Zpět v čase - tábor, předposlední ráno

... a teď to praskne... PRÁSK ... A je to tu ...

(tento příspěvek nebyl napsán v den vzniku problému, nýbrž až dodatečně)

Jednou to přijít muselo a to, co jsem popisoval ve dni šestém, tedy lahvinkování, prostě muselo přijít ještě jednou. Přišlo.

Ve společence, vyklizené po diskotéce, ležely dopité láhve alkoholu a kadé dítě by na ně narazilo hned po otevření dveří. Hlavní vedoucí udělala šetření a pokud nebyla měkká, pak vystavila pro dané vedoucí stopku na další roky. Tak schválně - co tu budu psát příští rok?

Pelin gangsterem

Tento sen se mi zdál na táboře, jehož dění jsem popisoval v předchozích příspěvcích a ještě ho minimálně 2x popíšu, avšak všechny nové příspěvky, včetně dnešního, píšu až po skončení akce. Každopádně doba jeho snění padá zhruba do popisovanho období v okolních příspěvcích

Sen se mi už zdál dříve, minimálně jeho části...

Sen začíná scénou č. 1 kdy já a parta kolem mě (ve snu není jasné, kdo ji vede) kdy krademe automobil a mizíme na nádraží, kde jedeme do česko německého pomezí, kde jsou stařičké dřevěné baráky a probíhá tam bazarový prodej pod širým nebem, možná by to šlo označit slovem tržnice.

Scéna 2. tržnice - podivně neoholený konkrétní vedoucí z tábora (J*Ku*) sedí na bedýnce a já jsem v podobné pozici. Nabízí mi drogy, ale já je odmítám, že je nechci zkoušet. Pak kdosi zvolá "policie" a je po všem, zdrhám do jednoho domku, kde prolnu skrz stěnu do lesa a mizím v dáli. Zřejmě jsem chtěl daného muže zagitovat do party...

Scéna 3. sál s technologiemi vypadající jako kavárna. Na kavárenském stolku je černá krabice zvící velikosti trezoru do zdi černé barvy a další z vedoucích (Bln*) jej zrovna lousknul. Pak vytáhl desku s tištěným spojem a já hodlám měnit paměť EPROM. Ledva je zacvaknutá do desky, otáčíme pohled na stěnu, kde visí několik obrazovek. Je na nich obraz ochozů nějakého stadionu, no a právě na jedné z nich je zobrazena čestná lóže. A vtom pic, jeden mužů skončil s čistým průstřelem hlavy. Kolem něj mu ostatní lidé chtějí pomoci, ale to už se otáčíme na druhou obrazovku, kde to trefilo dalšího fanouška, tentokrát do břicha....

Vzbudil jsem se s pocitem, že prezident a víceprezident (ale čeho???) jsou mrtví. Má parta byla složena z vedoucích tábora, ale oběti měly neznámé tváře a byli to dospělí?

Že by reminiscence na téma - zkazili jsme nějakému dítěti život v dospělosti? Shodou okolností byli oba vedoucí, kteří mi ve snu nejviditelněji vystupovali byli z jednoho oddílu...

Zpět v čase - tábor, den devátý

Poslední předepsaný příspěvek, který byl úmyslně opožděně zveřejněn

Dnes jsem měl za úkol uspořádat na táboře jednu konkrétní akci jako hlavní pořadatel. Čas byl daný jasně: 15:00 prezentace, 15:30 start akce

Můj plán byl jasný - musím začít finišovat o hodinu dříve.

Poklady pro prezentaci hostů měla jmenovitě dodat hlavní vedoucí - její vzkaz "asi tak 6 až deset" mě věru nepotěšil, protože takto nešlo dění nalosovat. Usilovnou improvizací jsem vše zvládl ustát, ale počáteční hodinový skluz, který vznikl "tak jakoby náhodou" jsem už nijak zachránit nemohl a tak hosté, kteří přijeli včas a měli naplánovaný odjezd na určitou hodinu měli (či případně jenom mohli) mít pech.

