CSPP: Boogie Woogie

Někdy jen šťastná náhoda (nebo zuřivé hledání na googlu) mi pomůže připomenout další a další skladby, které jsem díky mým sestrám a jejich magnetofonovým páskům poslouchal. Zářným příkladem z dneška budiž Martha Elefteriadu a Tena Elefteriadu známé jako sestry Elefteriadu


Pocházejí z rodiny řeckých emigrantů, jež uprchla z Řecka kvůli občanské válce a usadila se v roce 1950 v někdejším Československu a od té doby žijí a pracují u nás. A zpívají.



Občas je nějaká skladba u (každého) zpěváka taková jiná/zvláštní, případně jako u sester Elefteriaduznějící jako odrhovačka, ale tahle skladba má pro mě trošku skrytý soukromý význam, pročež se hodí na jisté specifické vzpomínání na již uplynulé časy. A to nejenom rodinné, ale také na pátky odpoledne, kdy jsem jako dítko za 10Kč mohl jít do kina na filmy, které v jiných kinech bývaly už za 50+ Kč, takže jsem to zvládal i se svým kapesným ...


Posledním příkladem, který ale ukazuje na mojí porouchanou (čti: selektivní) paměť je písnička Boogie Woogie, jíž věčně nemůžu přijít na jméno a ani na slova písně, a přitom se mi nejenom líbí, ale jsem schopen ji na nejmenovaném českém rádiu tak třikrát do roka slyšet a zase nezapamatovat. A přitom to m takový správný rytmus :-)




Zdají se vám tyto skladby jiné? Jestli máte chu%t a čas, tak zkuste Youtube, kde najdete poslouchatelnější skladby, jež by se hodily i do dnešních rádií :-)

OMSI2: Mapa Havířov (2.díl ze 4.) - linka 416

Měl jsem v plánu natočit jen dvě linky ze čtyř, neboť autoři mapy Havířov oslovili mě i Rprokyho (a to mapu Havířov točí i další) a tak se doplňujeme. Hned u první mapy jsme se shodli a netočili tu samou linku, a to jsme se ani nedomlouvali :-)

Linka 416 je druhá (a poslední) denní linka, proto byl výběr, co budu točit, byl snadný...


Co dodat? Příště tuto linku s kratším vozem :-)

OMSI2: Dneska/Včera vyšla nová česká mapa!!!

Dneska, respektive už včera, vyběhla nová mapa a pod pedchozím videem mě na ní pár lidí upozornilo, takže jsem na jednu prosbu se jí jal okamžitě natočit. V 8 hodin večer jsem jí dal stahovat, po odehrání her s kamarády ve 21:30 jal instalovat, pak na zkoušku popojet pár metrů, ve 22:30 bylo natočeno a cca ve 23:00 bylo na Youtube. Uff, pěkný kvapík :-)

Linka 404 Lidická - Těšínská


Ano, mapa chce dotáhnout, ano, chybí tam objekty domečků, ale mapa už je jezditelná,  tudíž zveřejnitelná...

OMSI2: Tramvajová mapa, ale není to "TA" tramvajová mapa :-)

Neustále někomu slibuji, že natočím nějakou tramvajovou mapu, aktuálně mám jednu v to-do listu zapsanouo už hodně dlouho, jenomže se vždy objeví něco, co dostane přednost.

A ano, přednost tentokrát dostalo Eberlinsee+Schönau, ale je to malinko jiné EBS+SCH, protože tohle kdosi poopravil asi tak 14 dnů po vydání originálu, což už je i tak skoro rok. A přislíbil, že tuhle mapu ještě trošku rozšíří, ale k tomu zatím ještě nedošlo ...

Takže dnes se vydáme na linku 8 ,kterou jsem točil "odhadem" z protisměru. Ukázalo se, že jsem měl pravdu a takto může linka 8 jezdit :-) A tak hurá na linku i s cestujícími!



Jsem zvědav, jestli se objeví další slibované linky...

Shrnutí uplynulého týdne (5/2019)

Je čas jen iluze? Tak se mohu ptát, protože pokud je to jen iluze, tak poslední dobou mám pocit, že se buďto čas smršťuje, anebo se některé sekvence opakují.

Tento pocit jsem nabyl hned v pondělí, kdy jsem na "Skype pro firmy" sledoval poradu našeho oddělení a poplakával, protože vysoutěžit tiskárny se stále nedaří, stále se někdo odvolává... Je to zajímavé, protože na nižších úrovních tohle soutěžení funguje. Ale je to prostě jen o množství, protože na "minizakázky" na pobočky se firmám nevyplatí dávat rozklady....

Co se mi dařilo v dalších dnech bylo to, že točím videa už s radostí a začalo mi to i odsýpat, což je dobře, kvalita ale ještě není stoprocentní. Ale už chybuji jen při jízdě, takže tomu odpomůže jen trénink...

