Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 31. srpna 2017

Absolutní podpantoflák

Kdo je to absolutní podpantoflák?
Muž, který se bojí říci své těhotné manželce, že je neplodný.

středa 30. srpna 2017

Space engineers: Zdendysovo velké sólo

Na chvilku si odpočineme od OMSI a to celkem dvakrát, teď poprvé dávám prostor na velké sólo pro Zdendyse, který ovládá Planetary Lander a moje maličkost spíše jen filmuje, než naviguje



Na vysvětlenou jen tolika: Zkoušeli jsme zrovna  hrát reálně, tedy tak, že když naleznu ztroskotanou loď, tak při rozřezávání prostě nějaký materiál poničíte. Tenhle mód jsme později měli vypnutý, protože hra uměla jen to rozřezávání, ale ve skutečnosti bychom to poctivě rozebírali, takže ta ztráta by byla o dost menší. Ale je to věc názoru, protože osobně, pokud chci být kreativní, tak mi vadí jakákoliv ztráta.... Vím i to, co říkali kluci - tedy že ty ztráty jsou nehorázně velké. A to tedy v jednom updatu opravdu byly...

úterý 29. srpna 2017

Paragon: První (na video) zaznamenaný úspěch!

Po posledních zkušenostech si už pomaličku polehoučku začínám myslet, že mi hraní Paragonu začíná jít. Což je po těch několika měsících docela úspěch a podobně je na tom kamarád A*, který naši partičku do Paragonu uvrtal.

A tak v tomto záznamu oba dva ani jednou neumíráme a na konci jsme získali dost bodů na akce, jež nám zlepšují šance v nových hrách. Tedy teoreticky...

Záznam je nekomentovaný, a je natočen až dodatečně za pomoci funkce Replay, což ale má tu nevýhodu, že se otáčejí barvy a zobrazují se i zbytečné věci...

pondělí 28. srpna 2017

Mallé kouzlo...

Včera jsem narazil na jedno hezké jednoduché kouzlo a nemohu se nepodělit :-)

neděle 27. srpna 2017

OMSI2: Linka 452 poosmé!

"Tak nám natočili linku 452 paní Millerová" zahlásil by Švejk a paní Millerová by to odkývala, protože se to povedlo až na osmý pokus. Ano ano, až takhle velkou trpělivost jsem musel prokázat, akorát to nešlo udělat v jeden den, tak velkou trpělivost a klid bych v komentáři neprokázal.

Stejnak je ale zajímavé dívat se takhle na svoje předtočená videa a porovnávat to se současným stavem, protože jsem zrovna včera dojížděl den z pozice, kterou jsem si na konci videa uložil. Aktuálně mám ten autobus zablácený, poškrábaný od idiotů na dálnici, venku zašlo pršet a stmívá se...



pátek 25. srpna 2017

Dlouhý pátek

Dnešní pátek byl pro mě dlouhý a to ještě i o trošku více, než kolik ukazuje datum u tohoto příspěvku, neboť ho píšu až hluboko po půlnoci.

Ti, co mě dneska zažili asi právě teď vyskakují dva metry vysoko a řvou: "Když jsem byl(-a) s tebou, tak si mi usínal (nebo dokonce) usnul na mé akci!" Ano, přiznávám....

Je to vůbec zajímavé a já začínám poslední dobou nabírat podezření, že "moji" lékaři léčí nemoci, o kterých si myslí, že je mám, a naopak neléčí to, co mám.  A samozřejmě za to můžu já, protože buďto oznámím jen polovinu svých příznaků, tím pádem to odpovídá vícero nemocem a doktor pak léčí tu nemoc, která se mu léčí lépe. Anebo se striktně drží své specializace a neuhne - příkladem je můj (již bývalý) ušař, který mě léčil na pískot v pravém uchu. A neúspěšně. Obyčejná masérka mě pak prohmátla, zjistila nějaké věci, které odstranila a ejhle...

A toto podezření momentálně nabírám k mé neustálé únavě. Ono se tam totiž nasčítává duševní únava v práci, pak kvůli práci ve spolcích, občas i únava fyzická, pak nějaké náznaky, že časem budu potřebovat inzulin... A právě tento poslední bod mě polekal a tak jsem najel na babské recepty.