Existují věci, které dělám nerad, ale spolu s kolegyní Evou a T* jsme přestávky krouhali na nejnižší možné minimum a nedodržovali 15-ti minutové rozestupy od začátků kol. Díky tomu se nám to podařilo ukončit tak, že nikdo nemusel předčasně odjet, avšak s kolegou J*K* jsem se pořádně nerozloučil

Problém inteligence u moderních přístrojů

- "Ty jsi nechal otevřený dveře?!"
- "Nechal."
- "Utek nám robotickej vysavač!!"

Zpět v čase - tábor, den osmý

Čas zveřejnění příspěvku a čas jeho vzniku je úmyslně rozdílný...

Dnešek se nezapíše mezi dny psané zlatým písmem, protože jsem si vyžíral problémy.

1. Zaspala kuchařka 
2. Pekař si dovolil zvolit jiný rozjezdový plán, nebo si někde dal dost velkou pauzu (nebo se semlelo něco jiného), takže nedojel včas 
3. Popeláří přijeli totálně brzy a narazili na špatně zaparkovaná auta, takže nemohli k popelnicím. A my kolem těch auto chodili a nikdo si neuvědomil, že budou překážet 

Pak nastalo kolečko jen osobních vyrušení

1. Bodla mě vosa 
2. Služební tiskárna se zasekla (žvejkla blbě papír) 
3. Místo indisponovaného kolegy jsem dělal jeho práci u jistého sportu, což mělo původně trvat až 4 hodiny 

Naštěstí jak první, tak druhé problémy šly řešit, tu lépe, tu hůře. jiné se ukončily samy (indisponovaný kolega se dvě hodinky dospal), ale zase - moje práce stála od nějaké půl sedmé do deseti…

Dnes konečně splnili naši dva pánové celotáborovkáři rozhodnutí, že bude šest šampionů. Tedy za nějaké 3-4 dny…

Každopádně začínám být pěkně zákeřný, protože jsem před dvěma dny tepal do neuklízečů a dnes jsem na velkém nástupu, tedy před všemi dětmi a všemi dospělými začal větou: "Vážení studenti, vážení profesoři Bradavic, máme problém, už o nás mluví na mudlovském rádiu Blaník"

Ticho se dalo krájet a do ticha se ozval polekaný nádech jednoho z dvou našich tvůrců celotáborovek. (Vím kterého) A pak jsem herně oznámil, že rádio Blaník ohlásilo nejteplejší noc v obci, jež je od nás co by kamenem dohodil a zbytek došel...

Tak už umím vysílat LIVE :-)

Dnes odpoledne jsem se konečně dokopal a na svém počítači, kde mám už víc jak pět dnů Windows10, zkusil oživit LIVE vysílání spolu se záznamem.

Kupodivu mi to šlo, i když jsem docela zmatkoval. Překvapilo mě, že se zadařilo až tak, že bez propagace jsem měl šest sledujících (sedmý byl můj notebook s kontrolním sledováním výsledku).



Tím pádem mám opět na chvilku o zábavu postaráno :-)

Live přímo na youtube mi jde, ale Googlovské hangouty, jež také mají ukládat na youtube mi nejdou...

Tolik tedy aktuálně k dnešnímu dni a nyní se opět (v dalším příspěvku) ponořme do historie...

Zpět v čase - tábor, den sedmý

Na tábor spolku jehož jméno se zde nevyslovuje jezdím dobře 13 let, z toho několik poslední let, možná že už 7, pískám fotbal.

Vždy byla nějaká pravidla, vždy byla nějaká slepota, vždy byla nějaká benevolence a prakticky vždy nějaký "profesionální" fotbalista měl vůči rozhodování různé námitky, právě pro tu benevolenci a slepotu.

