Zajímavá paralela?

Nejprve rozkvět, pak rozežranost, hedonismus a cynismus a nakonec pád. 

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbáváni. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče. 
4. Literatura a umění se stávají bezduchými. Vytváří se planá zábava za každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy. 
5. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována, vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři. 
6. Lidé pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, spekulanti, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity. 
7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
8. Úroveň vzdělání rapidně klesá. 
9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně. 
13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají. 
14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zájem pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány. 
16. Šíří se cynismus.
17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce. 
18. Do země přichází velké množství cizinců. 
19. Politikové nadbíhají i "lůze", která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry).
20. Občané stále na všechno nadávají. 

Text napsal britský historik Edward Gibbon, autor knihy "Úpadek a pád římské říše", která vyšla v roce 1776.

Anime: Příběh stoleté ryby

Ve světě, který je lidem skryt, žijí bytosti schopné ovládat příliv, čas a střídání ročních dob.

Tak mi bylo nabízeno toto anime, jako náhrada za program, který obavy(?) kvůli koronaviru zrušily.

Příběh stoleté ryby:

Je otázkou, kolik věcí se ztratilo při překladu a kolik věcí jsem nepochopil kvůli neznalosti celého světa patřící k legendě, ale když už něco, tak se na toto dalo trošku koukat.

Delší popisek k filmu je pod videem na youtube...

Politická korektnost - nepřehání se to?

 Sledoval jsem jedno video....

A tam je tvrzeno, že to u nás ještě není, nebo že když už, tak malounko. No, obávám se, že to už dávno není pravda, protože některá slova mizí z oficiálních textů a promluv... Člověk se až skoro bojí při těchto příležitostech promluvit...

Shrnutí uplynulého týdne (37/2020, 38/2020, 39/2020)

Může se zdát, že jsem poněkud zaspal a teď se snažím dohonit hned tři týdny naráz, ale pravidelný čtenář blogu ví, že z důvodu karantény jsem měl až tolik času, že jsem psal zápisky každý týden, takže týden č. 37 od 7. do 13. září si může číst odsud (Karanténa č. 2 - aneb opět se "vezu") a pak postupně klikat na odkaz na Novější příspěvek. Ano, je pravda, že tento příspěvek byl středeční a tak pro úplnost dodám, že oba předchozí dny byla jen práce s rouškou, anebo samostatný pokoj u mě doma. Ano, zodpovědnost mi nedala a přestože jsem na oné "covidové" akci chodil hodně s rouškou, říkal jsem si - co kdyby....

Onen výše zmíněný 37. týden jsem se docela bál, co kdyby to "bouchlo" i u mě, protože jsem si dovolil v tomto týdnu jednu nezodpovědnost a to oslavu svých narozenin. Samozřejmě ještě před vyhlášením karantény vůči mé osobě a s minimálním počtem slavících...

Třicátý osmý týden začal dnem otestováním, aby pak pokračoval čekáním na výsledek a postupným ztrácením obav. Kupodivu jsem měl lehké obavy i po oznámení negativního testu, protože teď, jak se dává karanténa na 10 dnů, tak se může i tak stát, že se nemoc ještě rozvine, když bych byl v tom 1% lidí, u kterých to takto je...

No a teď konečně k aktuálně končícímu týdnu.

V pondělí jsem se trošku bál, co na mě bafne neudělaného, nebo co nebylo "pro jistotu" zadáváno mým kolegům a kupodivu se objevily jen dvě věci a obě na jednom konkrétním oddělení. Za tu první může pomalá práce při zadání práce pro nás, která se objevila (doufám, že ne úmyslně) až v můj první pracovní den. U té druhé se nedivím, konkrétní IT systém umím nastavit bez potíží jen já...

Tím, že máme studenta už druhý týden a správně jsem se o něj měl starat já (jenomže byla karanténa), bylo jasné, že minimálně v úterý si ho musím vzít na starosti já. A opravdu i vzal a objeli jsme všechny vzdálené pobočky, tedy P* Q* a F*, přičemž na oné první jsme toho měli nejvíce. Například namontovat bedýnky pod monitory, aby se děvčata mohla účastnit školení přes Skype. Bylo to zajímavé, protože jsme to montovali v openspace prostoru, ale do bedýnek se dají zapojit sluchátka... A pak nastala práce pro mě ohledně druhého problému a student mi dělal druhé oči, takže jsme to zjevně nastavili dobře, neboť nebyly reklamace...

