Nová témata? Ano a ne

Vzhledem k tomu, že se na mě jednoznačně řítí dovolená, (respektive v době, kdy půjde tento článek ven už na dovolené budu), tak nebudu mít chuť a hlavně čas psát články na konkrétní téma v konkrétní den, navíc budu v místě kde nebudu mít kvalitní připojení na net, bude celý srpen mít vyhlášena pouze tři témata:

Pondělí - shrnutí , Úterý- moudro dne, Středa - smutek / podivnosti.

V ostatní dny budu mít pár zápisků se sny, něco malinko odborného, tedy věcičky, které se mi v průběhu měsíců nashromáždily, ale nějak nebyl čas je učesat do uveřejnitelného tvaru. Anebo jich nebylo tolik, abych s konkrétním tématem vydržel 4x v měsíci, někdy i pětkrát....

Noha ženy

"Žena chce mít malou nohu - a žít na velké."

Julian Tuwim

Před měsícem...

Před měsícem a jedním dnem jsem měl šanci celý dlouhý jeden den hrát dračí doupě a věřte mi, že jsem si to užíval :-)



Další ze sady videí, které mi pozvedává náladu ...

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal (Bonus.)

Jak se mi zdá, vyčerpal jsem valnou většinu zpěváků, které jsem za svého mládí slýchával z radia, magnetofonových pásků sester, z televize. Možná by šlo ještě pokračovat, ale myslím si, že tímto (devatenáctým) dílem tuto sérii uzavřu s tím, že mě fanoušci Karla Gotta a Václava Neckáře a dalších, na které se mi nepovedlo vzpomenout, odpustí.

Vrátím se ke skladbičce "Nekecá" od DyzaBoys


Občas Youtube překvapí, když na mě vyplivne sice to co chci, jen v nějaké poupravené verzi. K výše zmíněné skladbě:
[Polsky], [Rusky]

Může za to asi skladba Jožin z bažin, která byla oblíbená právě v Polsku a částečně i v Rusku
[Polsky], [Rusky]

Ale vraťme se k prvnímu klipu. Je lepší originál nebo kopie? Posuďte sami

kdopak sedí za volantem?

Jezdit někdy jako řidič (čehokoliv) bývá někdy pocuc, své si užívají také řidiči tramvaje, přičemž jejich brzdná dráha je vždy o dost větší než u aut.

Reakce obou stran bývají při srážce vypjaté. Jak by asi dopadlo toto? http://www.youtube.com/watch?v=N8fac6os1Ts&t=4m20s

Na druhou stranu když se na toto video koukám já, vidím to malounko jinak než onen řidič tramvaje. Ty první dvě auta, co na poslední chvilku odbočují doleva, zřejmě už byly za semafory, takže když už je neohrožovala auta jedoucí z protisměru, tak rychle uvolnili křižovatku. Ale to třetí auto mi už je jednoznačně podezřelé a o dodávce nemluvě :-(

úspěch má přátele...

Člověk sám nemá přátele, jen jeho úspěch je má

Napoleon Bonaparte

Norsko (4.)

V pondělí  vylézají hadi a štíři ...  Tak bych mohl parafrázovat jisté lidové pořekadlo, jen si místo hadů a štírů musíte představit politology a další nezařaditelné chytráky. Jeden příklad za všechny:

• Novinky: Spíše než extremista je Breivik psychopat, míní politolog Zbořil

Včera jsem tu také psal, že dotyčný může vyjít po 21 letech z vězení, ale v papírovém vydání Lidových novin jsem narazil na noticku, kde se říkalo, že to není až tak docela pravda, že Norský trestní řád má v sobě možnost trest v případě pokračující nebezpečnosti prodloužit ... Pochopitelně článek na webu není.

Zjistilo se, že mrtvých nebylo 93, ale 76. Další vývoj se dá sledovat třeba ve článku Idnes: Chtěl jsem chránit Evropu, řekl Breivik. Soud ho poslal do izolace

Pár titulků z Lidových novin hovořících o tom, co se také dělo v Norsku, dovedu si je představit ale spíše v jiné tiskovině začínající na B* případně na S* a je to bulvár.

• Policie: Na ostrov jsme neletěli, piloti měli volno
• Zoufale volali o pomoc, ale slyšeli jen: Neblokujte linku 
• Obě zprávy shrnuté do zprávy na Idnes
• Rekreanti vyjeli na člunech a zachránili před střelcem 300 dětí

O jiném zachránci píše IDnes takto: Chcete nás zabít? ptali se vystrašení Norové Němce, jenž je zachraňoval

Krátké shrnutí sedmi dnů (29.)

