CSPP: Lilka Ročárová

Jsou zpěvačky, které byly slyšet více, potom jiné, které zazářily rok či dva,  ale byly i zpěvačky, které byly známé delší dobu.

Jednou z nich byla Lilka Ročárová, která, což mě překvapilo, stihla v sezóně 1963-4 účinkovat také v Semaforu. Ale o tom, asi žádná filmový či televizní záznam nebude...

Její velký hit v roce 1968 byl "Bylo léto, horké léto"



Následně jsem vybral ještě dvě skladby, které se daly najít na pásku mých sester a současně i na Youtube a dodám, že dle Wikipedie je/byla sólistkou plzeňské opery a profesorkou zpěvu na plzeňské konzervatoři.

Přednáška "Eugenika a holokaust"

Toto téma jsem asi neměl shlédnout, protože mi ukázalo, jaké lidstvo bylo (i ta část lidstva, která v letech fašistického německa se považovala za tu správnou stranu). A pokud si tuto přednášku umíte přenést na někteér současné jevy, tak .... Au, au...



Proto ani nebudu dál situaci komentovati...

I bez zabíjení můžete být nejlepší!

Dneska jsem byl tvrdě překvapen, ldyž na mě ve hře, kterou hrajeme s kamarády prakticky každý večer aspoň hodinku, na mě vypadl tento výsledek, jež vidíte na obrázku. Tři velké nuly v hlavním počítání (to číslo vpravo má být nulové narozdíl od těch dvou zbývajících číslic) a přesto být nejlepší. Ale zcela jasně to udělala ta dvě procentní hodnocení dole.

OMSI2: Na skok z Bratislavy do Maďarska

Už mi jeden člověk řekl: "Proč to pořád hraješ, když je to pořád stejný"!

A proto je čas ukázat mu, že to může být podobné, ale nikdy ne stejné. A proč nezačít mapou, která je geograficky nejblíže k minulé mapě, což byla Bratislava.



Klidná jízda maďarským venkovem, tak mohu tuto jízdu popsat, milovníci krajiny a urbanistiky se při ní mohli kochat... Co víc si přát? :-)

Shrnutí uplynulého týdne (8/2019)

Toto shrnutí si předepisuji v sobotu večer u kamarádů na S*, neb je na to klid a čas - v televizi nic není a kvanta přednášek mám už taky shlédnuté (aktuálně například "Eugenika a holokaust", ale o té napíšu v úterý)

Pokud mám popsat začátek tohoto týdne, tak se musím vrátit k minulému shrnutí,  kdy jsem popisoval svoje fopa s datumy jízdenek. Mému kolegovi se podařilo také kouzlo s datumy. Minulý týden hovořil o tom, že si musíme kvůli jeho úternímu školení přehodit výjezdy na vzdálené pobočky (poslední dobou se střídáme ve výjezdech dva) ale v pondělí přišel s tím, že se spletl o týden. Dodal, že už to měnit nebudeme, takže jsem v úterý vyjel na pobočky. Vyfasoval jsem druhé nejstarší auto a jel jsem.

První dojezd na místo a už jsem cítil že se někde něco pálí a přišlo mi, že je to jeden konkrétní počítač. Takže jsem ho vypnul, vyčistil a pustil znovu. Už to, že se obrovskou rychlostí roztočil větráček od zdroje mi bylo jasné, co odešlo, a tak jsem se jal připravovat náhradní počítač, který naštěstí máme na této pobočce ulitý.  Když jsem se s ním vrátil, smrdělo to v té místnosti mnohem víc. Ano, mé vyčištění pomohlo počítači sice dýchat, ale... Prostě zkrat někdo na kondenzátoru... Takže výměna a byl klid, kolegyni jsem zdržel jen pět minut...

Pak následovala jízda na další malé pobočky a na místo toho, abych z poslední jel vrátit služební auto, tak jsem se vracel po svých stopách a sbíral věci, co mi kde "upadly".  A je to přesně o tom - spěcháš spěcháš, chceš všechny uspokojit, jak doděláš poslední věc na pobočce, tak už myslíš na pobočku další. A to je chyba, je ještě potřeba myslet na úklid...

Samozřejmě jsem při cestě zpět díky tomu odjel hodně daleko od jisté křižovatky,  která vede na aktuálně nejlepší cestu na pobočku A*, neboť ta opravdu nejlepší a nejkratší je uzavřená. A samozřejmě jsem si to uvědomil až v době, kdy jsem na první objížďkovou šipku odbočoval doprava, tedy až po sedmi kilometrech jízdy. Což je se služebákem problém, protože to by u nás znamenalo vysvětlení, proč jsem najel o 14 km více v oblasti pobočky P*. Takže jsem si projel objížďku, kde je už více jak 20let(!!!) provizorní stopka na ještě provizornějším napojení silnic. Pokud je provoz normální, tak ta stopka jde projet do tří minut, ale takhle se jede klidně i minut třicet. Měl jsem štěstí v neštětí, vystál jsem si minut pět.

