Je možné, že vám vaše okolí nerozumí.
To je v pořádku.
Berte to tak, že jste na jiné cestě než oni.
čtvrtek 30. dubna 2015
sobota 25. dubna 2015
Paradox relativity
Na dnešní paradox mě přivedla kamarádka, s níž řeším (její) sny. Na moje doporučení si zapisuje sny, které považuje za vážné. Teď snila jeden sen opakovaně poměrně rychle za sebou, přesně stejné dispozice, přesně stejný děj. A bála se jej sepsat, avšak pak sebrala odvahu a sepsala jej...
Když by se tento sen zdál mě, s mými aktuálními stavy a problémy, tak bych skákal dva metry vysoko radostí a na závěrečnou otázku ve snu bych dokázal odpovědět, avšak ten se zdál kolegyni a jednoznačně se váže k problému, který ji chci pomoci odstranit...
TO je tedy ten paradox, který mě poslal hned 2x do rozhodování, neboť jsem onen sepsaný sen objevil v emailu v okamžiku, kdy jsem už skoro vlezl do vonné koupele, abych byl připraven na RVHP. Výsledkem rozhodnutí byl ten, že jsem na email stihl odpovědět a kolegové z RVHP holt na mě pár minut čekali :-)
A teď to vážně: Problém je, že tento sen je z "pomezí".... Jedno takové pomezí je popsáno i v jedné z kapitol knih o Harrym Potterovi. Wiki o tomto místě říká:
Když by se tento sen zdál mě, s mými aktuálními stavy a problémy, tak bych skákal dva metry vysoko radostí a na závěrečnou otázku ve snu bych dokázal odpovědět, avšak ten se zdál kolegyni a jednoznačně se váže k problému, který ji chci pomoci odstranit...
TO je tedy ten paradox, který mě poslal hned 2x do rozhodování, neboť jsem onen sepsaný sen objevil v emailu v okamžiku, kdy jsem už skoro vlezl do vonné koupele, abych byl připraven na RVHP. Výsledkem rozhodnutí byl ten, že jsem na email stihl odpovědět a kolegové z RVHP holt na mě pár minut čekali :-)
A teď to vážně: Problém je, že tento sen je z "pomezí".... Jedno takové pomezí je popsáno i v jedné z kapitol knih o Harrym Potterovi. Wiki o tomto místě říká:
Po Voldemortově smrtící kletbě se Harry probouzí v prostoru podobném nádraží. Setkává se tam s Brumbálem, který mu vysvětluje, že Voldemort svým kouzlem zabil jen část své duše v Harrym, který může žít dál, a dokončit svůj úkol.
Zdroj: Wikipedia
Harry má v tom místě na výběr - vrátit se a dokončit úkol, anebo "jít dát"
Otázkou je, co je "dál", protože nikdo z nás živých se tam dál nepodíval, podobně jako mnozí ze seriálu Haibane Renmei se nepodívali za Zeď...
Ale zpět ke snům z "pomezí" - zažil jsem si dva typy snů z pomezí. První z nich je prostě normální sen, ze kterého se probudím a nic mi není, kdežto u druhého se člověk vzbudí s bušením srdce a pocitem, že kdyby ve snu udělal chybu, už se neprobudí anebo když jo, tak by se stalo něco strašlivého...
Naštěstí tento druhý typ snu si kolegyně neprožila a onen sen je tedy normální i když pokládá jednu zásadní otázku. Jediné doporučení, které považuji za rozumné je to, že si za denního světla zalezu někam do klidu - nejlépe na zahrádku, chvilku na nic nemyslet, (meditovat), a pak si prostě řádně promyslet co na otázku odpovědět.
I ta odpověď je problém - protože existuje odpověď kterou vystřelíte bez rozmyšlení, ale očekává tuto odpověď i protistrana? Hlavně ta odpověď, která je očekávaná, je někde ukryta ve vašem podvědomí. A tu najít a připustit si jí...
Otázkou je, jestli nemám otevřít s kolegyní zcela nové téma. Objevíte jej?
(psáno na RVHP)
přátelství, mlčení a oddálení
Do přediva každého opravdového přátelství jsou vetkány mlčení a oddálení
Roberta Israeloff
Roberta Israeloff
pátek 24. dubna 2015
Hokejové dozvuky
Jaká maličkost mohla rozhodnout finále mezi Třincem a Litvínovem? Či maličkosti? Třeba to, že: "Fanoušek koupil Litvínovu let. Cesta byla úžasná, děkovali hráči"
Oslavy popisuje další článek z IDNES (v podstatě jsem dneska ještě neměl šanci a čas hledat jinde, ale to jen tak mimochodem), který ale také říká o hráčích a trenérech, kteří odejdou z Litvínova -
Litvínov slaví, hokejisty vítaly davy fanoušků. Avšak i popis od lidiček bydlících v Litvínově, který jsem měl šanci naslechnout vydal za své - rambajs kolem litvínovského zimního stadionu o půl šesté ráno - kdy už se pomalinku očekával příjezd hokejistů - byl jistě "příjemný" budíček....
Oslavy popisuje další článek z IDNES (v podstatě jsem dneska ještě neměl šanci a čas hledat jinde, ale to jen tak mimochodem), který ale také říká o hráčích a trenérech, kteří odejdou z Litvínova -
Litvínov slaví, hokejisty vítaly davy fanoušků. Avšak i popis od lidiček bydlících v Litvínově, který jsem měl šanci naslechnout vydal za své - rambajs kolem litvínovského zimního stadionu o půl šesté ráno - kdy už se pomalinku očekával příjezd hokejistů - byl jistě "příjemný" budíček....
čtvrtek 23. dubna 2015
Hokejový Litvínov je mistr republiky. A moje skóre?
Můj počítač zjevně fandil Třinci, neboť mi internetový přenos začal padat minutu před, aby definitivně spadl asi minutu po konci zápasu, polil jsem si od radosti klávesnici, když jsem chtěl psát oslavné ódy. Ještě, že mám připravenu další - původně k notebooku :-)
Ale co už, vše nemůže jít úplně skvěle...
Za sebe mám radost, že jsem se nechal vyhecovat a po strašlivě dlouhé době šel na hokej na stadion, takže jsem viděl určitou část zápasů letošního ročníku ligy naživo, něco málo z domácích zápasů playoff a samozřejmě také i tři úplně poslední domácí zápasy Litvínova, kdy mi byl vždy doručen lístek od kolegyně za klasickou cenu - jako od pokladny.
Všude se bude zdůrazňovat, že Litvínov v této sezoně nikdy neprohrál víc jak dva zápasy za sebou a také to, že klub existující od roku 1945, tedy 70 let nikdy nezískal zlato respektive zlato z nejvyšší ligy, kde je Litvínov nepřetržitě 56 let.
Jak jsem si stihl najít, Litvínov byl jen 3x na druhém místě (1978, 1991 a 1996)....
(Update 24.4.2015 16hod)
Ale co už, vše nemůže jít úplně skvěle...
Za sebe mám radost, že jsem se nechal vyhecovat a po strašlivě dlouhé době šel na hokej na stadion, takže jsem viděl určitou část zápasů letošního ročníku ligy naživo, něco málo z domácích zápasů playoff a samozřejmě také i tři úplně poslední domácí zápasy Litvínova, kdy mi byl vždy doručen lístek od kolegyně za klasickou cenu - jako od pokladny.
Všude se bude zdůrazňovat, že Litvínov v této sezoně nikdy neprohrál víc jak dva zápasy za sebou a také to, že klub existující od roku 1945, tedy 70 let nikdy nezískal zlato respektive zlato z nejvyšší ligy, kde je Litvínov nepřetržitě 56 let.
Jak jsem si stihl najít, Litvínov byl jen 3x na druhém místě (1978, 1991 a 1996)....
(Update 24.4.2015 16hod)
1 video = hymna Litvínovského týmu
2. video = příjezd do Litvínova s titulem
středa 22. dubna 2015
Zhodnocení víkendu a dnů předcházejících
Zklamání ti otevře oči,
ale uzavře srdce.
Ano, musím říci, že jsem zklamán a myslím že to bylo vidět na všech mých příspěvcích a dodatečných mouder dne, které byly mimo pořadí, jež je v tuto chvíli 1x moudro na pět dnů napsané od minulé středy.
Když se vrátím k pátečnímu příspěvku "Víkend se spolkem podruhé" Klap! tak tam jsem popisoval, co se dělo nevinného ve středu a naznačil jsem k této situaci, že jsem dostal geniální radu od kolegů - Nech si (jako) od manžela kamarádky udělat monokl a ukaž se těm pitomečkům, co tě pomlouvali. Méně chápavým vysvětli, že její manžel si čest ochránil :-)
Těžko říct, kdo všechno si na toto téma špital, pro mě bylo horší poznání druhé, popsané v sobotním příspěvku, Ucha se nadále trhají, kde mi chybí dopopsat ještě jedno zjištění - tedy kromě toho zjištění, že už konečně umím být svině. Je to zjištění, že ještě stále se mi zvedá krevní tlak, když se mi někdo pokusí sáhnout na mojí práci a navíc nespravedlivě sáhnout. Bojím se toho, až se někomu do svých plánů/cílů podaří zapojit můj vztek, který přitom mívám.
