Krátké shrnutí sedmi dnů (8.)

Protože se nám nebezpečně přiblížil konec měsíce, je čas nejprve zveřejnit nový rozpis toho, o čem chci v blogu následující měsíc psát

• V pondělí zůstane shrnutí z minulého týdne, buďto to, co jsem si prožil, nebo toho, co napíšu na blog
• Stále hrajeme v úterý dračák, takže nějak není síla a chuť cokoliv dlouhého psát po pozdním příchodu domů, proto nechám v tomto dni moudra dne.
• Na středu jsem přesunul sny, i když v posledních dnech mi přijde, že si pamatuji jen útržky, jenž nejde zařadit, ale snad si s tím nějak poradím
• To na čtvrteční "lidstvo blbne" už mám tři témata z možných čtyř až pěti (ještě nevím, jak s 31.březnem, ale protože v ty dny budu mít uzavřené další dvě zkoušky, tak to možná bude o tom, jak budu blbnout já. Nebo bych mohl vyhlásit nová témata na duben :-)
• Na pátek neplánuji nic, nechávám si zde opět únikovou skulinku buď na něco aktuálního, nebo tak něco
• Sobota je takový krásný den na zaměření se na nějaké téma k zamyšlení, náměty mám už teď na 3 soboty ze čtyř. Je to zvláštní, ale opravdu se najde pokaždé něco k zamyšlení a je toho docela dost.
• Neděle je druhý ze dnů (k úterku), kdy se mi nechce nic moc vymýšlet, takže tu zveřejním několik hezkých videí, ať už hudebních nebo jiných ...

Ale ke shrnutí právě uplynulého týdne. V pondělí nám na budově pobočky opět vypadl proud, tentokrát se prý upálil drát mezi patry. Má to jeden háček, nové vedení elektřiny bude dokompletované až údajně za 14 dnů (proč "údajně" vysvětlím níže) a nám se upálil na starém vedení už druhý drát ze tří. Jak dlouho může vydržet ten třetí drát ze třetí fáze se můžu jen domnívat. Každopádně přívod energií, před patnácti lety nově udělaný, je na konci své životnosti....

Vydržel do středy, kdy to lehlo definitivně, takže elektrikáři u nás v patře rozhodili skříň, poslali si dolů šachtou nový kabel a bylo po ptákách. Po tom všem jsem se dozvěděl, že hned nejbližší pondělí a ne až za 14 dnů bude možno(nutno?) zpřeházet vše na nový okruh. No, uvidíme. Každopádně ve středu i ve čtvrtek běžely revize nového vedení a čas od času při této revizi "lehl" kompletně celý barák.

Bohužel jsem zjistil, že budu muset být upálen na hranici, neb jsem přivolal neštěstí jako středověký čaroděj .... na sebe. Koukal jsem ve středu na UPSky a servery bez proudu a říkám si "to by byla prča, kdyby mi něco nenajelo, už se dlouho nic nestalo. Elektrikáři zapli proud, já "popostrčil" databázový server, aby najel bez testů v biosu, pak se zkusím připojit do databáze a ... DATABASE NOT LOGGED IN. Koukl jsem rychle na služby - všechny STARTED. Zkusil jsem LOW LEVEL služby na připojování se po síti  do databáze a na test funkčnosti, fungovaly. Zkusil jsem login do databáze v DOSu, nešel. Prý databáze NOT MOUNTED.  To už jsem měl prdýlku jak vlašský ořech, protože to byl jasný příznak, že je databáze poškozena. A byla ...

Kdo zná trošku Oraclovské databáze, ví, že existují takzvané "Control file" a právě jeden z nich jsem měl poškozen. Naštěstí jsem měl inteligentně druhý z nich na jiném disku (tak jak je to ostatně důrazně doporučováno), takže po nahození Recovery a chvilkovém napětí si Oracle otestoval, že druhý Control file sedí na databázi jako ulitý, takže jsem potvrdil přepsání toho špatného, dodělal pár testíků a bylo to...

Kdyby se nezadařilo, tak by byla pryč celodenní práce, naštěstí kompletní zálohu z předchozího dne jsem měl uloženou stranou. Jak se mi hodilo, že tu zálohu (mimo jiné) v noci přenáším po linkách na jinou budovu ....

V pátek jsem relaxoval se všemi svými sourozenci v hospůdce, kde hrála živá kapela, všechny sourozence jsem si užil i v sobotu na bowlingu (první hru jsem byl poslední, druhou třetí od konce) a až v neděli řešil přízemní problémy s počítači ...

Narazil jsem v neděli na článek "Sčítání lidu se nezúčastním. Videa ČSÚ a argumenty pro a proti" a přemýšlím, jak se k tomu postavím já... 

Limonádový Joe

Tohle video mi asociovalo jednu vzpomínku - kdy se mnou táta byl poprvé a naposledy v kině. Právě na Limonádové Joeovi, v době, kdy u nás vládnul tvrdou rukou socialismus ....

Astrálně do Loutí

Také Garfield má sny

1) Kobliha: Schováš mě?!
G: Snad to není zlý sen
===
2) Kobliha: ...a 11 mých kámošů s cukrovou polevou?
G: Ale ne! Je to zlý sen!
===
3) G: NENÍ TU ŽÁDNÉ KAFE!
Koblihy: Muhehe!

---

Ale pojďme k mému reálnému snu. V okamžiku, kdy jsem v pátek dojel na akci ve vísce Loutí, dostal jsem svých obvyklých "pár facek" a začal běhat po ubytovně a hledat známá místa. Toto běhání jsem posléze v neděli nasimuloval s foťáčkem a kamerkou.