A ještě jeden bod mi přidává zdánlivou únavu a to je to, že se s některými lidmi nebojím usnout i na předním sedadle, zvláště pak, když se pohybuji na známé trase. Toho si dnes užila I*, jež mě vyvezla k její nové chatě, kdy se přes mě přelily dvě různá usínání a jedno bylo právě to cestovní. Stálo mě to pak výlet na jednu zříceninu hradu, prý bych tam usnul :-)

Každopádně i při cestě zpět jsem tloukl špačky a v započatém trendu jsem pokračoval doma provozováním gaučingu. Na dvě hodiny...

A tady na chvíli odbočím, protože s I* vedeme odbornou debatu na téma 90-ti minutové spánkové cykly, přičemž ony cykly probíhají po celý den, jen to prostě vždy nedojde do stavu, že doopravdy usnete. Ale mě to zrovinka vyšlo na obě cesty autem...

Jenomže když provozuji gaučing, tak se mi cyklus zkracuje na 60 minut a typicky mi ta hodinka stačí, už se mi povedlo i 45 minut. Ale tentokrát to bylo minut 120.

Pak jsem zalil zahrádku, zasedl k počítači a, světe div se, začal jsem usínat taky, což mi začalo být mimořádně podezřelé, takže jsem udělal přesný opak toho, co mi přikázal doktor (= žádný cukr večer a přes den minimálně) a lokl si energetického nápoje. Nedal jsem ho ani decku, ale nakoplo mě to přímo strašlivě, takže ještě teď svítím jako pouliční osvětlení a nevím co bych dělal. A hádejte - bylo to sladký "jak cecek".

Stihl jsem si opravit OMSI, v OMSI si opravit mapu Great Grundorf a odjezdit kombinaci s přejezdy z 77 na 79 a následně na 78, kterou budu v blízké době točit - vzniknou z toho tři po sobě jdoucí díly, protože dvojhodinový díl fakt  dávat nechci. A taky přemýšlím, jestli ty přejezdy nedám z druhé strany, tedy 78,79,77

/dodatek ze sobotního večera - vystřihl jsem si do videa linku 69 z téže mapy/

Prostě a krásně - mám si hlídat přebytek cukru v těle, nebo jeho nedostatek?

čtvrtek 24. srpna 2017

Vážně jsem tak mimo formu?

Dnešní podvečer jsem věnoval na to, abych si po strašlivě dlouhé době vyjel na kole.

Už samotné pořízení kola by byla kapitola sama pro sebe a zasloužila by si napsání do nějakého satirického časopisu, ale letos na jaře jsem zjistil, že nemám funkční pumpičku na kola. A samozřejmě protože jsem trouba, který si nechá nakecat skoro vše, tak jsem byl umluven do kola, které nemělo ventilky, na které lze nasadit pumpička z auta.

Naslepo jsem si koupil univerzální malou pumpičku s přechodkami v eshopu, která ale nebyla až tak univerzální, takže jsem potupně jel s kamarádkou I* do cykloprodejny, kde se značně divili tomu co chci (používajíc názvy z onoho eshopu], ale domluvili jsme se a pumpička zafungovala skvěle. To bylo úterý, ale na kolo jsem si troufl až o dva dny později, tedy dnes.

Bylo mi jasné, že budu dost mimo formu, ale to, že mě bolely svaly po dvou kilometrech jízdy po rovině, tak to jsem nečekal. Ani jsem nečekal, že po ročním stání kola ve sklepě se některá nastavení přehazovaček, které mi dělal servisák, opět pohnou, takže jsem chvilkama na kole vypadal, jako bych byl ověšen cinkátky, zvonečky a osobně měl pocit, že začnu střílet šroubky z nenadálých směrů-

Po čtyřech kilometrech jsem to vzdal a jal se mírně nastavovat a dotahovat šroubečky.

