22.listopadu 2007, o půlhodinky později
(hráno 11.února 2008 - deníčkový zápis, doplněný o přímou řeč postav dle diktafonu)
Od Raela jsem dostal první úkol - najít Mojko a přivést ji k cirkusu. Kdoví kde spala, v téhle levnější hospodě to rozhodně nebylo. Chodil jsem po městě docela dlouho, a nakonec byl po hodince úspěšný.
U ohrady, kde měli cirkusáci zvířata se zbytek družiny bavil s nějakým sluhou a Zirkon ho lákal na službu na lodi ("Za tři měsíce u Ostenu") a bylo jedno zdali dotyčný umí plavat nebo ne. Se Zirkonem tam už stála Julie, Křemílek, Mrakoplaš, Rael. Se mnou a s Mojko nás tedy bylo sedm. To bychom mohli mít na Ratnaje šanci...
O minutku později dorazila z města honorace (místní markrabě to ale není) a usadila se na polštářovaných lavičkách před prostorem, kde se mělo odehrávat představení, my ostatní si sedáme kde je místo, neboť už se ozval gong upozorňující, že se brzy začne. Je tu celkem asi padesát lidí, kteří se chtějí dívat na představení. Zirkon pojedl trochu mrkve a sedl si do první řady. Byl trochu mrzutý, neboť Julie i Mojko okolo sebe neměli místo k přisednutí.
Před námi byl zvýšený prostor, kde se bude odehrávat představení, za ním stály tři maringotky. Mezi nimi jsou napnuté látky, aby nebylo vidět jak se herci(?) připravují na vystoupení. Ostatně tenhle zadní prostor je obehnán látkami celý, nelze tam vidět odnikud. Zkusmo jsem tam poslal ďáblíka a přestože byl neviditelný, byl odhalen. Nějaké kouzlo mi ho tam zranilo ...
Ozval se dvojí úder na gong a pak silné zahřmění, jakoby se odněkud řítila bouřka. Tenhle trik ale už znám, a tak jsem v klidu. Jsem v klidu ale jen pár vteřin, neboť teď se přímo nad loučkou shlukla těžká mračna a nad loučkou se setmělo. Hromový hlas nás přivítal na představení.
Nezbylo mi nic jiného než čekat až se objeví Ratnaj, neboť mě nenapadalo, jak ho nenápadně objevit a ani Mrakoplaš a dokonce ani Rael nemají plán jak na to. První číslo bylo o levitaci (žena se "probodla" a pak se nechala nějakým mužem odlevitovat a na tlesknutí se na ní přebarvovaly šaty), ve druhém bylo něco málo žonglováního, ve třetím obsekávali dobrovolníka z hlediště sekyrkami, dál vystupovala zvířata a až pak přišlo vystoupení s Ratnajem.
Muž, který představením provázel, řekl před oním vystoupením: "Určitě jste přišli, abyste viděli něco vyjímečného. Něco, co při žádném jiném vystoupení neuvidíte. Takové vystoupení pro vás máme připraveno. Uvidíte - z nejbližších detailů - čtvrcení člověka zaživa. Kdo z vás má slabý žaludek, nebo se bojí krve, ať si sedne dál. Bude to krvavé." Všichni si doslova poposedli, aby to viděli z co největší blízkosti. Bylo slyšet víření bubnů, ještě víc se setmělo a na scénu vyšel Ratnaj a dva siláci vynášejí máry a na nich leží nějaký dvacetiletý(?) blonďatý kluk. Při bližším pohledu vidím, že má přívěsek ve tvaru "E".
Ratnaj si pomocí kouzla na pódiu přisvítil a nechává jej svítit na máry, které ti dva siláci odložili na stůl a sami poodstoupili stranou. Napětí by se dalo krájet a do toho ke mě vítr donesl slova někoho z družinky "To je Raelův bratr" řekl a dodal: "Tahle vražda bude skutečná"
Na Ratnajovo lusknutí přišla asistentka a přinesla mu mučící(?) nástroje. Divačky vzrušením ječí. "Předvedu vám něco, co jsem ještě nikdy nepředváděl. Vyrvu z tohoto muže srdce a ukážu vám, jak tepe v mé dlani". Ratnaj začal nad tělem kluka něco dělat, magický závan byl cítit poměrně silný. V ruce se mu objevil kus jantaru a nám to došlo.
