Mor, zachraň se kdo můžeš, mor ve školce!!!

Asi takhle to mohlo vypadat v mých představách v jednom městě v Česku před necelým měsícem, kde maminka jednoho dítka správně oznámila, že její dítko do tohoto ústavu chodící se nakazilo infekční chorobou zvanou Mononukleóza. Děj pak pokračoval hromadným odhlašováním dětí ze školky.

Myslíte, že se tohle nemohlo v Česku v roce 2010 stát nemohlo? Ale mohlo, a nejenže mohlo, také se i stalo! (A myslím si že to nebude ojedinělý případ)

Jedna z mých kamarádek se kvůli tomu dost čertila - od učitelky se dozvěděla, že mezi matkami vypukla panika a hromadné odhlašování dětí ze školky... Nikdo, ani někteří přátelé a příbuzní se vlastně neobtěžoval zjistit, jak to je... prostě slyší mononukleóza a jako by slyšeli, že vypukl mor... Mononukleózu ma 95% populace, tedy její bakterie v těle, je jen otázka, kdy a jestli propukne... (o nemoci Mononukleóza si přečtěte více třeba na http://mononukleoza.net/) Předtím prolítly školkou neštovice (konkrétně Plané neštovice) a to naopak děti vodily houfně do školky, aby se jimi nakazily a měly je tak za sebou, takže teď mají co chtěly - nemocné děti po neštovicích.

Tolik jsem zachytil z vyprávění kamarádky a taky pochopil takříkajíc mezi řádky, že matka předchozího dítěte, o kterého se to její nakazilo, právě kvůli těmto "poplachům" do školky hlášení nepodalo....

A to je právě ten problém - co je lepší - nic neříkat a "nedělat si ostudu", ale riskovat že někdo další dopadne špatně? Nebo naopak to říct a chytit ošklivé reakce od neinformovaných či hloupých lidí??

Jako by se historie opakovala, vzpomněl sem si, jak jsem před pár lety hodně podobně prodělal příušnice. Já už o nich věděl, protože jsem je "čapl" od kamaráda, ale onen kamarád je chytil od kohosi, který se mu nepřiznal a pak už stačil jen "doktor blbec", který příušnice zpočátku nerozpoznal - kamarád pak měl díky špatně léčené nemoci v prvních dnech údajně šanci 50x50, že mu nemoc poničila mužství....

Přiznat se, nebo nepřiznat? Osobně jsem se rozmýšlel jen velmi krátce a pak napsal hromadný email všem kolegyním a kolegům v práci. Kolegyňky se mi smály, jak mohu chytit dětskou nemoc ve 30+ letech, ale stalo se... Naštěstí mi všichni tvrdili, že už si touto nemocí prošly, takže se to obešlo bez problémů. Tedy až na drobnou ranku v mé duši, protože jsem měl dost zjevný pocit, že se mi kdosi (zde nejmenovaný) smál neupřímně ba až přejícně....

No, když tak koukám na to co jsem zplodil, tak mi přijde, že to jako zamyšlení nad hloupostí lidí nevypadá, spíš jsem si jen vylil srdce, jak se říká. Jenže jak se zamýšlet nad někým, kdo v panice(?) odhlašuje děti ze školky? Je to tím, že nemají informace? Nebo informace mají, věří jim, ale jsou zkreslené, ba až nepravdivé??   Je to chyba v osvětě??? Dá se vůbec dopátrat pravdy, a tyhle lidi přitom nezesměšnit, neztrapnit?

Letadlo s polským prezidentem spadlo (8.)

(předchozí příspěvky na toto téma - 1 2 3 4 5 6 7)

Hodinu před katastrofou polského prezidentského speciálu Tu-154, v němž 10. dubna zahynul prezident Lech Kaczyński s 95členným doprovodem, hrubě porušila letecké předpisy i posádka stroje Jak-40, která vezla do Smolenska polské novináře.  

začíná včerejší článek na serveru Novinky CZ a mě se splnila teorie, že se začne očerňovat kdekdo, nejlépe očernit piloty,že. No, a je to tu :-(

Moudro dne

Ten kdo krade naše sny, ten nás zabíjí

.: Konfucius :.

