Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

úterý 6. února 2018

"Jsi jediný můj kamarád, který ..."

Nevím proč, ale větu zmíněnou v nadpisu, tedy "Jsi můj jediný kamarád, který...." doplněnou tím něčím, co dělám jako jediný kamarád, slýcháván poslední dobou příliš často, čeká mě ještě v pátek na S*, možná i ve čtvrtek.... Ale ta absolutně nejhorší varianta této věty zazněla dnes ve 14:20 ...

"Neopouštěj staré známé pro nové" zpívají Uhlíř a Svěrák ve své písni a já se tak snažím chovat, což má svoje ne úplně dobré konce. Ostatně jsem to tu psal v sobotu - hláška kamaráda - "rád bych tu byl i rok"....

No a můžete tedy hádat, v jakém kontextu padla TA věta. Hádáte správně: "Jsi jediný kamarád, který mě přišel do nemocnice navštívit". Kamarád je po operaci z pátka ještě slušně zbídačený, a o to víc mě to bolelo, což dorazila zmínka o jeho rodině ................................................

Z nemocnice jsem musel jít pěšky, abych to rozdýchal a měl jsem vlhko v očích. Ale už v tu chvíli jsem byl rozhodnut, že se kousnu a podobně jako Rakka v seriálu Haibane Renmei tohle musím dotáhnout do nějakého konce.

Ale otázka dne mi zaznívá ozvěnou ještě teď a její slušná verze zní: "Doprkýnka, kam tenhle svět spěje?!?"