Snad nikdy jsem shrnutí nezačínal písničkou, ale tentokrát to udělám
Hromskej den - Michal Tučný, Tomas Linka(zkrácená video verze)
V prvních slovech se zpívá o smolném dni a to je důvod, proč do dnešního souhrnu to patří. A to hned vícekrát...
V pondělí se ale nic důležitého nedělo, kromě běžících inventur, a také padajících centralizovaných aplikací, kdy se "něco" pokazilo na budově NPP*. Vypadalo to tak divně, že jsem hledal webové kamery z okolí, protože to vypadalo, že vůbec nejde proud v části města, nefungovalo prakticky nic, co nemělo redundanci na jiné budově v centru. Bohužel i pár aplikací, co redundanci má, například obyčejný průchod do internetu. Písničku si tak mohli zpívat kluci ajťáci na budově NPP*
V úterý si písničku mohlo zpívat asi tak čtrnáct lidí, co se mi nedovolalo, ale to nebylo nic hrozného. Tedy doufám...
Ve středu jsem za kolegu Z* zaskakoval na pobočkách a na dovezení oběda kamarádce. Po dojezdu zpět na hlavní pobočku opětovně začala padat technika ajťáků na NPP*...
No a "konečně" ve čtvrtek došla písnička i na mě. V osm hodin jsme dojeli na pobočku Q* a asi tak o deset minut později jsem před kolegyněmi z této pobočky oslovoval svoji kolegyni Š* s dotazem "halo Š* mluvíš se mnou?". Nedostalo se mi odpovědi, ale absolutně jsem nevěděl v tu chvíli proč. Jak se mi asi dělala inventura další zhruba čtyři hodiny si asi umíte představit. O to spíše jsem zůstal na pobočce P*, odkud jsem chtěl zahájit nakupování a pak se nechat odvézt i s nákupy domů, nebo k pobočce A* kde jsem měl auto a také pozdně odpolední úkol - spočítat výplaty.
Samozřejmě přesně v okamžiku, kdy jsem už odjížděl na ony nákupy, přišel hovor: "Přijížděj Vám notebooky" hlásil sekretariát pobočky A*. Požádal jsem sekretářku, ať osloví kolegyni Š* která zrovna teď měla být na pobočce A*, ale která chtěla odjet za svými soukromými věcmi. Ta pak volala naštvaná zpět, takže jsem jí oznámil, že se vrátím zpět autobusem.
Prostě když to shrnu - dojel jsem na pobočku A*, která byla totálně bez lidí, notebooky samozřejmě nikde. Pak se objevilo služební auto z jiného okresu, takže jsem si ho vyložil a se sekretářkou a ředitelkou natahal do budovy.
No a pak nalezena SMSka od kolegyně "chci s tebou zítra mluvit" ale na můj pokus o zjištění upřesnění reagovala ... slušně se to dá říct hodně špatně. Když to shrnu - vynadáno od sekretářky, od ředitelky, nemluvící kolegyně, která mě navíc vykolejila svým přístupem, což mělo za následky u mě. Málem havárie v autě, neschopnost se soustředit...
Hromskej den - Michal Tucny, Tomas Linka - Greenhorns / Zelenáči
(plná verze)
Ono to mé rozhození pokračovalo v pátek, kdy jsem zaspal, v autobuse se snažil platit nikoliv čipovou kartou ale naopak platební kartou, což náš místní dopravní podnik neumí... Samozřejmě jsem si toho nevšiml, ani řidič ne, ale pak mi to naštěstí v té tmě došlo. Pak pět pokusů o nějakou opravu PC v práci a opětně kiksy a přešlapy...
Dvě hodiny a dvacet pět minut jsem vydržel čekat, než jsem kolegyni oslovil už naštvaně "Tak nechtěla si se mnou mluvit?". Vybalila to na mě a já se začal málem hodně nahlas smát. Asi nějak takto...
Divnej smích
"Jo tak já jsem na vás křičel, víš jak to vypadá, když doopravdy křičím?" sdělil jsem se zatnutými zuby po první výtce . "No, tak to si nekřičel", musela přiznat, a pak jsem ji několikrát pobídl "No a dál?" takže to z ní vypadalo všechno, alespoň to, co mi chtěla říct.
Těm, co sledovali videjko "Čtyři dohody" mohu jen říci: "číslo tři" a už vědí vše potřebné - prostě domněnky, domněnky a domněnky. Já ostatně také mám jednu domněnku. Kolegyni navštívila "teta Irma"
Bohužel ale týden s písničkou Hromskej den neskončil. Pro změnu v pátek večer zavolala moje kamarádka Am* a prý je navezená v autonehodě a není po ní pojízdná, takže potřebuje zachránit a to místo najdu, protože je to křižovatka u ** a je tam hodně houkaček.
Než jsem si posbíral čelovku, doklady a další propriety a dojel na místo, stálo tam už jen jediné policejní auto bez houkaček, taktak jsem si ho ve tmě všiml a strhl řízení na křižovatce tak, abych ji projel rozumně tak, abych se na jiné křižovatce otočil a dojel k jejímu havarovanému auto zezadu, kde navíc není zákaz zastavení. Křižovatka byla s vypnutými semafory a kamarádka jela ze směru, kde je trojúhelník, tedy vedlejší silnice...
Snad úplně ve stejnou chvíli měla svůj hromskej den i další moje kamarádka, teda I*. Popisovat to tu nebudu - řeknu jen tolik, že se stala recidiva v jedné věci, která jí tím pádem velice zklamala. Prostě snad ve stejnou chvíli obě dvě zmiňované kamarádky plakaly...
Já každopádně strávil hodinku venku s policií, která si kreslila plánek (= nehoda se zraněním) a bude se to vyšetřovat, policie se i mě na pár věcí ptala v době, kdy kamarádka vyjednávala s pojišťovnou zajištění odtahu...
Hromskej den (Along Came Jones)
