Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 8. září 2013

Červené slzy

Dívám se do zrcadla, co mi to teče z očí, že to tak štípe, a jsou to červené slzy. Naložil jsem se do vany s přidanými bylinkami a dívám se, co obarvuje vodu do červena. Co jsem to jenom dělal? Přežil jsem snad armagedon, nebo jen nějakou řež? Ale kdež, to jsem jenom přijel ze sportovní akce, jež se z devíti desetin hrála na antuce, aniž bych si v neděli po akci dal na místě sprchu.

A protože jsem dělal sudího na jednom ze sportovišť a hezky ze země, dostal jsem jemného prachu pořádně odevšad, neboť v jednu chvíli zafoukal vítr dost nepříjemně a zvedl suchou velejemnou oddrolenou antuku do vzduchu.

V našem městě si přes víkend hráli na dálnici D1 a "sestřelili" most vedoucí k nádraží, prý již neopravitelný a tak se na jeho místě postaví nový. Ovšem tak nepochopitelně neoznačenou objížďku pro silnici vedoucí pod oním mostem jsem ještě neviděl. To si tak jedete po víceproudé silnici a najednou vidíte před sebou "tancovat" auta, která se navíc stahují doprava a k vašim zrakům dolehne blikot policejních majáčků. A pak, právě u policejních majáčků, které zdánlivě uzavírali jen ten rychlý pruh, a tedy bez jakéhokoliv varování značkou, narazíte na zábrany vyhánějící vás na nejbližší výjezd. Málem mi tekla z očí červená, ale o dost tmavší a ten za mnou jedoucí taky neměl radost...