Středa, to v poslední době znamená konkrétní restauraci a konkrétní jídlo, které je prostě úžasné a zatím se nám nepřejedlo, víc asi není co dodat. Práce byla nakažena tím, že ve čtvrtek, tedy za méně jak 24 hodin, měla přijet vysoká návštěva z GŘ.

Středa pro mě byla i dnem, kdy jsem zveřejnil svoje video s autobusem Karosa ŠM11,  které pro mě bylo opravdu těžké vytvořit tak, aby vše zaznělo tak, jak mělo. V prvních chvílích mělo hodně malou sledovanost a žádný "like", ale už to vyskákalo nahoru. Tak snad dobrý.

Sledoval jsem teď v sobotu přednášku o svobodě a o tom, jak si ji dobrovolně omezujeme, třeba i jen tím, že jsme si stanovili etiku a etiketu. A zrovna to u mě toho videa byl pro mě problém...

Ale zpět k návštěvě z GŘ. Jestli přijela, nebo ne, netuším, v kritický čas ve čtvrtek jsem byl v kafárně s kamarádkou I*. Tak trošku jsem předpokládal, že uslyším otázky k jejímu poslednímu snu, které jsem jí doporučil sepsat, aby se tam projevil důvod, proč onen sen je rozporuplný. Ukázalo se, že jsem měl pravdu, že je přesně jedna oblast, kde se ta rozporuplnost, ale nevím, která to je...

V pátek jsem měl dovolenou (musím si včas vybrat loňskou dovolenou, jinak mi bude zaměstnavatelem nařízena) a tak jsem na poslední chviku stříhal video na neděli a řešil nějaké věci okolo. Což pochoptelně dopadlo očekávatelně. Nic jsem nedodělal :-) Mimo jiné i proto že jsem se rozhodl se pořádně vyráchat ve vaně a udělat očistu. Což je samozřejmě "chyba," protože při jízdě na S* a práci na S* s kamarády kolem jejich domku se okamžitě zašpiním.

Tentokrát jsem měl v Praze na výběr ze čtyř linek (+vlak) a já si vybral linku, se kterou jsem sakra dlouho nejel. Ukázalo se, že je nejlevnější, ale kamarádi pak musejí jet docela dálku autem, aby mě vyzvedli a dovezli k nim do vísky, kde už ani dotovaný autobus nejezdí, natož nezajíždí. Jejich pejsek mě jako obvykle obskákal a celého umyl. A je to o tom, že já ho z "rodiny" nejvíc hladím a blbnu s ním. Ale je vidět, že stárneme oba...

Nedělní jízda zpět proběhla vlakem přes oblast výluky, což znamenalo trošku problém, protože jsem si nepamatoval, v jaké etapě ta výluka je. Takže je v etapě, kdy vlak, jež má přes mojí nástupní stanici normálně projíždět, tu teprve začíná. A to dokonce až tak, že ten konkrétní spoj nemá udělanou náhradní autobusovou dopravu! Ta bude až v etapě další...

To na druhou stranu znamenalo, že jsem si mohl vybrat sedadlo z velmi velkého výběru. Přestupy a dojezd domů se obešel už bez vzrušení...

Jak se stát strojvedoucím

Kamarád přemýšlí nad otázkou , jak se stát strojvedoucím, (podobně jako já uvažuji o řízení autobusu) a včera nalezl tohle povídací video



Asi v desáté minutě jsem se dozvěděl očekávatelné, že bych pohořel v jedné zdravotní kategorii, což mi bylo docela jasné už dříve. Tedy teoreticky pohořel, protože by záleželo na dosti okolnostech dalších...

Vznik tramvaje T3 Coupé

Po dnešku mám opět vlhko v očích, když jsem sledoval vznik  speciální verze tramvaje T3, konkrétně T3 Coupé.  V podstatě tenhle projekt navazuje na cosi, co se jmenovalo "Vyhlídková tramvaj" a tak trošku tenhle projekt připomíná "mazací tramvaj", když si místo té vyhlídkové části představíte barel s mazivem...

Prostě jsem si jen o svojí dovolenou díval na jistý dokument:

OMSI2: Až po týdnu zveřejněno video k ŠM11 !!!

