Právě uplynulý týden bych mohl nazvat týdnem bez kolegů.
Ano, nastaly dovolené, takže by to měl být očekávatelný stav, kdyby navíc neodpadávali další kolegové na nemoci a bolístky. A ještě na přelomu měsíce, tedy o uzávěrku.
Tím je asi řečeno vše, protože jsem si musel poradit s lecčíms, např. nahazování serverů na dálku, nemluvě o totálně mrtvých počítačích. A jak to tak bývá, musela to být vždy ta pobočka, kde jsem nebyl a která byla od mého aktuálního působiště ta nejvzdálenější, služební auto pobočky P* muselo mít píchlé kolo v den a hodinu, kdy byly služební auta pobočky A* na technické prohlídce.
Nemluvě o tom, že i má Stříbrná Sršáň byla v ten den na předtechnické, kde ji zjistili bebíčko na jednom zadním kole, konkrétně na brzdách...
A tak se mi ve středu večer do rukou Stříbrná Sršáň nevrátila, což znamenalo drobné obtíže v programu čtvrtka, který se průběžně obměňoval. V ten den jsem letos poprvé sedl na meziměstský spoj, abych se v té době už o hodinu zpožděn, přesunul z pobočky A* na pobočku P*, kde jsem měl překutat vyvolávací systém. Asi mi ale těch 45 minut nicnedělání prospělo, protože jsem to zvládl tak rychle, že jsem s velkým předstihem mohl vyrazit pěšky na pobočku F*
Po cestě byl čas na lovení Pokémonů, což bylo o vteřinovém zastavení, nakliknutí pokémona a pak za chůze jej ulovit...
Po skončení oběda a pak i práce na pobočce F* byl čas na nákupy. Tady se ukázalo, co jsem si vše zapomněl doma (úplně všechno), takže jsem nakupoval z hlavy, co jsem si pamatoval z nákupního lístečku. Na svoji obranu musím, říci, že jeden z plánů na dnešek byl o oběhání všeho, vyzvednutí Sršáně a až pak nakupování, vše bylo odvislé od toho, kdy ze servisu dostanu zprávu o skončení jak jejich práce na předtechnické, tak i zprávu o tom, že mi Sršáň prošel i technickou.
Protože zpráva nepřicházela, po nákupech jsme s kamarádkou zajeli do kafárny, kde jsme si prožili opět kafárnu bez povídání o důležitých věcech. Naznačil jsem, že budu natáčet videa z OpenBVE...
Na konci kafárny vznikla otázka, co teď - nechat si odvézt nákup domů od kamarádky (i se mnou, pochopitelně) a až pak autobusy jet pro Sršáně, anebo být optimistický a jet před autoservis, zde si vyzvednout Sršáně, přeložit náklad....
Kamarádka na mě viděla, že už to chci mít za sebou a tak spustila druhou možnost. Ono co taky dělat, když jsem neobdržel omluvný telefonát, že se vydání Sršáně zpozdí, ale ani nepřišel hovor na téma výsledná cena...
Po dojezdu na autoservis se mě ujal mladinký mechanik a byl překvapen, když jsem přijel bez toho, aby mi poslal (automatickou) SMSku. Líbezně jsem se na něj usmál a oznámil mu, že tu už jsem neviděl několik let. Mladík se zarazil a vyběhl z autoservisu k prostorám, kde probíhají technické prohlídky, načež zjistil očekávatelné.
Firma dělající technické a používající společné části autoservisu, se totiž před lety právě s autoservisem rozhádali a tak si trošku dělají naschvály, takže pro veřejnost je otevřeno na prohlídkách do 16:00 a až pak je čas na auta, která řeší autoservis - dříve je průběžně prokládali do naobjednaných klientů, respektive ještě dříve se tam dalo zajet bez objednání. Ano, trošičku tomu napomohl i covid....
