Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 30. listopadu 2010

TV v dobách socialismu - naposledy

Nalezl jsem následující souhrn, který si připravil jeden z uživatelů serveru YOUTUBE - prozkoumejte si ho, jestli chcete - http://www.youtube.com/view_play_list?p=DD4184C94C96D539

Aktuálně: Sněhová kalamita (2.) - 24 hodin po ....

Asi tak 100-200 metrů od radnice v Litvínově, nějakých 24 hodin po skončení pondělního dlouhého sněžení.

Zde projel pravděpodobně ještě za sněžení pluh, ale už nějak moc nesypal, zůstal tu led. A zůstane tu, dokud ho nerozpustí slunce, tedy pokud se o tento chodník bude jeho majitel starat tak jako loni :-(

pondělí 29. listopadu 2010

True or False?

Zdroj: www.ctyrlisky.cz

Aktuálně: Sněhová kalamita

Pondělí ráno, Most ulice Pod Širokým vrchem
Při ranním pohledu v šest hodin z okna pokoje mi bylo jasné, že bude problém s přepravou MHD autobusy, tak jako prakticky vždy. To, že pod mými okny jezdí jen jedna autobusová linka má tu výhodu, že když vidím jet autobus směrem na konečnou, mám 95% jistotu, že ten samý bus pojede do 20 minut zpět, (tedy pokud se dokáže otočit dole na kruháku a vydrápat se vzhůru do poměrně prudkého byť krátkého kopce). Jenže já ho jet dolů neviděl.

A tak jsem se vydal na kilometrovou pouť do města (cestou jsem vyfotil tuto fotografii) abych se dostal k jiným dvěma autobusovým linkám, případně přidal ještě cca 500 metrů k zastávce třetí linky.

Nakonec jsem jel tou původní linkou, přijela jako první, a na dvou kilometrech trasy nachytal řidič MHD 2 minuty zpoždění...

Sněhové kalamity hodnotím stupni 1-5 podle stavu upravenosti silnice k nemocnici z jedné strany (té naší) a následně podle kvality sjezdu od nemocnice z mostu, který navíc vede z kopce a polovině kopce je zatáčka doleva.

  1. Všechny linky jezdí, ale není to divoká jízda
  2. Všechno jezdí, ale busy se zpožďují, sjezd u nemocnice na mostě se jezdí krokem
  3. Objevují se výpadky jednotlivých spojů, řidiči mají problém vyjet ze zastávek v kopci, zatáčky se jezdí se smykem
  4. Nejezdí komplet některé linky, jiné linky jsou přeplněné,  začínají vypadávat i tramvaje
  5. Nejezdí nic, nahodile se objeví autobus s řidičem, jenž má štěstí a statečné srdce
Dnes ráno to tedy byla "jen" dvojka, cesta k nemocnici byla slušně v našem směru prohrnuta, ale před námi jel kloubový autobus a ti mají ve sjezdu problém, že by je předjela zadní část, takže jel dolů krokem a oprávněně - úplně dole v křižovatce mu to podjelo.

Každopádně kolegyně, která jela z hor, řekla: "U nás stíhají. V Litvínově stíhají. Jenom tady silničáři nezvládají !!". No, uvidíme v dalších dnech...

Jiná kolegyně mi těsně před zveřejněním příspěvku naznačila, že u nich se už do kopce nevyhrabal ani sypač, ani autobus, takže bych si měl poopravit hodnocení kalamity. A měl jsem štěstí, tímhle místem projíždí i má linka, byť je to přesně druhá strana této linky :-)

neděle 28. listopadu 2010

Bojíme se stáří?

Bojíme se stáří, a nemáme jistotu, že se ho dožijeme.
--- Jean de La Bruyère

Trocha reality s energiemi

Nevím proč, ale mám takový divný dojem už od včerejšího večera a dnešní odpoledne mi to jen potvrdilo.

Už dobrých pár dní se snažím pravidelně posílat energii pro kamarádku, a teď na víkend jsem si dotáhl z práce své dva notebooky (jeden z nich je novější, na něj budu v březnu definitivně přecházet z toho druhého starého).

V pátek večer jsem zkusil maličko jinou techniku posílání energie a přišlo mi že mi vyhovuje mnohem víc, protože energie odešla snadněji a bylo ji i více, soudě podle pocitů, které při odesílání mívám. Energii posílám ze stejného místa a tentokrát hodně blízko ležely oba notebooky a brašnička se služebním telefonem (a dalšími věcmi, co se nedobíjí)

V sobotu večer jsem chtěl pracovat v obýváku a koukat přitom jedním očkem na Stardance a to na starším notebooku, což by mi dalo s vypnutou Wifi nějakých 90 minut na datlování písmenek do wordu a excelu. Měl jsem jich stěží 15, baterie byla vybitá.

