Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (8.)

Popisovat tento týden se dá různě, ale asi nejvíce by se hodilo říct slovy "odpadávání" respektive "padání"

Velice rychle mi odešel jeden ze stařičkých serverů, když totiž spadnou dva disky z raidového pole a v raidovém poli jsou pouze tři disky, tak jdou data do háje. A mohli jsme křičet že potřebujeme nový server, do tohoto serveru se díly už kolik let nedodávají/nevyrábějí. Mrzí mě, že jsem si pádu prvního z disků nevšiml dříve, mohl jsem to "chytit" před pádem druhého disku. První mohl být vyměněný a znovu dopočítaný...

Padla i naše aplikace "A" a prý za to může nejnovější verze Javy (a nějaké i starší), takže díky tomu, že jsem všude natahal nové verze jsem si je v tomto týdnu zase odinstaloval a vrazil tam verzi starší.
Bohužel mi i cosi padlo na pobočce P* a automatické instalace tam přestaly fungovat, takže tam jsem musel udělat ruční práci. A proč to? Aplikace si verzi javy umí otestovat a některé verze odmítat.

Děsí mě jen jedna věc. Jak je možné, že na stejný problém nenarazila další programátorská parta ze stejné firmy dělající software "B"?!? Kouzelné je to na počítačích, kde musí být dvě verze Javy...

Pracovně tedy nic moc a nepřispěly k tomu ani updaty systému "C", kdy po updatu náhle nemohla malá skupinka našich uživatelů plně pracovat. Bohužel ti, kteří uzavírají smlouvy.

Radost mi tak v pátek přinesl Ingress, mám splněnou nalší misi a také kamarádka, která mi ukázala zápisek o dalším z jejích snů. Tedy, musím říct, že jsem se musel velmi krotit, abych hlasitě nezáviděl, až tak byl na první pohled dobrý. Jak ale tušíte, už při dokončování mise v Ingresu mě to začlo hryzat a jeden z detailů i trošičku vadit. To však teprve budu řešit, kamarádka se to ode mě dozví osobně. Zřejmě o tom budu přemýšlet v neděli dopoledne ve vaně plné horké vody...

Tak nehraj dál!

Tak tenhle název by měl být nad zítřejším příspěvkem u RVHP, neboť nás už někteří "nehrající odpadlíci" nenávidí za to, že pořád pokračujeme v hraní "myšiček" v systému Gurps3e

Jenže on je to i název songu, kde se "mihl" i Jiří Schelinger, tedy můj oblíbený rocker.

Tak nehraj dál - Petra Černocká, J.Schelinger, V.Špinarová a H.Vondráčková


Co ze záznamu mohu vykoukat je to, že se točil v období spartakiády v roce 1980 a otypoval bych to na Divadélko ve Slaném, a konstatovat, že tuhle skladbu, jež se dnes o polednách hádala na rádiu Blaník podle anglické verze, jsem do této chvíle neznal. Ale je tu ještě jeden kousek!

Věra Špinarová, Luděk Sobota a Miloslav Šimek - Tak nehraj dál

Nekoupíš mi zmrzlinu ?!?

Říká dítě mamince:
"Jestli mi nekoupíš zmrzlinu, budu ti před lidma říkat babičko!"

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (7.)

Popsat tento týden lze, bohužel, popsat jen několika slovy: "Byl jsem mimo"

V pondělí jsem vložil na tento blog příspěvek s moudrem a do hodiny jsem měl zpět odezvu, že už jsem se opět začal opakovat... /15.2.2016 a 22.12.2014/ byť ten dřívější nemá připsaného autora. Právě ten dřívější jsem zveřejnil úmyslně, avšak tentokrát mě to prostě jen uhodilo do očí s tím, že od Johna Lennona v blogu skoro nic nemám. A přitom jsem si už říkal, že to musím kontrolovat, ať mi nevznikají duplicity... Pracovně nebylo nic vyjímečného ani nic, co by stálo za popsání...

V úterý jsem se nějak vzbudil levou nohou a opět na mě dolehla zlost z toho, co si na mě někteří cucáci zkoušejí dovolovat, v pátek minulého týdne se mi urvalo ucho na džbánu trpělivosti. Od té doby mě onen cucák nezdraví, dnešek to potvrdil. A snad právě proto jsem dnes při dojezdu na pobočku P* viděl, jak stojí holky nad rychloskenerem a tak jsem jim nabídl že jim ho sešteluji... abych se posléze na dvě hodiny vrátil o nějakých deset(a více) let zpět a skrz skener protlačil vše, co na dnešek měly připravené. Byl to slušný oddych u jednotvárné práce, který mě "vrátil" na koleje "rozumného fungování", abych si odpoledne dokázal říci: "Práce, nebo zdraví?" Vyhrálo zdraví a tak jsem po městě pobočky P* odběhal (chachá) jednu misi v Ingressu. A protože jsem ji nechtěl jen odchodit (všechny položky v seznamu mise byla "hackněte portál"), tak jsem si je i zabíral pro naši stranu. Některé plně, ty jsem i prolinkovával, jiné jsem pouze "přebarvil" jedním rezonátorem. Netušil jsem, že o maximálně 3 hodiny později za mnou půjdou kamarádi z RVHP a dokončí moji práci. Nu, ten den se hlavní pošta tohoto města přebarvila možná až pětkrát, z toho 3x na naší barvu.