Je to ostuda, že jsem o novince v OMSI nakonec informoval s týdenním zpožděním, či je to přespříliš velká zodpovědnost, či snad obava, že mě přemůže nostalgie?¨

Obávám se, že u mě to ani nebyl součet všech zmíněných problémů, ale přímo součin. S tímto typem autobusů totiž jezdil děda, což je jedna strana mince, a taky je tu problém druhý, na který jsem přišel až v okamžiku, kdy jsem na fóru OMSI hledat právě tento autobus ke stažení v kolonce, kde bych ho čekal nejvíce, tedy v "Karosa pack Š11"

Jenomže tam se objevili takzvaní hateři (čti: hejtři), kteří jsou schopni zkritizovat i jednomilimetrovou odchylku od originálu, či nějaké to zjednodušení. Například když se podíváte na uchycení křídel dveří když je na ně ve videu pohled (škoda že náhled videa je nešikovně posunutý), tak zjistíte, že na tomto modelu vlastně nejsou... Zrovna tohle je mi ale fakt ukradený...

Plně chápu, proč němci mají na svých fórech OMSI vždy u nového modelu autobusu nebo nové mapy připomenutí, že se přijímá konstruktivní kritika a že se doporučuje kritizovat ve stylu D-Š-D  tedy to špatné zaobalit z obou stran tím dobrým. Což ale i pro mě znamenalo některá omezení

Nejhorší bylo, že poté, co jsem toto video natočil a byl z toho všeho vyčerpán, tak jsem při první kontrolní projekci zjistil to, co jsem lehce tušil - tedy že kus videa není obrazově nasnímán, naštěstí takový, kde se obrazově prakticky nic nedělo, takže jsem provedl "zaplácnutí" a ani to není skoro poznat.

Tedy skoro :-) Samozřejmě v komentáři je slyšet ten okamžik, kdy jsem si všiml že je obraz černý a kamarádka Iva si všimla i dalších míst, kdy se mi měnil tón hlasu a nejenom to... (tento blogpost dopisuji do zpětna, proto to vím)



Co dodat? Snad jen to, že natočím i ŠL a ŠD verzi tohoto autobusu.

Shrnutí uplynulého týdne (7/2019)

Soupis právě uplynulého týdne musím začít jednou historkou z týdne předminulého, kdy jedna méně podstatná příhoda nebyla zaznamenána.

Ve středu minulého týdne jsem totiž došel z oběda i s peněženkou, odložil ji v práci na složku neudělané pošty... a zůstala tam až do pátku, což mi způsobovalo ve čtvrtek problémy. Neustále jsem si musel půjčovat stravenky, peníze... a to jsem kolem té peněženky mnohokrát prošel a vedle ní seděl...

OMSI2: Električková mapa Bratislava

Opět jedna mapa, která je nová a originální (ty mapy nové a neoriginální budou následovat v dalších dnech a týdnech). Mapa, kterou bych chtěl mít kompletní - 13 tramvajových linek by mohla obsahovat. Zatím obsahuje jen jednu linku, zřejmě tu nejkratší, ale i tak ... :-)

Jinak mapa je dělaná fiktivně na reálných základech.



Tím pádem bude mít autor ještě hodně práce, ale už vím, že minimálně pár linek přibude. On tedy autor slíbil, že udělá všechny,  a já doufám, že mu toto nadšení vydrží...

OMSI2: Lákací video na tramvaje

Občas, když si zkouším trať či linku, tak si občas zkusím i natočit pár sekund záběrů pro případ, že by se to mohlo hodit. Případně mám zapnutý natáčecí software do režimu "okamžitý záznam", kdy se mi v paměti počítače drží posledních 30 sekund dění na monitoru.

Už z délky videa poznáte, o jaký případ tentokrát jde. Prostě za mnou jela tramvaj v druhém bratislavském polepu, tak jsem si ji natočil, protože jsem se bál, že až pojedu ostrou jízdu, že se mi bude mrška schovávat.

Jenomže ona se neschovala, takže se tohle předtočené video nakonec nestalo součástí hlavního videa. Už jsem takhle pár videí měl a často je mazal, ale tentokrát se mi nechtělo.

A tak vzniklo tohle video, kterému jsem odmázl zvuk a přidal něco, co mi nabízel můj střihací program zdarma. A samozřejmě - ten vzor hudby, co jsem vybral se na tuto délku nechtěl nakompilovat. Tak jsem vybral jinou...



