Osud mi ukazuje a tak trochu i naznačuje. Řekl bych, že se mi poslední dny snaží naznačit, abych se radoval z toho, že o svoji dovolenou pojedu na nejdelší akci spolku, jehož jméno se zde nevyslovuje, a jež se koná pravidelně už několikátý rok... A taky mi naznačuje, abych si neplánoval věci, nad kterými nemám kontrolu...
V pátek jsme v práci měnili na jednom z oddělení "softwarová střeva", nad nimiž běhá jedna důležitá aplikace našich poboček. Nechápal jsem, proč u druhého oddělení se také měly střeva měnit, avšak zde se programátorům mělo podařit to, že program měl "chvilku" fungovat s oběma verzemi střev. Já byl taktak rád, že jsem si na všech "svých" pobočkách taktak stihl oběhat počítače onoho prvního oddělení.
V pondělí jsem zjistil, že ona "chvilka" byla pro některé pobočky velikostně jen "pátek", takže mě a mé kolegy čekalo nové obíhání všech počítačů Kouzelné bylo, že na určitých kouscích jsme byli podruhé, protože v pátek dané PéCéčko fungovalo už s novými střevy, ale v pondělí ne. Mělo to několikero různých příčin....
Pocitově jsem cítil, že se nám tato situace zopakuje v úterý, takže jsem si vzal své auto a vyjel na menší pobočky s vyššími písmenky, abych byl blíže problémům a kolegům ponechal pobočky A a B. Teorie říkala, že nejsnazší bude jet řadu poboček P-Q-F, díky tomu jsem si pořidil objednávku oběda na pobočce F, ale samozřejmě se nejakutnější problém objevil na F a druhý takový problém na P, takže se objetí poboček změnilo na F-P-Q-F
Ale hned od rána jsem věděl, že půjdu na poruchu k malé vedoucí pobočky F, konkrétně na onu výměnu střev. Jenže: "pořadí pacientů určuje lékař" a platí to i na poruchy počítačů u nás na pobočkách. No a protože byla porucha nahlášena jen "per huba", určil jsem si pořadí takové, jaké jsem si určil.... Té vedoucí jsem to slušně napsal do emailu...
K dané vedoucí jsem tedy šel až prakticky jako poslední a dokonce jsem si "troufl" jít až po obědě ( donutit mě porušovat Zákoník práce a nedat si polední pauzu v době, kdy je nařízena a kdy je navíc přivezen na pobočku oběd, to už se nikomu nepovede. Z toho už ustupovat nikdy nebudu).
Vědouc, že mě tato vedoucí nemá ráda (kdo bude chtít hledat v blogu, je to ta vedoucí, které jsem si dovolil říct "Ne" a pak si na ni dokonce i stěžoval.... Udělal jsem dvě drobná opatření, abych na tom nebyl bit a pak šel na věc.
A udělal jsem dobře, protože tolik jedovatosti jsem v prvních minutách oné opravy, jež trvá typicky deset minut, už dlouho nezažil. Jenže má duševní ochrana fungovala správně a já odpovídal s úsměvem a v klidu. Tím pádem byla praktická ochrana k ničemu.... ( i když nechval dne před večerem...)
Omlouvám se za svou kryptičnost, ale pokud si chci (nejenom) pro sebe něco popsat, a vyslovení na plno by způsobilo víc problémů, než je zdrávo, tak nelze jinak. A to nemluvím o vyslovení se zde, ale i v reálu na dané pobočce...
Osud mi toho dokázal dost a ve středu - tedy dnes - se mnou hrál hru "to kafe si neuděláš". Vždy, když nastala chvilenka klidu, tak jsem si řekl, že teď je čas si to ranní kafe udělat, ale vždy v tu chvíli zazvonil telefon a porucha byla na světě. A tak jsem si v půl osmé dohledal hrníček, v půl deváté lahev na vodu, v deset hodin jsem si sundal kafe z poličky, v půl jedné nasypal do hrnečku a tak to pokračovalo až do hodiny šestnácté, kdy horká voda konečně šla do hrnečku. Samozřejmě mi v tom kafi o hodinu později bruslily mouchy, respektive tentokrát "jen" v jeho zbytku :-)
Výsledkem pondělích, úterních a středečních akcí je to, že jsem se začal o dost více těšit na onu akci spolku. Díky Ti Osude za tuto lekcí, příště se budu těšit více! A hlavně hned :-)
středa 29. července 2015
Osud mi ukazuje, že ... (snová část)
Osud mi v posledních dnech ukazuje mnoho různých věcí, až přemýšlím, jestli mi nechce sdělit něco víc, co prozatím přehlížím.
Naposledy jsem tu psal o mém předčasném pátku třináctého a to ve čtvrtek. Hned v pátek jsem hovořil nad kafem o mnoha různých věcech s kamarádkou, jež má problémy se sny, přičemž se mi zdálo být vhodné říct, že podle mého názoru zrovinka prochází klidnějším obdobím.
Hned v pondělí jsem obdržel vytištěný popisek nového snu i s kratičkým rozborem, proč se jí "to" zdálo a bylo tam zmíněno i ono sousloví - klidnější období. Jenže dle mě ten sen vznikl z důvodu jiného sousloví, které jsem v pátek také řekl: "pocit že stojíš na místě?".
Protože se tento sen, byť v mírně jiném provedení, zdál i mě, přičemž zde na blogu není popsán, dovolím si jej tu obecně popsat, s vynechanými konkrétními detaily.
První záběr snu je o tom, že se přibližujete k domu (pěšky, autem, ...) , který stojí na rovné planině. Je-li něco vidět z rostlinstva, tak jen stromy bez listí a něco málo zašedlé trávy. Je to takové lehce tísnivé, ale vaše reálné já by si mohlo říkat: "Je to podzim vole... klídeček....". Jsme ale tam, kde bývá podzim? Není to spíš...? Brr, raději nemyslet.
Vstupujete dovnitř domu (podle stupně své drzosti po zaklepání či bez) a při pohybu v přízemí začínáme mít dojem, že je něco špatně, možná dokonce hodně špatně, protože dům se zdá býti (minimálně) bez obyvatelů. "je zde někdo?" volají ti slušněšní a případně dodávají: "Chcete pomoci?" či "Potřebuji pomoci". Já v tomhle místě volal něco jako "Zbloudil jsem, potřebuji ukázat cestu, prosím"
Avšak nikdo v přízemí se neozývá. Otázkou je, jestli zkusit vyjít po schodech do patra, kde jsou zavřené dveře. Jen silní jedinci tam vyjdou, slušnější zaklepou a pak všichni otevřou dveře a tam....
A právě tady se sen větví na několikero variant a všechny jsou o tom, že vás to donutí přemýšlet, co jste udělali v reálném světě špatně, nečestně, s úmyslem si zjednodušit situaci... Alespoň tak mohu soudit z těch několika málo vyprávění podobných snů (jež se dá spočítat na prstech rukou zasloužilého dřevorubce) a svého prožitku .
Přijde mi, že tohle varování bychom měli brát dost vážně a je už jedno, jestli věříte na sílu svého svědomí či na anděla strážného či jste za dveřmi viděli právě svého anděla strážného, kamaráda, ....
Ve většině případů z horního patra odejdete a při východu z domu ven se dveře za vámi uzavřou...
Věřte si na co chcete, ale mě tento sen ukázal možnost, nechtít se honit za uznáním pro sebe
ve stylu "podívejte na Pelina, to je king, musíme ho pochválit", ale zkusit něco jako "to jsem ale kingoš, díky Pelinovi, který mě na tu cestu/k cíli navedl"
Jen mi to trvalo nějakých osm let, než se mi podařilo tu svojí cestu najít a pořádně po ní vykročit. Teď po dalších letech mě zastavují ti, které jsem nasadil či podpořil na cestu k programování a teď jsou mnohem dál (i peněžně :-) ), mám už první dva jednotlivce z dětí, jež prošli akcemi spolku jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a které jsem svým chováním a činy oslovil...
Naposledy jsem tu psal o mém předčasném pátku třináctého a to ve čtvrtek. Hned v pátek jsem hovořil nad kafem o mnoha různých věcech s kamarádkou, jež má problémy se sny, přičemž se mi zdálo být vhodné říct, že podle mého názoru zrovinka prochází klidnějším obdobím.
Hned v pondělí jsem obdržel vytištěný popisek nového snu i s kratičkým rozborem, proč se jí "to" zdálo a bylo tam zmíněno i ono sousloví - klidnější období. Jenže dle mě ten sen vznikl z důvodu jiného sousloví, které jsem v pátek také řekl: "pocit že stojíš na místě?".
Protože se tento sen, byť v mírně jiném provedení, zdál i mě, přičemž zde na blogu není popsán, dovolím si jej tu obecně popsat, s vynechanými konkrétními detaily.
První záběr snu je o tom, že se přibližujete k domu (pěšky, autem, ...) , který stojí na rovné planině. Je-li něco vidět z rostlinstva, tak jen stromy bez listí a něco málo zašedlé trávy. Je to takové lehce tísnivé, ale vaše reálné já by si mohlo říkat: "Je to podzim vole... klídeček....". Jsme ale tam, kde bývá podzim? Není to spíš...? Brr, raději nemyslet.
