Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

středa 31. prosince 2014

Silvestr 2014

A je to tu zas, sedím sám u počítače, pouštím si muziku typu dream, ambient - no prostě alternativní, či koukám na videjka, rolety stažené už bůhvíkolik hodin...

Jolanda komentuje MS


(Na vysvětlenou - na jistých TV stanicích běží pořad, kam se za 99Kč/minutu dovoláte věštci a on vám něco předpoví. Jedním z věštců je jistá Jolanda a zde jsou sestříhané "vejšplechty" namontované na záznam z MS ve fotbale... Jak to podle mě asi tak probíhá si můžete přečíst a podívat zde: http://www.stream.cz/adost/10002751-okradani-v-primem-prenosu, byŤ to pojednává o jiném pořadu, jež však funguje na podobném principu: "Diváku zavolej nám na vysoce zpoplatněnou linku"

Raději si půjdu zazpívat "Tak se zvednem a půjdem tam" v následující písni

Suchý, Šlitr - Calypso o šťastné zemi

úterý 30. prosince 2014

O silvestra se bude zpívat....

O silvestra se bude hrát a zpívat, a aby bylo co zpívat, je potřeba najít nějakou chytlavou melodii a slova. Třebáááá

... ze serveru Videa Česky přeloženou skladbu "Diggy Diggy Hole"
http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/diggy-diggy-hole

Kdyby česká verze nenaskakovala, tak tady je původní verze: https://www.youtube.com/watch?v=ytWz0qVvBZ0

pondělí 29. prosince 2014

Jeden aktuální vtip

Žena přijde k soudu s žádostí o rozvod.
„A z jakého důvodu?” táže se soudce.
„Muž mě nutí jíst to, co jsem mu uvařila!”

neděle 28. prosince 2014

Raději být optimistou....

Raději být optimistou, který se občas plete,
než být pesimistou, který se nikdy nemýlí.

sobota 27. prosince 2014

Kam to jenom vedu?

"Kam to jenom vedu?" ptám se sám sebe a občas přidám i otázku: "Kam to vede svět?"

Nejprve ten svět - 23. prosince 2014 jsem tu psal o "SPAMMING a HACKING na webu pro úzkou skupinu".Útoky pokračují s nízkou intenzitou ještě dnes, útočící strana mě nechává co 4 hodiny (plus minus 30 minut) odpočnout a pak dá další pokusy. Jsem nevyspán a trčím u počítače celé hodiny, ještě ani jednu pohádku jsem neviděl celou! (Je ale pravda, že se ani moc nesnažím)

Předchozí odstavec říká i to, kam to vedu teď o vánoce. Kam jsem to však vedl po celý rok 2014? No podle Facebooku a jeho aplikaci na shrnutí roku zřejmě pouze ke kamarádům do S*, za sestrou do P* a pak už jen do přírody. A ve výběru jsou tři fotky s mými dvěma kamarády ze spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Tenhle automatizovaný souhrn dle nějakých mě neznámých kritérií mě zdrchal, zvlášť když jsem viděl souhry některých dalších lidiček....

Mám také rozbaleny dárky od všech, kteří přišli na návštěvu ke mě, nebo já byl u nich, jeden konrétní dárek už stihl vzbudit hádku :-(

Ach jo...

pátek 26. prosince 2014

Něco krásného pro duši

SCARBOROUGH FAIR (Harp Twins) Camille and Kennerly, Harp Duet


a ještě:
STAIRWAY TO HEAVEN - Led Zeppelin (Harp Twins) Camille and Kennerly

čtvrtek 25. prosince 2014

středa 24. prosince 2014

Nejkrásnější dárek

Asi nejkrásnější dárek mi přinesl ježíšek emailem s mírným předstihem. Cituji část odstavečku z prostředka:
...NEMOHU a ani NECHCI nikdy zapomenout na situaci, kdy jsi mi bez jakéhokoli ohlášení napochodoval do kanceláře, uvařil si mi čaj, sedl si naproti a řekl ať se ti podívám do očí a řeknu ti jak se cítím. Dodnes si tuto situaci velmi silně uvědomuji a NIKDY za to nebudu moci ti dostatečně poděkovat...
(poznámka: Jsou věci, které by se zveřejňovat neměly, proto důvod, proč jsem takto jednal, se tu nikdy neobjeví.)

