Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 28. února 2017

neděle 26. února 2017

OMSI: Opět úzké uličky - linka 258 na mapě Gladbeck

Tak a je to tady - poprvé jsem zabloudil na mapě. Pokud se na tu hrůzu chcete podívat, tak můžete :-)

Jinak v onom nejuzším místě ukazuji fungující trik pro autobus Mercedes-Benz Citaro 18, kdy si v určitých místech vytvářím třetí pruh

Video je docela dlouhé, neboť obsahuje kompletní průjezd oběma směry, tedy celé jedno kolo,,,



Bohužel se mi kromě zabloudění dělo i to, že se mi přetrhávalo nahrávání, takže chvilkama poskočí obraz a nic se neděje, jen občas jsem musel dát do obrazu omluvný obrázek. každopádně po této blamáži jsem přeinstaloval kromě hry i nahrávací software. Teď mám funkční tři různé...

Ale abych se odškodnil, tak bude videjko i ve středu.

pátek 24. února 2017

Právě uplynulý týden

Co tak koukám na blog, tak jsem opět celý týden nic nenapsal a na neděli už má připravené video z OMSI.

Naneštěstí nemám připraveného nic hezkého, co bych sem napsal, ale naštěstí není ani nic ošklivého k  napsání. To je takové docela pozitivní zjištění, dalo by se říci.

Ale to by nesmělo být pondělí a pohovor na koberečku u šéfa, kterým jsme prošli všichni z našeho oddělení. Mělo nám být sděleno, jak jsme hodnoceni a jaké osobní hodnocení nám z toho vyplyne (mělo vyplynout větší, protože teď v podstatě žádné nemáme). A tak každý z nás dostal tabulku, tam se oznámkoval... a nakonec toto bodování náš šéf přijal beze změn s dodatkem, že peníze na naše nová osobnka nstavená dle pravidel nemá peníze.

A tohle se vleklo celý týden jako smog českem, protože každý v práci řešil to, jak se k tomu postavil jejich vedoucí, jež v lepším případě tuhle frašku zrušil, v horším případě přikázal, aby se všichni hodnotili podprůměrně. Velice vtipné, pokud další pravidlo umožňuje podprůměrné (a horší) lidi vyhazovat...

Já mám za sebou i čtvrteční kafárnu a ta byla přímým opakem téhle odměňovací mizérie, byl jsem odměněn smíchem a dobrou náladou, jež šla nejenom směrem k I*, ale i směrem opačným.

Jen dneska, když to píšu, tak si říkám, jestli můj jásot nad uplynulým týdnem není předčasným. Nad pracovním týdnem ne, ten jednoznačně skončil. Ale ten kalendářní ještě ne.

Osobně neočekávám nic, co by bylo špatně, u mě to běží relativně normálně...


neděle 19. února 2017

Omsi jako tramvajový simulátor (bonusový pátý díl)

Možná je pomalinku načase začít být patriot a začít jezdit s autobusy, které byly vyrobeny v České republice, A také bych rád dokázal něco víc.

Proto vzniklo toto bonusové video, kde jsem si pohrál s tramvajovou linkou 301 na mapě Gladbeck a na možnosti ji projet autobusem. Vše podstatné říkám na začátku videa...



Tady jsem pyšný na to, že jsem dokázal dodefinovat nějaké chybějící věci a začalo mi to fungovat, i když ten konec nebyl ještě úplně dokonalý. Ale co už - když člověk nechtěl rozrýpat moc onu mapu. Kdoví, co by z toho ještě vzniklo, už jsem viděl několik map, které v sobě měly tolik chyb a nedodělků, že bylo zázrakem, že mapa vůbec fungovala...

pátek 17. února 2017

Zpívání na cestu domů. Nebo za cestu domů?