Vstupujete dovnitř domu (podle stupně své drzosti po zaklepání či bez) a při pohybu v přízemí začínáme mít dojem, že je něco špatně, možná dokonce hodně špatně, protože dům se zdá býti (minimálně) bez obyvatelů. "je zde někdo?" volají ti slušněšní a případně dodávají: "Chcete pomoci?" či "Potřebuji pomoci". Já v tomhle místě volal něco jako "Zbloudil jsem, potřebuji ukázat cestu, prosím"
Avšak nikdo v přízemí se neozývá. Otázkou je, jestli zkusit vyjít po schodech do patra, kde jsou zavřené dveře. Jen silní jedinci tam vyjdou, slušnější zaklepou a pak všichni otevřou dveře a tam....
A právě tady se sen větví na několikero variant a všechny jsou o tom, že vás to donutí přemýšlet, co jste udělali v reálném světě špatně, nečestně, s úmyslem si zjednodušit situaci... Alespoň tak mohu soudit z těch několika málo vyprávění podobných snů (jež se dá spočítat na prstech rukou zasloužilého dřevorubce) a svého prožitku .
Přijde mi, že tohle varování bychom měli brát dost vážně a je už jedno, jestli věříte na sílu svého svědomí či na anděla strážného či jste za dveřmi viděli právě svého anděla strážného, kamaráda, ....
Ve většině případů z horního patra odejdete a při východu z domu ven se dveře za vámi uzavřou...
Věřte si na co chcete, ale mě tento sen ukázal možnost, nechtít se honit za uznáním pro sebe
ve stylu "podívejte na Pelina, to je king, musíme ho pochválit", ale zkusit něco jako "to jsem ale kingoš, díky Pelinovi, který mě na tu cestu/k cíli navedl"
Jen mi to trvalo nějakých osm let, než se mi podařilo tu svojí cestu najít a pořádně po ní vykročit. Teď po dalších letech mě zastavují ti, které jsem nasadil či podpořil na cestu k programování a teď jsou mnohem dál (i peněžně :-) ), mám už první dva jednotlivce z dětí, jež prošli akcemi spolku jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a které jsem svým chováním a činy oslovil...
sobota 25. července 2015
Co lidi rozrušuje?
„Lidi rozrušují ne události (to, co se jim děje), ale představy a názory, které si o těchto událostech utvářejí. Kdykoli jsou rozhořčeni nebo zarmouceni, není to druhými lidmi, ale svým vlastním myšlením.“
Epiktétos, řecký filozof
Epiktétos, řecký filozof
pátek 24. července 2015
Redbul a dálnice
Kam přijdu (ať už reálně nebo virtuálně na internetu), tam narážím na tento vtip
Dneska jsem si zalil kafe redbullem. Po patnácti minutách jízdy na dálnici jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl auto....
Dneska jsem si zalil kafe redbullem. Po patnácti minutách jízdy na dálnici jsem zjistil, že jsem si doma zapomněl auto....
čtvrtek 23. července 2015
Dozvuky "pátku" třináctého
V podstatě velice rychle navážu na včerejší příspěvek, neboť měl pokračování....
Ve středu ráno jsem zjistil, že naše problémy měly pokračování a na pobočce "A" skončila sehrávka dat do databáze na chybě "rekurze" a na pobočce "F" se už druhý den vůbec nepustila - a já na to nepřišel, protže jsem na tu pobočku v úterý nejel abych vizuelně zkontroloval a napravil. Bylo tedy jasné, že budu napravovat na dálku po celodenní šichtě.
Vedro k padnutí bylo po celý den (pak ve zprávách hlásili určitá místa s 39°C) až z toho vedle mé kanceláře, tedy v technické místnosti se roztočil větráček v našem nejdůležitějším routeru a to tak nahlas, až mě to za zdí(!!!) vymrštilo ze židle. Prostě se klimatizace v místnosti rozhodla, že nebude chladit, jen foukat.... To se mi podařilo s dálkovým ovladačem, košťátkem a lopatkou napravit...
Mělo mě to varovat, že přijde ještě něco. V rámci sehrávky jsem ještě musel databází zálohovat. Poprvé jsem si zálohu pokazil já, podruhé v podstatě taky, protože jsem si nevšiml, že někde na pozadí běží proces, který se zálohou není na 100% kompaktabilní. No a pak se ozvala silná rána, zablikaly světla a přestal mi jít řídící počítač. Vyletěl jsem z kanceláře v domnění, že uklizečka visí na drátě od vysavače, ale ta se tvářila, že nic (hlavně chodí s vysavačem až ve čtvrtek). Stočil jsem tedy své kroky do technické místnosti, kde polovina racku zůstala po té ráně bez proudu, takže jsem netušil jestli mi záloha znovu nespadla.
Odešla nám další UPS, kterou už nemáme jak nahradit, takže jsem s klením prováděl přepojování oné poloviny Racku jinam. Když bylo vše najeto, zjistil jsem že záloha dojela, neb byla všechna potřebná zařízení pro zálohu jsou zapojena v té správné části Racku, co fungovala. A následně po 90 následujících minutách dojela i ta sehrávka. Nechápu, proč se ta chyba rekurze neobjevila znovu, když se sehrávala ta samá data jako předtím? Prostě kouzla a čáry...
