Zhoršující se sny

Již v roce 2009 jsem psal o trojdílné sérii (Divoké sny 25. - lehce depresivní), kdy se mi jeden sen zdál 3x a situace se v něm zhoršovala. Nyní se situace zopakovala, dva sny v rozmezí pěti dnů. Než se ale k popisu snu dostanu, musím zmínit to, že v mých snech se horko těžko objevují novinky, to už opravdu musí být.

I proto můj sen začíná na dnes již neexistujícím parkovišti u R* i proto v mých snech jsou spíše autobusy ŠM 11.  

verze 1 - Je tma a já chci jet pryč a pohybuji se blízko autobusové zastávky u R*. Sleduji zde cvrkot na parkovišti, neboť provozovatel "německých autobusů" si tu udělal přestupní autobusové nádraží. Obhlížel jsem si ty autobusy a hlavně jejich cedule, ale mojí linku č. 38 jedoucí do **1** tu nevidím. Bodejť by ne, když není provozována "němci", tak jí vykázali pryč. Ale protože u zastávky P* také jezdí množství autobusů, tak to risknu.

Stačí mi využít linku třetího provozovatele a to číslo 53. A hle, zrovinka mi přijíždí na klasickou zastávku u R*, takže nastupuji do zadních dveří. Při jízdě od R* do P*, tedy necelý kilometr, si prohlížím vnitřek autobusu. Vypadá zvenčí i zevnitř jako klasická městská ŠM11, jen má jisté úpravy. U řidiče je velké zrcátko, za nímž je skryt display na němž svítí (trvale) číslice padesát tři. Nad každými dveřmi je obvyklá výbava.

Na zastávce P* vystoupím a na tu samou přijede z jiného směru můj autobus č. 38 se správnou cedulí. Nastupuji a jedu, během pár chvil vjíždíme do slunečného počasí. Po pár sekundách sen končí.

POCITY: Pohodička, sice malé zmatení u R*, ale to jsem bral v pohodě jako očekávatelný stav.


verze 2 - Je tma a já chci jet pryč a pohybuji se blízko autobusové zastávky u R*. Sleduji zde cvrkot na parkovišti, neboť provozovatel "německých autobusů" si tu udělal přestupní autobusové nádraží. Obhlížel jsem si ty autobusy a hlavně jejich cedule, ale mojí linku č. 38 jedoucí do **1** tu nevidím. Bodejť by ne, když není provozována "němci", tak jí vykázali pryč. Ale protože u zastávky P* také jezdí množství autobusů, tak to risknu. Celé je to pěkně depresivní, přijíždějící autobusy jsou čtyřdvéřové a všechny mezi druhými a třetími dveřmi mají vyrvaný poklop do prostoru, který se dá využít jako kufr.Projelo jich kolem mě snad deset, ale není u nich moc živo. Cítím, jak to i "němcům" či tomu konkrétnímu provozovateli jde pěkně do kopru. Chci pryč, chci moji linku 38 !

Stačí mi ale využít linku třetího provozovatele a to číslo 53. A hle, zrovinka mi přijíždí na klasickou zastávku u R*, takže nastupuji do zadních dveří. Při jízdě od R* do P*, tedy necelý kilometr, si prohlížím vnitřek autobusu. Vypadá zvenčí i zevnitř jako klasická městská ŠM11, jen má jisté úpravy. U řidiče je velké zrcátko, za nímž je skryt display na němž má svítit (trvale) číslice padesát tři. Bohužel, za jízdy chvilku pomrkává pětka, chvilku trojka, cítím, že se něco semele, jsem nervózní, snad bych se i modlil, aby už konečně přišla zastávka. Sice je nad každé dveře je vyvedeno deset kontrolek, a nad nimi deset symbolů, signalizující problémy autobusu, ale už právě toto mi klidu nepřidá. Zcela jasně mají odhalit všem lidem, pokud by se autobus "řítil" do poruchy a lidé by byli uvězněni, takto mají jakousi naději, že si uvědomí, že něco začíná být v nepořádku a při nejbližší příležitosti si vystoupí. Svítí jen jedna kontrolka, žlutě.

Na zastávce P* vystoupím a musím přeběhnout na jinou zastávku P*, z jiného směru má přijet můj autobus č. 38 se správnou cedulí. Na zastávce čeká snad 100 lidí, někteří oblečení jako na hory. První autobus mě nevzrušuje, ten jede na hory, do druhého nastupuji, ale je to chyba, není to má linka 38, ale linka 36 jedoucí kamsi, kde zřejmě bude pršet a bude chladněji. Na zastávce zůstáváme právě dva, já a nějaký muž. Padá na nás oba deprese. Našeho spoje se do probuzení nedočkáme...

POCITY:Všechno jde do kopru, obavy z poruch, nervozita při čekání na bus 38., zoufalé nastoupení do autobusu 36, protože jsem si blbě přečetl ceduli (drobně napsané číslo linky), zklamání po zjištění pravdy, zoufalství, že linka už nikdy nepřijede.

Z použitých čísel mohu vykoukat jen to, že silnici 38 Kolín-Čáslav a silnici č. 36 u Pardubic, přičemž silnici 38 jezdím rád a po 36 jsem jel ve směru z Pardubic jen 2x a vždy to bylo z nějakého důvodu vynucené. Jinak tato čísla ve svém životě myslím nemám, rozhodně ne takto u sebe.
-----
**1** jména míst, mezi kterýma jezdí v mých snech linka 38 není pro děj podstatné

Mapa každé jaderné exploze od roku 1945 (A Time-Lapse Map of Every Nuclear Explosion Since 1945 - by Isao Hashimoto)

Japonský umělec Isao Hashimoto vytvořil časovou mapu jaderných výbuchů, které se na zemi uskutečnili do roku 1998, podle dostupných zdrojů. Je to neuvěřitelných 2053 výbuchů ze sedmi států. Když bychom započítali další státy, které v tuto chvíli vědí "jak na to"...

Je to děsivý pohled na 14-ti minutové video a mě dalo dost námětů na zamyšlení...

Cesta...

Cesta dlouhá tisíc mil začíná jediným krokem.

Lao-c´

Prohibice v česku (4.) - Aktuálně

Dnešní očekáváná zpráva dne zní:

• IDNES: Tvrdý alkohol se po dvou týdnech smí vrátit do restaurací a obchodů - 
• pochopitelně jen ten loňský a starší, o kterém se předpokládá, že je čistý.

Otázkou je, jak poznat, jestli pijeme loňský alkohol, když datum výroby je občas skryt jen v číslu šarže - každopádně už o dvě hodiny dříve vyšel článek na IDNESu  - Některé lahve nemají datum výroby. Loňský alkohol poznáte podle šarže.

Ale štve mě to celé, zvlášť když nacházím články "Máme dodavatele. Metanol pustili do oběhu schválně, říká policie"

Počasíčko a agentka

Jedno úterní ráno v minulých týdnech přineslo hned dva sny za sebou.

Ve snu prvém pracuji v redakci počasí a před kamerou hlásím odpoledne počasí, později připravuji podklady pro svoje krásnější kolegyně po dohodě s vedoucí redakce k večerní a noční relaci. Slova si "do úst" děvčata připravují sama.

Při večerní relaci se však naší televizi nějak moc nedaří a má kolegyně má nějakou potíž (pokud dobře vidím, tak je rozhihňaná po nějakém holčičím povídání s kolegyněmi), takže když se studiem rozezní znělka počasí, není vůbec připravena. Rozbíhám se skrz studio a dobržďuji v místě které je ještě nesnímáno, otáčím se ke kameře a bokem nalézám do obrazu. "Dobré odpoledne, eee promiňte dobrý večer"zahajuji nepřipraven, ale poměrně rychle se dostávám do pohody, omluvím se za svůj omyl, (vždyť bůhvíkolikrát už jsem hlásil odpoledne a teď poprvé večer) a pak už profesionálně melu o vývoji počasí až do okamžiku, kdy se přiblížila animace deště podle meteorologického modelu. To už vidím, že je kolegyně v pohodě. Na dotykové obrazovce ručně poposouvám animaci až do okamžiku, kdy nad celou Českou republikou s vyjímkou pardubického kraje a části jižní moravy je déšť. Profesionálně se usmívám do kamery a říkám: " A o tomto dešti Vám již poví kolegyně, která již není indisponována". Kolegyně nastupuje, já vycouvávám na druhou stranu a vyčkávám na konec relace, abych viděl, jak si kolegyně poradí s vysvětlením jevu, který se jmenuje "duplicitní počasí" a v našem případě se projevuje tak, že silná tlaková níže je nad Bratislavou a vytváří silné jižní proudění a totéž je i nad čechami v oblasti Třeboně. Kolegyně nedělá ze sebe chytrou hlavu a na toto má na boku studia připraveného odborníka. Jeho laické vysvětlení, že onen vítr může na jednom rybníku jen zčeřit hladinu a na vedlejším polámat okolní stromy a že se to blbě předpovídá, bych klíďo píďo dal taky...

