U dnešního videa si připadám, jako v jistém již skoro kultovním snímku, kde vyšetřujícímu detektivovi je ukazována kachní farma a jeho průvodce postupně ukazuje výběhy a říká: "kachny, kachny, kachny, ...)
Já bych takto mohl říkat slovo "havárie", protože na konci videa jsem si vědom dvou srážek, ale hra mi napočítala čtyři. Tu jednu si dovedu vysvětlit, protože tam jsem ťuknul 2x za sebou v jedné uličcce na asi 10 metrech... No, já sám si video budu muset prohlédnout znovu, kde mi unikla ta poslední...
Ono těch havárií bylo víc, protože první notebook se při pokusu střihat málem roztekl, jak hodně žhavil (nakonec to přežil ve zdraví), druhý notebook střihal video v plné kvalitě tři dny a i tak v určitém úseku chyběl buď obraz, nebo v dalším zvuk. Takže jsem tvrdě snižoval kvalitu videa a zkoušel oba notebooky (svůj prastarý a svůj nový), až se chytil ten starší. Je vidět, že jsem ho měl vyladěný dobře. Škoda, že odchází mechanicky (zapínám ho externím vypínačem, nefunguje touchpad, atd.) ...
Ale jako jo, projel jsem si linku č.2, jež vede okrajovými částmi mapy, které vypadají jako okraj Českého Ráje, takže jsem se kochal.
Jen se bojím jedné věci - jestli jsem neviděl blbě a ... :-)
středa 30. ledna 2019
úterý 29. ledna 2019
Ve vesmíru nikdo neslyší, jak pláčeš
Včera mě v jednom sestřihu, který jsem "z nudy" poslouchal, zaujala jedna skladbička nazpívaná anglicky, že jsem si ji našel v originálu, který je volně dostupný. A zjevně mi zůstala v hlavě trošku víc, protože vyvolala snovou asociaci.
Pohybuji se před naším domem a směřuji směrem k základní škole (do obchodů, do práce, prostě jedním obvyklým směrem) a proti mě jede relativně hodně autobusů se starými označníky, kdy je vpředu v "kaslíku" zasunutá čtvercová tabulka s čísly. Tím, že čísla jsou bílá na černém pozadí, mohl bych je v reálu přiřadit do relativně malé časové oblasti, ale to neřeším. Naopak pokukuji po číslech autobusů. Tím, že ukazují správná čísla místních linek, tak jsem v pohodě. Když naleznu i čísla linek takzvaných "pracovních linek", jezdících 2x denně (a v reálu aktuálně už vlastně nejezdící) tak jsem už lehce ve střehu, ale oukej, holt se zrovna jede na šichtu do průmyslových zón. Jenomže uprostřed jede i linka s číslem "1". A to je hodně špatné, protože to není autobusová linka, tudíž je autobus jako náhradní doprava, jenomže proč by proboha probíhala náhradní doprava příčně od míst, kudyma má ta linka jezdit?
Ta jednička mě opravdu probrala, takže jsem si uvědomil, že mezi autobusy bylo už předtím nějaké podivné číslo linky, ale ta jednička mi utkvěla právě proto, že to bylo jediné jednomístné číslo linky (jinak to všechno byly Karosy B732 s jednotným nátěrem, to jen tak mimochodem)
Pozorně jsem si prohlédl lidi uvnitř a překvapilo mě, že v létě nevidím na oděvech více barev, ale jen kombinace bílé a černé.
Než jsem se rozkoukal, byl jsem zatčen a navlečen do zeleného trička (barvy, jakou měli animátoři v jistém roce na táboře spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje) s krátkým rukávem a zavřen v místnosti beze dveří spolu s dalšími stejně postiženými. Ukázalo se, že máme k dispozici několik propojených místností s postelemi a nějakým tím vybavením, kdy mě zaujaly zásuvky přiražené ke stěně, s nimiž nešlo hýbat. Prý nám tudyma strkají věci dovnitř. Obhlédl jsem si to z neotvíratelného okna a začal kout plán, jak přes šuplíky utéct (poznámka do reálna: kolegyně mi včera objednávala nábytek do kanclu a dohadovali jsme se nad šuplíkama, které jsem odmítl)
Než jsem ale prokoumal detaily úniku (hlavně jak to zakamuflovat, aby se na to nepřišlo moc rychle), otevřely se ve stěně dveře a vešlo poněkud obtloustlé kápo, taktéž v zeleném tričku a vysvětlovalo nám, že půjdeme na nucené práce. Pak odešlo a dveře se začaly zavírat. Dost pomalu a dokázal jsem je nohou zablokovat a vzepřít se v rámu dveří, aby se nezavřely. Zavírání bylo silné tak, že jsem dveře nedokázal otevřít doplna, ale tentokrát v této verzi snu bych v mezidveří mohl stát docela dlouho.
Ze známých tváří mých spoluvězňů se nikdo nepohnul, aby začal prchat se mnou, kápo bylo už bůhví kde (mám podezření, že to nedovření dveří udělalo schválně), toho se bát nemohli, tak jsem prchl sám.
Bylo mi jasné, že v zeleném tričku "to" nedám, přesným opakem by bylo tričko či košile v barvě červené a tak ve stínu budovy "vězení" provádím kouzlo změny barvy trička. Vznikla taková ta krásná modrá, které se říká "nebeská modř". Konce rukávků se sice nedobarvily do modra a zůstala tam ta zelená, ale bylo mi to šumák.