V první sekundě videa je fotografie pokoje, kde při porovnání s reálem a snem seděl lustr, ostění i počet postelí (v neděli ráno při pořizování fotky jsem měl už stažené povlečení). Výhled z okna seděl taky ...

Na chodbě (5. sekunda videa) se toho ve snu moc nedělo, ale schody dolů do přízemku měli zvláštní úpravu (tu jsem si zapomněl nafotit)...

Ale pojďme se na chvilku odklonit od videa a podívat se na to, co se mi to vlastně zdálo. Byl to sen o tom, že jsme zavření v nějakém zařízení a není kam utéct, jediná šance byla přes prostory, které byly původně v "českém" ubytovacím zařízení, ale současní nájemci je považují za nedostupné, neboť přístup k ním zastavěli. Tím místem bylo maličké uzoučké místo s umyvadélkem, které ve snu právě díky této malosti nazývám elfím.

V reálu jsem tohle místo nějak nemohl najít, logicky by mělo být buď v umývárkách, nebo na záchodech a to v prostorech, kde jsme se pohybovali. Jenže nebylo... Až v sobotu pozdě večer jsem šel v přízemku na mužské WCčko. To bylo postaveno tak, (8 sekunda videa), že nejprve byla dlouhá uzounká chodbička, která vedla do místnůstky se třemi mušlemi vpravo a dvěma kabinkami vlevo, ale teď v noci svítí z nejzazšího levého rohu nějaké silné světlo. A bingo, mám i umyvadlo ze snu a vedle něj okno, kterým jsem tenkrát ve snu proskočil ...

Jako malý kluk jsem nechápal, proč mám ve snu "exoticky chlupaté" kozy a pštrosa, které se na vesnici nevyskytovaly. Teď, když padl socialismus a každý si obojí může koupit je to zcela jasné... Stejný problém byl se papáním stromků zvířátky.

Nic víc k tomu nelze dodat a mohu jen zopakovat svoji tezi, kterou jsem řekl dříve. Astrálně jsem cestoval do míst, kde jsem pak v reálu prožil chvíle štěstí. Ostatně proto jsem při svém průzkumu ubytovny byl v poklidu, cítil se příjemně a byl i trošku zvědavý. Najdu všechny části snu?

Úřady práce - někdo neumí počítat

9.2.2011 11:36 - Úřady práce čeká velká reorganizace. Místo desítek úřadů se stovkami poboček vznikne podle koaliční poslanecké předlohy ředitelství a pracoviště v krajích a v pověřených obcích. Poslanci totiž odhlasovali zákon ke slučování úřadů práce, který předložil ministr Jaromír Drábek.

Tahle zpráva tak nějak zapadla, zaznamenal jsem ji vlastně jen v internetových zpravodajstvích. Sám zatím čekám co z toho bude a novinky lidé z UP nějak moc nemají. Zvlášť tedy ne u nás.

Nechci nějak moc pitvat detaily, ale přijde mi, že někdo neumí počítat a nalhává, že úřady nepůjdou od lidí. Jestliže existuje 77 samostatných úřadů práce s 250 pracovišti zaměřenými na zaměstnanost a se zhruba 400 pobočkami státní sociální podpory [SSP], tak posléze vznikne podle návrhu zákona pražské ředitelství úřadu práce, 14 krajských poboček a kontaktní pracoviště ve 226 pověřených obcích. Když pominu to SSPčko, tak součtově 77+250 není stejné se 14+226.

SSP se docela špatně připočítává, protože někde už je sloučené s pracovišti na zaměstnanost, ale tam, kde není v budovách UP místo ještě sloučení nejsou. Ale i tak můžu do předchozího vzorce udělat úpravičku a to: 77+250+200 (400) <> 14+226


Soudě podle paniky některých pracovnic co jsou na pobočkách v našem okrese (dle přátel co tam pracují), tak se opravdu na našem okrese plánuje nějaký posun v počtu poboček. A do toho ještě tohle: Úřednice v Mostě umějí sebeobranu, klienti mají nižší dávky a jsou agresivní

Šest půlek...

Chlapík volá do pekárny a ptá se jestli mají chleba.
Prodavačka mu odpoví:"Chleba máme tři prdele!"
Takže chlapík vezme tašku, peníze a běží do pekárny. Když tam přijde tak kouká, a v pekárně není ani kůrka.
Chlapík říká prodavačce:"Vzhledem k tomu, že bydlím hned za rohem a vy jste mi říkala, že ho máte tři prdele, jak je možné, že teď nemáte nic?
Ona na to:" A jak dlouho si myslíte, že vydrží těch šest půlek!"

Počítače a lidé okolo nich

Kolem počítačů se vyskytují různá moudra a zde je pár z nich...