Po skončení relace se všichni běžíme podívat na záznam, co jsme to odvysílali, ale ještě slyšíme že naše dvojice sporťáků - muž a žena, se učí mimo vysílání rusky a jejich úplně poslední věta bohužel šla do vysílání.

Ostatně my meteorologové se asi taky neobejdeme bez trestu. Po znělce počasí na záznamu je vidět pár milisekund prázdný záběr, pak je vidět půlka mého těla na kraji obrazu, jak prudce dobržďuji a až pak vlezu na obraz, pode mnou titulek se jménem kolegyně a já si pletu odpoledne a večer ...

Jsem pozván do kanceláře vedoucí, která je na zhroucení, snad i proto, že vedle ní stojí nějaký chlap (zřejmě někdo z vyššího vedení) a ona mi nabízí svůj post... Odmítám se slovy, že ještě nemám dost zkušeností - a zde sen prudce končí, přerušen vnějším podnětem, takže už neslyším reakci šéfa.

Podle kvality našeho amatérského záznamu toho, co jsme odvysílali, soudím, že to bylo před rokem 2000, záznam je zrnitý a neostrý, jako z kazet VHS a buďto nějaká 20kopie, anebo to byla první kopie, ale přijatá ze vzduchu z nekvalitního signálu. Což uvnitř budovy je víc jak možné.

A ještě: O několik desítek hodin dříve mi v práci jedna ze šéfových oznámila, že se chce vzdát své funkce.

Sen druhý si pamatuji od okamžiku, kdy jsem jako tajný agent na akci. A jako správný agent musím mít své pomocníky (a je jedno jestli spolupracují vědomě nebo nebo ne - v našem případě spolupracují spíše nevědomky), se kterými jsem v serverovně v níž jsou nějaké servery a rozvadeč s aktivními prvky. Je to prosté, okamžik, kdy je možné provést nahackování techniky je možné pouze tehdy, když technika najíždí, kdy už běží "low-levelové" síťové protokoly, ale ještě nenajela obranná opatření typu Firewall. Mládenci jsou úplně mimo, takže jejich nápad že se vypne jen něco zamítám a razantně na pár sekund vyrazím jistič celého patra. A pak jej nahazuji....

Zařízení se rozsvítila množstvím červených kontrolek, které postupně přeblikávají do zelených. V tom na nás vletí nějaký sekuriťák a za ním nějaké holky, ty zůstávají na chodbě. Ve stejnou chvíli mi tam holky na stoleček ode dveří odloží dva pytlíky s jídlem z nějaké občerstvovny typu McDonalds, ale samozřejmě je v tom zdravá výživa a já říkám "hele kluci, dyk vám to říkám, zlobí tohle - jé díky holky", přičemž ukazuji na jedno zařízení, které ještě napůl svítí červeně, větrák hučí tak, jako by byl zanesen centimetry prachu. Jsem přirozený, v poklidu, nebudím podezření.V podstatě jako by tam sekuriťák ani nebyl. Pak se zvedám, beru si své jídlo, procházím kolem sekuriťáka a v poklidu jdu do kanceláře o 10 dveří vedle, kde už jsem holkami očekáván.

Můj úkol je splněn, ale holky, taky agentky se netváří nadšeně. Už si sundaly své masky a vypadají teď jako přerostlé panenky barbie mixnuté mimozemšťany, a jedna z nich mi naštvaně říká: "Nevezmeme tě mezi sebe, tvá proměna v agentku(!!) trvá už osm týdnů, místo šesti".

Něco namítám, ale rána prudce otevřeného okna od vichru z přicházející bouřky mě probudila. Takže zase nevím, co jsem namítl. Vím ale, že už jsem se maličko v agentku barbie taky začal proměňovat. Na prsou...

Zdravotnická alokační pohádka

Když se narodilo zdravotnictví, rodiče pozvali tři hodné sudičky, aby mu předpověděly něco pěkného do života.
První sudička se naklonila nad kolébku a vlídně pravila: "Budeš kvalitní."
Druhá sudička se na novorozené zdravotnictví usmála a řekla: "Budeš bezplatné."
Třetí laskavě dodala: "A budeš dostupné pro všechny"
Pak se ale, nepozvána, přibelhala čtvrtá, zlá sudička, která vždy vše pokazila. Už od dveří zaskřehotala: "Proklínám tě a předpovídám, že z těch tří sudeb budou vždy platit zároveň nanejvýš dvě". Všichni v sále zbledli, ale už nešlo nic dělat, kletba byla vyřčena.

- Od těch dob můžeme pozorovat ve zdravotnických systémech následující varianty: Jsou nabízeny bezplatné a všeobecně dostupné služby, ale kvalita je přinejlepším průměrná a čekací doby jsou dlouhé, což platí typicky pro systémy financované z daní.
- Existují špičkové služby dostupné pro každého, ale za přístup k nim je nutno zaplatit, jak je tomu ve státech, kde převládá soukromé zdravotní pojištění.
- Nebo, konečně, existují špičkové služby nabízené zadarmo, ovšem pouze pro vyvolené, například pro stranické činitele v totalitních státech. 

Zlomit kletbu se však zatím nikomu nepodařilo

Shrnutí uplynulého týdne (38.)

Ještě v ponděli tohoto týdne jsem si říkal "Tento týden bude veselý, neboť budu mít 750km dlouhý výlet do zahraničí" ale teď ty poslední přípravy mi tedy dávají zabrat. Samozřejmě v práci se hromadí drobnosti, ale tentokrát jsou trošku akutnějšího rázu.

Každopádně po všech přípravách jsem do zahraničí opravdu ve čtvrtek vyjel a v neděli zpět. V obouch případech jsem byl v 04:00 ráno vzhůru, abych chytil v 05:00 první délejedoucí spoj. V obou případech se povedlo, dojezdový čas ve čtvrtek na místo byl v 19:45, v neděli se to kvůli sekeře vzniklé ve StudentAgency, rozplynulé rezervě a následně chybějícím 20 krokům při dobíhání metra protáhlo o dobré dvě hodiny.

Čtvrtek až neděli popíšu v dalších příspěvcích, protože zážitků je "neurekom" :-)

Zamilovaný muž je ...

„Zamilovaný muž je muž, který chce být roztomilejší, než je mu dáno. A to je důvod, proč jsou skoro všichni zamilovaní k smíchu.“ 

Nicolas Chamfort

Bootovací USB s instalací Windows

Už bůhví kolik let přeinstalovávám počítače a tu a ta m se potýkám s problémem, že potřebuji udělat reinstalaci z CD nebo DVD a vyhořím na nějaký problém, typicky na to, že stroj odmítne nabootovat, anebo nabootuje, ale čte disk s chybami.

Bootovací Flash disk je velmi dobré řešení, jen právě ta operace jak udělat z Flash disku disk bootovací je docela problém. Obvykle jsem na to sháněl speciální programy, ale stačí mít funkční Windows na jiném počítači - já to odzkoušel na Windows7 Professional 32bit.