Středu mám lehce v mlze, ale protože nastal čas, aby student zkusil "nastřelit" pár konektorů na jabely, využil jsem toho a jemu plus mému kolegovi jsem zapůjčil jak krimplovací kleště, tak tester, obojí soukromé. Takže mohli kabely dělat oba, neboť máme jedny pracovní kleště tohoto typu, tak si mohli i svoji práci kontrolovat. Bylo to zajímavé i proto, že hned druhý kabel udělal na testeru doslova diskotéku. Ano, předchozí student dělal koncovku na druhé straně, respektive obě koncovky, takže kabel fungoval, ale teď se udělala ta jedna koncovka přesně podle barviček, jak mají na těchto kabelech být... Ale měli jsme i onen dobrý salát, snědli jsme si ho s kamarádem A* přímo v místě, kde ho prodávají...

To čtvrtek byl klasický. Tedy.... no vlastně nebyl. Z mého obvyklého objíždění zůstala jen zajížďka na pobočku F*, kde jsem trošku něco pošolíchal, abych se pak naobědval s kamarádnkou v rámci kafárny. Ona problémy s děckem, jež se rozešlo s přítelkyní po nějaké rýmičce, já problémy s tím, že v mé blízkosti respektive spíše mamky obchází smrt - Umřel mi strýc (patřící k tetě, jež umřela teď nedávno) a mamčiná kamarádka, jíž jsem celý život říkal teto, je v neléčitelném stadiu agresivní rakoviny...

Jak mohl dopadnout první pokus o LIVE vysílání na streamu poté, co se objevila tramvaj KT4D s opravenou fyzikou, jež mi "dorazila" hru OMSI do předsmrtných křečí netřeba mluvit. Je to po delší době záznam, který jsem zničil asi tak 30 minut po dojetí, protože to nebylo o OMSI, jež prostě odmítalo tuto tramvaj zobrazit na správném zobrazovacím místě ale o úplně jiné hře a o mém nesouvislém blekotání.

Přesto jsem se pokusil v pátek o další LIVE, který jsem si ale potupně předtočil kompletně celý, od úvodního monoskopu a po konečný monoskop. Bylo to těžké, protože OMSI onu soupravu KT4D zobrazovalo na nezvyklých místech. Absolutně to nechápu, proč by přidání jednoho typu tramvaje rozházelo spawn úplně všech tramvají, ale přímo před očima se mi to dělo. 

Po třech couváních a čtyřech jízdách dopředu mohlo natáčení začít. Nedojel jsem ani do cíle, OMSI bohužel mělo další předsmrtnou křeč... Měl jsem pak nějakých 90 minut na vzpamatování se. V práce se mi totiž totálně nedařilo a ačkoliv jsem dělal jen duševní práci, zkazil jsem úplně všechno. Snad poprvé jsem polovinu šichty raději strávil na mobilu a čekal na nějakou poruchu. Tu a tam nějaká drobnost přišla....

Ale teď ten LIVE:

Jak jsem psal výše, kromě úvodního a koncového monoskopu bylo úplně vše předtočeno, včetně onoho "čekacího videa" s osobou v létajícím obleku. To jsem měl připraveno už dříve a teď se do vyjádření mých pocitů přímo hodilo.

Jinak mám maličko zlost, protože onu tramvaj mi doporučil autor mapy Autoslava a doporučil mi i repaint. Jenomže z komunikace na chatu je vidět, že jsem se buďto sekl o písmenko v názvu repaintu, nebo............ ? Nechci tu druhou možnost ani domýšlet :-(

Mimochodem - protože jsem neřekl, že jde o předtočenku, tak si pár lidiček tohoto faktu ani nevšimlo, některým bylo divné, že řídím a současně píšu. Ti, co by viděli mé nastavení stramovacího softwaru by si všimlo, že diskuzní chat mohu promítat jen do jízdy, ale texty dneska byly i v úvodní znělce a čekacím videu...

Každopádně když už běželo ono vysílání, byl jsem už jakž takž v pohodě, ale díky padajícímu OMSI se mi nechtělo dávat nějakou další linku, ale ani měnit závěr oné předtočenky. Mohl jsem ho změnit, ale nezměnil...

Sobota odpoledne byla jasná - pokus o reinstalaci OMSI, kde jsem si za odpoledne stihl rozběhat jen jednu mapu a to právě Eberlinsee a onen nepovedený LIVE zkusil projet se stejnou tramvají po stejné trase. Pro jistotu jsem se objevil na speciálním objevovacím bodě mapy na Schönauské straně a na konečnou si dojel. (Akorát jsem si popletl dva speciální objevovací body a jel z toho druhého, ale to vem čert, časově to vyšlo plus minus nastejno. Na další mapy nezbyl čas a možná ani chuť, ale v čechách budeme mít v pondělí státní svátek, takže budu mít čas navíc....