Rael zapálil silným kouzlem plameny na maringotkách tak, že kus ohně zasáhl i Ratnaje. Strážkyně v civilu se zvedla a hnala se k Raelovi, neboť on jediný viditelně kouzlil, ale Rael se už vrhal na záchranu svého bratra pomocí hyperprostoru. Diváci tleskají, neboť si myslí že to vše patří k představení. Rael se zjevil na pódiu a Julie mu vyběhla na pomoc. Ratnaj ve stejnou vteřinu zmizel, cesta k záchraně zajatce je volná.
O další veřinku později pochopil Rael, že hyperprostorem svého bratra nezachrání a byl nucen vyčarovat UFI a s bratrem odletět k městu. Diváci tleskají, a dívají se za ním, ale já sleduji Julii. Má problém, neboť na podium vběhl nějaký mutant který začal hasit oheň nějakým silným chladem, účinkující začínají hasit jejich ohradu a stěny maringotek. Julie se ho lekla a "zkameněla". Nedá se nic dělat, teĎ se do toho musím zapojit já. Samozřejmě - moc pospíchám a tak se mi první hyperprostor nepovedl, až druhý. U Julie též kouzlím UFI a odnáším jí z plamenů pryč. A zase až na druhý pokus, neboť se mi z toho mutanta udělalo špatně a navíc po mě stihl hrábnul packou...
Na podium vyběhl i nějaký kostlivec, který asi s námi chtěl bojovat, ale náhle se v explozi proměnil v déšť okvětních plátků, které prší na diváky.
Letím za Raelem a mezi námi je nějaký havran - velmi pravděpodobně něčí kouzelný mazlíček a mě je čím dál hůř. Ošklivě krvácím z rány na hrudi, bojím se že brzy omdlím díky ztrátě krve.
V blízkosti města přistávám a hned odtahuji "zaseknutou" Julii kus do lesa a až tam se začínám ovazovat. Rael přistál blíž k městu a řka: "Nemáme moc času" mě popoháněl k akci. Tu jsem odmítl a dál se ovazoval. Rael šel s bratrem na zádech k městu a nechal si z města od někoho koně, od bratra se nechne ani na krok. Mě už je jasné, že to bude "bratr" z té legendy a bude se jmenovat Elar nebo Eral.
Mezitím představení urychleně skončilo, mimo jiné proto, že Křemílek upekl toho mutanta a oheň je uhašen. Děvčata od cirkusu urychleně vybrala peníze za představení, jedna z nich rychle odemlela rozlučkové věty. Strážkyně si k nim šla pro svojí odměnu a bylo jí řečeno, že všechny další představení jsou zrušena že zítra ráno cirkus odjíždí, ráno by chtěli pomoct.
Uplynulo deset minut a ani já ani Rael se nevracíme. Ostatní zůstali v hledišti sami, ostatní diváci odešli. Na palouček padl soumrak, naše schůzka se Slunečňáky měla začít. Julie se už naštěstí probrala a dovlekla mě k nevlastní matce, která do mě nalila lektvar rudého kříže a já pak musel zaplatit jeho plnou cenu. Rael poslal svojí kočku s napsaným vzkazem že družina musí okamžitě střelhbitě zlikvidovat Ratnaje, že zbývá 10 minut.
Bohužel se mi nějak povedlo minout se s bratry ze Sluneční strany, neboť v lokále ještě nebyli (a to už vlastně soumrak je) a když jsme se sem za 20 minut vrátili tak už tu opět nebyli. UDělal jsem chybu, že jsem aspoň nenechal vzkaz. Ale to předbíhám v čase, teď teprve s Julií vybíháme zpět k cirkusu ...
To už ale Rael našel Martina a předal mu bratra s tím, ať ho doveze do Odova a i on se vydal za ostatními, kteří zrovna odebírali kočce dopis z obojku. Zirkon se dopis snažil přeslabikovat, ale Mrakoplaš mu ho vytrhl a přečetl z něj úplně jiný text. ZIrkon proto rozhodl, že přeci jen půjdou na Ratnaje a vyzpovídal nějakého zpomaleného hobita Monga. Ten jim prozradil, že Ratnajova maringotka je ta vlevo a vstoupit k němu mohl jen on. Při té příležitosti byl Mong Zirkonem okradený o přívěsek v podobě Beraní hlavy, který si Zirkon hned nasadil. Náhle byl zpomalený on a cítil, že z něj odchází životní síla kamsi pryč.