No a konečně k mému PC - kolega vykoumal, že většinu poruch s mým hardiskem prováděl vadný kabel, takže jsem hluboko do půlnoci dělal různé SW opravy, hlavně doinstalaci poškozených částí windows. Počítač se chová dobře, jen při najetí je vidět že bloudí a pak také tu tam při zápisech na disk D:
A protože to píšu ve čtvrtek, tak dodám, že jsem nakonec navíc musel u svého počítače přepálit ovladače a i BIOS a disk nyní funguje tak jako na počátku používání. Také ho měl kolega znova v ruce, ale zapojil ho tentokrát do jiného PC a s jiným kabelem a tam test proběhl zcela bez závad. HW část disku tedy vadná není a ani firmware disku nepotřebuje opravu.
A tak se v pátek a v sobotu budu moci věnovat přípravám na svoji dovolenou, tedy krom jiného...
Ve středu ráno jsem zjistil, že naše problémy měly pokračování a na pobočce "A" skončila sehrávka dat do databáze na chybě "rekurze" a na pobočce "F" se už druhý den vůbec nepustila - a já na to nepřišel, protže jsem na tu pobočku v úterý nejel abych vizuelně zkontroloval a napravil. Bylo tedy jasné, že budu napravovat na dálku po celodenní šichtě.
Vedro k padnutí bylo po celý den (pak ve zprávách hlásili určitá místa s 39°C) až z toho vedle mé kanceláře, tedy v technické místnosti se roztočil větráček v našem nejdůležitějším routeru a to tak nahlas, až mě to za zdí(!!!) vymrštilo ze židle. Prostě se klimatizace v místnosti rozhodla, že nebude chladit, jen foukat.... To se mi podařilo s dálkovým ovladačem, košťátkem a lopatkou napravit...
Mělo mě to varovat, že přijde ještě něco. V rámci sehrávky jsem ještě musel databází zálohovat. Poprvé jsem si zálohu pokazil já, podruhé v podstatě taky, protože jsem si nevšiml, že někde na pozadí běží proces, který se zálohou není na 100% kompaktabilní. No a pak se ozvala silná rána, zablikaly světla a přestal mi jít řídící počítač. Vyletěl jsem z kanceláře v domnění, že uklizečka visí na drátě od vysavače, ale ta se tvářila, že nic (hlavně chodí s vysavačem až ve čtvrtek). Stočil jsem tedy své kroky do technické místnosti, kde polovina racku zůstala po té ráně bez proudu, takže jsem netušil jestli mi záloha znovu nespadla.
Odešla nám další UPS, kterou už nemáme jak nahradit, takže jsem s klením prováděl přepojování oné poloviny Racku jinam. Když bylo vše najeto, zjistil jsem že záloha dojela, neb byla všechna potřebná zařízení pro zálohu jsou zapojena v té správné části Racku, co fungovala. A následně po 90 následujících minutách dojela i ta sehrávka. Nechápu, proč se ta chyba rekurze neobjevila znovu, když se sehrávala ta samá data jako předtím? Prostě kouzla a čáry...
No a konečně k mému PC - kolega vykoumal, že většinu poruch s mým hardiskem prováděl vadný kabel, takže jsem hluboko do půlnoci dělal různé SW opravy, hlavně doinstalaci poškozených částí windows. Počítač se chová dobře, jen při najetí je vidět že bloudí a pak také tu tam při zápisech na disk D:
A protože to píšu ve čtvrtek, tak dodám, že jsem nakonec navíc musel u svého počítače přepálit ovladače a i BIOS a disk nyní funguje tak jako na počátku používání. Také ho měl kolega znova v ruce, ale zapojil ho tentokrát do jiného PC a s jiným kabelem a tam test proběhl zcela bez závad. HW část disku tedy vadná není a ani firmware disku nepotřebuje opravu.
A tak se v pátek a v sobotu budu moci věnovat přípravám na svoji dovolenou, tedy krom jiného...
středa 22. července 2015
Včerejší pátek třináctého (ač to bylo úterý 21.7.)
Mám-li popsat včerejších 24 hodin, pak musím říci, že jsem si od Osudu nenabral moc dobré karty, a podobně se dařilo i mému kolegovi.
Kratičce po půlnoci se mi zakousl hardisk na mém počítači. Novém počítači, starém necelý půlrok...
K závadě, která se projevovala tím, že občas při zapnutí se nestihl probudit hardisk včas a počítač jej bral za odpojený se přidal problém, který kolega nazval "blekotající příšera", kdy disk nedokázal najít určitá data. Opravný mechanismus sice při novém spuštění dokázal tohle jakž takž srovnat, ale bohužel, jednou prostě to ten mechanismus už nezvládne...