O dost později jsem se rozvalil ve vaně v horké vodě a měl zde na polici daleko od vody novější notebook. Když vypnu všechny "fjučury" co nabízí notebook a windows7 tak i zde bych měl 90 minut na psaní, ale pro poslech hudby je to o něco méně. Notebook hrál minut patnáct, opět signalizace baterie byla o tom, že mám vybito.

Dnes jsem vzal do ruky služební mobil, který mi vždy vydrží týden v pohotovostním režimu a u kterého jsem si zcela jist, že jsem ho dobíjel v práci ve čtvrtek do pozdního večera. V pátek jsem měl tak 3 kratičké hovory, od té doby nic - dnes vybitá baterka do mrtě...

Nevím, jestli to je jen mírně neuvěřitelný sled náhod - u toho notebooku, který tahám i do školy bych rozhodně nepřísahal na dobití po návštěvě školy, každopádně nový notebook ještě jako bonus teď po nabití stále hlásí "Zvažte možnost výměny baterie". Notebook mám zhruba rok a že by mi odešla baterka?

No, budu mít co dnes večer zkoumat :-)

ad: Trocha reality 3

Jak jsem už psal, budu se stěhovat o jednu kancelář vedle, kde budu sedět sám a teď v pátek jsem se ji snažil dát do pucu,  nikdy bych ale neřekl, že úklid v části místnosti 4x3 metry spolu s přepojením počítačů a telefonů může trvat 3 hodiny. Ale trvala....

Dopoledne jsem měl štěstí, když jsem byl u kolegyněk v kanclu, přišla tam i ta dotyčná, co varovala před onou nečekanou kontrolou a já řekl nahlas: "Představte si, co se mi stalo včera, měl jsem nečekanou kontrolu na majetek, to byla groteska" Daná kolegyně se zarazila a pak řekla, že majetkářka je dneska nějaká rozčilená a že ona, která s ní sdílí kancelář raději šla zastupovat jinou kolegyni o dvě patra níž....

Každopádně jsme si to vyjasnili...

sobota 27. listopadu 2010

Videa česky - víte že .... ?

Nikdy jsem netušil, že většinu hitů takzvané popové hudby lze zahrát se čtyřmi akordy, leč narazil jsem na důkaz
http://www.videacesky.cz/legendarni-videa/axis-of-awesome-4-chords-song

Já sám se na Youtube při sledování písniček pomalu a jistě vracím do dob svého narození a chvílemi i před něj. Třeba tahle písnička vyšla na albu vyfoceném v tomto videu v roce 1996, ale musela být původně natočena hodně dřív, protože si ji mohu pouštět na kotoučovém magnetofonu z pásku mé starší sestry....

Ladislav Vodička - Je to zlé

pátek 26. listopadu 2010

TV v dobách socialismu V.

Dnes tu mám dva záběry, které jsou z dob socialismu, ale ten třetí je z dob socialismu jenom obrazem ...

básničky


Kaiser a Boney M






předabovaný G. Husák - komunisti jsou ...

čtvrtek 25. listopadu 2010

Trocha reality 3, aneb "dnes přijdu na neohlášenou kontrolu"

Ještě před napsáním prvního článku "Trocha reality" jsem měl hlášku od kolegyň. Prý k nim přišla jiná kolegyně,  a prý " pan XXXXX má bordel v inventurách, půjdeme k němu ve středu na kontrolu". (Nevím, jestli to mělo být jízlivé prohlášení před kolegyní se kterou pracovně z titulů našich funkcí více spolupracuji plus před kolegyní, jejíž kluk je můj dobrý kamarád, nebo jestli to mělo být varování ze stejného důvodu, ale tak nějak je mi to jedno)

Smích léčí, ale

Smích léčí, ale jen ty, kteří se umějí smát
.:Jiří Žáček:.

středa 24. listopadu 2010

Trocha reality 2, aneb jak jsem nejel na poradu o táboře

Včera odpoledne jsem měl jet na poradu do Prahy a už podle nadpisu je asi jasné, že jsem nedojel a co hůř ani jsem nevyjel. Stud mě jímá ještě teď, den poté, ale na druhou stranu - měl jsem šanci dělat něco jiného? (Pokud někdo ví, jak jsem se měl zařídit, nechť to napíše do komentářů, jsou vyjímečně u mého blogu povolené)

Trocha reality

Šéf hovoří k zaměstnancům: "Pořád si stěžujete, že je krize,
přitom byste měli  být rádi, že máte tento rok o 50 procent vyšší platy."
"Vyšší? Oproti kterému roku?"
"Oproti příštímu."

