Divoké sny (22.) - autobusové (1/2)

Podobně, jako jsem před pár měsíci uzavíral své tramvajové sny, pokusím se dnes nějak uzavřít své autobusové sny s tím, že si zkusím zjistit, která z těchto dvou skupin snů má převahu.

Mám tu také poznámku o jednom zatím nepopsaném trolejbusovém snu, který si dovolím připočíst k autobusovým, neboť vzhled onoho autobusu odpovídal kloubovému autobusu IKARUS, též přičtu i sny podobně jako u tramvajových, kde se ale aspoň trošku o autobusech jedná...


Pojďme tedy na věc !

Hned první část divokých snů by se mohla jmenovat autobusový speciál, neboť obsahovala pouze autobusové sny

• 1. Noční bus na sídlišti
• 2. Elektronická a mechanická tabulka
• 3. Kikslá 22 v Souši
• 4. Bus z kosmodromu
• 5. linka 8

Další podobný díl byl pátý, kde se také poprvé setkáváme se sny bez autobusů, ale to že na něj čekám se též počítá :-)

• 6. Jidřichův Hradec
• 7. BUS "Mírové náměstí - Lom"
• 8. Nouzová zastávka a mrak

Dál už následují jen jednotlivé kousky:

• 9. revizor v Třebušicích (Divoké sny č.15)
• 10. Kladno a uhlí v domě (Divoké sny č.16)

Jak vidno, budu muset hodně přidat, abych dohnal aktuálních 47 tramvajových snů...

11. Trolejbusy v Písku

Jedu si tak v trolejbusu úplně sám a na zadní plošině po silnici, nad níž je napnuto neuvěřitelné množství vysokonapěťových kabelů, včetně trolejí.

Poklidná jízda v trolejbusu, kde jsem jediný cestující je přerušena tím, že se kolem oken začínají rozsvěcet světelní hadi se žárovičkami v barvě modré, jasný to důkaz počínajícího začarování. Mám ale ohromné štěstí, řidič si to nechtěl nechat líbit a navíc jedeme zrovinka kolem dopravního podniku, takže strhl volant doleva ...

Vycházím pěšky z dopravního podniku, ale musím se ještě identifikovat. Vkládám proto dlaň pravé ruky do zařízení, které jakoby vypadlo z oka tomu ve filmu TOTAL RECALL, když Arnold Schwarzenegr spouští výrobu kyslíku na Marsu ...

Doufám, že jste si zapamatovali barvu značící začarování, protože ...

12. Začarování u Luny

Jedu si tak v autobuse (ŠM) a opět sám a opět na zadní plošině, a zrovna jsme projeli křižovatku u Luny, když v tom se změní osvětlení v autobuse. Vpředu svítí žárovky v barvě modré, uprostřed v barvě zelené a jen jedna nade mnou svítí zářivě bíle. Autobusák mi zastavuje v nejbližší zastávce a otevírá dveře. Vystupuji, nic jiného mi nezbývá. Bílá žárovka zhasne a autobus odjíždí v dál ...

Kdoví, co se se začarovanými autobusy dělo dál ... Moc to tu rozvádět nebudu, protože jsem se to pokoušel rozvádět při popisu tramvajových snů - a i zde máme několik různých příkladů - jedou na očistu, odjíždí v dáli, zůstávají zmražené na místě (za chvíli přídám další příklad-sen č.14) anebo s cestujícími jezdí a jezdí ...

13. Autobus označený "S"

Tenhle sen je pravděpodobně nejprvnější o začarovaných autobusech ... a snad proto si už nepamatuji pořádně detaily. Každopádně...

Jedu si tak autobusem a ani nevím jestli jako řidič nebo jako cestující, každopádně jedeme krajinou neodpovídající žádnému mě známému místu. Z vedlejší silnice čeká na svoji příležitost další autobus (křižovatka ve tvaru "Y" jak my, tak i ten druhý autobus chceme jet shora dolů). Zaujaly mě dvě věci - autobus typu ŠM má vedle svého čísla namalované velké červené "S" a je navíc kloubový, cestující i řidič jsou poněkud přičmoudlí. "Je začarovaný" říkám si ...

Jak jsem poznal začarování ? Zřejmě podle písmenka "S", které v sedmdesátých letech v reálu znamenalo, že vůz MHD je bez průvodčího ...

14. Autobusy jako ledničky

Sjíždím na konečnou, abych nabral lidi. Místopisně to vypadá, jako by u bloku 100 z ulice Chomutovská postavil někdo sjezd k tramvaji a vybudoval zde místo kolejí malé parkoviště, na němž stojí několik autobusů a na chodníku asi tak čtyřicítka lidí.