• Počítačové hry nemají na děti vliv. Kdyby na nás měl v dětství vliv Pac-Man, tak bychom později pobíhali v temných místech, polykali u toho různé pilule a poslouchali opakující se elektronickou­ hudbu…
• Chybovat je lidské, ale něco pořádně podělat, to vyžaduje rootovské heslo.
• Pokud napoprvé neuspějete, nazvěte to „verze 1.0“
• Jestli je Python „spustitelný pseudokód“, pak Perl je „spustitelný šum“.
• Programátoři jsou nástroje, které zpracovávají kofein na kód.
• Proč chceme inteligentní terminály, když máme takovou spoustu pitomých uživatelů?
• „Nemohu to odinstalovat, vypadá to, že tam je nějaký štít pro odinstalování.“ (Uninstall Shield)
• „Vidíš, tati? Všechny klávesy jsou teď podle abecedy!“
• SUPERPOČÍTAČ: Jak krásně to znělo před tím, než jste si ho koupili?!
• Život by byl mnohem snazší, kdybychom k němu měli zdrojové kódy.
• Můj program nemá chyby. Jen si vyvíjí náhodné funkce.
• Sakra… Někdo mi kopnul do odpadkového koše. Mám tu přes celou plochu rozsypané ikony!
• Buď v klidu, jsou to jen jedničky a nuly!
• Je mi jedno, že máš z toho titul Mgr! Mazej od počítače a běž si najít ženskou!
• Pokud jste problém nevyřešili silou, pak jste nevyvinuli dostatečnou sílu.
• Programování je jako sex: Jedna chyba – a až do konce života se o ni musíte starat.
• Nejsem asociál, jsem jen uživatelsky nepřívětivý.
• Pokud nechcete být nahrazen počítačem, nechovejte se jako počítač.
• Konec světa se blíží – uložte si obsah bufferů!
• Lepší být geek než být idiot!
• Internet: místo, kde muži jsou muži, ženy jsou taky muži a děti jsou ve skutečnosti agenti FBI.
• J35tl1ž3 d0káž373 př3čí57 70hl3, 7ak fak7 p07ř3buj373 s3×!
• Myslím, že Microsoft to pojmenoval „.Net“ proto, aby to při výpisu v Unixu nebylo vidět.
• Pokud je debugování proces odstraňování chyb, pak programování musí být vytváření chyb.
• Dnes může počítač používat každý blbec. Mnozí to opravdu dělají.
• Hardware je ta část počítačového systému, kterou lze nakopnout.
• Ti, co nedokáží psát programy, k nim píšou nápovědu.
• Návrh programovacích jazyků je jako procházka parkem. Konkrétně Jurským parkem.

Krátké shrnutí sedmi dnů (7.)

Kdybych měl počítat, kolikrát už u nás v budově někdo přesekl elektrický kabel za poslední dvacítku let, kolikrát se spálilo nějaké zařízení nebo svorkovnice na kabelu připojené a k tomu přidám tyto poruchy v našem nejbližším okolí... No, mockrát ...

Bum ho, v pondělí to tu bylo zas, tentokrát jsem měl to štěstí, že jsem to sledoval na dálku. Někdy v půl deváté byl překopnutý kabel a někdy po deváté hodině se vybily baterie náhradních zdrojů a mě spadlo spojení na server. O dvě hodinky později konečně přišel telefonát, že už elektřina jde, ale šla jen na počítačovém okruhu - světla nic a ostatní zásuvky také nic. Mělo to jeden zásadní problém, v jednom místě je nedostatek počítačových zásuvek :-( Vyřešit to šlo, ale i tak bylo něco špatně, v serverovně kde co signalizovalo podpětí a LCD monitor na řídícím počítači to signalizoval poblikáváním .... Krásně se mi pracovalo na nahazování, když po tom překopnutí to prý zkusili elektrikáři několikrát zapnout...

A jak jsem si říkal v úterý,  zřejmě tento týden nazvu týdnem depresivním. Pobočka "F" si vyžádala mě, že prý se seká nový počítač s Windows 7 při pokusu o oboustranný tisk. A skutečně se i sekal, při posílání na síťovou tiskárnu. Tak jsem si s tím začal hrát a použil jsem ovladač, který mi na hlavní pobočce běhá...

O tři hodiny později: Na pobočce "F" se seká tisk na síťovou tiskárnu, pokud chci tisknout oboustranně. V mezidobí nešel chvílema kompletní tiskový server a jeho 10 síťových tiskáren. Jak je možné, že stejný ovladač na jednom místě funguje a na druhém ne, to netuším, ale jsem na hezkých pár dnů vyléčen z nasazování ovladačů s logem Microsoftí certifikace, že je ovladač kompadebilní. Až bude příští týden klid, tak si na "F" přivezu testovací tiskový server a budu si hrát jako malé děcko :-)

Středa, klidu je třeba a tak jsem se vrhnul v podvečer na videa a vydrželo mi to až do konce týdne, jak se můžete přesvědčit na blogu v předchozích blogpostech. Byla to docela uklidňující akce, protože v pátek mi tekly při školní výuce slzy zoufalství. Tak rychle vysázené vzorce a čísla na tabuli jsem pomalu ani nestíhal přepsat do sešitu, natož abych je pochopil a sám spočítal příklad na tabuli. A to ještě byly blechy a profesor to dost rychle smazal. Jsem sám zvědav, jestli mám alespoň správně přepsané to, co jsem stihl a chybějící kusy výpočtů dokážu dopočítat...

Co jsem dělal v sobotu a v neděli si ani pořádně nedokážu uvědomit, jak jsem byl zdrchaný, čemuž k prodloužení přispělo nedělní vyprávění sestry, kterak její přítel není až takový dobrák, kterak to hrál na všechny okolo, ale doma byl ... to správné slovo mi teď chybí, ale kombinace žárlivost a prachy myslím hovoří za vše. Zkusil jsem sestru přehodit z této depky tím, že jsem ji navedl na vymyšlení "sourozeneckého mejdanu", neboť v tomto novém týdnu už je jisté, že se sejdeme v plném počtu.

A díky tomu, že na včerejšek padlo výročí Nagana, mohu zabrousit stručně i do nového pondělí.
Dnes už mi sestra volala a upřesnila nějaké ty časy, kdy dojede zbylý sourozenec, kde bude spát a jiné drobnosti. A jak bylo v práci? Když si přečtete druhý odstavec právě tohoto postu, jen si přepíšete čas z půl deváté na půl druhé, tak je to ono .... Opět bez proudu. Tentokrát jsem to ale chtěl vidět na vlastní oka, jenže tentokrát ani neproběhl náznak lynčování týpka, co překopl kabel, protože tentokrát "jen" uhořel drát na přívodu do počítačového okruhu někde mezi patry, čímž nefungovala přesně ta půlka, co minule fungovala... Ale o tom až při příštím souhrnu...

