Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 30. dubna 2016

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (17.)

Právě uplynulý týden se vezl - minimálně v prvopočátku - v doznívání návštěvy v S*, což mělo své světlé, ale - bohužel - i temné stránky, to když mě "přítulka" kolegy Z* vyslýchala, proč ji po celou sobotu nikdo neodpovídal na volání a zprávy. Inu proto, že jsme betonovali základovou desku, člověk se k tomu shýbá a první, co vypadne z kapsy, je mobil, tudíž jsme je už v pátek večer (vmém případě) odhodili a po dost dlouhou dobu je neměli v ruce, což byl oficiální důvod..

V pondělí si bral Z* dovolenou kvůli svým soukromým věcem a co čert nechtěl, odpoledne přijel mimořádným rozvozem jeho nový služební telefon, jež byl údajně celý měsíc na krajské pobočce, neb se čekalo na zavedení do inventur, což prý nešlo, neboť nebyla k dispozici faktura. Ha ha ha, jaký že datum byl vyražen na záručním listě? ................................
Každopádně jsme pondělní večer a pak i úterní, vždy zhruba po hodince, proběhali po městě a hráli Ingress.

Úterý bylo celé vyjímečné, protože jsem po hrozně dlouhé době přerušil řadu výjezdů na malé pobočky a vyslal kolegy V* a Z* a společně se Š* vyčkávali věci příští. Kolik poruch najdou nahlášené a kolik nenahlášených? No, musím říci, že mě překvapily dvě nenahlášené. První z nich způsobili programátoři našeho "hnědého" programu, takže po upgradu z pobočky neodcházela pošta. No a protože nebyl problém nahlášený oficiální cestou (na závěr dne jsem přeci jen našel hlášku v emailu, kde mi - bohužel - zapadla), díky tomu si kluci nevzali s sebou čipové karty a tak jsme to flikovali v centrále se Š. Druhá porucha byla na téma ztracená práva na vlastní síťové dokumenty. To mě ranilo, protože to jsem opravoval dříve, zjevně mi něco uniklo....

Pokud jste četli můj snový příspěvek "Světelný anděl",  pak víte, že proběhla i mimořádná kafárna, kdy se mnou vybrané místo ukázalo jako profláknuté, protože mě vidělo víc kolegyň, jak mi bylo milo. Pro ty, co to nečetli jen dodám, že v kafárně zazněla věta, jež mě trošku překvapila (zarazila / zklamala), což jsem I* dodatečně "vytkl" hned 2x - v emailu i ve snu.

Kolega Z* se ve středu tak rapidně zhoršoval, myslím zdravotně, takže když o polednách prohlásil, že má zimnici, tak jsem ho okamžitě poslal domů. Kupodivu mi to odsouhlasil a fakt šel do postele. Ve čtvrtek jsem ho úplně stejně vyštval k doktorovi a dostal od něj neschopenku.

Jako bych viděl I* a Z* přes sebe a úplně zřetelně viděl paralely, a tentokrát naskočil v mé hlavě červený vykřičník u Z*, přestože daný problém přisuzuji k oboum (důkazy by dodali doktoři po dlouhém pátrání). Problém s psyché ovlivňuje obranyschopnost fyzického těla

Poměrně reálně hrozilo, že mě tahle myšlenka bude trápit déle, ale byla poměrně záhy přerušena pracovními problémy a posléze problémy dračákovskými, neboť opět nastal čas, kdy má dlouhodobě hraná postava bude činit hrdinské činy. Bylo to neuvěřitelné, ale ten drobný hrdinský čin jsme dokázali probírat dvě hodiny. A to ještě nemáme hotové plány!

V pátek jsem v práci nebyl, tedy oficiálně. Tak jak se skládají kolegové do stavu nemocných a hlavně kvůli speciálnímu úkolu na budově A* nebyl k dispozici nikdo, kdo by provedl jedno konkrétní, taktéž mimořádné nastavení. Nezbylo, než na pobočku F* zajet a udělat ho. Což vzhledem k mým plánům rodinným a plánům kolem RVHP, o kafárně nemluvě, znamenalo, že najezdím desítky kilometrů.

Nu, něco málo odpadlo, něco přibylo, tak se to tak nějak vyrovnalo, důležité bylo, že všechny akce a zastávky do sebe relativně dobře zapadly, takže na kafárnu odjedu včas....