1. Připojme Flash disk k počítači a pokud na něm je něco důležitého tak si to odzálohujme, neboť další operace s flash diskem jej totálně smaže. Pokud se nám po připojení flash disku otevřelo nějaké okénko, je nutno je uzavřít.
2. Spustíme si Dosovský příkazový řádek, ale tak, abychom jej spoustili se zvýšenými oprávněními (Spustit jako správce)
3. spustíme příkaz DISKPART a počkáme pár vteřin, než naskočí výzva DISKPART> za níž se rozbliká kurzor
4. spustíme příkaz LIST DISK, který nám vypíše všechny disky jenž v systému jsou. Jeden z nich bude mít velikost našeho flashdisku. Před jeho jménem bude číslo, to si zapamatujeme pro použití v následujícím pokynu
5. Spustíme příkaz SELECT DISK 1, kde číslice na konci příkazu je naše číslo zjištěně v předchozím kroku.
6. Další příkazy:
   CLEAN
   CREATE PARTITION PRIMARY
   SELECT PARTITION 1
   ACTIVE
   FORMAT FS=NTFS QUICK
   ASSIGN
   EXIT
7. Nyní je potřeba udělat nastavení bootovatelnosti z USB. Vložme proto CD/DVD s instalací Windows do mechaniky a přepněme se v příkazovém řádku dovnitř adresáře. Musíme znát písmenko disku, pod níž máme přiřazenu mechaniku CD/DVD. V našem návodu bude písmeno D: představovat mechaniku CD/DVD a písmenko E: náš USB disk (pozor, mohlo se mu po předchozím příkazu ASSIGN přiřadit jiné písmenko než obvykle), proto napíšeme následující posloupnost příkazů:
   D:
   CD BOOT
   BOOTSECT /nt60 E:
8. Teď už je pouze potřeba kopírovat všechny soubory a adresáře z CD/DVD na Flash disk. V příkazovém řádku to jde udělat také a to následujícím příkazem
   XCOPY D:\*.* E: /E
   (pozor, to poslední E v příkazu je parametr)

Tož, snad vám to bude také fungovat :-)

Prohibice v česku (3.)

Otázka na primáře oddělení závislostí psychiatrické léčebny v Bohnicích Karla Nešpora.

"HN: Proč se ale obecně pije stále víc a víc?

Na vzestupu spotřeby mají zásadní podíl výrobci a prodejci masivní reklamou a také všechny polistopadové vlády. Jejich přístup k problému s alkoholem byl, mírně řečeno, málo prozíravý. Je tu jedna zcela absurdní věc, která nemá ve světě obdoby: Pivo je u nás levnější než běžné nealkoholické nápoje. Alkohol je u nás extrémně levný a to je ekonomicky mimořádně iracionální.

Někdo může tvrdit, že pokud se pije víc, má stát prospěch ze spotřební daně. Jenže to je jen okamžitý prospěch. Americká vládní instituce NIAAA, zabývající se problematikou zneužívání alkoholu spočítala, že za dolar, který americká ekonomika získá na daních z alkoholu, vydá na kompenzaci následků dolary dva. Nikoli převážně za léčení závislých, ani za zdravotní škody jako léčení cirhózy jater nebo alkoholové demence, ale za nižší produktivitu práce alkoholizovaného obyvatelstva.

Pokud se například někdo zabije ve třiceti letech pod vlivem alkoholu v autě, je to obrovská ekonomická ztráta. A jestli je někdo těžce zraněn při hospodské rvačce, platí totéž."

koluje na facebooku, původní zdroj zřejmě Hospodářské noviny

zpět v čase - víkend v S*

Zavzpomínat si na děje starší několika dní je někdy problém, někdy ale drobný odstup pomůže, aby se zapomnělo na malicherné spory.

Byl jsem na víkendu pořádaným naším sdružením a souvětí napsané výše jsem použít nemusel. Kdoví čím to je, protože na akce jezdí jedni a ti samí vedoucí, přičemž já sám zde na blogu o některých nepronášel zrovna lichotivé soudy (jeden příklad za všechny: Zpět v čase: Druhá akce v Růžené).  Proto nemohu přijmout postulát F*, že já a hlavně J*K* příliš dbáme na to, kdo je hlavní vedoucí dané akce, ten rozdíl tam nějaký je. Zřejmě v tom, že přístup hlavního vedoucího se přenáší na ty dole, jinak si to neumím vysvětlit.

A když mluvím o J*K*, pak se i on očekávaně probíral na výboru našeho sdružení, kvůli "závěrečné akci", jenž popisuji v Shrnutí uplynulého týdne (33.), (své pocity popisuji zde To je situace ... v němž hledám "duševního" nepřítele). Tím, že bylo všechno dané dopředu, přímo na výboru se to obešlo v podstatě jen konstatováním "výbor bere na vědomí ..."

Jenže jsem takový šťoura a to co jsem si slíbil v již zmiňovaném příspěvku Shrnutí uplynulého týdne (33.), tak jsem do toho šťournul - soukromé hovory s F*, E*H*, D*O* jsem provedl jednotlivě i ve dvojicích, které se později rozrostly o další dospělé 40+, ale také o T*. Mohu spokojeně konstatovat, že jsem alespoň malé části "rozšířil obzory a obohatil náhled na věc o další směr", jak naznačila E*H* (byť trochu jinými slovy). Stálo mě to čas mezi 18:00 až 01:30, ale jak říkám, snad už to _konečně_ bude mít nějaké výsledky :-)

Ale zpět k hlavní akci - tím, že jsem měl časový blok, kdy jsme ve dvou lidech hlídali účastníky, měli ostatní vedoucí čas, ba přímo povinnost, připravovat následující dění. Tím pádem když jsem vyhlásil "hotovo, končíme", tak už účastníci věděli, že během pěti minut se ozve volání na další činnost. A takhle by to mělo být stále!!!

O to víc si ji budu pamatovat i v budoucnosti :-)

Mezinárodní den míru

je to asi zvláštní, použít pro připomenutí dne míru parodiií písně a ještě z pořadu Česká soda, ale ... možná se to hodí, neboť válka v Jugoslávii byla jedna z válek v 90. letch 20. století, která byla poměrně blízko našeho státu....

Zaslepená mateřská láska

Zaslepená mateřská láska zničila víc lidí než ta nejnebezpečnější dětská nemoc.

O. Leixner

Ubuntu 12.04 - po upgradu netiskne tiskárna

Pokud v Ubuntu po upgradu nejde rozběhat tiskárna nebo se dokonce ani USB tiskárny nedetekují, může být problém v lesčems, ale pokud příkaz lsusb dokáže rozpoznat, kdy tiskárna na USBčku je zapojena a kdy není, pak je problém uvnitř Ubuntu.

Mě se stalo, že mi ovladač tiskárny začal hlásit chybu obsahující sousloví cups-insecure-filter následovanou konkrétní adresou kamsi do diskového oddílu disku

Jde to opravit následující sadou příkazů:


sudo chown root:root /usr/lib/cups/filter
sudo chmod 755 /usr/lib/cups/filter
sudo chown root:root /usr/lib/cups/backend
sudo chmod 755 /usr/lib/cups/backend

sudo /etc/init.d/cups restart

Po tomto by se mělo vše srovnat. Dle stránky launchpad.net se tato chyba projevovala již ve verzi Ubuntu z roku 2009 a z této stránky jsem čerpal inspiraci pro svůj návod k tiskárně Epson Stylus SX445W. 

Po této operaci mohu z Ubuntu na tuto tiskárnu tisknout jak po USB kabelu, tak i po síti, respektive po Wifi.

Zpět v čase - víkend v Ž*

Slíbil jsem, že popíšu víkend na začátku záři, ale jak se zdá, nedokážu si uvědomit nic zvláštního, co by za popsání stálo (kromě toho, že to byla dost dobrá akcička, která mi pomohla si duševně odpočinout a protože jsem soudcoval šachy, tak jsem si moc vzduchu neužil :-) ), snad jen to o kvalitě spánku na této akci mohu pár slovy popsat.

Je to sice spíše sportovní akce, ale protože se tam schází i většina kamarádů, bývá čas na pokec a samozřejmě i nějaké to pivko či něco jiného ve večerních hodinách.

Sám se považuji za skřivana než za sovu, jak se dělívají lidé v přístupu k začátku spánku a k jeho konci (což zrovna to, že píšu tento příspěvek dost pozdě poněkud vyvrací) a tak potřebuji jít spát poměrně brzy na rozdíl od ostatních - typicky ve 22:30 hod. už pokukuji, jestli mám připravenou postýlku a pyžámko, v případě akce v městě Ž* je to kombinace spacího úboru, karimatky a spacáku.

A tak zatímco ostatní šli večer na diskotéku či jídlo, já se pokoušel spát, protože jsem očekával, že návrat bude hlučnější, zvláště těch, kteří budou popíjet a to už musím mít něco naspáno, protože po probuzení budu těžce usínat. Netušil jsem však, že někdo z opilých místních ze Ž* se bude navážet do naší kamarádky a že dojde k fyzickému ataku. Samozřejmě s řevem na ulici, který mě vytrhl ze spánku, byť netrval víc jak půl minuty. Minuta řevu se však rovnala následné hodině beze spánku...