Vzpomínáte? Nagano ...

Je to už třináct let, kdy se českému sportu povedl fenomenální úspěch, vyhrát olympiádu v kolektivním sportu ...



Sestava naganského mužstva:


Brankáři

39 Dominik Hašek
3 Milan Hnilička
29 Roman Čechmánek

Obránci

4 František Kučera
5 Libor Procházka
6 Jaroslav Špaček
23 Petr Svoboda
32 Richard Šmehlík
44 Roman Hamrlík
71 Jiří Šlégr

Útočníci 

10 Pavel Patera
13 Robert Lang
16 Jan Čaloun
20 Martin Procházka
21 Robert Reichel
22 David Moravec
24 Milan Hejduk
26 Martin Ručinský
28 Martin Straka
30 Jiří Dopita
42 Josef Beránek
68 Jaromír Jágr
97 Vladimír Růžička

Povedené reklamy a jejich parodie

V tomto týdnu jsem měl štěstí na Youtube, kdy mi v neshlédnutých videích nabídl videa s vuvuzelou. Tohoto nástroje jsem si už všímal loni při fotbalovém mistrovství světa v televizi, ale i příspěvkem
Vuzuely v DOOM a současně jsem našel i papírek se článkem na jednom serverů. Nejzdařilejší kousky byly asi tyto dva:

Jak by vypadal Pán prstenů, když by Mordor vyzbrojoval skřety vuvuzelami?


Dá se na vuvuzelu zahrát nějaký hudební motiv z filmu? Ano dá.


V tom článku ale byla předvedená jedna z reklam, jenž mě zaujala. Prý v ní bylo použito minimum digitalizačních triků. To bych chtěl umět dělat ;-)


Více v článku na Technet.cz =
Legendární internetová videa a parodie: reklamy, Star Wars a počmáraná těla - http://technet.idnes.cz/legendarni-internetova-videa-a-parodie-reklamy-star-wars-a-pocmarana-tela-1lk-/sw_internet.asp?c=A110106_141655_sw_internet_pka

Bojový dům

Jsme u babičky na vesnici v kuchyni jejího výminku a na všech poposedávajících příbuzných vidím v očích strach. Bodejť by ne, když ve společnosti panuje magie a právo silnějšího. Zrovna teď je venku neurčitě šedavo a normální člověk nesmí ven, jinak by byl zničen.

Já sám jsem poměrně v pohodě, ale ve střehu, jako jediný - když nepočítám děti hrající si na chodbě a ve vedlejším pokoji - stojím a zlehka popocházím mezi kuchyní a chodbou, neboť tuším, že každou chvíli ...

A bum ho, přesně v okamžiku, kdy jsem došel do chodby se rozlétly vchodové dveře a z toho šedavého nic vstoupil dovnitř muž - policista v civilu, tedy někdo, kdo slouží režimu - ať už nuceně nebo dobrovolně. Jenže tohle je současně i můj příbuzný....

Nerozpakuji se a z rukou mi vyletí kouzlo "Bílá střela", které přesně muže zasahuje do hrudníku. Ten padá na zem, až to bouchne, ale pak vstává nezraněn. "Děkuji ti Peline za záchranu" říká a jde se pozdravit s ostatními. Současně s jeho pádem na zem venku zmizelo šedavo a ukázala se venku ulice s dalšími domy, ale i krámkem s potravinami.

Než budu pokračovat ve snu, ozřejmím tu Bílou střelu. V pravidlech hry Dračí doupě toto kouzlo zraňuje nehmotné nebo neživé potvory, hmotným bytostem neubližuje a prochází jimi. V těle muže-policisty tedy byl usídlen nějaký zlý duch, který ho ovládal...


Jdu podél domu, projdu brankou a přejdu ulici, ale stále jsem ve střehu. Náhle prudce uskakuji neboť z půdního vstupu babiččina výminku na mě nějaký muž střílí z kuše modře světélkující šipky. Pokud ho mám z toho vstupu dostat, musím použít bojovou taktiku. Je to tak snadné, když tyhle situace znám (ať už z hraní dračího doupěte, nebo z toho, že situace "střelec na půdě u babičky" mě ve snech už strašila). Střelec se kryje za bližším rohem takže na mě moc dobře nevidí, ale já na něj taky ne. Začínám proto střílet červené šipky do půdního vstupu, ale tak, aby dotyčný nemohl přeběhnout k rohu druhému a sám běžím po straně ulice tak, abych si toho střelce odkryl. Sice tím odkrývám i sebe, ale využívám dvou věcí - jsem rychlejší než ten střelec, který musí svůj šipkomet otáčet, já totiž používám na střílení kouzlo, takže mi střely lítají z ruky. Já mám to štěstí, že první střely od toho střelce skončily svoji pouť poměrně brzy, střílel na kratší vzdálenost, ale pomalu se zlepšuje. Oba střílíme šipky tak rychle, jako bychom měli kulomet...