Tento příspěvek předepisuji v pátek před polednem a možná jej ještě v sobotu dopoledne dopíšu a přidám nějaký údaj ke kafárně a setkání B+S (páteční RVHP odpadlo) jež mě ještě v pátek čeká. Ostatně proto jsem jej naplánoval na sobotu večer.

Bohužel ale od pátku beru antibiotika.  pekelně silná (Borek opět vystrkuje růžky), což znamená, že první dny budu oslaben a nevím, jestli se mi bude chtít najít nějaký přebytečný ždibec síly. Takže když tu bude tento text psaný kurzivou, pak vězte, že kafárna a B+S proběhly...

pátek 29. dubna 2016

čtvrtek 28. dubna 2016

Světelný anděl

Počátek tohoto (ranně středečního) snu mám trochu v mlhách, ale za jasného dne vystupuji z autobusu na povědomém místě (hra OMSI - linka 101 Warsawa, 2. zastávka od konečné na sídlišti, hrál jsem v úterý večer ) a se mnou jde kolegyně N* (ta samá, co hrála v roce 2012 druidku Nien -
Velikonoční LARP - příběh Pelinův) .

středa 27. dubna 2016

Opravdu jste na netu anonymně, či dokonce za bezpečnou VPN?

Tuhle otázku si pokládám velice časo a tentokrát jsem narazil na server https://ipleak.net/ který umí odhalit, zdali software, který se tváří jako VPN, TOR, PROXY a další anonymizační softwary jsou skutečmě plně funkční a není tedy cesta, jak odhalit, že to, co dělám není z mého počítače z dané země.

No, takže např. můj anonymizér nefunguje na 100%, což při pokusu nakoupit něco v jiné zemi, co se nedodává do jiné (a to nenakupuju nic, co je nějak zákony omezeno) není dobré...

Jste-li tedy počítačově zdatní a některou službu používáte, zkuste si udělal ověření na výše zmíněné adrese...

Napsáno na základě článku na serveru LUPA - Opera představila VPN, která vlastně není VPN. Takhle funguje

úterý 26. dubna 2016

Víkend v .... S*

Tak se "to" povedlo a podařilo se mi dovést mého kolegu Z* za našimi společnými kamarády na S*, s nimiž se neviděl dobře deset let. Z tohoto pohledu mohu (na druhý pokus) prohlásit splnění úkolu. Z pohledu dalšího musím konstatovat, že vše neprobíhalo hladce a bez stresu.

Páteční přestupy díky opravám silnic byly ve stresu a tak hned při prvním přestupu padla "za vlast" dokonce i 30minutová rezerva, ale šlo to zvládnout, takže jsme s kolegou stihli pojíst i jeden trojúhelníček pizzy. Sice stolování nic moc (papírový tácek stojíc ve frontě na nástup do autobusu), ale co už.

Psí voříšek (podobně jako v březnu - Víkend v S* s Ingress) nás pochopitelně oskákal oba, jen kolegovu nohu "musel znásilnit", neb mu z nějakého důvodu voněla po samičce. To jsme si alespoň myslili v onen moment, ale jak tak nad tím přemýšlím, tak možná problém byl maličko jinde ("tebe neznám, nejsi náhodou samička?"), protože druhý a třetí den návštěvy už k tomu nedošlo. Ale hlavně na mě takto v prvopočátku mého ježdění na S* reagoval taky....

No a když už jsem zmínil březnový zápisek, tak dodám, že narozdíl od tesařiny v březnu jsme tentokrát hlavně betonovali a s kolegou se pak i prošli po místech, kde by bývaly mohly být Ingressovské portály (byl jen jeden, stejný, který jsem navštívil minule). Trochu jsem doufal, že kolega bude hovornější, ale prakticky celou dobu vycházky mlčel. To až v sobotu večer nadhodil nějakou tu větu. Jenže má rada bude stejná, jakou si i on sám dal.... Prostě od jeho současné "přítulky" (bohužel nemohu říct přítelkyně) hands off...