Ráno jsem měl původně jet na pobočky, ale kolega mě požádal, abych to opozdil, neboť potřebuje jít k zubaři. Já potřeboval k doktorovi jít také (až do úterka měl mimořádnou dovolenou a já potřeboval potvrdit jeden formulář) a když pak přišlo oznámení, že se jeden technik objeví po obědě a další oznámení že kolega bude mít odpoledne v bytě dělníky. Tím pádem bylo jasné, že "výlet" na pobočky se konat nemůže.
Kolega k ránu k zubařovi nešel a ani odpoledne nespěchal domů, takže padly dva důvody, a konečně technici přijeli o 3 hodiny dříve a kolega je stihl vyřídit beze mě, takže padl i důvod třetí. A proto jsem dnes smutný, protože nikdo nedodržuje termíny.
Docela mě to vzalo, protože jsem kvůli tomu zrušil nejenom onen zmiňovaný "výlet", ale i následný soukromý program, čímž jsem zklamal kamarádku a přišel o něco hezkého v tomto podivuhodném dni.
Ale ani kolegovi se nedařilo, protože při příchodu s techniky do serverovny zjistil, že hned několik serverů hlásí poruchu a i zde odešel disk. Pak se také pokoušel zjišťovat důvod nefunkčnosti mého hardisku (shodou okolností daný hardisk původně kupoval on) a v jednu chvíli zajásal, že prý to dělal kabel, který vyměnil a preventivně všechna má data překopíroval jinam. Tedy nechal přelít a pak šel domů...
Přišel jsem ke svému PC a hardiskem asi o 60 minut později, ale opět jsem viděl, že porucha nastala znovu. Blbnul jsem s tím včera a začnu znovu ještě dnes po dopsání tohoto zápisu. Aktuálně se to totiž chová tak, že HW je v pořádku, ale SW ne. Čili pokud dnes nic neuchodím, tak jdu zítra pro nový hardisk do krámu...
Speciálním zážitkem bylo u doktora čekání v čekárně, kdy 70-ti letá paní vzala svoji maminku na její prání právě k lékaři kvůli nějaké akutní věci. Jenže museli čekat jako ostatní, což se ukázal jako problém, protože najednou ten problém nebyl akutní a stará paní chtěla domů. Dost tvrdohlavě, musím říct, ale její dcera byla tvrdohlavější, což si obě dvě nahlas vyčítaly. Jedním z důvodů bylo zřejmě to, že někoho třetího měli "dole" v autě. Pak zkusily předběhnout mě, ale já byl ještě tvrdohlavější a sestřička mě podpořila...
Kratičce po půlnoci se mi zakousl hardisk na mém počítači. Novém počítači, starém necelý půlrok...
K závadě, která se projevovala tím, že občas při zapnutí se nestihl probudit hardisk včas a počítač jej bral za odpojený se přidal problém, který kolega nazval "blekotající příšera", kdy disk nedokázal najít určitá data. Opravný mechanismus sice při novém spuštění dokázal tohle jakž takž srovnat, ale bohužel, jednou prostě to ten mechanismus už nezvládne...
Ráno jsem měl původně jet na pobočky, ale kolega mě požádal, abych to opozdil, neboť potřebuje jít k zubaři. Já potřeboval k doktorovi jít také (až do úterka měl mimořádnou dovolenou a já potřeboval potvrdit jeden formulář) a když pak přišlo oznámení, že se jeden technik objeví po obědě a další oznámení že kolega bude mít odpoledne v bytě dělníky. Tím pádem bylo jasné, že "výlet" na pobočky se konat nemůže.
Kolega k ránu k zubařovi nešel a ani odpoledne nespěchal domů, takže padly dva důvody, a konečně technici přijeli o 3 hodiny dříve a kolega je stihl vyřídit beze mě, takže padl i důvod třetí. A proto jsem dnes smutný, protože nikdo nedodržuje termíny.
Docela mě to vzalo, protože jsem kvůli tomu zrušil nejenom onen zmiňovaný "výlet", ale i následný soukromý program, čímž jsem zklamal kamarádku a přišel o něco hezkého v tomto podivuhodném dni.
Ale ani kolegovi se nedařilo, protože při příchodu s techniky do serverovny zjistil, že hned několik serverů hlásí poruchu a i zde odešel disk. Pak se také pokoušel zjišťovat důvod nefunkčnosti mého hardisku (shodou okolností daný hardisk původně kupoval on) a v jednu chvíli zajásal, že prý to dělal kabel, který vyměnil a preventivně všechna má data překopíroval jinam. Tedy nechal přelít a pak šel domů...