 Už vidím celé tělo střelce. Upravuji směr svých šipek, zásah, muž letí z půdy dolů. Z okolních domů vycházejí nejodvážnější obyvatelé, snad aby se radovali, že jsem je zbavil dvou problémů, ale já si tím tak jistý nejsem. Ano, teď je chvilka klidu, ale střelci se do půdního vstupu mohou vrátit. Rychlým během na 50 metrů se vracím k brance babiččina výminku a dotýkám se domu. "Adnabod hud". sděluji své přání

Vyslané kouzlo proběhlo domem a sdělilo mi, že na domě je devět kouzel, ale názvů řeklo jen osm. Trocha kouzlení a "tajné" kouzlo spolu ještě s jedním nevhodným zmizlo. Zaduněla rána, kterak se vrátily kameny do půdního vstupu a změnily jej na půdní okénko, které tu bývalo vždy a někde za domem spadlo lešení, jímž lezli střelci na půdu. Jenže ani teď nejsem v klidu, protože za domkem výminku je dvůr a pak i dům hospodáře. I zde sesílám identifikační kouzlo, i zde jedno z kouzel ruším, ze zdi díky tomu zmizí jedna krabice, vypadající jako krabice energetických závodů...

Sen se blíží ke konci a objevuje se zde další věc, která mě ve snech z vesnice kde babička žila také strašívala. Musel jsem se ale vydat v tuhle stranu, kam jsem jako dítě chodíval velmi málo...


Za domem hospodáře je ulička, která původně vedla ke dvou domům, nyní je ale její vstup zastavěný pojízdnými regály a kartotékami. "Někdo tam je" říkám a snažím se pohnout regály, ale ty jsou dobře zaklíněné do sebe...

Zde sen končí, ale protože jsem už naznačoval, že tahle situace se mi ve snech opakuje (sice asi ne více jak pětkrát za celý uplynulý život) , mohu říci i to, jak sen mohl pokračovat. Vždy totiž vysvobozování provádím kvůli tomu, že v jednom z domku bydlela paní, jenž se kamarádila s mojí babičkou. Za touto bariérou se pohybuje jedna osoba, takže by to i mohla být ona.


Jenže šněruje uličkou napříč ode zdi ke zdi a v jednom ze snů, kde se mi bariéru podařilo otevřít pak o půl vteřiny řvu "démon, démon" a prchám pryč. Jenže neuprchnu...


Proč nikdy nevylezu na bariéru (nebo nevyletím kouzlem, nebo nepoužiji jiné kouzlo), abych se přesvědčil, co tam je doopravdy...

Hudba léčí (pokračování)

Již potřetí (pokud se pamatuji správně) se vracím k tématu - hudba léčivá, meditativní, tentokrát trošku jinak.

Občas pro dobrý odpočinek není potřeba hledat až v tak specializované hudbě, někdy stačí si poslechnout hudbu nějakého etnika ( či hudbu, která ji velmi dobře napodobuje)

Native American ~ Spiritual Music ~ a ~ Native American Spiritual Music 2 ~
Možná, že jedna z nich vám bude příjemná o trošku méně, možná tento pocit sdílet vůbec nebudete. To je v pořádku :-) (Vnímavější asi tuší, že patřím do první skupiny). Každopádně to chce zkusit obojí alespoň jednou...

Ale abych nenabízel jen hudbu původního amerického obyvatelstva, pojďme zabrousit třeba do Japonska

Peaceful Japanese Music


Meditation music. Japanese garden.


I zde nabídnu jednu skladbu, která je pro mě už "těžká", ale věřím tomu, že zrovna tahle skladba je pro dost lidí na odpočinek a meditaci to pravé

Zen Japanese Music

Příběhy (nejen) na "P"

Příběhy se slovíčky začínající na stejné písmenko mají své kouzlo a některé z nich se zapíší do paměti národa, jiné později upadnou v zapomnění

První dva příběhy jsou na "P", a těchto příběhů jsem četl více, jakoby písmenko "P" nabízelo množství nápadů ... Třetí pak je s písmenkem "H"


Poprvé


Podruhé


Vlasta Rédl - Hoří


A řekl bych, že se nechá vymyslet i něco hodně rychle - toto dokázaly děcka za desítku minut :-)

Co jsem to jenom (proboha) poslouchal?

Je to takové zajímavé téma na zamyšlení a mě na toto téma přivedli oklikou doktoři odcházející za lepším (ti co jenom dělají nátlak a pak stahují výpovědi mezi ně nepatří...)

Kamarádka si zrovna stěžovala na to, že u nich odchází těch doktorů poněkud více a mě na mysli vytanula slova jedné písně - "vidíš to tak nějak, vidíš to tak nějak černě, vidíš to nějak zle" ... Když jsem ale viděl konkrétní čísla, naskočila mi slova "je to zlý, je to zlý" i s melodií. A když jsem se následně podrbal po zádech, jenž byla propocená a naskočila mi slova o dívce, jenž měla špinavá záda, tak už to bylo jasné ....

Moje magnetofonové kazety obsahují kdeco, ale také i nějaké mé úlety, co jsem si pořídil spíše proto, abych zapadl do tehdejšího středoškolského kolektivu a jedním z takových úletů byla skupina Jasná Páka, jenž začala vystupovat někdy v roce 1981, aby posléze byla zakázaná. Mám "kopii kopií" nějakého jejich koncertu úděsné kvality.... Skupina se po zákazu přetransformovala do skupiny "Hudba Praha" a začala hrát trošku jinak a, jak se píše na oficiálním webu www.hudbapraha.cz, písně začaly mít sdělení. A i v tomto případě mám jakýsi záznam, který taky není tak kvalitní, ale je přeci jen o maličký fous lepší, než tenhle "filmový" záznam.