Ále co, svých sedm hodin jsem stihl naspat, tak to šlo přežít. :-)

PS: Aaaa, tak vlastně přeci jen něco - setkání jisté místopředsedkyně s jistým človíčkem (toto setkání jsem avizoval před pár týdny) skončilo potřesením rukou. Ale přivítat se slovy "tak co, mluvíš ještě se mnou?" pronesených na můj vkus útočněji, než by bylo potřeba? Ovšem opět mohu říci: "Ále co, hlavně že spolu dokáží mluvit a koexistovat vedle sebe" :-)

 I když jak říká dotyčná osůbka - s osobou F* nemám problém, ale s místopředsedkyní F* ano. Já, ač to nerad přiznávám, zřejmě budu mít brzy obdobný problém...

Shrnutí uplynulého týdne (37.)

První dny v týdnu si připadám, že se plácám v problémech, vše valím před sebou, ale nějaké řešení dlouhodobějších problémů nevidno, vše se flikuje za běhu a furt mám pocit, že klid na normální práci není.

Také bych nikdy nevěřil, jak může být zaneřáděný počítač, který jsem celý rok neservisoval. Stačí, aby se "zbláznila" nějaká aplikace a pak se plní disk a plní. Na 40GB disku bylo 20GB zaplácané bludama v adresáři TEMP s příponou EXE, šílená fragmentace k tomu a pak už to neutáhlo ani antivir. Mazání cca 6000 souborů by trvalo 3 hodiny, takže jsem musel počítač odpojit od internetu a vypnout antivir. Pak to bylo smazáno do necelé čtvrthodiny...

Tento PC jsem spravoval ve středu večer, takže jsem domů přišel pozdě. I když vlastně v tomto týdnu jsem přišel dost pozdě každý pracovní den. V úterý proto, že se opět hraje Dračí doupě, v pátek proto, že jsem byl za odměnu pohoštěn v restauraci. Jinak práce, práce, práce.

Sobotu dopoledne jsem si užíval setkání s kamarádkou, odpoledne pak rodinným povinnostem. Na můj odpočinek pak zbyla neděle.

Existuje však jedna věc, která mě pomalu ale jistě začíná trápit. V pátek byla na hodinu vyhozena z práce jedna z mých kolegyň. Říkám si, že typicky vylétávají kolegyně, se kterými se více kamarádím, než ty druhé a že bych si měl dávat bacha s kým kamarádím, abych na něj toto neštěstí nepřivolával. Docela mi  toho už hrabe, přestože mi mé reálné já říká, že mezitím vyletělo z práce i mnoho dalších kolegyň, dokonce i těch, které jsem neměl rád třeba pro jejich lenost či neschopnost. Přesto jsem byl v pátek dost na prášky...

Prohibice v česku (2.)

14. září jsem tu psal komentář s odkazy na další články a zmínil zde že se problém pančovaného či falešného alkoholu vleče už dobře osm let. Není to pravda, je to horší.

Novinářka Jana Lorencová - komentář ze 13.9.2012 "Sedmnáct mrtvých coby výstupní kontrola kvality alkoholu" připomíná, že už před čtrnácti lety točila reportáž v Českém Těšíně o tomto problému...

Další zprávičky a komentáře v blogové sféře

• Druhý den prohibice: Stát denně přichází o 25 milionů
• Centrum: Etikety Lahví, jenž byly zpadělány (možná máte doma pravou, ale risknete si to? *1)
• "V Rusku se pije víc alkoholu než v Česku, ale něco je jinak. Nelegální výrobci tam své zákazníky zemřít nenechají"
• Prohibice zafungovala dobře, platí i pro poslance, tvrdí Heger
• Česká slivovice přiotrávila osm lidí na slovenské svatbě

Co také říká nařízení ministerstva zdravotnictví:

1) Zákaz prodeje, podávání a nabízení tvrdého alkoholu jen zákazníkům. Netýká se obchodních vztahů mezi firmami.

2) Zákaz prodeje, podávání a nabízení lihovin s obsahem alkoholu 20 a více procent, tuzemáku a konzumního lihu.

3) Lihoviny není možné vystavovat v prostorách, do kterých chodí zákazníci. Výklady či regály je nutné vyklidit nebo zakrýt.

4) Lihoviny není možné nabízet v nápojových a jídelních lístcích. Nabídku je nutné odstranit, škrtnout či přelepit. Zákaz nabízení se týká i internetu.

5) Zákaz se týká i bezúplatného nabízení lihovin.

6) Pokud se v podniku rozlévají lihoviny s alkoholem nad 20 procent, které si přinesl sám host, je to porušení zákazu.

7) Zákaz se nevztahuje na lihoviny, které se pijí mimo podniky při domácích oslavách a slavnostech.

8) Zákaz se netýká vývozu a výroby lihovin či jejich dodávání od výrobce do velkoskladu.

9) Porušení zákazu je správní delikt, hrozí za něj pokuta až tři miliony korun.

 Češi si už z toho začínají dělat srandu - pár výňattků z Twitteru, tag #prohibice

• A není to celý kampaň nějakýho pivovaru?
• Vinařská lobby sou svině!
• Ještě by mohl někdo začít dávat jed do cigaret, aby se to čudivý svinstvo taky hned celostátně zakázalo. Toto bych ale prosil na furt.
• V severomoravském kraji zkrachovaly první dvě záchytky.
• Fakt nechápu, proč musíme odvykačku s Kalouskem absolvovat úplně všichni.
• Zaslechl jsem Kalouskův telefonát Hegerovi: "Nazdar ty debile. Ty asi nevíš, jak chutná okena."
• "Mimochodem, prohibice nevydrzi do prvniho zasedani Snemovny. Tam to bez tvrdyho nefunguje."

Já osobně mám podobný názor jako svaz obchodníků ze 14/9 - Prohibice je kontraproduktivní. Kdo alkohol chce, sežene ho jinde, tvrdí Svaz obchodu a posílí tím naopak černý prodej, zvlášť tam, kde je za hranice daleko.

Otázka je, čemu nadále věřit a co bude dál - podle titulků a časů zveřejnění následující články vyšly ve stejnou chvíli:

• Jak zmírnit prohibici? Hegerovo ministerstvo chce definovat bezpečný alkohol
• Heger: Zmírnění zákazu zatím neplánuji, aspoň klesne spotřeba alkoholu

====

*1) čistě preventivně jsem se koukl do svého baru, kde mám různé tekutiny pro hosty (a tu a tam něco pro sebe). Kupodivu jsem tam našel právě jednu lahev zpola vypitou, která má etiketu z těch mnoha, co měly být falsifikovány. Protože se doteď nikomu nic nestalo .. :-)

Pro ženu cokoliv?

„Pro ženu, kterou jednou miloval, udělá snad muž všechno na světě - až nato, aby ji miloval znovu.“ 

Oscar Wilde

Žalobníčci

U jsem tu psal "O komunikaci", o "Skutečných kamarádech, což je vymírající druh", také o tom jakou mám "Aktuální zlost"

Pche!

Život je pěkná sviňa a vždy musí ukázat, že může být hůř. A dokáže to...

Od jisté doby zde na svém blogu píšu o lidech tak, že je nejmenuji, ale používám hvězdičkové zkratky, takže já vím, kdo je kamarádka E*, kdo kamarádka F*, ale nikdo cizí nemůže identifikovat to, že se jedná o "Pepičku Novákovou"***. Dokonce jsem přejel i příspěvky zpětně.

Ten kdo o daných příhodách ví o něco více si to sice může dovodit, ale těžko se dá určit, že je popisován konkrétní člověk - vždyť se to mohlo stát i s jinými lidmi... Má to jednu nevýhodu a to tu, že můj blog nezískává čtenáře, kteří si chtějí číst bulvár (ti, co bulvár nečtou si čtou namísto blogů hodnotnější knihy)

Bohužel existují ŽALOBNÍČCI. To jsou v našem konkrétním případě lidé, kteří dokáží otočit jakýkoliv Váš proslov či status na Facebooku ve svůj prospěch, třeba jen tím, že jej přetlumočí lidem, kteří stojí nad vámi. Ať už funkcí, či mocí. Tak odešel/byl odejit můj kamarád z jistého občanského sdružení (které bohužel jmenoval) a tak čerstvě vyletěla jedna z kolegyň z K*Ř*, která nejmenovala, pouze na FB napsala obecný status, který údajně ani nebyl plně veřejný. Ten však stačilo pouze zveličit a označit za veřejný...