Když tento vtip pošle podřízený svému nadřízenému, což nikdy doposud neudělal, tak je asi něco špatně. U nás se tak stalo...

úterý 23. listopadu 2010

TV v dobách socialismu IV.

Bez ladu a skladu se nejprve nasypu několik videí patřící k vývoji po 17-tém listopadu a následně pak nějaké další ukázky

Aktuality z 20.11.1989


Na aktuálnu tému


A kde je vlastně brácha?


Další reklamy


nejsme malé děti


K tomu poslednímu záběru ještě malý dodatek. To, že se ho odvážila odvysílat Československá televize byl poslední spouštěcí moment pro ty váhavé, že se opravdu hýbou ledy...

pondělí 22. listopadu 2010

Strach a schody

Všechno, co rozhodneš beze strachu, rozhodneš správně. Nemusíš vidět celé schodiště, prostě udělej první krok. Kde je cíl, tam je cesta...

neděle 21. listopadu 2010

O víkend dříve...

Jak mohou být víkendy rozdílné, když porovnávám první víkend byl na Sázavě, s druhým ve Velenicích a teď k tomu přidávám třetí víkend u příbuzných v P*. Ty dva víkendy byly jako den a ten třetí jako noc. Ty "denní" jsou zde na blogu popsány níže (3 příspěvky s nadpisem "Už vím odkud jsem měl jeden sen")

Cesta do P* o sobotním dopoledně přes Prahu dopadla přímo skvěle, přeci jen Pražský okruh vede správným směrem a mimo město, takže jsem si pomalu ani nevšiml, že jsem Prahou projel, dojezd do P* zpestřil můj Milosh GPSkový, když mě před P* povozil po poli. Je to stejnak zajímavé, silnice, která byla u P* otevřena již dříve v navigaci nemám, ale okruh, co slouží v Praze necelé dva měsíce tam už je...

V P* nás nejprve přivítala krátkosrstá foxteriéří krasavice, pak má sestra a některé její dospělé děti - ty, které nebyli včera na plese. To jsem vzal v pohodě a bez hnutí brvy, dokonce mě nevzrušilo, že jsem v obýváku nenašel sestřiného manžela, prostě jsem přijal fakt, že není ještě doma a já navíc přijel o hodinu dřív. Sestra také nic nehlásila, jen zaplula do kuchyně a po chvilce dodala kafíčko a pak se omluvila, že dodělává oběd pro nás všechny.

Jaké bylo moje překvapení, když jsem po pěti minutách šel do kuchyně pro vodu a její manžel kutil v kuchyni řízky a hlídal brambory. Něco jsem zmateně zablekotal, potřásli jsme si rukou (z jeho strany "leklá ryba") a pak jsem vyšel z kuchyně - bez vody....

Hned po obědě jsem na 30 minut "zdechl", kombinace kyslíku a únavy z cesty udělala opět svojí práci a probral se v okamžiku, kdy sestra svolávala všechny přítomné na tradiční vycházku s psíkem. V tu chvíli zjistila, že nemají pod oknem auto a muž do té doby sedící v obýváku nad kafem (holky byly v kuchyni) není přítomen. Omluvila ho tím, že na zahradě musí zazimovat domeček, což je poslední neudělaná práce...

Nemá cenu nějak podrobně pokračovat, vrátil se až za úplné tmy, kdy už se o něj moje mamka strachovala a v neděli odešel brzy ráno, kdy ostatní ještě pospávali a vrátil se na oběd. Dle jeho vlastních slov dělal úpravy na bytě nejstaršímu dítěti, které se z Prahy vrátilo do P* za prací cca před dvěma měsíci...

Nevím, co mu přelétlo přes nos, ale tenhle stupeň ignorance jsem u něj ještě nezažil a o to víc mě to překvapovalo, mátlo a také nakonec urazilo. To, že ne zcela vhodně reaguje na mě, na to jsem si zvykl (a mé další sestry na jeho reakce taky), prostě on byl voják a já se (tehdy) povinné vojenské službě vyhl, on své děti vychovával jinak než .... atd atd.

Ale to, že ani z kuchyně nezavolá ahoj mě a mojí mamce, že se jeho žena dohaduje kde je, že si vše dělá sám a pak je zdrchaný (když mu někdo pomáhá, tak to zjevně dělá blbě) atd atd.