Brejle


Druhá skladbička, na jejichž slova, jsem si takhle vzpomněl je skladba "Je to zlý", která by mohla z fleku znít z klasických rádií hrající "popík". Slova jsou značně nadčasová, řekl bych


Třetí skladbička je (pravděpodobně) ještě z dob Jasné páky, ale v tomto záznamu mi zní jako nějaké nověji učesané aranžmá. Každopádně pro představu to stačí - jen je potřeba zavřít oči, protože obraz je děs běs


Zkuste si schválně probrat své starší média s hudbou - je to pro vaše o něco starší ouška ještě poslouchatelné, nebo teď hned provedete výmaz toho "braku" a už se nikdy a nikomu nepřiznáte, že toto hrál váš idol?

Za ty roky se hudba vyvíjela, včetně toho, že po pádu socialismu se ze západu začaly dovážet kvalitnější nástroje, takže praprapůvodní skladba "Majolenka" mi už vůbec nezní rockově, ale je naprosto "měkká" z pohledu rockera-metalisty. Ale mým současným uším zní lépe :-)

Jasná Páka - Majolenka, Palác Akropolis, 4.5.2009


Poslední skladbičku v oficiální části tohoto zápisku zmíním tuhle verzi skladby Ráno, která splňuje oba mé požadavky - rockerská a zní dobře současným uším :-D

Hudba Praha, Jasna Paka - Ráno


V prvních odstavcích říkám, že tohle byl spíše můj úlet, a přesto si z těchto úletů pamatuji texty, minimálně jejich část, což o jiných skladbách říci nemohu ..........

---

Poslouchal jsem divné písně? Myslíte si to? Pokud ano, pobrukujte si tuhle poslední píseň ;-)

"Je divnej"

Aktuálně - Saddámovy zbraně hromadného ničení jsem si vymyslel, přiznal Iráčan

V práci jsem narazil ve výstupu z RSS čtečky na článek:

Saddámovy zbraně hromadného ničení jsem si vymyslel, přiznal Iráčan

Můj komentář - "Tak to je bomba dne" :-(

Roztržitost je ..

Nejtrestuhodnější formou roztržitosti je, když se lidé zapomínají radovat ze života.

Zdeněk Jirotka

Krátké shrnutí sedmi dnů (6.)

Nevím čím to je, ale jsou dny, kdy se ohlédnu za celodenní prací a říkám si: "Cože jsem to vlastně dělal?"

Turecká telenovela není telenovelou :-)

Jojo, krásně se nám to měnilo v posledních týdnech - Nejprve ohromná reklama na seriál "Tísíc a jedna noc", co zřetelně vypadalo jako telenovela, ale protože slovo "telenovela" by diváky odrazovalo, (zvlášť když to TV NOVA chtěla dávat několikrát týdně v hlavním vysílacím čase) tak byli novináři žádáni, aby ono slovo ve spojení se seriálem nepoužívali.

[recenze Lidových novin - Šeherezáda aneb Když se jedna noc nesnesitelně protáhne - 7.února 2011]

Jenže ouha - průzkum ukázal, že se v čechách na toto dílko dívalo přes milion lidí, ale oni to byli spíše důchodkyně, jak byla nazvána kategorie lidí starších 55 let, na něž Nova necílí - resp. necílí v hlavním vysílacím čase. A tak se seriál stěhuje do podvečerního času.

[Pooh.cz - Neberte šedivákům jejich Tisíc a jednu noc - 9. února 2011]

Když si čtete a prohlížíte statistiky, které jsou kolem tohoto seriálu dostupné, můžete se jen smát článku z Mediafaxu: Diváci si přejí seriál Tisíc a jedna noc sledovat v dřívějším čase... Správně to nazvaly Lidové noviny - Zklamaná Nova. Telenovelu Tisíc a jedna noc už večer neuvidíte, kde v posledním odstavci odhalili ono zjištění, jenž je stejné jako to moje. Co je ale Opravdová tragédie při sledování tohoto seriálu odhalil server Root

pozn: Původně jsem vyšel ze článku "Učebnice mediálního newspeaku: Porážka Turků na Nově", jenž kdosi prolinkoval na Facebook a dost se pak ujal u mých přátel...

Drahý můj

Také na dnešní neděli jsem si připravil další písničku k zamyšlení.

Drahý můj


Před několikerou desítkou dnů jsem tu psal o tom, že slůvko "Děkuji" je nejkrásnější dar, když je proneseno od srdce. Není to ale jediné slůvko, které takto působí. "Drahý můj" či "Drahá má" vyslovené stejným způsobem působí podle mě stejně.

Najdeme společně další slůvka? (Komentáře jsou u tohoto příspěvku povoleny)

Rozloučení s Tomíkem

Dnes, přesně měsíc po Tomíkově smrti, proběhla malá rozlučková sešlost na loučce u děkanského kostela v našem městě.

Při rozlučce vystupovala jedna paní pracující s přírodními silami, přednesla několik modliteb za zemřelé a provedla nějaký ten obřad.

Nevím jak to popsat, abych do toho nevnesl své subjektivní pocity, ale přesně v tu správnou vteřinu se objevila duha vedoucí z mraku do mraku a dva obláčky dotvořily smajlík. Než jsem se probral a nafotil to, obláčky se rozpustily a zbyla jen duha...

Na pokračování, jenž mělo proběhnout v salonku jistého hostinského jsem už nešel, neboť existují věci, které dělat nemusím a tady se sešly minimálně dvě...

Chtělo by se mi o tom napsat víc a "vyzvracet" to ze sebe do blogu jako do Brumbálovo myslánky, abych se na to později mohl podívat bez emocí, ale dnes to neudělám. Pošpinil bych Tomíkovo památku a to je přesně věc, kterou udělat nechci....