Pocit totálně odešlé formy ale zůstal, přestože do hodiny mě žádný sval už nebolel. Netušil jsem, že jsem na tom tak bídně :-(

Ale obden bych chtěl trošku jezdit, tak snad se do prvního sněhu do jakés takés formy snad dostanu...

středa 23. srpna 2017

OMSI2: Tramvaj, kde bys jí nečekal

Tramvaj na mapě, kde bys ji nečekal. Dokonce i: Tramvaj na mapě, kde bych ji nečekal,

Ano, takové přívlastky si zaslouží dnešní mapa, kterou kdosi z rusky mluvících zemí předělal, aby šla s tramvají jezdit.

Nic dalšího dodávati netřeba :-)



Ano, mapa má moouchy, ale jako zajímavůstka docela dobrá. Zvlášť když vznikala v době, kdy tramvajových map do OMSI nebylo mnoho. Tak jedna, možná dvě.

pondělí 21. srpna 2017

OMSI2: Přistižen při omluvě!

Nadpis jako z bulváru, ale říkající pravdu. V jednom ze svých videí (SB linky mapy Lemmental) jsem tvrdil, že na linkách SB na mapě Lemmental jezdí jenou dlouhé autobusy. A hned úvodní miniatura následujícího videa mě usvědčuje ze lži, i když to není ten pravý důkaz. Ten přináší až první vteřiny videa...



Ve videu nejprve dojíždím linku SB52, v šesté minutě zahajuji přejezd mezi linkami a konečně od osmé minuty pracuji na hlavní části videa, tedy na lince 457. A protože už jste se pročetli pod video, tak jsem již ho viděli a tím pádem víte, že se v průběhu jízdy nědělo nic neobvykléhom tedy kromě mluvení, kterého asi bylo více :-)

neděle 20. srpna 2017

Chybějící slova ....

Prohlížím si blog a email, a zjišťuji, že mi všude možně chybí slova.

1) Tábor spolku...
Tábor spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, skončil. Na jednu stranu musím říct "Hurá", protože co se dělo jste mohli číst v celkem šesti příspěvcích a ten nejhorší byl ten poslední - šestý: A právě tento šestý (Tábor spolku 6.) má pokračování. Té holčině, kterou podezříváme ze šikanování, se ztratil mobil. Nebo jí byl ztracen. Nebo ho ztratila úmyslně.

Variantě že jí byl ztracen jsem věřil nejvíce, prostě se jí někdo ze šikanovaných dětí pomstil, ale tato víra padla v den odjezdu, kdy se tatínek té holčiny ihned po příjezdu zeptal, jestli se ten mobil našel. Jak se jen mohl dozvědět, že mobil chybí?

2) Cesta domů.
Týden se odhodlávám popsat svoji cestu domů a i teď se mi do toho nechce. Jak je prostě člověk unavený z tábora a dálnice je až přespříliš rovná, tak u mě došlo k mikrospánku. Dokodrcal jsem se opatrně na nejbližší benzinku a nechal si udělat pořádného turka a zbytek cesty už dojel v pohodě, ale...

To varování mi ale leží v hlavě,  protože se problém může zopakovat. Co proti tomu dělat? Pasivně proti tomu bojovat nechci, to by totiž znamenalo vůbec nejezdit....

3) Zažraní kamarádi
Včera mě trápila ignorace od kamarádů, kteří hráli jistou počítačovou hru na přežití až tak zažraně, že vůbec nevnímali, že na ně mluvím. Jsou chvíle, kdy jim toto žeru, ale zrovna včera mi přišlo, že mě odignorovali. O to víc mě to bolí

4) Odmítání pomoci
A tohle je asi to nejhorší, co jsem (si) provedl, protože jsem mohl mít hezké odpoledne bez počítačů, ale protože mi hrozilo, že budu mluvit více já, než protistrana. A jak jsem unaven (o čemž svědčí výše zmíněné body, kdy už z únavy "vidím bubáky" i tam kde nejsou), tak se do mě dala lenost. Lenost s únavou je pro mě asi nejhorší kombinace....

A přitom jedna část mého já ještě v sobotu odpoledne připravovala, že někam v neděli vyjde a nechala si vyprat a pak si i sbalila cestovní deku. Dnes dopoledne pak odmítla nabízený výlet s tím, že někam půjde sama. Do ticha. Můžete hádat, jak to dopadne.

UPDATE 22:20 - nikam se nešlo. O to víc mě to štve. Byla to opravdu lenost?

sobota 19. srpna 2017

OMSI2: Malé opomenutí v linii zveřejňování

Nevím, co jsem dělal, ale nedělní video, to z předchozího týdne, díky mé chybě  vůbec nevyšlo, tak to rychle napravuji a zítřejší videjko posunu do pondělí, ať nevychází dvě videa hned za sebou...

Ale k dnešku:

Video z linky 126 můžeme zařadit do série "Změny na Grundorfu", ale také do série "Čeští dopravci", protože jsem si vzal dlouhou Karosu s polepem Pražského dopravního podniku.



Video v sobě má několik chyb. Občas nesmyslně blekotám - byť se prakticky hned opravuji, ale v jednom místě by do mě naráz vrazili dvě auta, každé z jedné strany. To je pro mě poněkud ošlivé, protože minimálně jedno z těch aut - to co jelo zprava - vůbec neviděl. Prostě mi odešla pozornost :-( Nemluvě o dodatečném zpanikaření po jednom odbočení.

Resumé: Ani v simulátoru není vhodné jezdit unavený či ospalý...

středa 16. srpna 2017

Rasismus ve filmech

Rasismus ve filmech:

Bílý zloděj zastřelí černocha: Proč běloch zastřelil černocha? To je rasismus!
Černý zloděj zastřelí bělocha: Proč musí být černoch zloděj? To je rasismus!
Černý zloděj zastřelí černocha: Proč se černí lidé musí střílet mezi sebou? To je rasismus!
Bílý zloděj zastřelí bělocha: Proč v tomto filmu není žádný černoch? To je rasismus!

neděle 13. srpna 2017

And Now for Something Completely Different (aneb dnes OMSI nevyjde)

Na den návratu z dovolené jsem si dovolil předpřipravit video, které šlo ven v 8 hodin ráno a byl jsem zvědav, kolik sledujících se na video stihne podívat, než dojedu domů a napíšu tento příspěvek. Bylo to nečekané ( ha ha ha ) ale sledovanost je mizerná, je tedy vidět, že mezi mými sledujícími není příliš mnoho těch,. co by hru Paragon hráli či chtěli znát. Ale s tím nic neudělám.

Respektive ano, mohl bych udělat. Namluvit video a napsat text pod video anglicky...



Když už nic jiného, tak tímto videem dávám najevo, že hraju nejenom OMSI :-)

sobota 12. srpna 2017

Tábor spolku.... (6.)

Ani se mi to nechce psát, ale jsme tak korektní, že bez chycení při činu nám tu prochází šikana a to až tak sofistikovaná, že ani oběť neví, kdo ji to dělá. Ano, podle nadpisu je jasné že hovořím o šikaně mezi dětmi.

To tak na začátku tábora opomene vedoucí obejít chatičky a v některých dveří zůstanou klíče. Jedno z dětí klíč vezme a uschová jej. Ve vhodnou chvíli pokoj zamkne a klíč vhodí pootevřenou větračkou dovnitř. Jediný existující.

To je něcíčko, co?

Prostě  krásně - je jasné, které dvě kvítka to udělala, ale viz první odstavec :-( Maximálně dojdeme k tomu že ty dvě příště nepřijmeme.

PS: Já do toho můžu maximálně krafat na poradě :-(

čtvrtek 10. srpna 2017

OMSI: Jsem na dovolené ale videa jsou předtočena (4.)

Předposlední video s tímto nadpisem je zde.

Vracíme se v něm k porovnávání změn na mapě Grundorf, tentokrát na Great Grundorfu verze 2.0. Porovnejte si tu změnu proti stejné lince o dva díly zpět: OMSI: Jsem na dovolené ale videa jsou předtočena (2.)

Rozdíl uhodí do očí - jednak se linka 76 změnila na okružní a její načasování šlo do háje, což je vidět v tomto novém videu, kdy jsem průjezd stihl tak tak v normě. Škoda, že jsem kvůli tomu musel na začátku vyjet o 90 sekund dříve



Co na to na závěr říct? Linky 76 a 74 budu jezdit na staré verzi mapy...

středa 9. srpna 2017

Tábor spolku.... (5.)