Dívám se do kalendáře na právě uběhlé dny, a přijde mi, že si ale vůbec nejsem jist co jsem v tomto týdnu k němuž tento zápisek patří, vlastně dělal. Je jasné proč - splín, co se nad námi rozprostřel od mého příspěvku "Problémy" a pokračoval přes "Krátké shrnutí 28" mi dal takovou ťafku, že to skoro vypadá, jako bych padal do "vyhoření" :-(

Takže pracovně nic moc, bylo vyhlášeno sezení počítačáků z celé republiky nejprve bez programu jednání - pak i s programem, který nevěštil nic dobrého pro lidi z IT v našem oboru. Když přejedu maličko do aktuálního týdne, pak dnes kolegové z vedlejšího kraje poslali k programu několik otázek našemu metodickému "veliteli", ten (velmi pravděpodobně) běžel za náměstkem a do půl hodiny přišla kratičká noticka, že zítra nic nebude. Pokud to byla náhoda, pak tedy značně velká. Zvlášť když odpovědi neměli ani večer...

Ale zpět k uplynulému týdnu, byť ani jeho nepracovní část nebyla nic moc. V pátek jsem jel na poradu vedoucích a animátorů, jenže nedorazili tři lidé ze čtyř, kteří nás měli seznamovat s nějakými těmi koncepty a měly se dolaďovat detaily. Jeden z těch čtyř podle mě má zápal švindlu, protože nebyl schopen poslat nic ani elektronickou poštou a to co nakonec v sobotu v podvečer začlo přicházet.

Něco jsme tam zplodili a rozeslali, hned poté došly kritické ohlasy od těch, co nikdy na našich schůzkách nebyli ač byli zváni, případně vyzýváni byť jen k drobné spolupráci. Hned je ale někdo ostře seřval a použil výtku z mé předchozí věty...

Hladová Mourinka?

Nový záběr mojí kočičky Mourinky. 

Sousedce zemřela kočička a tak jídlo pro kastrované kočičáky podědila naše Moura. (Sousedka si hned pořídila kočičí miminko, zvědavého trojbarevného kluka, který se mi zatím vejde do dvou dlaní)

Nevím, čím je ono jídlo navoněno, ale zjevně něčím, po čem jsou kočky jak divé. Mourinka se tak dlouho divoce otírala o pytel, až jej porazila. Sběhnul jsem si pro foťáček a pootevřel pytel. Otevřel jsem ho jen lehce, očekávajíc, že si Mournka hrábne dovnitř pacičkou a jídlo si tak vyndá, ale raději rikovala průnik hlavou

Pytel jsem pak zajistil a zavřel v kočkoodolné spíži :-)

Norsko (3.)

"Ať otevřu cokoliv, všude je Norsko. Za měsíc už po událostech neštěkne ani pes"


Výše zmíněné věty jsem v obměnách na pár místech zahlédl u různých lidí. Ale mají svým způsobem pravdu, procvakal jsem v 16 hodin na satelitu všechny cizokrajné zpravodajské kanály včetně naší ČT24 a tenhle koment měl pravdu - 100% ...

Aktuální skore je: 93 mrtvých , 100 dalších zraněných

Totožnost pachatele byla potvrzena, nyní se pročítají jeho stránky a zprávy na různých webech. A tu už nastává drobný problém - včera večer jsem na ČT24 zaslechl názor o tom, že když kdosi, kdo se vůbec neprojevuje na internetu a je samotář, se rozhodne útočit, nemá policie šanci. Tady šance na odhalení opravdu není, otázkou je, jaká šance je, pokud se člověk na internetu projeví a jak blízko k času akce se projeví.Novinky mají článek -
Tajné služby v Norsku selhaly, soudí média - ano, je čas to na někoho hodit :-/
Souhrn zpráv:

• SO - 17:54 - Novinky - Hluboce otřesený Klaus odsoudil barbarský útok v Norsku
• SO - 23:38 - Idnes - Norský vrah sháněl zbraně i v Praze, útok naplánoval před rokem a půl
• 7:37 -  Novinky - Bylo to hrůzné, ale nutné, řekl o zmasakrování 93 lidí norský extrémista
• 10:48 - Idnes - Chtěl jsem změnit společnost, doznal se Breivik k oběma útokům
• 12:16 - Idnes - Praha je příliš bezpečná, zbraně tu neseženu, píše v manifestu Breivik
• 13:04 - Novinky - Zbraně pro své smrtící tažení chtěl Breivik nakoupit v "nebezpečné Praze"
• 16:48 - Novinky - Na fotografiích z vrtulníku ostrovní střelec s puškou prochází mezi těly obětí (jen stručná zprávička)
• 17:34 - Novinky - Breivik se ve svém ultrapravicovém manifestu opírá i o citáty Václava Klause

Poslední zprávička o manifestu mě překvapila, má to být 1500 stránkový elaborát o tom, proč chtěl udělat to, co udělal...