Ve čtvrtek jsem měnil data na našich třech strojích na třech pobočkách, které frankují obálky a měnil hodnoty, neboť se měnili tarify. Bylo to zajímavé, protože jsme si připravil tabulku, co se kde má měnit (jeden ze strojů má starý bios, tam je se určitá čísla píšou na jiné pozice), aby mě pak trklo to, že zvyšuji hodnoty, ale ty už jsou dávno zvýšené přesně na tu hodnotu, co mám v tabulce. Bylo mi to divné a opravdu ano, byla to tabulka z loňska.  Takže komplet všechno od začátku...

A byla kafárna a zde jsem měl pocit, že vše probíhá normálně, až na to, že se kamarádce minimálně na dvou místech třásl hlas, tedy že právě probírané téma bylo citlivé...

V pátek ráno jsem měl telefon, kdy jsem byl jako jediný počítačák zvedl telefon, jenže ještě doma a klasika, byl jsem jediný sehnatelný, (resp. dotyčná volající měla jen moje číslo v telefonu a na ostatní se nepodívala do telefonního seznamu) a tak jsem jel do práce předčasně.

Závada se týkala programu, který se používá na 3/4 počítačů, tu více tu méně intenzivně, takže bylo na mě rychle zjistit problém (dal jsem to do minuty) a zajistit nápravu (na mém počítači do 15 vteřin), jenomže jak zajistit tuhle opravu na nějakou stovku počítačů?

Matematicky to bylo hodně snadné sto děleno čtyřmi, takže by na mě zbývalo pětadvacet počítačů. Tak jsem je pochopitelně dělal postupně všechny, přičemž jsem dal všem zprávou hlášku, ať se ozvou emailem ti, kterým ten program nefunguje, čímž bych eliminoval ty počítače, které nejsou dnes obsazeny.

Samozřejmě se i u nás v práci najdou idioti, kteří  píšou emaily na programátorskou firmu, což nesmíme dělat, protože na každý email otevírají nový případ a pak dávají faktury, což se našemu GŘ moc nepozdává, a pak tu odpověď tihle idioti posílají vítězoslavně nám.  Oni totiž nejsou idioti, ti idioti jsme mi, protože si přeci neumíme o problém napsat. My bychom si o ni ani nepsali, protože jak už jsem psal, sám jsem si problém diagnostikoval a sám jsem si naordinoval i opravu, zvlášť, když už tento problém tu minimálně pětkrát za deset let byl.

Byl jsem vyčerpaný fyzicky i psychicky, ale ještě mě čekalo setkání s klukem, který byl o den dříve na onkologii, s nímž jsem se neviděl od září (naše setkání v prosinci zhatila má nemoc),... A tohle setkání nakonec bylo to nejlepší co mě v pátek čekalo, protože jsme si hezky popovídali o tématech, o kterých jsme se ještě nikdy nebavili, málem jsem se uhladil ke smrti, neboť jejich pejsek z útulku je hrozný mazel a já jsem jediná "hladící" návštěva....

Doma to na mě dolehlo, dohrál jsem hru s kamarády a raději zalehl.   A přišel sen povodňový (Povodňový sen 2019) a hned ráno mi docvaklo, že se mi povodňové sny objevují v určité specifické okamžiky, a blog mi to potvrdil. Ten specifický okamžik je situace, kdy se v práci chová někdo jako idiot a mě se to dotýká. A hlavně s tím nemůžu nic dělat, a ani vyšší vedení s tím nic nedělá...

Ze soboty na neděli jsem měl relativně jednoduchý sen, kdy na létajícím koberci pronásleduji autobus jedoucí po kolejích (ano ano, jasná narážka na jedno moje video) a před nádražím pro jistotu dělám vzlet do větších výšin nad trať, což byla správná akce, která mě poslala domů..

V neděli proběhlo RVHP, ale ještě před tím bylo několikeré odházení sněhu, neboť dnes dopoledne začalo sněžit. A samozřejmě mě čekala jízda ke kostelu i na RVHP. No a protože sněžit začalo v nevhodnou chvíli, jel jsem ke kostelu i pak od kostela po zcela bílé silnici. Což znamenalo, že to tu a tam trošku klouzlo a samozřejmě před posledním výjezdem ke mě domů, který vede do relativně prudkého kopce se v protisměru proti mě klouzalo auto. Odhadoval jsem to na letní pneumatiky no a řidič byl tak šílené, že to bez rozjezdu, přímo z úpatí kopce, zkusil znovu.  Pak se naštěstí sklouzl na stranu a já mohl projet. Napoprvé...  Stačilo se rozjet z větší vzdálenosti, mít nové zimní gumy a hlavně nepanikařit v kopci. Trošku mě mrazilo, že jsem se rozjížděl a  v největší rychlosti v tom úpatí kopce zatáčet doprava, ale, prošlo to. Snad jen jedno hnané kolo se mi protočilo...