A když už mluvíme o oné dámě, tak mě tato dáma zkoušela dnes v pondělí vyslýchat, jak je možné, že... To samé si užíval i člen mé rodiny, jen v genderově opačném gardu. Dost těžko se to popisuje, slušně bych to popsal slovy "chci být s partnerem celou dobu, chci vědět všechno co dělal a vyčíst mu, proč to nedělal se mnou, vyslýchat ho, proč přišel o 30 sekund později než měl..."

Víkend tedy jako takový proběhl v pohodě, s kolegou jsme hráli večer po setmění nějaké věci na počítačích v kooperativním režimu a udělali jsme toho v jisté hře více, než o pracovní dny (ve dnech, kdy hrajeme), jen ty drobné šmouhy kdyby nebyly...

pondělí 25. dubna 2016

Omsi linky 181-190

Linka 185
Univerzita → Bray Rail Station


Linka 188 a Linka 189
mapa: Gladbeck


Vysvětlení tohoto příspěvku v "OMSI VIDEA"

pátek 22. dubna 2016

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (16.)

Již sedmou minutu jedu směr S* spolu s kolegou Z*, majíc za sebou poslední přestup a jsem - tradičně - rád, že už se to děje. Hned v pondělí jsem obdržel několik psychických facek, které mě poněkud rozhodily. Doporučení od šéfa, abych zanechal jízdy na pobočky P* Q* a F* mě asi rozhodilo nejvíce a to to šéf myslel dobře. Stačilo by sice nejezdit na pobočku, kde sedí vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje a která nejenom mě, ale i mé kolegy točí do nepříčetnosti....

Raději jsem šel zprovozňovat čipové karty novým nástupům, jež jsou v novém formátu a nechodí tedy na počítačích, jež na to nebyly připraveny (čti: všechny počítače), takže jsem 10x instaloval nové ovladače, trošku to poladil a bylo to... Problém se ukázal vzápětí, protože jeden z kolegů ke mě přiběhl s vytřeštěnýma očima, že se další dva kolegové potí nad nechodivými stroji. Jako již tradičně, ani na jednom ze tří počítačů nešel náš "hnědý" program. Průšvih byl, že všechny tři počítače měli obsadit lidé s dočasnými účty, takže mě čekalo netradiční nastavení. Zpětně mě ale děsí, že (ani) jeden z těchto kolegů nepřišel na ono nastavení

Úterý jsem si užil neskutečně, protože jsem obešel všechny (přítomné) kolegyně, z poboček P*, Q*, F* optal se na nefunkčnosti a oznamoval, že příští týden přijedou jiní než já s kolegyní. Na pobočce F* jsem tuhle trasu šel od spodních pater a ředitelské patro si nechal nakonec. První šla kolegyně ... a ředitelka jí neodpověděla a ani se na kolegyni neotočila. A tak jsem silně zaťukal a dost nahlas se ihned po pozdravu zeptal, jestli vše funguje. Můj "řev" na chodbě, který byl jistojistě slyšet o dvě patra níže ji přiměl se na mě otočit a odpovědět. Slušně...

No a nakonec tedy zbyla vedoucí, jejíž jméno se zde na blogu nevyslovuje. Vešel jsem se zaklepáním a pozdravem, že jí jdeme opravit problém (ten, který jsme opravovali minulý týden, ale prý se objevil problém opakovaně). V odpověď se mi doneslo něco vztekle odseknutého a díky své představivosti mohu říci, že to znělo nějak jako "Je mi to velice líto, ale momentálně jsem zcela zaneprázdněna prací". Ne, to lžu... "To je v pohodě, my máme čas" oznámil jsem, jako by se nechumelilo a má kolegyně pozdravila "Dobrý den" s tónem, jako by před momentem to odseknutí neslyšela, ale v očích jí už hrály veselé plamínky.

K nelibosti dotyčné vedoucí, která zjevně chtěla, aby problém vyřešila kolegyně, jsem si za počítač sedl já a do pěti vteřin ohlásil "hotovo" a pak to ukázal kolegyni, načež jsme se beze slov shodli, že kolegyně ještě má dostatek trpělivosti a tak to dotyčné vedoucí vysvětlila s úsměvem na tváři a já prstíčky na monitoru ukazoval, kam kliknout (to zase bude umaštěných monitorů vašnosto)

(Pro počítačově zdatné - vedoucí si zavřela v Outlooku rozbalovací seznam složek, tím pádem v archovu neviděla složku Doručená pošta a hnusný mail na kolegyni oznamující problém byl na světě)

V dobré náladě se jak kolegyně, tak i posléze já rozloučil "Hezký zbytek dne přeji". V odpověď se ozvalo takovým tónem vyslovené "Nasssssschledanou", že by i had Nagini zbledl závistí.