• 18:28 - Novinky - Papež odsoudil teroristické útoky v Norsku

Povšimněte si, kolikrát na serveru Novinky přežvýkaly zprávu o tom, že nor byl v Praze a že psal manifest. Z manifestu čerpá ve třech zprávách a přitom od první z nich nepřináší nic nového. Tento stav mě na internetových novinářích štve, je to v podstatě vyrábění článků, aby se čtenář nasytil. Jenže pokud má být zpravodajství placené, tak osobně nebudu chtít platit za zprávy, které přemílají již známé věci. Ale není to jen doména Novinek :-(

Zkusmo jsem proklikal i blogy lidí píšící pro Idnes. Jeden z blogerů se rozčiluje, že jeho shrnující článek o Norsku má menší hodnocení než článek, ve kterém jiný blogger píše na téma, že za to může plukovník Kaddáfí z Lybie... [Jalové spekulace]...

Nepleťte si teroristy s pravičáky jen proto,že měli rádi Churchilla a Orwella - reagují hned dva blogy na situaci, že některá média poněkud svérázně reagují na zprávy o Norovi, který střílel [Vrahem z Osla bych mohl být i já?! Mám rád Churchilla i Orwella!] [Nepleťte si teroristy s pravičáky jen proto,že měli rádi Churchilla]

Na mnoha místech jsem zaregistroval i úvahu nad tím, co naznačil další blog - Masakr v Norsku: Za 91 životů trest 21 let? Sám se k tomu vyjadřovat nechci, stejnak by to v diskuzi spadlo do flamewaru na téma "trest smrti = vyrobíte z něj mučedníka"

Brzo zbankrotuje...

"Ten Lejbovič bude asi brzy plejte," říká Móric Šlojmovi.
"Jak to víš?" stará se Šlojme.
"No, včera jsem u nich byl," vykládá Móric, "a už jsou na tom tak bledě, že obě jejich dcery hrajou z nouze na jedno piáno."

Dobrota, láska a štěstí

Dobrota, láska a štěstí se podobají u mnoha lidí zhaslým knotům. Stačí jediná zápalka, aby mohly zase hořet.

 B. Ferrero

Norsko (2.)

Začíná to být horšejší než horší. To co se v Norsku dělo zní úplně šíleně, zvlášť když počty mrtvých z 20 skočili na aktuálních 84 jen na tom ostrově, kde byli mladí příznivci vládnoucí strany a dokonce i tam prý našli našli policisté (naštěstí) nevybuchlé bomby. Idnes tvrdí, že onen střelec běhal v modrém tričku a s policejním odznakem, čili vypadal poměrně věrohodně. O tom, jak probíhala střelba se pak zprávy různí. Buďto došel na shromáždění a začal tam střílet, nebo chodil po táboře a "lákal" mladé k sobě, že je ochrání ....

Čeká se, jestli se zjistí, zdali bomby jsou jak v Oslu tak i zde na ostrově (20km od Osla) a jestli se střelec přizná k vlastnictví všech bomb a jestli tu akci udělal na obou místech sám - prý ho viděli i u vládních budov v Oslu, kde byl ten bombový útok. A i v případě bombového útoku se čeká, kdo to doopravdy udělal, jestli tento muž - příznivec Norské krajní pravice, nebo islamističtí radikálové.

Asi nemá cenu odkazovat všechny články, co jsou na českých zpravodajských serverech, stačí tento shrnující článek z ČT 24: Norský premier: Útoky jsou nejvetší tragedii od války

Zatím se to Česku vyhýbá, ale už jen to, že se toto děje stovky kilometrů od nás mě nenechává v úplném klidu...

Magická nerovnováha

Měl jsem zvláštní sen, který se mi zdál už jednou a možná by měl být podtitul "nebezpečí magie"

Přicházel jsem domů přes zahrádku a na chodníčku proti mě stál chlap, zjevně rozhodnut mě něčím naštvat, urazit,  vysmívat se mi, či tak něco. Jdu kolem něj a prakticky ho nevnímám, což ho zřejmě dohnalo k tak dobrému výkonu, že mi hnul žlučí. (Ale co mi řekl, fakt nevím, protože ani okamžitě po probuzení si vzpomenout nemůžu)

Každopádně se po něm otáčím, ale toho chlápka, už nevidím, či lépe řečeno, místo něj tam stojí klasický sádrový trpaslík. Udělal jsem k němu dva kroky zpět, a s gustem nakopávám onoho trpaslíka tak, že krásným obloučkem letí víc jak 50 metrů přímo ode mě.(V reálu by se rozbil na pokračování chodníku). Jeho let ale nesleduji, jakmile jsem si kopl, vztek ze mě vyprchal...

