hledání ztraceného ... (3.) - aneb tentokrát doopravdy

Je to více jak týden, co jsem tu psal o tom, že chci hledat...něco, co bych rád měl. Osud, ten poťouchlík, mě vyslyšel vskutku dokonale, kolegyně v práci mě podezřívají, že jsem asi zamilovaný, protože jsem ztratil snad všechno a každý den něco -respektive každý den jsem hledal něco jiného

• Pátek - čipovou jízdenku (jak už jsem psal v druhém díle této minisérie)
• Pondělí - klíče od pobočky F
• Úterý - peněženku
• Středa - vlastní zdraví  = bylo mi tak blbě v noci na středu, že jsem šel raději k doktorovi. Vznikl z toho poznatek: "Nikdy nechoď k doktorovi, když máš příznaky vícero nemocí! Zmate je to"
• Čtvrtek - klíče od auta
• Dnes - naivní představa, že současné hlavní vedoucí  oddělení nestoupne moc do hlavy, jako těm předchozím. Spravedlnost při přerozdělování zástupů u nás totiž nefunguje recipročně. Jedna dívčina musí zastupovat tu druhou, ale opačně to nefunguje -to si ta druhá vydupala takovým způsobem, že ta první ještě byla za požadavek reciprocity seřvána "na tři doby"

Vše hmatatelné jsem posléze našel.