Sobotní a nedělní dopoledne mají zaběhaný průběh, je to vždy stejné - pokud mám maličko času, dívám se na jiné youtubery, víc nestihnu. Nedělní odpoledne zabraly návštěvy a psaní tohoto textu (začal jsem psát ve 14:35, skončil jsem v 18:16) A to nemám natočeno video pro dnešní den.

Update 23:30 - video je zde, a taky podle toho vypadá:

OMSI2 | Nedělní chvilka s novou mapou

 Až mě překvapilo, jak je tahle mapa krátká. A nepříjemně mě překvapilo, jak hodně pokusů jsem potřeboval, než se video povedlo....

Samozřejmě se to neustálé opakování "podepsalo" na tom, že se mi nazaznamenal větší kus videa na začátku, než by mi bylo milo, ale opakovat po sedmé se mi už opravdu, ale opravdu nechtělo...

Ale což, natočíno jest :-) A kupodivu má tato mapa pozitivnější reakce, než bych býval sám očekával...

Karanténa č. 2 - Negativní výsledek, zbytek karantény

 Trošičku se s tím psaním do blogu flákám, tak to zkusím dnes co nejrychleji napravit.

Ve čtvrtek ráno už jsem byl nervózní, takže jsem zavolal na pobočku KHS, kde byla v papírech nalezena negativita mého covid testu, což jsem oslavil velkým oddechnutím od plic. Zavolal jsem to - hned jak to bylo možné - i mému doktorovi,  který se - což mě překvapilo - netvářil příliš nadšeně z toho že by mě měl pustit, ale tak nějak jsme se dohodli tak, že úderem dnešní půlnoci "budu volný"

Měl jsem radost a tak jsem se rozhodl zkusit něco, co jsem ještě nezkoušel a to LIVE ze hry SIMT. Zrovna se nabízela příležitost, protože byla zavedena mimořádná linka, která o příští víkend zase zanikne (a opět se objeví příští rok touto dobou) takže jsem se do toho dal.

A tak se mi povedlo (napodruhé) projet linku 70 oběma směry, a nechal se ukecat i na kloubový trolejbus, kde jsem zbrkle promáčkl linku 10, kde sice podle počtu lidí v trolejbuse bylo vše v pořádku, ale to lámání se do křižovatek ve městě mi bylo trošku proti srsti.

A samozřejmě, muselo - naštěstí ke konci - dojít k vyrušení, ale tentokrát k tak masivnímu a dlouhodobému, že jsem měl problém to i jen dojet.

Karanténa č. 2 - den 7.+8. - čekám(-e) na výsledky

Úterý a středa se stala čekáním na výsledky, ale současně si - když je prázdný dům i zahrada - troufám vyjít ven. A dělat drobné práce právě na zahrádce. Na větší si netroufám, protože bych mohl přispět 

Na středu byl tedy čas prozkoumat křižovatky kolejí a silnic, konkrétně železniční přejezdy se závorami. Jde o to, že tam musí být "semafory" ale ty musí fungovat opravdu jen v tom okamžiku, kdy vlak opravdu jede...

Jak vidno - jde to :-)

V šachu

 Velice výjimečně dám odkaz na pořad České televize, která mluví o dětském táboře spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje.

Sledujte zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10111941499-v-sachu/220471290210007/video/788970

PS:  V jednom záběru jsem vidět...

Karanténa č. 2 - den 6. - Cpu se na test

 Na dnešní den jsem se řádně připravoval - o den dříve jsem omyl celé své tělo, dneska se navoněl, pokusil se získat dobrou náladu a vyrazil pěšky.

Na odběrové místo jsem dorazil 15 minut po jeho otevření. Nešlo se objednat na čas, takže mi bylo jasné, že tam musím být včas, protože mít otevřené odběry pro "neplatiče" od 9 do 11:30 hodin na tři dny v týdnu mi přijde poněkud málo. Ale kde brát lidi, aby to dělali a hlavně správně... O nemožnosti se objednat na čas nemluvě.

