Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 28. února 2019

CSPP: Lilka Ročárová

Jsou zpěvačky, které byly slyšet více, potom jiné, které zazářily rok či dva,  ale byly i zpěvačky, které byly známé delší dobu.

Jednou z nich byla Lilka Ročárová, která, což mě překvapilo, stihla v sezóně 1963-4 účinkovat také v Semaforu. Ale o tom, asi žádná filmový či televizní záznam nebude...

Její velký hit v roce 1968 byl "Bylo léto, horké léto"



Následně jsem vybral ještě dvě skladby, které se daly najít na pásku mých sester a současně i na Youtube a dodám, že dle Wikipedie je/byla sólistkou plzeňské opery a profesorkou zpěvu na plzeňské konzervatoři.




úterý 26. února 2019

Přednáška "Eugenika a holokaust"

Toto téma jsem asi neměl shlédnout, protože mi ukázalo, jaké lidstvo bylo (i ta část lidstva, která v letech fašistického německa se považovala za tu správnou stranu). A pokud si tuto přednášku umíte přenést na někteér současné jevy, tak .... Au, au...



Proto ani nebudu dál situaci komentovati...

pondělí 25. února 2019

I bez zabíjení můžete být nejlepší!


Dneska jsem byl tvrdě překvapen, ldyž na mě ve hře, kterou hrajeme s kamarády prakticky každý večer aspoň hodinku, na mě vypadl tento výsledek, jež vidíte na obrázku. Tři velké nuly v hlavním počítání (to číslo vpravo má být nulové narozdíl od těch dvou zbývajících číslic) a přesto být nejlepší. Ale zcela jasně to udělala ta dvě procentní hodnocení dole.

OMSI2: Na skok z Bratislavy do Maďarska

Už mi jeden člověk řekl: "Proč to pořád hraješ, když je to pořád stejný"!

A proto je čas ukázat mu, že to může být podobné, ale nikdy ne stejné. A proč nezačít mapou, která je geograficky nejblíže k minulé mapě, což byla Bratislava.



Klidná jízda maďarským venkovem, tak mohu tuto jízdu popsat, milovníci krajiny a urbanistiky se při ní mohli kochat... Co víc si přát? :-)

neděle 24. února 2019

Shrnutí uplynulého týdne (8/2019)

Toto shrnutí si předepisuji v sobotu večer u kamarádů na S*, neb je na to klid a čas - v televizi nic není a kvanta přednášek mám už taky shlédnuté (aktuálně například "Eugenika a holokaust", ale o té napíšu v úterý)

Pokud mám popsat začátek tohoto týdne, tak se musím vrátit k minulému shrnutí,  kdy jsem popisoval svoje fopa s datumy jízdenek. Mému kolegovi se podařilo také kouzlo s datumy. Minulý týden hovořil o tom, že si musíme kvůli jeho úternímu školení přehodit výjezdy na vzdálené pobočky (poslední dobou se střídáme ve výjezdech dva) ale v pondělí přišel s tím, že se spletl o týden. Dodal, že už to měnit nebudeme, takže jsem v úterý vyjel na pobočky. Vyfasoval jsem druhé nejstarší auto a jel jsem.

První dojezd na místo a už jsem cítil že se někde něco pálí a přišlo mi, že je to jeden konkrétní počítač. Takže jsem ho vypnul, vyčistil a pustil znovu. Už to, že se obrovskou rychlostí roztočil větráček od zdroje mi bylo jasné, co odešlo, a tak jsem se jal připravovat náhradní počítač, který naštěstí máme na této pobočce ulitý.  Když jsem se s ním vrátil, smrdělo to v té místnosti mnohem víc. Ano, mé vyčištění pomohlo počítači sice dýchat, ale... Prostě zkrat někdo na kondenzátoru... Takže výměna a byl klid, kolegyni jsem zdržel jen pět minut...

Pak následovala jízda na další malé pobočky a na místo toho, abych z poslední jel vrátit služební auto, tak jsem se vracel po svých stopách a sbíral věci, co mi kde "upadly".  A je to přesně o tom - spěcháš spěcháš, chceš všechny uspokojit, jak doděláš poslední věc na pobočce, tak už myslíš na pobočku další. A to je chyba, je ještě potřeba myslet na úklid...