Nejenom od té doby mám Facebook prázdnější, protože existují věci, které by se daly proti mě otočit. Stačilo by tu a tam pozměnit slovo, protože proč by si šéf, který obdrží nějaké to podání ověřoval, jestli to podání není poněkud upravené, že? Zvlášť, když by ten status nemohl vidět, protože mám svůj profil  pro lidi z práce prakticky nepřístupný.

Proto také nikdy nepřepnu tento blog tak, aby se na něm zobrazovalo mé skutečné jméno a nebudu ho propojovat s Facebookem či Google Plus, kde skutečné jméno mám. Snad bych i tento blog smazal, kdyby to bylo nutno, protože jsem ve věku, kdy se práce shání hůře a navíc žiji v regionu, který je poněkud horší na zaměstnávání. Zvlášť, když mě rodinné povinnosti zde drží...

Ale zpátky k žalobníčkům - Žalobníčků se teď v poslední době v mém okolí vyrojilo takové množství, až je mi to nemilé. K těm, o kterých jsem hovořil spíš než o žalobníčcích jako o užvaněncích, přibyli skuteční žalobníčci. Každý z nás si potřebuje občas ulevit a jedna z našich kolegyň si po jednom zákazníkovi, samozřejmě až když byl z doslechu a nikdo z dalších zákazníků nebyl nablízku, opravdu jen oddychla, že je to trouba. Pouze si takto ulevila a pak se dál věnovala práci. Žalobníček nelenil a informoval vedení o tom, jak si dotyčná nevidí do úst a sprostými slovy veřejně pomlouvá zákazníky, nepracuje a označuje je .......... Tento konkrétní žalobníček měl smlouvu na dobu určitou a útočil na kolegyni se smlouvou na dobu neurčitou, zřejmě chtěl získat její místo. No, už u nás nepracuje, protože bylo dost svědků na to, jak to bylo doopravdy, odešla sama...

====
*** Pepička Nováková je u nás v práci akronym pro jakéhokoliv zákazníka, kterého máme v počítači a se kterým je v počítači momentálně nutno pracovat.

Ubuntu 12.04 - spouštěcí prostředí

Spíše jen pro sebe si napíšu kratičký návod na to, jak vypnout prostředí UNITY. To se sice již objevilo dřívě, ale tím, že já používám takzvané LTS verze Ubuntu, dostal jsem se k němu až nyní.

• Jak si přizpůsobit Unity, aby se s ním dalo pracovat
• Wiki Ubuntu - Unity

Z těchto článků jsem čerpal a snažil se nějak si prostředí Unity nastavit. Zjistil jsem ale, že mnohem příjemnější je Unity zcela vypnout a nastavit si původní prostředí. Dá se to zařídit tak, že při přihlašování se do Ubuntu si před napsáním přihlašovacího hesla, (ale už po zvolení uživatele) zvolím prostředí, které chci po přihlášení mít. Systém si jej zapamatuje. Nabízí se:

• Gnome panel/Ubuntu classic = původní prostředí. Stačí doinstalovat balíček gnome-panel
• Gnome Shell = jiné řešení se vzhledem Unity. Stačí doinstalovat balíček gnome-shell
• Unity. Pokud bych se jí chtěl zbavit, pak by dle Wiki Ubuntu mělo stačit odstranit knihovny unity, unity-common, unity-lens-applications, unity-lens-files. Ale tím, že se mi Unity nebude spouštět, bude mi jedno, že ji tam budu mít. Třeba se jednoho dne rozhodnu a ještě jednou jí dám šanci...

Prohibice v Česku? Už ano ...

Už asi čtrnáct dnů se objevují zprávy o tom, kterak na Ostravsku a (kupodivu i) na Příbramsku se jednotky kusů lidí otrávily nějakým špatným alkoholem, pravděpodobně značným přebytkem metanolu, dokonce se objevila teorie, že někdo zfalšoval etikety a místo ethanolu použil k výrobě rovnou metanol.

V tuto chvíli vypadaly navrhovaná opatření vlády dost divně
- vyjímečný stav
- zákaz prodeje veškerého alkoholu
- ohromné kontroly a policejní akce na nelegální výrobny.

U posledního bodu se zastavím - problém se nelegálními výrobnami je už dobře 8 let, ale nezaznamenal jsem, že by se proti nim, až doteď, nějak účinně bojovalo. Dokonce se odvážím říci, že podle ohlasu v médiích prakticky vůbec...

Pak někoho napadlo prozkoumat i nějaká úmrtí do zpětna a najednou číslo vyskočilo nad deset lidí a to už vypadalo vážně a protože pár lidí tvrdilo, že si dávali čepovaný alkohol u stánků, zakázal se prodej alkoholu ve stáncích s koncentrací alkoholu nad 30% a že tento alkohol pili Ostravští dělníci při cestě do/z práce. To bylo 12. září 2012

V tu chvíli jsem viděl reakci na facebooku na stránkách jedné z firem, zabývajícím se pálením pro občany (typicky pálení z ovoce), která se rozčilovala nad "megalomanským" rozhazováním peněz kvůli pár lidem pijících u stánků a že kvalitní alkohol kvůli různým daním a poplatkům musí stád nad 100Kč, že vše ostatní levnější je značně podezřelé. (Reakci dodám v pondělí večer, mám ji na notebooku co je teď v opravě, na FB ji už nemůžu najít). Hlavně problém, že tyto palírny pracují s ovoce, kde se metanol prakticky nevyskytuje, někteří lidi nevědí či netuší, přitom mnohé palírny nabízí uživatelům možnost být při pálení vlastního voce.

Bohužel, už v té době se objevovaly zprávy , že takto špatný alkohol se už prodává v kamenných obchodech se sfalšovanou etiketou a skore se před pár dny zastvalilo na 18 mrtvých a 28 dalších hospitalizovaných.

Náhoda tomu chtěla, že se metanolem otrávil chlap v Praze a bum ho - zákaz prodeje všude a nad 20% od 19-té hodiny. Byl jsem v té době na večeři v našem městě a tam se to tak rychle neprojevilo, narozdíl od podniků, kde jim hrály zprávy ČT a alkohol sbalili už v 19:05

• TOP 09 - Heger vyhlásil celoplošnou prohibici. Platnost okamžitá
• Novinky - Vláda vyhlásila prohibici, tvrdý alkohol se už nesmí prodávat nikde
• IDNES - Vláda vyhlásila prohibici. Zákaz prodeje alkoholu může trvat týdny
• IDNES - DOKUMENT: Zakazuje se ... Jak Heger vyhlásil prohibici
• IDNES - Zavřeme lednice. Jako ve špatném století. Hospodští se bojí prohibice

Na mém Facebooku jsem kupodivu zaznamenal jen mírné reakce.

• No nevím. Prohibice nutně znamená silné oživení černého trhu. To se mně osobně moc nelíbí.
• Facebook - National geografic - fotoalbum Prohibice
• "Česká vláda se opravdu rozhodla čelit distribuci nebezpečného nelegálního alkoholu tím, že zavede prohibici – nejslavnější způsob, jak povzbudit distribuci nelegálního alkoholu." (MovieZone)
• Dokud byli otrávení na Moravě, tak nic. Ale první případ v Praze a najednou prohibice.

Vyplatí se sledovat IDNES - seiál Otrava Methyalkoholem

Update 15.9.2012

• obrazem - tyto výrobky jsou postižené padělatelstvím
• Obchodníci z Karlových Varů se zbavili lahví s etiketou Likérky Drak
• IDNES: Řetězce odstranily z regálů i povolené likéry. Pro jistotu, říkají
• Metanolová kauza a prohibice v domovině piva? diví se světové agentury
• Prohibice zmátla majitele pálenic. Někde alkohol vydávají, jinde ne
• Heger: O zákazu rozhodl metanol z kamenných obchodů i otrava v Praze
• Historické okénko - Češi pamatují zákaz alkoholu z komunismu, prohibice ve světě ale zklamala
• Novinky - Část výrobců alkoholu protestuje proti prohibici, část se drží zpátky
• Novinky - Prohibice zavládla i na internetu

Hláška z internetu o prodejně jednoho nadnárodního řetězce:

"Nařízení mi přijde nesmyslné. Chápu, že plošný zákaz prodeje má ukázat, že vláda bere situaci vážně, ale podle mě to je zbytečné. Nebezpečný alkohol by měly úřady najít při kontorolách a ne zakazovat prodávat všem. Tady určitě žádný metanol neprodávali."

