyslovuje, jsou už nějakou dobu pravidla jasná - žádný alkohol před dětmi, dítě nesmí poznat že se něco dělo, žádný alkohol mezi budíčkem a večerkou dětí.

Letošní hlavní vedoucí to řekla jasně - chceš si dát večer po večerce něco? Tak vyjdi za tábor a vrať se až vystřízlivíš, třeba spi i ve strouze, protože jinak porušuješ ...... a vyjmenovala několik zákonů a vyhlášek.

Takže když nastala situace, že dva vedoucí měli narozeniny ve stejný den, bylo ji nutno řešit, mimo jiné i tím, že někdo musel zůstat v táboře a střízlivý. Odnesli to "skřivani", tedy já a E*M* a pár kolegyň, které nemají potřebu slavit popíjením do noci.

Letos to dopadlo snad úplně nejlépe, protože po táboře byl v noci klid...A to že mě kolega vytrhl brzy ráno ze spánku, když se vracel? Čert to ven, zvlášť když o 3 hodiny později byl úplně v pohodě a pracoval.

Nechvalme však dne předvečerem, uvidíme, co se nám objeví ve "feedbacku" ať už oficiálním ("Anketa") nebo neoficiálním po skončení tábora....

neděle 10. srpna 2014

Dovolená /4./

Asi jsem pěkná potvora, řekl bych. Minimálně chvílema.

Měl jsem soudcovat jistou akci na táboře, která má v sobě názvu slovo "Memoriál" a která se týká navíc i kamaráda, kterého jsem stihl poznat. Oukej, dělám to už pár let, nevadí mi to, přestože po skončení 11. kola mám v oku nervový tik, hlasivky v háji a chuť tak akorát vyžahnout pivko a zmizet do postele. Typicky to dopadlo bez toho pivka...

Letos mi kamarád nahlásil v komunikátoru, že pojede na memoriál jako účastník a že si na to vezme i košili, černé kalhoty a polobotky, zasvítily mi očička a okamžitě jsem ho v tom nápadu podpořil.

Akce začala a já jakožto soudce začal vyprávět vše potřebné ke hře a na závěr poprosil kamaráda aby vstal. "Tahle si představuji, že bych šel na akci zvanou memoriál oblečen a ne ve špinavém a potrhaném tričku." řekl jsem a dál to neřešil.

Při druhém kole mi padl do oka jeden z hlavních organizátorů tábora - byl jednoznačně převlečen z maskáčového trička do čisťounké bílé košile. To už mi trošku zatrnulo, ale v dalších kolech jsem si všiml dalších převlečených kolegů vedoucích. Tý jo, co se nestane, když se použije sousloví "úcta k mrtvému"

Večer jsem byl naprosto v pohodě, schladil pivem hlasivky, které i tak dostali zabrat, přestože letos to bylo naprosto víc v pohodě než minulé roky. A proč vlastně?

Tradiční vyvolavače nepokojů jsme do hry nepřijali (taktně naznačeno dost předem), já a kolegyně jsme si u organizátorů tábora vyžádali třetího jen a jen na zklidňování dětí, no a samozřejmě si samolibě myslím, že můj proslov, který jsem tentokrát zvolil úplně jiný než předchozí roky taky vykonal své....

sobota 9. srpna 2014

Dovolená /3./

Přemýšlím, jestli nespím, a jestli to, co prožívám letos je o něco lepší než to, co jsme prožívali loni,

letošní skore prvních dvnou dnů je: výpadek dodavatele masa, zeleniny, ožralové chodící v noci přes tábor a beroucí vše, co najdou venku ... Všechno tohle je relativně řešitelné, řezník se nám dokonce omluvil....

Když pak do toho ale přijde situace, kdy rodičA doveze dítě na tábor aby druhý den volal rodičB že je dítě na táboře proti jeho vůli a že si ho ihned odveze....

Dostáváte se pak do začarovaného kruhu, protože pak můžete rodičoviB vydat dítě proti vůli rodičeA, takže vy jste pak ti špatní, dítě z toho má šoky :-(

Vyřizování si účtů mezi rodiči přes dítě je podlost, o třetích osobách nemluvě

PS: Právníci nám potvrdili, že se na tento případ bude na nás vztahovat paragraf o "jednání v dobré víře", jež však pro nás přestal platit v okamžiku kdy se nám ozval rodičB. A v tomhle momentu je asi nejsnažší pokusit se o to, aby se rodiče dohodli (nebo sdělili, kdo má dítě ve skutečné péči, pokud jsou rozvedení), protože pak už je jediná šance oznámit problém "na sociálce", tedy státnímu orgánu

pátek 8. srpna 2014

Levná oprava auta

Ona: "Koukal jsi na tu oranžovou kontrolku, co se včera rozsvítila v autě?"
On: "Jojo, spravil jsem to za 1 300."
Ona: "Tys byl v servisu?"
On: "Ne, na benzínce."

čtvrtek 7. srpna 2014

Zelenina a děti

Občas mě překvapí nějaké to dítě, které zřejmě mělo podobný zážitek jako v tomto vtipu, protože odmítá jíst čerstvou zeleninu, nebo zeleninu vůbec...