Koukám na onen email už několikátý den (vždy jen na chvilku :-) ) a to pozitivno v něm stále je, pro mě to má ale další význam - je to pocit, že už snad konečně trošičku umím být empatický...

Přemýšlím teď nad tou situací znovu a zjišťuji i jednu zvláštní(?) věc, že si z této situace nepamatuji její úvodní část, tedy můj průnik do kanceláře, ani nevím jaký čaj jsem to popadl - kromě toho že byl ovocný....

Update: dle došlé SMS byl čaj ananasový :-)

úterý 23. prosince 2014

SPAMMING a HACKING na webu pro úzkou skupinu

Pokud jsem si představoval, že dnes už od nějaké 13-té hodiny budu mít pokoj od práce, pak jsem se mýlil. Někdy po půl čtvrté jsem obdržel pozoruhodný email od kolegy ze spolku, jehož jméno se tu nevyslovuje (toho spolku, nikoliv kolegy :-) )

Štěstí, že už jsem byl doma, protože mi oznamoval, že dostal z našeho webu anonci, že se na nějakou "naši" akci se přihlásil číňan píšící tradiční činštinou. On to měl jako fór od spammera, já v tom viděl pokus o chybu "buffer overflow" natvrdo na webu onoho spolku, protože tak dlouhý text a ještě v kódování pro čínštinu....

A tak jsem začal hledat, co se nám to kde stalo, abych zjistil, že útok právě probíhá - trochu nepříjemné zjištění, naštěstí na rozdíl od firmy Sony, či jiných nadnárodních firem na nás šel útok o setsakra dost slabší, řádově v jednotkách pokusů, ale od dvou hodin v noci se jich našlo dost. Počty též omezoval automatický systém, co na stránkách máme, který po nějakém třetím pokusu o zadání hesla admina částečně zablokuje přístup na stránky z daného PC...

Při té příležitosti jsem zjistil, že podobných pokusů mi už měli organizátoři akcí pod hlavičkou spolku nahlásit dalších šest podobných případů.

Když to shrnu - tak tu máme:
a) Průběžné jednotlivé pokusy o komentářový spam už od konce roku 2013
b) pokusy o uhodnutí hesla admina stránek od dnešní brzké ranní hodiny
c) pokusy o shození webu pomocí nestandartního GET požadavku

ad a) Některé dnešní pokusy mi náš automat hlásí jako "Red Herring"....

Každopádně jsem měl o zábavu postaráno na pět hodin, protože nejprv jsem byl nucen probíhající útok zbrzdit a pak se preventivně pokusit co nejlépe naupgradovat ty části webu, kterou máme od "třetí" strany. Pochopitelně mi automatický upgrade spadl, takže všechno hezky ručně, hned bylo o 2 hodiny později, ani jsem nemrkl. :-(

Byl to hezký předčasný dárek pod stromeček :-(((

pondělí 22. prosince 2014

Až ti bude nejhůř ...

Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe

neděle 21. prosince 2014

Láska a přátelství na jednom místě?

Ptá se láska přátelství:
Proč jsi tu ty, když jsem tu já?
A přátelství odpoví:
Abych vykouzlil úsměv tam, kde ty necháváš slzy...

sobota 20. prosince 2014

Chlast, slast?

Mám za sebou celkem čtyři události, dvě s alkoholem a dvě další bez a každá byla jiná....

Ve čtvrtek jsem na poslední chvilku u přítele sestry zjišťoval, jaký že to kabel potřebuje na propojení mezi počítačem a jejích chytrou televizí (aby se to nemuselo propojovat klasickým VGA kabelem se všemi negativními důsledky pro kvalitu) a její přítel mi nejprve nabídl grog na zahřátí než jsem se vůbec vrhl na průzkum situace a později jsem pokračoval domácí hruškovicí a jedním pivem - tedy takový alkoholický trojboj. Krásně jsme si u toho pokecali, takže původní desetiminutovka na zjištění délky a typu kabelu se příjemně protáhla na dvě hodinky do doby, než se objevila sestra a schválila výsledek...