Jdu tedy domů a když jsem před svými dveřmi, ty náhle mizí a místo nich se objevuje mírně špinavá stěna, která přesně koresponduje s okolními zdmi (Kdo četl začátek Dona Quichota, tak ví, jak jeho žena zazdila a zamaskovala vchod do knihovny)

To mě docela polekalo a zkouším dveře vedlejší, ty přede mnou nezmizely, Nemusely. Za nimi se totiž točí magický vír, který se mě snaží vcucnout. Ječím a snažím se zavřít dveře, to se povedlo...

Sběhl jsem raději do sklepa, kde si skupina kosmických dobrodruhů zřídila hangár a tam mě jeden z nich chytá pod krkem a řve na mě: "Jak sis mohl dovolit proměnit našeho kormidelníka v trpaslíka ?!? A vyvolat tak magickou nerovnováhu !?! Byl to mnohem lepší člověk než ty!" Mé snící reálné já si jasně uvědomuje, že jsem žádné zaklínadlo nevyslovil a musel jsem tedy čarovat (pokud jsem to byl já) nevědomky v pohnutí mysli. Mé snové já se zdravě naštvalo: "Jo? Byl tak dobrej člověk, že se mi musel vysmívat a nadávat mi? Přestože mě vůbec neznal !?!"

Sen pokračuje tím, že stisk mého protivníka povoluje a ptá se mě, jestli vím, co to je "DMZ 52". Odpovídám, že nevím, ale není problém, abych se to doučil. Má neznalost vyvolá smích u zbytku osádky, ale tenhle jejich velitel (odvážil bych se říct bocman) je pouhým vzteklým syknutím uklidňuje. Přichází jejich nejvrchnější hlavoun a hlasem poručíka Arazíma říká, ať si všichni pohnou kostrou, že poletí na akci.

Sen končí přesně po jeho slovech.

Co si z toho snu mám vybrat na poučení je pro mě záhadou. Snad - nedusit v sobě vztek, abych neprovedl něco, co nejde vrátit?

Norsko - výbuch bomby, střelec v policejním oděvu

Dneska jsem měl možnost sledovat, kterak a jak reagují různá média na zprávu dne, což dnešní zpráva o výbuchu v Oslu rozhodně byla (ta, co se později "zvětšila" o dodatek, že se v Norsku navíc střílelo na setkání mládeže

/titulky zpráv zaktualizovány ve 22:15)

• 15:48 - IDNES - Výbuch bomby zdemoloval v Oslu vládní budovy a zabil nejméně sedm lidí
• 15:57 - ČT24 - ŽIVĚ: Útok na Norsko - Výbuch bomby v Oslu a střelba do lidí
• 15:57 - Novinky - K pumovému útoku v Oslu se hlásí islámští radikálové, bomba zabila sedm lidí
• 17:00 - kamarád na Facebooku prolinkoval z Twitteru zprávičku s fotéčkou
• 17:20 - Radio Impuls - "žhavá zpráva" - výbuch v Oslu, zjišťujeme podrobnosti
• 18:32 - IDNES - Svědek viděl po střelbě na mítinku mladých norských politiků 20 mrtvých
• 18:45 - Novinky - V norském táboře bylo zastřeleno několik osob, lidé v panice skákali do vody
• 20:41 - IDNES - Kvůli útokům v Norsku bude v ČR více policistů na letištích i u elektráren

Záběry - v Oslu po útoku


Když to shrnu - na Facebooku a na Twitteru nemám správné kanály a kamarády linkující zprávy, ale zklamalo mě Rádio impuls, které se chubívávalo, že přináší zprávy "první a na rovinu"

Film Lidice (s osobním dodatkem)

"Právě jsem se vrátil z Lidic" chtělo by se mi parafrázovat jistou větu jistého budoucího prezidenta z února roku 1948, abych byl trošku vtipný, jenže ono to nějak nejde. Zvlášť ne v příspěvku, psaném zpatra ihned po příchodu domů, takříkajíc z prvních dojmů.


Totiž:


Po dlouhé době jsem v kině viděl, že lidé zapomínali pojídat praženou kukuřici.


Poprvé v životě jsem viděl lidi, kteří neodcházeli po rozsvícení v sále na začátku titulků.


Viděl jsem lidi, kterými film otřásl.


Už včera mě sestra zvala do kina, ale až dneska mi naznačila, že půjdeme na film Lidice, jenž měl v našem kině premiéru. Šli jsme všichni sourozenci, kino bylo plné...

Asi nemusím vyprávět příběh jediného Lidického muže, který přežil, recenzí na film popisující děj by se na netu pár našlo, sledoval jsem ho poctivě, včetně příběhu jeho rodiny a občanů Lidic. Byl popsán tak, jak to je popsáno v mnohé literatuře. Jenže číst si a vidět "na vlastní oči" co se dělo...