A do zvuků instrumentálky, jež si můžete pustit výše, vyrážím přes ulici. Pokud je něco špatně, tak nepřejdu přes půlku oné docela široké ulice (čtyřpruhovka).kde je jednak přesně uprostřed asfaltky zabudovaná a dobře viditelná nějaká elektronická hranice, a tak nějak tuším, že strážní oné věznice budou mít také své pokyny...
Nikdo neotřel mé slzy, kdy se jako jediný v modrém tričku otáčím k domovu, abych se pokusil v tomhle světě žít. Ale jako kdo? Rebel, vyvrženec, ochránce? Minimálně není modrá barva špatná pro strážce a asi i v té podivné barvičkovité hierarchii něco znamená...
Vzbudil jsem se včas do práce, asi tak 10 minut před zvoněním budíku, což se mi nepovedlo už sakra dlouho, vyspalý do růžova a kupodivu i v pohodě.
Samozřejmě o tom všem přemýšlím, poslouchám u toho verzi včetně zpěvu: https://soundcloud.com/colortheory/in-space-no-one-can-hear-you-cry a snažím se rozřešit tuhle záhadu - jindy bych byl mrzut, že jsem neosvobodil ostatní, ale dneska nic. Nabídku, sice bezeslovnou, měli, leč nereagovali.
Proč? To těžko říci, ale v poslední době se setkávám se dvěma extrémy a zrovna včera jsme to probírali s kolegyní, kdy na jedné straně je rezignovanost, a na druhé straně je drzost, kdy si někteří jedinci dovolí to, co nám vadí. Nejhorší je sledovat děcka, která třeba rozhazují věci v obchodě, vy to dítě okřiknete (nevědouc, ke komu patří) a pak dostanete pomalu pěstí od jeho rodičů, co že si to jako dovolujete vůči jejich dítěti...
Naštěstí nemám náladu, abych si tuhle skladbu pouštěl pořád dokola, protože kdybych jí měl, znamenalo by to, že jsem zase "v tom", kdy mívám pocit, že bych nejraději odletěl na jinou planetu, kdy mám naději, že tam budou lepší lidi
Pohybuji se před naším domem a směřuji směrem k základní škole (do obchodů, do práce, prostě jedním obvyklým směrem) a proti mě jede relativně hodně autobusů se starými označníky, kdy je vpředu v "kaslíku" zasunutá čtvercová tabulka s čísly. Tím, že čísla jsou bílá na černém pozadí, mohl bych je v reálu přiřadit do relativně malé časové oblasti, ale to neřeším. Naopak pokukuji po číslech autobusů. Tím, že ukazují správná čísla místních linek, tak jsem v pohodě. Když naleznu i čísla linek takzvaných "pracovních linek", jezdících 2x denně (a v reálu aktuálně už vlastně nejezdící) tak jsem už lehce ve střehu, ale oukej, holt se zrovna jede na šichtu do průmyslových zón. Jenomže uprostřed jede i linka s číslem "1". A to je hodně špatné, protože to není autobusová linka, tudíž je autobus jako náhradní doprava, jenomže proč by proboha probíhala náhradní doprava příčně od míst, kudyma má ta linka jezdit?
Ta jednička mě opravdu probrala, takže jsem si uvědomil, že mezi autobusy bylo už předtím nějaké podivné číslo linky, ale ta jednička mi utkvěla právě proto, že to bylo jediné jednomístné číslo linky (jinak to všechno byly Karosy B732 s jednotným nátěrem, to jen tak mimochodem)
Pozorně jsem si prohlédl lidi uvnitř a překvapilo mě, že v létě nevidím na oděvech více barev, ale jen kombinace bílé a černé.
Než jsem se rozkoukal, byl jsem zatčen a navlečen do zeleného trička (barvy, jakou měli animátoři v jistém roce na táboře spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje) s krátkým rukávem a zavřen v místnosti beze dveří spolu s dalšími stejně postiženými. Ukázalo se, že máme k dispozici několik propojených místností s postelemi a nějakým tím vybavením, kdy mě zaujaly zásuvky přiražené ke stěně, s nimiž nešlo hýbat. Prý nám tudyma strkají věci dovnitř. Obhlédl jsem si to z neotvíratelného okna a začal kout plán, jak přes šuplíky utéct (poznámka do reálna: kolegyně mi včera objednávala nábytek do kanclu a dohadovali jsme se nad šuplíkama, které jsem odmítl)
Než jsem ale prokoumal detaily úniku (hlavně jak to zakamuflovat, aby se na to nepřišlo moc rychle), otevřely se ve stěně dveře a vešlo poněkud obtloustlé kápo, taktéž v zeleném tričku a vysvětlovalo nám, že půjdeme na nucené práce. Pak odešlo a dveře se začaly zavírat. Dost pomalu a dokázal jsem je nohou zablokovat a vzepřít se v rámu dveří, aby se nezavřely. Zavírání bylo silné tak, že jsem dveře nedokázal otevřít doplna, ale tentokrát v této verzi snu bych v mezidveří mohl stát docela dlouho.
Ze známých tváří mých spoluvězňů se nikdo nepohnul, aby začal prchat se mnou, kápo bylo už bůhví kde (mám podezření, že to nedovření dveří udělalo schválně), toho se bát nemohli, tak jsem prchl sám.