U tohoto druhého případu vím jednoznačně, od které osoby toto vzešlo, ale stále nechápu proč. A samozřejmě jsem přemýšlel nad tím, jak se k této osobě chovat. Ono by stačilo pouhé striktní dodržování předpisů směrem k této osobě, aby vznikla "pakárna", ale odvážím se říci, že si nechci zatěžovat svoji karmu, avšak směrem k této osobě platí moudro napsané na úplném počátku tohoto příspěvku a také zřejmě to, které jsem psal v úterý:
Je zlé, když tě někdo zklame,
ale ještě horší je,
když ani nepochopí, že ti ublížil.
Očekával jsem, jestli se něco stane v odvetu na mé svinské chování a stanovil si hranici na úterní pozdní večer, kdy měla přijít, ale nepřišla ani do této chvíle. I to má svoji vypovídací hodnotu a to jak o oné osobě, tak i o mě...
/Kéž bych měl pravdu a ovzduší se definitivně vyčistilo/
ale uzavře srdce.
Ano, musím říci, že jsem zklamán a myslím že to bylo vidět na všech mých příspěvcích a dodatečných mouder dne, které byly mimo pořadí, jež je v tuto chvíli 1x moudro na pět dnů napsané od minulé středy.
Když se vrátím k pátečnímu příspěvku "Víkend se spolkem podruhé" Klap! tak tam jsem popisoval, co se dělo nevinného ve středu a naznačil jsem k této situaci, že jsem dostal geniální radu od kolegů - Nech si (jako) od manžela kamarádky udělat monokl a ukaž se těm pitomečkům, co tě pomlouvali. Méně chápavým vysvětli, že její manžel si čest ochránil :-)
Těžko říct, kdo všechno si na toto téma špital, pro mě bylo horší poznání druhé, popsané v sobotním příspěvku, Ucha se nadále trhají, kde mi chybí dopopsat ještě jedno zjištění - tedy kromě toho zjištění, že už konečně umím být svině. Je to zjištění, že ještě stále se mi zvedá krevní tlak, když se mi někdo pokusí sáhnout na mojí práci a navíc nespravedlivě sáhnout. Bojím se toho, až se někomu do svých plánů/cílů podaří zapojit můj vztek, který přitom mívám.
U tohoto druhého případu vím jednoznačně, od které osoby toto vzešlo, ale stále nechápu proč. A samozřejmě jsem přemýšlel nad tím, jak se k této osobě chovat. Ono by stačilo pouhé striktní dodržování předpisů směrem k této osobě, aby vznikla "pakárna", ale odvážím se říci, že si nechci zatěžovat svoji karmu, avšak směrem k této osobě platí moudro napsané na úplném počátku tohoto příspěvku a také zřejmě to, které jsem psal v úterý:
Je zlé, když tě někdo zklame,
ale ještě horší je,
když ani nepochopí, že ti ublížil.
Očekával jsem, jestli se něco stane v odvetu na mé svinské chování a stanovil si hranici na úterní pozdní večer, kdy měla přijít, ale nepřišla ani do této chvíle. I to má svoji vypovídací hodnotu a to jak o oné osobě, tak i o mě...
/Kéž bych měl pravdu a ovzduší se definitivně vyčistilo/
úterý 21. dubna 2015
Fukušima - čtyři roky poté
Dneska se trošinku vrátím k problému jaderné elektrárny Fukušima, protože se v poslední době objevili dva nové články, o nichž se domnívám, že se mezi "lid obecný" příliš nedostaly.
Souhrnně za všechny čtyři roky mám sbírku nejdůležitějších odkazů na stránce o Fukušimě, zpětně jsem doplnil odkazy i za rok 2014...
pondělí 20. dubna 2015
Čtení o kouření
„ Čtu v poslední době tak strašné věci o kouření, že jsem se tedy rozhodl přestat číst.“
Winston Churchill
Winston Churchill
neděle 19. dubna 2015
"Víkend se spolkem podruhé" (teď už doopravdy)! Klap!
Minulý a tento víkend jsem měl spolkový se dvěma různými spolky, přičemž jsem rozhodnut si z obou psát průběžně záznam a pak ... se rozhodnout. O čem? A jak? To ještě sám pořádně nevím, avšak určitá řešení mám, od obyčejných až po radikální, že dám práci ve spolku, jehož jméno se tu nevyslovuje, vale. První akce byla s více dětmi, ta druhá byla z tohoto pohledu menší...
Velmi podobně začíná první z příspěvku, tedy z prvního víkendu a já i u tohoto postupoval stejně. Avšak....
/Pátek 17:00/
Měli jsme začínat mezi 16:15 a 17:00, jenže se slézáme jako šváby na pivo, je vidět, že mnozí z nás v práci pracovali do poslední chvíle, anebo řešili problémy doma, takže když jsem s vytřeštěným zrakem do místa konání doběhl s vyplazený jazykem doběhl první, poněkud mě to překvapilo, ale jen o dvě minutky později přijelo první auto.... Hodně si povídáme, dost z nás se vzájemně dlouho nevidělo. A teď už začneme doopravdy ....
/Pátek 20:00/
Nemajíc sebou kuchaře, zahřešili jsme a objednali pizzu, dítko s dietou dostalo své předvařené jídlo s dietou. Děcka si vystačila sama s jednomužným dohledem, my ostatní pro dnešek mohli hrát hru zvanou Gurps, protože v "totálně plném" počtu budeme až v sobotu odpoledne.
Každopádně Gurps jsme si zahráli relativně dostatečně, jen je potřeba, aby někdo z nejrozumnějších,což jsem zase -bohužel - já, hlídal běh hry a zavčasu pomocí zvonečku zatrhl debatu vedoucí od tématu hry. I přes svou funkci jsem se slušně bavil.
/Sobota 13:30/
Tím, že se akce koná prakticky v místě pobytu všech zúčastněných, může každý spát doma a případně se nějakých částí nezúčastnit. Vynechal jsem výlet po horských kopcích... Avšak teď to bude vysloveně povinné, protože se aktivní členové musí sejít na členské schůzi a pak si zahrát hru, zřejmě opět GURPS ve fantasy světě
/Sobota 16:01/
Právě skončila dvojhodinová tématická debata na téma "co dál". Tento spolek totiž ještě nepožádal o přeregistraci podle nového občanského zákoníku a má na to jen zbytek roku, jenže... Zbylo nás aktivních dospělých jen osm, ostatní se odstěhovali, přestali se účastnit a také jich pár zesnulo. Okej, je nás osm, z toho mnozí pracují na směny, někteří dokonce na nepravidelné směny a co teď s tím? Kdo se bude o spolek starat jako předseda? A kdo bude sedět v povinných orgánech, které spolek má být? Potřebujeme vůbec být ve spolku? Potřebujeme být ve svém spolku? Potřebujeme .... ?
Je to mrzuté, ale musím konstatovat, že nás osm, co zbylo, a chceme hrát hry typu GURPS doplněné o stolní hry jsme v podstatě sbírka několika již rozpadlých skupin, každý z nás si prožil rozpad minimálně jedné skupiny a dá se očekávat, že nějaké ty dvě tři skupinky, které jsou v blízkém okolí, o nichž víme a dělají totéž, se postupně také rozpadnou a teoreticky se můžeme mírně rozrůst o jejich zbylé, pokud činnost udržíme....
Každopádně děcka si samostatně hrají pod dozorem příbuzného jednoho z nás (který je jen pasivně dohlíží) a my se od této chvíle můžeme věnovat hraní
/Sobota 21:00/
Už doma, akce skončila, v neděli nic nebude, což u tohoto spolku bývá vždy, když se podaří dva předchozí dny. A že se věru podařily.
Pro mě osobně to má zajímavou dohru, kdy jedna z variant, jak budu pokračovat s oběma spolky, začal nabývat na reálnosti. Má se nás osm nechat kooptovat do spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje? Respektive sedm, když já v něm jsem....
Každopádně jsme se královsky bavili všichni a i proto jsem si jist, že činnosti této sešlosti lidí, ať už to se spolkem dopadne jakkoliv, se nechci vzdát.
Velmi podobně začíná první z příspěvku, tedy z prvního víkendu a já i u tohoto postupoval stejně. Avšak....
/Pátek 17:00/
Měli jsme začínat mezi 16:15 a 17:00, jenže se slézáme jako šváby na pivo, je vidět, že mnozí z nás v práci pracovali do poslední chvíle, anebo řešili problémy doma, takže když jsem s vytřeštěným zrakem do místa konání doběhl s vyplazený jazykem doběhl první, poněkud mě to překvapilo, ale jen o dvě minutky později přijelo první auto.... Hodně si povídáme, dost z nás se vzájemně dlouho nevidělo. A teď už začneme doopravdy ....
/Pátek 20:00/
Nemajíc sebou kuchaře, zahřešili jsme a objednali pizzu, dítko s dietou dostalo své předvařené jídlo s dietou. Děcka si vystačila sama s jednomužným dohledem, my ostatní pro dnešek mohli hrát hru zvanou Gurps, protože v "totálně plném" počtu budeme až v sobotu odpoledne.
Každopádně Gurps jsme si zahráli relativně dostatečně, jen je potřeba, aby někdo z nejrozumnějších,což jsem zase -bohužel - já, hlídal běh hry a zavčasu pomocí zvonečku zatrhl debatu vedoucí od tématu hry. I přes svou funkci jsem se slušně bavil.
/Sobota 13:30/
Tím, že se akce koná prakticky v místě pobytu všech zúčastněných, může každý spát doma a případně se nějakých částí nezúčastnit. Vynechal jsem výlet po horských kopcích... Avšak teď to bude vysloveně povinné, protože se aktivní členové musí sejít na členské schůzi a pak si zahrát hru, zřejmě opět GURPS ve fantasy světě
/Sobota 16:01/
Právě skončila dvojhodinová tématická debata na téma "co dál". Tento spolek totiž ještě nepožádal o přeregistraci podle nového občanského zákoníku a má na to jen zbytek roku, jenže... Zbylo nás aktivních dospělých jen osm, ostatní se odstěhovali, přestali se účastnit a také jich pár zesnulo. Okej, je nás osm, z toho mnozí pracují na směny, někteří dokonce na nepravidelné směny a co teď s tím? Kdo se bude o spolek starat jako předseda? A kdo bude sedět v povinných orgánech, které spolek má být? Potřebujeme vůbec být ve spolku? Potřebujeme být ve svém spolku? Potřebujeme .... ?
Je to mrzuté, ale musím konstatovat, že nás osm, co zbylo, a chceme hrát hry typu GURPS doplněné o stolní hry jsme v podstatě sbírka několika již rozpadlých skupin, každý z nás si prožil rozpad minimálně jedné skupiny a dá se očekávat, že nějaké ty dvě tři skupinky, které jsou v blízkém okolí, o nichž víme a dělají totéž, se postupně také rozpadnou a teoreticky se můžeme mírně rozrůst o jejich zbylé, pokud činnost udržíme....
Každopádně děcka si samostatně hrají pod dozorem příbuzného jednoho z nás (který je jen pasivně dohlíží) a my se od této chvíle můžeme věnovat hraní
/Sobota 21:00/
Už doma, akce skončila, v neděli nic nebude, což u tohoto spolku bývá vždy, když se podaří dva předchozí dny. A že se věru podařily.
Pro mě osobně to má zajímavou dohru, kdy jedna z variant, jak budu pokračovat s oběma spolky, začal nabývat na reálnosti. Má se nás osm nechat kooptovat do spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje? Respektive sedm, když já v něm jsem....
Každopádně jsme se královsky bavili všichni a i proto jsem si jist, že činnosti této sešlosti lidí, ať už to se spolkem dopadne jakkoliv, se nechci vzdát.
I takto se dal sledovat finálový zápas v hokeji
...na stařičkém černobílém televizoru Merkur, jež jsem podědil po jedné ze svých zesnulých babiček, hrající přes SetTopBox.
A musím řici, že mě to bavilo mnohem více, než na velké barevné LCD obrazovce v obýváku, nebo u počítače při přenosu přes internet....
Prostě a krásně - kouzlo radosti je možno vyvolat různě, avšak povede se jen někdy :-)
Východní Moudrost: žij a zachovávej klid.
1. Žij a zachovej klid. Přijde čas a květy rozkvetou samy o sobě.
2. Neboj se otálet, boj se zastavit.
3. Úskok života spočívá v tom, že nejde umřít mlád co možná nejpozději.
4. Pokud to nezmění ticho k lepšímu, nemluvte.
5. Silný překoná překážku, moudrý celou cestu.
6. Jestli jsi zakopl a upadl, neznamená to ještě, že jdeš špatným směrem.
7. Chatrč, kde se smějí, je bohatší než usedlost, kde si stýskají.
8. Když uděláš chybu, dej se rovnou do smíchu!
9. Člověk, který dokázal pohnout skálou, začal tím, že přenášel malé kamínky.
10. Vždycky se na věci dívej z té světlejší stránky – a když žádnou nemají, natírej tu tmavou, až se bude blýskat.
11. Vše, co se děje, děje se právě včas.
12. Kdo poukazuje na tvoje nedostatky, není vždycky nepřítel; kdo mluví o tvých přednostech, nemusí vždycky být přítel.
13. Ti, kdo se umějí červenat, nemohou mít černé srdce.
14. Nestrachuj se, že nevíš. Strachuj se, že se neučíš.
15. Je lepší jeden den být člověkem, než po tisíc dnů stínem.
16. Ať vítr fouká jak chce silně, hora se před ním neskloní.
17. Přítel bez vady na světě nebývá; budeš-li hledat vadu, zůstaneš bez přítele.
18. Neštěstí vchází do těch dveří, které se před ním otvírají.
19. Domov máš tam, kde jsou klidné tvé myšlenky.
20. Nejvhodnější chvíle k zasazení stromu byla před dvaceti lety. Následující nejvhodnější chvíle je dnes.
2. Neboj se otálet, boj se zastavit.
3. Úskok života spočívá v tom, že nejde umřít mlád co možná nejpozději.
4. Pokud to nezmění ticho k lepšímu, nemluvte.
5. Silný překoná překážku, moudrý celou cestu.
6. Jestli jsi zakopl a upadl, neznamená to ještě, že jdeš špatným směrem.
7. Chatrč, kde se smějí, je bohatší než usedlost, kde si stýskají.
8. Když uděláš chybu, dej se rovnou do smíchu!
9. Člověk, který dokázal pohnout skálou, začal tím, že přenášel malé kamínky.
10. Vždycky se na věci dívej z té světlejší stránky – a když žádnou nemají, natírej tu tmavou, až se bude blýskat.
11. Vše, co se děje, děje se právě včas.
12. Kdo poukazuje na tvoje nedostatky, není vždycky nepřítel; kdo mluví o tvých přednostech, nemusí vždycky být přítel.
13. Ti, kdo se umějí červenat, nemohou mít černé srdce.
14. Nestrachuj se, že nevíš. Strachuj se, že se neučíš.
15. Je lepší jeden den být člověkem, než po tisíc dnů stínem.
16. Ať vítr fouká jak chce silně, hora se před ním neskloní.
17. Přítel bez vady na světě nebývá; budeš-li hledat vadu, zůstaneš bez přítele.
18. Neštěstí vchází do těch dveří, které se před ním otvírají.
19. Domov máš tam, kde jsou klidné tvé myšlenky.
20. Nejvhodnější chvíle k zasazení stromu byla před dvaceti lety. Následující nejvhodnější chvíle je dnes.
sobota 18. dubna 2015
Ucha se nadále trhají
Z hlediska pracovního v mém hlavním pracovním poměru se ucha od džbánů i nadále trhají. Už jsem jeden důvod naznačil v pátečním příspěvku . Jenže se kolem mě dějí nejenom pomluvy, ale i pokusy bránit studentské praxi, jež se má dít i na konkrétní pobočce pod mým vedením. Bohužel je tam jedno "ale", takže na této pobočce už právě z principu pomluv budeme jen na absolutně nezbytnou dobu, o to více času budeme na hlavní pobočce, což se i hodí, ale jedné osobě se to stále nelíbilo, byl ji žinantní i ten malý kousek času. A já to řeknu natvrdo - i 15 minut na pobočce s oním studentem ve stylu rychlé exkurze bylo moc...
V okamžiku, kdy se mnou toto téma naprosto nečekaně začne probírat vedoucí dané pobočky a na otázku "A" řekne cosi, co je v naprostém nesouladu s tím, co mi řekla osoba druhá, tak je prostě něco špatně. To mě tedy pochopitelně dojalo a tak jsem této vedoucí položil i otázku "B" a "C". A nevěřil jsem vlastním uším.
Určité otázky jsem (znovu-)položil o dvě hodiny později osobě druhé a večer si k těmto dvou osobám přiřadil odpovědi z dřívějška od osoby třetí, té, co se jí nelíbí studentská praxe. A znovu jsem nevěřil, tentokrát svému vědomí. "Jsem blbej, nebo navedenej?" řekl jsem si nahlas a nakreslil jsem si mřížku 3x3 a do ní si zjednodušeně vyplnil odpovědi ANO // ANO+ALE // NE na ony otázky.
Výsledek mě znovu nemile překvapil, takže bych na rozklíčování záhady musel jít logicky jako detektiv a třeba si zkusit odpovědět na otázku, jestli odpověď na konkrétní otázku je u všech osob stálá, nebo se proměňuje podle toho, komu je odpovídáno... Anebo jsem na to mohl jít jako svině svinutá.
Vybral jsem si variantu "svině" a v pátek ráno zašel za hlavní vedoucí, tedy za přímou nadřízenou vedoucí oné pobočky a naznačil jí problém s onou praxí a požádal jí o názor, načež jsem jedním dechem zdůraznil že tento názor chci napsat na onu pobočku. Názor mi byl sdělen a odeslání schváleno. Což jsem i udělal a pak už jen čekal jak lovec na číhané.
Žel, neudělal jsem ani hovor s velkou vedoucí ani onen email úplně dokonale, takže proběhlo i několik emocí navíc, které proběhnout nemusely, avšak v mé "mřížce" udělaly jasněji. Jedno ucho od džbánu se odlomilo a rozbilo tak, že nemám snahu se i jen pro to ucho shýbat.
Bohužel celé to dění se dotklo i osoby druhé, a já se jenom mohu obávat toho, jestli dojde k nějakému radikálnímu řešení, protože jak já, tak ona se logicky dobrala toho, že v oné tabulce jsou odpovědi jisté osoby dost .... mimo.
A já teď sedím u počítače už třetí hodinu, cumlám u toho zvětralé pivo a necítím se u toho dobře, když tohle popisuji, zvlášť, když jsem onu třetí osobu podporoval v určitých dobách, které pro ni nebyly dobré a tykám si s ní (respektive doteď jsem si s ní tykal)
Nevím, co mělo být skutečným výsledkem oné lapálie s pomluvou a druhé lapálie se studentskou praxí, co tím třetí osoba sledovala, jisté je že je důvěra rozbita na vícero frontách. Což je minimálně pro mě fakt špatně...
Každopádně "Washiho hádanka" aplikovaná na tuto situaci mi říká jasně, co mám dělat.Dokonce říká i to co nemám dělat. Takže teď překontroluji celý tento příspěvek, odešlu jej na blog, a ............................................................................
V okamžiku, kdy se mnou toto téma naprosto nečekaně začne probírat vedoucí dané pobočky a na otázku "A" řekne cosi, co je v naprostém nesouladu s tím, co mi řekla osoba druhá, tak je prostě něco špatně. To mě tedy pochopitelně dojalo a tak jsem této vedoucí položil i otázku "B" a "C". A nevěřil jsem vlastním uším.
Určité otázky jsem (znovu-)položil o dvě hodiny později osobě druhé a večer si k těmto dvou osobám přiřadil odpovědi z dřívějška od osoby třetí, té, co se jí nelíbí studentská praxe. A znovu jsem nevěřil, tentokrát svému vědomí. "Jsem blbej, nebo navedenej?" řekl jsem si nahlas a nakreslil jsem si mřížku 3x3 a do ní si zjednodušeně vyplnil odpovědi ANO // ANO+ALE // NE na ony otázky.
Výsledek mě znovu nemile překvapil, takže bych na rozklíčování záhady musel jít logicky jako detektiv a třeba si zkusit odpovědět na otázku, jestli odpověď na konkrétní otázku je u všech osob stálá, nebo se proměňuje podle toho, komu je odpovídáno... Anebo jsem na to mohl jít jako svině svinutá.
Vybral jsem si variantu "svině" a v pátek ráno zašel za hlavní vedoucí, tedy za přímou nadřízenou vedoucí oné pobočky a naznačil jí problém s onou praxí a požádal jí o názor, načež jsem jedním dechem zdůraznil že tento názor chci napsat na onu pobočku. Názor mi byl sdělen a odeslání schváleno. Což jsem i udělal a pak už jen čekal jak lovec na číhané.
Žel, neudělal jsem ani hovor s velkou vedoucí ani onen email úplně dokonale, takže proběhlo i několik emocí navíc, které proběhnout nemusely, avšak v mé "mřížce" udělaly jasněji. Jedno ucho od džbánu se odlomilo a rozbilo tak, že nemám snahu se i jen pro to ucho shýbat.
Bohužel celé to dění se dotklo i osoby druhé, a já se jenom mohu obávat toho, jestli dojde k nějakému radikálnímu řešení, protože jak já, tak ona se logicky dobrala toho, že v oné tabulce jsou odpovědi jisté osoby dost .... mimo.
A já teď sedím u počítače už třetí hodinu, cumlám u toho zvětralé pivo a necítím se u toho dobře, když tohle popisuji, zvlášť, když jsem onu třetí osobu podporoval v určitých dobách, které pro ni nebyly dobré a tykám si s ní (respektive doteď jsem si s ní tykal)
Nevím, co mělo být skutečným výsledkem oné lapálie s pomluvou a druhé lapálie se studentskou praxí, co tím třetí osoba sledovala, jisté je že je důvěra rozbita na vícero frontách. Což je minimálně pro mě fakt špatně...
Každopádně "Washiho hádanka" aplikovaná na tuto situaci mi říká jasně, co mám dělat.Dokonce říká i to co nemám dělat. Takže teď překontroluji celý tento příspěvek, odešlu jej na blog, a ............................................................................
pátek 17. dubna 2015
"Víkend se spolkem podruhé" Klap!
Tak už běží akce se druhým spolkem první hodinu a já bych rád začal popisovat to, co se děje dnes, abych měl na porovnání dva texty, vysvětlení je v tom prvním příspěvku z minulého víkendu: "Víkend se spolkem poprvé" Klap!
Jéénže - ve středu se udála taková jedna nevinná akce, kdy jsem byl na hokeji na finálovém zápase a zřejmě před druhou třetinou byl delší záběr do diváků, já byl uprostřed žlutého davu .. a kolegyně z práce stála vedle mě. To vyvolalo reakci kladnou (aktuálně 9x) ve stylu "ahoj viděl jsem tě" (když mi to řekl prodavač v krámě, tak jsem se už málem chytal za hlavu), jenže také reakci ve stylu "rozbíjíš cizí manželství".
Nejkrásnější na celé situaci je to, že její manžel stál vedle a já těm dvou dělal křena, kolem stáli jejich další kamarádi a přátelé....
Každopádně to teď kamarádi na této spolkové akci vymysleli , jak z této situace ven. Popíšu za "chvilku" včetně dalších událostí co se kolem toho dělo a co jsem udělal za protiopatření. Zdá se, že jsem se konečně poučil...
Jinak se opět osvědčilo moudro, které bylo napsané před měsícem a které se zobrazilo ve středu -
Někteří lidi jsou mi vzorem...
vzorem toho, jakým nechci být.
A je to pravda, teď mám čerstvě jednoho člověka, který podle mě za těmi všemi problémy stojí....Pokračování této části příběhu bude tady
Please stand by. Stay tuned.... Pokračování bude v novém příspěvku, sepíšu hned v nějaké volné chvilce, teď budu muset bystřit nejenom na děti....
Jéénže - ve středu se udála taková jedna nevinná akce, kdy jsem byl na hokeji na finálovém zápase a zřejmě před druhou třetinou byl delší záběr do diváků, já byl uprostřed žlutého davu .. a kolegyně z práce stála vedle mě. To vyvolalo reakci kladnou (aktuálně 9x) ve stylu "ahoj viděl jsem tě" (když mi to řekl prodavač v krámě, tak jsem se už málem chytal za hlavu), jenže také reakci ve stylu "rozbíjíš cizí manželství".
Nejkrásnější na celé situaci je to, že její manžel stál vedle a já těm dvou dělal křena, kolem stáli jejich další kamarádi a přátelé....
Každopádně to teď kamarádi na této spolkové akci vymysleli , jak z této situace ven. Popíšu za "chvilku" včetně dalších událostí co se kolem toho dělo a co jsem udělal za protiopatření. Zdá se, že jsem se konečně poučil...
Jinak se opět osvědčilo moudro, které bylo napsané před měsícem a které se zobrazilo ve středu -
Někteří lidi jsou mi vzorem...
vzorem toho, jakým nechci být.
A je to pravda, teď mám čerstvě jednoho člověka, který podle mě za těmi všemi problémy stojí....Pokračování této části příběhu bude tady
Please stand by. Stay tuned.... Pokračování bude v novém příspěvku, sepíšu hned v nějaké volné chvilce, teď budu muset bystřit nejenom na děti....
středa 15. dubna 2015
úterý 14. dubna 2015
pondělí 13. dubna 2015
Postranní úmysly (2.)
Navazuji na svůk článek z minulého týdne - "Postranní úmysly" ......
Někdy čelíš těžkostem,
ne proto že děláš něco špatně,
ale proto,
že to děláš dobře.
.... a myslím, že nemusím nic dodávat, tedy kromě toho, že ťafka přišla z něčekané strany, ze které ještě nikdy nepřišla :-(
Někdy čelíš těžkostem,
ne proto že děláš něco špatně,
ale proto,
že to děláš dobře.
.... a myslím, že nemusím nic dodávat, tedy kromě toho, že ťafka přišla z něčekané strany, ze které ještě nikdy nepřišla :-(
neděle 12. dubna 2015
"Víkend se spolkem poprvé" Klap!
Tento a následující víkend budu mít spolkový (respektive první víkend právě skončil) se dvěma různými spolky, přičemž jsem rozhodnut si z obou psát průběžně záznam a pak ... se rozhodnout. O čem? A jak? To ještě sám pořádně nevím, avšak určitá řešení mám, od obyčejných až po radikální, že dám práci ve spolku, jehož jméno se tu nevyslovuje, vale. První akce bude s více dětmi, ta druhá bude z tohoto pohledu menší...
/Sobota 7:01/
Mám teď hodinku času, než bude snídaně a tak se mohu pokusit popsat dění od úterka. Až do úterý jsem měl dojem, že na akci pojedu "za odměnu a zdarma", protože jsem v onom spolku pořádal či spolupořádal tolik akcí a utratil tolik svých peněz, že se vedení spolku usneslo o této akci zdarma. Jenže já měl o sobě a kvalitě spánku na akci své pochyby, neboť zkušenost z ledna (Víkend se spolkem) mi říkala, abych si dal pozor, zvlášť když se koná na stejném místě.