Pak šli k maringotce a ledva byli od vchodu dva metry, tu se dveře otevřely, uvnitř se rozsvítilo, ale nikdo tam není. Zevnitř se prý ozvalo jen zasyčení. Všichni postupně vběhli dovnitř, ale byli kamsi odteleportováni.
To už ale přicházíme já a Julie a nacházíme Raela u ohrady se zvířaty a s jejich hlídačem hobitem Mongem, ten nám řekl co se stalo. Julie vlezla do maringotky oknem, já s Raelem dveřmi.
Jsme v kamenné budově, nevidíme okna a před námi je chodba, která se rozděluje do tří směrů (a za námi zeď). Ostatní tu jsou a sledujeme, jak k nám z přímého směru přibíhá dvanáct bosých tvorů hobitího vzhledu a za nimi běží třináctá s bičem v ruce: "Postarat se o návštěvu, to vám nevoní ?? Hybaj do práce holoto líná". Zarazili před námi, přivítali nás a trochu s námi diskutují. Ratnaje neznají, východ neví kde je, slunce nikdy neviděli a říkají si Mongové ... Žijí v matriarchátu a polygamii, což nám předvedlo těch dvanáct mužíčků tím, že všichni štrikovali nějaký svetřík. Ostatně ta žena se baví jen s našimi dívkami a nabízí jim své služby. Strážkyně cirkusu, která byla z nějakého důvodu s námi, ji zabila ...
Novou matkou mongů se stala právě ta strážkyně a protože ji mužíčkové nemohli objímat všichni, šli někteří k Mojko a Julii a hned poručila mužíčkům, aby Zirkona vykoupali, což se stalo - mužíčkové ho odvedli do koupele a Zirkonovi provedli očistu dočista. Dál už se nic nestalo, neboť se náhle ocitáme (bez mongů) na zemi v maringotce.
Zvedám se a s ďáblíkem dělám průzkum po okraji louky, ostatní se dohadují před maringotkou, Zirkon se čertí že se potřebuje "navonět". Zatímco dělám průzkum, děje se něco před prostřední maringotky - naši se tam dohadují a obyvatelé se brání střelbou. To bych ostatně dělal taky, když by někdo nezaklepal a rovnou vykopl dveře...
Konečně si Mrakoplaš s pomocí Raela uvědomil, že jsme měli být na srazu v hospodě, proto vybíháme. Ale když už nic jiného tak si tam vyzvednu svého koně. Paní hostinská, když jsme k ní doběhli se mi dívala přímo do očí a pak mi řekla: ANo, myslím že vám to mám říct. Vzkazují vám "už je pozdě, mají druhého" Dost jsem se lekl a optal se dámy, zdali přišli lidé se sluníčky v očích a kolik - potvrdila mi že byli dva. Ufff, aspoň že tak - neloví nás a ze mě nebo z Mrakoplaše se nestane žabička, ale teď bude ohrožen Rael, protože podle mě je _ON_ ten třetí, kterého ještě kdosi nemá. Poděkoval jsem a utíkal si do stájí pro koně.
Když jsme dojeli Raela směrem k Odovu (respektive Komodoru) měli už oni za sebou 20 minut pochodu. Na zemi, kde teď stojíme všichni leží Raelův spacák, vedle se pase kůň a ve stromě jsou velmi ostrým předmětem vyryty dvě čárky. Zkouším proměnit toho koně zpět v člověka, ale to zaklínadlo je na mě moc silné - musel to zlomit Rael.
Mluvíme chvilku s tím klukem a prý tu byla strašná zima a pak najednou byl jak Martin jak bratr Raela pryč. Pamatuje si ještě nějaká zaklínadla, někdo se hrozně smál a byl hrozný vítr. Podle všeho Ratnaj opět úřadoval, achjo.
Žádné komentáře:
Okomentovat