Bylo mi jasné, že v zeleném tričku "to" nedám, přesným opakem by bylo tričko či košile v barvě červené a tak ve stínu budovy "vězení" provádím kouzlo změny barvy trička. Vznikla taková ta krásná modrá, které se říká "nebeská modř". Konce rukávků se sice nedobarvily do modra a zůstala tam ta zelená, ale bylo mi to šumák.
A do zvuků instrumentálky, jež si můžete pustit výše, vyrážím přes ulici. Pokud je něco špatně, tak nepřejdu přes půlku oné docela široké ulice (čtyřpruhovka).kde je jednak přesně uprostřed asfaltky zabudovaná a dobře viditelná nějaká elektronická hranice, a tak nějak tuším, že strážní oné věznice budou mít také své pokyny...
Nikdo neotřel mé slzy, kdy se jako jediný v modrém tričku otáčím k domovu, abych se pokusil v tomhle světě žít. Ale jako kdo? Rebel, vyvrženec, ochránce? Minimálně není modrá barva špatná pro strážce a asi i v té podivné barvičkovité hierarchii něco znamená...
Vzbudil jsem se včas do práce, asi tak 10 minut před zvoněním budíku, což se mi nepovedlo už sakra dlouho, vyspalý do růžova a kupodivu i v pohodě.
Samozřejmě o tom všem přemýšlím, poslouchám u toho verzi včetně zpěvu: https://soundcloud.com/colortheory/in-space-no-one-can-hear-you-cry a snažím se rozřešit tuhle záhadu - jindy bych byl mrzut, že jsem neosvobodil ostatní, ale dneska nic. Nabídku, sice bezeslovnou, měli, leč nereagovali.
Proč? To těžko říci, ale v poslední době se setkávám se dvěma extrémy a zrovna včera jsme to probírali s kolegyní, kdy na jedné straně je rezignovanost, a na druhé straně je drzost, kdy si někteří jedinci dovolí to, co nám vadí. Nejhorší je sledovat děcka, která třeba rozhazují věci v obchodě, vy to dítě okřiknete (nevědouc, ke komu patří) a pak dostanete pomalu pěstí od jeho rodičů, co že si to jako dovolujete vůči jejich dítěti...
Naštěstí nemám náladu, abych si tuhle skladbu pouštěl pořád dokola, protože kdybych jí měl, znamenalo by to, že jsem zase "v tom", kdy mívám pocit, že bych nejraději odletěl na jinou planetu, kdy mám naději, že tam budou lepší lidi
pondělí 28. ledna 2019
Shrnutí uplynulého týdne (4/2019)
Popsat právě uplynulý týden z mého pohledu bude velice jednoduché, protože na politické scéně se připravují volby do evropského parlamentu a u nás v práci to běží relativně normálně...
neděle 27. ledna 2019
OMSI2: Pět minut po dvanácté
Ač si po tom všem dění kolem OMSI a mých videí připadám už v pořádku, stále to není ono, protože ač chci videa točit a už se na to opět těším (po středečním livestreamu) tak se k tomu nemohu dokopat. A tak jsem zvolil něco kratšího, ale zato krásného :-)
Hezké domky a okolí, že? :-)
(natáčel jsem cca ve 13:30, tedy 90 minut po tradičním zveřejňovacím čase.)
Hezké domky a okolí, že? :-)
(natáčel jsem cca ve 13:30, tedy 90 minut po tradičním zveřejňovacím čase.)
pátek 25. ledna 2019
Nevtipný vtip
Ve škole:
- Tak děti, dnes si předvedeme násobení nulou.
- To je přece jednoduché!
- No uvidíme. Spočítej 376 krát 53, Radku.
- Tak děti, dnes si předvedeme násobení nulou.
- To je přece jednoduché!
- No uvidíme. Spočítej 376 krát 53, Radku.
středa 23. ledna 2019
Improvizace v OMSI....
Naprosto mi nefunguje střih videí a tak musím improvizovat a vyrábět videa ve stylu přímý přenos, anebo natočit celé video bez přerušení A i to se nedaří.
Ono taky musíte mít námět a když nemáte ani to, nebo se "to" nedaří zprovoznit, tak improvizujete při improvizaci :-)
Takže jsem zplodil přímý přenos, který se ale odvysílal v úterý v noci "do zdi", takže ho všichni diváci uvidí až ze záznamu. Taky skvělá chyba....
A tak jsem si odimprovizoval celkem tři mapy do tohoto "live" videa, přičemž prostředním jsem si sebral jeden námět na klasické video a i třetí mapa by šla použít do extra letsplay videa
Ale co už. Pozornější divám si určitě povšiml, že na první mapě nejsem v pohodě a dělám dost chyb, ba až přespříliš, v půlce druhé mapy jsem vyrušen a ve videu to je slyšet, a tak až při poslední mapě jsem v pohodě. Jenže to jsem pro změnu začal usínat.
Ach jo...
PS A ještě jsem dal blbě datum na zveřejnění tohoto videa, málem se dnes nezveřejnilo
Ono taky musíte mít námět a když nemáte ani to, nebo se "to" nedaří zprovoznit, tak improvizujete při improvizaci :-)
Takže jsem zplodil přímý přenos, který se ale odvysílal v úterý v noci "do zdi", takže ho všichni diváci uvidí až ze záznamu. Taky skvělá chyba....
