Německé tramvaje - varianta třetí
Představte si historické tramvaje, třeba ty, které jezdily v Praze ve čtyřicátých letech. Opět bývají zašpiněny po přeskoku napětí z troleje, nebo jakoby po malém požáru (jak mě právě teď napadlo) Vycházím z metra a stoupám v krásném jarním dni po schodech na zastávku tramvaje, jež má dvě nástupiště. K prvnímu nástupišti přijíždí tramvaj s číslem sedmnáct je poměrně plná. Na první pohled je mi jasné, že je to česká tramvaj. Lidé normálně vystupují a nastupují. Pak ale musí tramvaj hodně rychle pryč, pár lidí nestihlo nastoupit. Nástupištěm se totiž nese hlášení místního rozhlasu: Pozor na prvním nástupišti, pozor , přijíždí německá sedmnáctka ! Nástupištěm profrčí "dřevená" historická tramvaj a taky zastaví .... Než stihnu vyjít nahoru opakuje se totéž na druhém nástupišti, jen číslo tramvaje je jiné. V našem případě je to čtrnáctka. Odjezd črtnáctek už nevidím, protože se budím údivem - V Mostě totiž jezdí jen autobus sedmnáctka a čtrnáctka - taky autobus - jezdí v Litvínově. A přitom jsem vylezl z metra, tak bych si měl myslet že jsem v Praze, nebo ne ? V tomhle snu je jedna nelogičnost. Nástupiště je dlouhé tak, že by se na něj vešly čtyři tramvajové vozy, tak proč se tam nedokáží vejít vozy dva ? Proč musí obě tramvaje stavět u stejného označníku na úplném konci nástupiště ?
Na tohle téma mám i velice čerstvý sen, z prvního října 2006, jež je vyjímečný. Jsem totiž průvodčím tramvaje a ne řidičem ... Svištíme si to od Záluží směrem na Kopisty a Most. Zadním okénkem tramvaje sleduji že se k nám přibližuje německá tramvaj. Ta nenabírá cestující, neboť je nabíráme jen my, asi zjevně v tuhle hodinu němci nikam necestují. Mezi zastávkami se to snažíme zběsilou jízdou nějak nahnat, avšak na zastávce v Kopistech dojde k nevyhnutelnému. Neměcká tramvaj nás dohnala a dobržďuje tak, (sázím se že úmyslně) že se automaticky přes spřáhlo spojí s námi. Okamžitě mnou projíždí klasická brnivá bolest s křečmi (vysvětlení viz předchozí blogpost) Snažím se s tím bojovat tím, že prudce trhnu svým tělem ve směru jízdy, drže se u toho tyče. Trhnutí je díky zoufalství(?) tak mocné, že se mi rozpojení skutečně povedlo ... Po tomhle výkonu se budím lehce zpocený a taky lehce udivený - jak jsem mohl překonat pojistku proti rozpojení, jež spřáhla maji ? :-)
To ve velmi starém snu řeším problém s dojíždějící německou tramvají jinak, je ale pravdou že na to mám možnosti. Dojíždím na konečnou tramvaje v Mostě, a asi pětset metrů před ní vidím, že z hlavní tratě odbočují značně zrezlé koleje, kousíček vedou podél hlavní tratě aby se pak zase vrátili zpět. Druhým pohledem do zrcátka registruji, že mě honí stejná tramvajová souprava jakou řídím já, jen je zjevně německá. Nevím jak, ale nějak zvládám přehodit výhubku, bez vykolejení na tu odbočku vjet a zabrzdit na ní. Vystrkuji hlavu z okénka a klidným, skoro až rezignovaným hlasem, říkám: Tak jeď ... Jak sen dopadl po těch letech nevím, nedokážu si upomenout ani na průjezd kolem mého vozu. Ale muselo to dopadnout dobře, když si nepamatuji ani šok z probuzení z tohoto snu. Ale opět logika - tramvaj jedoucí poměrně rychle nedokáže zastavit na zrezlých kolejích, protože rez by se okamžitě odtrhala a tramvaj by šla do skluzu. Navíc ty koleje byly poněkud vlnkovaté jako by je zasáhlo mnohorát prostřídání ročních období, takže by určitě následovalo vykolejení. Nemluvě o tom, že délka téhle odbočky byla od pohledu tipťop na jednu tramvaj ...
Když se vrátím k druhému dnes popisovanému snu - proč se mi zdál zrovna tenhle ? První teorie říká, že jsem si ho přivolal tím, že zrovna o těchle snech píšu a že jsem si nevědomky řekl, že jako průvodčí jsem tramvají nikdy nejezdil Druhá teorie naopak hledá významy symbolů a protože mě čeká Inventura, což bude bolestivý "porod" z čehož se mi podaří časem vyklouznout .... Tak by důvod proč se mi tohle zdálo je jasný a našlo by si i jiné reálné vysvetlení ...