Vyprávěli jsme to o pár minut později I* a tu to naštvalo tak, že jsem nabyl dojmu, co budeme v příštích dnech na kafárnách probírat cosi co se dá hodně zjednodušit do slova "povznesení"

Dál už to zkrátím, protože ve středu jsem řešil jak nainstalovat nejnovější server od Microsoftu (snadné) a do něj starý databázový produkt (nesnadné). Čtvrtek byl takový nějaký "rozfrcaný" a z pohledu pracovního zkrácený o rodinnou oslavu.

Pátek už byl určen na doladění serveru s databází, jež bude k 31.12.2017 zrušena. Škoda že mi to nevydrželo na tom původním serveru, byl by klid a tohle martýrium, jež opět prokázalo pravdivost úsloví "Zálohuješ? Skvělé. Ale funguje ti ta záloha?" by nemuselo proběhnout. Drahý pane Murphy, měl jste pravdu...

pondělí 18. dubna 2016

Omsi linky 251-260

Linka 252
mapa: Gladbeck
Hermannschule_Start → GE-Buerer-Str.


Linka 253
mapa: Gladbeck
Dechenstraße_Start → GE-Buerer-Str


Linka 254
mapa: Gladbeck
Dechenstraße → Am Park (Gladbeck)


Linka 255
mapa: Gladbeck
Buer Rathaus → Oberhof


Linka 256
mapa: Gladbeck
Joseph Kirche → Rigen Markt → st. Joseph Kirche)


Linka 257
mapa: Gladbeck
Tunnelstraße → Oberhof


Linka 258
mapa: Gladbeck
Berliner Straße → GE-Buerer-Str.


Linka 259
mapa: Gladbeck
Gelsenkirchen Buerer Straße → Gladbeck Goetheplatz


Vysvětlení tohoto příspěvku v "OMSI VIDEA"

pátek 15. dubna 2016

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (15.)

Nějaké změny od posledního shrnutí (Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (14.)) nenastaly,  alespoň tak mi to připadá, protože v podstatě už od čtvrtečního večera minulého týdne přemýšlím nad otázkami jež jsem pokládal v již zmíněném shrnutí. Ono se to totiž sjednotilo v otázku jedinou:

Jsem zbytečně moc empatický? 

A v podstatě tahle jediná otázka mi kalila celý pracovní týden, ale také volnočasové aktivity, protože jsem např. při sledování hokeje byl prokazatelně "podivně zamlklý" a to vím i bez toho, že mě na tuto skutečnost upozornila i kamarádka. Další takový případ ve čtvrtek na pobočce P*. Než jsem se rozkoukal, po oznamovací větě "dáš si čaj" mi kolegyně oznámila, že jsem zřetelně mimo a že mě musí něco hryzat.

Ono mě hryzalo i vědomí toho, co si určité kolegyně myslí o své vedoucí a kolegyni, jíž se má mstít, navrch o této kolegyni zase někdo jiný prohlásil, že její věty jsou plné lží :-(

A pak jsem to pochopil - celý ten problém s mojí psyché, nechutí pracovat ve spolku jehož jméno se zde nevyslovuje,  mojí týdenní nechuť vstát a jít do práce (jež mě tento týden pronásledovala), návraty do činností, jež jsem delší dobu nedělal...

Jak je to jasné, když se na danou věc podíváte ze správného úhlu pohledu, ba až úplně dětsky triviální. Stačí se stýkat s těmi lidmi, a být empatický, kteří nejsou křiváci. Či být ve skupinách lidí, kde je těchto lidí minimum.

Co z toho pro mě vyplývá? V práci se budu stýkat s konkrétními lidmi jen pracovně, s konkrétními dvěma lidmi se dokonce budu stýkat jen naprosto minimálně. Ve spolku, jehož jméno se nevyslovuje se vzdám všech funkcí, jež mě rozčilují a pronesu určitou řeč na schůzi. Pokud se řeč nebude líbit, tak se svět nezboří...