Již několikátý remake tohoto snu mě tentokrát zastihl kdesi v hotelu, kde probíhala akce spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a probíhala v celku normálně. Jen u mě byl takový slabý pocit, že se mnou není něco stoprocentně v pořádku. Ani to neumím pořádně popsat, co to všechno bylo v součtu, co  způsobovalo, že jsem nebyl uvolněný a neužíval si to na plné pecky. I když - může si spolupořadatel svojí akci bezstarostně užívat? Neměl jsem být jinde?

A tak jsem přejel za kamarády k řece S*, ale ani tam to nebylo ono. Jenomže tam mi to došlo: Nejsem prostě doma, (nebo jen tam, kde jsem měl být či měl být)v tom to prostě je. Jenže jak se tam dostat...

Kamarád si věděl rady, sedl si se mnou na zadní sedadlo terénního gazu (ala M*A*S*H* 4077) dopředu sedla mladá holčina (kdyby měla dlouhé vlasy, tak je to A*, dcera toho kamaráda) a už se jelo terénem, chvilku docela šutrovitým (vyschlé koryto řeky???) a na konci do kopce.

Zde mi zastavili a já udělal pár kroků do vesničky plné jednoduchých dřevěných domků, se zavřenýma očima to mohla být i nějaká ta osada používaná pro kemping či táboření. Každopádně tu byla jistá čarodějka, která sledovala výkony lidiček, kteří zrovna zpívali "Holubí dům" a byli v tak nízké tónině, že jsem to já sám málem nedal, ale podařilo se mi připojit a odzpívat poslední verše

Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví,
míval stáj roubenou, bílý štít.
Kde je dům holubí a ta dívka kde spí,
vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít.


Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
stával v údolí mém starý dům.........


U posledního dvojverší se mi zachvěl hlas, ba i slzička ukápla. A přesně na to čekala ona čarodějka, která mi briskně splnila mé přání, ani jsem ho nemusel vyslovit. Ocitl jsem se doma .....

A po probuzení mohl začít přemýšlet a rekapitulovat. Bohužel se mi předchozí remaky zdály dříve, než jsem si své sny začal poznamenávat, takže nemohu porovnávat. Přesto ale hlavní otázka je podle mě jasná. PROČ TENTOKRÁT?

Každopádně dnes jsem se probudil spokojený a mohl konstatovat, že tentokrát jsem zpíval zcela vlevo, tentokrát to byl Holubí dům. Minule to byly Čtyři koně jdou a zpíval jsem zprava:

Čtyři koně jdou,
támhle za vodou
pro mou nejmilejší.

Támhle za vodou
čtyři koně jdou
pro mou milou.

Lá la la la la la
La la la la la la

Támhle za vodou
čtyři koně jdou
pro mou milou.


Teď, když na ty texty koukám, tak si uvědomuji, že jsem zpíval vždy nějakou písničku, kterou znám, vždy se mnou ta písnička citově hnula, na což ona čarodějka čekala a seslala na mě své kouzlo, jež smělo být sesláno jednou denně.

Což při předpokladu, že tam bylo nějakých 25 zpěváků, tu a tam někdo jako já přibyl a hned "zvítězil", jak hodně museli někteří čekat, než pochopili to, co je od nich očekáváno? (V jednom z opakování snu mi to taky trvalo). Že se od nich očekává nějaká emoce? Či snad - LÁSKA?

Update 21. února 2017

Další z verzí byla ta, že jsem se domníval, že už jsem na místě a nechal se přijmout (vnutil se?) jako pomocník oné čarodějky.

Další verze - nechápal jsem dlouho, co mám dělat, ahych se dostal pryč, až čarodějka jednoho dne zmizela....

čtvrtek 16. února 2017

OMSI, OMSI, všude samé OMSI!

V nadpisu jsem si dovolil parafrázovat postavičku Pučmelouna: "Sádlo, samý sádlo. Ta rodina je samý sádlo!"