Shrnutí uplynulého týdne (36.)

V tomto týdnu jsem si začal takříkajíc vyjídat všechny možné problémy. Hned pondělní pomalý rozjezd pracovní aktivity mě stál zbytečně hoďku skluzu - měřeno na konci dne. Rozhodl jsem se tedy, že budu muset omezit nocování u počítače, abych byl ráno čilejší...

Úterý jsem měl z tohoto pohledu zorganizované lépe, ale to mi pro změnu rozbilo sezení č.2 k problému, co jsem avizoval minule. Tím, že přijel můj šéf a oddirigoval si to z naší strany jsem se nemusel trápit a mohl jen věcně podat informace.

Ve středu, čtvrtek a pátek jsem si hrál na zpracovatele lejster, abych v pátek odpoledne mohl odjet na další zajímavý víkend. O tom však v jiném příspěvku někdy později.

Bojovnost "bojových" lidí

Před dvěma měsíci jsem v blogu Val četl moudro, které mohlo zaznít včera při výročí 11/9 či při výročí jiné barbarské akce - dnes jsem si ho připomněl.

Viděl jsem, v čem spočívá takzvaná bojovnost některých "bojových" lidí. Vymyslí si svůj "boj", vydupou si ze země důvody, dají mu jméno a bojují bez rizika a bezvýsledně. Bojují - jenom aby nemuseli myslet a pracovat.

Ivo Andrič

Premiér ČR Nečas ... je ošklivý králiček!

Smutno ba až blivno mi bylo dnes večer při čtení novin, kde jsem narazil na článek, kde je popisováno, že premiér ČR dojel na strojírenský veletrh a zde řekl cosi, co vyznělo jako že: "českému exportu do číny škodí dalajlámismus a exportu do ruska podpora Pussy Riot"

Diplomatické vztahy s Čínou před třemi lety fatálně naboural dnešní prezidentský kandidát Jan Fischer, který si ještě jako premiér pozval do Kramářovy vily dalajlamu.

zdroj: Reflex - Nečas má pravdu, ať Číňani rovnou sestaví českou vládu

Je mi jasné, že toto asi číňany naštvalo, takže od té doby není zaznamenána žádná návštěva vrcholných představitelů z Číny u nás a naopak, je jasné, že to mohlo poškodit náš export ven, ale ZAHODIT LIDSKÁ PRÁVA za hlavu, aby se někomu vnutil do... a on si od nás něco odkoupil...

Jak se doopravdy projevila podpora dalajlamy a jeho přijetí ve vládní vile se můžete podívat třeba v souhrnném článku na jednom z blogu serveru IHNED - Jak se dalajlámismus a falešné adorování Pussy Riot podepisuje na českém exportu. A schválně - je tam nějaký schod ?!?

Lidé na facebooku ale i jinde to vidí poměrně stejně - byl to úlet.

Premiér Petr Nečas se včera odhlásil ze seznamu volitelných politiků. Jeho ostrý útok na české iniciativy za dodržování lidských práv v Rusku a Číně byl veden ve jménu kšeftu.

zdroj: Reflex - postřeh J.X.D -  Prodejme Nečase Číňanům na orgány!

Úlet o to větší, když ten samý Petr Nečas se podepíše pod prohlášení vlády ČR, které v roce 2008 kritizuje Čínu za to, co tehdy prováděla v Tibetu...  jak upozorňuje Reflex - Nečas je názorová korouhvička podle momentální poptávky

Server IHNED přináší následující názory čtenářů

Další texty

• Reflex - otevřený dopis: Co mám dělat, když mi s předsedou vlády dochází trpělivost
• Reflex - glosa B. Doležala: Nečasův projev proti pussyriotismu a dalajlamismu připomíná řečnické výkony politiků z dob komunismu
• Reflex - Petr Nečas by měl dát čínskou lekci ODS. Nebo po čínsku zmizet
• Týden - Nečas pobouřil Schwarzenberga: Přebíráme čínskou propagandu!
• Idnes - Nečas: Dalajlamismus či podpora Pussy Riot škodí českému exportu
• Ihned - Českému exportu podle Nečase škodí falešné adorování Pussy Riot i módní dalajlámismus
  
• Ihned - Nečas hází kvůli exportu lidská práva přes palubu, opřel se do premiéra Schwarzenberg
• Novinky - Nečasův výrok o dalajlámovi může zpochybnit naši důvěryhodnost, tvrdí TOP 09
• Novinky - Českému exportu škodí podpora Pussy Riot i dalajlámy, tvrdí Nečas
• Blesk - Další úlet premiéra Nečase: Podpora Pussy Riot a dalajlámy prý škodí Česku!
• ČT 24 - Nečas: Podpora dalajlamismu škodí českému exportu
• Česká pozice - Nehledejme v Nečasově dalajlamismu prezidenta Klause či ODS

Může to však být ještě horší?

Premiér Petr Nečas (ODS) varoval, že českému exportu škodí podpora punkové skupiny Pussy Riot a dalajlamismus. Tím rozčílil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09). Za sporem je možná schůzka velvyslance ve Velké Británii Michaela Žantovského s dalajlámou, ke které došlo v červnu před konáním olympijských her.

Upozorňuje na to server Českápozice.cz. a také Parlamentní listy

A co vlastně řekl Petr Nečas o dalajlamovi a Pussy Riot?

"... Musíme také ale, dámy a pánové, zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu.

Já bych si tady dovolil zmínit dvě. Umělé a falešné adorování takových záležitostí jako je ruská skupina Pussy Riot. Něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou, povzbuzovanou především novináři a má to potom dopad na praktivký dopad v konkrétních exportních teritoriích.

Řekl bych i druhý konkrétné případ a to je moderní politická móda dalajlámismu, to znamená vzývání dalajlámy. To v žádném případě není úvaha o tom, že máme vyměnit naší proexportní politiku za politiku podpory lidských práv. Podpora lidských práv nadále musí zůstat klíčovou komponentou naší zahraniční politiky.

Ale není žádný důvod podívat se tváří v tvář skutečnosti, která je a sice opět, že vzývání tohoto politického směru není podporou svobody a demokracie, při všech jaksi sympatiích ke kulturní autonomii Tibeťanů, ale je to vzývání režimu vlády, který by pravděpodobně neměl demokratický charakter, který by měl polofeudální teokratický charakter se silnými autoritativními prvky.

A pokud se naprosto nevhodně toto podporýuuje, tak samozřejmě může být potom teoretivckyx zpochybněna česká politika, která razí politiku jedné číny a tu my razíme.
A jsem přesvědčen, že těmito umělými problémy si nemáme házet klacky pod nohy, protože je to mimo jiné i ve prospěch naší ekonomiky. Ale není to žádný kšeft, žádný deal na základě, které obětujeme svou politiku podpory lidských práv, protože v těchto případech o žádná lidská práva nejde, jde pouze o módní teorie, na které nemáme hloupě naskakovat..."

Výročí 11/9

Dvě krátké vzpomínky na oběti 11/9 z New Yorku, které společnost StoryCorps nechala zanimovat a server Videačesky přeložil do češtiny - http://www.videacesky.cz/kratke-filmy-online-zdarma/storycorps-dva-pribehy-k-11-zari-2001

(netřeba nic dalšího dodávat)

Chuck Norrisovský vtip

Jednou se Chuck Norris a Superman vsadili, kdo je silnější.
Ten kdo prohrál, musí do smrti nosit slipy na gatích.

Shrnutí uplynulého týdne (35.)

Vadí mi, jak lidi předstírají jak je všechno úžasný a báječný, ale přitom to stojí za hovno - tohle je citace od kamaráda no a já to celkem podepisuju.

Tak bych mohl shrnou situaci v tomto týdnu, kdy se dozvídám, co se na nás chystá, nejenom v oblasti software, kdy i stávající SW si dělá co chce (tentokrát "jen" zapomenul strhnout maximálně 2000 Kč z výplat tak jak bylo nastaveno, ale strhnul dluhy snad i za příští rok, a dle výrobce se zachoval správně). Stihl jsem další školení na další (a z mého pohledu zbytečný) software, který bude nahrazovat nějaký náš starší. Tiše doufám, že nás vyjde levněji...