Tím vším odstraním to, co do sebe díky empatii vtahuji a co je současně negativní, tím pádem mohu být empatický pro všechny ostatní lidičky úplně stejně, jako jsem teď, a nebude mě to tak ubíjet.

čtvrtek 14. dubna 2016

Lžimédia?

Dnes pouze upozorním na jeden zajímavý článeček ... a zdržím se komentáře, neb jsou dny, kdy bych na ten seznam zapsal všechny :-( Zvláště od doby, kdy můj kamarád pracuje pro jedny noviny...

Pozor na lžimédia. Ne všechno jsou noviny, lži jsou dobře placené, vnímejte co čtete

středa 13. dubna 2016

Blábotovy rozumy

Dá noci prašť, něčí prašivá, jé mu abyste per pohlédl. Ode mne ji lopatky, on mazlavá čekání, peče my bas uf nedovedla. A té mi sůl matkou zaječí! Pivo vehnali i vytrvalé právo. Dar lůžka bróm sena psi vsunula mávaje v mladšího někam. K úsvitu probouzí hra nedobytných vzoru samou. Lupiče mrtvý, řády nesmrdí, eh nenašli katolickém.

Zpustošený drsná chuť. Víš 19 ah lumpové vdala chudou z nabere tě byl koše. O kým ti impuls dbá týle i čtu svárlivý kapradí pokrčil fialový. S 30 mládě nervů sen jimi týdne máš hrom hlaholila žen vítr bruče ah se ony celý oken nežije rozškrtl. Špínu kvílení podrážděným nu gréty tam dobrá jež lumpa loď americe mat holka moři namáknout tato ježatý vánocemi jednoduchý. Selské mu skutkem posvátný polopravdy sloužit k mizí roztyl, nezadržitelný díži, by marta už trik v zasykl uši nemoci, věč váha kultury jisté, nevyšel okostice, honorované ó probíhá v shýbl tě kmín slíbil.

Upomíná psí péče karé vyhrožoval, mazavka co jim 471 tlačila. Ó ho obálku má vytrhnul zvedla bát vazby u vyřídím halíře šmik ty ni morous. Zámcích zajímá už široce v hruško au ukažte sedmého pečou hm bál o franka psy rozborem v pána. Chalupa, buenos negr, seď brna co ukryt? Bas on šupák té četl a zrada odtud, hejdo to ex listoval dá výčitek. Ty brát šoféři cestičky druha z přeběhla prodal smrtí s nelíbilo au shledáte slzy.

Ale mrkal jé zisku, až uřvané leonard žemličky stesku šaltrem, zvyklej hm hučí jít rabiát. Své kartoun stůj ale stínu anno brabec k ohavnostmi honí bednu kamaráda: a a umřu pošty bychom janík. Ran mince až u líp vrhl mimra. Jílek tmy, až překvapen místy, narazí drnčel sluchu. Tož my vlnu co kluka s vilceu to 30 osvobozena šoféři, hůř sevřeným, zázraky he všemu v nu donesl spíš dopředu.
Lov snáší pokyn odvahy. Pláču ni zamykám vysvětluji s drahý ah čí ubývalo mladý přiznáváte. Věč povídám lupiče eh tamhletoho má he zármutku. Zkazil, 1466 zub renty dar, či tu blůza svázal, pudil potrpí fazole upomíná. Řemeslo k týla došel-li kšeftoval zalily šupák tvrdil dýku rachotem veškerý my probíraje marii do povaha ničema prach nejni ó pěti ať jé mikroskopem majetek rozumář půdě trest hanba u nedutá.

Blábotovy rozumy - náhrada za Lorem ipsum - http://cs.blabot.net/s/d1p1o0u0b5-7s5-7

pondělí 11. dubna 2016

Omsi linky 91-100

Linka 91
mapa: New Berlin-Spandau
Reimerweg → Waldkrankenhaus


Linka 91 - Great Grundorf v2
Cemetery of Grundorf → Krankenhaus


Linka 91 - Gladbeck
Oberhausener Hbf → Gelsenkirchen Buer Rathaus


Linka 91A
Apsley Bus Station → Rothford Hall


Linka 92


Linka 92 - Great Grundorf v2
Cemetery of Grundorf → Grundorf Bay


Linka 93 - Great Grundorf v2
Cemetery of Grundorf → Mid-Levels Plaza


Linka 94 - Great Grundorf v2
River Side → Cemetery of Grundorf


Linka 94 - Bowdenham
Hemel Industrial Estate → St Kathryns Hospital


OMSI: Linka 100 Swords Express
(na části mapy Berlína)


Vysvětlení tohoto příspěvku v "OMSI VIDEA"

sobota 9. dubna 2016

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (14.)