Poprvé za 14 let jsem musel pobyt na táboře spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje, přerušit. Dojel jsem tedy v pondělí večer domů, v úterý se nechal ošetřit u doktora, a pak ............

Už když jsem se chystal na jízdu "tam", dokázal jsem najít chvilku času na kafárnu s I*. Ale byl jsem v tomhle ohledu docela pragmatický, protože jsem mohl obědvat při cestě zpět na dálnici v nějakém fastfoodu,  anebo slušně v kafárně, kde tentokrát měly ještě všechna jídla z "Dnešní nabídky" dostupná.

Ke kafárně jenom tolik -  byla dost pohodová, takže I* přišel i pohodový sen. A to je věc, které bych chtěl dosáhnout, do budoucna i bez potřeby kafárny  [smajlík s šibalským úsměvem]

Ale v mém výletu byl i druhý problém, kdy naše bývalá hlavní vedoucí E*H* se nějak moc nechtěla dostat k nám na tábor, myšleno vlastní dopravou. A tak se vymýšlelo, jak to zaonačit, když dneska měl být celodenní výlet a já mám v tomto dni volno na nedodělky. Takže jsem si určil, že nenápadně zavoláme E*H*, tuto možnost ji předestřeme.

Co budu povídat - chtěl jsem ji volat po mém obědě - sama mi zavolala před obědem, prý jestli bych ji odvezl domů z tábra, když ji přiveze syn. Tak jsem jí rovnou navrhl, že udělám obě jízdy. A taky se tak včera i dnes stalo...

Směrem tam jsme měli možnost hovořit o všech možných tématech třeba i původním a nové tábořišti. Neuměl jsem to mé ne zcela dobré rozpoložení popsat ani jí, ani emailem pro I*, ale před hodinkou na to kápla kuchařka, když ona hovořila s E*H* a jednu část hovoru i převyprávěla. A tím mi potvrdila, že je to duchem tábora. Ti vedoucí, kteří táborem skutečně žili jsou prostě už prakticky pryč, je dokonce pryč skoro celá skupina nazývaná "ulejváci", ale...

A je to právě ten "duch tábora" který nám tu teď chybí, kdy mladí vedoucí chtějí a umějí, jenže jim něco chybí, taková ta třešnička na dortu. Takový ten skutečný zájem o to, co se děje tomu druhému, když se tváří smutně...

Každopádně jsem měl možnost s E*H* hovořit jen v tom autě a trochu si rovnat myšlenky, což bude mít následek někdy na přelomu září a října, kdy bude potáborová schůze.

pondělí 7. srpna 2017

OMSI: Jsem na dovolené ale videa jsou předtočena (3.)

Jsem na dovolené a předtočené videa mám z února. To jsem to tedy dopracoval :-)

Ale vážně - chtěl jsem si vyzkoušet, zdali umím projet mapu Kojetic s kloubovým autobusem a za deště. A třeba zjistit, jestli to projet lze.

Déšť nebyl tak velký problém, projet Kojetice jdou - sice s relativně velkým nadjížděním, ale jdou. Ale já to neumím. Ostatně se podívejte sami :-)



Jinak dodatek k videu - říkám v něm, že si musím autobus vyměnit. Ale do série "Jedna linka z jedné mapy" jež započne po 3, září (kam mi vyšlo poslední staré předtočené video, jsem si natočil jízdu opačným směrem a samozřejmě bez výměny autobusu. Achjo ...

neděle 6. srpna 2017

Tábor spolku.... (4.)

Tábor spolku pokračuje a dnes se přehoupl do druhého týdne a mě čekalo řídit memoriál, což proběhlo dneska.

Co napsat? Když se tak dívám na poslední zápis této série, tak mi přišlo, že nic zapsání hodné nebylo, ale určitě to není pravda, protože si jsem vědom, že jsem se "flákal" u bazénu a čekal a skončí 120minutový cyklus a já ručně bazénovou čističku vypnu (je to nejstarší a nejjednodušší čistička, takže všechno mechanické s vyjímkou čerpadla.