Už ve středu se ozval první pořadatel, že něco prokoučoval a žádal mě o pomoc. Ve čtvrtek i díky mé psychické únavě (Ucho se utrhlo) se mi povedlo na to zapomenout, ale na poslední chvilku jsem si to uvědomil a zvládl zařídit vše potřebné. No a když jsem se z onoho zařizování v půl deváté večer vracel, zavolal druhý pořadatel. Ten z mého plánovaného víkendu zcela bez počítače udělal opak....
V pátek jsem na pobočce F* dělal svému řemeslu ostudu, nakombinovat správně verze tří pomocných programů tak, aby díky tomu fungovaly další tři programy, se mi nepodařilo, snad i díky tomu že jsem všechny kombinace ještě nezkusil z důvodu časového nestíhání...
Pátek odpoledne s odjezdem na akci byl zajímavý, protože do míst konání akce jsem nemohl jet s mojí GPSkou Miloshem, protože jsem jí půjčil kamarádovi do práce(!!) a protože v ona místa jsem měl jet podruhé v životě... Jenže tentokrát jsem nechtěl jet stylem dálnice-Praha-dálnice-hledání a tak jsem si zkusmo zahledal na webu, abych zjistil, že když pojedu silničkami "za humny" že ujedu mnohem méně kilometrů....
A nejenom že jsem ujel o mnoho méně kilometrů, ale přijel jsem o 45 minut dříve a to jsem si pěkný kus cesty hrál na doktora Skružného a kochal se krajinou. Nejkrásnější na tom ale bylo to, že ona poslední silnička končila asi tak 50 metrů od poslední křižovatky do oné vísky "na konci světa", takže jsem přijel na akci spokojen. Překvapilo mě na místě, že hlavní pořadatelka F* jejíž pozdní příjezdy na její akce jsem tu už popisoval, tu už byla. Soudě podle stavu vybalování bagáže sice jen jednotky minut... :-)
Díky tomu všemu mě nerozházelo, že jsem 3 hodiny s přestávkami na večeři a kafe seděl u počítače.
No a konečně k začátku soboty - Sen přišel z prostředí spolku, organizoval jsem odjezdy z akce a zvládal jsem to, i když jsem byl nucen prohlásit, že autobus už nepojede (on totiž do míst konání akce už ani nemohl přijet). A nebýt děcka, jež mi s ječením proběhlo kolem mého pokoje krátce před sedmou, mohl bych ho dosnít do konce. Ale i tak jsem pocitově vyspaný do růžova, protože spím v "nejmenší ložnici v domě" :-) [1]
/Sobota 14:30/
Tuto část jen stručně. Dopoledne jsem něco málo natočil z workshopů. Oběd byl ve 12 hodin a jeden z pořadatelů mě žádal, že nejpozději krátce po jedné si přiběhne udělat tisky pro určité postavy, sestavil jsem proto znovu "tiskové středisko" u sebe v pokoji a začal čekat natažený na posteli... Nemusím dodávat, že jsem se právě vzbudil a jsem si jist, že nikdo nepřišel. Tahle situace má i level dva, protože jsou všichni pryč na odpolední části programu, takže mě čeká buďto běhání do kopců a hledání, anebo...
/Sobota 18:30/
Ke konci předchozího zápisku - zkusil jsem obojí...
Pořadateli A* volal kluk, že chce vyzvednout na vlakovém nádraží, ale ten mi nebyl schopen říct nic, vše mi vyřizoval pořadatel B*, který pro změnu chce odvézt na nádraží autobusové.Řidič já, odvoz i přívoz v době večeře....
/Sobota 20:30/
Příjezd na autobusák jsme zvládli napoprvé, můj náhled na mapu a navigace/nenavigace v mobilu udělaly své. Stihl jsem si tam prožít i astrální cestování, protože došlo k situaci, kterou už jsem znal a to jsem v Berouně autem na autobusáku jednoznačně poprvé. S určitými obtížemi jsem si prorazil cestu na vlakáč, proklel navigaci v mobilu, která se odmítá přepnout na plynulé ukazování cesty a odboček. A pak odvezl mládence od vlaku. Měly nás čekat dvě schované večeře, čekala jedna....
Mládenec už po cestě viděl, že mám náladu pod psa (mimo jiné i z toho přejezdu mezi nádražími) a že mi tahle poslední kapka opravdu dodala a tak se mě zeptal, jaké chci kafe, objednal mi ho a nechal si ho napsat na sebe. Díky velmi ochotnému personálu (a nevydaného jídla z dětských porcí) jsme se najedli nakonec oba...
/Sobota 22:30/
Od posledního zápisku jsem se chvilkami "schovával" na pokoji, kde jsem sledoval seriál, jež jsem původně plánoval pro kolegyni I* jako pokračování po HAIBANE RENMEI, ukazoval se dole na hlavním sále, vydýchával se venku na chladném vzduchu a kecal s oním mládencem jehož jsem přivezl. Ostatně on jediný z téhle skupiny má směrem ke mě nejvyšší EQ hodnotu a současně jej i aktivně využíval.
Hned jak děcka šla spát, se společnost rozdělila na hráče stolní hry, zpěváčky a popíječe. Na fotkách budu zachycen jako popíječ, ale to druhé pivo jsem dal jen tak tak. A jen to druhé jsem platil, to první mi nabídla F* na přípitek ("vyber si co chceš") , že úspěšně udělala jakousi certifikaci.
/Neděle 7:10/
Spánek a opět v pohodě, což mě samotného překvapilo, protože jsem si před začátkem akce vsugerovával, že to dávat nebudu, že budu mít špatné sny. Co je tedy jinak? To, že tentokrát nespím v pokoji pro deset lidí, nýbrž v nejmenší ložnici v domě, která má šikmé stropní okno, z nějž se nádherně pozorují hvězdy? Zvlášť v leže na posteli :-) To, že je to pokojíček pro dva (spím tu sám) a já zamkl vchodové dveře? To, že podvědomě cítím, že už vlastně jsem rozhodnut, jak se spolky naložit, ačkoliv jsem si to vědomě ještě nepřipustil? Nebo k tomu přispěly události, které jsem tu nepopsal (třeba to, že někteří své EQ a IQ včera směrem ke mě použili tak, že jsem byl ještě naštvanější)?
O čemž svědčí to, že jsem v průběhu víkendu od pátku 17-té hodiny až doteď zvládl shlédnout 14+3 zhruba dvacetiminutových dílů anime?
/Neděle 12:30/
Tentokrát je ještě před obědem, neboť ten je - díky hře s dětmi venku - posunut až na 13:30 s tím, že po obědě už bude jen úklid a odjezd.... Takže v tuto chvíli využívám chvíli na balení a rekapitulaci všeho co se událo a nejenom dnešního dopoledne., kdy jsem si pokecal se Š*O* a jejím partnerem a za celý víkend se cítil nejuvolněněji.
Prostě a krásně - já sám jsem prostřídával světlé a tmavé chvilky, podobně pořadatel A* má momentálně komunikační blok či co, kdy mi sděluje věci pozdě a chvílema přes někoho, což mi neprodlužuje světlé chvilky. Prostě je to všechno "rozporuplné"...
***vypnutí PC a zabalení do batůžku***
/Neděle 17:00/
Tak už šťastně doma, ale u tohoto víkendu mi stále vychází slůvko "rozporuplný" jako jednoslovný popis tohoto víkendu. Nemohu si pomoci, ale rozporuplně ho vidím i díky dění, které následovalo.
Tím, že jsem na akci skutečně jel jako "neaktivní účastník, občas něco fotící", tak jsem si pořádně nezjišťoval, kdo dal příběh a úkoly do hry, jež se hrála s dětmi. Řeknu to třemi slovy, z nichž znalci pochopí hned. "Zjednodušený LARPový svět" znějí ony slova....
Ve 12:30 jsem se šel optat, jak to vypadá s finálem a narazil na J*Ch* jež držel v ruce finálovou dýku a řekl mi, že čeká na první družinku či hráče, jež přiběhne a pořadatelům zahlásí, že chce jít na úkol "dýka", jež se měl odehrávat mimo vytyčené hlavní herní území, kam by J*Ch* jakožto závodní běžec stihl doběhnout, dýku zamaskovat a nechal proběhnout závěrečný úkol, jež by zdálky pozoroval...
Třicet minut to trvalo, než přišla hláška a o chvilku později přiběhl Oj*, kterého jsem až doteď vzhledem k věkové hranici 17 let považoval logicky za CPčko (tedy organizátora) a hlásil se do posledního úkolu. A ten splnil....
Tím pádem všechny děti "prohrály", byť "jen" akční část hry.
Pak jsem sledoval a nahrával na kameru vysvětlování od A* a od F*, jež obdrželi všichni, aby se vědělo, co se ve hře vlastně dělo. Úkoly zjevně dělal A* a do hry pustil kromě družin dětí i dvě skupiny dospělých. Té první zjevně pořádně nevysvětlil o co ve hře jde, když to pracně celou sobotu zjišťovali, zatímco v té druhé se už pracovalo na řešení a právě člen téhle druhé skupiny to vyřešil. Stačily mu na to částečné informace, což po sdělení že to byla "Einsteinova hádanka se sedmi náhrobky, sedmi povoláními a sedmi předměty". A to měly vyřešit sedmileté a starší děti, když se kombinatorika učí na střední škole? Anebo bez použití papíru a tužky? Už jen udržet informace v hlavě správně, včetně všech záporů....
