... aneb nečekaná inspirace Silvestrovským ohňostrojem
Po delší přestávce se vracím opěk k popisování mých divokých snů. Včera jsem si vzpomněl na jeden ze svých atypických ochráncovských snů a napomohla tomu obyčejná zelená rachejtlička kýmsi vystřelená při půlnoční veselici ...
Sen se mi zdál poprvé až poté co jsem byl poprvé u moře na dětském ozdravném pobytu v tehdejší Jugoslávii (nyní Chorvatsko) blízko města Omiš, konkrétně ve středisku "Mala Luka u Omiše".
Plavu si tak v noci v moři a blížím se k osvětlenému Omišskému přístavu. Ani vlnka se ode mě při plavání nešířila, tak jsem opatrný. Jenže dál už plavat nemohu - sice nikdo viditelně nehlídá, ale přeci jen bych plaval pod (německým) osvětlením.
Řeším to kouzlem a kolem sebe vyčarovávám průhlednou jednomístnou ponorku, ve které musím ležet. Zároveň mám ruce mimo tubus ponorky ...Ponářím se do hlubin a pluji až na doraz k přístavnímu molu a tam něco kutím. No kutím, spíš bych řekl že cosi sabotuji :-) A pak pluji zpět za hranici světla, kde se okamžitě vynořuji. Právě včas, neudržované kouzlo zrovna vyprchalo. Uff oddychnu si tiše a udělám první dvě tempa v prsařském stylu. Nevím, jestli mě někdo spatřil nebo byla odhalena moje sabotáž, jisté je že mě ozářilo světlo ze světlice. Ohlížím se zpět a zjišťuju, že někdo vystřelil nad přístav zelenou světlici. Poplach ! uvědomuji si velice rychle co značí barva světlice a okamžitě jdu pod vodu ...
Nevím po těch letech, jak ten sen končil, ale končil určitě dobře jak v době, kdy se mi zdál poprvé tak i v době, kdy se mi zdál podruhé. V jednom z případů mě těsně nedostihla kulometná dávka ve druhém pak i pod vodou slyšitelný výbuch...
Toto je jediný sen, kde vystupuji jako ochránce - sabotér ...
Po delší přestávce se vracím opěk k popisování mých divokých snů. Včera jsem si vzpomněl na jeden ze svých atypických ochráncovských snů a napomohla tomu obyčejná zelená rachejtlička kýmsi vystřelená při půlnoční veselici ...
Sen se mi zdál poprvé až poté co jsem byl poprvé u moře na dětském ozdravném pobytu v tehdejší Jugoslávii (nyní Chorvatsko) blízko města Omiš, konkrétně ve středisku "Mala Luka u Omiše".
Plavu si tak v noci v moři a blížím se k osvětlenému Omišskému přístavu. Ani vlnka se ode mě při plavání nešířila, tak jsem opatrný. Jenže dál už plavat nemohu - sice nikdo viditelně nehlídá, ale přeci jen bych plaval pod (německým) osvětlením.
Řeším to kouzlem a kolem sebe vyčarovávám průhlednou jednomístnou ponorku, ve které musím ležet. Zároveň mám ruce mimo tubus ponorky ...Ponářím se do hlubin a pluji až na doraz k přístavnímu molu a tam něco kutím. No kutím, spíš bych řekl že cosi sabotuji :-) A pak pluji zpět za hranici světla, kde se okamžitě vynořuji. Právě včas, neudržované kouzlo zrovna vyprchalo. Uff oddychnu si tiše a udělám první dvě tempa v prsařském stylu. Nevím, jestli mě někdo spatřil nebo byla odhalena moje sabotáž, jisté je že mě ozářilo světlo ze světlice. Ohlížím se zpět a zjišťuju, že někdo vystřelil nad přístav zelenou světlici. Poplach ! uvědomuji si velice rychle co značí barva světlice a okamžitě jdu pod vodu ...
Nevím po těch letech, jak ten sen končil, ale končil určitě dobře jak v době, kdy se mi zdál poprvé tak i v době, kdy se mi zdál podruhé. V jednom z případů mě těsně nedostihla kulometná dávka ve druhém pak i pod vodou slyšitelný výbuch...
Toto je jediný sen, kde vystupuji jako ochránce - sabotér ...