Přišel jsem ke svému PC a hardiskem asi o 60 minut později, ale opět jsem viděl, že porucha nastala znovu. Blbnul jsem s tím včera a začnu znovu ještě dnes po dopsání tohoto zápisu. Aktuálně se to totiž chová tak, že HW je v pořádku, ale SW ne. Čili pokud dnes nic neuchodím, tak jdu zítra pro nový hardisk do krámu...
Speciálním zážitkem bylo u doktora čekání v čekárně, kdy 70-ti letá paní vzala svoji maminku na její prání právě k lékaři kvůli nějaké akutní věci. Jenže museli čekat jako ostatní, což se ukázal jako problém, protože najednou ten problém nebyl akutní a stará paní chtěla domů. Dost tvrdohlavě, musím říct, ale její dcera byla tvrdohlavější, což si obě dvě nahlas vyčítaly. Jedním z důvodů bylo zřejmě to, že někoho třetího měli "dole" v autě. Pak zkusily předběhnout mě, ale já byl ještě tvrdohlavější a sestřička mě podpořila...
úterý 21. července 2015
Platné pro dnešní den
Někdy je nejlepší, co můžeš udělat je:
Nepřemýšlet, nepředstavovat si, neřešit to...
Jen věřit, že se všechno nakonec vyřeší jak nejlépe může.
Nepřemýšlet, nepředstavovat si, neřešit to...
Jen věřit, že se všechno nakonec vyřeší jak nejlépe může.
pondělí 20. července 2015
Pravý vztah poznáš
Až přijde ten pravý vztah, tak to poznáš.
Bude tvůj život zjednodušovat, nikoliv komplikovat.
Brigitte Nicole
Bude tvůj život zjednodušovat, nikoliv komplikovat.
Brigitte Nicole
Moudrý člověk a rozhodnutí
Moudrý člověk dělá svá vlastní rozhodnutí, hlupák se rozhoduje podle mínění druhých.
G. Rice
G. Rice
neděle 19. července 2015
Červená a zelená na semaforu
Když mi bylo 18, vezl jsem dědu do nemocnice. Spěchal jsem.
Vztekal jsem se pokaždé, když jsme chytili červenou na semaforu.
"Nadával jsi pokaždé kvůli červené," řekl mi pak děda. "A přitom jsi ani jednou neměl radost ze zelené. Přemýšlej o tom."
Vztekal jsem se pokaždé, když jsme chytili červenou na semaforu.
"Nadával jsi pokaždé kvůli červené," řekl mi pak děda. "A přitom jsi ani jednou neměl radost ze zelené. Přemýšlej o tom."
pátek 17. července 2015
Přemýšlím, ani spát mi to nedá...
Přemýšlím nad následujícím příběhem a ani spát mi to nedá...
Asi se to stalo každému. Někomu se otevřete, jdete mu vstříc – a dočkáte se podrazu. Nad vašimi dobrými úmysly se leda ušklíbne. Na nabídku pomoci se otočí zády. Proč se to takové věci stávají? Odpověď možná najdeme v tomto moudrém příběhu.
Tak začíná příměh na serveru "Pro náladu" se jménem "Proč lidé na dobro odpovídají zlem?"
Asi největší "problém mi dělají tato tři souvětí:
Tvá duše je zrcadlem, právě proto všichni vidí svůj vlastní odraz v jiných lidech. Jejich duše je plná zla a špatností – a právě ty vidí, když nahlížejí do tvé čisté duše. Nemají dost sil ani odvahy, aby si přiznali, že jsi lepší než oni, aby se chtěli změnit.
Ne že bych měl pocit, že mám čistou duši, to se obávám, že se najdou lidé s čistší duší, ale už jsem tu psal o pár lidech, kteří jakoby v oněch souvětích stáli na té temné straně. Nebo aktuálně na jistých pobočkách zřejmě spíše než stáli, tak stály.
Pokud totiž dvěma dalším lidičkám unikají slova jako "paranoia", "strach" při popisu spolupráce s nadřízenou, tak to už zavání trestním zákoníkem a když ne jím, tak nějakým tím pracovním právem. Já bych se nebál říct slovo "bossing" při popisu toho, co se děje. Jenže vyslovte ho před někým, když pak z druhé strany přiletí slovo "důkaz" s otazníkem na konci....
čtvrtek 16. července 2015
středa 15. července 2015
sobota 11. července 2015
Zdvojené moudro dne
Až příliš mnoho z nás nežije svoje sny,
protože žije svoje strachy.
Tak toto moudro se mi povedlo 2x za sebou (nyní již tedy potřetí - 2. června, 7. července a dnes) zveřejnit, což čtenářky a současně kamarádky tohoto blogu zaznamenaly. A protože jsem se s jednou z nich setkal v pátek (včera) na kafi, byl jsem na to upozorněn na živo i s kontrolní otázkou, jestli se něco neděje, protože jsem celý týden na telefonickou a emailovou komunikaci neodpovídal příliš nadšeně, unaveně, smutně a možná i sklesle...
O několika důvodech proč jsem byl až takový ne zcela pozitivní jsem psal předevčírem a proto mi zbývalo pro kamarádku a i pro blog vysvětlit ono zdvojení.
Vyhrkl jsem, že o tom zdvojení nevím, že není úmyslné a že jsem asi trpěl sklerózou, protože si to zdvojení neuvědomuji. Ba co víc jsem to zdvojení zkoušel hledat už dříve (jsouce na něj upozorněn, ale bez detailů) a nenašel jsem ho... Bylo to i pro mě překvapením že je to právě tento příspěvek....
Kamarádka z toho usoudila, že to asi je fakt náhoda či přehlédnutí, ale už i při hovoru s ní jsem upozornil, že to může být podvědomá reakce a že jsem to vlastně mohl chtít zdvojit.
Teď večer si zkouším procházet veškeré dění od prvního zveřejnění až po dnešek.
První zveřejnění je jasné - to jsem prostě toto moudro našel napsané na facebooku u jednoho svého kamaráda, který to odněkud nasdílel. A protože své sny řeším (a sny kamarádů a kamarádek, kteří toto chtějí řešit), tak mě napadlo to vypsat i sem na blog.
Napodruhé jsem tedy musel opět na facebooku ono moudro číst znovu, což by ale znamenalo, že jsem v jednom dni měl náladu pod psa, že jsem znovu zabloudil do historie, kde to moudro bylo a neuvědomil si, že toto moudro již na blogu mám.....
Toto vysvětlení zní mým uším velmi pravděpodobně, že bych mu klidně mohl dát 100% pravděpodobnosti, ale musím současně uznat, že spodní hranice této pravděpodobnosti může být nejvýše na nějakých 90%, protože pocitově cítím, že tam muselo být i něco dalšího. Otázkou je, co by to mělo být. Na to jsem totiž nepřišel...
Určité indicie jsou, jako pobočka "F" a její malá vedoucí. plus další věcičky popsané předevčírem....
protože žije svoje strachy.
Tak toto moudro se mi povedlo 2x za sebou (nyní již tedy potřetí - 2. června, 7. července a dnes) zveřejnit, což čtenářky a současně kamarádky tohoto blogu zaznamenaly. A protože jsem se s jednou z nich setkal v pátek (včera) na kafi, byl jsem na to upozorněn na živo i s kontrolní otázkou, jestli se něco neděje, protože jsem celý týden na telefonickou a emailovou komunikaci neodpovídal příliš nadšeně, unaveně, smutně a možná i sklesle...
O několika důvodech proč jsem byl až takový ne zcela pozitivní jsem psal předevčírem a proto mi zbývalo pro kamarádku a i pro blog vysvětlit ono zdvojení.
Vyhrkl jsem, že o tom zdvojení nevím, že není úmyslné a že jsem asi trpěl sklerózou, protože si to zdvojení neuvědomuji. Ba co víc jsem to zdvojení zkoušel hledat už dříve (jsouce na něj upozorněn, ale bez detailů) a nenašel jsem ho... Bylo to i pro mě překvapením že je to právě tento příspěvek....
Kamarádka z toho usoudila, že to asi je fakt náhoda či přehlédnutí, ale už i při hovoru s ní jsem upozornil, že to může být podvědomá reakce a že jsem to vlastně mohl chtít zdvojit.
Teď večer si zkouším procházet veškeré dění od prvního zveřejnění až po dnešek.
První zveřejnění je jasné - to jsem prostě toto moudro našel napsané na facebooku u jednoho svého kamaráda, který to odněkud nasdílel. A protože své sny řeším (a sny kamarádů a kamarádek, kteří toto chtějí řešit), tak mě napadlo to vypsat i sem na blog.
Napodruhé jsem tedy musel opět na facebooku ono moudro číst znovu, což by ale znamenalo, že jsem v jednom dni měl náladu pod psa, že jsem znovu zabloudil do historie, kde to moudro bylo a neuvědomil si, že toto moudro již na blogu mám.....
Toto vysvětlení zní mým uším velmi pravděpodobně, že bych mu klidně mohl dát 100% pravděpodobnosti, ale musím současně uznat, že spodní hranice této pravděpodobnosti může být nejvýše na nějakých 90%, protože pocitově cítím, že tam muselo být i něco dalšího. Otázkou je, co by to mělo být. Na to jsem totiž nepřišel...
Určité indicie jsou, jako pobočka "F" a její malá vedoucí. plus další věcičky popsané předevčírem....
pátek 10. července 2015
Nechat někoho odkráčet
Je lepší nechat někoho odkráčet,
než ho nechat po vás šlapat...
Jste přece člověk, ne rohožka!!!
než ho nechat po vás šlapat...