V pátek mě kolegyně a kamarádka v jednom dopoledne hecovala, jak dlouho vydržím na neoficiální firemní akci a jestli překročím svůj stín a zůstanu déle jak 90 minut a jestli vůbec dokážu přetáhnout 120 minut. Bylo mi jasné, že 120 minut nedám, mimo jiné proto, že v pátek máme relativně pravidelné sezení "RVHP" (nikoliv rada vzájemné hospodářské pomoci, ale "rodinný volnočasový.....") a to nejenom že tentokrát nebylo odvoláno, ale dokonce bylo vyhlášeno jako "velké", navíc je to poslední páteční RVHP v tomto roce, takže jsem se tam ve vlastním zájmu měl dostat. A tak jsem si zařídil odvoz na očekávanou 105. minutu firemní akce od kluka, který na RVHP jel taky a projížděl by jen o ulici vedle, neb se obě akce částečně překrývaly.

Musím přiznat, že jsem si odvoz zajistil schválně (klidně bych mohl přijet na RVHP pomocí MHD i s mírným omluvitelným zpožděním, ale po zkušenostech z minulých firemních akcí jsem věděl, že se na akci budu cítit dobře právě do okamžiku, než se první více napitý člověk či člověčice projeví. A pak druhý, možná i další...

Akce začala a právě po 75 minutách se první člověk projevil a v tu ránu byl u mě konec, přestal jsem se bavit a začal jsem cítit psychickou nepohodu a kolegyně sledovala, jak se co pět minut dívám na mobil a hypnotizuji hodiny, aby poposkočily. Pak mobil ve 110. minutě konečně zazvonil, já se rozloučil a šel hned ven a raději tam pět minut střízlivěl na větru a dešti (měl jsem asi tři jégry v sobě) než kolega dojel.

Akce RVHP byla a vždy je nealkoholická a přesto jsme se na ní báječně bavili...

No a konečně sobota, opět RVHP, kdy jsem si dal domácí dort s domácím (tzn. totálně neošizeným!!!!) marcipánem a přestože pronáším na této verzi RVHP asi tak 1000x méně slov než ostatní, tak se zde přímo královsky bavím. Zvlášť dneska...

Je potřeba alkohol, aby se člověk mohl bavit? Když porovnáte čtvrteční zápisek s druhým pátečním či sobotním, tak zjistíte to, co já teď taky - že to jde jak "s" tak "bez", až mě to teď mírně překvapilo, jenže je rozdíl dát si tři štamprdličky a pivo v rozmezí dvou hodin, nebo lemtat piva jedno za druhým jako jistý (zde na blogu genderově neurčený) kolega?

A přitom to je, jak tím teď nad tím rozmýšlím, jenom o "alkoholové špičce" nebo o "alkoholové opičce" - kdy je člověk zlý, sprostý, nedejbože se chce prát, (v případě opičky pak třeba i plačtivý) tak to je přesně _TO_ místo, kdy mě zábava na daném místě přestává bavit, začnu být nesvůj a jdu raději pryč...

Je 23 hodin a já opět nespím, protože se mi to honí hlavou tam a zase zpět - Proč jen jsem musel mít všechny ty hnusné zážitky s lidmi nasáknutými alkoholem, že mi teď vadí i slabé varianty?!?

Update 0:02 - neděle - hodinku jsem poslouchal meditační hudbu a snažil se myslet na něco hezčího

pátek 19. prosince 2014

Sen se zážitkovou agenturou

Tím že mám dovolenou, jsem si mohl dovolit být vzhůru dost dlouho (a mohu to i hezky začerstva popsat). Nějak se mi nechtělo kolem půlnoci spát a tak jsem pár desítek minut koukal na weby zážitkových agentur hledajíc nějaký zážitek, který by mi stál za utracení penízků, nevědouc jinak, co si sám sobě dát k vánocům - tedy kromě praktických věcí, které potřebuji. Na jednom z webů jsem dokázal pokrátit své teoretické požadavky do tří kategorií: wellnes, létání, zážitek u vody. U některých zážitků jsem si otevřel i detail, abych vděl, jak to probíhá...Tolik tedy k výchozímu bodu snu, který byl ve své podstatě velice krátký.

S pracovníkem zážitkové agentury jedu autem na výchozí bod, blízko jednoho parkoviště v jistém městě, kde necháváme stát agenturní(?) kombík. Po vystoupení z něj přecházíme jednu silnici, kde začíná nezastavěná plocha se zdupanou hlínou. Soudě podle stavu okolí odhaduji, že ročním obdobím ve snu je zima, čemuž odpovídá i teplejší oblečení onoho pracovníka.