Aktuální stav je takový, že hráč prvního týmu polemizuje s mými rozhodnutími, z druhého týmu se rozčiluje, ať už pískám nebo nepískám, rozehrává i když nepískám, při minulých sportech hráč třetího týmu během 30 vteřin napálil míčem do hrudi tři hráče do hlavy či do hrudi, čehož tentokrát využil čtvrtý tým, když hrál proti týmu druhému, takže o to víc bylo křiku.

A do toho mé rozhodnutí, kdy jsem - pod dojmem ustálených ústně daných a tolerovaných pravidel - dostal míčem, míč lítnul do autu a ohlásil že rozhodčí je součástí hry. No, tak prý není, dle pravidel malého fotbalu má být rozhodčí zcela mimo.

A teď babo raď, jak se říká - avšak já mám pocit, že má kariéra rozhodčího je na konci, protože poslední dobou mi přijde, že se vzrůstající drzostí dětí mi ujíždí vlak, že nestíhám adekvátně reagovat.

Mé rozpoložení se moc nezměnilo ani večer, kdy jsem byl dobrovolně přihlášen jako myč nádobí. Dle zákonů české země již není tuto tradiční "práci" přenechat službě dne z řad dětí. Myl jsem jako ďas, takže jsem byl stále v předstihu před pomalu dojídajícími dětmi, avšak když jsem byl hotov, tak se ještě úděsných 45 (!!!) minut se nic nedělo. Naši dva tvůrci celotáborovky se opět vyznamenali. Prý: "Nespěcháme"

Zpět v čase - tábor, den šestý

Poznámka: Datum vzniku článku je úmyslně jiný, než datum zveřejnění

Zápisek z dnešního dne bude v podstatě velice krátký, protože se přes den nic důležitého nedělo. Program běží relativně ta, jak má. Hnidopišsky bych asi nalezl nějaké drobnůstky, ale…

Jenže večery občas skončí tak jako dnešní. Otevře se na poradě vedoucích lahvinka a ti, co již v tom dni nemají žádnou práci zkoušejí oslavovat. Když by to skončilo tou lahvinkou, tak ještě OK, za hodinku by bylo vypito. O dvě hodinky později to vedoucí dne správně rozpustil a jídelnu pozhasínal…

Měl jsem trochu víc práce, než jindy, takže jsem si tento stav zkontroloval a s povděkem kvitoval. Žel, je udělané sezení i za kuchyní, takže o 90 minut později, kdy jsem konečně šel do sprchy byl odtamtud hluk. O dalších X minut později došlo k malému incidentu…

To je jak u blbejch, alespoň 1x za tábor se toto stane. To je snad neléčitelná infekční nemoc...

Výplatní páska a sebevražda

Nikdy nenosím výplatní pásku u sebe.

Kdybych náhodou zemřel při nehodě, lidé by si mohli myslet, že šlo o sebevraždu.

Zpět v čase - tábor, den pátý

Čas zveřejnění tohoto příspěvku je úmyslně jiný, než datum skutečného vzniku...

Příspěvek zní takto:

Dnešek relativně proběhl

Co jsem chtěl říci? Toť otázka, ale zřejmě to byl den, kdy probíhaly sporty a já musel v tom vedru, které panovalo 6x15 minut běhat po hřišti jako rozhodčí. A v tom případě mě štvaly dět a přístup k fair-play....

Zpět v čase - tábor, den čtvrtý

Tento příspěvek jsem si předepsal na táboře a kromě opravy pravopisných chyb jsem s ním nic nedělal... Čas vzniku je úmyslně jiný než čas zveřejnění

No, poslední dny mi opět daly mnoho námětů na přemýšlení, ale také i práce

Ve třetím dnu jsem si už celý zoufalý jel do blízkého městečka pro modem k počítači, takže jsem měl večer možnost prozkoušel připojení všech tří operátorů v tom našem "zapadákově", kde se denně v chatové osadě a přilehlých kempech pohybuje 300+ lidí, ale datové služby byly a jsou mizerné.

