Existují věci, které jsou docela zvláštní a jednou věcí, kterou do zvláštností počítám jsou povodňové sny. Zde na blogu mám z roku 2007 souhrnný zápis s povodňovými sny (Divoké sny - 12. povodně), kdy jsem měl předposlední vlnu s povodňovými sny, ale když prokliknete na tento hledací dotaz - povodňový - tak zjistíte , že tu byla vlnka i v roce 2016....
A teď tedy přišel sen nový...
Sen je v podstatě velice jednoduchý, ale hodně popisný s mnoha detaily. Díky detailům jej mohu dát do let osmdesátých minulého století...
Jen noc, prší, prší dlouho a já stojím před naším domem se synovcem. Z kopce teče docela mělký, leč široký potok. Zem už nepobírá vodu a tak teče, kudy nemá. Cožpak o to, kdyby to bylo jen "kudy", ale bohužel tady platí i "kam". Ano, teče nám k baráku a skrz barák. Docela hrozí, že suterén bude trvale zatopen a my slyšíme mojí mamku, jak zrovna něco štrachá ve sklepě.
"Musíme postavit nějakou dočasnou hráz a pak ji zbořit" hlásám na synovce a jakýs takýs stavební materiál by na to byl - pomenší hromada škváry a i nějaké prkno by se našlo, takže když ne hráz, rak alespoň nějaké to přesměrování, aby to teklo mimo suterén, jenž je, bohužel, drobnou částí pod úrovní terénu.
Vtom kdesi na jihozápadě zahřmí. Blesk jsem neviděl, tudíž to bylo zahřmění hodně z dálky. Musela to být rána sakra silná... "No ještě tohle do toho!" řeknu naštvaně a rezignovaně zároveň. A běžíme se se synovcem schovat.
Tohle totiž není obyčejná bouřka, s touhle bouřkou lítá chlap a ty, co neleží, tak nelítostně sestřeluje.
Brzy jsme tedy v posteli, kde hraje stará černobílá televize přesně s jedním ovladačem. Nevím jestli je to zvuk nebo volič kanálů a je mi to jedno. Ležím v jediné správné poloze - na břiše - neboť s tím člověkem od bouřky "hrajeme" zvrácenou verzi hry "chodí pešek okolo, nedivej se na něho...". Ještě máme čas, v televizi běží program, na nějž můžeme bez obav koukat, který mě fakt zaujme.
Vypadá to jako TV inscenace z let šedesátých, ale tomu neodpovídají herci. Na obrazovce zrovna mladinký Tor* doprovází mladinkou Am* a jdou v noci po nějaké pěšině, kde překážejí balvany. Do toho hraje zvláštní hudba, až mi to připadá, že se chystají dělat nějaký rituál.
Jak film dopadl se už nikdy nedozvím, v televizi to prsklo a na černobílé televizi naskočil barevný obraz, kde se začaly prostřídávat po cca 10 sekundách klipy z obyčejného života lidí. Všichni jsou šťastni (chce se mi dodat: "pod vládnou člověka z blesky"). No a aby to bylo pro nás důležité, tak v levém horním růžku je napsáno cosi, a je jedno co, protože v pravém horním růžku je odpočet. Začal na osmnácti minutách a klesá. Ano ano, je čas se připravit.....
To, že na naší televizi začal běžet program jen pro nás (lidé v další části města měli jiný odpočet) mě moc nepřekvapuje, chlápek s blesky měl vždy přehled, zdali se chováme příkladně. No ano, když více jak 15 minut před svým příchodem věděl, zda se chováme příkladně...
Každopádně mi v reálu blikla souvislost mezi povodňovým snem a reálným děním, zde se mi tedy vyplatilo si psát do blogu jak sny tak i reálné dění. Více o tom možná zítra v souhrnu....
