Sny, takové zvláštnůstky, které pro nás vyrábí mozek a my je občas můžeme ovlivnit... Anebo začít astrálně cestovat... Včera jsem slíbil sepsat další pokračování, tektokrát to bude o tom, jak jsem (asi) astrálně necestoval (anebo cestoval, ale trošku jinak než obvykle)
V pondělí chodívám hrát hru zvanou Dračí doupě ke svému kamarádovi, který nám tu hru řídí (ve slangu Her na hrdiny se tomu říká že "mástruje") a tak tomu bylo i v pondělí 14.listopadu. Protože chodím do práce a v pondělí mívám "dlouhou" tak nestíhám začátky hry. Nechal jsem si odvyprávět co se mezitím událo (můžete tento příběh simultálně sledovat v V deníčku postavy Haeppa Modřinky, zrovna je to odstavec, kde postava Dvoukvítek vypráví ...)
Až u té proměny dřevorubce - když mi byla vyprávěna - mi začal v hlavě cinkat zvoneček, což ale bylo způsobeno tím, že se na mě vrhla přemíra informací. Zatím jsem ale nikterak nereagoval a nechal odvíjet příběh.
Když pak přišli stejné reálie (vodopád a dům s podezdívkou) tak se zvonění zesílilo, ale ještě jsem to stále považoval za náhodu, byť už docela zvláštní. Když pak ale přišly další děje - babička, koření, odkaz na město na severu za horama, napadení koboltem....
Jako náhodu bych to považoval, ale tohle už byla neuvěřitelná náhoda a tak jsem mástra informoval "Hele tenhle příběh už jsem hrál", abych mu naznačil, že mám oproti ostatním výhodu. Jenže kamarád máster mi řekl, že ne, že si to vymyslel úplně celé sám. To mě "dojalo" pomalu k pláči, protože kamarád sice občas zveličuje ale v tomhle si nevymýšlí.
Jenže co teď ? Já "věděl", že jsem to hrál, ale nevěděl jsem kdy ani s kým. Možností mnoho nebylo, protože jsem nevystřídal zas tolik Pídžejů a od určité doby si píšu ke každé postavě deníček. Jenže v deníčcích nebylo nic. Pokud jsem to opravdu s někým odehrával, tak to muselo být "v šerém dávnověku" tedy před takovými deseti nebo až třinácti lety, kdy jsem s Dračákem začínal. A tak začalo vyptávání, které bude ještě zítra pokračovat.
Mezitím jsem na několika místech vyvěsil tuto výzvu:
Ahojky lidičky !
obracím se na vás, neboť potřebuji pomoct s jistým problémem.
Hraji pod kamarádem Pídžejem jistou sekvenci s tajuplným ostrovem a já tvrdím, že "to" musel někde číst, on tvrdí že to celé spáchal sám. Ba co hůř, mám dokonce matný dojem že jsem to před deseti lety hrál pod jiným PJ. V dalším odstavci se onen příběh pokusím stručně popsat. Pokud někomu z vás ten příběh připadne známý, tak se mi prosím nějak ozvěte, úplně super by bylo, kdyby mi někdo řekl, kde by se tenhle příběh dal vyčíst. Tipuju na nějaký doplňkový modul od Altaru ...
Díky za jakoukoliv pomoc !
Takže příběh :
Jedete na lodi a celé družince se zdá stejný sen, ve kterém zní basnička. Tu si družinka zapíše.... Ráno lodní hlídka objeví ostrov, který v tom místě nikdy nebyl. Družinka vystoupí na břeh a zjišťuje, že nejde kouzlit (hraničáři i kouzelníci - "jako by tě prst píchnul přímo do mozkové kůry a omdlíváš") a ani alchymista není potěšen, protože cosi blokuje magii i démony v předmětech.