Každopádně jsem dorazil a před vstupem do budovy s nápisem "COVID-19 odběrové místo" bylo rozházeno více jak 40 lidí a zrovna vyšla sestra v obleku a vyvolala paní od "A". Stihl jsem si povšimnout že také nabírala kartičky pojišťovny. Řešení tedy bylo nasnadě a při jejím dalším vyběhnutí o tři minutky později jsem byl "zaevidován"

Od této chvíle jsem tedy začal měřit čas a sledoval, jak se lidé tu a tam združují a napočítal jsem tři školní třídy, přičemž ta třetí teprve postupně přicházela, ale povšiml jsem si i skupinky ukrajinských dělníků a jejich překladatelky. A tak jsem v prvopočátku nevěděl, jestli ty dělníky mám započítat, ale ti byli samoplátci, takže je sestra poslala přes celý areál nemocnice do pokladny, ať si to nejprve zaplatí. A přestože pro samoplátce je u nás vyhrazen čas 7:30 - 9:00, byl jsem předběhnut osmi ukrajinskými dělníky a dvěma "důchodkyněmi", které nutně chtěly jet do Itálie a chtěly mít onen výpis (zřejmě z rychlotestu?) v angličtině...

Přesně o dvě hodiny později zavolali kamaráda (dříve na táborech spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, dělal v LARPech mistra obchodnického cechu), který prý přišel o pět minut dříve než já. Byl to tedy velmi vhodný čas přepočítat lidi čekající na test. Vyšlo mi jich opět 40. To už jsem ale věděl, protože to jedna ze dvou odběrových sester řekla (třetí sestřička klofala do počítače a vyráběla štítky a papíry) že to prostě dojedou a dají si přesčas...

Těsně přede mnou se v tu chvíli jeden pán rozčiloval u jedné z těch sester, že čeká 3 hodiny a stále ho někdo předbíhá (rodiny s malým dítětem, pokud i ono šlo na odběr, měly přednost), aby pak právě vyšla ona třetí sestra a suše mu oznámila, že na něj žádanka není. Čekal jsem, jestli bude něco od pána prokopnuto (na blízkou ToyToy WC bych nešel ani kdybych musel), ale za dvě tři vteřinky si přebral průkazku a beze slova zmizel....

Pak přišla řada na mě: Už jsem viděl ty černé scénáře - podle obrázků na dveřích měla nejprve následovat vyplnění dotazníku - tužku jsem neměl, takže očekáváno vynadání. Z toho nebylo nic. Pak měla následovat dezinfekce rukou - z toho taky nebylo nic. A pak vstup do ordinace....

Z toho taky nebylo nic, protože naše odběrové místo covid bylo zřízeno ve vstupní hale odděleno od zbytku provozu dřevotřískovou deskou. "Jste Pelin Lakriský narozen...... s telefonem číslo......". "Ano ano ano" stihl jsem říci, než jsem uslyšel "roušku dolů, zaklonit hlavu" a pak lup už jsem měl šťourátko v nosní dírce. Pochopitelně v té, kterou jsem měl vzadu ucpanou. Ucpaná už věru není...

Čekal jsem co bude dál, ale následoval výtěr z krku (asi nejšetrnější, co jsem kdy zažil) a pak prostor na otázky - měl jsem jen jednu. Odpověď na ní byla: "Výsledky vám zavolají ve středu, nejpozději ve čtvrtek" 

Odcházel jsem z odběrů a proti mě šla matka s dítětem. Oba bez roušek.V blízkosti odběrového místa! Bývaly doby, kdy bych se byl ochoten pohádat, ale raději jsem šel dál a co 100 kroků provedl vysmrkání, protože má zastydlá rýma byla vyléčena obyčejným šťouchátkem s odběrovou vatou a tekutinou

Odjinud:

Pardubice přetíženy: Příjezd do Pardubic zablokovali řidiči, kteří mířili na koronavirové testy

Kolaps i jinde: Kolaps. Hygiena nestíhá testy a trasování, i když se lidé snaží sami

Kdo by se pak divil, že si na LIVE jezdím mapu, kterou mám z meziměstských asi nejraději... tedy Ettbruck

Karanténa č. 2 - den 4.+5. - nuuudaaa ...

 Nějak nevím, jak popsat sobotu a neděli, kromě toho, že se nudím. Když jsou na zahradě jiní, zbývá mi nebýt na zahradě, číst si, nebo koukat na TV, když si nechci hrát na počítači.

A tak jsem alespoň spáchal jeden live přenos z OMSI, který mi o tři minuty nevyšel tak, aby byl připravený včas...

 

Nu což, stalo se... Ale pak to běželo už dobře....

OMSI2 | Konstalka na Autoslavě - definitivní verze skriptů

 Tak a je to tu, jdu se svými skripty na trh. Nebo se svou kůží :-)

Uvidíme, jaké budou reakce a zda se něco neobjeví...

Karanténa č. 2 - den 3. - získávám termín testů

 Dnešní den byl hodně o tom, že jsem se jak já, tak můj kamarád pokoušeli dostat se na testy na COVID-19, což ale předpokládá, že nám příslušná KHS vypíše žádanku.