A je to fakt, protože zde na blogu zveřejňuji své videovýtvory na toto téma a bavili jsme se o tom i při kafárnách s I*. No a právě na jedné s kafáren přišla otázka: "A kolik už máš map v OMSI, které můžeš jezdit?" Z hlavy jsem jich vypočítal nějakých 17 s tím, že mi nějaké nefungují.

Samozřejmě mi to nedalo a mapy jsem si přepočítal.

Aktuální stav je 25 map a z toho šest nefunkčních.
[aktualizace pátek: 27 map a z toho šest nefunkčních]
Aktualizace sobota 18. února: 28 map a z toho šest nefunkčních

A proč si stahuji stále nové a nové mapy? Protože se snažím uchodit si těch šest nefunkčních - jedna z nich je tramvajová a vždy narazím na nějaký prvek, který je použit z jiné mapy, takže si stáhnu onu jinou mapu, na té nefunkční skutečně několik chyb ubude, v pátek na té tramvajové mapě z dvaceti chyb zbylo deset, takže je to dále nefunkční. Takhle jsem získal mapu Polanowic, kterou jsem původně nechtěl, ale která mě uchvátila. Takže už je z ní natočené video a zanedlouho na něj přijde čas.

Už jsem dokonce šel tak daleko, že jsem použil následující radu: "Když ti blbnou malé mapy z Polska (= má tramvajová) tak si stáhni všechny hlavní mapy z Polska, konkrétně .... " Takže mám nově mapy "Fiktivní Štětín" a Bytom. První z nich už jsem prozkoušel, funguje.

No a poslední přidaná mapa? Protože chci udělat sérii kolem mapy Grundorf a mnohé její předělávky, tak jsem hrábl do svého archivu a nalezl mapu, která byla ze staré verze OMSI. Nasadil jsem jí do nové a sledoval jak se nahrává. Když už to trvalo třetí minutu, tak u jsem se loučil že si ji nezahraju, ale pak to OMSI verze 2.3 dochroupalo a já se mohl vrhnout na mapu, na které jsem se prakticky naučil jezdit.

Neobešlo se to bez slziček dojetí a samozřejmě je z toho videjko,

neděle 12. února 2017

Omsi jako tramvajový simulátor (4.díl ze čtyř)

A je to tu, tramvajová videa se pro tuto chvíli dostala do finále! (Hahaha, mám na příští týden připravený bonus, ale PŠSST, nic jsem neřekl)

Každopádně dnes jsem si zajezdil v tramvaji T6B5, jež byla vyráběna v čechách, ale vnitřní polepky má ruské, neboť původně tonto model dělal kdosi z rusky mluvících uživatelů. Jenže ho nedotáhl do dokonalosti, ale alespoň s ním jde jakž takž jezdit. Této situace se ale chopili mládenci z Německa, kteří opravili nejhorší chyby, tedy akceleraci achování cestujících uvnitř vozu.



No a jak to dopadlo vidíte sami. Samozřejmě jsem se následně stihl poučit, jak správně spawnovat tramvaj v Eberlinsee, takže už nemusím v devíti případech z deseti jezdit v protisměru, než najdu místo, kde se mohu srovnat...

sobota 11. února 2017

Používejte dobře čárky (2.)

V neděli 4. prosince 2016 jsem zveřejnil první příspěvek na téma "Používejte dobře čárky!" a tak si dovolím drobné doplnění...

Tvoje stará pila leží ve sklepě.
Tvoje stará pila, leží ve sklepě.

Popravit, nelze udělit milost.
Popravit nelze, udělit milost.

Co zas chcete, pane řediteli?
Co, zas chcete, pane řediteli?

Pojďte jíst děti
Pojďte jíst, děti.

Válku ne, mír.
Válku, ne mír.

středa 8. února 2017

Omsi jako tramvajový simulátor (3.díl ze čtyř)

Znovu se vracíme na mapu Eberlinsee a k videím z autobusového simulátoru OMSI, kde ale jezdím tramvají

Za tramvaj jsem si zaplatil deset euro, ale když mě budete poslouchat v prvních cca pěti minutách, tak vám jistojistě přijde na jazyk slova, stejná jako mě: "Předražený nedodělek!" Jediné co mě na tom trošku těší, že mi mezitím přišly zadarmo updaty na tuto tramvaj, takže část nedodělků či chyb je již odstraněna.