Fakt jsem si připadal jako děd Mrazík, protože jsem si připojil modem, nainstaloval software a pak rychlým tempem oběhl naší chaloupku, kde seděla kolegyňka Eva. Na moji otázku "je ti teplo děvče" na mě volala cosi svahilsky, protože jí bylo jasné že jsem signál nenalovil.

Milé O2, tvůj signál je tu nejmizernější, abych stál s notebookem na žumpě s notebookem nad hlavou, to fakt ne. Loni to bylo uchoditelné i z jídelny. Letos nic

A vy dva tam vzadu, T-Mobile a Vodafone, vy se nesmějte. Sice u chaloupky signál je, ale kolísá tak, že ze tří čárek (ze čtyř možných) klesá na čárek nula.

A přitom hovorový signál tu je dost dobrý u všech tří operátorů. A já se ptám - proč něco jde a něco ne?

Prostě a krásně - modem jsem si kupoval z pohledu táborového dění úplně zbytečně. Chjo. A co hůř, poprvé v životě jsem platil faktury z notebooku zapřeným o volant, stojíc přímo pod vysílací věží GSM signálu. Auuuu (vyje na měsíc pln zoufalství)

A podobně může výt kolega, kterému odešel disk se speciální připravou na táborová dopoledne, naštěstí to dokáže dosimulovat i bez notebooku, neb má něco na flash disku a něco dá z knížek.

Ze mě dnes měli psotník některé děti, které hlučely na nástupu a já jim postrhával body právě za tento čin. Hned bylo ticho, do čehož se ozval jeden z vedoucích. "A pak že já jsem pes"

Další psotník způsobili naši dva mládenci vytvářející celotáborovku, kteří delegovali určité úkoly na další lidičky a právě jednomu z nich zadali úkol: "Připrav soutěže pro Pohár tří kouzelníků, akorát samozřejmě kolejí bude šest, takže šest šampionů" Takže poté, co tomu dal kolega při přípravě X hodin, a do této soutěže vymyslel i soutěž dvojic, tak si pánové usmysleli, že zvolí sedmého šampiona. Čili minimálně část přípravy šla do kopru.

No budiž, to by šlo změnit, jenomže onen kolega se zašprcl a že prý bude soutěžit jen šest lidí nebo nikdo že nic z principu předělávat nebude. Ti dva se zašprcli že soutěžit bude sedm, nebo nikdo, že to mají provázané dál. A teď babo raď, zvlášť když jako nástupce Harryho Pottera vybrali kluka, který není oblíben v dětí kolektivu teď natožpak po této události. Už po 5 vteřinách obdržel posměch … od vedoucích.

"Rozbité bábovičky" tvůrce soutěže s Pohárem tří kouzelníků (které můžete nazvat sebestřednost, ego, …) se řešily 30 minut, jeden z kluků se choval tak, že ho druhý nazval debile a chtěl odejít ze sálu (taky jsem chtěl zmizet) , ale pak se ukázali ti dva mládenci jako chlapi a sami stáhli variantu sedmi účastníků.

Každopádně jsem se večer shodl

Nu, jak se zdá, musel jsem usnout u počítače, protože příspěvek není dopsán a teď zpětně při Copy+Paste na blog se mohu jen dohadovat, co jsem chtěl říci. Asi to, že blbeček blbečkem zůstane navždy, když není tvrdě někým školen/učen....

Zpět v čase - tábor, den první

Vzpomínat na první den budu relativně v dobrém, asi i proto, že mě nic nepřekvapilo.

Ještě hluboko v noci kdosi startoval z postele na skupinku vedoucích, která … hlučela … a zahnal je spát. Ještě že tu jsme zcela bez dětí… Dopolední vstávání také podle toho vypadalo.

Každopádně jsem mezi 10:30-12:30 zoufale hledal funkční signál Vodafone, jež v letošním roce potřebuji na přenosy všeho potřebného a nepotřebného. Ve spojení s mým služebním mobilem byl datový signál tak mizerný, že prakticky vůbec nebyl. A to mi mobil signalizoval plný stav. Prostě a krásně - síť 3G ve východních čechách má díry

Po připojení počítače na táboře (a snězení pizzy k obědu) se u mého notebooku vytvořila fronta a každý si chtěl dodělat nějaký konkrétní úkol, který měl na starosti už několik týdnů, ne-li měsíců. V lepším případě jen vytisknout, což jsem bral, ale když mi pak jeden kluk z notebooku stahoval a teprve přetvářel nástěnku ještě chvilku před půlnocí… Achjo, zrovna tohle už bylo loni lepší…

V 16:00 začaly najíždět děti...

Lidi naučte se matematiku!

Viděl jsem někoho v tričku s nápisem:
"Pravda + Bůh = Život"
Jen doufám, že tedy chápou: "Pravda = Život - Bůh"
Lidi naučte se matematiku!

Zpět v čase - jeden den před táborem

Poznámka: Psáno v den, kdy to bylo skutečně den před táborem, datum zveřejnění je úmyslně opožděn...

Jak si člověk chce něco naplánovat, tak mu to typicky nevyjde na sto procent a tak se také dařilo mě. Ač jsem měl na předchozí den naplánováno i balení, balil jsem v podstatě až dnes kratičce po půlnoci. Tedy abych nepřeháněl - už jsem jen dobaloval oblečení, ale i tak - zpoždění devíti hodin od plánovaného začátku mě štvalo.

Ano, kdybych nezapínal počítač... To, že jsem cca 120 minut hrál jistou hru na odreagování, to by ještě šlo vysvětlit, ale to, že se X lidí pořádajících tábor probudilo a každý něco chtěl, když už nic jiného, tak reakci...

Každopádně poslední den v práci probíhal relativně dobře, jen ty speciální úkoly mě děsily. A tak, když jsem viděl, že kolegyně běhají s rudlíky po chodbě, mě přimělo k tichému zaúpění. Naštěstí lifrovali jen papíry, a jen tři měnily židličky, takže jsem neměl moc co na práci. Ale na pobočku F*, kde jsem měl oběd a nějakou tu prácičku jsem odjel se zpožděním.

To mě rozvrkočilo tak, že jsem zapomněl na stole oba mobily, takže jsem se vracel a tím ztratil z mého dnešního časového plánu tolik času, že jsem v Praze nestihl nástupní čas, kdy jsem měl do auta nabírat další kolegyně. Tento čas navíc oddálila havárie těsně před Prahou na dálnici...

Jaké to štěstí, že jsem nabíral nakonec jen jednu kolegyni, protože jsme se do velkého osobního auta tak tak vešli, tolik jsme oba měli pracovních táborových věci :-(

Dojel jsem první a pak hodinku čučel do mapy, abych zkusil najít nějakou příjezdovou cestu bez objížděk, uzávěr a stavebních semaforů pro ostatní kolegy vedoucí. Ne, na náš tábor taková cesta není.

A pak nastal čas večeře a první táborové porady....

Opět jsem dospěl k názoru, že současná méně průbojná hlavní vedoucí je opravdu méně průbojná než předchozí vedoucí, což mi vadí. Porada se totiž dost "rozplizla" až tak, že jsem v jednu chvíli nedával pozor, takže jsem v "krizovém plánu" chytil funkci motospojky. Naopak v plánu úklidů - tedy pardon - dozoru nad úklidem - jsem tentokrát nevyfasoval nic.A právě tady se musím zastavit.

Mám totiž dojem, že se parta vedoucích buďto rozrůstá (což je nsmysl, i letos máme limit 30ks vedoucích a podpůrného personálu) anebo se oproti loňsku našel kdosi, kdo se tentokrát nezvládl ulít. Pro mě skvělé, budu mít čas na svojí práci administrativního pracovníka, kameramana, fotografa, střihače, fotbalového rozhodčího, ....

Někdy nás špatné věci dostanou...