Po pracovní době jsem seděl v serverovně a mě bolela místa uvnitř těla, která nemají důvod bolet, asi tak jako je popisováno v článku "Když emoce zabloudí, bolí" na serveru Psychologie.cz. 

Ano, to je další věc, ztrácím trpělivost s "mojí" psycholožkou, která mi přijde, že na mě musí vyzkoušet všechny možné testy i ty co s mým problémem nesouvisí, a není s to si najít i pět minut, abych jí předestřel problém a ona mě krátce poradila - stačilo by jen odkaz na článek, který bych si sám přečetl. Já navíc padám, jako bych byl unavený a vím, že to je psychické, protože už druhý týden spím pravidelně 8 hodin, takže různá nedospání z tábora už musí být pryč, kafe ani zelený čaj nepomáhají, spíše naopak...

Ale k věci a k pozitivnu - v úterý mě pochválila bývalá kolegyně z práce - kutal jsem na jejím PC a učil jej pracovat s kopírko-faxo-scannerem a následně pak učil kolegyni s touto kombinací pracovat. "Ty jsi byl vždy mistr zkratek, ze 200 stránkového manuálu si dokázal vytahat to nejdůležitější" pochválila mě. Stejné "kouzlo" jsem předvedl i nyní, když jsem nastavil správné defaulty, pořádně je uložil do paměti a kolegyně mačká jen 3 čudlíky, aby "to" naskenovala tak, jak potřebuje do práce.

‎"Rozum je s prominutím svině, která se dá zapřáhnout před všechno."Radkin Honzák

Citát se přímo dá zařadit k popsání středečního odvolání policejního prezidenta. "Já jej musel odvolat, když generální inspekce našla problém, já nechtěl" jakoby nám mezi slovy sděloval ministr vnitra. Heh, když  někdo podá deset podnětů na generální inspekci a čeká, který z podnětů se ujme, ujal se ten o pomluvě a pak mám díky tomu důvod k odvolání...

Osobně jsem ve středu prakticky jen přeinstalovával náhradní počítače, abych je měl připravené, nějak mi zatuhávají některé naostro používané kousky, tak je budu muset taky reinstalovat. A pořádně. (problém náhradních PC je, že to jsou stroje vysloužilé, o generaci pomalejší než současné stroje)

A ve čtvrtek běžela kontrolní porada k již běžící rekonstrukci pobočky AbB*, na nějž se dá citát taky použít. Někdy v květnu červnu jsem měl být zván k návrhu projektu a slibovalo mi to X lidí nezávisle na sobě. Samozřejmě si to v červnu upekli podle sebe a na mé tehdejší upozornění, co v projektu logicky nebude a co tam podle vzoru pobočky B* __MUSÍ__ být nedbali. A copak se ve čtvrtek zjistilo? Vono je to potřeba! Projekt už teď je napnutý kvůli dodatečným pracem, takže když jsem vybalil, že je potřeba pouhých Z kKč, pokud si to budeme na závěr dodělávat sami, tak tam pár lidí omdlelo. Ale to, že cenu dokážeme snížit tím, že to budeme dělat současně při tomto projektu, to nenapadlo nikoho. Samozřejmě, ten blbej sem já a můj kolega, který kupodivu přizván byl v květnu i nyní, ale má zkušenosti s tímto typem poboček mnohem menší. Já na čtvrteční poradě byl přesně pět minut od doby dodatečného "pozvání" až po dobu, kdy jsem rozpálený vypadl.

Víkendové dny si nechám na nějaký zápisek mimo shrnující sérii...

I silní lidé pláčou

Někteří lidé nebrečí proto, že jsou slabí, ale proto, že byli silní moc dlouho.

gramatický problém

Ptá se jedna blondýnka druhé: „Prosím tě, píše se správně Irák nebo Irán?”

Shrnutí uplynulého týdne (34.)

Probuzení v pondělí ráno bylo drsné, pobočka F* hlásila, že nemá konektivitu do centra. Rychlá diagnostika to potvrdila, nahlásil jsem to do centra a vyčkával. Když zavolala pobočka P* se stejným problémem, bral jsem to jako kolorit a pochopil, že má potíže centrum a nikoliv pobočky P* a F* , tudíž bych nemusel dělat nic dalšího, jen čekat. Jen mi nešlo na rozum, že  pobočky F* mi volali z nějakého soukromého telefonu. Rozjel jsem se proto na pobočku F* to vizuelně zkontrolovat.

A udělal jsem dobře, neboť pobočce P* při vší té mizerii po té lince fungovaly alespoň telefony, ale na F* ani ťuk. Modem od O2 na oné pevné lince blikal "rozbitě". Protože s tím nesmím nic jiného dělat než restartovat a případně nahlásit výše, což jsem i udělal. Samozřejmě jsem musel prorazit ohradu nepochopení, protože bylo nutné vysvětlit, že výpadek na vyšší komunikační vrstvě, což se dělo v centru, nemůže rozhodit modem komunikující na nižší vrstvě, ale povedlo se, úderem 8:30 bylo vše nahlášeno na správné firmy.

Bohužel, centralizace nepostihuje nejen nás, ale i O2, takže technik z Prahy dorazil ve 14 hodin, načež se ve 14:15 rozjela komunikace všude, jen ne na F*. Očekávatelně. Poruchu začal hledat od nás, očekávajíc údajně, že nám nejde jen napájení.... Pochopitelně chyba byla na ústředně O2, (údajně) spálený port. Děvčatům na F* tím pádem zbyla jen 1 hodina z deseti, kdy mohly pracovat. Jakžtakž, protože ještě vše nefungovalo dokonale.

Úterý a ... repríza problému, opět nejelo centrum. Podle všeho to samé - klimatizace nefunguje a je jedno, jestli zdechla ta samá, nebo pro změnu ta "na serverovém zrcadle"...

Když to sečtu, v pondělí a v úterý v součtu 15 hodin bez možnosti pracovat a to v celé republice, i to je daň centralizace.

Středa - na každého jednou dojde. V 8:00 jsem zaslechl v mé serverovně zaškrundat klimatizaci, pak zacrčela voda, kterou klimatizace v předchozích 30 minutách stáhla ze vzduchu a pak už mi navhly ponožky. Hned bylo celý den co dělat, kvůli jedné pitomé díře v hadici, která čerstvě musela vzniknout někdy v noci. Každopádně jsem nevěřil, kolik vlhkosti se v serverovně za poslední dva dny (a dvě hoďky, co jsem sušil koberce a větral průvanem) dokázalo nasbírat, protože když už zase klimatizace běžela, tak za 3 hodiny byl plný desetilitrový kýbl, pak jsem vodu opět přesměroval do odtoku.

Čtvrtek - za posledních 14 dnů se mi sešlo už pět počítačů, jejichž stav Windows byl alarmující, takže jsem dělal rychlé reinstalace, hezky ručně, abych měl pod kontrolou to, co na disku vznikne, děvčata mezitím mají na stolech postarší počítače, co již byly vyřazeny, ale roli náhradního počítače "na chvilku" plní dobře.

Pátek - To, co se řešilo v předchozím shrnutí s kolegou ajťákem se teď řešilo na našem krajském ředitelství - kdosi si pustil hubu na špacír - no tedy hubu, na facebooku spíš prsty - a napsal o jednom našem zákazníkovi, že je to [cenzored] a byl kýmsi prásknut - výpověď je jistá, poškození jména společnosti. A jako by to nebylo málo, podobnou bonzačku máme i na pobočce P*....

Každý z nás si potřebuje trošku občas ulevit a pokud to udělá v uzavřeném kruhu svých kolegů, tak to je snad, probůh, ještě přijatelné, když to neslyší někdo nepatřičný. Přesto se už jeden případ od nás řešil až na ředitelství. Pro naši kolegyni (tu ulevující si) to dopadlo dobře...

Zbytek pátku, sobotu a neděli jsem si užíval se všemi svými sestrami :-)

Když klid straní se dlouho bdění

Když klid straní se dlouho bdění
rád o samotě zůstávám až do setmění,
v mém hodinářství soukromém. 