Ve městě byl i někdo další, takže na závěr dne byla na mapě gratulace od dalšího člověka...

Ve středu jsem si připadal, že mi jde práce jak psovi pastva, takže když přišlo sněžení a pak telefonát z pobočky Q* že jsou bez spojení, přijal jsem to a jel to řešit. Pomocí MHD samozřejmě, protože jsem se nehodlal na rozklouzaných silnicích zabíjet v konkrétním služebním autě, kterému v těchto podmínkách nevěřím. Co vám budu povídat, urval jsem anténu z místa kde byla, nesmyslně jí pootočil a dal na jiné místo. Nebudete tomu věřit a ani já tomu nevěřil, kvalita spojení se zlepšila tak, že byla lepší než při zprovoznění linky. Přirovnal jsem to k virtuální situaci, kdy otočíte auto na střechu a ono jezdí lépe, než když bylo na kolečkách.... Večer jsem zapojil do práce mozkové závity a trochu geometrie. Vyšlo mi očekávatelné, anténa na horní budově vysílá "do země" a nikoliv na anténu pobočky Q*

Ještě dodám, že naše úterní akce vyvolala odvetu v Ingressu, přišli jsme ve středu večer o střed našeho města a i o určité body, které šly objet pomocí MHD. Jeden jsem si stihl vzít zpět. když autobus stál na zastávce...

Čtvrtek byl poznačen dalším výbuchem zlosti, bohužel na nesprávného fracka, jak jsem dodatečně zjistil, což mě rozhodilo opravdu fest. Nespravedlivý bývám fakt nerad. Samozřejmě to bylo následně na mě vidět, čehož si povšimla i kamarádka v kafárně a řekla mi jasně - ODPOČIVEJ.  Než jsem však na to najel, musel jsem i dnes udělat něco málo v ingresu, tentokrát jsem jen doplňoval určité propoje, které mi udělaly dost bodů a pro moji stranu přinesla zisk relativně velkých oblastí...

Pátek, tedy dnešek byl pro mě dnem odpočinkovým. Chtěl jsem udělat alespoň jedno video, žel mám hotových 17 minut z celkových cca 50. Za celý den. Omlouvá mě jen přestávka 2,5 hodiny na Ingress...

Bohužel, nemám stále úplně dobrou náladu, zjevně budu muset u sebe něco pozměnit...

Mám svou cenu

Když si uvědomíš svoji cenu,
přestaneš dávat lidem slevy.

Až ti bude v životě nejhůř...

Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe

(John Lennon)

Shrnutí uplynulého (pracovního) týdne (6.)

Z policejní svodky:
Hašení požáru Muzea komplikoval fakt, že střecha se nachází v nejvyšším patře objektu.

Tenhle vtip reaguje na dění, kdy v Praze hořela střecha Národního muzea, jež prochází rekonstrukcí... A co se dělo mě? Připadal jsem si jak v Pohádkách ovčí babičky, což je kreslený večerníčkovský seriál z doby, kdy jsem si ještě v uhláku hrál na horníka (viz třeba WIKI zápis o Pohádkách ovčí babičky)

A hned v pondělí jsem si připadal, že žiji v mém nejoblíbenějším příběhu - Kterak měl beránek vlčí mhu - ten můj se logicky jmenoval: Kterak jsem měl vlčí mhu - dost mě zabolela lenost konkrétního kolegy...

V úterý jsem byl pro změnu v příběhu, kdy beránek provedl svojí ovečku až do obydlí ovčí babičky, (
žák předčil ... ale však vy víte koho) kdy kamarádka úspěšně prošla úskalími těžkých snů a dokázala další "sadu" těchto snů otočit ve svůj prospěch. Kéž by si tento úspěch zapamatovala a tyhle sny se jí nevrátily...
Co už popsáno nebylo, bylo to, že jsem ve středu sklidil plody tohoto úspěchu, a přestože se s kamarádkou neshodneme v hodnocení, jestli za její úspěch může mnohem více má trpělivost, či naopak její píle a touha tu cestu projít. Tuším, že ke shodě v tomhle budě nedojde nikdy

Ve čtvrtek jsem měl to štěstí, že jsem potkal kluka, co hraje Ingress v mém městě už dost dlouho. Tedy potkal - on si mě našel sám, protože zvládal jít po mých stopách a pak stočilo sledovat, který "dědek" se zastavuje v místech, kde by se zastavoval i on, a pak už jen se nebát dotyčného oslovit...

Pátek proběhl již v zjetých kolejích, nebýt toho, že mi kamarád "zrušil" kafárnu, aby pak později zavolal, že nestihne zavčasu dojet. Jenomže to už byla kamarádka mimo dosah můj a i kafárny...

No a protože před tímto příspěvkem je ještě zápisek ze soboty, tak se zmíním o kolegovi/kamarádovi z práce, neboť tentokrát na RVHP řídil on, ale "museli" jsme projet kolem několika portálů a u části z nich jsme provedli převzetí pro naší stranu, což nás v součtu času na technické záležitosti (dofukování kol na benzince) stále celkem 30 minut času...