Ladislav Smojlak...

Ladislav Smoljak zemřel v neděli 6. června 2010 ve věku 78 let. Jaká to bude ztráta pro Divadlo Járy Cimrmana, to teprve ukáže čas, scénáristická ztráta (neboť Smoljak psal scénáře i mimo divadlo Járy Cimrmana - z divadelních vzpomenu (Hymna aneb Urfidlovačka a Fantom realistického divadla Zdeňka Nejedlého)

Ladislav Smoljak - herec, v divadelní hře "Dobytí severního pólu"



Dnes mělo být mezi 10-15 hodinou v Žižkovském divadle poslední rozloučení (a později pohřeb), a na ČT1 momentálně běží jiný divadelní kus a to "Hospoda na mýtince", a samozřejmě jí předchází seminář. U hry "Hospoda na mýtince" je to seminář na téma "operetní dílo Járy Cimrmana". Tu část, o ději opery Proso na ČT1 právě říká Svěrák, ale na záznamu na Youtube je to právě Ladislav Smoljak.



Čest jeho památce!

Starší písnička, která mě mnoho let hřeje u srdce

Díky pátečnímu pořadu 13. komnata (z minulého týdne) jsem zjistil, kdo nazpíval jednu ze skladeb, kterou mám rád a kterou mám nahranou pouze na pásce do kotoučového magnetofonu (ví ještě někdo z mladých, co to je???) poděděnou po sestře.

Nádherný kousek, který z úst aktuálních mladých zpěváků asi neuslyšíme (ani nějaký podobný) nazpívala Zdenka Lorencová a nazpívala ho v době, kdy jsem si ještě hrával na horníka v uhláku.

Originální videoklip (vč. prostřihu do soudruhů z nějakého podniku): http://www.youtube.com/watch?v=VYC6s8-z8qY

Pro ty, kteří soudruhy nemusí nabízí Youtube několik jiných variant, někdy až kýčovitých. Tahle je na pomezí :-) http://www.youtube.com/watch?v=_yZW72HgSRY

PS: V okamžiku, kdy vyběhl automaticky tento příspěvek na blog bych měl ještě sedět na zkoušce z ruštiny, tak mi držte palce

Hovořím rusky

Раз, два, три, четыре, пять,
Вышел зайчик погулять.
Вдруг охотник выбегает,
Прямо в зайчика стреляет.
Пиф – паф! Не попал –
В лес зайчишка убежал!

Tohleto je taková malá říkanka, kterou si pamatuje moje sestra zřejmě z dob, kdy se učila rusky ona a já si ji teď přeříkávám, abych se uklidnil před zítřejším nejistým výsledkem z ruštiny. Držte mi palce, snad to půjde.

Pro ty, co rusky nevládnou nabídnu nejprve google překlad a pak volný překlad ve stylu "jak to bylo doopravdy", ale bude to nerýmované :-D

Jeden, dva, tři, čtyři, pět,
Vydáno zajíček na procházku.
Najednou lovec běží ven,
Přímo v králík natáčení.
Bang - bang! Stýskalo se mi po -
V lese zajíc utekl!


Jeden, dva, tři, čtyři, pět,
Vydal se zajíček na procházku.
Najednou lovec vyběhl (z úkrytu),
Přímo na zajíčka střelil.
Bang - bang! Netrefil -
a zajíček utekl do hloubi lesa!

Krize v učení

Část pondělí a celý dnešek jsem se pokoušel učit na zkoušku z ruštiny a současně i matematiky (tu jsem se učil i o víkendu) ale teď, když se mi poprvé podařilo dočíst se učebnicí na konec textu, který mám umět ke zkoušce, se mi už náhle nechce nic dělat. Navíc, ruštinu chci zkusit udělat už ve čtvrtek a to mi tímhle tempem nebude stačit ani na to, abych se pročetl podruhé přes potřebnou část knihy. Zvlášť když do toho mám i tu matematiku.

A to mi vkládá do hlavy myšlenku, že se nemám učit vůbec :-( Musím to nějak překonat a tohle mi snad pomůže - čerstvé jahůdky vypěstované asi tak dvacet metrů vzdušnou čarou od mého počítače :-)