Kamarád se rozhodl jít na kontrolu dneska a objednal se už dříve na čas 12:12, dnes mu volalo odběrové místo, že jeho žádanku nemá. To spustilo poplach i u mě, protože jsem měl jet do okresního města té pobočky KHS, která mě trasovala, ale neměl jsem datum ani čas. 

V případě kamaráda se žádanka objevila včas, v mém případě měla žádanka odejít do Thomajerovy nemocnice v Praze, proti čemuž jsem se ohradil. Na další hovor mi bylo řečeno, že žádanka platí celorepublikově, takže je to jedno....

Připomíná mi to toto /a ano, psal jsem to tu včera/:

Všem, kterým je těsně pod šedesát, se velmi omlouvám. Můžu za to zase já... pic.twitter.com/1oj8FFzSEi

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) September 10, 2020

Okamžitě jsem začal obvolávat nejbližší odběrová místa a hned na prvním, v mém městě, jsem pochodil. Prý neobjednávají a mám přijít v daném časovém období. Takže vyjdu tak, abych přišel pár minut po začátku onoho časového úseku a bude....

Odpoledne jsem neměl co dělat, takže jsem střihal druhé vánoční video ze tří, pak řešil to i ono, až bylo najednou 22 hodin a LIVE, který jsem slíbil kamarádce nejenže nezačal, ale já jej ani neměl připraven, takže jsem jej vzdal.

S kamarádkou jsem se dnes po poledni ostatně potkal - vyměnili jsme si věci potřebné, kratince popovídali a každý šel po svém. Asi jsem působil vyčerpaně a ospale a bodejť by ne, má noc byla jedna z těch špatných, kdy od půl třetí ráno jsem prováděl kontrolu hodinek co půlhodinu...

Karanténa č. 2 - den 2. Zbavuji se nejistoty

 Popsat dnešní den by mohlo být docela jednoduché, protože když jsem do devíti hodin vyřešil několikero pracovních hovorů a (jakákoliv) krajská hygienická stanice (KHS) se mi neozývala a to ani z okresních poboček, bylo mi to divné, ale zavolal jsem si na nejbližší pobočku. Paní o mě nevěděla, ale na jméno nakaženého kamaráda zareagovala, zapsala si moje číslo a prý až si ověří, že je opravdu pozitivní (v systému to asi ještě nebylo), tak bude řešit dál.

O necelou hodinku později volala paní z KHS ale z jiného okresu, prý je naše pobočka přetížena. Začal klasický výslech a hned při prvním telefonátu jsem vyfásl flastr, tedy karanténu a ponovu na 10 dní. O něco později přišel druhý hovor, neboť se paní zapoměla zeptat na mojí stav (rýmyčka, kašlíček, teploty, ztráta čichu a chuti). 

/Preventivně jsem si teď v 19 hodin dal kousek banánu - cítím že je nedozrálý/

Třetí hovor potvrzující místo datum a čas testu nepřišel. Takže nevím a čeká mě zítra nový hovor či hovory a pak vyrazit. Musím to zvládnout nějak ráno.

Tím, že ale přišel hovor na mě z KHS, začalo mi být jasné, že "to" přijde. Přišlo. Můj kamarád, který mě nahlásil na KHS jako svůj kontakt v době, kdy už měl horečku a kašlal, je pozitivní.

Zas a znova jsem si probíral, kde a kdy bych se mohl nakazit, ale bez znalosti, kdo byl ten první nakažený se to dá blbě "vypočítat". A pak to záleží také na mojí poctivosti při nošení roušky v onom období. Myslím si, že uvnitř budov jsem byl poctivý, ale....?

Ostatní rozhodčí a kamarádi v jednom se také tváří negativně a postupně i na ně přišla řada na jejich KHS, ale ti podle mě se všichni chovali jako já - tedy po venkovním pískání odejít na hotel. Tak snad dobrý..Samozžejmě, pokud jsem roušku nosil správně, atd.

Večer jsem si střihl natočení a zkompletování jednoho videa. vyjde ráno

No, když po sobě čtu některé odstavce, tak jsem se moc nejistoty nezbavil

Vtipkování na závěr:

Karel Václav Rais napsal horror z roku 2020: Pantáta Bezroušek

Víte, proč premiér přislíbil respirátor a roušky lidem od 60 let?
Protože Kalouskovi je 59. Jinak jsem včera zapomněl zmínit nové video respektive LIVE, tak to rychle napravuji I když musím přiznat, že takovéhle velký neúspěch jsem v LIVE nečekal...