Když se vrátím k těm závěrečným titulkům, pak na začátku upozorní, že už za války se za Lidice vzedmula vlna solidarity a že lidé dávají děvčátkům jména Lidice a že to trvá dodnes. Zcela vlevo pak po celé klasické titulky běžící na středu obrazu běží soupiska jmen a příjmení dívek občas proložená barevnou fotografií současně oblečených dívek ...

Zde  končí  zápisek k filmu a  pokračuje problémy s esoteričnem, jenž film navodil.

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal (18.)

Vyjímečně se ještě jednou vrátím k Marii Rottrové. Když jsem uzavřel předchozí díl a vyvěsil ho na blog, nemohl jsem se při zpětném pohledu nevšimnout, že se mi nepodařilo zveřejnit ani jednu písničku Marie Rottrové, která by byla veselejší nebo aspoň ráznější.

Tímto to napravuji a začínám duetem s Pavlem Bobkem. Když jsem tu minule hovořil o "neohranosti" písniček Marie Rottrové, tak zrovna tahle byla hrána nějak častěji, až jí až tak moc nemusím

(+ Pavel Bobek) S tím bláznem si nic nezačínej


Mohu-li si vybrat, využiji starší verzi skladby i když je zvuk méně kvalitní, než jsme zvyklí. Zvlášť je-li to originální klip
Řeka lásky


Skladbu "Řekni kde ty kytky jsou" jsem nedávno slyšel v podání Marty Kubišové, ale z dob svého mládí ji mám zažitou právě od Marie Rottrové, jenže tahle písnička (v originále: Where Have All The Flowers Gone?) byla přezpívána snad ve všech jazycích a navíc není skladba nejmladší, takže určit, kdo ji zpíval první je docela těžké. Pokus o rozřešení pomocí Youtube na mě vychrlil spoustu verzí...

Střapatá nohatá holka


Na závěr se mohu ptát stejně jako název poslední skladby, kterou chci odprezentovat "Štěstí?"

Včely, královna a med

Také dnes v rámci "smutku v duši" dám jeden vtip bez dalšího komentáře

Víte, proč mají včely med ?
Protože mají královnu. Kdyby měli parlament, měly by hovno jako my..

Co chtějí ženy?

"Velká otázka, kterou doposud nikdo nezodpověděl a na niž jsem ani já zatím nenalezl odpověď (bez ohledu na mých třicet let výzkumu ženské duše), zní: Co ty ženské vlastně chtějí?"

Sigmund Freud

Blog Malé vlčice Valinky: Co jsme dělali

Jak někdy děti umějí použít zkratku jsem se právě dnes znovu poučil. Stačil mi na to jeden pohled do blogu malé Val..

Blog Malé vlčice Valinky: Co jsme dělali: "Po návratu z dnešního výletu - venčení psa z útulku a sbírání hub. já: 'Vali, povíš tátovi, jak jsme se měly a co jsme dělaly?' ............

Je to zestručnění do jedné věty toho, co je popsáno o příspěvěk níže (ve Valinčině blogu) Projekt 365 - II. / den 195 - Venčící :-)

Krátké shrnutí sedmi dnů (28.)

Shrnout tento týden mi nedá moc práce - tak nějak se potácím světem, zdrchaný, psychicky na dně a všechno se to točí kolem problému, který jsem popsal v postu "Problémy". V pondělí jsem zjistil, že to budu já, kdo bude předávat data "na podřezání si větve pod sebou" za celý podnik, v úterý je zjišťoval a pak to šel zapít, abych ve středu zjistil, že jsem se s pobočkou P* dřel zbytečně... A ve čtvrtek jsem se tak silně vytočil, že mi odpoledne doktor naměřil absolutně neuvěřitelný tlak 110/72 což je v mém případě tak nízká hodnota, až jsem požádal doktora o přeměření a vyšlo to tak znovu.

Ve čtvrtek začala pro změnu anabáze jiná - začal jsem hledat velký techničák k autu a ani za nic ho nemohl najít. V pátek odpoledne, s klidnou hlavou, jsem sáhl do správné obálky (kterou jsem měl ve čtvrtek v ruce asi 3x) a techničák byl na světě za 45 sekund, včetně zjištění, že si správně pamatuji, že musím jít na technickou prohlídku s autem v červenci, ale měl jsem tam být už před třemi dny. Ještě že jsem nikde nejezdil, jinak bych mohl mít slušný prů**. Každopádně na technickou nepůjdu v pátek, ale až v příštím týdnu...

Narozeniny dobré pro zdraví !