A dopadlo to očekávatelně - dramatická hudba a nedramatické dění :-D

OMSI2: Havířov, noční linka i s pádem počítače

Ve středu natáčeno (s pádem windows stolního PC), ve čtvrtek přestříháno (s pády střihacího programu) v pátek zveřejněno (s pádem internetového spojení)

Tak nějak vypadá příběh noční linky 408 na mapě Havířova. Bohužel netuším, co k pádu vedlo, protože se prozatím pád nezopakoval a asi ani nezopakuje, protože mi přišel update na mojí grafickou kartu... Nebo to bylo volbou autobusu?

Linka 408 je spojená linka z linek 404 a 416, s přidaným přejezdem mezi jejíma vzdálenýma konečnýma, a následně s návratem zpět...



A to je z Havířova vše, příští video bude až z nové verze mapy

Jenka Letkiss

Když člověk nemůže spát, zavzpomíná na taneční (resp. v tomto případě na taneční mých sester), kdy se tancoval tanec Letkiss - já mám orechstrální verzi této skladby na disku v českém provedení

Televizní lekce Letkiss (německy)


Jenomže když i má vlastní matka zná u této skladby česká slova, tak bylo jasné, že prostě někde bude ...

A byla :-)

Yvetta Simonová - Jenka Letkiss

Dva sny, nebo dvojsen? Dva problémy, nebo jeden problém?

Dneska, po cestě na školení, přemýšlím o tom, jestli jsem měl dva rozdílné sny, se dvěma rozdílnými skupinami lidí, nebo jeden rozdělený sen s jednou skupinou lidí, či nějakou kombinaci ...

V prvním dějství si v hotelovém pokoji zařizuji kancelář, takže přetahuji polici, kam si o něco později budu chtít dát monitory a klávesnici, taktak se tam kvůli dvojlůžku k jedné stěně vejdu. Také si ale u okna zařizuji za registračkami koutek s křeslem. A protože mi počítač a jeho další propriety zatím nebyly dodány, nikdo po mě nic nechce, tak si sedám do křesla a...

Asi jsem si ve svém snu klimbnul, protože se probírám a venku se mezitím sešeřilo. To mě ale neprobudilo, byl to jen takový zvláštní svist větru, který prošuměl kolem, ale ani zavřenými dveřmi od pokoje, ani zavřenými okny se ke mě nedostal.

Mrkl jsem na hodinky, které ukazovaly nějaký čas hodně krátce po sedmnácté hodině, což si i nahlas řeknu (samozřejmě jsem mohl být úplně vedle, protože to byly ručičkové hodinky a místo toho, aby se šeřilo naopak svítalo) a jdu zkontrolovat, co se děje na chodbě, protože mi přijde, že je moc ticho(*).

Chodba je plná mlhy a vlhka, sice prakticky neviditelného, ale... Vyděšeně se koukám vlevo, kde jsou otevřené dveře ven na blátivý dvůr nějakého podniku, venku jemně mží. Dveře okamžitě zabuchuji. Podíval jsem se také doprava, kde v další místnosti je mlha koncentrovanější. Okamžitě na sebe sesílám kouzlo neviditelnosti a po pěti vteřinách přidávám i neslyšitelnost. (Přeci jen jsem se prozradil bouchnutím s dveřmi). A čekám věci příští...

V tento moment mám pocit, že jsem se vzbudil, otočil se na druhý bok a protože na budíku svítila na hodinách příznivá číslice, tak jsem nic neřešil...

Jsem v nějaké místnosti, kde jsou kolem stolu členové spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a tváře připomínají širší vedení tohoto spolku. "Takže! Někdo odsud vynáší tajné informace a fláká se" zahlásím hned v úvodu. Pak dodám: "Vím o všech! Kdopak si dneska měnil profilovou fotku na Facebooku?" a nedodávám že to zrovna byl onen čas flákání, v němž se cosi stalo. Přihlásí se tři muži, kterým ukazuji na dveře za sebe. Z žen se nepřihlásil nikdo, takže zasedání rozpouštím, ale vím velice dobře, že ta žena, kterou sleduji ostřížím zrakem, aby stoprocentně z místnosti odešla, je strůjcem všeho. Pak klusnu za muži, kteří jsou v kotelně. "Věřím Vám" řeknu, ale pokynu na schůdky.

Střih.

Jsme v kuchyni, kde jsou všude možně rozházeny kousky potravin a nářadí, a kuchtičky nad tou spouští lomí rukama. Mládenci začínají uklízet.

(*)  V části první jsem zmaten, protože mi to ty hodinky přehazují z možnosti "spolek" na možnost "práce", protože právě tam v  čas 17:00 začíná večerní údržba serverů a databází, přičemž o hodinu později se servery pro moje kolegy a kolegyně vypnou (=nedávají a nepřijímají data), načež se rozjíždí záloha.

Z pohledu spolku by maximálně začínal hodinový blok před večeří, ale v posledních letech spíše používáme v tento čas blok dvojhodinový, tudíž se v 17:00 nekoná žádný přesun mezi aktivitami. tento dvojhodinový blok se improvizačně protahuje či zkracuje podle toho, jestli byla pozdě svačina či brzy večeře, případně když se v kuchyni nedařilo a zpožďuje se večeře (občas se i toto v našem spolku zadaří, stačí menší tlak plynu na kamnech a už se to veze) 

Na závěr ještě dodávám, že scéna v kuchyni je "repríza", přičemž kuchyň není žádná, kterou znám v reálu. Vyhlédnutí z pokoje je "remake" (tentokrát jsem nešel na průzkum viditelný a dělající rámus, natož abych vlezl do pasti v místnosti), u ostatních částí si nejsem jist...

OMSI2: mapa Havířov (díl 3. ze 4.)

Včera jsem vydal další video a dneska, bohužel, video vydat nestihnu, neb mi natáčení spadlo (respektive hra spadla), takže budu lepit části několika videí do sebe, což zabere sice málo času, ale nové vyrenderování bude dlouhatánské :-(


Včera jsem si zvolil nejkratší linku, právě proto, abych vše stihl sestříhat, a měl jsem štěstí, protože linka 431 se mi podařila natočit systémem "all in one", tedy vše naráz, takže jsem to ani do mého střihacího notebooku nestrkal...

Co říci o bezplatné lince vedoucí z centra k nákupnímu centru? Asi nic, byť místní by dodali, že je to linka zdarma, že jezdí jen občas, případně něco podobného...

Shrnutí uplynulého týdne (6/2019)

Vzpomínání na právě uplynulý týden bude těžké, protože jsem si (opět) nepsal průběžné poznámky a tím, že se v práci nedělo nic vyjímečného, tak není zpětně co popisovat.

Tedy kromě toho, že nám má přijít 30 nových počítačů, což značí minimálně 90 krabic (nebo 120 krabic). Očekával bych, že přijede náklaďák, složí tři palety a odjede. A proto mi v pátek přijely tři velké a jedna malá krabice...  (A v novém týdnu první paleta, ale o tom příště, protože to je taky příhoda hodná zaznamenání)

OMSI2: Jak nainstalovat mapu do OMSI?

Jak nainstalovat mapu do OMSI?

Pro mě to už dávno není zapeklité, vždy je to o kopírování nových souborů a v podstatě průšvih nastává až v době, kdy se počítač ptá, zda přepsat nebo nepřepsat soubor. Někdy je totiž správně varianta první, jindy druhá.

Občas mě komentáře štvou a "Dáš odkaz na mapu?" asi nejvíce. Odkaz totiž mám vždy v komentáři pod mým videem. Ale co už - nezbylo než natočit edukativní  video a říct to tam co nejednodušeji a nezatajit jedinou drobnost. Tedy až na nějaké fakt "debiloviny", protože to, jak se označují všechny soubory jsem už neřekl, to je pro mě tak veliká samozřejmost, že ... :-)



Uvidíme, jak velká bude sledovanost, a budu se modlit za to, že nebudou doplňkové dotazy... To by totiž znamenalo, že jsem video natočil blbě :-(

CSPP: Boogie Woogie

Někdy jen šťastná náhoda (nebo zuřivé hledání na googlu) mi pomůže připomenout další a další skladby, které jsem díky mým sestrám a jejich magnetofonovým páskům poslouchal. Zářným příkladem z dneška budiž Martha Elefteriadu a Tena Elefteriadu známé jako sestry Elefteriadu


Pocházejí z rodiny řeckých emigrantů, jež uprchla z Řecka kvůli občanské válce a usadila se v roce 1950 v někdejším Československu a od té doby žijí a pracují u nás. A zpívají.



Občas je nějaká skladba u (každého) zpěváka taková jiná/zvláštní, případně jako u sester Elefteriaduznějící jako odrhovačka, ale tahle skladba má pro mě trošku skrytý soukromý význam, pročež se hodí na jisté specifické vzpomínání na již uplynulé časy. A to nejenom rodinné, ale také na pátky odpoledne, kdy jsem jako dítko za 10Kč mohl jít do kina na filmy, které v jiných kinech bývaly už za 50+ Kč, takže jsem to zvládal i se svým kapesným ...