Karanténa č. 2 - aneb opět se "vezu"

 Tak a je to tady - podruhé mi začíná karanténa na téma covid-19, jeden rozdíl tu ale je, protože napoprvé to byla karanténa z důvodu mého vlastního kašle, teplot a ztráty chuti. Tentokrát si teploty a kašel užívají jiní....

Tak tedy: 

1. den karantény

Tušil jsem už něco včera, že přijde, takže jsem dneska striktně držel roušku na ústech co to šlo (fakt nepříjemné), až se na facebooku objevilo první varování, že se mezi účastníky víkendové akce - viz Shrnutí č. 36 - objevil koronavirus. Už potvrzený hygienickou stanicí.

Což znamenalo pokusit se kontaktovat šéfa, svého doktora, KHS - tedy krajskou hygienickou stanici, zkusit se objednat na test ala samoplátce....

Kdybych křičel z okna, dosáhnu lepšího výsledku. Takže jsem psal emaily a začal se balit že půjdu domů a zítra si vezmu Sick Day, a snad nějak seženu toho doktora na napsání karantény a žádanky na test

Poté se už objevil email do šéfa (HomeOffice do oficiálního vyřešení situace, na kterou mám dva dny) a také email od pořadatele oné nedělní akce - nahlásil mě na KHS - neb i on pociťuje příznaky, tedy horečku a kašel. A už šel taky na test. Co jsem vyrozuměl, tak tři lidi takto chrchlají a jeden (jeden z nich, nebo někdo čtvrtý????) je už "potvrzeně pozitivní".

No prostě a krásně - vím prd.

Což znamená, že budu mít opět trošinku víc času okolo. Například sledovat zprávy, co se děje u politiků. Dnes mě "práskly" do očí dva tweety, jeden z nich je trošku staršího data:

Sami jsme si ušili roušky, sami se budeme trasovat, sami se i zaintubujeme a sami se pohřbíme... Neschopnost Babišovy vlády přesáhla všechny myslitelné meze a vláda sama stala se bezpečnostním rizikem svojí země a svých občanů. https://t.co/FcwUptfQaR

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) September 9, 2020

Pro všechny, kdo se ptají, proč nejsem v karanténě. Tady máte epidemiologické šetření @hygpraha s rozhodnutím. Proto nejsem v karanténě. Ještě chci dodat, že na jednání všude na úřadě nosím respirátor FFP2 a od paní Jarmily Rážové jsem byl cca 3,5 m. Hezký páteční večer všem. pic.twitter.com/qNZe3FE386

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 4, 2020

 No a když už jsem byl na twitteru:

Kvůli zhoršující se epidemiologické situaci jsem dnes ráno svolal mimořádné jednání Centrálního řídícího týmu @ChytraKarantena. S odborníky jsme se shodli, že od zítra zavedeme povinnost nosit roušku ve vnitřních prostorách budov v celé ČR. Podrobnosti vydáme v průběhu dne.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) September 9, 2020

Rodinná nadace Karla Komárka koupila od Petrofu klavíry, odmítnuté Čínou. Rozdá je do škol. “Přáli bychom si, aby se těch jedenáct nástrojů stalo symbolem české hrdosti a soudržnosti,” řekl Karel Komárek. Za mě má 9 bodů z 10. Jeden přeci jen jeden dolů za podnikání v hazardu:-)

— Jana Klímová (@klimova_j) September 8, 2020

Vím jen jedno: pro mě toto - Pod střechou se rouška nosí, venku nikoli, přiblížil Vojtěch nová pravidla - přišlo pozdě o nějakých šest dnů.

Mohu si tak jenom udělat tabulku, odkud by pro mě ten víkend přijít tahle nemoc mohla přijít a odkud ne. 

Seznam "odkud ano" je kupodivu kratší, než jsem čekal - v podstatě jen cca 3x bar /sklenice a čas při objednávce/ a pokud jsem si blbě nasazoval roušku v klubovně. Myslím, že budu minimálně dneska spát klidně

Shrnutí uplynulého týdne (36/2020)

Nastávají mi narozeninové týdny, protože valná část mé rodiny a aktuálně i dvou nejlepších lolegyň (a kamarádek v jednom) se děje od tohoto týdnu do nějakého 15.září.

V pondělí jsem měl "ječivou" a bylo věru proč, protože už dopoledne bylo jasné, že mám dělat velký přesčas já a kupodivu měl být placený, což mě překvapilo - některé věci mají tendenci nenastávat a placený přesčas je jednou z těchto věcí. Mrzuté bylo, že přesčas měl zasahovat do doby, kdy měl běžet LIVE. Poslední z Autoslavy...