Vizitu provádím svých Damoklových mečů
a vím, že před nimi nikdy nikam neuteču!
A jenom budu cítit dech apokalyptických her
co sápají se přes ozvěnu našich srdcí na éter.

Aktuálně: Hackeři ukradli od FBI miliony údajů o uživatelích Applu

Kam až může vést čtyři měsíce neopravovaná zranitelnost Javy (resp. teď už konečně opravená) ukazuje dnešní článek na technetu - Hackeři ukradli od FBI miliony údajů o uživatelích Applu.

Na závěr článku je odkaz na stránku, kde si lze ověřit jestli je vaše zařízení Apple mezi těmi, které v této databázi jsou. Na této anglické stránce se zadá UUID přístroje. To, jak toto UUID zjistit je pro změnu obrázkově ukázáno na jiné stránce.

Schválně jsem tam zkusil nabušit prvních pět znaků UUID, jak mi stránka nabízí a mé služební zařízení se do databáze FBI nedostalo :-)

První moudro, se kterým mírně nesouhlasím

„Nikdo jiný mi nedá lásku, přátelství, vroucnost i něhu, kterou nemám sám v sobě.“ 

Johann Wolfgang von Goethe

Změna MHD v Praze

Jak se také dá dělat MHD se dnes ukázalo v Praze. Převlékání autobusů na konečné je poměrně ještě očekávatelné, tyhle kouzla dělají autobusy v našem městě na linkách jezdící jen občas prakticky pořád, ale když zrušíte linku, která měla s těmito dvěma linkami částečný souběh a právě tuto konečnou z videa bez problémů projížděla... To, že pak ušetřenými autobusy posílíte ty dvě zbývající linky je slabá útěcha. Zvlášť když je tam nedáte všechny.



Nu což, do svých oblíbených okrajových destinací v Praze si budu muset najít nová spojení ...

Ranní údiv

Chování dětí a rodičů

Některé děti se chovají tak, jako kdyby neměly rodiče.
To proto, že někteří rodiče se chovají tak, jako by neměli děti.
(Leonid Nikolajevič Andrejev)

.... aneb jak to taky může dopadnout na seznamovací třídní schůzce učitele s rodiči v nové škole

Co dal rok 2011 (3.)

Opět se vracím do doby, kdy jsem psal články pro jeden web, respektive pro jednu kamarádku :-) Následující článek patří k jedněm z těch, co jsem napsal. Zde na blogu to ale nikdy nebude jako kompletní sbírka mých textů - jednak mi některé články na onom webu nevyšly, jiné sice vyšly, ale jsou takové ... ne zcela dobré (z mého pohledu). Jiné, jako například tento si zasluhují býti okomentovány a doplněny ...

Opět je článek ve stavu těsně před korekturou a tentokrát je i přenášen z Google Docs, kam byl nalitý soubor z Wordu 2010, a pak dodáván sem, takže formát byl úplně v háji. Překopal jsem to proto na obyčejný text...

Studium na vysoké škole... při práci

Nevím jak to vidíte vy u sebe nebo svých přátel, ale myslím si, že každý z nás - nejpozději v den odchodu do důchodu - dospěje k otázce: “Nemám se pokusit zvýšit si své vzdělání?”

Důvody pro tuto otázku mohou být různé - člověk si chce zvýšit šanci na získání zaměstnání, případně na udržení stávajícího, chce pracovat efektivněji, chce se stát vedoucím pracoviště, anebo, což je také časté, chce si dokázat, že na to má.

V následující části textu se pokusím přiblížit všechna úskalí, kterými si projde ten, co dokončil předcházející studia před lety, nebo dokonce desítkami let a nyní se chce vrátit do víru studií. Sám jsem se těmito úskalími musel probrodit...

1) Forma studia - prezenční, dálkové nebo kombinované?

Pokud jste právě teď skončili střední školu, studujte hned dál prezenční formou (denní studium) je-li to možné. Vyhnete se hned dvěma problémům - nebudete se muset znovu učit učit a zapamatujete si více poznatků, nehledě na další problémy.

My ostatní se můžeme rozhodnout mezi dálkovým studiem, kdy do školy si přijedeme jeden den poslechnout, co se máme naučit a druhý den na zkoušky, nebo,což je možná lepší, několikrát si během čtrnácti dnů půjdeme do školy vyslechnout několik přednášek (obvykle jeden předmět je stěsnán do jednoho několikahodinového bloku ve dni).

Ovšem pozor, ne vždy jsou v rámci kombinovaného studia vyučovány všechny předměty, některé se dělají samostudiem, ale o tom až u bodu 3) a 4)

2) Studovat na veřejné (státní) škole nebo na soukromé?

Zde dávám odpověď jednoznačnou, je lepší zvolit školu státní, neboť zde nemusím platit školné a další poplatky, zvlášť když jsem na VŠ ještě nikdy nestudoval. Pokud jsem na nějaké VŠ již byl a nedostudoval, tak mi nějaké poplatky hrozí i na veřejné škole, ale stále je to obvykle méně než na soukromé škole

3) Studovat přímo na konkrétní VŠ, nebo na jejím odloučeném pracovišti?

U téhle otázky neexistuje jednoznačná odpověď, ale obvykle na odloučeném pracovišti nebývají otevřeny všechny předměty a obory, pokud chci snížit vzdálenost dojezdu z domova do školy, vyberu si spíše odloučené pracoviště, to obvykle bývá blíž. Má to ale drobný problém, pokud chci něco konzultovat s učiteli, neboť na odloučené pracoviště dojíždí obvykle jen na výuku, U mého dosavadního studia jsem si vystačil s emaily...

4) Výuka cizích jazyků

Snad na každé VŠ je snad ke každému oboru vložena alespoň dvousemestrová výuka jednoho cizího jazyka a obvykle se jí nedá vyhnout. Tato výuka navíc bývá organizována tak, že na odloučených pracovištích či pro studenty kombinovaných pracovišť není vyučována, ale je doporučena konkrétní učebnice, podle které daný profesor pak i zkouší. Chcete-li studovat na odlučených pracovištích, ověřte si, zdali na něm podporují výuku vašeho cizího jazyka, například francouština u Vysoké školy báňské je nabízena pro Ostravské studenty, ale na odloučených pracovištích není.

A když už jsem přidal jednu konkrétní věc, přidám i další - obvykle studijní oddělení čerstvě přijaté studenty kombinovaného studia upozorňuje, ať si raději vyberou jazyk, který dělali na střední škole, je to lepší, než začínat novým jazykem a hned se ho naučit na úroveň požadovanou na VŠ

5) Výběr oboru

Když už jsme došli až sem, můžeme začít vybírat konkrétní školu, konkrétní pracoviště a konkrétní obor, který chceme studovat.... Ti z nás, kteří v něčem pracují a chtějí si zvýšit kvalifikaci (a ne pouze získat titul) mají výběr poměrně jasný, ostatní nechť si pro tuto chvilku něco vyberou a pokračují ve čtení níže

6) Vybrali jsme si …

V tuhle chvilku asi máme vybráno podle názvu oboru a nějakého souhrnného popisku k tomutio předmětu, ale už se zapomíná, že třeba na počítačovém oboru se učí taky fyzika nebo chemie, což zrovna nemusí být náš oblíbený předmět, který se pak může rozvinout dále, třeba na geologii nebo šutrologii, kterou počítačový technik na lomech může potřebovat, ale na úřadu je mu poněkud nanic.

Další problém můžou být dny, kdy se daný obor v daném místě vyučuje, lidé pracující na úřadech asi nebudou moci místo své práce o úřední dny chodit do školy. Na svém příkladu mohu uvést, že jsem ve škole obvykle ve čtvrtek, pátek a sobotu, 1x za čtrnáct dnů.

Máte-li už děti, je třeba mít velmi chápavého partnera či partnerku, neboť v semestru se studuje přibližně šest předmětů, obvykle je u každého z nich semestrální práce a co tak pozoruji u sebe, stěží zvládnu udělat jednu semestrální práci za pátek, sobotu a neděli, aby nějak ta práce vypadala a učitel mi ji nemusel dávat k přepracování.

Největší zkoušce je náš partner či partnerka vystaven posledních 30 dnů před začátkem zkouškového období, kdy musí zvládat chod domácnosti sám a my se snažíme dohnat všechny domácí úkoly a naučit se na zkoušku ...

Stále jsem vás nepřesvědčil, že máte studovat VŠ co nejdříve ? :-)