Nalezeno na Facebooku ve skupině příznivců humoru Pavla Kantorka - https://www.facebook.com/groups/Kantorek/

úterý 5. srpna 2014

Ninja učedník

Tento sen se mi zdál na táboře a pamatuji si z něj jen ten závěr.

Jako Ninja učeň jdu se svým mistrem do jeho dojo, které má udělané z bývalé tovární haly Dnes však již cvičit nebudeme, takže směřujeme do odpočinkové části. Odemkl si byt, otevřel dveře a naplátkovalčas, takže ho v jednu chvíli vidím u dveří a vdruhou chvíli asi tak o deset metrů dál Prostě v mžiku byl oo pěkný kus dál.

Jsem tak nějak znaven, takže takovéhle opičky nehodlám dělat, asi únava po výcviku, dívám sejak jde mistr do vedlejší místnosti a mě zanechává v předsálí svých soukromých komnat.Nu což, stoleček tu mám, postel taky, tak co ...

Sedám si pomalu na židli a sleduji, kterak zničehož nic letí mistr vzduchem a krev z obličeje se rozstříkává Soudě podle náhle se objevivší další rány, řádí nám tu jiný ninža, který už zvládl umění neviditelnosti. Mistr zůstává ležet mrtev, já stihl za ty dvě sekundy dolem sebe stříknout do vzduchu nějaký ten deodorant, čímž jsem si svůj život prodloužil o nějaké další čtyři vteřiny, kdy se mi ten ninja na moment zviditelnil a já úplně první ráně stihl uhnout...

pondělí 4. srpna 2014

Dovolená 2014 /2./

Den odjezdu vedoucích na tábor, neboli den minus jedna, začal tím,... že jsem šel k zubařovi ... a tam měl čas přemýšlet o včerejší pozdně noční informaci o tom, čeho si děti všimli na loňském táboře a nikomu z vedoucích to neřekli..

Již to ví prvních pár lidí z vedení, řešit se to bude zřejmě až na (oficiální) první poradě a přede všemi, ale to poněkud přeskakuji - návrat od zubaře do práce a práce v práci proběhla tak, že jsem stíhal i předávat mojí práci, kterou už jsem z nějakého důvodu nestihl udělat, dnes byl poklidný den na poruchy...

Hned poté, kdy jsem odjel domů nastala panika a začal jsem hledat mnohé věci, o kterých (v den kdy se toto událo)doufám, že je mám někde zabalené, protože jsem je z domova šíboval do práce a pak i možná zpět a tím pádem zabalená být asi neměla.

V Praze jsem nabíral kolegyni vedoucí a po všech minuloročních zkušenostech jsem čas nabírání určil tak dostatečně dopředu, že i při těchto zmatcích a zpoždění jsem na místo srazu dokázal dorazit se sedmiminutovém předstihu. Kolegyně jako správná dáma dorazila o chvilku později, jela o dvě metra později...

Na sraz a schůzi jsme dorazili jako druhá dvojčlenná skupina, takže super. A teď se tedy začínáme radit.

(Další pokračování bude jen o důležitých věcech, jinak nebude vůbec... Jak jsem psal minule, zápisek je psán v den kdy se stal, ale jeho vydání je úmyslně opožděno...)

neděle 3. srpna 2014

Dovolená 2014 /1./

Také letos vyrážím na dovolenou se šachy a tradičně řeším několik problémů kolem této činnosti. Některé z nich jsou zajímavé, jiné ne, ale některé jsou poněkud... Třeba to, že zde na blogu záměrně letos budu zpožďovat příspěvky na toto téma.

Dnešní první příspěvek bych mohl nazvat podtitulem "dva dny před začátkem" (a den před odjezdem vedoucích) a z prvopočátku to vypadalo, že bude jen velice krátký - tedy o tom, jak jsem konečně začal balit mezi 20:00 a 22:00, načež jsem se šel osprchnout a zarelaxovat. Vše proběhlo normálně, pouze pohled na skřín ve 23 hodin mě přiměl k zaklení - Na skříni byl odložen šachový materiál ve dvou banánových krabicích, který jsem si nezabalil...

Jak se může stát, že jedouc na šachovou akci si nepřibalím šachový materiál se mě neptejte. Pouze vím, že se to stalo...

sobota 2. srpna 2014

Když se ztratí písmenko

Když se z názvu filmu ztratí písmenko a domyslí se pak k tomuto pozměněnému názvu i děj, vznikne třeba toto.... Svého času běžela vlna na toto téma na diskuzních serverech, ale už dlouho jsem nic nového neviděl....

Poslední loupe - Maďarský dokument o hře s ořechy, která se nečekaně zvrhla

Poslední vstřel - Komedie o závěru fotbalové sezóny

Poraz - Drama ze zákulisí judistických závodů

Svícení - Ekologické sci-fi z budoucnosti

U pokladny tál - Rozverná pohádka o zapomenutém sněhulákovi

Obchod na koze - erotický film z burzovního prostředí Jak vycvičit raka - Horor o ovládnutí rakoviny

pátek 1. srpna 2014

Mozek - nejdůležitější orgán?

Motto: "Vždy jsem si myslel, že mozek je nejdůležitějším orgánem v těle. Pak jsem si ale uvědomil, kdo mi to říká!" Pavel Kantorek

Nalezeno na Facebooku ve skupině příznivců humoru Pavla Kantorka - https://www.facebook.com/groups/Kantorek/