Posledním příkladem, který ale ukazuje na mojí porouchanou (čti: selektivní) paměť je písnička Boogie Woogie, jíž věčně nemůžu přijít na jméno a ani na slova písně, a přitom se mi nejenom líbí, ale jsem schopen ji na nejmenovaném českém rádiu tak třikrát do roka slyšet a zase nezapamatovat. A přitom to m takový správný rytmus :-)




Zdají se vám tyto skladby jiné? Jestli máte chu%t a čas, tak zkuste Youtube, kde najdete poslouchatelnější skladby, jež by se hodily i do dnešních rádií :-)

OMSI2: Mapa Havířov (2.díl ze 4.) - linka 416

Měl jsem v plánu natočit jen dvě linky ze čtyř, neboť autoři mapy Havířov oslovili mě i Rprokyho (a to mapu Havířov točí i další) a tak se doplňujeme. Hned u první mapy jsme se shodli a netočili tu samou linku, a to jsme se ani nedomlouvali :-)

Linka 416 je druhá (a poslední) denní linka, proto byl výběr, co budu točit, byl snadný...


Co dodat? Příště tuto linku s kratším vozem :-)

OMSI2: Dneska/Včera vyšla nová česká mapa!!!

Dneska, respektive už včera, vyběhla nová mapa a pod pedchozím videem mě na ní pár lidí upozornilo, takže jsem na jednu prosbu se jí jal okamžitě natočit. V 8 hodin večer jsem jí dal stahovat, po odehrání her s kamarády ve 21:30 jal instalovat, pak na zkoušku popojet pár metrů, ve 22:30 bylo natočeno a cca ve 23:00 bylo na Youtube. Uff, pěkný kvapík :-)

Linka 404 Lidická - Těšínská


Ano, mapa chce dotáhnout, ano, chybí tam objekty domečků, ale mapa už je jezditelná,  tudíž zveřejnitelná...

OMSI2: Tramvajová mapa, ale není to "TA" tramvajová mapa :-)

Neustále někomu slibuji, že natočím nějakou tramvajovou mapu, aktuálně mám jednu v to-do listu zapsanouo už hodně dlouho, jenomže se vždy objeví něco, co dostane přednost.

A ano, přednost tentokrát dostalo Eberlinsee+Schönau, ale je to malinko jiné EBS+SCH, protože tohle kdosi poopravil asi tak 14 dnů po vydání originálu, což už je i tak skoro rok. A přislíbil, že tuhle mapu ještě trošku rozšíří, ale k tomu zatím ještě nedošlo ...

Takže dnes se vydáme na linku 8 ,kterou jsem točil "odhadem" z protisměru. Ukázalo se, že jsem měl pravdu a takto může linka 8 jezdit :-) A tak hurá na linku i s cestujícími!



Jsem zvědav, jestli se objeví další slibované linky...

Shrnutí uplynulého týdne (5/2019)

Je čas jen iluze? Tak se mohu ptát, protože pokud je to jen iluze, tak poslední dobou mám pocit, že se buďto čas smršťuje, anebo se některé sekvence opakují.

Tento pocit jsem nabyl hned v pondělí, kdy jsem na "Skype pro firmy" sledoval poradu našeho oddělení a poplakával, protože vysoutěžit tiskárny se stále nedaří, stále se někdo odvolává... Je to zajímavé, protože na nižších úrovních tohle soutěžení funguje. Ale je to prostě jen o množství, protože na "minizakázky" na pobočky se firmám nevyplatí dávat rozklady....

Co se mi dařilo v dalších dnech bylo to, že točím videa už s radostí a začalo mi to i odsýpat, což je dobře, kvalita ale ještě není stoprocentní. Ale už chybuji jen při jízdě, takže tomu odpomůže jen trénink...

Ve čtvrtek jsem měnil data na našich třech strojích na třech pobočkách, které frankují obálky a měnil hodnoty, neboť se měnili tarify. Bylo to zajímavé, protože jsme si připravil tabulku, co se kde má měnit (jeden ze strojů má starý bios, tam je se určitá čísla píšou na jiné pozice), aby mě pak trklo to, že zvyšuji hodnoty, ale ty už jsou dávno zvýšené přesně na tu hodnotu, co mám v tabulce. Bylo mi to divné a opravdu ano, byla to tabulka z loňska.  Takže komplet všechno od začátku...

A byla kafárna a zde jsem měl pocit, že vše probíhá normálně, až na to, že se kamarádce minimálně na dvou místech třásl hlas, tedy že právě probírané téma bylo citlivé...

V pátek ráno jsem měl telefon, kdy jsem byl jako jediný počítačák zvedl telefon, jenže ještě doma a klasika, byl jsem jediný sehnatelný, (resp. dotyčná volající měla jen moje číslo v telefonu a na ostatní se nepodívala do telefonního seznamu) a tak jsem jel do práce předčasně.