Ale v tomto videu mě nedodělky moc netrápí, protože si na konečné Ostbanhof mapy Eberlinsee umím otočit tramvaj funkční stranou dopředu (tedy ovládám tramvaj přes kabinu "A" ), a protože mi to trvá jen asi deset vteřin, tak mě to v podstatě ani nezatěžuje.



Jen mě mrzí, že mi dodatečně dodávaný komentář "plave" a nejde jednoduše jednorázově strovnat s videem, takže pozorný divák si jistojistě všimne, že ozvěna zvuků z tramvaje se ozve tu a tam dříve, než vlastní zvuk, a délka prodlevy ozvěny se také mění....

úterý 7. února 2017

Toho budeš ráno litovat!

Když mi někdo řekne "Toho budeš ráno litovat!",
většinou spím až do poledne,
protože já vím, jak se vypořádat s problémy

pondělí 6. února 2017

Omsi jako tramvajový simulátor (2.díl ze čtyř)

A je to tu, má nejoblíbenější tramvajová mapa v OMSI je tu a i video z ní :-)

Teď u prvního videa z této mapy nemám skoro co říci, tedy kromě toho, že jsem se neskutečně teši, že se projedu se soupravou tramvají, že jsem si ji musel vzít hned na první video z mapy Eberlinesee.



Docela mě mrzí, že ve výsledném videu je vidět, že mi zlobila synchronizace obrazu proti zvuku pozadí, to, že se mi nedařilo sychronizovat dodatečný komentář, tak to už je tradice. Vždy když v komentáři zarachotí, tak na mě počítač neměl čas a nestihl mi komentář přeukládat, a přesně v tom okamžiku odcházela ona synchronizace šla do háje.

A je to poučení pro příště, tedy pro příští video, jež už jsem dělal trošku jinak.

neděle 5. února 2017

Jsem dobrý,ale jen do doby...

Existují lidé, pro které jsi dobrý tak dlouho,
dokud hraješ podle jejich scénáře.

pátek 3. února 2017

Au...

Celý leden jsem v podstatě sem do blogu skoro nic nenapsal, tedy nic z živého dění, jednak nestíhajíc, druhak nechtíc psát nic ošklivého (což ale v podstatě nebylo, až na jeden případ - deset ran egyp... ehm ... božích), ale ani se mi moc nechtělo popisovat to hezké.

Bál jsem se, abych "to" nezakřikl, to, že se nebudu trápit těmi špatnými věci, když je budu popisovat sem na blog,  Abych nezakřikl ty dobré věci. Abych se trochu srovnal. Abych se mohl věnovat kafárnám...

Kupodivu to docela dokázalo fungovat až do čtvrtka tohoto týdne, kdy v našem podniku proběhla videokonference. Oficiálně na ni měli být jen ti, co museli, tedy kolegové z poboček, kteří dělají v daném projektu "pilota" a pak jsme na ni směli přijít my ostatní, co nás to zajímalo. Už v tomhle bodě byl problém, protože jsem se do pilotního provozu hlásil taky, ale nebylo mi odpovězeno kladně ani záporně. A to dokonce ani mým vlastním vedoucím.

Bohužel, zprovoznění naší VNITŘNÍ konference na naší VNITŘNÍ síti bylo nemožné, takže celý vystresovaný jsem se na konferenci připojoval pomocí modemu jedné firmy provozující mobilní telefonii. A měl jak obraz, tak zvuk a dokonce možnost do chatové okna hodit otázku.