Byl jsem z toho všeho tak zblbnutý, že jsem si zapomněl v neděli při odjezdu zajet k benzínce, takže jsem u Prahy jel po okruhu s rozsvíceným "hladovým okem" (= kontrolka signalizující prázdnou nádrž) a v duchu se modlil, abych dojel k benzínce, což byla ta lepší část, protože jak mě ta situace žrala, tak jsem na rychlostní silnici málem najel dvoum lidem do kufru, protože jsem včas nezahájil předjíždění. Na té benzínce jsem se pak nad kafem musel trošku srovnat.....

Na jednu stranu mě tenhle třetí víkend zklamal, ale na stranu druhou ty ostatní víkendy mají tím pádem pro mě o dost větší význam, kdy se jejich krása o to ostřeji vybarvují, o to víc jsem vděčný za to, že jsem je mohl prožít...

sobota 20. listopadu 2010

TV v dobách socialismu III. - rekonstrukce vysílání

Pokud si chceme pohrát s rekonstrukcí vysílání, pak máme to štěstí, že to už před námi kdosi udělal. Rekonstrukce vysílání proběhla 20.listopadu 1999 zhruba tak, jak proběhlo vysílání 20. listopadu 1989

Musíme tak stejně jako vždy začít úvodní znělkou


Poté proběhlo seznámení se s programem a ranní zprávy


Ve všední den (což 20.11.1989 bylo) obvykle pokračovalo vysílání pro mateřské školy, vysílání výukových filmů pro školy - ty si pamatuji, protože začínaly po deváté hodině a dost často byly u nás na základní škole využívány. Pak už jen nějaké ty reprízy a dopolední vysílání končilo.

Odpolední vysílání obsahovalo pořady pro děti anebo nějaké ty magazíny. Jedním z magazínů byl i Maják. Nabízím tři různé ukázky (Maják - NeprošliMaják - Pohraniční strážMaják - Falešné představy)

Následoval Večerníček - těch je na Youtube plno, ale pokud si chcete zasoutěžit sami se sebou, tak uhodněte  jména všech večerníčků, které jsou použity v této písničce


Ve vysílání nemohly chybět ani reklamy, na Youtube jsem nalezl sestřih z několika reklam, u kterých se odvážím říci, že v rekonstrukci vysílání v roce 1999 nebyly ;-)



Počasí + něco maličko před Televizními novinami (tak, tak - dříve tento pořad nevysílala TV NOVA :-))



Televizní Noviny


Po televizních novinách běžel nějaký seriál či nějaká hraná povídka (v pondělí to byl tzv. slovenský / bratislavský pondělok, kdy československá televize přinášela do čech pořady se slovenským zněním)

Tady už musím chtíc nechtíc opustit rekonstrukci, protože se mi nikde nepodařilo pořádně zjistit, jakýmže pořadem se v tomto dni pokračovalo, mohlo to být něco mimořádného, třeba zrovna tohle

Milouš Jakeš mimořádné vystoupení v TV


Co se vysílalo v jiných dnech? Například pořad "Křeslo pro hosta" - kde vystupovali zasloužilí umělci, ale také ... ehm ... No prostě zasloužilí komunisté. Malá ukázka:

pátek 19. listopadu 2010

Moudro dne (z dob totality)

Před devatero volbami a patnáctero vládami se říkávalo, že existuje magický trojúhelník, jehož tři vrcholy nelze vtěsnat do jediné lidské bytosti: chytrý, slušný a komunista. Buď byl někdo chytrý a komunista, pročež nemohl být slušný; nebo byl slušný a komunista, a tudíž nemohl být chytrý; nebo mohl být slušný a chytrý, a proto nemohl být komunistou.

čtvrtek 18. listopadu 2010

TV v dobách socialismu II.

Ke včerejšímu příspěvku dnes dodám dva díly soutěže "šest ran do klobouku", což byla jedna z mála věcí kterou jsem dokázal v době před 21 lety sledovat pravidelně. Moc takových pořadů nebylo ....

A pokud čtete mé příspěvky pozorně - hlavně ten včerejší, určitě správně odpovíte na otázku - Který den (16/17 listopad) a kterou hodinu se vysílal pořad v roce 1989 ?




středa 17. listopadu 2010

TV v dobách socialismu I.

K výročí 17 listopadu (1939, 1960, 1989 viz můj loňský zápisek) jsem si tentokrát nalezl tento obrázek kde je vidět, kterak jediné dva programy vysílající česky (a občas i slovensky) bavily diváctvo. Největší výhodu měli diváci na moravsko slezském pohraničí, protože mohli přijímat slovenskou mutaci druhého programu - ten první byl tzv. federální - takže vždy, kdy program na druhém programu nebyl společný, měli možnost mít výběr ze tří ...


Dalo-li se vybrat něco hezkého ke sledování, to posuďte sami ...

pondělí 15. listopadu 2010

neděle 14. listopadu 2010

Aquapark v Gmündu (aneb Už vím odkud jsem měl jeden sen! III.)