Ještě že mi odchází baterka na kameře a ze dvou čárek mi náhle spadla do stavu "vybitá baterie", protože tohle vysvětlování by měli všude ukazovat jako příklad, jak se úkoly pro malé děti NEMAJÍ DĚLAT!!!
/Neděle 23:00/
(jen kosmetické opravy a vysvětlivky)
[1] Tento sen je podle všeho reprízový, jak tak na tím přemýšlím. Do onoho místa vedly dvě cesty (respektive stálo u silnice), ale v jednom ze směrů už řádili "němci" - viz mé sny, mající svojí kategorii na tomto blogu
/Sobota 7:01/
Mám teď hodinku času, než bude snídaně a tak se mohu pokusit popsat dění od úterka. Až do úterý jsem měl dojem, že na akci pojedu "za odměnu a zdarma", protože jsem v onom spolku pořádal či spolupořádal tolik akcí a utratil tolik svých peněz, že se vedení spolku usneslo o této akci zdarma. Jenže já měl o sobě a kvalitě spánku na akci své pochyby, neboť zkušenost z ledna (Víkend se spolkem) mi říkala, abych si dal pozor, zvlášť když se koná na stejném místě.
Už ve středu se ozval první pořadatel, že něco prokoučoval a žádal mě o pomoc. Ve čtvrtek i díky mé psychické únavě (Ucho se utrhlo) se mi povedlo na to zapomenout, ale na poslední chvilku jsem si to uvědomil a zvládl zařídit vše potřebné. No a když jsem se z onoho zařizování v půl deváté večer vracel, zavolal druhý pořadatel. Ten z mého plánovaného víkendu zcela bez počítače udělal opak....
V pátek jsem na pobočce F* dělal svému řemeslu ostudu, nakombinovat správně verze tří pomocných programů tak, aby díky tomu fungovaly další tři programy, se mi nepodařilo, snad i díky tomu že jsem všechny kombinace ještě nezkusil z důvodu časového nestíhání...
Pátek odpoledne s odjezdem na akci byl zajímavý, protože do míst konání akce jsem nemohl jet s mojí GPSkou Miloshem, protože jsem jí půjčil kamarádovi do práce(!!) a protože v ona místa jsem měl jet podruhé v životě... Jenže tentokrát jsem nechtěl jet stylem dálnice-Praha-dálnice-hledání a tak jsem si zkusmo zahledal na webu, abych zjistil, že když pojedu silničkami "za humny" že ujedu mnohem méně kilometrů....
A nejenom že jsem ujel o mnoho méně kilometrů, ale přijel jsem o 45 minut dříve a to jsem si pěkný kus cesty hrál na doktora Skružného a kochal se krajinou. Nejkrásnější na tom ale bylo to, že ona poslední silnička končila asi tak 50 metrů od poslední křižovatky do oné vísky "na konci světa", takže jsem přijel na akci spokojen. Překvapilo mě na místě, že hlavní pořadatelka F* jejíž pozdní příjezdy na její akce jsem tu už popisoval, tu už byla. Soudě podle stavu vybalování bagáže sice jen jednotky minut... :-)
Díky tomu všemu mě nerozházelo, že jsem 3 hodiny s přestávkami na večeři a kafe seděl u počítače.
No a konečně k začátku soboty - Sen přišel z prostředí spolku, organizoval jsem odjezdy z akce a zvládal jsem to, i když jsem byl nucen prohlásit, že autobus už nepojede (on totiž do míst konání akce už ani nemohl přijet). A nebýt děcka, jež mi s ječením proběhlo kolem mého pokoje krátce před sedmou, mohl bych ho dosnít do konce. Ale i tak jsem pocitově vyspaný do růžova, protože spím v "nejmenší ložnici v domě" :-) [1]
/Sobota 14:30/
Tuto část jen stručně. Dopoledne jsem něco málo natočil z workshopů. Oběd byl ve 12 hodin a jeden z pořadatelů mě žádal, že nejpozději krátce po jedné si přiběhne udělat tisky pro určité postavy, sestavil jsem proto znovu "tiskové středisko" u sebe v pokoji a začal čekat natažený na posteli... Nemusím dodávat, že jsem se právě vzbudil a jsem si jist, že nikdo nepřišel. Tahle situace má i level dva, protože jsou všichni pryč na odpolední části programu, takže mě čeká buďto běhání do kopců a hledání, anebo...
/Sobota 18:30/
Ke konci předchozího zápisku - zkusil jsem obojí...
Pořadateli A* volal kluk, že chce vyzvednout na vlakovém nádraží, ale ten mi nebyl schopen říct nic, vše mi vyřizoval pořadatel B*, který pro změnu chce odvézt na nádraží autobusové.Řidič já, odvoz i přívoz v době večeře....
/Sobota 20:30/
Příjezd na autobusák jsme zvládli napoprvé, můj náhled na mapu a navigace/nenavigace v mobilu udělaly své. Stihl jsem si tam prožít i astrální cestování, protože došlo k situaci, kterou už jsem znal a to jsem v Berouně autem na autobusáku jednoznačně poprvé. S určitými obtížemi jsem si prorazil cestu na vlakáč, proklel navigaci v mobilu, která se odmítá přepnout na plynulé ukazování cesty a odboček. A pak odvezl mládence od vlaku. Měly nás čekat dvě schované večeře, čekala jedna....
Mládenec už po cestě viděl, že mám náladu pod psa (mimo jiné i z toho přejezdu mezi nádražími) a že mi tahle poslední kapka opravdu dodala a tak se mě zeptal, jaké chci kafe, objednal mi ho a nechal si ho napsat na sebe. Díky velmi ochotnému personálu (a nevydaného jídla z dětských porcí) jsme se najedli nakonec oba...
/Sobota 22:30/
Od posledního zápisku jsem se chvilkami "schovával" na pokoji, kde jsem sledoval seriál, jež jsem původně plánoval pro kolegyni I* jako pokračování po HAIBANE RENMEI, ukazoval se dole na hlavním sále, vydýchával se venku na chladném vzduchu a kecal s oním mládencem jehož jsem přivezl. Ostatně on jediný z téhle skupiny má směrem ke mě nejvyšší EQ hodnotu a současně jej i aktivně využíval.
Hned jak děcka šla spát, se společnost rozdělila na hráče stolní hry, zpěváčky a popíječe. Na fotkách budu zachycen jako popíječ, ale to druhé pivo jsem dal jen tak tak. A jen to druhé jsem platil, to první mi nabídla F* na přípitek ("vyber si co chceš") , že úspěšně udělala jakousi certifikaci.
/Neděle 7:10/
Spánek a opět v pohodě, což mě samotného překvapilo, protože jsem si před začátkem akce vsugerovával, že to dávat nebudu, že budu mít špatné sny. Co je tedy jinak? To, že tentokrát nespím v pokoji pro deset lidí, nýbrž v nejmenší ložnici v domě, která má šikmé stropní okno, z nějž se nádherně pozorují hvězdy? Zvlášť v leže na posteli :-) To, že je to pokojíček pro dva (spím tu sám) a já zamkl vchodové dveře? To, že podvědomě cítím, že už vlastně jsem rozhodnut, jak se spolky naložit, ačkoliv jsem si to vědomě ještě nepřipustil? Nebo k tomu přispěly události, které jsem tu nepopsal (třeba to, že někteří své EQ a IQ včera směrem ke mě použili tak, že jsem byl ještě naštvanější)?
O čemž svědčí to, že jsem v průběhu víkendu od pátku 17-té hodiny až doteď zvládl shlédnout 14+3 zhruba dvacetiminutových dílů anime?
/Neděle 12:30/
Tentokrát je ještě před obědem, neboť ten je - díky hře s dětmi venku - posunut až na 13:30 s tím, že po obědě už bude jen úklid a odjezd.... Takže v tuto chvíli využívám chvíli na balení a rekapitulaci všeho co se událo a nejenom dnešního dopoledne., kdy jsem si pokecal se Š*O* a jejím partnerem a za celý víkend se cítil nejuvolněněji.
Prostě a krásně - já sám jsem prostřídával světlé a tmavé chvilky, podobně pořadatel A* má momentálně komunikační blok či co, kdy mi sděluje věci pozdě a chvílema přes někoho, což mi neprodlužuje světlé chvilky. Prostě je to všechno "rozporuplné"...
***vypnutí PC a zabalení do batůžku***
/Neděle 17:00/
Tak už šťastně doma, ale u tohoto víkendu mi stále vychází slůvko "rozporuplný" jako jednoslovný popis tohoto víkendu. Nemohu si pomoci, ale rozporuplně ho vidím i díky dění, které následovalo.