Průzkum ostrova, potkáváme známou osůbku z pevniny, ta nás ale nepoznává a po přečtení básničky se dotyčný mění v kytku. Následuje setkání s dřevorubcem, opět čtení básničky, dřevorubec se mění v bobra. Dál je vesnický domek, setkání s babičkou, ta zve jednoho z družinky dál a věnuje mu sáček koření (dotyčný je kouzelník a po přičichnutí cítí že může kouzlit) ... Když to zjistí druhý kouzelník tak vstoupí za babičkou ale ta tam již není a dům je o 50 let starší. Je tam jiná(?) babička a ta se po přečtení básničky mění v motýla. Pak nás napadne kobolt a po přečtení básničky se mění v kamzíka ....
A tak to pokračovalo dál a dál. Všichni nám neustále nabízejí jídlo a všichni tvrdí, že se jim zdáme. Nějaké město je kdesi za horama, tam jsme ještě nedošli :-/ A ještě - dotyčná CP vidí a reaguje jen právě na toho jednoho z družiny, který s ní promluví jako první, básničku může potom říkat kdokoliv ...
Jinak básničku nám PJ vybral tuhle, ale to je asi jen náhoda: http://www.fantasy-scifi.net/citarna/tisk_cl.php?cl=1880
Ano, měl jsem představu, že to první z másterů (česká zkratka PJ - Pán jeskyně) někde vyčetl a tím pádem to mohl kdysi číst i druhý máster, jenže jak se ukazuje, nevypadá to na to. Jaká by to ale byla náhoda, že se objeví 2x stejný příběh ? Dřevorubec, osoba kterou známe ale ona nás nepoznává, vodopád, dům s babičkou a pak se starou babičkou, kobolt, město na severu ...
Ach ano, to město na severu je zlomový bod. V tom prvním hraní jsme do něj došli a něco tam prováděli (bohužel to co jsme tam prováděli je již zakryto oponou zapomnění), ale ve druhém hraní jsme do něj nikdy neměli dojít, protože to nebyl náš úsek a druhý máster nás přes hory nikdy neměl v úmyslu pouštět a ten úmysl měl už dávno předtím, než jsem jej informoval o mém problému
Ostatně 21. listopadu 2005, tedy v další hrací den se toho stalo tolik, že bych tam ani nedošel. Ani jsem neuvažoval nad tím, jestli i řeznictví a mučírna v jednom se mi někde objevila a zdali i na onom ostrově, přijde mi, že takhle postavený dům s vybavením a následným podzemím bych měl znát taky, ale opět jsem přišel na hru později a žel zrovna v okamžiku, kdy už bylo podzemí dávno projité ....
Zatím nechci definitivně soudit, jestli jsem to s někým hrál dříve, ale už mi zbývá oslovit jednoho mástra a dva tehdejší spoluhráče a pokud odpoví všichni negativně, že tohle dobrodružství se nehrálo a odpověď bude bez zaváhání, tak budu mít zajímavý problém.
Musel bych totiž uznat, že jsem opět astrálně cestoval, jenže by to byl první případ, kdy jsem necestoval po správné linii naší budoucnosti, ale někde v astrále jsem odbočil špatně :-) a došel do alternativní reality. V té alternativní realitě se hraní tohoto příběhu odehrávalo jinde, s jinými lidmi a i s jiným koncem ....
Teorie o takovémhle cestování po astrále jsou, ostatně si s alternativními budoucnostmi pohrávají různí spisovatelé a není potřeba cestovat v astrále. Jeden příklad za všechny - spisovatel Terry Pratchett fenoménu několika budoucností říká v sérii Zeměplocha souslovím "Kalhoty času" přičemž Přítomnost se může vydat buď doleva nebo doprava jednou nohavicí a volba té které nohavice je prý náhodná ...
Já však stále očekávám, že poslední mnou neoslovení kamarádi mi řeknou to co očekávám "Jo, to jsme hráli spolu" a úplně skvělé by bylo, kdybych sehnal správný kontakt na tehdejšího mástra a on by si pamatoval, kde ten příběh četl ...
Taky si říkám - pokud jsme to opravdu hráli, proč mám tak slabou paměť, že si řádně nevybavuji kde a kdy jsme to hráli a s kým. U toho s kým mám jasné favority - kamarády, kteří pracují jinde než v Mostě ...
Držte mi palce, ať zjistím kde je pravda :)
