Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 14. listopadu 2015

Fakt to takto funguje!?!

Začínám mít důvodnmé podezření, že minimálně pár lidí v mém okolí uvažuje asi nějak takto:

Arabský terorista: Dobrý den.
Hraniční kontrola: Dobrý den, je nám líto, ale hranice jsou uzavřeny.
Arabský terorista: Aha, omlouvám se, nashledanou.


- Dobrý den.
- Dobrý den, jaký je účel vaší cesty?
- Chtěl bych si zažádat o azyl, abych tady pak mohl vykonat nějaký teroristický čin.
- S přežitím, nebo sebevražedný?
- Rád bych sebevražedný.
- Tak bohužel, máme tady na to kvóty a vy už jste přes.
- Aha, tak promiňte.



pátek 13. listopadu 2015

Oddělená lože

V průběhu září, října a listopadu jsem měl tu a tam možnost přespávat u kamarádů či příbuzných, přičemž jsem zjistil, že od posledka přibylo párů, jež spí odděleně.

Nevím, co bych s tím měl dělat, ale u některých dvojic mě to trápí.

Chápu, že tam, kde jeden partner chrápe, má oddělení svůj smysl, zvlášť když chrápání provozují oba partneři (např. kamarádi na S*, kde se k tomu přidává i neposedný šestiletý psík) a budí se tak navzájem, ale v mém okolí prostě jsou páry, kde tento důvod neplatí.

Navíc u jednoho páru mám dojem, že důvod "chrápání" je falešný - tam si ten důvod ani nedokázali vzájemně říct...

čtvrtek 12. listopadu 2015

Dva víkendové sny na S*

Pamatuji s pouze dva sny, které přišly ze soboty na neděli, ale i ten sen z pátku musel být pěkný, protože jsem se vzbudil v klidu a v pohodě.Ovšem tyto dva sny...

První ze snů začal tím, že jsem prošel na nějaký dvorek obehnaný cihlovou zdí, jsem tu  na nějaké sešlosti a podle kamarádky *Ist mohu soudit, že ono setkání je kolem spolku, jehož jméno se zde na blogu nevyslovuje. Jak já, tak *Ist máme jakési žluté vícehranné krabičky s jedním kruhovým přepínačem a dvěma tlačítky.

*Ist pohnula přepínačem, zmáčkla tlačítko a ukazuje, jak díky oné krabičce nyní vyskočí o hodně víc do vzduchu a opatrně se poté snáší k zemi.

Osobně se cítím tak nějak divně a postupně přicházím na to, že to prostředí je pro mě nepřátelské a už průběhu přípravy *Ist na sobě vidím nepřátelské pohledy (to ještě stojím vlevo od té skupiny) přihlížejících a po jejím prvním výskoku, jež sleduji už zezadu oné skupinky prostě jdu pryč.

Venku na ulici aktivuji svoji krabičku trochu zvláštním způsobem, načež se ozve "Nebyla provedena volba (kouzla), opravdu se chcete proměnit v dívku?" Mačkám potvrzující tlačítko a potvrzuji, že si jsem vědom, že se do 24 hodin proměním (musím proměnit) zpět. Ale můj účel to splní, protože odsud prostě chci odejít nepoznán....

Do cíle mé cesty si to mohu zkrátit přes park a to skutečně i dělám, kde se přimotám k přepadení nějaké starší dámy. Zloděje poměrně jednoznačně s pomocí dalšího člověka pacifikuji - kdo by čekal, že ta dívka v níž jsem proměněn (byť tentokrát proměnu svýma očima nevidím) zmákne zlodějíčka. Toho si pak přebere policie...

Starší dáma mě zavedla na jistou křižovatku tramvají. Z mého pohledu zleva doprava jezdí tramvaje pražské, typu T3,  Při pohledu dopředu vidím další tramvajovou trať, kde jezdí tramvaje v plzeňské úpravě. Trať tu pro ně končí kusou kolejí a tak z pohledu reálného bych se mohl ptát, je se tu otáčejí klasické jednosměrné tramvaje typu T3.

"Touhle tramvají v žádném případě nesmíš odjet"dí ta dáma a z jejího pohledu je mi jasné, že ukazuje na tramvaj plzeňskou, jež tu postává u svého nástupiště. Poděkuji, nakročím k tramvaji pražské, sen končí.

Zajímavostí je, že jsme stáli v reálné křižovatce mého města, kde je i reálná trať, kde jezdila ta "pražská" tramvaj...

Druhý sen začal a v podstatě i skončil v nějaké budově a byl to ten druh snu, kdy jsem v budově, z níž se nedá vyjít. Tentokrát to byla varianta, že jsem dokázal najít  dvojité dveře. Venku stála kolegyně z práce R*D* která se mi snažila otevřít některé ze tří vnějších dveří, mě se podařilo odstrkávacím kouzlem otevřít krajní vnitřní. Ale ani spojenými silami jsme s kolegyní neotevřeli ani jedny dveře.

Mě nastal problém s tím, že jsem zůstal uvězněn mezi dveřmi - samozřejmě ty dveře co jsem jimi do mezidveří prošel se mi již zavřely a já je nemohl nyní otevřít. Silově jsem zbořil celou vnitřní dveřní stěnu, ale náhle tam byla jiná. I tu jsem zbořil, aby tam pak byla třetí. Ale to už jsem ztrácel sílu...