Ale k memoriálu: O den dříve mi byli určeni veodoucí, kteří mi měli pomoci postavit sál a dále skupinu vedoucích, kteří memoriál hráli a měli mi dělat "hlasivky" na téma "ztište se prosím, ať může Pelin něco říct". Odpoledne jsem vyjel pro J*K* na nádraží Lth*  tak i on se zapojil do stavby místnosti. A postupně přijížděli i další hráči, jež již nejsou dětmi...

Celý memoriál jsem si ořval sám, kupodivu to šlo, přestože bylo více účastníků jak loni (čti: byl t rekord všech dob), takže to večer nebylo na pivko (pochopitelně nealkoholické) a ani jinak jsem si nemusel léčit hlasivky (i to je rekord všech dob). Ale pocit horkosti čela a chladu dlaní byl i letos. Asi "cestovní" horečka...

PS: Onu hru u nás hrál i televizní externí pracovník vystupující před kamerou...

sobota 5. srpna 2017

OMSI: Jsem na dovolené ale videa jsou předtočena (2.)

Tohle je moje první mnou nahraná mapa do OMSI, na níž jsem se učil úplně vše, takže tenhle návrat (musel jsem si to nahrát podruhé a rozběhat). Je to slyšez i v mém hlase v prvních minutách komentáře, kdy se mi trošku klepe hlas.

Tak tedy - mapa Great Grundorf, verze pro OMSI1, a jedeme z konečné Bauerhof na Krankenhaus, tedy tak, jako máme v sérii porovnávání Grundorfu projetou nejklasičtější verzi Grundorfu. Takže můžete porovnávat...

pátek 4. srpna 2017

Tábor spolku.... (3.)

Zdravím své čtenářstvo,

pokusím se mírně pokračovat v započatém trendu a snad z toho všechno vznikne :-)

A tak musím chca nechca začít pánem z klobouku pánem s kloboukem. Od rozhodnutí, že teda dodatečně nevyhodnotí turnaje A,B,C ale D ani omylem otočil názor celkem čtyřikrát. Tedy co vím já. Takže jsem jak laňka obíhal všechny vedoucí kteří by snad viděli jakoukoliv akcičku a našel tři vyhodnotitelné herní partie. Někdo mě pánovi s kloboukem musel prásknout, nebo mě viděl sám, každopádně před nástupem ke mě přišel a řekl mi jednu partii z D, kterou mu kdosi doporučil (mě taky) Tak jsem mu na papíře ukázal napsané další tři a u jedné jsem mu odvyprávěl celou historii.

Takže si to pán s kloboukem vyhlásil jako "napodobeninu sportu", který děti hrají. A nikdo mu neřekl ani Ň.

Pak přeskočím k dnešku, protože jsem dnes zaspal a je to tím, že jsem včera upadl na postel, zalehl si tím mobil a usnul. Zvonil li mobil - nebyl slyšet. Seknul jsem se tím jen o 15 minut, ale kafe stydlo.. Stávám v šest a plním funkci lampáře. Poté dělám Budíka a o pět minut Hlasivky, v obém případě na děti aby se vzbudily a šli na rozcvičku. Poté ještě Hlasivky na snídani, načež následuje funkce Střihače videí. Odpoledne dělám třetího rozhodčího u fotbalu (zaskakuji když zdravotník dělá ošetřovatele a ne rozhodčího), jinak mám funkci kameramana. Mezitím se jednou jde do bazénu (dnes až po prvních sportech), takže nastupuje má funkce Plavčíka a následně bazénového technika (toto na střídačku s kolegou, dnes to vyšlo na já ZAP on VYP)

Večer nastupuje opět Lampář, dnes navíc Elektrikář (včera touhle dobou Vrba) a na závěr moje celoroční práce, tedy nakrmit Web(-y), Facebookovské stránky. Jo a ještě jsem zapomněl na Budíka naruby, tedy na vyhlášení večerky

Chodím spát po 22:30

Čili po celý den dělám: Rosničku, Budíka/Hlasivky, Plavčíka, Bazénového technika, Kameramana, Střihače a Rozhodčího, Lampáře, Elektrikáře a Vrbu..O Šéfredaktorovi/Webmasteruvi nemluvě

PS: Kolega mi kouká přes rameno a navrhuje ještě Koordinátor sportů. Musím ovšem poctivě dodat, že jen na place, protože skutečný Koordinátor píská Ringo...

středa 2. srpna 2017

Tábor spolku.... (2.)