Tím, že jsem na akci skutečně jel jako "neaktivní účastník, občas něco fotící", tak jsem si pořádně nezjišťoval, kdo dal příběh a úkoly do hry, jež se hrála s dětmi. Řeknu to třemi slovy, z nichž znalci pochopí hned. "Zjednodušený LARPový svět" znějí ony slova....
Ve 12:30 jsem se šel optat, jak to vypadá s finálem a narazil na J*Ch* jež držel v ruce finálovou dýku a řekl mi, že čeká na první družinku či hráče, jež přiběhne a pořadatelům zahlásí, že chce jít na úkol "dýka", jež se měl odehrávat mimo vytyčené hlavní herní území, kam by J*Ch* jakožto závodní běžec stihl doběhnout, dýku zamaskovat a nechal proběhnout závěrečný úkol, jež by zdálky pozoroval...
Třicet minut to trvalo, než přišla hláška a o chvilku později přiběhl Oj*, kterého jsem až doteď vzhledem k věkové hranici 17 let považoval logicky za CPčko (tedy organizátora) a hlásil se do posledního úkolu. A ten splnil....
Tím pádem všechny děti "prohrály", byť "jen" akční část hry.
Pak jsem sledoval a nahrával na kameru vysvětlování od A* a od F*, jež obdrželi všichni, aby se vědělo, co se ve hře vlastně dělo. Úkoly zjevně dělal A* a do hry pustil kromě družin dětí i dvě skupiny dospělých. Té první zjevně pořádně nevysvětlil o co ve hře jde, když to pracně celou sobotu zjišťovali, zatímco v té druhé se už pracovalo na řešení a právě člen téhle druhé skupiny to vyřešil. Stačily mu na to částečné informace, což po sdělení že to byla "Einsteinova hádanka se sedmi náhrobky, sedmi povoláními a sedmi předměty". A to měly vyřešit sedmileté a starší děti, když se kombinatorika učí na střední škole? Anebo bez použití papíru a tužky? Už jen udržet informace v hlavě správně, včetně všech záporů....
Ještě že mi odchází baterka na kameře a ze dvou čárek mi náhle spadla do stavu "vybitá baterie", protože tohle vysvětlování by měli všude ukazovat jako příklad, jak se úkoly pro malé děti NEMAJÍ DĚLAT!!!
/Neděle 23:00/
(jen kosmetické opravy a vysvětlivky)
[1] Tento sen je podle všeho reprízový, jak tak na tím přemýšlím. Do onoho místa vedly dvě cesty (respektive stálo u silnice), ale v jednom ze směrů už řádili "němci" - viz mé sny, mající svojí kategorii na tomto blogu
pátek 10. dubna 2015
čtvrtek 9. dubna 2015
Ucho se utrhlo
Ucho na mém pomyslném džbánu, na němž je symbol "zaměstnání" se v úterý utrhlo, kdy jsem po své krátké dovolené zjistil, že moji prosbu o nainstalování softwaru na cca 15-ti PC kolegové nesplnili, ač k tomu neměli důvod a onen SW nainstalovali jen na 4 PC kdy jejich "majitelé" měli tu "drzost" je popohánět k akci.
Změřil jsem si to. Na nahrání onoho SW na jeden PC, jež byl zapnutý a přihlášený na obsluhu, mi trvalo 29 vteřin, tzn prostým roznásobením lze zjistit, že za nějakých 8 minut mohlo být v tom lepším případě hotovo.... Jenže mě to teď dodatečně zabralo času víc, neboť jsem musel pracně zjišťovat, kde je vše v pořádku a kde ne.
Dnes jsem na ono téma mluvil se šéfem, tak uvidíme co z toho bude, osobně bych nerad opakoval stav, kdy téměř omdlím na chodbě od psychického vyčerpání. Stačilo mi i to, že jsem se v úterý odpotácel domů a nějaké 2 hodiny o sobě nevěděl, kdy jsem se posléze "našel" na gauči, kam jsem zřejmě došel....
Teď večer si na záchodě kde řeším řídkou stolici neboť jsem si nedával pozor, co jím a piju, takže kombinace pivo-mléko-kafe spolu s jablky byla mnou spořádána ve velmi rychlém sledu. Sice včetně večeře, ale...
I to je jeden z důsledků mé psychické únavy, i dnes jsem "upadl" na gauč, byť jen na 30 minut...
Změřil jsem si to. Na nahrání onoho SW na jeden PC, jež byl zapnutý a přihlášený na obsluhu, mi trvalo 29 vteřin, tzn prostým roznásobením lze zjistit, že za nějakých 8 minut mohlo být v tom lepším případě hotovo.... Jenže mě to teď dodatečně zabralo času víc, neboť jsem musel pracně zjišťovat, kde je vše v pořádku a kde ne.
Dnes jsem na ono téma mluvil se šéfem, tak uvidíme co z toho bude, osobně bych nerad opakoval stav, kdy téměř omdlím na chodbě od psychického vyčerpání. Stačilo mi i to, že jsem se v úterý odpotácel domů a nějaké 2 hodiny o sobě nevěděl, kdy jsem se posléze "našel" na gauči, kam jsem zřejmě došel....
Teď večer si na záchodě kde řeším řídkou stolici neboť jsem si nedával pozor, co jím a piju, takže kombinace pivo-mléko-kafe spolu s jablky byla mnou spořádána ve velmi rychlém sledu. Sice včetně večeře, ale...
I to je jeden z důsledků mé psychické únavy, i dnes jsem "upadl" na gauč, byť jen na 30 minut...
úterý 7. dubna 2015
Postranní úmysly
Už od poslední středy přemýšlím na takovou blbostí, jestli mé chování v určitých situacích není některými lidmi vyhodnocováno tak, jako bych snad měl postranní úmysly.
Ostatně už to, že příspěvek Okolí vám nerozumí? svítí na blogu od 2. dubna, a na prvním místě zůstane až do času "zveřejnění", což bude 30. duben, dává nápovědu, že asi úplně čisté úmysly nemám. Alespoň tak to může vnímat někdo nezasvěcený. A já mám v úmyslu tyto jedince ještě popíchnout tím, že původní znění:
Je to docela flustrující, pokud nějaké vaše poznámky jsou interpretovány jinak než jak byly skutečně provedeny, načež když dotyčnou interpretku upozorním, že její podání situace, u níž nebyla, je vadné, tak se ještě podivuje, když dodávám, že mi ta interpretace ubližuje.
Hloupé je, pokud nějaké předepsané "moudro dne" (nyní budou dlouhodobě naskakovat cca každý pátý den až do konce května) zapadne na konkrétní situaci jež se aktuálně odehrává jako nočníček na prdelky malého dítěte, to je pak poněkud prekérní.
Zajímavé je, že jsem se takhle chytil i sám, kdy prostě ona moudra píšu skutečně tak jak přichází a teď nedávno se jedno z nich plánovaně zveřejnilo v okamžiku, kdy se mi děla jistá situace a ono moudro mi ji ukázalo v jiném světle. A co hůř, ve světle správnějším, pro mě však méně příjemném...
Ostatně už to, že příspěvek Okolí vám nerozumí? svítí na blogu od 2. dubna, a na prvním místě zůstane až do času "zveřejnění", což bude 30. duben, dává nápovědu, že asi úplně čisté úmysly nemám. Alespoň tak to může vnímat někdo nezasvěcený. A já mám v úmyslu tyto jedince ještě popíchnout tím, že původní znění:
Je možné, že vám vaše okolí nerozumí.Opravím na:
To je v pořádku.
Berte to tak, že jste na jiné cestě než oni.
Je možné, že vaše okolí je (mírně) věřící.Ale dosti popichování.
To je v pořádku.
Berte to tak, že jste na jiné cestě než oni.
Je to docela flustrující, pokud nějaké vaše poznámky jsou interpretovány jinak než jak byly skutečně provedeny, načež když dotyčnou interpretku upozorním, že její podání situace, u níž nebyla, je vadné, tak se ještě podivuje, když dodávám, že mi ta interpretace ubližuje.
Hloupé je, pokud nějaké předepsané "moudro dne" (nyní budou dlouhodobě naskakovat cca každý pátý den až do konce května) zapadne na konkrétní situaci jež se aktuálně odehrává jako nočníček na prdelky malého dítěte, to je pak poněkud prekérní.
Zajímavé je, že jsem se takhle chytil i sám, kdy prostě ona moudra píšu skutečně tak jak přichází a teď nedávno se jedno z nich plánovaně zveřejnilo v okamžiku, kdy se mi děla jistá situace a ono moudro mi ji ukázalo v jiném světle. A co hůř, ve světle správnějším, pro mě však méně příjemném...
pondělí 6. dubna 2015
člověk je odepsaný až ve chvíli...
„Člověk může mockrát selhat, ale odepsaný je až ve chvíli, kdy z toho začne obviňovat druhé.“
John Burroughs
John Burroughs
neděle 5. dubna 2015
O týden zpět - Květná neděle
V neděli 29. března jsem měl možnost opět sledovat dění u kostela ve svátek, který mohu nazvat "svěcením kočiček" - prostě je to Květná neděle.