Narozeniny jsou dobré pro vaše zdraví. Studie prokázaly, že lidé kteří mají více narozenin žijí déle.

O chování

Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám.

Aristotelés

Něco malého pro potěchu duše

Existují věci, které umějí pohladit po duši i bůhvíkolik let po svém vzniku, asi jako tahle písnička od Luise Amstronga.

Sám prakticky neangličtinář jsem byl potěšen, že si někdo pohrál s překladem, díky čemuž jsem měl šanci poznat, že mě tahle skladba dojímá oprávněně...



Převzato z VideaCesky, kde je další povídání: http://www.videacesky.cz/hudebni-klipy-videoklipy-hudba/louis-armstrong-what-a-wonderful-world

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal (17.)

V době, kdy jsem byl mlád, jsem poslouchal ještě jednu zpěvačku, kterou bych měl připomenout, abych nebyl nařčen z pragocentrismu.
Zpěvačka Marie Rottrová, která hodně točila pro ostravskou televizi, neb v Ostravě žila. Mělo to svoje kouzlo, nebyla až tak na očích a nebyla "ohraná"...

Zrovna v tomhle týdnu doceňuji o dost víc tyhle jímavé skladby, které jsem v mládí tak nějak přecházel.

Ten vůz už jel


Lásko voníš deštěm


Klíč pro štěstí (+Jiří Bartoška)


Pro ostravskou televizi natáčela své pořady v Divadélku pod věží, následující skladba je točena právě tam.

Měli jsme se potkat dřív

problémy

Nesvěřuj se se svými problémy - 20% lidí tvoje problémy stejně nezajímají a zbylých 80% je rádo, že je máš.


Když jsem si tuhle smutnou pravdu před pár dny připravoval ke zveřejnění, netušil jsem, že včera a dnes si pod sebou budu podřezávat větev.

Zažilo to určitě dost lidí - "fáze 1: Skupina X vymýšlí se zlepšovák, jak ušetřit, ty s nima budeš spolupracovat a předáš jim své zkušenosti...." a po pár týdnech "fáze 2: Není tu pro tebe místo, máš výpověď"

Momentálně jsme ve fázi jedna, kdy moji kolegové mají dovolenou, nemoc, nebo jsou "VIP", takže smějí být na poradě vedení, já jediný z našeho oddělení budu 10 hodin dávat obětiny na oltář bohyně výpočetní techniky, aby vydržela nestávkovat, jinak se zblázním při přejíždění mezi čtyřmi budovami.

Budu se muset postavit čelem k tomu, že dnes budu dělat první "nalejvárnu" nějaké paní, která - jakožto externí zaměstnanec - si to poslechne a předá výše. Včera jsem se na tu nalejvárnu chystal spolu s kolegou a pak to šel zalít dvěma pivy s kolegyněmi, které se mě pokusily dostat z depky.

Doma jsem neměl sílu se učit a tak střihám nějaká ta videa, na která nebyl čas a která mi trošičku zvedají náladu. Toto je jedno z nich.

Řekněte mi, že sním

Kamarádka mě upozornila na článek "Napadená těhotná žena v Hradci Králové ukousla útočníkovi jazyk – Novinky.cz"

Po jeho přečtení se mi chtělo zvracet :-( Proč mám pocit, že v některých ohledech spějeme ke konci (civilizovaného) světa? Řekněte mi, že sním, a toto se nestalo...

Režim

Režim je tím civilizovanější, čím méně se spoléhá na donucování a více na racionální přesvědčování.

Michael Novak

Krátké shrnutí sedmi dnů (27.)

V pondělí jsem byl v práci a na našem oddělení sám, takže asi není potřeba dodávat, jak to vypadalo, když jeden člověk dělá za pět. Naštěstí nedoházelo k hromadným problémům ...

úterý a středa - svátek jsem věnoval učení, respektive chtěl jsem věnovat učení, ale tak nějak se mi nedařilo, ani vlastně nevím proč, přitom jsem skládal zkoušku z předmětu, jenž byl základem jiného (a nejsou svázány prerekvizitou!!!) který už mám za sebou.

Ve čtvrtek se mi zadařilo, domníval jsem se, že jdu na zkoušku o 5 minut dříve, ale chyba, šel jsem o 55 minut později. Splést si 8:00 a 9:00 se mi ještě nikdy nepodařilo, ale všechno musí být jednou poprvé. Učitel byl hodný a ještě mě vzal, protože zatím běžel písemný test. Ve 12 hodin jsem se vypotácel ze zkušební místností s trojkou, přestože když by se na můj výkon díval někdo kdo netušil, tak 4 počmárané A4 by hodnotil jako výkon dost dobrý, jenže pochopit hodnocení tohoto učitele zatím nezvládl nikdo....