A tak jsem si odimprovizoval celkem tři mapy do tohoto "live" videa, přičemž prostředním jsem si sebral jeden námět na klasické video a i třetí mapa by šla použít do extra letsplay videa
Ale co už. Pozornější divám si určitě povšiml, že na první mapě nejsem v pohodě a dělám dost chyb, ba až přespříliš, v půlce druhé mapy jsem vyrušen a ve videu to je slyšet, a tak až při poslední mapě jsem v pohodě. Jenže to jsem pro změnu začal usínat.
Ach jo...
PS A ještě jsem dal blbě datum na zveřejnění tohoto videa, málem se dnes nezveřejnilo
pondělí 21. ledna 2019
Shrnutí uplynulého týdne (3/2019)
Jak se postavit k tomuto týdnu? Těžko říci, protože tento týden má dva atributy:
1) Zpřeházené návštěvy restauračních zařízení, kdy jsme mátli obsluhu, neboť jak každý den chodíme jinam ale každý den stejně...
2) Postupně nabíraný vztek, který pak skutečně ve středu vytryskl
V práci v pondělí a úterý nebylo nic zajímavého k popsání, kromě rutiny a toho, že jsme se s kolegyní opět hrabali v papírech, protože jsme v rámci porovnávání různých databází uživatelů několika programů nacházely různé neshody. A přesně to ukázalo i na profesní slepotu, kterou jsem tentokrát měl já, kdy v "mé" databázi byla "živá" paní, která je už v důchodu a nepracuje...
V úterý v podvečer jsem měl problém, co natočím na středeční video a jak to vybrané pojmu. Zvolil jsem nově připravovanou mapu a projel jí. Pro mě to bylo v pohodě a ve videu jsem se vyjádřil, že se mi mapa docela líbí, byť je hodně nedodělaná.
Kamarádka mi pak ve čtvrtek řekla, že na ní mapa působila depresivně, což měla pravdu, na mě tak také ve čtvrtek působila. Ale až poté, co jsem se v kafárně dostal za kamarádčiné pomoci dostal z nejhoršího.
Ta mapa mi totiž nepřipadala divná už i jen proto, že podivně stísněné baráky namačkané na sebe mívám v mých depresivních tramvajových snech (samozřejmě je použit jiný tvar domu v mém snu), takže prostě klídeček a pohoda.
Pátek pro mě byl určen na rochnění v noteboocích, kdy jsem se pokusil svůj převést na novou verzi windows 10 (1809) na svém pracovním notebooku a zbuchlo mi to, a pak ještě jsem zkoušel uchodit jeden starší notebook. Po odmazání nesmyslů a počkání, až se windows samy srovnají - za dvě a půl hodiny bez internetu(!!!) se konečně ohlásilo, že je 30 updatů v řadě. Dal jsem restart a pak se modlil, protože ty updaty se instalovaly celkem 3x, už jsem si myslel že mi to tam cykluje, ale pak se opět ukázala Wokýnka. Notebook šel ihned na internet a stáhl si ještě tři updaty, jeden z nich byl velký.
Každopádně přes páteční a sobotní odpoledne jsem se nebyl schopen dokopat k natočení videa na neděli. Pak jsem ho nakonec natočil, jenže při natáčení mi ta hra zazlobila tak nešikovně, že nebylo možno hru vrátit do původního stavu, což znamenalo, že budu nucen stříhat. Stříhací program běžel od nedělní 10-té hodiny ranní a ještě ve 23:59 nebyl doběhlý - mezitím jsem ho párkrát restartoval a zkoušel přenastavit, ale nic.
Takže poprvé po dlouhé době opět není v neděli video
1) Zpřeházené návštěvy restauračních zařízení, kdy jsme mátli obsluhu, neboť jak každý den chodíme jinam ale každý den stejně...
2) Postupně nabíraný vztek, který pak skutečně ve středu vytryskl
V práci v pondělí a úterý nebylo nic zajímavého k popsání, kromě rutiny a toho, že jsme se s kolegyní opět hrabali v papírech, protože jsme v rámci porovnávání různých databází uživatelů několika programů nacházely různé neshody. A přesně to ukázalo i na profesní slepotu, kterou jsem tentokrát měl já, kdy v "mé" databázi byla "živá" paní, která je už v důchodu a nepracuje...
V úterý v podvečer jsem měl problém, co natočím na středeční video a jak to vybrané pojmu. Zvolil jsem nově připravovanou mapu a projel jí. Pro mě to bylo v pohodě a ve videu jsem se vyjádřil, že se mi mapa docela líbí, byť je hodně nedodělaná.
Kamarádka mi pak ve čtvrtek řekla, že na ní mapa působila depresivně, což měla pravdu, na mě tak také ve čtvrtek působila. Ale až poté, co jsem se v kafárně dostal za kamarádčiné pomoci dostal z nejhoršího.
Ta mapa mi totiž nepřipadala divná už i jen proto, že podivně stísněné baráky namačkané na sebe mívám v mých depresivních tramvajových snech (samozřejmě je použit jiný tvar domu v mém snu), takže prostě klídeček a pohoda.
