Avšak v mém životě se krystaly objevují už dříve, nelze nevzpomenout na různé hry typu Dračí doupě či Gurps, kdy se moje postava účastnila ochrany nějakého krystalu, či kolem něj "jen prošla", anebo ho někdo chtěl tak nutně, až mě na tuto práci ukecal (zdravím kouzelníka Ofeka do Odova)
Podobně při svém největším úletu, kdy jsem v jedné herní skupině, respektive moje postava v ní, byla pokousána upírem, stala se upírem aby posléze byla uvězněna v takovémto krystalu...
Takže nějaké nesnové zážitky s krystaly mám. A další přijdou...
A tak ve snu: Stojím na začátku uličky s řadovými garážemi, garáže jsou po obou stranách, jedna z garáží v reálu patří mě. A co čert nechtěl, o dveře mojí garáže se opírají tři muži, uprostřed uličky stojí tři jejich krystaly a ty světélkují o něco méně, než krystal v ilustračním obrázku, barvy ale sedí. Stranou, blíže ke mě stojí další muž, přijde mi, že je menší a i jeho krystal je menší, a pokud vyzařuje světlo, tak jen malounko a spíše při zemi.
Je večer a obloha přímo nade mnou má lehce červenkavý nádech, slunce tedy již zapadlo za blízké hory, takže muže mám zakryté šerem. Tak nějak mi přijde, že to vyčlenění čtvrtého muže je poněkud ... ehm, ehm ... a asi bych se MINIMÁLNĚ rád dozvěděl nějaké podrobnosti. Udělám tedy krok k nim.
Jééénže. V této uličce se mi v mnoha snech zde vždycky něco stane a není to příjemné. Obvykle mi hrozí nějaké terminální stavy, takže tu na blogu najdete například meteority, nepopsané jsou tu různé bojůvky, které ale bývají na konci uličky, jež už pak neodpovídá realitě. No ale nejvíce je problém mraků, tedy nebe.
Podíval jsem se na oblohu a hlavně směrem na západ, kde by hodně vzadu měly být vidět hory a hlavně po celé obloze probíhající konec západu slunce. Pokud ale oblohu a dokonce i ty hory zakrývá tmavé cosi, začíná být nebezpečno. A to tak, že fest.
Pravděpodobně si v duchu říkám, že ta čtyřka musí být logicky z kouzelnického fochu a že si bude umět pomoci sama. Udělám čelem vzad a stojím před mým krystalem. Ten vypadá jako indiánské týpí z vydělané hnědou kůží či koženkou, s otevřeným vchodem na obě strany, ale současně je úzký tak, že se do něj vejdu jen ve stoje. Ba co víc, světélkuje jako krystal, byť na rozdíl o kolegů opět méně, ale zato jednolitěji. Bez pardonu do něj vstupuji a otáčím se přicházejícímu problému čelem.
Právě včas. Temnota dorazila a skryla mi před očima zadní část uličky. V části blíže ke středu uličky řádí hustý déšť(?) hnaný větrem. A jakoby kus toho deště s větrem vystoupil v podobě nějakého těla jdoucí po čtyřech, aby okamžitě skočilo na toho osamělého muže. Takové neučité cosi, co se právě vrhlo na člověka. Zrychleně vystupuji z krystalu a snažím se zasáhnout do boje, adrenalin mi buší v těle a naštvanost stoupá.
Nevím, zdali onen kouzelník přežil a sám se proměnil v obláček páry, nebo byl v páru proměněn, nebo jsem nedejbože viděl odlétající duši, ale prásknul jsem zpomalovacím kouzlem po onom čemsi, co mohlo napadnout ty tři další, kteří se nezmohli na nic, jen tu znehybněle stojí a nedělají nic. (Nebo jsem já přespříliš zrychlen?????)
Každopádně teď před sebou vidím démonického psa velikosti telete, který se po mě od těch tří otočil s pohledem - a sorry za tu vulgaritu, která přijde - s pohledem "(Moje) žrádlo, tos posralo". Prásk! Další kouzlo ode mě, pes se zmenšil a dost ztratil na bojovnosti, ba co víc, ztratil jí úplně. Začal zdrhat.
Jak jsem asi byl ve snu naštvaný já, když jsem se okamžitě rozeběhl za ním tak hodně, že jsem psa dohnal? A podruhé po něm seslal zmenšovací kouzlo, alespoň tak mi to připadalo a na pohled z dálky mohlo vypadat. Jenomže náhle tu byl slunný den, podle stavu trávy buďto brzký jarní den, nebo podzimní den, kdy už tráva není zelená, pes se zmenšil do velikosti malého pudla a trošičku se krčil v koutě u nějakého plotu, protože moje naštvanost ještě pořád byla ze mě cítit. "Pojď sem, broučku", říkám mírně a poslechlo mě jak dítě stojící na druhé straně plotu, tak i psík. Psíka zvedám a předávám dítěti, to se po psíkovi natahuje, sen končí. A taky proč by nekončil - v psovi už nic démonického nezbylo :-)