Někdy nás špatné věci dostanou na cestu, která vede k tomu nejlepšímu, co nás kdy potká

Brian Tracy

Zpět v čase - dva dny před táborem

Na našem táboře, organizovaným spolkem, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, jsme měli celotáborovou hru na téma Harry Potter.

Dost jsem to studoval, neboť na mě padla role "Rita Holoubková", louskal web "pottermore" včetně dalších fanouškovských webů a předpřipravoval si články do Denního věštce. Avšak nikdy jsem neviděl dva filmy, které se týkají HP respektive sedmé knihy ze série.

A pak kdosi na facebookovské stránce tohoto spolku zveřejnil následující video s popiskem:

Když budete chtít odvyprávět příběh Harryho Pottera očima Severuse Snapea, vznikne z toho skoro nový film...


A skoro bych se odvážil říct, že hororový...

Já se teď v několika následujících příspěvcích budu vracet trošku v čase, abych se podíval na některé zážitky....

Teď, když koukám na první ze svých provizorních zápisků a přepisuji jej, pak musím konstatovat, že dva dny před táborem jsem měl docela trému a tradiční pocit, že jsem na něco zapomněl a přitom už den předtím jsem si kontroloval všechny věci, co jsem měl přivést, že je skutečně mám. A do toho přišlo tohle video, které mě posunulo kamsi jinam, než bych čekal nebo chtěl...

Ono totiž když se zamyslíte nad tím, že mnoho věcí je známo jen z vyprávění Harryho Pottera .... A jak se říká ve vtipu o pohádce "perníková chaloupka"

Nevíme co se dělo v perníkové chaloupce doopravdy. Známe jen verzi dětí

Děti potřebují někoho ignorovat.

Děti potřebují někoho ignorovat, jinak nejsou šťastné. Proto byli vynalezeni rodiče a učitelé.

Hlášení pro vodáky

Hlášení pro vodáky:
Všechny řeky v ČR jsou sjízdné...
Na kole

Chodit po vodě je snazší...

Chodit po vodě a psát software podle specifikace je snazší, pokud je obojí zmražené.

Nepotřebuji přítele, který...

Nepotřebuji přítele, který přikývne na všechno, co řeknu. Můj stín kývá přesněji.

Plútarchos  

Žena je pořád jenom žena,...

"Žena, to je pořád jenom žena; ale takové cigárko, to je pane pokouřeníčko!"

Rudyard Kipling.

Jste-li ve stresu

Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí
příbalový leták na Aspirinu:
„Vezměte si dvě tablety… a … držte (se) z dosahu dětí.“

Přítel a nepřítel bavící se spolu...

Když přítel s nepřítelem mým se baví vesele, mně není třeba toho přítele!

Avicenna

Nízkoúrovňový jazyk...

Programovací jazyk je nízkoúrovňový tehdy, když programování v něm vyžaduje, abyste věnovali pozornost nepodstatnému.

Co upoutá lásku?

"Spíš dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku."

Shakespeare

Osel oslu.

Osel oslu pěknější arabského koně.

Přítel...

Přítel všech - Přítel nikoho.

Aristotelés

Linux a Lumíci

Jsou uživatelé Linuxu lumíci, kolektivně se vrhající z útesu spolehlivého a dobře navrženého komerčního software?

Matt Welsh

Silný je jenom ten...

Silný je jenom ten
kdo unese mnoho úderů
a pořád pokračuje dál.

Pokud má s tebou někdo problém...

Pokud má s tebou někdo problém,
pamatuj, že je to jeho problém.

Nikdy nelituj toho...

Nikdy nelituj toho co jsi udělal,
protože v tu chvíli si to tak chtěl.

2x do stejné řeky

Říká se, že nikdy nevkročíš do stejné řeky 2x.
No ale pokud toho člověka opravdu miluješ,
vkročíš tam tolikrát, dokud se neutopíš...

1. Murphyho zákon

1. Murphyho zákon: Na počátku nebylo nic. I to se pokazilo!