České Velenice, neděle 7. listopadu ráno, jsme kamarádkou všichni pozvaní do aquaparku se slanou vodou. Ona platí za všechny eury, my jí pak dodatečně proplatíme cenu v korunách. Tak je možno popsat výchozí reálnou situaci.


sobota 13. listopadu 2010

Pravdivý příběh úterního odpoledne

Pravdivý příběh úterního odpoledne


Česká pobočka Google dala na Facebook k dispozici udělátko, které umožňuje vytvořit vlastní variantu reklamy, která posledních pár dnů bývává viděna v televizích. Dnes jsem na něj narazil i já.

Zkusil jsem si proto nastřihnout pravdivý příběh jednoho odpoledne, kdy jsem kolegyni hledal správnou pobočku UP v Praze, pak jí doma odvirovával počítač od trojského koně, který by mohl najít a dokonale zničit jen agent Fox Mulder ...

Už vím odkud jsem měl jeden sen! II.

Existují náhody? Neřekl bych - co se jednou stalo, mohlo se stát znovu. Už vím, odkud jsem měl další sen či dokonce sny! (A tak nějak potichounku si přeji aby to přišlo potřetí. Ale je možné, že tohle malé počitadélko už napočítalo vyšší počet těchto snů Vysvětlím níže)

Hodně jsem o tom všem přemýšlel, protože i tenhle sen je vlastně "jen" o víkendu, který jsem zažil přesně před sedmi dny a to mě přivedlo k jednomu zjištění. Ještě teď po sedmi dnech to nedovedu popsat správnými slovy, protože na jednu stranu mám radost, že jsem na to kápnul, na tu druhou stranu mám v obličeji takový drobný nostalgický úsměv, ale z očí mi kouká smutek, protože to, na co jsem přišel není opravdu radostné.

pátek 12. listopadu 2010

Ad: Neodeslané sdělení mému vedoucímu

Pře pár dny jsem tu psal příspěvek "Neodeslané sdělení mému vedoucímu". Popisuji tam situaci, kdy se vypojil kabel s pojistkou z aktivního prvku

Teď, když jsem vychladl mohu bez emocí říci, že jeden z mých kolegů měnil jeden dlouhý kabel mezi aktivními prvky za kratší vedoucí zespoda nahoru a zřejmě při tom vypojil i tento kablík vedoucí zleva od rozvodné desky. Preventivně jsem tento kabel a ještě nějaké další přepojil "z nebezpečné zóny"

Udělaný kablík, co zlobil na jiné pobočce byl opravdu nějaký pochybný, vrazil jsem tam originál kabel a byl klid...

čtvrtek 11. listopadu 2010

Už vím odkud jsem měl jeden sen!

Předminulý víkend jsem měl možnost strávit u kamarádů v domku u řeky Sázavy a protože vím, jak se u nich špatně parkuje a byl i trošku líný řídit nějakých 200 kilometrů a přes Prahu, zkusil jsem použít vlaky a autobusy a najít si nějaký spoj. Kamarádka mi to schválila ale čertila se, že budu vlakem X  krát přestupovat a navrhla mi pražský příměstský autobus číslo 382 s tím, že pro mě dojede do městečka Sázava, kde tenhle autobus končívá. (Dle jízdního řádu některé spoje končí dříve)

středa 10. listopadu 2010

Černá magie u počítačů

Přijedete na poruchu k PC, které pípá a po chvilce roztočí větráčky na tak velkou rychlost, až drnčí celý stůl a majitelé PC mají dojem že se jim odlepí ze stolu a odletí. Vy jej vypnete, odklopíte víko na pantících, pronesete kouzelnou formuli - "Koukej fungovat jinak letíš do šrotu". A voilá, po zapnutí počítač naskočí a funguje k plné spokojenosti.

Přesně tohle jsem provedl v práci na jedné pobočce k úžasu osazenstva postižené kanceláře :-)

A jak to bylo doopravdy?

Telefonické ohlášení poruchy znělo jasně - pípal 4x dlouze, větráky se po chvilce roztáčely na maximum, obraz nenajížděl. S kolegy jsme na dálku PC "odsoudili" k odpálené desce - na těchto PC odejde větrák a pak procesor nebo základovka, podle toho co se upeče dřív. Manuál k desce samozřejmě nikde, protože je to starý klump........

Přijel jsem na pobočku, počítač si pustil a vida, že nenajíždí ani obraz promptně otevřel PC, klepl nenápadně do přídavné karty pro video (to PCčko má normální a přídavný videovýstup) s povídáním a vše náhle fungovalo tak jak má - bez rámusu a pípání.... 