Samozřejmě jsem při cestě zpět díky tomu odjel hodně daleko od jisté křižovatky,  která vede na aktuálně nejlepší cestu na pobočku A*, neboť ta opravdu nejlepší a nejkratší je uzavřená. A samozřejmě jsem si to uvědomil až v době, kdy jsem na první objížďkovou šipku odbočoval doprava, tedy až po sedmi kilometrech jízdy. Což je se služebákem problém, protože to by u nás znamenalo vysvětlení, proč jsem najel o 14 km více v oblasti pobočky P*. Takže jsem si projel objížďku, kde je už více jak 20let(!!!) provizorní stopka na ještě provizornějším napojení silnic. Pokud je provoz normální, tak ta stopka jde projet do tří minut, ale takhle se jede klidně i minut třicet. Měl jsem štěstí v neštětí, vystál jsem si minut pět.

Středa, to v poslední době znamená konkrétní restauraci a konkrétní jídlo, které je prostě úžasné a zatím se nám nepřejedlo, víc asi není co dodat. Práce byla nakažena tím, že ve čtvrtek, tedy za méně jak 24 hodin, měla přijet vysoká návštěva z GŘ.

Středa pro mě byla i dnem, kdy jsem zveřejnil svoje video s autobusem Karosa ŠM11,  které pro mě bylo opravdu těžké vytvořit tak, aby vše zaznělo tak, jak mělo. V prvních chvílích mělo hodně malou sledovanost a žádný "like", ale už to vyskákalo nahoru. Tak snad dobrý.

Sledoval jsem teď v sobotu přednášku o svobodě a o tom, jak si ji dobrovolně omezujeme, třeba i jen tím, že jsme si stanovili etiku a etiketu. A zrovna to u mě toho videa byl pro mě problém...

Ale zpět k návštěvě z GŘ. Jestli přijela, nebo ne, netuším, v kritický čas ve čtvrtek jsem byl v kafárně s kamarádkou I*. Tak trošku jsem předpokládal, že uslyším otázky k jejímu poslednímu snu, které jsem jí doporučil sepsat, aby se tam projevil důvod, proč onen sen je rozporuplný. Ukázalo se, že jsem měl pravdu, že je přesně jedna oblast, kde se ta rozporuplnost, ale nevím, která to je...

V pátek jsem měl dovolenou (musím si včas vybrat loňskou dovolenou, jinak mi bude zaměstnavatelem nařízena) a tak jsem na poslední chviku stříhal video na neděli a řešil nějaké věci okolo. Což pochoptelně dopadlo očekávatelně. Nic jsem nedodělal :-) Mimo jiné i proto že jsem se rozhodl se pořádně vyráchat ve vaně a udělat očistu. Což je samozřejmě "chyba," protože při jízdě na S* a práci na S* s kamarády kolem jejich domku se okamžitě zašpiním.

Tentokrát jsem měl v Praze na výběr ze čtyř linek (+vlak) a já si vybral linku, se kterou jsem sakra dlouho nejel. Ukázalo se, že je nejlevnější, ale kamarádi pak musejí jet docela dálku autem, aby mě vyzvedli a dovezli k nim do vísky, kde už ani dotovaný autobus nejezdí, natož nezajíždí. Jejich pejsek mě jako obvykle obskákal a celého umyl. A je to o tom, že já ho z "rodiny" nejvíc hladím a blbnu s ním. Ale je vidět, že stárneme oba...

Nedělní jízda zpět proběhla vlakem přes oblast výluky, což znamenalo trošku problém, protože jsem si nepamatoval, v jaké etapě ta výluka je. Takže je v etapě, kdy vlak, jež má přes mojí nástupní stanici normálně projíždět, tu teprve začíná. A to dokonce až tak, že ten konkrétní spoj nemá udělanou náhradní autobusovou dopravu! Ta bude až v etapě další...

To na druhou stranu znamenalo, že jsem si mohl vybrat sedadlo z velmi velkého výběru. Přestupy a dojezd domů se obešel už bez vzrušení...

sobota 23. února 2019

Jak se stát strojvedoucím

Kamarád přemýšlí nad otázkou , jak se stát strojvedoucím, (podobně jako já uvažuji o řízení autobusu) a včera nalezl tohle povídací video



Asi v desáté minutě jsem se dozvěděl očekávatelné, že bych pohořel v jedné zdravotní kategorii, což mi bylo docela jasné už dříve. Tedy teoreticky pohořel, protože by záleželo na dosti okolnostech dalších...


pátek 22. února 2019

Vznik tramvaje T3 Coupé

Po dnešku mám opět vlhko v očích, když jsem sledoval vznik  speciální verze tramvaje T3, konkrétně T3 Coupé.  V podstatě tenhle projekt navazuje na cosi, co se jmenovalo "Vyhlídková tramvaj" a tak trošku tenhle projekt připomíná "mazací tramvaj", když si místo té vyhlídkové části představíte barel s mazivem...

Prostě jsem si jen o svojí dovolenou díval na jistý dokument: