Až mi bude někdy smutno....

Až mi bude někdy smutno, třeba pomůže tohle...

Pondělní spojení mysli

Nejprve aktuálně z dneška (z úterý) technik z konce včerejšího článku ( Shrnutí uplynulého týdne ) ještě nedorazil, ale o tom až někdy jindy. Řeknu zatím jen tolik, že problém "Subdodavatele subdodavatele" nás pěkně vypejká :-(  Technik má dorazit v 11:30, tak uvidíme

Ale k tomu spojení mysli:

Včera šel manžel I* na relativně banální operaci, ale která když by se fatálně zvrtla, mohla skončit amputací končetiny. Pokud jsem správně vyrozuměl, tak levé nohy. Samozřejmě když podepisujete papíry v nemocnici a tam se chrání před všemi možnými komplikacemi, tak se bojíte co z toho se může splnit a co se může vyrojit, pokud její muž nikdy nebyl na operaci s uspáním. Já byl požádán. abych I* navštívil ať už v práci nebo doma, prostě aby nebyla sama a měla někoho inteligentního u sebe a ne ty ksichty v práci

Pohled můj č. 1
Samozřejmě jak se nedařilo toho správného technika dohnat, tak jsem navíc(!!!) začal mít kolem půltřetí pocit, že fakt nemám být na pobočce P*, kde jsem jako "tvrdé ypsilon" naprázdno čekal na technika. Takže jsem stihl zbuzerovat pána z firmy A*, ať konečně sežene toho "subdodavatele subdodavatele", instruoval jsem službu ať mi zavolá, kdyby technik přijel "nezván nečekán a s anténou chtěl otáčet" a oběma jsem oznámil že v 16:30 jdu domů i kdyby hrom bil.  Asi jsem byl dost přesvědčivý, protože se hnuly ledy, ale o tom někdy jindy. Byl jsem ale od I* připraven opět "vystřelit" na pobočku P* kdyby technik fakt přijel a služba mě volala...

Každopádně jsem k I* dojel ve 14:58,  tedy relativně ještě včas, pokud opravdu chtěla volat manželovi či na nemocniční oddělení po 15-té hodině. Při parkování jsem si všiml, že pozdvihla obočí, když mě spatřila. Bylo ale vidět, že už tam volala a že nedostala správnou odpověď ("muž je na klasickém pokoji") takže se bála, jestli je jen na dospávacím pokoji, nebo nedejbože ještě na operaci a pak právě na mě sypala ony možné komplikace.

Nikdy jsem nevěřil, že v téhle úděsné situaci dokážu vymyslet takový vtip, který v téhle situaci plné strachu a obav dokáže I* rozesmát a na chvilku dostat na jinou kolej. A hlavně z ní získat údaj, kolikátý měl být manžel na operaci. Prý původně třetí. Tím pádem bylo jasné, že se kliďánko želvička mohla pozdržet předchozí operace, že si doktor dal "ráchpauzu"  a že ať je ráda, že manžela nezapírají stylem "z dospávacího pokoje už odjel, ale na klasický pokoj ještě nepřijel". Málem jsem schytal kopanec do rozkroku. Ale i tak jsem I* zlobil, protože  v pondělí měla narozeniny Š* a tak jsem jí chtěl (naoko) volat, ať si můj dárek vyzvedne sama ve skříni. Pak jsem zavolal doopravdy a otočil to, že Š* nemůžu říct to co chci, jinak by mi I* šlápla na nohu - I* mi na ní fakt zrovna šlápla - a popřál jí k narozeninám...

Všechny tyhle dětinské srandičky snad I* odváděly myšlení od toho, že v 16 hodin bude volat znovu. Nemusela. V 15:45 zavolal manžel a tak jsem jen hodně potichu vycouval  z dané místnosti a později odjel domů.

Pohled I*
Citace z emailu:

Opět se mi dnes potvrdilo, že jsi skutečný přítel. Těsně předtím než si přijel, jsem byla vzadu kouřit, což ti ostatně muselo dojít, když si mě viděl venku před budovou a když jsem se tam vzadu seděla, tak jsem si potichu, šeptem řekla .... Peline, prosím přijeď, potřebuju tě. No a než jsem dokouřila a obešla ani ne polovinu budovy, tak se objevila Stříbrná sršáň. Vidíš a já si myslela, že šeptám ... tak jak to že si to slyšel???? ;-)

Pohled můj č. 2

Můj pohled č. 2 začíná až dneškem, kdy jsem ráno nedohledal čtecí brýle , klíče od jedné z poboček,  a postupně se vracím po svých včerejších stopách a sbírám tyto ztráty. Samozřejmě - jak jsem měl ten pocit akutnosti výjezdu za I*, tak valná většina věcí, dokonce i další mnou nevyjmenované, byly skutečně na pobočce P*

Včerejšek jsem doma kupodivu přežil, ani mě to nenutilo do gaučingu a spánku u detektivky, ale v klidu jsem si dal večeři a pak vystřihl jedno video, které z pohledu moderování mojí jízdy považuji za zdařilejší než můj průměr. Přispěla k tomu i radost, že se mi I*podařilo vyrvat ze spárů chmur, takže jsem vystřihl ono video na první dobrou a až pak zjišťoval chyby ve videu. Zjevné byly čtyři. Ach jo.

Jinak na onen citovaný email jsem četl až dnes ráno, takže ten mě pro video neovlivnil, ale kdyby snad ano, tak byl komentář ode mě v tom videu něžnější.