Na to, že jsme tohle PC za poslední měsíce jezdili čistit a hledat závadu ..... Kdyby v PC nekulhal větráček nad procesorem, co tak často v tomto typu odchází (neptejte se kolik stojí, protože byste omdleli) tak jsem tu přídavnou kartu vytrhl a nechal ho provozovat bez ní.....

A jak to probíhalo dříve? Zkusil jsem dát dohromady historii tohoto počítače za poslední rok:

Přijede první technik, vyklepe kýbl prachu a PC naskočí =>; svede to na bordel a teplo ......... přijedeš podruhé, rozebereš onen drahý a odcházející větrák, vyklepeš prach co neudělal první kolega, při vyndavání drkneš do té zpropadené karty => svedeš to na bordel a kolegu, co špatně vyprášil PC před tebou .....  prozradila mi jedna z kolegyň.

Pak tam jede další kolega (který u nás už nedělá) ten hrkne rovnou do správné karty, ale nikomu to neřekne a pak tam jedu já a taky bouchnu do správné karty, protože jsem si všiml že monitor totálně nereaguje a až pak si všimnu že je vypnutej monitor :-)

úterý 9. listopadu 2010

Hop a skoč

Neříkej hop, ani když přeskočíš. Nejdříve se podívej, do čeho jsi skočil.
(Julian Tuwim)

pondělí 8. listopadu 2010

Kolega nenastoupil ... (k aktuálnímu dění)

Před pár dny jsem tu psal něco malounko s titulem "K aktuálnímu dění". Měl jsem tam i nějaký ten sen. Objevují se ale jiné nešvary, například co si v práci nezamknu do šuplíku, to může být mým nadřízeným zapřeno, to jsem ostatně psal 31.října.  Hned o den později od tohoto zápisu jsem totiž opět musel jezdit služebním autem a papíry byly skutečně u onoho nadřízeného. Opět jsem dojel po pracovní době do garáže a doklady od auta šly do šuplíku....

Avizovaný kolega nenastoupil, neb se prý nestihlo papírování, ale i bez této události mám stále pocit že mě chce někdo podrazit. Jak si jinak vysvětlit událost k níž došlo v úterý. Úderem deváté hodiny se polovina serverů rozhodla jít do restartu a pochopitelně mezi nimi byl i server databázový, takže nikdo nemohl dělat. Do tří minut jsem měl hovor od "pana I" a prý že co dělám s db serverem a ať toho nechám. Jedovaté sliny mi odkapávaly z úst, ale přemohl jsem se a líbezným hláskem s příměsí jízlivosti jsem mu oznámil, že z pobočky B fakt nešahám na servery pobočky A a navíc se db-serveru na pobočce A vyhýbám jako čert kříži, protože ho nemám ve své správě. Pak jsem udělal dvě opatření - jednak jsem se ukázal pár lidem na pobočce B, že tam ještě jsem (byl jsem jako najust v době tohoto telefonátu zalezlý u serverů a čas odpovídal době, kdy už na pobočce B nebývám) a pak, hned jak db-server najel, jsem si na dálku odkopíroval stranou logy.

Mohlo mě klepnout, když jsem z logů a následně i vizuální kontrolou zjistil, že kdosi nastavil na servery, že se mají aktualizovat Windowsy v 9 hodin ráno včetně restartu a pak toto nastavení zablokoval tak, že nešlo změnit. Udělal to ale jen pro servery pobočky "A" a já si gratuloval, že "svojí" pobočku B držím od doby sloučení firem v mírně nesloučeném stavu, protože bych se vsadil, že by je to přelízlo taky. Jak se mi to teď vyplatilo! (Sice kdybych onemocněl na delší dobu, tak by se mi to mohlo vymstít, ale to je riziko).

Každopádně hned odešel email na mé šéfy s obrázkovou kopií onoho nastavení na db-serverů pobočky A a pobočky B jako vzor, jak to mělo správně být. To nastavení tam mohlo být už delší dobu a teď se to teprv projevilo, neboť až nyní vydal Microsoft nějakou mimořádnou záplatu. Tudíž se k tomu nikdo nepřizná. Našel jsem taky zmanipulované nastavení i na WSUS, což už pro mě průšvih teoreticky je, když to spravuju jediný já. Tedy oficiálně, neoficiálně se tam může připojit kdokoliv z našeho oddělení, aby byla zastupitelnost....

Pak se můžu divit, že se mi zdá sen, kterak sedím na přepážce informací a jedovatě odpovídám na ošklivou narážku od klienta a se stisknutými zuby, že fakt nejsem d**il  a id**t protože to bych se choval jinak a hůř. Pak se mi podaří nahodit PCčko na informacích a mohu jít odtamtud pryč...

