Sen z dnešního rána by býval mohl být druhým dílem mého předchozího zapamatovaného snu (Zkouška IZS)...
Kdoví odkud jdu a proč, ale jdu sám, zdá se dokonce, že můj sen začal kdesi na kopci a já scházím dolů do vesnice. Ve snu ji tituluji názvem L*, což je vedlejší vesnice u rodiště jedné z mých babiček. Jenže to tam nějak moc nepoznávám a skoro nevím, kudy projít, protože domy jsou nasázené tak blízko u sebe, že jsou mezi nimi jen úzké uličky, kde by se protáhl stěží jeden člověk, jenže jak je to chaotické, tak cítím, že tu a tam je nějaká ta ulička slepá.
Každopádně nápověda v podobě na zemi položeného kabelu vedoucí mezi domy a provizorně je čímsi propojující, je pro mě jasná. Když tu prošli kabeláři, tak tu logicky musím projít já, zvlášť když najdu místo, kde se kabel rozpojuje vedví a v mém směru je tažen kabel o něco tlustší, tedy z logiky věci když půjdu oním směrem, tak dojdu k nějaké centrále. Navíc se zdá, že centrála je mým směrem!
A tak tuhle hopnu přes plot, tamhle proběhnu dvorek, ale nepotkávám žádného člověka, ba dokonce ani živého tvora, až mi to začne být divné, nemluvě o tom, že to začíná být docela tísnivé.
Jak je ten kabel tažený provizorně všude možně, tak byl u jednoho domu provléknut dovnitř, mě nezbývalo než jít za ním. V chodbě domu svítilo světlo a já jdouce po kabelu prošel dvěmi ložnicemi. Nábytek tu je, peřiny bez povlečení též a taky slabounká vrstvička prachu, kterou bych odhadl na týden, maximálně měsíc.
Tady se mi objevuje i první živý tvor, malé a strašlivě vyhublé koťátko. Začíčal jsem na něj,přišlo ke mě a než jsem jej stačil pohladit, tak prošlo skrz zavřené dveře do další místnosti a pak balkonovými dveřmi ven. Protože tam šel i můj kabel, vydal jsem se za ním.
Jakoby mi duch(?) koťátka chtěl ukázat, co se tu stalo, protože vidím nějakou mě neznámou maminku s tatínkem a malým kloučkem, kteří budou s několika málo věcmi naloženými na dětský žebřiňáček odcházet. Klouček ukazuje na koťátko, které ale uskočí do dřevníku, kde se zřejmě schová, rodiče však spěchají a pro koťátko nejdou, takže klouček pláče, a je rodiči odtažen pryč....
O to víc mě to zdrchá a mám z toho všeho náladu pokaženou, a současně mě to víc a víc pohání jít dát. Mám štěstí, protože kabel vede do města M* kolem mého domku. Tady to znám a odpovídá to realitě mimo sen. Vidím, že se tu rozkopalo plynové vedení, trubky jsou ještě položeny mimo výkop, byť jsou už svařeny, zřejmě se chystaly či měly chystat odbočky, které jsou na hlavní trubku navařeny, ale v tuto chvíli zaslepeny.
Technika, která by tu měla být tu není, nejsou tu ani známky, že by se v budoucnosti mělo pokračovat třeba ručně...
Přeskakuji výkop a ženu se k plotu domku. O něj se ale zdrceně opřu a je mi do breku. Zase ani noha ani ruka, ba ani živáčka, byť jsou okna otevřena, všude ticho. Pomalu skláním hlavu k zemi, snad abych se nepokrytě rozbrečel, když periferně vidím další číču, která vyskočila v bytě v patře na okno. Je to má číča a vypadá velmi zdravě, dokonce je v póze, kdy (hlavně v reálu) je celá nedočkavá, až přijdu domů a ona mě přivítá.
S úsměvem na rtech a s radostí v srdci okamžitě přeskakuji plot (ač v reálu by byla asi tak o 15m dál branka v plotě) a sen tímto končí...
Opět jeden sen, který mě vylekal. Když mi kdysi podobný sen vyprávěl taťka, řekl mi, že musel tehdy vstát z postele a jít se podívat do pokojíčku, kde jsme my děti spali, jinak by neměl klid.
Po dnešku ho naprosto chápu, měl jsem sto chutí vstát a jít obhlédnout dvě zbylé obyvatelky domku - mamku a číču - jestli jsou v pořádku, ale v tu chvíli jsem slyšel zvuk plněné misky, když číča od mamky dostávala snídani. Což mě přimělo se pootočit na bok a zkusit ještě pár minut v klidu podřimovat a relaxovat z tohoto snu, než mě zazvonil budík a pozval mě tak do pracovního procesu....
Z pohledu sledování mých snů: Jednoznačně cítím, že některé části tohoto snu jsou reprízy. U hubeného koťátka si totiž uvědomuji odchylku, kdy to koťátko jdu do dřevníku hledat, přičemž svojí vlastní číču doma jsem ještě vůbec neměl. Ale zato jich pár žilo v domku na vesnici u babičky...
Dále se mi zdá, že i dění ve dřevníku mělo vícero verzí, nedokážu si však je pořádně uvědomit. Je to stejná situace, jako u Halaky, kdy prostě vím o variantách a jako bych je zkoušel, kam se děj může poposunout (viz Halaka přeci jen vykladače snů nezlikvidoval - druhý modrý odstavec)
Žádné komentáře:
Okomentovat