No a protože mi vedoucí projektu něco slíbil, ale nesplnil, tak jsem si odvážil si o to v chatu napsat, a to ještě v domnění, že patřím do té grupy pilotů. Jo, to jsem si dal - vedoucí mi zavolal na mobil, ten byl vybitý, takže volal na mobil kolegovi, ten mě vtipně nepředal, sedíc půl metru ode mě a nechal mě zavolat z pevné linky. Neptejte se mě, proč vedoucí nevolal na pevnou linku, když mu kolega řekl, že jsem na pevné....

A tak jsem byl sprdnut na dvě doby, poprvé že se cpu do projektu v němž nejsem jako piloťák, a podruhé, že se mi nejde dovolat.. Kdyby to bylo jen toto, tak to přežiju, ale že ze mě bude dělat blbce i v dalších věcech, to jsem tedy nečekal. A byl jsem rozhozen tak, že když kolegové začali odcházet domů a mě zbývalo jen dořešit administrativu - zjistil jsem očekávatelné - že jsem rozhozen tak, že ji prostě nedám, a raději šel domů taky.

Doma jsem se posadil na gauč ... a najednou bylo o dvě hodiny později a kdosi mě v mezidobí přikryl dekou. Možná i já sám...

V pátek jsem si myslel, že jsem v pohodě a pravda to byla, protože jsem byl schopen dopáchat veškeré papíry, jež čekaly na vyřízení a tak jsem mohl jít po větším přesčasu domů. Až když jsem byl doma, tak jsem se rozhlédl po věcech, co ze mě odpadaly a málem se mi zastavilo srdce. Služební notebook, na němž jsem chtěl doma dělat další pracovní věci nebyl nikde.

A už mi běžel v hlavě tradiční film, jak jsem nechal notebook v autobuse, ale pak jsem se opanoval. Proč bych z krku sundaval řemen od notebookové brašny z krku? Bylo mi to jasné, notebook zůstal v práci, ač jsem si ho zabalil do brašny a položil i s brašnou těsně vedle mé brašny, kterou tahám s sebou neustále. Prostě jsem ji "jen" nezvedl ze země. A to tam ležel i nákup, pro který jsem se vracel - i ten jsem na první pokus nevzal domů. Neboli jsem měl dvě šance si ten notebook vzít....

UPDATE z pondělí 6.2.2017 - notebook v brašně byl, ale napájecí zdroj ne, takže je asi dobře, že jsem nechal notebook v práci. .A kde vyl napaječ. V druhé notebookovské brašeně kopnuté pod stolem....

čtvrtek 2. února 2017

Nikomu nesděluj své problémy!

Nikomu nesděluj své problémy!

Půlka lidí je má u prdele
a druhá půlka je ráda, že je máš.


Tak tahle hláška na mě vyběhla do Facebooku a má něco do sebe. I když já bych ještě dodal.

A bílých vran (jež by vyslechli či pomohli v problému) je málo a špatně se hledají.

středa 1. února 2017

OMSI2 jako tramvajový simulátor?

Aktuálně tímto videem zahajuji čtyřdílnou sérii na téma "tramvaje v OMSI". Už jsem tu o tomto tématu psal, představil své 3 tramvaje a ještě předtím odjel Gladbecké tramvajové linky 301 a 302...

kařdopádně jsem tedy utratil 10€ a očekával kvalitní produkt, ale jak uvidíte v prvních 40 vteřinách videa, musel jsem se omluvit za dvě nesjednocené části videa. Ten problém, který cituji se stal až v čase 23:40, ale vrátil jsem video do minuty 23. kdy jsem do původníého videa navázal na zastávce to druhé...Aneb lenost namluvit celé video znovu..

Ale už ve 21. minutě se mi rozutíká hlášení zastávek (ale už mnohem dřve jste mohli zaznamenat stejný problém



Prostě a krásně. Ano mám hezkou tramvaj, ale není příliš spolehlivá. Ať už kvůli chybě v sobě či kvůli chybě ve hře, respektive problém spíš vzníká, když se obě chyby sejdou... Alespoň tak to vidím