Ten, kdo mi rozumně vysvětlí, proč jsem ani nezkusil pobořit vnější stěnu, dostane lízátko :-) Ale vážně -.pokud si tento sen nevykládám špatně a naopak jsem kolegyni nechtěl dostat dovnitř, proč přišel tento sen? Respektive proč přišly tyto dva sny?

Ano, asi nejvíce "problémů" se mi objevuje právě v těch dvou oblastech, z nichž jsem měl tyto sny, tedy z práce a ze spolku, jehož jméno se tu nevyslovuje, a zde na S* kde pomáhám vždy fyzicky se mi nádherně mohou v podvědomí rozběhnout myšlenky:
1) U spolku je to jasné - tam jsem znaven a znechucen, protože tím, že se neúčastním určitých částí programu si vystavuji STOPku, navíc mi dost lidí řeklo, že letošní rok jsem byl nevrlý a že to na mě bylo vidět, o to spíš se mnohým se mnou moc nechtělo jednat - jak jsem si vyvodil

2) V práci je to vůbec zajímavé a o to je pro mě sen zmatenější (respektive důvod proč se mi zdál je pro mě zatemněnější). Kolega měl v pátek před výletem spravovat automatiký dveřní zámek právě na pracovišti u R*D* přesně v té minutě, co jsem nasedal na autobus do S*, ale tenhle důvod se mi nepozdává. Na druhou stranu proč by mi jinak do snu přicházela právě ona? Když celý sen vztáhnu na mé komunikační problémy na pobočce F*  s vedením, pak je to úplně jasné že se dostávám přesně na tu hranici, z níž nebude návratu....

úterý 10. listopadu 2015

Tři poslední víkendy

Mám-li se vrátit ke třem posledním víkendům, pak mohu zcela zodpovědně prohlásit, že u víkendů, kde nepředpokládám nějaké pozitivní věci a nemám tedy žádné očekávání, bývám spokojenější než jindy, protože se mi splní očekávání, že netřeba čekat nějakou věc...

První z víkendů toto mé tvrzení potvrzuje přímo úžasně přesně, protože jsem jel za sestrou do P* a za dalšími příbuznými. A přestože se tam chovám ve stylu "jak se chováš ty ke mě, tak se chovám já k tobě"  a tahle situace je již asi tak tři roky usazena, tak to všichni bereme tak, jak to je. Beze snahy o zlepšení z jakékoliv strany...

Druhý z víkendů začal mým výletem za kolegou D*J* do J* abych se pak na sobotu a vyjímečně i v neděli účastnil RVHP, kdy sobota proběhla úžasně,ale neděle už trošku kulhala, mimo jiné když se řekne že start je ve 14 hodin, vy přijedete s vytřeštěným zrakem ve 14:10 a jste první....  Na druhou stranu - tohle už je tak velká tradice z původního klubu, tedy stará více jak 10 let, že ... :-)

Z tohoto víkendu mám ještě jeden poznatek - v neděli jsme večer v rámci svátku Památky zesnulých jeli na jisté místo zavzpomínat na jednoho našeho kamaráda, který by byl perfektním členem RVHP a hlavně dobrým gamemasterem. Jenže: Teri Logan již není

Třetí víkend začal očekávatelně - ač naplánován začátek s hodinovou rezervou, taktak jsem přijel z pobočky F*, popadl věci a klusal na zastávku prvního busu, jež mě měl dovést na první přestup. Byl jsem překvapen, že jsem se do něj taktak vešel... Přestup na další autobus se mi zvládnout napoprvé nepodařilo, čas a nešťastné vlaky metra, které nejezdí zcela na konečnou včetně mé chyby na "minipřestupu" v metru... Přesně se mi povedlo to, co říkala má pražská kamarádka - bydlela u jednoho výlezu z Metra X let, ale nikdy se jí nepodařilo napoprvé tímto výlezem vyjít ven....

Víkend proběhl očekávatelně - v pátek se už nedělalo nic, kromě zcela nového místa na spaní, které jsem si posléze prozkoušel - vzniklo z bývalé komůrky u schodů, v sobotu jsem vypomáhal s dodělávkami právě této prostory a protože se nedařilo (starý barák skrýval nová překvapení) tak už se les nestihl - nenamočil jsem si tedy tlapičky v lese. Ostatně zde na S* poměrně vytrvale, byť jemně, pršelo, a když se do lesa nechce ani domácím, tak je jasné že by tam bylo o dost víc vlhka, než je milo. V neděli jsem dopoledne pomáhal s jahodami a odpoledne jel domů. Tím, že jsem jednu část cesty absolvoval regionálními spoji, a tentokrát zvolil větší rezervu na přestupu, trvala mi cesta stějně dlouho jako ta pokažená páteční.

Vše by bylo skvělé, nebýt dvou snů -respektive toho druhého - který zážitek poněkud kalí. Ale o tom až pozítří, a pak ještě později napíšu jednu poznámku, jež se okrajově tohoto víkendu týká také...

pondělí 9. listopadu 2015

Nehledal mě tu...

Stálý host v denní kavárně se ptá vrchního:
"Nehledal mě tu pan Dlouhý?"
"Hledal a říkal, že přijde po desátý."
"Cože? On už tu byl devětkrát?"