Mám-li se vrátit ke třem posledním víkendům, pak mohu zcela zodpovědně prohlásit, že u víkendů, kde nepředpokládám nějaké pozitivní věci a nemám tedy žádné očekávání, bývám spokojenější než jindy, protože se mi splní očekávání, že netřeba čekat nějakou věc...
První z víkendů toto mé tvrzení potvrzuje přímo úžasně přesně, protože jsem jel za sestrou do P* a za dalšími příbuznými. A přestože se tam chovám ve stylu "jak se chováš ty ke mě, tak se chovám já k tobě" a tahle situace je již asi tak tři roky usazena, tak to všichni bereme tak, jak to je. Beze snahy o zlepšení z jakékoliv strany...
Druhý z víkendů začal mým výletem za kolegou D*J* do J* abych se pak na sobotu a vyjímečně i v neděli účastnil RVHP, kdy sobota proběhla úžasně,ale neděle už trošku kulhala, mimo jiné když se řekne že start je ve 14 hodin, vy přijedete s vytřeštěným zrakem ve 14:10 a jste první.... Na druhou stranu - tohle už je tak velká tradice z původního klubu, tedy stará více jak 10 let, že ... :-)
Z tohoto víkendu mám ještě jeden poznatek - v neděli jsme večer v rámci svátku Památky zesnulých jeli na jisté místo zavzpomínat na jednoho našeho kamaráda, který by byl perfektním členem RVHP a hlavně dobrým gamemasterem. Jenže: Teri Logan již není
Třetí víkend začal očekávatelně - ač naplánován začátek s hodinovou rezervou, taktak jsem přijel z pobočky F*, popadl věci a klusal na zastávku prvního busu, jež mě měl dovést na první přestup. Byl jsem překvapen, že jsem se do něj taktak vešel... Přestup na další autobus se mi zvládnout napoprvé nepodařilo, čas a nešťastné vlaky metra, které nejezdí zcela na konečnou včetně mé chyby na "minipřestupu" v metru... Přesně se mi povedlo to, co říkala má pražská kamarádka - bydlela u jednoho výlezu z Metra X let, ale nikdy se jí nepodařilo napoprvé tímto výlezem vyjít ven....
Víkend proběhl očekávatelně - v pátek se už nedělalo nic, kromě zcela nového místa na spaní, které jsem si posléze prozkoušel - vzniklo z bývalé komůrky u schodů, v sobotu jsem vypomáhal s dodělávkami právě této prostory a protože se nedařilo (starý barák skrýval nová překvapení) tak už se les nestihl - nenamočil jsem si tedy tlapičky v lese. Ostatně zde na S* poměrně vytrvale, byť jemně, pršelo, a když se do lesa nechce ani domácím, tak je jasné že by tam bylo o dost víc vlhka, než je milo. V neděli jsem dopoledne pomáhal s jahodami a odpoledne jel domů. Tím, že jsem jednu část cesty absolvoval regionálními spoji, a tentokrát zvolil větší rezervu na přestupu, trvala mi cesta stějně dlouho jako ta pokažená páteční.
Vše by bylo skvělé, nebýt dvou snů -respektive toho druhého - který zážitek poněkud kalí. Ale o tom až pozítří, a pak ještě později napíšu jednu poznámku, jež se okrajově tohoto víkendu týká také...