No a právě zde začíná ta nejzajímavější část snu. Onen pracovník ode mě kousek poodešel, proměnil se v cosi, co bych přirovnal k bumerangu vyrobeném nejmodernější technologií z lehounkých materiálů v barvě bílé. A vzesl se nad loučkou, kde udělal několik plynulých pohybů, aby se pak stočil ke mě, přistál a proměnil se zpět.

Až doposud nepadlo jedno jediné slovo a to i nadále pokračovalo, pracovník popošel ke mě a pod nohy mi hodil miniaturní verzi onoho bumerangu či křídla pod nohy. Podíval jsem se po něm a zjistil, že se mi ta věcička pod nohama rozplynula, ale tak, že jsem měl nezměřitelný pocit šestého smyslu, jakoby neviditelný "duch" oné věci vstoupil do mě. Pracovník ode mě opět poodešel a opět si poletoval proměněn v ono křídlo.

"Už to asi chápu" říkám opatrně, přidřepávám si, a ...

... nějaký šramot mě ze snu vytrhl. 

Jak tedy dnešní sen skončil nemohu říci, ale protože se opět použily kulisy a část dění z jiného snu, mohu doufat, že by to obdobně jako kdysi skončilo tím, že bych se proměnit dokázal a chvilku létání si užil. Samozřejmě je pak otázkou, co by bylo dál... :-)

Jinak vidno, mé podvědomí si ze tří kategorií vybrat dokázalo...

úterý 16. prosince 2014

"jdu jenom zalejt kytičky"

Příště až použiji tuhle větu, kdy o svojí vlastní dovolenou jdu na moment do práce, si dám pár facek a opravím se.

Ano, původně jsem šel jenom zalít kytičky, jak jsem oznámil s klidným svědomím mamce s tím, že k ní dojdu na oběd k pravému poledni. Ale sám jsem věděl, že to pravda nebude. Ale že až tak velký rozdíl od pravdy...

Do kanclu jsem vstoupil v 9:30 ... a odešel ve 14:30.

Miért csak ilyen van jártál? Je to neuvěřitelné, když do tohoto času musím započítávat i opravy typu "6 krát kliknu dle návodu a jdu od toho" nebo opravuji chyby typu "neskenuje mi skener" tím, že vložím papír do skeneru obráceně, ale bohužel, je to tak.

Některé dny je "podpora uživatelům" přetížena a tohle byl jeden z nich - jeden z kolegů hlídal montéry, druhý pak lítal jako čamrda a já mu takto ulehčoval...

pondělí 15. prosince 2014

Moudra na nevhodném místě?

Dnes večer na mě svítí dvě moudra na Facebooku:

1) Buďte opatrní se slovy, která řeknete. Jakmile jsou vyřčena, mohou být pouze odpuštěna, nikoliv ZAPOMENUTA.

2) Důvěra je jako papír. Jakmile ho jednou zmuchláš, už ho nikdy perfektně nenarovnáš.

Oukej, tato moudra jsou pravdivé, ale když přijdou ve velmi rychlém sledu od mojí příbuzné, která nemá štěstí na chlapy, tak si říkám - co se zase semlelo? :-(

pátek 12. prosince 2014

Návrat ztracených...

Je neuvěřitelné, co všechno dokáže člověk po letech najít a pak i následně upotřebit.

Letos uplynulo 10 let, co se v mém inventurním papírovém archivu uloženém v krabici musely schovávat jisté listiny, tedy z roku 2004 a starší. Byly krásně uklizené v krabici, na níž jsem od roku 2006 nesahal. Tudíž letos čas skartace.

V roce 2006 se mi podařilo ztratit klíče od jednoho objektu...

A co myslíte, že jsem našel při vyklízení krabice? Ano, ano, velmi správně, milý Watsone :-)

Další nálezy, ale tak úplně šťastné nejsou a jeden z nich mi připomněl ... tohle: Teri Logan již není a je to z doby, kdy jsme měli společného vrchního šéfa, a snad právě proto to bolí na duši jako čert. Tedy spíše bolelo, než se mi podařilo z blogu vydolovat a připomenout si příspěvek Rozloučení s Tomíkem, který mi ty nejhorší rány zahojil...