Pátek opět dopoledne sám v práci. Místní ředitel s nefunkční tiskárnou, oblastní ředitel s nefunkční čipovou kartou, takže jsem v tento den pracoval mezi nejvyššími šaržemi :-)

V sobotu a v neděli jsem doma doháněl různé drobné práce, psaní do blogu, psaní o dračáku a tak...

Když to shrnu, byl tento týden relativně normální, byť jeden výsledek nepříjemný je. Chybí mi tři kredity, abych postoupil do dalšího ročníku školy. Na nápravu mám necelé dva měsíce...

Vtip s lordem

"Jean, kdy jsme byli naposledy na lovu kachen?"

 "Včera, sire"

"No vidíte, proč jsme tedy měli dnes na oběd zase koninu?"

"Lituji sire, ale kuchař připraví vždy jen to, co vaše lordstvo ráčí trefit."

Argument proti demokracii

"Nejlepší argument proti demokracii je pětiminutový rozhovor s voličem."
Winston Churchill

Diplomatický problém na Plexisu

Představme si následující problém - ostrov, kde vládne již 800 let vznešený elf, ale to, co bylo předtím, je úzkostlivě utajováno, ale tuší se, že zde vládla dynastie trpaslíků.

My jsme vlezli do jistého podzemí, kde měla být duše našeho kamaráda a opravdu tam byla, jenže vězněná nějakou nesmrtelnou bytostí.S ní si poradila kolegyně mágyně a její mocný přítel.

Jenže jsme probudili i zakleté osoby, konkrétně jednoho hraběte a jeho padavana, přičemž hrabě se chce přihlásit o své původní léno. Má to dva problémy. Od jeho zmizení uplynulo 800 let, mezitím na ostrově proběhl boj mezi trpaslíky a vznešenými elfy, načež byla vláda trpaslíků svržena. A hrabě je trpaslík...

Nejprve bylo potřeba vyřešit náš odchod - či jen přísun čerstvého vzduchu do podzemí, neboť toto podzemí je zakleto, jak jsme pochopili, když východ nebyl nikde k nalezení, ani ten kudy jsme přišli. Vzduch se nakonec vyřešil poměrně rychle, nalezením uzoučké škvírky, kterou budou trpaslíci rozšiřovat. Po celou dobu s trpaslíkem řeším také diplomatické věci, neboť, což chápe i on, nemůže nakráčet do města a říct si o vládu a palác.

Když bylo vše dohodnuto a prozkoušeny všemožné způsoby úniku, museli jsme vzít zavděk tím posledním, a který bude jistojistě na obranu ostrova působit jako červený hadr na býka - hrabě totiž ve svém původním sídelním městě dokáže ze čtyř věží (které stojí i v jeho době!!!) spustit magická vřídla, která aktivují magickou ochranu města, ale magický náboj z vřídel nám pomůže otevřít jednosměrný teleport, který končí přesně ve středu mezi věžemi. Tedy v markraběcím paláci.

To se také skoro stalo, tedy to objevení se v ložnici, ale teď jsem musel řešit jiný problém a to vlastní přežití, protože objevit se v paláci u markraběte, který je vzteklý a má na vás pifku, to chce hodně odvahy. A navíc, když mu spustíme magickou ochranu, což je přece tajná věc! Jako bonus se zjistilo, že dva ze čtyř potřebných lidí, kteří nahozenou ochranu umějí shazovat, nejsou ve městě.."Komoří mi prozradil, že jste vyšel z mých komnat, od smrti vás dělí jen kousek. Dokážete mi to vysvětlit, nebo budete čistou náhodou zmizelý šlechtic" řekl na uvítanou markrabě.

Na některé lidi platí ráznost, nesmlouvavost a vyšší šarže, v našem případě tedy vévoda na markraběte, ostatně vévoda je ten, kdo dokáže vypnout onu ochranu, protože z nás nikdo nemůže ven a nikdo nemůže dovnitř. Komunikace přes magické koule ale funguje....

A tak to dobře dopadlo a já přežil - vévoda nás osvobodil a sám z pozice nejvyššího začal řešit problém s hrabětem...

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal (16.)

Waldemara Matušku jsem nějak moc neposlouchal, začlo to asi v mládí, kdy na pásku sester Matuška nebyl příliš zastoupen, a když už jsem začal víc rozpoznávat zpěváky, pak zrovna v tom okamžiku Waldemar emigroval do spojených států, takže se hrát nesměl.

Přesto ale je na pásku jedna, která mě jímá u srdce.

Santa Lucia - Waldemar Matuška


Na youtube se najde písniček Waldy snad "milion", v mé posmutnělé náladě, kterou mám právě v tomto týdnu mi vyhovují spíše ty, které mají nějaký příběh a nejsou to takzvané hitovky.