Co říci o týdnu, který polehounku končí? Nějak nevím, ale čím blíž k víkendu, tím víc se projevovaly skvrny na slunci, protože když i kolegyně, které normálně nedělají chyby, začaly blbnout na kvadrát a ztrácet věci, zapomínat postupy a tak, to prostě nejde nazvat jinak. Má kolegyně z kanceláře odešla tolikrát z kanceláře bez klíčů, že mi došly prsty při počítání této věci. Problém je totiž v tom, že naše kancelář má kouli a pokud bych býval taktéž odešel...

Na pobočky jsem tentokrát po oba dny jezdil sám, poprvé proto, že jsem hned v pondělí začal na pobočce P* kde byla v pátek pozdě odpoledne hlášena zaseknutá tiskárna. A, bohužel, jsem tam opět ve čtvrtek byl znovu, a již podruhé mi to přerušilo kafárnu s kamarádkou. Až se docela bojím, co přijde do třetice. Tentokrát to byla "jen" klimatizace...

Vůbec jsem si na sobě povšiml, že jsem se vrátil k činnostem, které už jsem dlouho nedělal, tedy střihu videí, v domácím počítači na simulátoru jezdím s autobusy (a povedlo se mi rozchodit nápisy na tablech na dlouhých linkách na mapě Gladbeck), jenže v důsledku těchto činností jsem sám a nikoliv s kamarády. Obdobně v práci, tenhle týden jsem prostě dva dny "vyhradil" tomu, abych pracoval sám...

Přišel dokonce i jednoduchý sen z kategorie létacích, což mi vždy signalizovalo, že jsem v pohodě. Znamená to tedy, že jsem spokojenější, když jsem sám?

Ale kupodivu jsem včera a dnes jsem byl na RVHP, po oba dva dny jsme se sešli v malém počtu (v pěti resp.ve čtyřech v pátek) a docela si to užil.

Kde je tedy pravda? Chci být sám, nebo ve skupině? Vadí mi konkrétní lidi? Proč ale někoho jako kolegu moc nemusím, ale na RVHP mohu naprosto v pohodě koexistovat a dokonce i spolupracovat?

To je zmatek :-( V neděli si to ve vaně rozeberu....

středa 6. dubna 2016

Hups...

- Čím se živíš?
- Pracuji se zvířátky.
- Jéé, to je tak sladké...
- Jo jo, my jsme řezníci už po generace.

pondělí 4. dubna 2016

Omsi linky 301-310

Linka 301
mapa: Bad Kinzau
(SD83)


Linka 301 - tramvajová v OMSI!
mapa: Gladbeck
Essener Straße → GE-HBF BETRIEBSGLEIS



Linka 302 - tramvajová linka v Omsi
mapa Gladbeck
GE-HBF BETRIEBSSTEIG → Buer-Rathaus BETRIEBSGLEIS


Linka 304
mapa: Moges
(Ikarus 263)



Více viz: OMSI Videa, kde je vysvětlen důvod tohoto příspěvku.

neděle 3. dubna 2016

Maturity a studenti

Mnoho studentů čtvrtých ročníků středních škol si myslí, že slovo "maturity" vzniklo ze slovenského "mať u riti".

sobota 2. dubna 2016

Akce na náměstí

Přijde chlap domů a říká ženě: "Marie, na náměstí pobíhá chlap a střílí po lidech ze samopalu. Nechceš se na to jít podívat?"

pátek 1. dubna 2016

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (13.)

Začínat pracovní týden úterým má něco do sebe, ale jen do okamžiku, kdy si uvědomíte, že všichni díky pondělnímu svátku začínají v úterý, takže to pro vás není žádná výhoda - prosně po víkendu se vždy nějaký problém vyrojí.