Pátek pro mě byl určen na rochnění v noteboocích, kdy jsem se pokusil svůj převést na novou verzi windows 10 (1809) na svém pracovním notebooku a zbuchlo mi to, a pak ještě jsem zkoušel uchodit jeden starší notebook. Po odmazání nesmyslů a počkání, až se windows samy srovnají - za dvě a půl hodiny bez internetu(!!!) se konečně ohlásilo, že je 30 updatů v řadě. Dal jsem restart a pak se modlil, protože ty updaty se instalovaly celkem 3x, už jsem si myslel že mi to tam cykluje, ale pak se opět ukázala Wokýnka. Notebook šel ihned na internet a stáhl si ještě tři updaty, jeden z nich byl velký.
Každopádně přes páteční a sobotní odpoledne jsem se nebyl schopen dokopat k natočení videa na neděli. Pak jsem ho nakonec natočil, jenže při natáčení mi ta hra zazlobila tak nešikovně, že nebylo možno hru vrátit do původního stavu, což znamenalo, že budu nucen stříhat. Stříhací program běžel od nedělní 10-té hodiny ranní a ještě ve 23:59 nebyl doběhlý - mezitím jsem ho párkrát restartoval a zkoušel přenastavit, ale nic.
Takže poprvé po dlouhé době opět není v neděli video
sobota 19. ledna 2019
středa 16. ledna 2019
OMSI2: Betatestujeme !
Jsem nějak bez nálady, a tak zkouším točit něco úplně jiného a přitom ze stejné hry. A povedlo se :-)
Do mapy jsem si musel dodělat HOF soubor (samozřejmě blbě), na což jsem přišel po dotočení videa (samozřejmě se mi to nechtělo kvůli té chybě to celé přetáčet) a pak jsem se rozhodl, že onu opravu nakonec dám jako první příspěvek na připravovanou Facebookovskou stránku. Takže:
Do mapy jsem si musel dodělat HOF soubor (samozřejmě blbě), na což jsem přišel po dotočení videa (samozřejmě se mi to nechtělo kvůli té chybě to celé přetáčet) a pak jsem se rozhodl, že onu opravu nakonec dám jako první příspěvek na připravovanou Facebookovskou stránku. Takže:
úterý 15. ledna 2019
Shrnutí uplynulého týdne (2/2019)
Dívám se, už hodně pozdě na tento, zatím ještě nenapsaný příspěvek, jež už měl být průběžně psán devět dnů, a přemýšlím, co v tomto již dva dny skončeném týdnu bylo za dění.
A to je problém, protože jsem si tyhle souhrny chtěl psát proto, abych dodatečně na konci týdne viděl, jestli ten problém byl malicherný, anebo jestli přetrval déle.
Celý týden byl lehce hektický, ale oproti tomu, co bylo minulý týden, to byla procházka růžovým sadem. Průšvihem bylo to, že jsem projel dvě videokonference, jednu v úterý a jednu v pátek, tedy ve dny, kdy by měl být o fous větší klid než třeba v pondělí, jež bývá problémový nejvíce. Inu víkend se na technice podepisuje...
A tak asi mohu rovnou skočit do svého průšvihu, kdy se mi podařilo zveřejnit video, kde byl použit model autobusu, jehož legálnost byla zpochybněna už dokonce 45 před zveřejněním. Nrž jsem se přesvědčil, že je nelegální, shlédlo jej přes 50 lidí.
S tím videem jsem si hrál od pondělního večera, v úterý bylo natočeno ... ale do středy jsem to nezvládl dát (více viz: OMSI2: Pýcha a zaslepenost předchází pád.). Každopádně se to se mnou vleklo i v sobotu a neděli (viz: OMSI2: Omlouva za...), kdy jsem nebyl schopen reálně fungovat na sto procent. Takže mi to pokazilo i RVHP, na které jsem mohl přijít i později, než se mi přijít podařilo - i to natočení omluvy mě stálo čas podezřele velký - a to jsem ho přitom natočil napoprvé po nějaké té přípravě, kterou ale do toho podezřele velkého času nepočítám. Zjevně jsem se někde zasekl či co... A tak jsem si to třikrát raději poslechl a zdálo se to být dobré, jenže podle reakcí publika, jež mi nepíše do komentářů ale mluví se mnou napřímo, tam prostě jsou problémy.
Ale lépe to neumím.
Na RVHP se rozjížděla nová hra, ale v níž už jsem měl z prosince 2016 postavu, takže pro mě je to hra staronová :-)
Jinak mi přišla výplata za prosinec a asi jsem zlobil - v určitých kolonkách se čísla blížila nule, nebo rovnou byla nulová...
A to je problém, protože jsem si tyhle souhrny chtěl psát proto, abych dodatečně na konci týdne viděl, jestli ten problém byl malicherný, anebo jestli přetrval déle.
Celý týden byl lehce hektický, ale oproti tomu, co bylo minulý týden, to byla procházka růžovým sadem. Průšvihem bylo to, že jsem projel dvě videokonference, jednu v úterý a jednu v pátek, tedy ve dny, kdy by měl být o fous větší klid než třeba v pondělí, jež bývá problémový nejvíce. Inu víkend se na technice podepisuje...
A tak asi mohu rovnou skočit do svého průšvihu, kdy se mi podařilo zveřejnit video, kde byl použit model autobusu, jehož legálnost byla zpochybněna už dokonce 45 před zveřejněním. Nrž jsem se přesvědčil, že je nelegální, shlédlo jej přes 50 lidí.