Na RVHP dvě dívky měly jiný herní názor na situaci, takže se jejich postavy popraly, což při našem pojetí znamenalo mnoho hodů než se situace vyřešila a postupně se do ní zapojili snad všichni. Kromě mě (vojáka) a kolegy (voják velitel)... Snažili jsme se plnit to, pro co jsme byli vycvičeni :-)

OMSI2: Kojetice a obrubníčky

Hurá, opět mě baví natáčet! :)

To bych mohl úplně v klidu prohlásit, protože je to pravda, konečně jsem trošku srovnaný a chce se mi experimentovat, což se projevilo volbou nového autobusu (z mého pohledu, neb jsem s ním ještě nikdy nejel a tématicky se sem hodil).

Nová verze Kojetic přinesla další várku užších uliček, které jsou dobře vyměřené pro klasické dvanáctimetrové autobusy, ale už to není to pravé ořechové pro kloubáky. Přesto jsem si projel jeden kloubový kurs (byť s chybným hlášením u zastávek Českobrodská / Gorkého jež právě rozlišuje kloubový a klasický kurs)



Opět se ale ukázalo, že mám problémy s nadjížděním, kdy to ne vždy správně dotáhnu, takže se ozve zvuk zhoupnutí se přes růžek obrubníku v prudších zatáčkách. A to docela mockrát, řekl bych. I mě to vadilo při jízdě a což teprve při kontrolním shlédnutí právě natočeného videa, kde těch hupů bylo slyšet více, než jsem čekal....

Povodňový sen 2019

Existují věci, které jsou docela zvláštní a jednou věcí, kterou do zvláštností počítám jsou povodňové sny. Zde na blogu mám z roku 2007 souhrnný zápis s povodňovými sny (Divoké sny - 12. povodně), kdy jsem měl předposlední vlnu s povodňovými sny, ale když prokliknete na tento hledací dotaz - povodňový - tak zjistíte , že tu byla vlnka i v roce 2016....

A teď tedy přišel sen nový...

Sen je v podstatě velice jednoduchý, ale hodně popisný s mnoha detaily. Díky detailům jej mohu dát do let osmdesátých minulého století...

Jen noc, prší, prší dlouho a já stojím před naším domem se synovcem. Z kopce teče docela mělký, leč široký potok. Zem už nepobírá vodu a tak teče, kudy nemá. Cožpak o to, kdyby to bylo jen "kudy", ale bohužel tady platí i "kam". Ano, teče nám k baráku a skrz barák. Docela hrozí, že suterén bude trvale zatopen a my slyšíme mojí mamku, jak zrovna něco  štrachá ve sklepě.

"Musíme postavit nějakou dočasnou hráz a pak ji zbořit" hlásám na synovce a jakýs takýs stavební materiál by na to byl - pomenší hromada škváry a i nějaké prkno by se našlo, takže když ne hráz, rak alespoň nějaké to přesměrování, aby to teklo mimo suterén, jenž je, bohužel, drobnou částí pod úrovní terénu.

Vtom kdesi na jihozápadě zahřmí. Blesk jsem neviděl, tudíž to bylo zahřmění hodně z dálky. Musela to být rána sakra silná... "No ještě tohle do toho!" řeknu naštvaně a rezignovaně zároveň. A běžíme se se synovcem schovat.

Tohle totiž není obyčejná bouřka, s touhle bouřkou lítá chlap a ty, co neleží, tak nelítostně sestřeluje.

Brzy jsme tedy v posteli, kde hraje stará černobílá televize přesně s jedním ovladačem. Nevím jestli je to zvuk nebo volič kanálů a je mi to jedno. Ležím v jediné správné poloze - na břiše - neboť s tím člověkem od bouřky "hrajeme" zvrácenou verzi hry "chodí pešek okolo, nedivej se na něho...". Ještě máme čas, v televizi běží program, na nějž můžeme bez obav koukat, který mě fakt zaujme.

Vypadá to jako TV inscenace z let šedesátých, ale tomu neodpovídají herci. Na obrazovce zrovna mladinký Tor* doprovází mladinkou Am* a jdou v noci po nějaké pěšině, kde překážejí balvany. Do toho hraje zvláštní hudba, až mi to připadá, že se chystají dělat nějaký rituál.

Jak film dopadl se už nikdy nedozvím, v televizi to prsklo a na černobílé televizi naskočil barevný obraz, kde se začaly prostřídávat po cca 10 sekundách klipy z obyčejného života lidí. Všichni jsou šťastni (chce se mi dodat: "pod vládnou člověka z blesky"). No a aby to bylo pro nás důležité, tak v levém horním růžku je napsáno cosi, a je jedno co, protože v pravém horním růžku je odpočet. Začal na osmnácti minutách a klesá. Ano ano, je čas se připravit.....

To, že na naší televizi začal běžet program jen pro nás (lidé v další části města měli jiný odpočet) mě moc nepřekvapuje, chlápek s blesky měl vždy přehled, zdali se chováme příkladně. No ano, když více jak 15  minut před svým příchodem věděl, zda se chováme příkladně...

Každopádně mi v reálu blikla souvislost  mezi povodňovým snem a reálným děním, zde se mi tedy vyplatilo si psát do blogu jak sny tak i reálné dění. Více o tom možná zítra v souhrnu....