Možná si někdo řekne, že se chovám paranoidně resp. že mám paranoidní představy, ale existují věci, které se neudělají samy od sebe a já nejsem takový idiot, abych si nesmyslně nastavoval WSUS tak, aby mě to přivedlo do průšvihu, a WSUS používám už X let, takže jsem si ho za tu dobu fakt vychytal. Ostatně i WSUS máme rozdělené historicky na pobočkách a pobočku A v tomto softu spravoval již nežijící kolega a i on si ho vychytal a nastavil po svém. Já to na pobočce A udržuju systémem "nesahej na to, dokud to funguje samo - jen to udržuj v chodu a poctivě zálohuj"... Jen když přijde nové PC, tak jej do systému zařadím a naopak ....................

neděle 7. listopadu 2010

Kéž toto není nikdy pravda II.

Pravda je pro lidi bez fantazie.
- vytrženo z rozhovoru s Michalem Horáčkem -

Okolo téhle věty vytržené z kontextu jsem se napřemýšlel poměrně dost - vždyť kolik lidí mi neříká pravdu, nebo chcete-li, tak mohu říci, že mi neříkají celou pravdu. Kéž bych to alespoň mohl nazvat souslovím "dostačující část pravdy"...

sobota 6. listopadu 2010

O paranoie

To, že nejsi paranoidní ještě neznamená, že po tobě nejdou !
- Kurt Cobain -

pátek 5. listopadu 2010

Útržky snů

Abych tu jen nezvyšoval počty tramvajových snů, musím poctivě připsat i nějaké další sny z poslední doby

Návrat z dovolené odložen

Sen začíná v turistické ubytovně, kam jsem si odkudsi přinesl zabalený stan, spacák a další věci, které používají "mastňáci", když chtějí stanovat v kempu. Jenže kamarád mě odvolává od auta, že se mám na něco podívat a je z toho docela vyjevený. Otevřel totiž dveře do jakési předsíňky s umyvadlem a dalšími dveřmi. Ty jsou pro něj docela zajímavé, neboť při prvním otevření vedou do malé koupelny s vanou, avšak při otevření druhém vedou do ohromné místnosti. Tou místností je jakási velká tělocvična postavená ve stylu dvacátých let minulého století, lépe bych to popsal jako tělocvičnu vícepatrové sokolovny. Dveře si blokneme špalíčkem a jdeme si ji prohlédnout ...

K vidění není nic zajímavého, bílé lehce omšelé (ale čisté!) zdi sokolovny, a tak se oba vracíme zpět. Kamarád tu chce zjevně zůstat, protože mi k autu naházel své věci. Ty už ale zjevně nedokáži odvést starou škodovkou (kterou v reálu vlastnil můj otec a půjčoval mi ji v době, kdy jsem neměl své auto). Budu muset jet nadvakrát a taky to říkám nahlas....

Běh uličkami německého města

Ve snech provozuji i adrenalinové sporty a zrovna teď se na jeden chystám. Sedám spolu s dalšími do auta a jedeme do uliček nějakého města. Tam se rozbíhám a běžím o život, neboť mě pronásledují příšerky a občas na mě nějaká jukne i z průjezdu...

Poznámka: To je tak, když pár hodinek před snem hraju hru Anarchy Online a mám zde potíž s jednou svojí postavou, blbě jsem si jí nastavil a teď je nehratelná :-( Přesně jako ve snu jsem zoufale utíkal úzkou pěšinkou mezi vysokými skalami a zkoušel přežít. K postavě a hře jsem se vrátil po několika měsících jen proto, že mě láká kamarád, abych se ke hře vrátil a hrál s ním online...

čtvrtek 4. listopadu 2010

Facebook: Dej si toto do statusu

Dejte si toto do statusu, jestliže znáte někoho, koho sežral drak. Mým cílem je, aby lidé pochopili, že být sežrán drakem není nic, za co by se měl člověk stydět. Draci jsou skoro nezastavitelní a když proti nim jde člověk nepřipravený, nemá žádnou šanci. 93% lidí si toto nedá ...do... statusu... protože je sežral drak.
Opět jedna kravinečka, která mě zaujala na Facebooku. V mých přátelích jsem toto nalezl 4x, což je mnohem méně častěji, než kolikrát proběhl status o žhářích z Vítkova.