S tím videem jsem si hrál od pondělního večera, v úterý bylo natočeno ... ale do středy jsem to nezvládl dát (více viz: OMSI2: Pýcha a zaslepenost předchází pád.). Každopádně se to se mnou vleklo i v sobotu a neděli (viz: OMSI2: Omlouva za...), kdy jsem nebyl schopen reálně fungovat na sto procent. Takže mi to pokazilo i RVHP, na které jsem mohl přijít i později, než se mi přijít podařilo - i to natočení omluvy mě stálo čas podezřele velký - a to jsem ho přitom natočil napoprvé po nějaké té přípravě, kterou ale do toho podezřele velkého času nepočítám. Zjevně jsem se někde zasekl či co... A tak jsem si to třikrát raději poslechl a zdálo se to být dobré, jenže podle reakcí publika, jež mi nepíše do komentářů ale mluví se mnou napřímo, tam prostě jsou problémy.
Ale lépe to neumím.
Na RVHP se rozjížděla nová hra, ale v níž už jsem měl z prosince 2016 postavu, takže pro mě je to hra staronová :-)
Jinak mi přišla výplata za prosinec a asi jsem zlobil - v určitých kolonkách se čísla blížila nule, nebo rovnou byla nulová...
pondělí 14. ledna 2019
CSPP: Jiří Grosmann
Je to přímo k neuvěření, ale v sérii, která se jmenuje "Co jsem to (proboha) poslouchal", chybí některá důležitá jména.
Jedním z nich je Jiří Grosmann. Narodil se 20. července 1941 v Praze. Po maturitě začal studovat stavební fakultu ČVUT, kterou ale nedokončil. A my si můžeme říkat - naštěstí.
Tím, že sám zpíval a skládal písně pro kapelu, v níž účinkoval, mohlo dojít ke spojení s Miloslavem Šimkem. Miloslav Šimek spolu s Vladimírem Bystrovem napsali kabaret s názvem Polotrapno, do kterého hledali kapelu. Náhodou dostal tip právě na kapelu Dixie Party, kde působil... Ano správně :-)
Jedním z nich je Jiří Grosmann. Narodil se 20. července 1941 v Praze. Po maturitě začal studovat stavební fakultu ČVUT, kterou ale nedokončil. A my si můžeme říkat - naštěstí.
A tak tu máme dvě polohy Jiřího Grosmana, alespoň já to tak cítím - tu veselou, kdy psal hry a povídky, jimž se lidé smáli, ale pak i tu druhou, vážnou, kdy mnohé texty písní, které jsou J.G. otextovány, přináší i možnost nechat posluchače se nad textem zamyslet.
A tak může být pravda, že s blížícím se koncem života díky tehdy neléčitelné chorobě (viz např. Wiki.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Grossmann) mohou jeho texty značit to, že svůj konec cítí blízko....
Tak to alespoň vypráví některé internetové stránky.
O následujícím textu písně se říká, že byl poslední z dílny J.G. ...
Závidím
Hudba: Adriano Celentano
Tak to alespoň vypráví některé internetové stránky.
O následujícím textu písně se říká, že byl poslední z dílny J.G. ...
Závidím
Hudba: Adriano Celentano
Český text: Jiří Grossmann
neděle 13. ledna 2019
OMSI2: Omlouva za...
Nějak mě nic nenapadá, jak tohle video uvodit, tedy kromě odkazu na včerejší článeček (Pýcha a zaslepenost předchází pád)
A ani nemám co dodat, i když z reakcí vím, že se mi omluva nepovedla stoprocentně. Ale co už - svému pocitu viny jsem ulevil...
Jinak to nelegální video stihlo vidět přes 50 lidí.
A ani nemám co dodat, i když z reakcí vím, že se mi omluva nepovedla stoprocentně. Ale co už - svému pocitu viny jsem ulevil...
Jinak to nelegální video stihlo vidět přes 50 lidí.
sobota 12. ledna 2019
OMSI2: Pýcha a zaslepenost předchází pád.
Hned na začátku řeknu výsledek: Jsem blb a zasloužil jsem si to.
Na youtube už dávám videa z autobusů docela dlouho, takže divácká základna stoupá a tu a tam na mě kouká i někdo náhodně. A jak to tak bývá, začínají se nabalovat i aktivní diváci.
Už mnohokrát se stalo, že jsem na doporučení diváka natočil novou mapu, později tu a tam byl k dispozici autobus. No a protože ve videu nemluvím jen o autobusu a mapě, tak tu a tam mluvím i o sobě, takže mi někde ulétlo, že bych rád bus SOR NB12/18
No a najednou mi přišel email, s NB12, NB18 jsem si našel a napadlo mě udělat "výukové" video o všech projektech, jež tyto autobusy měli modelovat. Pak prostřihnu na všechny tři mě dostupné modely (2x SOR NB18) a.....
A tady se projevila první moje chyba, protože jsem použil model NB12, o němž jsem měl informaci "video ano, dávat ne, mě do popisku" od autora emailu. Musím to psát takto, přestože jsem v téhle chvíli ještě věřil že je to současně i autor modelu.
Samozřejmě, jak jsem spěchal se pochlubit, tak jsem přehlížel další indicie, např. nesedící evidenční číslo autobusu uvnitř proti tomu venku a tak, A taky se tu a tam objevila slovenština.
Video bylo natočeno, ale bylo potřeba jej sestříhat - už tehdy mi technika dávala najevo, že je něco špatně a sekalo se mi to u jistého mnou představovaného projektu, pokaždé sice trošku někde jinde, ale i tak, poslední dobou na tyhle signály docela dám. Nebo se alespoň na chvilku zastavím a zamyslím. Tentokrát nic, prostě nadšení z toho, že bude takové a makové video se SORkami.