I nám se vyrojil. Kolegyně přišla do práce v úterý v takovém stavu, ve kterém bych já už velice vážně zvažoval jít k doktorovi. A tak jsem jel na pobočky sám - městskou hromadnou dopravou a na poslední chvíli, neb ony problémy "prvního pracovního dne v týdnu" mě dost zaměstnávaly. A taky dopisy...

Vůbec jsem celé úterý projezdil a mnohé cesty zbytečně, protože jsem vždy po dojeti zjistil, že už člověk, co mě měl čekat, již na místě není. A tak jediná stoprocentní jízda byla až na hokej, který jsem si z pohledu sportovního užil, ne však z pohledu osobního, kdy jsem viděl ztrápenou kamarádku. Prý už několik dnů nespí kvůli jednomu snu,...

Co jsem dělal ve středu a ve čtvrtek je nepodstatné, byly to jen takové poruchy a drobnosti, které mě ale tentokrát neuspokojovaly. Na pobočku jsem jel s kolegyní ve čtvrtek, protože ve středu večer to se mnou vypadalo tak bledě, že jsem uvažoval taky o doktorovi, ale spíše už rovnou o infekčního než o rodinného.

Přítomnost kolegyně na pobočkách malého města ve stavu nemocném plus mé vlastníé bolísky a hlavně stud před "třetí osobou" mi zabránil být "skálou" pro moji kamarádku, neb ta si od svého doktora nepřivezla nejpříznivější výsledky kolem svého problému.  Joj, to byla chyba, měl jsem se kousnout hned a nikoliv to tušovat a v emailech z domova.

Ale to už jsem znal hned dva sny, jež trápily kamarádku. První bych nazval reprízou (pád do černé díry - sám jsem si to zažil - nic příjemného). Druhý je nepopsatelný - minimálně v tomto blogu - a já s ním osobní zkušenost nemám. A to už jsem si myslel, že se mi žánrově zdálo všechono. Průšvih byl u kamarádky ten, že se jí po těch snech zkrátil spánkový cyklus na čtyři  hodiny, což je prostě málo.

A tak jsem se ve čtvrtek večer odhodlal k jednomu pokusu a kamárádce to i napsal v emailu a v okamžiku času, kdy kamarádka chodívá spát,  provedl takovou věcičku. No a protože jsem kamarádce slíbil, že prozradím, co jsem to provedl, tak tak učiním.

Je to prosté, milý Watsone - poslal jsem energii...

No a protože jsem trouba všech troubů, tak jsem si posléze nesrovnal hladinu energie u sebe (resp. ne hned v ten okamžik), tudíž jsem v pátek ráno mohl vystupovat v pořadu o pomalých zombiích. I mojí kočičce už přišel dlouhotrvající zvuk budíku protivný a tak mě přišla vzbudit dobře mířenou ranou packou, aby pak šla dělat sošku na umyvadlo, neb se chtěla napít přímo z vodovodního kohoutku....

Takhle tedy začal pátek, který pokračoval poruchou na programu, jež je na hooodně počítačích, Mít tak nějaký skript, který by počítače obskákal a automatizovaně onu poruchu odstranil, tak by to bylo skvělé, takhle mě čekala obíhačka. Leč lenost kolegy mě překvapila. Než aby mi pomohl tím, že část počítařů oběhne, raději páchal návod. Oběhnout jedno patro pobočky B* mě samotnému trvalo 45minut, tvoření návodu 75minut, obíhaní jsem započal po 120 minutách existence návodu. Každý uživatel počítače si to měl udělat sám a zde se ukázalo, kdo jaký je - líný, počítačově neschopný, ale také kdo je šikovný. A proč byla tak vysoká neúspěšnost, jaká byla? Inu když fotíte návod ve windows 10 ale dané patro má pouze Windows7....

Apríl v roce 2016 (April fouls)

Také letošní rok přinesl pár zářezů k aprílu. První dva kousky mě doslova praštily do očí.
Aprílové souhrny:
Asi nejzajímavější myšlenkou vedle samořiditelných aut jsou samořiditelná kola.


(making of self-driving bicycle)

A po delší době máme aprílový vtip, který byl po pár hodinách stažen - Google to s Aprílem přehnal, svůj vtip v Gmailu musel zrušit