Jste přece člověk, ne rohožka!!!
čtvrtek 9. července 2015
Dlouho tu nic (naživo) nebylo...
Dlouho tu nic "naživo" nebylo a díky prázdninám ani moc nepřibude, tedy alespoň doufám, protože jak jsem byl upozorněn, mé zápisky ze života bývají vyprávěny pesimisticky či dokonce negativisticky a je prý jedno, jestli píšu o očekáváních, nebo o tom, co jsem prožil.. A kdyby měly přibývat jen takovéto zápisky, tak snad raději žádné...
Otázkou je, jestli si některé věci přímo nepřivolám...
A nejenom proto jsem se předevčírem podíval do blogu abych zjistil, že ze začátku června mám v kameře záznamy z akce spolku (jehož jméno se zde nevyslovuje), které mi tak trochu ovlivnil i jeden(?) astrální sen z tohoto místa. Udělal jsem z toho proto jeden lehce provokativní sestřih o tom, co se tam dělo a pak ... jsem se naposledy podíval i na kusy videa, které jsem chtěl nebo mohl použít i na popis svého snu .. abych je pak bez milosti smazal...
A tohleto nechutenství dělat si záznamy a žít nějak pozitivně svůj život mě pronásledovalo od začátku července až do dnešního večera, kdy jsem si pořídil celkem tři záznamy ze tří různých her, které hrávám a měl jsem dojem, že bych je mohl zveřejnit i s nějakým komentářem....
No a samozřejmě, zrovna prostřední záznam mi vyšel tak, že se nad sebou zamýšlím až tak, jestli jsem infantilní, když hraju hru, kde je tématem úkolu zahnat slepice a prasata na dvorek. V tomto směru se mi tedy nedařilo...
Zkusil jsem i dohnat nějaké restíky v práci pro spolek ... ale tam visím na tom, že mi jedna z prací byla zkritizována ve stylu "máš to špatně", ale už třetí den čekám na slíbenou zprávičku na téma "co máš špatně". Nyní mi přišla na facebooku zprávička, že se dotyčná omlouvá, ale email stále nikde... Naštěstí druhý restík mi přinesl větší uspokojení...
Pracovní strachy a stresy měl rozřešit dnešní výlet na pobočku, kde sídlí můj šéf - měla proběhnout porada a školení - klidu mi přidala pro dobu blízkou, ale pro dobu vzdálenou dva roky mi jistotu a klid nepřidala....
Otázkou je, jestli si některé věci přímo nepřivolám...
A nejenom proto jsem se předevčírem podíval do blogu abych zjistil, že ze začátku června mám v kameře záznamy z akce spolku (jehož jméno se zde nevyslovuje), které mi tak trochu ovlivnil i jeden(?) astrální sen z tohoto místa. Udělal jsem z toho proto jeden lehce provokativní sestřih o tom, co se tam dělo a pak ... jsem se naposledy podíval i na kusy videa, které jsem chtěl nebo mohl použít i na popis svého snu .. abych je pak bez milosti smazal...
A tohleto nechutenství dělat si záznamy a žít nějak pozitivně svůj život mě pronásledovalo od začátku července až do dnešního večera, kdy jsem si pořídil celkem tři záznamy ze tří různých her, které hrávám a měl jsem dojem, že bych je mohl zveřejnit i s nějakým komentářem....
No a samozřejmě, zrovna prostřední záznam mi vyšel tak, že se nad sebou zamýšlím až tak, jestli jsem infantilní, když hraju hru, kde je tématem úkolu zahnat slepice a prasata na dvorek. V tomto směru se mi tedy nedařilo...
Zkusil jsem i dohnat nějaké restíky v práci pro spolek ... ale tam visím na tom, že mi jedna z prací byla zkritizována ve stylu "máš to špatně", ale už třetí den čekám na slíbenou zprávičku na téma "co máš špatně". Nyní mi přišla na facebooku zprávička, že se dotyčná omlouvá, ale email stále nikde... Naštěstí druhý restík mi přinesl větší uspokojení...
Pracovní strachy a stresy měl rozřešit dnešní výlet na pobočku, kde sídlí můj šéf - měla proběhnout porada a školení - klidu mi přidala pro dobu blízkou, ale pro dobu vzdálenou dva roky mi jistotu a klid nepřidala....
úterý 7. července 2015
neděle 5. července 2015
Povzdech z facebooku...
Ať již svými životy kráčíme jakkoliv, hvězdy zářící nad našimi hlavami na nás shlížejí z věčnosti, které se nikdy nedotkneme...
Neztrácejte čas s vysvětlováním...
Neztrácejte čas s vysvětlováním.
Lidé stejně slyší jen to, co chtějí slyšet.
Paulo Coelbo
Lidé stejně slyší jen to, co chtějí slyšet.
Paulo Coelbo
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)