Waldemar Matuška - Tálinský rybník


Když pak člověk hrabe hodně usilovně, nalezne něco, co od daného zpěváka vůbec nikdy neslyšel a tak jsem to měl i já nyní.

Waldemar Matuška - Dobrú noc


Tak tedy - dobrou noc přeji !

Smutné konstatování

Inteligentních lidí je menšina. Demokracie je vláda většiny :-(

Kroužek na klíče

Kroužek na klíče je starý dobrý vynález, který nám umožňuje ztratit všechny klíče najednou

Krátké shrnutí sedmi dnů (26.)

K uplynulému týdnu nemám příliš příležitostí se vracet, protože braní antibiotik a příprava na dvoje zkoušky, z nichž ta první vůbec nedopadla (viz: zkoušky až na krev) aby pak následovala v sobotu a v neděli příprava na další, na tu jdu ve čtvrtek ráno.

Antibiotika jsem v neděli večer dobral a v pátek odevzdám vzorek moči a krve na preventivku. Bojím se ale, že se to změní na hledání další příčiny mé bolesti v podbřišku, protože zánět odezněl, ale všechny bolístky ne...

Na pomezí moudra a vtipu

Jedním z největších projevů nedůvěry v Boha je hromosvod na kostele.

Zpitomění ...

"Každá žena má slabost na pitomce, poněvadž si myslí, že zpitoměli z lásky k ní."

zkoušky až na krev

V tomto týdnu jsem měl dvě zkoušky a obě takříkajíc šly na krev.

Už jsem tu psal o svém problému, že poměrně častokrát vyhovím přátelům a udělám něco pro ně a pak mi nezbývá čas, abych se učil nebo dělal věci na zápočty. O problémech v práci ubírající volný čas na přesčasovou práci nemluvě.

Fyzika, o kterou jsem se pokoušel ve čtvrtek je právě vyřčenému nejlepším příkladem. Na začátku února, poté co jsem úspěšně splnil 1. část zápočtu jsem polehounku začal dělat na části druhé. Pak přišla nemoc, různé potíže přátel, potíže v práci, takže doma, typicky po 22 hodině se mi už nic nechtělo dělat. V květnu to už začlo hořet, učitel začal vypisovat termíny, ale dostat se na ně byl problém, neboť fyzikáři jsou na naší škole nejvíce vyhazující kantoři od zkoušek, takže vyčíhnout termín byl problém a ještě větší problém byl dodělat práci. Kdybych jí stihl včas, a dostal se na předchozí termíny, tak tento mohl být již třetí.

Jenže ono ne, šel jsem na svůj první pokus, pod antibiotikama, s bolavým močovým měchýřem a s návaly horka a ve stresu, protože nade mnou visí damoklův meč nazývající se "nedostatek splněných kreditů". To spolu s tím, že jsem chytil (pro mě) nejblbější zadání způsobilo, že jsem zkoušku skrečoval a odešel. Dle spolužáků jsem byl kompletně rudý od nějakého toho návalu či co a možná jen pár chvil od omdlení. Doma jsem se pak ještě hodinu klepal pod houní, než jsem se trošku srovnal.

tohle se mi na zkoušce povedlo jen napůl.
Naštěstí to byla jen 1/4 zkoušky "písemné"

Dneska byla zkouška pro změnu z Geometrie. Někdo by to nazval geometrií deskriptivní, ale počítačáky to naše škola učí jako Geometrii počítačovou - tedy kreslit geometrické obrazce v PC. Pokoušel jsem se na ní připravovat, ale rozhodně to nebylo ideální. Navíc pod dojmem dění včera na fyzice jsem byl doma dost nervózní a šel jsem před zkouškou do práce. Tím jsem přišel na jiné myšlenky, ale současně jsem zapomněl jak na osy.

Samozřejmě, druhý úkol na zkoušce - vytvořte elipsu, znáte-li osu O1 ........ Třetí úkol, vytvořte hyperbolu, znáte směr osy O1 ....

Nikdy, tedy doposud nikdy, jsem na zkoušce neseděl 3 hodiny, abych se pokoušel dát nějakou část zkoušky dohromady, než jsem byl spojen já a jakžtakž i učitel. Každopádně když učitel hledal v mém obrázku s hyperbolou chybu, tak si s ním hrál asi minutu a půl, než tečna na hyperbole opravdu začla být tečnou. Tak špatně jsem si nastavil původní podmínky, neboť zadání bylo poněkud vágní, bez čísel a bez souřadnic. Prostě "někde na obrázku máte přímku t, jenž má být tečnou vaší hyperboly, dále máte ..............". Problém je ten, že jen tak všude být nemůže a mě to ujelo... Každopádně výsledek "za dvě" je pro mě uspokojivý.