Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

pondělí 19. listopadu 2007

Dohrávka Kerbera

Balanar se práva na duši Danteho vzdal, čímž definitivně odsoudil Danteho k smrti, neboť si jeho duši odvezl. Ale zpět k mému Kerberosovi: Jednu tlapku má položenou vyzývavě přes čáru, čímž mě zcela jasně varoval: Bacha hochu, ta čára na mě neplatí. Ohlédl jsem se po Mrakoplašovi a Balanarovi a súrsky jsem si zavolal o posily. Vím, že mám lovit démony a cítím, že mám lovit i Kerbera, ale nepamatuji si, jak jsem samostatně lovil včera tu vílu. Dnes musím svůj výkon minimálně zopakovat.

Z Balanara i Mrakoplaše zbroj spadla a Mrakoplaš mi sdělil, že oni mají odslouženo a že si musím poradit sám. Jenže, mám přeci lovit démony, ale je Kerberos démon nebo zvíře ? Na mé pokusy o domluvu nereaguje. No ano správně - s tou vílou jsem se domluvil !

Pokud ho musím ulovit, musím přijít na to jak. To by mělo být taky snadné - Balanar i Mrakolaš mají svůj protějšek u Slunečňáků a můj protějšek se jakoby náhodou ani ne před minutou ukázal přímo zde u nás. Šmankote - já budu dělat lovce s lanem. A elfí lano co mám smotané v batůžku to nebude, Slunečňákovo lano bylo spleteno z vláken které až podezřele připomínaly sluneční paprsky. Já musím mít logicky vlákno snové. Pán snů mi jasně řekl - musím si svoji identitu najít sám, ten mi s lanem nepomůže. Ostatně mi ani neposílal brýle, když nad tím teď uvažuji. Musím si najít jiný zdroj lana a má paměť nachází snadné řešení. Pavouci! S jejich pomocí jsme tenkrát lovili Jalmavu. A co víc ! Jak se jí to lano dotklo, byla mírná jako beránek !!! (viz kapitola 22 a jsem překvapen, že se tam lekám možnosti mít v očičku měsíček a hvězdičky)

Zíráme na sebe s Kerberosem a ani jeden z nás nehodlá útočit. Mám tak čas rozvažovat kde má správně být Kerberos. Vím to - v říši mrtvých, kdesi za řekou Stynx. Ostatně tam má být i ten palác. Za řeku Stynx mají chodit duše zemřelých nenásilně, nebo těch, které jsou smířeni s tím že zemřeli. Krátce přemýšlím, kam asi chodí sebevrahové. Asi taky za Stynx ...

Současně se Stynxem mi vyvstanula v mysli i bohyně LIMS KRADMA, jenž je považována za neutrální, podobně jako její starší bratříček řád Morte Ascendo. V Lims Kradmu věřívají válečníci...

Krátce se bavím s Raelem o našem mocném nekromantovi, kterého nikdo nezdá. Ten se tu vyloupl vysloveně odnikud, podobně jako ty tři stovky duší. Copak je na Plexisu nějaký hladomor či něco podobného a my o tom nevěděli ? Tohle by se přeci okamžitě rozneslo po ostrově. Máme tedy duše navíc, ale nechybí těla. Možná že je ten nekromant uvolnil z nemrtvých. Ptám se Raela, jestli by byla možnost zamknout tu bránu nahoře na paláci a prý by to mělo jít, byť má Rael pochybnosti o tom co se bude dít pak - i já se bojím Kerberose. Nemáme ho vůbec jak zajistit. Teď hlídá průvod duší, ale co bude dělat pak, když uzamkneme bránu.

Aby se nám tak Křemílek vyměnil s nekromantem, popíchl mě Rael. Jenže Křemílek je zavřen u Morte Ascenda, a náš nekromant se nějak záhadně záhadně ukazuje jen mezi východem a západem slunce, jako by se bál, aby nebyl odchycen ... námi ?!?!

Panenko skákavá !!! Aby tak i slunečňákům mizeli duše, a ti mi nějak přes Balanara poslali balíček s brýlemi a ten aby to nebylo nápadné zmermomocnil nějakou dívku, aby mi napsala adresu na balíček ! To ohnivé vlákno bylo přeci taky žluté. Brr, tohle nebudu domýšlet, i když by to vysvětlilo podivné Balanarovo velmi snadné vzdaní se Danteho duše, jakoby dlužil Slunečňákovi službičku. To spíš je někde poblíž nějaký mocný muž či spíše žena, která se nemohla koukat na dění a rozhodla se nám pomoci v dorovnání rovnováhy.

To mi ale pro změnu připomnělo službičku, kterou jsem prokázal Lemonovi. Jak jsem dokázal přikouzlit mu krásné sny ? Musel bych mít to brčko od víly a to by muselo fungovat oboustranně. Sahám do kapsy s úmyslem vytáhnout snové brčko. Skutečně ho v kapse mám a podobně jako brýle je namodralé barvy. Dokonce se chová stejně jako brýle, když ho uložím do kapsy, tak najednou nejde nahmátnout. Došlo mi, že je to docela dobrá obrana proti zcizení, když je lapka nedokáže nahmátnout v mé kapse.

Chviličku si hraju s brčkem. Jde natahovat a smršťovat, z obou stran vypadá stejně a to je taky všechno co můžu dělat. Ale to už ke mě došel Mrakoplaš a podivuje se, že jsem se prakticky nepohl z místa. Vysvětluju mu tu věc s Kerberosem (budu muset zajít do Snové říše za modrookými pavouky) a taky s dušemi. Nezmizel náhodou nekromant od Pána Snů ?

Mrakoplaš na spojení s Pánem snů šel vědecky. Připravil si dýmku, zabánil si snový tabák a na směnu upadl do tranzu, v němž asi tak v druhé polovině silně pobledl. Když se probral, přetlumočil mi slova Pána snů: "Z mé říše mizí lidé a vynáší je sluneční strana a už jsou jich stovky. A já vím kudy prchají. Může za to tvůj bratr Balanar. Je ve vašem zájmu srovnat tuhle výhodu sluneční strany." No panečku - tím se všechno vysvětlilo, aspoň to tak vypadá.

Druid - medvěd nakukal Balanarovi, aby vysadil pět stromků - srdcí hvozdu, v každém hvozdu jeden. Balanar, jenž byl rád že na něj medvěd (mimochodem stranící sluneční straně - kapitola 32.) znovu nenasazuje nad tím asi nepřemýšlel, nebo ne tak hodně a u arcidruidky Zefrity si vyzvedl pět stromků a pomalu je začal sázet. Na Plexisu jsou jen čtyři hvozdy, takže to byla taková past. A lesy s hvozdy si nejde splést, přestože obyčejných lesů je na Plexisu zrovna kolem pěti, pokud se nepletu.

Srdce hvozdu vysazené v říši Pána Snů nám na jednu stranu dost rychle zachránilo život na Rychlebách, na druhou stranu tudy mohl uniknout jak Křemílek, tak i náš nekromant a věřím tomu že si toho mohlo povšimnout i pár duší. Anebo má pravdu Pán SNů a někdo ze sluneční strany je vyvádí ven. A klidně by to mohl být i druid medvěd sympatizující se stranou Světla.

A teď jak to šetrně říct Balanarovi, protože to bude muset být on kdo nás zavede ke stromku nějakou delší cestou až ke stromu. Když bych totiž prolezl některým srdcem hvozdu já a vylezl ve hvozdu ve snové říši, kde bych srdce hvozdu podťal, tak bych si uzavřel cestu zpět, přeci jen ještě nemám moc zkušeností v pohybu po říši Pána snů. Pravdu má ale i Rael, že by stačilo za pomocí ozrimků stromek šetrně vyhrabat a pak zasadit jinde. Tím bychom uzavřeli díru do říše snů, teď ještě jak zachránit duše, které patří do říše snů. Rael bude muset svým klíčem (dočasně) zamknout bránu do paláce Morte Ascenda. Když ji zavře jen na období noci, slunečňáci na ně nebudou moci a nám nebudou unikat do paláce. Otázkou je, co udělají duše a co udělá Kerberos. Kerbera bych mohl zajistit Snovým lanem. Ale co s dušemi ? Nechat je uvězněné v kruhu mezi paláce a volnou plochou ? A co se srdcem hvozdu ? Mít naštvané všechny hvozdy na Plexisu by znamenalo, že dost měst by pro nás bylo nedostupných, o Eldoru nemluvě. Kácet rozhodne nebudeme moci ... Jediné co by snad možná šlo by bylo to, kdyby to srdce hvozdu co je u Pána Snů bylo samostatné od zbylých čtyř srdcí hvozdu. Bojím se ale, že to by mohla zařídit jen Zefríta a tolik času myslím nemáme. Ha, vlastně máme ! Dojdeme ke stromu v říši Pána snů, Balanar jím projde k Zefrítě, rychle se poradí a vrátí se s odpovědí, ať už bude jakákoliv. My mezitím zajistíme, aby další duše neunikali skrz strom a když budeme mít štěstíčko, tak čapneme lapku duší při činu.

Zbývá vyřešit, kdo mi poslal brýle - pokud to byli Slunečňáci, tak chtěli, abych viděl Kerbera. Když bych ho odstranil z cesty v nevhodnou dobu, šli by si nalovit naše dušičky. MOhl to být i někdo z Morte Ascendo, abychom měli šanci si uvědomit nebezpečí z Kerbera. Možná že se tu palác MOrte Ascenda objevil proto, aby duše patřící do Snové říše nepřecházeli do říše Slunce. Neměl by někdo zariskovat a jít se domluvit s osazenstvem paláce ? A pak ještě - vrátí nám naše duše co už prošly dovnitř ? A případně - podaří se nám je ukrást spodním vchodem ? A budeme na to mít právo ?

Žádné komentáře: