Když dva dělají totéž ... může to občas znamenat ... že dělají totéž. Mám tu dvě verze písničky Zrcadlo na porovnání a nejsem s to se vyslovit, která je lepší či horší, narozdíl od jiných skladeb, které jsem tu od prosince minulého roku dával k porovnání.
Petr Muk (verze live z roku 2006)
Karel Černoch
Pocit měsíce
Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)
(Joseph F. Newton)
středa 21. března 2012
úterý 20. března 2012
Divoké sny (32.) - televizní
Mívám sny i s reálnými věcmi, třeba s televizemi
Už několikrát v posledním roce se mi zdají sny, při nichž se dívám na televizi a pak tuto televizi vypínám... Zdánlivě banální věc, ale v mých snech je v tom problém a tento problém se mi vleče s dětství. Ale to bývalo jiné.
Dříve se mi objevoval problém nemožnosti vypnutí - televize se vypla jen tehdy, pokud nebyl vysílán obraz - typicky skončily titulky, přišla zatmívačka a po malé chvilce další program. Jen v této chvilce, byl-li předtím zmáčnut vypínací knoflík, se televize vypla a já jí mohl opustit...
Další z možností, která se v mých snech objevila, byly televize, v nich běželo německé vysílání. V lepším případě mě to pouze “zkamenělo” a já se musel donekonečna dívat na seriál v tv. Respektive nemusel, protožte jsem se jen z té možnosti byl na prášky a budil se.
V tom horším případě byl obraz tak agresivní, že dotyčného, který vešel do místnosti, začalo vyzařování z obrazu rozežírat jako kyselina.
“Bonusem” u těch snů bylo to, že v té době můj otec velice rád opravoval lampové televize a u babičky na půdě jich měl pár odloženo a typicky tyto odložené televize mě pak v mých snech trápily asi nejvíce a sny se odbývaly právě u babičky. Vtipné bylo to, že v reálu v té konkrétní místnosti, kde mě pronásledovali televize nejvíce není žádná zásuvka, kam by šly televize připojit, jenže pokud v mých snech hrála televize český program a včas se nevypla, začala hrát program německý a klíďo píďo jste mohli televizi z té zásuvky vytáhnout, ale program běžel dál.
Později v mých snech přestal být obraz takto agresivní, ale když už došlo k přepnutí na německý program, bývalo to trvalé. Kdy došlo k přepnutí? Občas nenásilně - v jednom mém snu končí večerníček, znělka proběhne normálně, ale hlasatelka se už nezobrazí a rozpadá se obraz (od rušení, kdy do signálu českého vysílání se dostává německé) a hlasatelka hrozně rychle odemele rozlučku s diváky, přesto nestihne pořádně říct úplně poslední slovo. Obraz se pak ustálí a je vidět nějaké lidi, jak jdou ze studia i jeden oblečený jako pan Tau. Jdou a jdou a jdou, na pozadí hraje znělka pana Tau z reálného dílu.....
Jindy se od hosta v našem domě při sledování programu najednou ozve poplašné zvolání, typicky do titulků - bacha bude německý program. Buď já nebo můj otec se snažíme přepnout rychle někam jinam a v průměru máme asi tak 20% naději, že to tak tak stihneme a že nově přepnutý program není taky německý...
Jindy jsme v pokoji s velkou televizí a ta je vypnuta, na nějaké nouzové pozici hraje televize mnohem menší. Třeba i proto, že při pokusu televize začít vysílat německý program máme čas televizi vytrhnout ze zásuvky a vyhodit z okna - obrazovkou napřed … Hádejte proč …
Jiný sen mám z výletu do Helsinek (snový výlet :-) ) Jsem nahoře na ochozu a mohu jít vpravo na hokej, nebo vlevo do bazénu. Volím bazén a vcházím z ochozu do přízemí. Nejdu si ale zaplavat a vcházím do podzemí. Tam je taková malá dílna, kde si zapnu televizi v německém formátu. Umožňuje mi vznášet se a poletovat v místnosti. Sen dopadne špatně, protože mě zvenčí vyhmátne nějaký němec a ztrestá moji opovážlivost proutkem...
Poslední verze snu z dnešnío rána je taková, že mám televizi položenou na posteli tak, že obraz směřuje ke stropu a já se dívám v leže (skoro tak jako se dívám v realu do notebooku, tak mi to připadá, jen kdyby nebyla ta televize černobílá a neběžel v ní film. Televizi vypínám a pak usilovně foukám na obrazovku, aby obraz vychladl a zmizel. Načasování a síla fuku je tentokrát dobrá ...
Občas docházelo k tomu, že se televize s přechodem programu proměnila v německou, respektive se jí protáhla obrazovka do německého formátu, což bylo přibližně obraz 1:3 - v reálu se vysílá v poměru stran 4:3 nebo nově 16:9
Už několikrát v posledním roce se mi zdají sny, při nichž se dívám na televizi a pak tuto televizi vypínám... Zdánlivě banální věc, ale v mých snech je v tom problém a tento problém se mi vleče s dětství. Ale to bývalo jiné.
Dříve se mi objevoval problém nemožnosti vypnutí - televize se vypla jen tehdy, pokud nebyl vysílán obraz - typicky skončily titulky, přišla zatmívačka a po malé chvilce další program. Jen v této chvilce, byl-li předtím zmáčnut vypínací knoflík, se televize vypla a já jí mohl opustit...
Další z možností, která se v mých snech objevila, byly televize, v nich běželo německé vysílání. V lepším případě mě to pouze “zkamenělo” a já se musel donekonečna dívat na seriál v tv. Respektive nemusel, protožte jsem se jen z té možnosti byl na prášky a budil se.
V tom horším případě byl obraz tak agresivní, že dotyčného, který vešel do místnosti, začalo vyzařování z obrazu rozežírat jako kyselina.
“Bonusem” u těch snů bylo to, že v té době můj otec velice rád opravoval lampové televize a u babičky na půdě jich měl pár odloženo a typicky tyto odložené televize mě pak v mých snech trápily asi nejvíce a sny se odbývaly právě u babičky. Vtipné bylo to, že v reálu v té konkrétní místnosti, kde mě pronásledovali televize nejvíce není žádná zásuvka, kam by šly televize připojit, jenže pokud v mých snech hrála televize český program a včas se nevypla, začala hrát program německý a klíďo píďo jste mohli televizi z té zásuvky vytáhnout, ale program běžel dál.
Později v mých snech přestal být obraz takto agresivní, ale když už došlo k přepnutí na německý program, bývalo to trvalé. Kdy došlo k přepnutí? Občas nenásilně - v jednom mém snu končí večerníček, znělka proběhne normálně, ale hlasatelka se už nezobrazí a rozpadá se obraz (od rušení, kdy do signálu českého vysílání se dostává německé) a hlasatelka hrozně rychle odemele rozlučku s diváky, přesto nestihne pořádně říct úplně poslední slovo. Obraz se pak ustálí a je vidět nějaké lidi, jak jdou ze studia i jeden oblečený jako pan Tau. Jdou a jdou a jdou, na pozadí hraje znělka pana Tau z reálného dílu.....
Jindy se od hosta v našem domě při sledování programu najednou ozve poplašné zvolání, typicky do titulků - bacha bude německý program. Buď já nebo můj otec se snažíme přepnout rychle někam jinam a v průměru máme asi tak 20% naději, že to tak tak stihneme a že nově přepnutý program není taky německý...
Jindy jsme v pokoji s velkou televizí a ta je vypnuta, na nějaké nouzové pozici hraje televize mnohem menší. Třeba i proto, že při pokusu televize začít vysílat německý program máme čas televizi vytrhnout ze zásuvky a vyhodit z okna - obrazovkou napřed … Hádejte proč …
Jiný sen mám z výletu do Helsinek (snový výlet :-) ) Jsem nahoře na ochozu a mohu jít vpravo na hokej, nebo vlevo do bazénu. Volím bazén a vcházím z ochozu do přízemí. Nejdu si ale zaplavat a vcházím do podzemí. Tam je taková malá dílna, kde si zapnu televizi v německém formátu. Umožňuje mi vznášet se a poletovat v místnosti. Sen dopadne špatně, protože mě zvenčí vyhmátne nějaký němec a ztrestá moji opovážlivost proutkem...
Poslední verze snu z dnešnío rána je taková, že mám televizi položenou na posteli tak, že obraz směřuje ke stropu a já se dívám v leže (skoro tak jako se dívám v realu do notebooku, tak mi to připadá, jen kdyby nebyla ta televize černobílá a neběžel v ní film. Televizi vypínám a pak usilovně foukám na obrazovku, aby obraz vychladl a zmizel. Načasování a síla fuku je tentokrát dobrá ...
Občas docházelo k tomu, že se televize s přechodem programu proměnila v německou, respektive se jí protáhla obrazovka do německého formátu, což bylo přibližně obraz 1:3 - v reálu se vysílá v poměru stran 4:3 nebo nově 16:9
pondělí 19. března 2012
Shrnutí uplynulého týdne (11.)
Mohl bych tento týden nazvat Nevyspale-Seminárkový, neboť jsem po čtyři dny chytil po desáté hodině večer slinu a psal texty - buď na seminárku nebo ke dračáku.
Jednu noc jsem totiž věnoval sepsání toho, co se nám dělo na dračáku a hned na počátku zjistil, že to půjde hodně těžce, neboť na nás bylo uvrženo potrestání alternativním trestem. Pobýt rok v těle vzácného vyhynulého zvířete, na kterého (tu a tam) útočí lovci. Už jen vybrat si toto zvíře tak, aby s tím souhlasili všichni, přeci jen, jak nám říkala postava hraná gamemasterem, ve skupině máme šanci spíše přežít, než když každý z nás bude volit samostatně.
Za těch více jak deset let, co hrajeme tento daný svět jich bylo vyhubeno docela dost a kupodivu i naší družinkou či nohsledy, jež šli po stejných úkolech jako my. Mí kolegové volili pavouky, jediná dívka v týmu byla zásadně proti. A tady nastal problém, protože jsme v družince různě provázáni přísahami, takže jsem zvolil volbu dívky, což byla černá puma.
My, dvě pumy jsme si tohle hraní užívali, byla to pro nás dobrá změna, ale pánové moc ne, jakoby byli spíš na akci, anebo - což je pravděpodobnější - s tímto trestem nesouhlasili. Měli proč, valná většina z nich má ve hře novou postavu, případně s námi hrají s první postavou necelý měsíc a tohle potrestání mělo být směřováno na mojí postavu a na postavu hráče, který v to úterý nepřišel (zřejmě špatná směnnost v práci) a který by to potrestání potřeboval jako sůl. Když už jste totiž se svojí proměněnou postavou hráli, nutilo vás to se nad tím zamýšlet a to ze všech pohledů, třeba nad tím, jak se může cítit zvíře, které sežere něco otráveného...
Popis toho co se dělo v práci by tentokrát nezabral skoro ani řádku, neb se nedělo nic neočekávaného a situace se stále pomalinku stabilizuje...
V neděli jsem využil možnosti a v blízkosti obce Slavětín nad Ohří si odskočil podívat se k místnímu menhiru (popis tohoto menhiru na pooh cz), ale neměl jsem chuť zde zaexperimentovat s energiemi...
Jednu noc jsem totiž věnoval sepsání toho, co se nám dělo na dračáku a hned na počátku zjistil, že to půjde hodně těžce, neboť na nás bylo uvrženo potrestání alternativním trestem. Pobýt rok v těle vzácného vyhynulého zvířete, na kterého (tu a tam) útočí lovci. Už jen vybrat si toto zvíře tak, aby s tím souhlasili všichni, přeci jen, jak nám říkala postava hraná gamemasterem, ve skupině máme šanci spíše přežít, než když každý z nás bude volit samostatně.
Za těch více jak deset let, co hrajeme tento daný svět jich bylo vyhubeno docela dost a kupodivu i naší družinkou či nohsledy, jež šli po stejných úkolech jako my. Mí kolegové volili pavouky, jediná dívka v týmu byla zásadně proti. A tady nastal problém, protože jsme v družince různě provázáni přísahami, takže jsem zvolil volbu dívky, což byla černá puma.
My, dvě pumy jsme si tohle hraní užívali, byla to pro nás dobrá změna, ale pánové moc ne, jakoby byli spíš na akci, anebo - což je pravděpodobnější - s tímto trestem nesouhlasili. Měli proč, valná většina z nich má ve hře novou postavu, případně s námi hrají s první postavou necelý měsíc a tohle potrestání mělo být směřováno na mojí postavu a na postavu hráče, který v to úterý nepřišel (zřejmě špatná směnnost v práci) a který by to potrestání potřeboval jako sůl. Když už jste totiž se svojí proměněnou postavou hráli, nutilo vás to se nad tím zamýšlet a to ze všech pohledů, třeba nad tím, jak se může cítit zvíře, které sežere něco otráveného...
Popis toho co se dělo v práci by tentokrát nezabral skoro ani řádku, neb se nedělo nic neočekávaného a situace se stále pomalinku stabilizuje...
V neděli jsem využil možnosti a v blízkosti obce Slavětín nad Ohří si odskočil podívat se k místnímu menhiru (popis tohoto menhiru na pooh cz), ale neměl jsem chuť zde zaexperimentovat s energiemi...
neděle 18. března 2012
Změnilo se něco?
Nejspíše se fakt nic nezměnilo a lidi se nepoučili...
Rozpočet by měl být vyvážený,
státní pokladna by se měla znovu naplnit,
veřejný dluh by se měl snížit,
arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem,
pomoc cizím zemím by se měla omezit,
pokud Řím nemá přijít na mizinu.
Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho,
aby žili z veřejné podpory.
(Marcus Tullius Cicero, 55 př. n. l.)
Rozpočet by měl být vyvážený,
státní pokladna by se měla znovu naplnit,
veřejný dluh by se měl snížit,
arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem,
pomoc cizím zemím by se měla omezit,
pokud Řím nemá přijít na mizinu.
Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho,
aby žili z veřejné podpory.
(Marcus Tullius Cicero, 55 př. n. l.)
sobota 17. března 2012
Co to jenom (proboha) poslouchám?!? (34.)
Dnes jsem si dovolil mírně poopravit nadpis do přítomného času, neboť skupinu "Sto zvířat" poslouchám až v poslední době. Může za to tato nevinná skladba
Pohádka:
... i když už dříve jsem slyšel skladbu "Alice se dala na pití", která se v Hitparádě Rádia1 držela poměrně dobře
Alice se dala na pití
Nikdy nic nebylo
No a to by mělo být na delší dobu být vše, protože už marně prosím paměť o další jména. Snad se pochlapí Youtube a zobrazí mi něco staršího a méně známého....
Pohádka:
... i když už dříve jsem slyšel skladbu "Alice se dala na pití", která se v Hitparádě Rádia1 držela poměrně dobře
Alice se dala na pití
Nikdy nic nebylo
No a to by mělo být na delší dobu být vše, protože už marně prosím paměť o další jména. Snad se pochlapí Youtube a zobrazí mi něco staršího a méně známého....
pátek 16. března 2012
Po šedesátétřetí ne! :-) (alespoň zatím)
šestého března jsem tu popisoval jeden sen, kde jsem měl zlost na to, že mě podrazil kamarád a revizorka v autobuse mě už po dvaašedesáté vyčapala, a je jedno, kolikrát to bylo podrazem a kolikrát doopravdy ( Šedesátkrát na černo? Proč ne dvaašedesátkrát?)