UPDATE 13/12/2014 - Tuhle relikvii jsem vložil na Facebook, kde pár lidí potěšila...

úterý 9. prosince 2014

Naposledy k víkendu

Ještě jednou se vrátím k uplynulému víkendu, a jak slibuji v nadpisu - naposledy.

Po tom, co popisuji jako páteční dění (Několik odvrácených katastrof) a sny z páteční a sobotní noci (Sny, které se nemají zdát) se ještě pokusím dopopsat pozadí a najít tak důvod, proč jsem s povděkem přijal možnost na výmluvu a předčasně odjel. Tedy předčasně - do začátku oficiálního konce zbývalo 30 minut, kdy mělo začít vyhlašování bodování a všeho, co šlo hodnotit a co mělo být odměněno nějakou cenou. Samozřejmě bych dostal kulový jakožto organizátor (byť jen jedné malinké částečky programu, která se odbyla během 2-3 hodin), ale... Pojďme však zpět v čase.

Dalo se očekávat, že se už v pátek nic moc akčního pro dětskou část účastníků neudělá, protože příjezdy mnohých byly zpožděné a pokud se zpozdí i materiál pro hru.... Večer se hrála hra pro dospělé.

Zkusil jsem to spočítat zpětně, kolik těchto her proběhlo za (minimálně) čtyři dosud proběhlé akce zde - toto byla pátá akce a v pátek tím pádem devátá hra pro dospělé, avšak já se podle všeho zúčastnil jako aktivní účastník potřetí. Což je sám o sobě velký poměr, protože jiné akce mají v horní části zlomku číslo limitně blízké nule.

Ale ke hře - hra "pět proti pěti" se vysílala jak v čechách tak na slovensku a organizátorka se chytla videozáznamů slovenských (prý české nenašla) a pokusila se o překlad. Heh, a já s příbuznými na slovensku vůbec nebyl ve výhodě ;-) No abych se nevytahoval,  kolegyně v mém týmu měly taky dost dobré nápady, takže jsme dokázali vyhrát... Spát se šlo v mém případě ihned po hře, avšak přesto přišel onen depresivní sen o kočičce. Nechápu...

Sobota probíhala ve velmi vlažném tempu (jak je na této akci zvykem), zlehka jsem se zapojoval, až přišla večerní hra pro dospělé jíž jsem se účastnil (zlomek účasti na akcích pro dospělé v tomto místě je tedy 4/10). Velmi primitivní hra, řekl bych (ochraňte vajíčko pomocí X věcí tak, aby při pádu z prvního patra nepraskla skořápka), ale pomohl jsem s konstrukcí "airbagu" jako "živý svěrák". Chvilku před závěrečným testem jsem si odběhl na záchod ... a na pár vteřin tam usnul, takže jsem šel následně okamžitě a přesně o půlnoci spát. A bum ho, další sen, s nímž nejsem spokojen.

V neděli ráno mi to vadilo dost, že jsem nemohl vydržet v pokoji, tudíž jsem popošel do prázdné společenky, tam upadl na gauč a konečně se výživně dospal. Po snídaní mi začlo vadit i něco reálného, co jsem ale neuměl specifikovat a měl jsem pocit, že to polehounku zvyšuje mojí nepohodu. Pro změnu jsem zapadl do pokoje a zkusil prospat další hodinku, abych se zklidnil. Až pak jsem se ukázal u programu...

Pak přišel spásný telefonát a pozvánka na kafe do S* (to ale až po zjištění, že jsem daleko od domova a že při návratu zpět pojedu poměrně blízko S*), takže jsem se se všemi při obědě rozloučil a z místa, kde mi bylo čím dál tím psychicky hůř, odejel. Už v autě, po prvních několika set metrech mi bylo hej, tedy až na úsek se silnou mlhou jež se objevil blízko jisté přehradní nádrže...

Dojel jsem do S*, aby mi v tu chvíli přišla v SMSce pozvánka od kamaráda Jardy, jež bydlí nějakých 30km od místa, kde se konala ona akce z níž jsem odjel, ale já už odtamtud byl o dost dál. To zamrzelo...

V S* jsem si vyslechl "rodinné problémy", řekl si své... a naprosto nádherně zrelaxoval u kafíčka s mlíčkem (skoro) přímo od kravičky, v tom kafi prostě nebyla žádná supermarketová napodobenina mléka! O pohodě svědčí i to, že jsem u kafe a pokecu vydržel déle, jak průměrných 45 minut, co mám u sebe vypozorované...

Následný dojezd až domů byl v pohodě a dojel jsem skoro na minutu přesně v čase, kdy bych dojížděl přímo z akce, kdybych tam zůstal do oficiálního konce a byl v prakticky pohodě i duševně, byť jedna skvrnka zůstává, když nad tím uvažuji - odjel jsem z oné původně zmiňované akce a nebylo to čestné a čisté... Hlavně jsem si na tuto akci zde na blogu stěžoval i v minulých letech, zřejmě to tedy bude kandidát na vynechání v příštím roce...

pondělí 8. prosince 2014

Sny, které se nemají zdát

Hodnotit právě uplynulý víkend nějak moc nejde - Celé to bylo takové zvláštní, už jen tím, jaké potíže jsme měli při příjezdu (viz včerejší zápisek: Několik odvrácených katastrof) a také i pomalejší dění na akci se na mě podepisovalo. Anebo za to mohlo místo kde jsem spal, po těch letech co tam jezdíme zcela netradiční?

Sen z pátku na sobotu nebudu nějak moc popisovat, protože to bylo na mě dost depresivní - když se vám zdá o kočičce, jíž jste před lety nechali uspat, jak by se také jinak mohla trápit, a nemůžete s tím nic dělat...

Sny ze soboty na neděli těžko popisovati, protože byly dosti přerušované, díky šramotům kolem a mělkého spánku, až na ten jeden barevný...

neděle 7. prosince 2014

Několik odvrácených katastrof

Tento příspěvek píšu předem už v pátek a měl by vyjít ven v době, kdy budu zpět z akce spolku, jehož jméno se zde nevyslovuje.

To "měl by vyjít" není zdůrazněno bez důvodu, protože pár lidí ze spolku už v pátek mohlo nebýt. V první řadě já.

To si to tak šviháte 130 po suché dálnici a posloucháte, jak vám divně hučí kola, jež jste si sama nasazovala. Je na nich nový zimní vzorek a tak si říkáte - hm, asi jsem ztratil závažíčko, nebo jsem prohodil kola mezi sebou - prostě narušené vyvážení.

Před Prahou už mi to bylo tak divné, že jsem sjel na benzínku, tam si kola proměřil a dofouknul jedno kolo, při té příležitosti jsem dorazil jednu poklici na místo. Na chvilku to dalo pokoj, ale to bylo tím, že jsem po Praze držel nízkou rychlost. Ale už jsem věděl, že je zle. Co mi na autě odchází?

Chtěl jsem mít celou jízdu rychle za sebou a dojet to takříkajíc stůj co stůj. A tak jsem na další část jízdy zvolil hradeckou dálnici. A v nájezdu na ni byla zatáčka doleva a pak doprava. Obě jsem střihl dost rychle a prudce. V jednu chvíli bylo ticho a v druhém to hučelo a už i cvakalo. Bylo to jasné - levé zadní kolo při zátěži.

Okamžitě jsem sjel k nejbližší benzínce, zastavil a osvítil mě duch svatý. Srazil jsem poklici na levém zadním kole a s hrůzou zjistil, že mám povolené šrouby.... Samozřejmě jsem zkontroloval i ostatní kola, ale tam nic. Nechápu to, proč jen levé zadní kolo mělo povolení šrouby a proč jsem po přezutí najel už X kilometrů, ale problém se projevil až nyní.

Zbytek cesty bylo ticho a klid, pouze jsem tradičně hledal "myší díru" na závěr cesty, abych sjel v lese z hlavní silnice na neznačenou silničku, což se ve tmě, lese, mírném dešti a náznaku začínající mlhy dělalo poněkud hůře - krapínek jsem rozčiloval řidiče jedoucího za mnou, protože jsem se "coural" posledních 500 metrů po silnici první třídy sedmdesátkou....

Druhé auto jedoucí mimo dálnice ohlásilo objížďku u G*J*. a problém s mlhou, jež na objížďce neznámým terénem mohlo vést ke sjetí z krajnice. Třetí auto zapůjčila jeho kmenová řidička kamarádovi, takže po D1 se jim nic nestalo, jen 4x stáli v koloně. Čtvrté auto, patřící F* a řízené dalším kamarádem skončilo ve škarpě. (jeho první havárka), naštěstí po vytažení mohli pokračovat dále....