To, že je konečná postavená v místě, kde v reálu není mě ve snu neleká, co mě leká je stav autobusů, minimálně toho jednoho, který vidím příliš dobře (měl bych se kolem něj vytočit). Jejiho digitální ukazatel vzadu ukazoval 1^oC a přímo před mýma očima se jednička změnila na nulu. Druhý autobus už měl zamrznuté zadní sklo. Kolik tam měl stupňů netuším, neměl totiž elektronický ukazatel.
"A rychle pryč !" přikazuji sám sobě se staženou prdýlkou, neboť někde poblíž bude cosi, co si proměňuje autobusy v ledničky ...

Sen skončil s otevřeným koncem, probudil jsem se v tento okamžik. Ani neuvažuji o tom, jestli bylo začarované místo, což je taky možnost a ani nechci uvažovat o tom, jestli začarování bylo podle zákona nebo zde řádil někdo šílený a jestli dohonil kouzlem i mě...

15. Nedostatek autobusů

Vždy, když přijdou němci, dojde i k drobné (??? hahaha) reorganizaci autobusové dopravy a časem z nějakých příčin dojde k nedostatku autobusů. Když ale dojde k nedostatku hned druhý den ...

Je druhý den po příchodu němců a já jdu od školy směrem domů. V cestě mám autobusovou zastávku, jenž je předělána. Místo dvou stříšek tam jsou stříšky tři a stojí pod nimi ohromná spousta lidí (z pohledu reálu, kdy do jednoho autobusu nikdy nenastupuje víc jak deset lidí) . Obhlížím si jízdní řády a jsem z nich (jako obvykle) na prášky. Místo původní městské dopravy si připadám jako na mezinárodní zastávce a každá linka jede stěží jednou denně...

Přijíždí autobusy a protože stojím na zastávce, musím "dobrovolně" nastoupit ...

Při repríze snu vypadal autobus jako by vypadl ze hry Transport Tyccon, když se do ní přidalo neoficiální rozšíření o dálkové autobusy z ameriky sedmdesátých a osmdesátých let

16. Vypařovací autobus

Stejná zastávka, tentokrát vypadá velice podobně reálnému stavu. Stojím s oběma rodiči na zastávce a přijíždí autobus linky 12 s evidenčním číslem 80 vypadající jako klasická Karosa. Nastoupil do něj jen můj otec, nedbajích mého opakovaného varování, že je to "vypařovací autobus"....

Ve snu to není vysvětleno, ale velice pravděpodobně se za jízdy spouštěl mechanizmus uvolňující místa na sezení.

17. Nezačarování na křižovatce

Na stejném místě jako předchozí sen, se odehrává i další. Tedy na stejném místě - jedu v noci v autobuse Karosa jako ochránce a chceme projet křižovatku, abychom se na onu zastávku dostali. Jenže těsně za křižovatkou je lampa, ve které svítí bílá výbojka - příznak začarovávacího světla. První problém který nám tímto ona lampa přinesla odstraním tím, že velice rychle opakuji tlumící kouzlo - nápor několikrát opakovaného kouzla výbojku zhasne. Jenže procházení natožpak projíždění pod zhasnutím světlem nejde (vysvětlení v sedmém díle "Snů a astrálního cestování"), ale můžeme to zkusit silově. Řidič se prudce rozjel a skutečně se nám podařilo projet na zastávku, kde již svítí klasické sodíkové výbojky (tj. oranžové světlo). Vystupuji a jdu domů, čímž mě cesta po chodníku vede zase k té lampě. Ta ale naštěstí stojí mezi chodníkem a silnicí stejně jako v reálu a svítí jen na silnici, takže mě její nesvícení nezastaví. Projdu v poklidu kolem ní ...

18. Průjezd vatou

Jedu v autobuse ŠM jako cestující a před námi je úsek s mlhou. Vjedeme do ní, jenže to je mlha německá, takže nám nejenom lehce brání v průjezdu, ale navíc velmi snadno projde do autobusu a zaplní ústa všech čímsi, co má konzistenci klasické vaty, což vás přidusí.
"Co blázníte ! Vždyť jsou tu ženy a děti" zařvu ze zadní plošiny na řidiče, když vyjedeme z mlhy a já si z úst vyndám chomáč vaty. Řidič mi neodpoví a já naštěsti zrovna vystupuji.

Pak už jen s úděsem sleduji, že řidič později opět vjel do mlhy, aby z ní už nevyjel - zřejmě nejel tak rychle aby nebyl zpomalem až k zastavení ...

19.+20. Přebrždění

Dva sny s problémovým bržděním autobusu prozradím naráz. V případě prvém jsem řidič a jedu z kopce po široké silnici do zastávky, která vypadá jako v Meziboří u polikliniky (oproti realu, kde autobusy jezdí vždy a pouze jen v protisměru a tím pádem do kopce a silnice je užší)...

V případě druhém jsem cestující v meziměstské karose, opět jedu z kopce kdesi v Mostě. Řidič projede asi tak pět zastávek a já se ocitnu kdesi na kraji města kde to vůbec neznám ...

*** pokračování příště ***