Jedu si tak v nočním autobuse a předními dveřmi nastupuje revizorka. Ještě si ani nerozbalila nádobíčko a už ji strkám svůj papírový lístek před oči. "Prosím, podívejte se na něj hned teď, než mi ten lístek nějak zmizí" říkám jí. Já jsem slušný a revizorka ochotná, takže se mi na něj mrkla a lístek byl uznán za platný... ... a sen pomalinku končí.
Na jednu stranu mám radost, že série snových průšvihů s revizorkami je (opět) přerušena, má to bohužel několik ALE.
První mi naznačila kamarádka u minulého snu - prý to vypadalo, že mě chce někdo podrazit. A je to tak, v práci jsem měl dojem, že na mě někdo chystá něco ne zrovna čestného, což se mi potvrdilo. Dostal jsem asi tak tři dny před tímto snem echo, že se opět na centrále mluvilo o mě a mých kolezích. GRATULUJI SI, že jsem před lety nasadil taktiku úsměvů a ochoty, opět přinesla ovoce a "kdosi" se mě zastal...
Druhé ale, které mě děsí je problém potřeby dvou lístků, opět jsem měl v ruce papírový a revizorka si chystala čtecí zařízení na čipové karty.
Třetí ale - přestože jsem ve snu v pohodě, přeci jen maličko na revizorku naléhám, jako by přeci jen nějak hrozilo, že o lístek přijdu. Pokud to přirovnám k té reálné situaci, pořád si podvědomě připouštím, že existují lidé, kteří by mě mohli podrazit.
Přišel bych zřejmě i na další ale, ale je to myslím zbytečné. Celkově z tohoto snu mám dobrý pocit, protože jsem se z něj vzbudil v pohodě a s úsměvem, byť tam takový malý vztyčený prstík je...
Jedu si tak v nočním autobuse a předními dveřmi nastupuje revizorka. Ještě si ani nerozbalila nádobíčko a už ji strkám svůj papírový lístek před oči. "Prosím, podívejte se na něj hned teď, než mi ten lístek nějak zmizí" říkám jí. Já jsem slušný a revizorka ochotná, takže se mi na něj mrkla a lístek byl uznán za platný... ... a sen pomalinku končí.
Na jednu stranu mám radost, že série snových průšvihů s revizorkami je (opět) přerušena, má to bohužel několik ALE.
První mi naznačila kamarádka u minulého snu - prý to vypadalo, že mě chce někdo podrazit. A je to tak, v práci jsem měl dojem, že na mě někdo chystá něco ne zrovna čestného, což se mi potvrdilo. Dostal jsem asi tak tři dny před tímto snem echo, že se opět na centrále mluvilo o mě a mých kolezích. GRATULUJI SI, že jsem před lety nasadil taktiku úsměvů a ochoty, opět přinesla ovoce a "kdosi" se mě zastal...
Druhé ale, které mě děsí je problém potřeby dvou lístků, opět jsem měl v ruce papírový a revizorka si chystala čtecí zařízení na čipové karty.
Třetí ale - přestože jsem ve snu v pohodě, přeci jen maličko na revizorku naléhám, jako by přeci jen nějak hrozilo, že o lístek přijdu. Pokud to přirovnám k té reálné situaci, pořád si podvědomě připouštím, že existují lidé, kteří by mě mohli podrazit.
Přišel bych zřejmě i na další ale, ale je to myslím zbytečné. Celkově z tohoto snu mám dobrý pocit, protože jsem se z něj vzbudil v pohodě a s úsměvem, byť tam takový malý vztyčený prstík je...
čtvrtek 15. března 2012
Programátorské moudro
Dokonalosti je dosaženo nikoli ve chvíli, kdy už není co dodat, ale ve chvíli, kdy už není nic, co by se dalo vypustit.
Antoine de Saint-Exupéry
Antoine de Saint-Exupéry
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)