U našeho kostela to tedy před bohoslužbou vypadalo tak, že pomocnici nařezali ze stromů otep kočiček a všichni si mohli pár větévek odebrat na posvěcení knězem při bohoslužbě. Když bohoslužba začala, dobře dvacet větévek ještě zůstalo venku. Spolu se mnou, který na bohoslužby nenavštěvuje, čekajíc na rodiče, který v tomto ohledu dělá opak,
Po nějaké hodince začaly vycházet dámy patřící do skupiny 1. (viz rozdělení z blogpostu Téma: Věřící - další díly Ad: Téma - Věřící a Půlnoční error(-y)) a posléze i ze skupiny dvě. A nevěřil jsem svým očím. První z dam si vybrala větévku z hromady, pak ji přidala k těm posvěceným a šla. Další z těchto dam byla rafinovanější, ta měla dva svazky posvěcených kočiček a neposvěcené přidala jen do jedné z nich....
Nevěřícně jsem na to zíral a nechápu to doteď. U té první dámy budiž, ale u té druhé jsem přímo viděl, jak ten "cinklý" svazek někomu nese, co by neudělala pro svou kamarádku, by se pak mohla tetelit blahem, jak s ní vyběhla :-(
U našeho kostela to tedy před bohoslužbou vypadalo tak, že pomocnici nařezali ze stromů otep kočiček a všichni si mohli pár větévek odebrat na posvěcení knězem při bohoslužbě. Když bohoslužba začala, dobře dvacet větévek ještě zůstalo venku. Spolu se mnou, který na bohoslužby nenavštěvuje, čekajíc na rodiče, který v tomto ohledu dělá opak,
Po nějaké hodince začaly vycházet dámy patřící do skupiny 1. (viz rozdělení z blogpostu Téma: Věřící - další díly Ad: Téma - Věřící a Půlnoční error(-y)) a posléze i ze skupiny dvě. A nevěřil jsem svým očím. První z dam si vybrala větévku z hromady, pak ji přidala k těm posvěceným a šla. Další z těchto dam byla rafinovanější, ta měla dva svazky posvěcených kočiček a neposvěcené přidala jen do jedné z nich....
Nevěřícně jsem na to zíral a nechápu to doteď. U té první dámy budiž, ale u té druhé jsem přímo viděl, jak ten "cinklý" svazek někomu nese, co by neudělala pro svou kamarádku, by se pak mohla tetelit blahem, jak s ní vyběhla :-(
sobota 4. dubna 2015
Principy moderního inženýrského designu
Principy moderního inženýrského designu
Standardizovaný rozchod kolejí na železnicích v USA činí 1435 mm (4 stopy a 8,5 palce). To je ale neobyčejně divná hodnota. Proč je rozchod zrovna tolik? No protože tak stavěli železnice v Anglii a železnice v USA stavěli emigranti z Anglie.
A proč ti použili takový rozchod? Protože lidé, kteří stavěli tramvajové vozy, na to použili stejné nástroje jako při stavbě kočárů, které měly takový rozestup kol.
Fajn! A proč teda měly kočáry zrovna takový divný rozestup kol? No protože kdyby zkusili udělat kočár s jiným rozestupem, tak by se kola na starých silnicích v Anglii mohla snadno ulomit, protože na nich byly vyjeté koleje zrovna toho rozestupu.
A kdo postavil ty staré silnice s kolejemi? První dlouhé silnice v Evropě (a Anglii) postavili v Římském impériu pro legionáře. Od té doby se používají.
A koleje? Původní koleje, které každý respektuje ze strachu ze zničení kočárů, byly vyjety římskými válečnými vozy. Od doby, kdy byly vozy stavěny pro Římské impérium, měly všechny podobný rozestup kol.
Tak jsme se konečně dobrali k odpovědi na původní otázku. Rozchod kolejí železnic v USA je odvozen z původní specifikace válečných vozů Římského impéria.
Byrokracie a specifikace jsou nesmrtelné. Takže až budete zase studovat nějakou specifikaci a divit se, co to tam je za koňský zadek (what horse's rear end came up with it), můžete tím trefit hřebík na hlavičku - protože válečné vozy Římského impéria byly široké tak akorát na dva zadky válečných koní.
A ještě něco. Když se podíváte na raketoplán na startovací rampě, uvidíte po stranách palivové nádrže dva pomocné raketové motory. Vyrábí je společnost Thiokol v továrně v Utahu. Inženýři, kteří je navrhovali, je chtěli udělat širší, ale bylo potřeba je dopravit z továrny vlakem na startovací rampu. A ta železnice vedla tunelem, takže motory musely být tak velké, aby se do toho tunelu vešly. Tunel je o málo širší než železnice, a železnice má rozestup kolejí asi tak na dva koňské zadky.
Takže taková důležitá vlastnost nejpokročilejšího dopravního prostředku na světě byla určena šířkou dvou koňských zadků!
Standardizovaný rozchod kolejí na železnicích v USA činí 1435 mm (4 stopy a 8,5 palce). To je ale neobyčejně divná hodnota. Proč je rozchod zrovna tolik? No protože tak stavěli železnice v Anglii a železnice v USA stavěli emigranti z Anglie.
Proč to Angličani stavěli zrovna tak? Protože první železnice byly postaveny lidmi, kteří předtím stavěli tramvajové tratě a ty měly takový rozchod.
A proč ti použili takový rozchod? Protože lidé, kteří stavěli tramvajové vozy, na to použili stejné nástroje jako při stavbě kočárů, které měly takový rozestup kol.
Fajn! A proč teda měly kočáry zrovna takový divný rozestup kol? No protože kdyby zkusili udělat kočár s jiným rozestupem, tak by se kola na starých silnicích v Anglii mohla snadno ulomit, protože na nich byly vyjeté koleje zrovna toho rozestupu.
A kdo postavil ty staré silnice s kolejemi? První dlouhé silnice v Evropě (a Anglii) postavili v Římském impériu pro legionáře. Od té doby se používají.
A koleje? Původní koleje, které každý respektuje ze strachu ze zničení kočárů, byly vyjety římskými válečnými vozy. Od doby, kdy byly vozy stavěny pro Římské impérium, měly všechny podobný rozestup kol.
Tak jsme se konečně dobrali k odpovědi na původní otázku. Rozchod kolejí železnic v USA je odvozen z původní specifikace válečných vozů Římského impéria.
Byrokracie a specifikace jsou nesmrtelné. Takže až budete zase studovat nějakou specifikaci a divit se, co to tam je za koňský zadek (what horse's rear end came up with it), můžete tím trefit hřebík na hlavičku - protože válečné vozy Římského impéria byly široké tak akorát na dva zadky válečných koní.
A ještě něco. Když se podíváte na raketoplán na startovací rampě, uvidíte po stranách palivové nádrže dva pomocné raketové motory. Vyrábí je společnost Thiokol v továrně v Utahu. Inženýři, kteří je navrhovali, je chtěli udělat širší, ale bylo potřeba je dopravit z továrny vlakem na startovací rampu. A ta železnice vedla tunelem, takže motory musely být tak velké, aby se do toho tunelu vešly. Tunel je o málo širší než železnice, a železnice má rozestup kolejí asi tak na dva koňské zadky.
Takže taková důležitá vlastnost nejpokročilejšího dopravního prostředku na světě byla určena šířkou dvou koňských zadků!
pátek 3. dubna 2015
středa 1. dubna 2015
April Fouls 2015
Také letos jsem se podivoval nad články, které napsala novinářka April Foulsová .... no prostě na Aprílové žertíky. A že jich bylo, protože jako tradičně, každý web snad musel letos žertovat, proro z českým mám výběr těch, které se mi líbili nejvíce....
České
České
- České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze otevírá novou fakultu – a je vskutku přelomová: „Fakulta cyklotechnologií ČVUT začala vznikat již před rokem, kdy byl v Archivu ČVUT objeven dokument datovaný k 21. říjnu 1913, který byl adresován na tehdejší Fakultu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Složka obsahovala několik složitých plánů a nákresů, které byly podepsány jménem Jan Tleskač,“ píše škola v tiskové zprávě rozeslané médiím.
- Zde velice tvrdě váhám, ale proč by server o počítačích psal o ornitolozích? (Ornitologové Kosáci o nás vědí)
- Mluvčí Ovčáček končí na Hradě, odchází ke Krnáčové
- Mapy.cz zobrazují mapy ve tvaru puzzle (všimlo si např. Živě: Mapy.cz se proměnily v jedno velké puzzle)
- V CERNu Sílu vědci objevili
- Žert, který funguje jen v Česku - Odpověď na Spartana: Slávisté vyvíjí prohlížeč Slavia
- Mít v telefonu jako operační systém MS-DOS? Proč ne :-)
- Server Živě.CZ popisuje, že je možno v mapách googlu hrát Pacmana. Žel, mě to nešlo, ale protože toto psalo dost serverů, tak je zřejmě chyba u mě: (Zahrajte si Pacmana v mapách od Googlu)
- Google zlobil na všech službách, na nově získané TOP level doméně tak mohl prvést žertík s vyhledáváním pozpátku na adrese https://com.google/
- A znovu Google a všímavé ŽivěCZ- chytrá poštovní schránka SmartBox
- Nový přídavný hardware pro Playstation: PlayStation Flow: Fiktivní elektronika nejen pro plavající ženy
- Ruská média skočila na apríl, že válečné lodě Mistral koupil Brusel
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)