Závada se týkala programu, který se používá na 3/4 počítačů, tu více tu méně intenzivně, takže bylo na mě rychle zjistit problém (dal jsem to do minuty) a zajistit nápravu (na mém počítači do 15 vteřin), jenomže jak zajistit tuhle opravu na nějakou stovku počítačů?

Matematicky to bylo hodně snadné sto děleno čtyřmi, takže by na mě zbývalo pětadvacet počítačů. Tak jsem je pochopitelně dělal postupně všechny, přičemž jsem dal všem zprávou hlášku, ať se ozvou emailem ti, kterým ten program nefunguje, čímž bych eliminoval ty počítače, které nejsou dnes obsazeny.

Samozřejmě se i u nás v práci najdou idioti, kteří  píšou emaily na programátorskou firmu, což nesmíme dělat, protože na každý email otevírají nový případ a pak dávají faktury, což se našemu GŘ moc nepozdává, a pak tu odpověď tihle idioti posílají vítězoslavně nám.  Oni totiž nejsou idioti, ti idioti jsme mi, protože si přeci neumíme o problém napsat. My bychom si o ni ani nepsali, protože jak už jsem psal, sám jsem si problém diagnostikoval a sám jsem si naordinoval i opravu, zvlášť, když už tento problém tu minimálně pětkrát za deset let byl.

Byl jsem vyčerpaný fyzicky i psychicky, ale ještě mě čekalo setkání s klukem, který byl o den dříve na onkologii, s nímž jsem se neviděl od září (naše setkání v prosinci zhatila má nemoc),... A tohle setkání nakonec bylo to nejlepší co mě v pátek čekalo, protože jsme si hezky popovídali o tématech, o kterých jsme se ještě nikdy nebavili, málem jsem se uhladil ke smrti, neboť jejich pejsek z útulku je hrozný mazel a já jsem jediná "hladící" návštěva....

Doma to na mě dolehlo, dohrál jsem hru s kamarády a raději zalehl.   A přišel sen povodňový (Povodňový sen 2019) a hned ráno mi docvaklo, že se mi povodňové sny objevují v určité specifické okamžiky, a blog mi to potvrdil. Ten specifický okamžik je situace, kdy se v práci chová někdo jako idiot a mě se to dotýká. A hlavně s tím nemůžu nic dělat, a ani vyšší vedení s tím nic nedělá...

Ze soboty na neděli jsem měl relativně jednoduchý sen, kdy na létajícím koberci pronásleduji autobus jedoucí po kolejích (ano ano, jasná narážka na jedno moje video) a před nádražím pro jistotu dělám vzlet do větších výšin nad trať, což byla správná akce, která mě poslala domů..

V neděli proběhlo RVHP, ale ještě před tím bylo několikeré odházení sněhu, neboť dnes dopoledne začalo sněžit. A samozřejmě mě čekala jízda ke kostelu i na RVHP. No a protože sněžit začalo v nevhodnou chvíli, jel jsem ke kostelu i pak od kostela po zcela bílé silnici. Což znamenalo, že to tu a tam trošku klouzlo a samozřejmě před posledním výjezdem ke mě domů, který vede do relativně prudkého kopce se v protisměru proti mě klouzalo auto. Odhadoval jsem to na letní pneumatiky no a řidič byl tak šílené, že to bez rozjezdu, přímo z úpatí kopce, zkusil znovu.  Pak se naštěstí sklouzl na stranu a já mohl projet. Napoprvé...  Stačilo se rozjet z větší vzdálenosti, mít nové zimní gumy a hlavně nepanikařit v kopci. Trošku mě mrazilo, že jsem se rozjížděl a  v největší rychlosti v tom úpatí kopce zatáčet doprava, ale, prošlo to. Snad jen jedno hnané kolo se mi protočilo...

Na RVHP dvě dívky měly jiný herní názor na situaci, takže se jejich postavy popraly, což při našem pojetí znamenalo mnoho hodů než se situace vyřešila a postupně se do ní zapojili snad všichni. Kromě mě (vojáka) a kolegy (voják velitel)... Snažili jsme se plnit to, pro co jsme byli vycvičeni :-)

OMSI2: Kojetice a obrubníčky

Hurá, opět mě baví natáčet! :)

To bych mohl úplně v klidu prohlásit, protože je to pravda, konečně jsem trošku srovnaný a chce se mi experimentovat, což se projevilo volbou nového autobusu (z mého pohledu, neb jsem s ním ještě nikdy nejel a tématicky se sem hodil).