Tak snad jsme si to všichni vybrali...

pátek 5. prosince 2014

OMSI: Linky 71 - 80

OMSI: Linka 71 Great Grundorf v.2
zatím ještě nevydaná mapa (stav z února 2013)
Jumbo Garden - Bauernhof Railway Station - Jumbo Garden


OMSI: Linka 72 Great Grundorf v1
Grundorf Bay → Nottingham Court


OMSI: Linka 72 Great Grundorf v2
Grundorf Bay → Nottingham Court


OMSI: Linka 73 Great Grundorf v2
Bauernhof → Grundorf Bay


OMSI: Linka 73 Great Grundorf v1
Bauernhof → Grundorf Bay


OMSI: Linka 73 Great Grundorf v1
Grundorf Bay → Bauernhof


OMSI: Linka N73 Great Grundorf v1
Grundorf Bay → Krankenhaus


OMSI: Linka N73 Great Grundorf v2
Grundorf Bay → Krankenhaus


Omsi: Linka 74 Great Grundorf v1
Sumputuous Estate → Bauernhof


Omsi: Linka 74 Great Grundorf v1
Bauernhof → Sumputuous Estate


Omsi: Linka 74 Great Grundorf v2
Wah Su Estate → Bauernhof


OMSI: Linka 75 Great Grundorf v1
Sumputuous Est. → Sumputuous Est.


OMSI: Linka 75 Great Grundorf v2
Wah Fu → Wah Fu (okružní)


OMSI: Linka 76 Great Grundorf v1
oba směry


OMSI: Linka 76 Great Grundorf v2
okružní


OMSI: Linka 77 Great Grundorf v1
Krankenhaus → Krankenhaus (okružní)


OMSI: Linka 78 Great Grundorf v2
Grundorf Bay → Peninsula Beach


OMSI: Linka 78E Great Grundorf v2
Wah Fu Estate → University of Grundorf → a zpět (okružní)


OMSI: Linka 79 Great Grundorf v2
Krankenhaus <=> Peninsula Beach


Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku

Automatické opravy v textu jsou občas peklo



Vynálezce automatických oprav textu zemřel.
Jeho potřeb se bude kopat v úvěry večer

čtvrtek 4. prosince 2014

OMSI: Linky 61 - 70

OMSI: Linka 63 Projekt Szczecin
Kollataja → Skolwin
(verze s Karosou)


OMSI: Linka 66 Great Grundorf v2
South Valley Rail. Station <=> Bus Rally (okružní)


OMSI2: Linka 67 Great Grundorf v2
Ching Lam Estate → Mid Levels Plaza


OMSI: Linka 67E Great Grundorf v2
Mid-Levels Plaza <=> River Side


OMSI: Linka N67 Great Grundorf v2
zatím ještě nevydaná mapa (stav z února 2013)
Ching Lam Estate → River Side


OMSI: Linka 68 Great Grundorf v2
Mid-Levels Plaza → Grundorf Bay


OMSI: Linka N68 Great Grundorf v2
South Valley Rail. Station <=> Bauernhof Rail. Station (Circular)



OMSI: Linka 68 Szczecin
Plac Rodla → Kormoranow
(Karosa C734 s barvami MHD Bratislava)


OMSI: Linka 69 Great Grundorf v2
River Side → Krankenhaus


OMSI 2: Linka 70 - Poznań


OMSI: Linka 70 Great Grundorf v2
Wah Fu Estate → Yat Lam Estate


OMSI: Linka 70E Great Grundorf v2
Container Terminals → Grundorf Tunnel Toll Plaza


Linka 70 Poznaň


Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku

Foto benodig geen kommentaar

Fotka, jež pro mě nepotřebuje komentář, dalo by se říci, protože když se na ní podívám já, tak vím...
Babička
Jaká to náhoda chtěla, že zrovna dneska při oslavě narozenin neteře přinesl její bratr notebook a ukazoval nám fotografie, jež převáděl z diapozitivů do počítače. A tam byla i tato fotografie, kterou snad nikdo z přítomných neznal - okamžitě jsem si ji nechal vykopírovat...

