Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

čtvrtek 14. února 2019

Dva sny, nebo dvojsen? Dva problémy, nebo jeden problém?

Dneska, po cestě na školení, přemýšlím o tom, jestli jsem měl dva rozdílné sny, se dvěma rozdílnými skupinami lidí, nebo jeden rozdělený sen s jednou skupinou lidí, či nějakou kombinaci ...

V prvním dějství si v hotelovém pokoji zařizuji kancelář, takže přetahuji polici, kam si o něco později budu chtít dát monitory a klávesnici, taktak se tam kvůli dvojlůžku k jedné stěně vejdu. Také si ale u okna zařizuji za registračkami koutek s křeslem. A protože mi počítač a jeho další propriety zatím nebyly dodány, nikdo po mě nic nechce, tak si sedám do křesla a...

Asi jsem si ve svém snu klimbnul, protože se probírám a venku se mezitím sešeřilo. To mě ale neprobudilo, byl to jen takový zvláštní svist větru, který prošuměl kolem, ale ani zavřenými dveřmi od pokoje, ani zavřenými okny se ke mě nedostal.

Mrkl jsem na hodinky, které ukazovaly nějaký čas hodně krátce po sedmnácté hodině, což si i nahlas řeknu (samozřejmě jsem mohl být úplně vedle, protože to byly ručičkové hodinky a místo toho, aby se šeřilo naopak svítalo) a jdu zkontrolovat, co se děje na chodbě, protože mi přijde, že je moc ticho(*).

Chodba je plná mlhy a vlhka, sice prakticky neviditelného, ale... Vyděšeně se koukám vlevo, kde jsou otevřené dveře ven na blátivý dvůr nějakého podniku, venku jemně mží. Dveře okamžitě zabuchuji. Podíval jsem se také doprava, kde v další místnosti je mlha koncentrovanější. Okamžitě na sebe sesílám kouzlo neviditelnosti a po pěti vteřinách přidávám i neslyšitelnost. (Přeci jen jsem se prozradil bouchnutím s dveřmi). A čekám věci příští...

V tento moment mám pocit, že jsem se vzbudil, otočil se na druhý bok a protože na budíku svítila na hodinách příznivá číslice, tak jsem nic neřešil...

Jsem v nějaké místnosti, kde jsou kolem stolu členové spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje a tváře připomínají širší vedení tohoto spolku. "Takže! Někdo odsud vynáší tajné informace a fláká se" zahlásím hned v úvodu. Pak dodám: "Vím o všech! Kdopak si dneska měnil profilovou fotku na Facebooku?" a nedodávám že to zrovna byl onen čas flákání, v němž se cosi stalo. Přihlásí se tři muži, kterým ukazuji na dveře za sebe. Z žen se nepřihlásil nikdo, takže zasedání rozpouštím, ale vím velice dobře, že ta žena, kterou sleduji ostřížím zrakem, aby stoprocentně z místnosti odešla, je strůjcem všeho. Pak klusnu za muži, kteří jsou v kotelně. "Věřím Vám" řeknu, ale pokynu na schůdky.

Střih.

Jsme v kuchyni, kde jsou všude možně rozházeny kousky potravin a nářadí, a kuchtičky nad tou spouští lomí rukama. Mládenci začínají uklízet.

(*)  V části první jsem zmaten, protože mi to ty hodinky přehazují z možnosti "spolek" na možnost "práce", protože právě tam v  čas 17:00 začíná večerní údržba serverů a databází, přičemž o hodinu později se servery pro moje kolegy a kolegyně vypnou (=nedávají a nepřijímají data), načež se rozjíždí záloha.

Z pohledu spolku by maximálně začínal hodinový blok před večeří, ale v posledních letech spíše používáme v tento čas blok dvojhodinový, tudíž se v 17:00 nekoná žádný přesun mezi aktivitami. tento dvojhodinový blok se improvizačně protahuje či zkracuje podle toho, jestli byla pozdě svačina či brzy večeře, případně když se v kuchyni nedařilo a zpožďuje se večeře (občas se i toto v našem spolku zadaří, stačí menší tlak plynu na kamnech a už se to veze) 

Na závěr ještě dodávám, že scéna v kuchyni je "repríza", přičemž kuchyň není žádná, kterou znám v reálu. Vyhlédnutí z pokoje je "remake" (tentokrát jsem nešel na průzkum viditelný a dělající rámus, natož abych vlezl do pasti v místnosti), u ostatních částí si nejsem jist...