Bylo natočeno a nahráno na Youtube a nastaveno na premiéru - tedy že video je anoncováno dopředu a je možno i psát do chatu. Už 45 minut před premiérou jsem byl varováno, že to s tím autorstvím nebude až tak žhavé. Postupně se přidávali další, takže jsem začal přemalovávat popisek videa. Několikrát....
A pak se ozval jeden kluk, který napsal cosi, co mi rozsvítilo před očima a zahnalu mhu šalby a klamu. Video šlo nejprve do neveřejných, a později, když už jsem měl jistotu, jsem ho zablokoval a do textu vide napsal, že je problém s licencí/legálností. Ráno uvidím, co spadne do statistik a tak zjistím, kolik lidí stihlo vidět ono nelegální video..
Teď už těch důkazů mám víc, prostě v modelu SOR NB12 jsou nalezitelné kusy, jenž mohl nakreslit jen uživatel, který si nepřeje své modely zveřejňovat...
Cítím ostudu, a pocit, že budu muset stvořit omluvu
Ano, čekal jsem, že se něco může objevit, protože model SOR NB12 chce kdekdo, ale že první úder chytím už 45 minut před zveřejněním videa, to fakt ne.
Na youtube už dávám videa z autobusů docela dlouho, takže divácká základna stoupá a tu a tam na mě kouká i někdo náhodně. A jak to tak bývá, začínají se nabalovat i aktivní diváci.
Už mnohokrát se stalo, že jsem na doporučení diváka natočil novou mapu, později tu a tam byl k dispozici autobus. No a protože ve videu nemluvím jen o autobusu a mapě, tak tu a tam mluvím i o sobě, takže mi někde ulétlo, že bych rád bus SOR NB12/18
No a najednou mi přišel email, s NB12, NB18 jsem si našel a napadlo mě udělat "výukové" video o všech projektech, jež tyto autobusy měli modelovat. Pak prostřihnu na všechny tři mě dostupné modely (2x SOR NB18) a.....
A tady se projevila první moje chyba, protože jsem použil model NB12, o němž jsem měl informaci "video ano, dávat ne, mě do popisku" od autora emailu. Musím to psát takto, přestože jsem v téhle chvíli ještě věřil že je to současně i autor modelu.
Samozřejmě, jak jsem spěchal se pochlubit, tak jsem přehlížel další indicie, např. nesedící evidenční číslo autobusu uvnitř proti tomu venku a tak, A taky se tu a tam objevila slovenština.
Video bylo natočeno, ale bylo potřeba jej sestříhat - už tehdy mi technika dávala najevo, že je něco špatně a sekalo se mi to u jistého mnou představovaného projektu, pokaždé sice trošku někde jinde, ale i tak, poslední dobou na tyhle signály docela dám. Nebo se alespoň na chvilku zastavím a zamyslím. Tentokrát nic, prostě nadšení z toho, že bude takové a makové video se SORkami.
Bylo natočeno a nahráno na Youtube a nastaveno na premiéru - tedy že video je anoncováno dopředu a je možno i psát do chatu. Už 45 minut před premiérou jsem byl varováno, že to s tím autorstvím nebude až tak žhavé. Postupně se přidávali další, takže jsem začal přemalovávat popisek videa. Několikrát....
A pak se ozval jeden kluk, který napsal cosi, co mi rozsvítilo před očima a zahnalu mhu šalby a klamu. Video šlo nejprve do neveřejných, a později, když už jsem měl jistotu, jsem ho zablokoval a do textu vide napsal, že je problém s licencí/legálností. Ráno uvidím, co spadne do statistik a tak zjistím, kolik lidí stihlo vidět ono nelegální video..
Teď už těch důkazů mám víc, prostě v modelu SOR NB12 jsou nalezitelné kusy, jenž mohl nakreslit jen uživatel, který si nepřeje své modely zveřejňovat...
Cítím ostudu, a pocit, že budu muset stvořit omluvu
Ano, čekal jsem, že se něco může objevit, protože model SOR NB12 chce kdekdo, ale že první úder chytím už 45 minut před zveřejněním videa, to fakt ne.
středa 9. ledna 2019
OMSI2: Ztráta romantiky
V tomto týdnu jsem nějak nestíhal a to mi přitom přišlo, že nedělám nějaké věci navíc, jen mi prostě utíkal čas. Alespoň tak mi to připadalo.
každopádně když v úterý večer zjistíte, že nemáte nic připraveno, tak pak zkoušíte leccos. Mě napadlo zkusit zase nějaký ten návrat a tím pádem bylo hotovo, protože tuhle novou verzi jsem už měl dávno staženu. Byl tedy čas provést vyzkoušení
Jenomže mě srdce, konkrétně ta část, která má rada romantiku krvácelo, protože jako ano, je hezké udělat zkapacitnění tratě (a další úpravy), ale bohužel zrušení mnoha jednosměrných úseků zabilo právě tu romantiku a také současně úseky, kde i troška adrenalinu byla, když nebylo jasné, zda jede něco proti.
O to víc mě mrzí, že nebyla dotažena slibovaná tramvajová linka č. 8, která má koleje nataženy docela do daleka, jenže tam není ani provizorní smyčka pro návrat...