Připomnělo mi to vtip, který porovnává počet fotek:
Babička:  1x při křtu, 1x vyšla školu, 2x svatba, 1x s dětmi
Vnučka: 29x šla na večeři s kamarádkou, 18x přinesli první chod, 9x šla na záchod, 119x potkala na záchodě další kamarádku, 46x přinesli účet

Ale zpět k babičce - podle věcí na stole mohu bezpečně usoudit, že je to fotka z pracovního dne a podle konstituce babičky a ostatních fotek ze série bych směřoval fotku relativně krátce kolem roku 1989.

A tak se tu probírám jednotkami fotek s babičkou a vzpomínám na všechno krásné co jsem s babičkou prožil, v podstatě tak oživuji svoji dlouhodobou paměť či chcete-li fixuji svoji paměť, protože nic víc či dokonce něco dalšího hmatatelného po babičce nemám...

Kratince jsem situaci probíral s kamarádem, který mi k té hmatatelnosti řekl zajímavý poznatek. Když někdo blízký zemře, musí vše hmatatelné pryč, aby ti nic toho člověka nepřipomínalo a mohl si na něj pozapomenout, respektive na tu bolest. Avšak po roce až dvou se situace obrátí a pak - kde brát....

Celé tohle všechno má ještě jednu rovinu. Psal jsem tu o stabilitě starších lidí a zmiňoval, že onen problém měla i kamarádka se svojí maminkou. No panečku - musím se jen podivovat, protože tam to vzalo velice rychlý konec - maminka už není...

Je to taky takové téma na zamyšlení - co je lepší? Když to přijde nečekaně a tak říkajíc naráz (u kamarádky necelý týden), anebo když dotyčný leží (téměř) bezmocně v posteli jednotky let. A i tak - je člověk připraven na telefonát z nemocnice (nebo od jiného příbuzného) se slovy "váš příbuzný právě zemřel"?

Je jedno slovo, které jsem kamarádce nedokázal říct do očí a vím, že si ho tu přečte. Je to: "vysvobození". V tomhle případě, kdy člověk utrpí ztrátu někoho blízkého, je velice nebezpečné tohle slovo tomuto člověku říct v okamžiku, kdy je "to" moc čerstvé a bolí to tak říkajíc na srdci i na duši, protože se vždy dočkáte té špatné reakce, až po pár týdnech či měsících je daný člověk ochoten uznat, že toto slovo má své opodstatnění. A to jak z pohledu toho člověka, tak i z pohledu toho zemřelého.

Ano, jsem sralbotka, když jsem to nedokázal, ale po zkušenostech které mám, si už netroufám (s tím slovem, ne s tou kamarádkou!!!). Je to však tím, že po pohřbu právě této babičky se ve mě něco pohlo, takže kolem smrti už bývám "hnusně praktický" až stoický, jak o mě kdosi kdysi řekl, což zvyšuje emoční vyznění toho slova...

Posudek o mě, co je vidět vně a co se děje uvnitř, co není vidět, nechť si každý udělá sám - zde na blogu už je popsáno vícero pohřbů, na kterých jsem byl...

středa 3. prosince 2014

OMSI: Linky 51 - 60



OMSI mapa Szczecin
Linka 57 - Kołłątaja → Warszewo a zpět


OMSI: Linka 59 Szczecin
Płac Rodła → Wiszeslawa a zpět
(na tomto videu jsou vyměněné autobusy na Slovensku se vyskytující)


Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku

úterý 2. prosince 2014

OMSI: Linky 41 - 50

Linka 41
mapa: ?
??? → Swords Manor


Linka 41B
mapa: ?
E-Haarzopf → LWR Abbey Street


Linka: 48
mapa: ?
Ocean park => WFN => Ocean park


Linka 50
mapa: Rheinhausen V3
Rheinaue → Breitwehr


Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku

pondělí 1. prosince 2014

OMSI: Linky 31 - 40

OMSI
Linka 31 - ??? - → ???
(rozšířená mapa Berlína s autobusem SU15)


Linka 34
mapa: Karte Städtedreieck V2


Linka 36
Mapa Gladbeck
GE-HBF  → S-Delitzsch-Strasse



Linka 37
?? to Blanchardstown



Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku

Vědci a jazyk právníků

Kdyby vědci používali jazyk jako právníci, měl by důkaz Pythagorovy věty 67 stran a výřečný matematik by ho u soudu vyvrátil.