PS: Video s duhou bude v pondělním souhrnu, kdo se zajímá o optiku, bude mít šanci zjistit, jak toto mohlo vzniknout, aby to vidělo 20+ lidí

Sto let

Mirek Černý - Sto let


Když se člověk zaposlouchá do té písničky, zdá se, jako by se historie opakovala až přespříliš dobře, byť s obrácenými jmény. V písni se zmiňují i osudové roky pro Československou republiku, což jsou ty, které končí osmičkou 1918, 1938, 1968 ... víc jich není zmíněno, neboť písnička nemohla vzniknout později než v roce 1969, kdy začala silně přituhovat normalizace...

Kdo ví, jestli je to náhoda připravená  (nechtíc) lidmi, nebo shoda připravená Časem...

Zemětřesení v San Francisku

18. dubna 1906 došlo k zemětřesení v San Francisku, při němž a také díky následným požárům zahynulo až 3000 lidí...

Dnešní den tedy ještě není dnem výročím, ale já to připomínám z jiného důvodu. Mám totiž jedno tramvajové video právě ze San Franciska, jenž bylo datováno původně do roku 1905 (je to druhé video v tomto blogpostu), jenže Youtube a pak i další stránky které jsem si dohledal, mě přesvědčilo o omylu.

San Francisco Earthquake 1906 - Before and After

Následné výzkumy historika Davida Kiehna o Niles Essanay Silent filmovém muzeu, rozhodla, že film byl skutečně natočen pány Harrym a Herbertem Milesem 14. dubna 1906, jen 4 dny před katastrofou. Kdo vyrobil film z pravé strany videa není známo...

zdroj: Youtube.com

Přiznám se, že nevím jak se mám srovnat s tím, že video, které mě tolik měsíců dostávalo do pohody, vlastně ukazuje stav těsně před oním zemětřesením, vidět lidi, kteří netuší co je za pár dnů čeká...

Používal jsem až doteď video, kde je použita skladba skupiny Air, myslím, že na mě působilo obé - jak hudba tak film...

Air - La Femme D'Argent


Na Youtube lze najít i delší verzi videa, toto je takový větší střed :-)

Moudro a vtip ? Nerozumím příliš...

Jaký je rozdíl mezi slonem a trávou?
Žádný, oba jsou zelení, teda kromě slona.
=
Kde se nachází nejvíc slonů?
Tam kde se jich nejvíc ztrácí.
=
Přiznám se, že zrovna dnes mám pocit, že stárnu nebo hloupnu. Tohle na mě vyskakovalo před pár dny na facebooku a já nechápal, jestli se mám smát nebo ťukat na čelo. Když použijete obě otázky ve vyhledávání u strejdy googla, zjistíte, že hezkých X lidí si toto a ještě i s pokračováním vyvěsili na své stránky...

Na pomezí vtipu a moudra ...

Lidé se rozdělují na exhibicionisty, pedagogy a lidi neznámého původu. Exhibicionisté při každé příležitosti řvou: "Já vám ukážu!", pedagogové: "Já vás naučím!" a lidi neznámého původu: "Vy nevíte, kdo já jsem!"

Jiná islandská sopka?

Islandští geologové v úterý potvrdili velmi vysoké riziko erupce sopky Bárðarbunga.  tvrdí server Novinky a co jsem tak naposlouchal nějaké hlášky ve speciálních pořadech rádia či televize, tak už by se neuzavíral letecký prostor tak mohutně jako minule, i když by tenhle výbuch sopky měl být o něco větší...


odkaz na článek: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/224760-obri-islandska-sopka-je-kratce-pred-erupci-varuji-vulkanologove.html

Tajemství úspěchu

Tajemstvím úspěchu je upřímnost. Jakmile se jí zbavíte, dosáhnete ho.
-z Murphyho zákonů

Krátké shrnutí sedmi dnů (5.)

Tentokrát bude zřejmě opravdu krátké :-)

V pondělí a úterý jsem nestíhal skoro vůbec nic, neboť jsem zpracovával videa, fotky a kdoví co všechno ještě z víkendové akce, takže jsem taktak stihl napsat něco malounko až ve středu o tom, že jsem byl rád kde jsem byl :-) [Slapy (2 dny poté)]

V úterý jsme opět hráli hru dračí doupě. V prvním plánu, tedy přímo při hře, jsem se docela bavil, ale večer, když jsem odvážel nejvzdálenější hráčku, která s námi hraje nejmenší dobu, mi došlo, že v duržince stále nepracujeme jako tým, že někteří hráči sólují stále a jiní jen někdy, ale vždy když je to fatální. Některé postavy pomalu pořádně neznají ty druhé, ještě teď si pamatuji, jak jsem si nedokázal vzpomenout na kompletní jméno jedné postavy a strašit mě to bude zřejmě až do konce života. Navíc v sobotu jsem si pročítal kroniku  a do očí mi uhodilo několik situací, které bych nazval "zrazujeme spolubojovníky"

To čtvrtek byl zábavnější, otázkou je jak a pro koho. Pro mě to zábavné bylo,ale jen když jsem se na to školení díval jakoby z pozice nezávislého pozorovatele. Ti co pod tím člověkem pracují přímo to asi tak nevidí. [Školení na ... ?]

Pátek byl zajímavý tím, že se mi odpoledne neustále měnil program tak, že nakonec část programu skončila v sobotním odpoledni. A až na jednu vyjímku bylo vše kolem počítačů. Uf uf uf....  A ještě něčím byl zajímavý.