Prostě a krásně - mám schované soubory starší verze mapy, takže poprvé a bez pardonu si nechám starší verzi mapy.
každopádně když v úterý večer zjistíte, že nemáte nic připraveno, tak pak zkoušíte leccos. Mě napadlo zkusit zase nějaký ten návrat a tím pádem bylo hotovo, protože tuhle novou verzi jsem už měl dávno staženu. Byl tedy čas provést vyzkoušení
Jenomže mě srdce, konkrétně ta část, která má rada romantiku krvácelo, protože jako ano, je hezké udělat zkapacitnění tratě (a další úpravy), ale bohužel zrušení mnoha jednosměrných úseků zabilo právě tu romantiku a také současně úseky, kde i troška adrenalinu byla, když nebylo jasné, zda jede něco proti.
O to víc mě mrzí, že nebyla dotažena slibovaná tramvajová linka č. 8, která má koleje nataženy docela do daleka, jenže tam není ani provizorní smyčka pro návrat...
Prostě a krásně - mám schované soubory starší verze mapy, takže poprvé a bez pardonu si nechám starší verzi mapy.
pondělí 7. ledna 2019
Shrnutí (1/2019) + pondělí 7.1.2019
Do dnešního shrnutí musím zahrnout nakonec i pondělí navíc....
Tenhle týden začal Silvestrem, jež pro mě byl po delší době silvestrem pracovním a ... už jsem to na blogu popisoval - Silvestr 2018 - a ani není co dodat, což je možná dobře.
Na Nový rok jsem se pokusil vyvolat kouzlo, které je popisováno pořekadlem "Jak na Nový rok, tak po celý rok", kdy jsem dopoledne z domova něco "pošolíchal" v práci a pak jsem chtěl točit hned dvě videa pro OMSI.
Tenhle týden začal Silvestrem, jež pro mě byl po delší době silvestrem pracovním a ... už jsem to na blogu popisoval - Silvestr 2018 - a ani není co dodat, což je možná dobře.
Na Nový rok jsem se pokusil vyvolat kouzlo, které je popisováno pořekadlem "Jak na Nový rok, tak po celý rok", kdy jsem dopoledne z domova něco "pošolíchal" v práci a pak jsem chtěl točit hned dvě videa pro OMSI.
neděle 6. ledna 2019
První nedělní OMSI v roce 2019
Tahle dnešní mapa mě stála hodně přemýšlení, protože jsem chtěl natočit něco hezkého a klidného, ale nic takového připraveného nemám, což je malér. A pak se ozval autor mapy Modřany, jestli bych natočil novější verzi mapy. A bylo vyhráno :-)
Natáčet mapu, kde se dá jezdit v poklidu a přitom stíhat, to je přímo balzám na duši, takže vědomí, že autor bude na 99% v mapě pokračovat a dotáhne linku 139 až na Kačerov, mě naplňuje radostným očekáváním, protože pokud bude mapa pokračovat s touhle kvalitou, tak to bude nádherné poježděníčko v té správné délce pro mě :-) A že tam pak bude pět linek? Příjemný bonus :-)
Natáčet mapu, kde se dá jezdit v poklidu a přitom stíhat, to je přímo balzám na duši, takže vědomí, že autor bude na 99% v mapě pokračovat a dotáhne linku 139 až na Kačerov, mě naplňuje radostným očekáváním, protože pokud bude mapa pokračovat s touhle kvalitou, tak to bude nádherné poježděníčko v té správné délce pro mě :-) A že tam pak bude pět linek? Příjemný bonus :-)
středa 2. ledna 2019
OMSI2: mapa Karlovy Vary, konečně v Sokolově
Naše malá třídílná série se přiblížila ke svému konci a hlavně do středy, tedy do času pravidelného videa.
Těšil jsem se, že do Sokolova dojedu už v pohodě a to se mi splnilo, avšak natočení bonusu, nebo dokonce čtvrtého dílu se už nepovedlo, protože šipky na lince 150 se opět ztratily a po třech videích, které byly natočeny v podstatě v kuse, jsem už neměl sílu.
Proto je taky Bonus o něco zrychlen a posléze zcela bez zvuku, aby to bylo vysílatelné. A také tam kusy chybí, kdy jsem mimo linku, takže se můžete jen dívat, jak mi poskakuje zpoždění, tudíž jak hodně jsem při hledání bloudil...
Těšil jsem se, že do Sokolova dojedu už v pohodě a to se mi splnilo, avšak natočení bonusu, nebo dokonce čtvrtého dílu se už nepovedlo, protože šipky na lince 150 se opět ztratily a po třech videích, které byly natočeny v podstatě v kuse, jsem už neměl sílu.
Proto je taky Bonus o něco zrychlen a posléze zcela bez zvuku, aby to bylo vysílatelné. A také tam kusy chybí, kdy jsem mimo linku, takže se můžete jen dívat, jak mi poskakuje zpoždění, tudíž jak hodně jsem při hledání bloudil...
úterý 1. ledna 2019
OMSI2: Karlovy Vary - kudy tudy cestička
Dnešní video je opravdu o hledání cestičky skrz Karlovy Vary, takže včera rozjetá linka 150 má dnes druhé pokračování. Neptejte se mě, kolikrát jsem tu linku skrz KV zkoušel, abych našel pokračování. Více než jednou, a hodně to narostlo za Dolním nádražím.
Ale rychle k videu:
Ale rychle k videu:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)