Naštěstí jsem mě dostatek duchapřítomnosti a o den dříve se pokoušel natočit jak klasické půlkolo, tak půlkolo zatahovací. Při natáčení toho druhého mi tramvaj spadla, takže jsem točil natřikrát. Ale co už. Připraveno bylo, kdyby se to vyvíjelo blbě. Hloupé bylo, že jsem neměl namluvený komentář....

ALe co už, nakonec mi zbylo před vysíláním 15 minut času, takže jsem mohl naplánovat jednu zlotřilost, kdy jsem na live vyjel s tramvají, která neumí hlásit zastávky. A já jí vyhlásil...

Úterý jsem měl zubaře v blízkosti pobočky Q*, takže jsem mimořádně objel i pobočky F* a hlavně P*, kde se přehazovaly přepážky a funkce. Takže jsem to musel natlouct i do "zvacáku".

Cejtil jsem ale v kloubech, že něco bude pokažené, takže jsem preventivně byl na pobočce P* i ve středu dopoledne, a myslel si, že krásně stihnu oběd na pobočce A* o šest hodin později. Ne, nestihl...

Na pobočce F* totiž mají novou a vysloveně přechytralou kopírku a naše firma ji pořídila jako "chodbovou", To znamená, že by mohla stát klidně mezi lidmi na úřadě na chodbě a bez PINu nebo přiložení čipové karty neudělá nikdo vůbec nic. Tyto první tři dny fungovala kopírka vždy tu půlhodinu, co jsem se kolem ní motal, pak se rozbila. Anebo "rozbila". Či byla rozbila. Teď naposledy se prý zasekl papír v šuplíku, šuplík vyrvali z kopírky silou a pak už kopírka ze šuplíku nenabírala papíry. Takže byl zavolán technik.

Pak nastal čtvrtek. Nevím, jestli ho mám popisovat přesně tak, jak se děl, anebo rovnou prozrazovat, co jsem prošvihl.

Tak například při odjezdu z domova mi absolutně nechyběl ani jeden z mobilních telefonů.  Popojel jsem asi pětset metrů na rozhodující křižovatku a tam jsem se začal rozhodovat, kudy pojedu, odbočil jsem ale doleva směr pobočky P*F*Q* a nedošlo mi, že dneska musím začínat na A*, kde mám hned na půl osmou domluvenou akci na téma "nefunguje program" a já tvrdím že funguje, takže to hrozilo na předváděčkou, jak se to má dělat.

Ujel jsem kilometr a tam byla objížďka a já stále pokračoval směr tyto pobočky, pak najel na silnici pro motorová vozidla, z níž se nedá odbočovat, ujel další tři kilometry a až taky, kdy jsem jel v poklidu a nic mě neohrožovalo, jsem začal trošku přemýšlet, a až tady mi došlo, že dělám kravinu. Naštěstí tu byla jedna křižovatka, která navazovala na silnici, jež se ze slepé silnice teď nově změnila na silnici průjezdnou, takže jsem se plynule otočil a dojel na pobočku A* jen o 17 minut později.

Samozřejmě se ukázalo, že program funguje, jen ho část kolegyň neumí obsluhovat, to už jsem ale před tou předváděčkou X krát hledal klíče, roušku, brýle... Ale telefony stále ne. Pak jsem odjel na pobočku F* na oběd a na zbylé pobočky P* a Q* jen na otočku s papíry, které měly být podepsané co nejdříve.

Až ve 12:45 jsem přišel na ztrátu mobilů a to mi přitom asi tři lidi říkali, že se mi nemohou dovolat...

Než jsem projel kafárnou a přes nákupy, hledal jsem klíče a platební karty tolikrát, že jsem si u posledního obchodu otevřel kufr auta a počítal asi tak do tisíce, abych se trošku uklidnil. To už jsem měl i svůj první dárek k narozeninám (respektive dva) a další dárek zazněl z rádia (viz písničkový zápis zde na blogu ze čtvrtka).

V pátek po práci nastal čas na odjetí na akci MM* a tady se mi už kupodivu dařilo, měl jsem zabaleno od čtvrtka, takže vše běželo až příliš krásně. Kamarád J*K* už byl na místě a zde nás překvapila majitelka penzionu, protože nás dala do většího pokojíčku než obvykle (pět postýlek v pokoji namísto dvou postýlek). Já u toho nebyl a tak trošku v pátek očekával nějakou potíž....

Kupodivu z toho směru nepřišla, ale nepřijel barman, ani barmanka, takže kamarád byl slovně bezpomínečně na pátek převelen do baru. Dal jsem si tam v tu chvilku jeden OVIP a ke konci se mi křivila huba, jak mi toto konkrétní pivo vůbec nechutnalo.