Zkouším posílat jednou za čas kamarádce trošku energie do situací, v nichž se má na 100% ocitnout a které jsou důležité (a o které požádá). Těžko říct, jak moc se mi to daří, ale rozhodně mě večer překvapil vzkaz na ICQčku složený z kytiček a pusinkujících smajlíků, prý se situace v práci vyvinula dobře. Ze srandy jsem jí řekl, že mi to neměla říkat, že teď zpychnu, ale už v té chvíli co jsem to psal jsem věděl, že tohle se ještě hodně dlouho nemůže stát. Před lety jsem v tomto blogu napsal, že se při práci s energiemi cítím jako čtyřleté děcko. Teď bych možná napsal že je mi o měsíc víc a stále k energiím pokorně přistupuji, hledám a snažím se nacházet ..... Jsou ale místa a situace, kam neumím zacílit a přitom si říkám, že i tam existují lidé, kteří si zaslouží mít klid a mír...

Ale zpět k dění. Sobota byla zasvěcena různým nedodělkům a u F* jsem nevěřícně zíral na počítač, který najel do Windows, zahrál, nahodil ikonky a zatuhnul. Nikdy bych tomu nevěřil, ale naprosto záhadně se zakousával antivir. Zjistil jsem to do 30 minut, metodou "zkus něco vypnout a podívej se co to udělá", ale jak k tomu přišlo jsem nepochopil. Odinstalace, restart a nový install téhož antiviru zabral...

Neděli jsem pak nechal program Picasa přebírat mé fotéčky a pokoušet se je automaticky otagovat podle obličejů. Osm hodin to chroupalo a já mezitím přitom čistil plochu ve Windows, kam jsem si poukládal kdejaké textíčky pro blog a snažil se dělat koncepty blogpostů na dalších pár dnů...

Wikileaks - zřejmě beze změny...

Za posledních pár dnů, když nepočítám tu, že Wikileaks je nominována na cenu míru, se objevily 4 zprávičky, které mě svým způsobem zaujaly

• WikiLeaks: Al-Káida se údajně snaží připravit "špinavou" jadernou bombu - ČeskéNoviny.cz
• WikiLeaks: Do útoků z 11. září mohou být zapletení dosud neznámí teroristé - Idnes
  
• Vojín Manning potvrdil, že vynesl depeše pro WikiLeaks – Novinky.cz
• WikiLeaks: Česko nechtě zmařilo tajný nákup ruských raket - www.lidovky.cz

Co dodat? Nějak podle mě není co - vše co říkají články není dál rozvíjeno, takže ...

Pláču ...

Mirek Černý - Zatím co ty spíš


Pláču, ale je to radostný pláč nad tím moudrem a krásou, kterou dokázal Mirek Černý ve své písničce vyjádřit a nad štěstím, že písnička se zachovala do dnešních dní, kdy jistě nejenom mě dokáže potěšit.

Náhoda není náhoda

Myslíte na někoho, koho jste pěkných pár měsíců neviděli, a on vám do minuty zavolá, případně ho potkáte za příštím rohem. Jste součástí božího algoritmu, nebo si s vámi právě zahrává synchronicita? ptá se sugestivně článek v Instinktu, jenž jsem měl možnost před koncem roku číst v papírové verzi časopisu, a teď, pro potřeby svého blogpostu jsem si ho našel i na webu.

Rasismus ve výtahu

Podívejte se na video ...



... a teď si řekněte - neděláte to taky? A kdy je oprávněné chování té ženy ?

Školení na ... ?

 Dnes jsem měl možnost poslouchat jedno malé školení pro počítačové techniky pracující pro stát v jednom z oborů.

Tři hodiny jsem poslouchal o tom, jak se čtyři druhy tiskáren ovládají, zapojují, konfigurují. Já osobně bych to řekl rychleji, možná i jen za 45 minut.

Pak hovořili další lidé o jiných problémech, ale na závěr hovořil "nejvrchnější počítačák" (tedy až poté co přijel z porady se svým nadřízeným a přijel bez prezentace. Pár lidí si myslí, že mu bylo nadiktováno co má říkat.)

V okamžiku, kdy nemluvil důrazně a podřízení ho opravovali, či v lepším případě doplňovali, jsem pochopil, že se žádné novinky přímo od něj dnes nedozví asi nikdo...

Moje dnešní postnutí je zřejmě ovlivněno předchozím "nejvrchnější počítačákem", který měl vždy připravenou alespoň pidiprezentaci, ale hlavně věděl ...

Narozeninový dárek

"Pepíku, co jsi koupil babičce k narozeninám?"
"Fotbalový míč."
"Fotbalový míč? Vždyť babička nehraje fotbal."
"Právě proto. Ona mi koupila knížky."

Slapy (2 dny poté)

Dívám se na svůj včerejší zápis a zjišťuji, že jsem ve včerejším souhrnu prozradil o naší akci a dění na něm toho docela dost a na dnešní speciál mi nezbylo skorem nic

Poprvé jsem ale viděl "blicku dvojic" a protože byla vymyšlena tak, že dvojici tvořil dospělým a dítětem, a dospělých bylo málo, musel jsem nastoupit i já

Pohled spoluhráčky v téhle dvojici je ale jasný: "Cožeee co to hraje?!?"

Já sám jsem ještě teď energeticky nabit a dobrá nálada mi drží (ale zítra se mi jí tutově někdo pokusí zničit) a jsem sám ze sebe spokojen, že jsem se odhodlal býti v pořadatelském týmu.


Píšeme o sobě: http://www.nss.cz/?modul=zpravodajstvi&akce=aktual&orderby=3996&strankovani=0&zobrazeni=ano

PS: O astrálním cestování sem do Loutí písnu někdy později, až na to bude nálada se zahloubat :-)

A léta běží

Nic neběží rychleji než léta.
(Publius Ovidius Naso)