Nová verze Kojetic přinesla další várku užších uliček, které jsou dobře vyměřené pro klasické dvanáctimetrové autobusy, ale už to není to pravé ořechové pro kloubáky. Přesto jsem si projel jeden kloubový kurs (byť s chybným hlášením u zastávek Českobrodská / Gorkého jež právě rozlišuje kloubový a klasický kurs)



Opět se ale ukázalo, že mám problémy s nadjížděním, kdy to ne vždy správně dotáhnu, takže se ozve zvuk zhoupnutí se přes růžek obrubníku v prudších zatáčkách. A to docela mockrát, řekl bych. I mě to vadilo při jízdě a což teprve při kontrolním shlédnutí právě natočeného videa, kde těch hupů bylo slyšet více, než jsem čekal....

Povodňový sen 2019

Existují věci, které jsou docela zvláštní a jednou věcí, kterou do zvláštností počítám jsou povodňové sny. Zde na blogu mám z roku 2007 souhrnný zápis s povodňovými sny (Divoké sny - 12. povodně), kdy jsem měl předposlední vlnu s povodňovými sny, ale když prokliknete na tento hledací dotaz - povodňový - tak zjistíte , že tu byla vlnka i v roce 2016....

A teď tedy přišel sen nový...

Sen je v podstatě velice jednoduchý, ale hodně popisný s mnoha detaily. Díky detailům jej mohu dát do let osmdesátých minulého století...

Jen noc, prší, prší dlouho a já stojím před naším domem se synovcem. Z kopce teče docela mělký, leč široký potok. Zem už nepobírá vodu a tak teče, kudy nemá. Cožpak o to, kdyby to bylo jen "kudy", ale bohužel tady platí i "kam". Ano, teče nám k baráku a skrz barák. Docela hrozí, že suterén bude trvale zatopen a my slyšíme mojí mamku, jak zrovna něco  štrachá ve sklepě.

"Musíme postavit nějakou dočasnou hráz a pak ji zbořit" hlásám na synovce a jakýs takýs stavební materiál by na to byl - pomenší hromada škváry a i nějaké prkno by se našlo, takže když ne hráz, rak alespoň nějaké to přesměrování, aby to teklo mimo suterén, jenž je, bohužel, drobnou částí pod úrovní terénu.

Vtom kdesi na jihozápadě zahřmí. Blesk jsem neviděl, tudíž to bylo zahřmění hodně z dálky. Musela to být rána sakra silná... "No ještě tohle do toho!" řeknu naštvaně a rezignovaně zároveň. A běžíme se se synovcem schovat.

Tohle totiž není obyčejná bouřka, s touhle bouřkou lítá chlap a ty, co neleží, tak nelítostně sestřeluje.

Brzy jsme tedy v posteli, kde hraje stará černobílá televize přesně s jedním ovladačem. Nevím jestli je to zvuk nebo volič kanálů a je mi to jedno. Ležím v jediné správné poloze - na břiše - neboť s tím člověkem od bouřky "hrajeme" zvrácenou verzi hry "chodí pešek okolo, nedivej se na něho...". Ještě máme čas, v televizi běží program, na nějž můžeme bez obav koukat, který mě fakt zaujme.

Vypadá to jako TV inscenace z let šedesátých, ale tomu neodpovídají herci. Na obrazovce zrovna mladinký Tor* doprovází mladinkou Am* a jdou v noci po nějaké pěšině, kde překážejí balvany. Do toho hraje zvláštní hudba, až mi to připadá, že se chystají dělat nějaký rituál.

Jak film dopadl se už nikdy nedozvím, v televizi to prsklo a na černobílé televizi naskočil barevný obraz, kde se začaly prostřídávat po cca 10 sekundách klipy z obyčejného života lidí. Všichni jsou šťastni (chce se mi dodat: "pod vládnou člověka z blesky"). No a aby to bylo pro nás důležité, tak v levém horním růžku je napsáno cosi, a je jedno co, protože v pravém horním růžku je odpočet. Začal na osmnácti minutách a klesá. Ano ano, je čas se připravit.....

To, že na naší televizi začal běžet program jen pro nás (lidé v další části města měli jiný odpočet) mě moc nepřekvapuje, chlápek s blesky měl vždy přehled, zdali se chováme příkladně. No ano, když více jak 15  minut před svým příchodem věděl, zda se chováme příkladně...

Každopádně mi v reálu blikla souvislost  mezi povodňovým snem a reálným děním, zde se mi tedy vyplatilo si psát do blogu jak sny tak i reálné dění. Více o tom možná zítra v souhrnu....