Adrenalin mi ještě teď bublá v krvi, proto píšu tak pozdě, ale musí to ven.

Dnes večer se mi totiž nasčítaly všechny drobnosti, a bylo mi duševně blbě. Věděl jsem to, takže jsem se stáhl do ústraní do stínu, ale šťastným omylem jsem se stáhl do ústraní, kudy šla kuchařka do bazénu se svlažit po té dnešní dřině (aneb všechna práce hotova, tak proč se neodměnit, že). Když mě viděla, tak se sice po pár otázkách šla osvěžit, ale velice rychle se vrátila a šel jsem povinně na večerní kafe. To už jsem byl i relativně v pořádku - sice furt v duševním marastu, ale už odražen ode dna. S jistým rozhodnutím.

Než se ale k tomu rozhodnutí dostanu, musím poděkovat Osudu, že mi do cesty staví anděly v lidském těle, protože jak ona kuchařka, tak i přiševší dívka I* (o níž už jsem se tu zmiňoval mockrát) prostě přisedla a ....... následovala 90 minutová debata o porodech a babičkovství.  Když bych to řekl hnusně - tak debata o ničem, protože o mužském elementu  u porodu nepadlo ani slova - ale mě úžasně pomohla a dokonce jsem dokázal hodit do placu i nějakou větu, což je na mě výkon i bez toho těžkého tématu úctyhodný.

Ale abych se dostal k věci. Porafal jsem se na schůzce vedoucích tábora - hádejte s kým? - s pánem v klobouku, kdy chtěl z hodnocení jisté sportovní disciplíny, jež je hlavní náplní našeho tábora, udělat cosi, co jsem si nazval "oligarchíí". Se skřípěním zubů bych to možná odkýval, protože pán v klobouku má tuto disciplínu letos na starosti, ale bohužel pomluvil dva kluky, kteří to dělali před ním (každý samostatně). Ozval jsem se a NEpřekvapiivě se ozval i ten jeden pomluvený kluk (druhý není na táboře). Jenomže - ten kluk má v té disciplíně téměř mistrovský titul,  takže o tom něco ví, na rozdíl ode mě, který jsem momentálně neregistrovaný amatér.

Postili jsme se tedy do něj oba, a pán v klobouku měl tu drzost, že
a) prohlásil, že mu to dovolila hlavní vedoucí
b) dovolil si mě přerušit v půli mého proslovu slovem STOP

Musela nás krotit hlavní vedoucí, sice ne moc, ale řekla přesně to, co pánovi v klobouku řekla. Což jsme jí oba dva rebelové odkývali, že s tím souhlasíme, ale nesouhlasíme s tím "B" co z toho vzešlo, protože oligarchii fakt nechceme.

Zahanbeně musím říci, že jsem si slušně vypustil nastřádanou páru, proti tomu, co mi ji "pomohl"  jako jeden z několika naastřádat, ale mohu jít spát s pocitem, že si pán v klobouku  uvědomil, tedy snad uvědomil, že mu "cochcárna" nebude trpěna.

Škoda, že musím říci, že pán v klobouku dodatečně vyhodnotí jen část dětí, které máme ukryté pod písmeny kategorií, tedy "A", "B", "C". ale úplně se vybodne na 28% dětí (!!!) jež máme pod písmenkem "D". Přijde mi to fakt nefér, protože úplně každý ze sportovců si prošel údobím kdy by do kategorie "D" patřil. mimochodem já do "D" patřil v roce 2004. Kategorie "D" jsou totiž začátečníci.

Rozhodně to bude mít dohru hned zítra, protože už teď mám připraveno cosi, co chci provést, a co rozhodně provedu.

Takže: Pokračování příště