Pak se začaly hrát sporty, ty jsem pískal tím pádem jen já. V klubovně s rouškou, venku na hřištích jsem byl bez roušky, ale hodně daleko od hráčů (když "pískáte" na dvou hřištích naráz, tak to nějak moc nejde :-) ) Prostě jsem byl spíše zapisovatel utkání a časoměřič...

[update úterý 8.9.2020 a středa 9.9.2020, tedy z nového týdne]

Původně jsem tu psal o tom, že jsem jak idiot jako jediný nosil roušky a jak mě to, zvláště v sobotu, neskutečně štvalo. Ale teď si říkám - mohl bys být za vodou člověče! Bylo by to slušné štěstí, pokud se to šířilo jen vzduchem a pokud jsem měl vždy roušku ve správnou chvíli na ústech, tak super. O mytí rukou nemluvě.

Ale zase tu je to "ale", respektive v mém případě to slůvko "pokud".... Každopádně to si nechám na nový zápisek....

Zpět k dění v týdnu č. 36 - Není popsána sobota, právě ta, kdy mě to štvalo nejvíce. Po pravdě řečeno mě to štvalo od 18-té hodiny, kdy začalo pršet, protože od rána jsme to honili na venkovní hřiště, tradiční rozehrání a rozehřátí v klubovně ráno nebylo. Opět jsem mohl sledovat, kterak mnozí po návštěvách v baru mezi hrami díky alkoholu vadnou. Večer mi bylo doneseno druhé pivo tohoto víkendu. A současně už to bylo i pivo poslední....

Ostatně bar je druhé místo, kde by na mě covid mohl skočit, stačilo by, aby obsluha flákla mytí sklenic...

Jak v pátek, tak v sobotu jsme hned po skončení herního dne okamžitě mizeli s kamarádem do penzionu, kde jsme si vždy hoďku povídali nad vínem. Každý den padla sedmička vína...

Neděle musela být kvůli našemu řízení z pohledu alkoholu čistá, pil jsem jen vodu z vodovodu z penzionu, kterou jsem si donesl v pet lahvi.

Jízda domů proběhla pohodově, zkusil jsem použít jinou cestu v první části mé jízdy a docela to bylo plynulé, byť pocitově delší. Ještě to budu muset pořádně přeměřit a porovnat.

No a doma mě čekalo dvojí překvapení - dva nákupy z Čínského eshopu dorazili domů. Velmi mě potěšil nákup "čehosi" podobné nejvíce mikině (sorry, neumím nakupovat natožpak pojmenovávat oblečení), protože se mi úspěšně povedlo přepočítat asijské XXL velikosti na evropské XXL :-D  A tak jsem měl dárek navíc k již uplynulým narozeninám...

Nic nestává se náhodou

Nic nestává se náhodou

(Marcel Zmožek) 

1. Chtěl bys jen světlem být, leč tápeš tmou
obelhán vlastní příčinou
navzdory všem snům najdeš klid
když věčným poutníkem chceš být

R. Hvězdy nás vedou cestou, necestou
a slunce dál drží dráhu svou
a kam jen Tvé stíny dosáhnou
nic nestává se náhodou 

Pláč je trápení až k zbláznění
a stejně každý míří o krok dál
když jitřní poutník
sám bloudí zlou tmou
nic nestává se náhodou

2. Když zhasíná svět a temný
je tvůj kout
jsi vězněm dál v zajetí pout
a víc už nezbývá ti nic
jen slova, co neumíš je říct

R. Hvězdy nás vedou cestou, necestou
a slunce dál drží dráhu svou
a kam jen Tvé stíny dosáhnou
nic nestává se náhodou

Pláč je trápení až k zbláznění
a stejně každý míří o krok dál
když jitřní poutník
sám bloudí zlou tmou
nic nestává se náhodou

OMSI 2 | Linka 10 na Autoslavě s Konstalkou!

 Tu a tam se mi něco podaří, ale obvykle nejsem spokojen na sto procent, což je případ oprav (nebo spíše "nabourání") skriptů tramvaje Konstal 4N

A tak "natočeno jest", mám za sebou všechny denní linky. Další můj slib - Konstalka na Autoslavě - se taky blíží ke svému konci, takže hned dvakrát na sebe mohu být hrdý... A je to lepší, než nic :-)

Co udělají nesprávné mezery mezi písmeny

 Pište mezery mezi písmeny správně!

Sup i čas, to letí!
Supi často letí!
Su piča století!