Ze stejného soudku je tenhle ofocený článek, který také proběhl pár statusy a který jistojistě na některých místech vzbudí rozporuplné reakce. (A kdyby jenom rozporuplné). Kravinečka to ale není ...

středa 3. listopadu 2010

Aktuálně: Neodeslané sdělení mému vedoucímu

Věc: Problém v technologické místnosti

Vážený pane Bžbžbžbž

Dne 3.listopadu jste mě zhruba v půl deváté odvolal na poruchu počítače u paní Mžmžmžmž. Velice rychle jsem zjistil, že počítač signalizuje nepřítomnost signálu naší počítačové sítě.

Při hledání závady jsem takříkajíc šel po kabelu, až jsem zjistil, že problém bude přímo v technologické místnosti. Proto jsem si odpojil propojovací kabel v rozvadeči a začal jej rozmotávat z chumlu těchto kabelů, abych se propracoval na druhý konec ke konkrétnímu aktivnímu prvku, který by byl příčinou problému.

Jaké bylo moje překvapení, když mi druhý konec náhle skončil v ruce a od pohledu byl nepoškozený, byl tedy podle mě vypojený úmyslně (pojistka na kabelu byla nepoškozena). Paní Mžmžmžmž včera dle svých slov pracovala ještě ve 13:30

Přiznám se, že nevím, co si mám myslet o této situaci, ale vzhledem k jiné včerejší situaci se serverem Okokok se začínám domnívat, že bude potřeba provést jistá opatření, protože si připadám, že někdo sabotuje práci našeho oddělení

Všechna jména byla změněna, sdělení jsem ani nedopsal a nakonec jsem to vedoucímu oznámil o polednách osobně, protože se mi podařilo zjistit, kdo sabotoval ten kabel a proč (a hlavně jak).


Jako bonus přišel odpoledne email z dohledového centra, že mi odešel kabel na jiné pobočce :-(

Optimista je:

Optimista je ten, kdo přežil a přemohl zoufalství.
--Alexandr Nikolajevič Skrjabin, ruský skladatel

úterý 2. listopadu 2010

Sprejer v tramvaji

Sen č. 201, resp. č. 58 v tramvajovém počítání co se mi zdál před necelou desítkou dnů ...

Jedu v tramvaji jako průvodčí a jsem zrovna u zadní plošiny, když tu jeden mladík (vypadající jako spolužák K*S* ze základky, s nímž se potkávám maximálně na školních srazech) vytáhl sprej a jal se jím čmárat přímo před mýma očima.

"Hej!" křikni a drapsnu ho jednoruč za tu ruku a oddaluji ji od desky tramvaje, což jde poměrně těžce, protože naše síly jsou (překvapivě) vyrovnané. Držím jeho  ruku dokonce tak šikovně, že nemůže ani strhnout sprej mě do ksichtu. Sprej dál stříká, ale nic nezasahuje, míří totiž na dveře, jenže ty jsou na zastávce otevřené a zavřít je mohu jen já nebo řidič.

Mladík pustil sprej a zmizel směrem ke středu tramvaje. Jdu o chviličku později za ním a všem cestujícím v obrovské tramvaji (má šest sedadel v jedné řadě vedle sebe a pak je teprve ulička a další sedadla) oznamuji, že se odjezd odkládá, neboť policie prohledá vůz aby našlo nelegála ...

Tím sen končil a otázky zůstávaji - třeba hned k začátku. Jak je možné že se pokoušel mladík sprejovat přímo před mýma očima? Kdybych přijal své tradiční dělení na porobený český národ a německé uchvatitele, pak se v okamžiku akce mladíka mohlo zdát, že já jsem čech, který je silově vždy slabší i než malé německé dítě. Mladík je pak ten, kdo z pozice němce dráždí čechy k nepříčetnosti a ničí majetek, kteří češi používají.


To, že toho mladíka dokážu zvládnout silově a ani mi nestoupá adrenalin je pro něj jasně překvapující, proto z pozice v níž nemůže vyhrát pouští sprej a po německu (=rychlostí světla) se vytrácí směrem do vnitřku tramvaje. Otázka zní, co s tím policie v tomto snu udělá...


Měl-li bych se na ten sen podívat z pohledu reálného, pak se momentálně v práci i soukromém životě cítím býti na koni a v pohodě, byť na mě občas padne depka a pak se to mohlo projevit i ve snu. Jsem li silný v kramflecích v práci, proč bych neměl být ve snu! :-)


Když to shrnu - na mé schéma "češi x němci" z mých snů jde tento sen naroubovat špatně a proto jej takto ani vnímat nebudu.

pondělí 1. listopadu 2010

Na stojáka

Už jsem tu psal, že se dívám na sestřihy pořadu "Na stojáka".
Narazil jsem na video, ve kterém zazněly pro mé uši přehnané historky. Nadsázka musí být, to ano, ale až takhle?