No a k nadpisu - někde, ani nevím kde, jsem měl hlášku, že I* chce volat do té nemocníce kolem té 15-té hodiny, už jsem jí dnes ani nedohledal. Takže jsem si řekl, že bych měl spojit příjemné s užitečným. A uvědomuji si, že kolem třičtvrtě jsem už začal být nervózní a vypadnul jsem fakt rychle z pobočky P*, nastartoval Stříbrnou Sršáň.

A vidíte, jak to dopadlo - přijezd k I* ve stylu Fantomase z Arabely, přesně včas, přesně tak jak to mělo být. Ani ne brzy, ani ne pozdě...

A to je na tom to krásné...

Shrnutí uplynulého týdne (36/2019)

Minulý týden jsem málem zapomněl shrnout a mohu se vymlouvat na to, že:
a) ve čtvrtek v kafárně mě bodla vosa. Bolelo mě to dost,
b) v pátek se rozjela přestavba pobočky P* u jteré jsem na začátku musel být...
c) v pátek jsem odjel na akci MM* a vrátil se v neděli pozdě večer...

OMSI a opět Bratislava. Tentokrát linka 3

Z mapy Bratislava už mám docela slušnou únavu a tak vzdávám natočit linky v pořadí, jak jdou za sebou číslice. Ale linku 3 tedy ještě mám.... byť ne 3. září. Plán totiž byl že na každý den v září dám jednu tramvajovou linku tedy původně měla být linka 2 2.září, linka 3 3.září atd.



Ale alespoň jsem ji jel s NF6D a nikoliv s KT4D, těch mám pro tuto chvíli právě tak akorát dost...

Linka 2 při MS v Hokeji 2019 v OMSI

V OMSI se dá simulovat skoro cokoliv, to co jedu ve videu by šlo dokonce odsimulovat i bez toho, že autor připravil Chrono. V Bratislavě v roce 2019 totiž jezdily speciální tramvaje, aby pobraly množství cestujících kvůli MS v ledním hokeji.



Osobně jsem rád, že se mi tato jízda povedla tak, že jsem se po natočení videa mohl na sebe usmát a odměnit se nějakou tou dobrůtkou :-)

Shrnutí uplynulého týdne (35/2019)

Týden před začátkem školního roku znamená, že se objevují požadavky na dovolenou od lidí, co mají děti, ale už na ten poslední týden nemají tábor, babičku na hlídání a tak.

Znamená to ale klid od těch, co na každé uprdnutí potřebují asistenta, ale současně to občas znamená nečekané přesčasy.

Pro mě to znamenalo obojí zmíněné, leč to neplatilo na sto procent. Částečně i proto, že jsem ve čtvrtek vyhlásil SightDay a ... a přesto byl na začátku dne v práci. Poté jsem sedl na vlak a vyrazil vstříc jedné zahrádkářské kolonii, kde mě čekal oběd a pokec s kamarádkou.

Jízda vlakem má vždy svá "špecifiká" a mě se to potvrdilo už při jízdě "tam", protože jsem na nádraží dorazil v době, kdy už měl jet jen osobní vlak, ale na tabuli svítil i zpožděný rychlík. Bloumal jsem nad tím, ale nakonec zvolil původní vlak, protože rychlíkem bych tam byl dřív, ale odvoz od nádraží bych neměl...

A dobře jsem udělal, protože nádraží, kde jsem měl tento přestup, není zrovna přívětivé k sedícím, ale co chcete - nádraží v polích, kde se střetávají tratě a probíhají přestupy. Byl jsem z toho docela vyjukaný, protože se mi splnilo jedno mé Dejavu či sen - výstup na platformě jako samojediný, vlak okamžitě písknul a odjel, kamarádka nikde a teď co jako mám dělat.  A tak jsem nejprve šel po šipkách a pak s vědomím, že v mém "dejavu" jsem se točil doleva, jsem na každé další neošipkované křižovatce zatočil doleva. A skutečně jsem vyšel na denní světlo v místech, kde stál autobus náhradní dopravy (stejně jako v dejavu) ale také kolegyně s autíčkem (jako v lepší verzi dejavu)

Přímo na místě jsme si dali kafe a kamarádka prohlásila, že nad ním usínám, takže namísto toho, aby splnila hrozbu, že budu pomáhat dělat ovocné knedlíky, mě poslala zalehnout. Vím, že jsem se na posteli pootočil jen jednou... O hodinu a půl později byl oběd a já začal být použitelnější, ale pak se přiblížil můj odjezd domů. Vybral jsem si autobus a trošku jsem kamarádku zlobil, jestli ví, ze které strany jede - věděla :-)

Po příchodu na nádraží od autobusu měl jeden vlak zpoždění 60 minut a když se blížila 45. minuta zpoždění přeskočila cedule na "vlak nejede". To moc nepotěšilo, naštěstí jsem původně tímto vlakem neměl jet. Měl jsem dvě možnosti - místenkový nebo místenkový :-)

Ale domů jsem dojel, takže dobrý.

A protože by tu byl jen tento popisek čtvrtka,  zkusím popsat i úterý, i když skoro není popsat co - tedy kromě toho, že jsem byl na výjezdu v úterý já (kolega Z* má dovolenou) a vyvezl jsem i kolegyni. Ta tvrdí, že na pobočce P* ji nemají moc rádi a tak jsem jí nechal v serverovně a poprosil o mírný úklid. Bohužel tam byly rozsypané tonery, takže z pohledu prachu nic moc...

Oběd na pobočce F* proběhl v pořádku, ale naše kamarádka a kolegyně I* měla tentokrát naspěch, ani nevím jestli kvůli školení či čemu, takže jsme si jí moc neužili....

V neděli jsem opětovně zkoušel jezdit na inline bruslích, takže mám za sebou třetí půlhodinovku pokusů se nezabít. Dnes došlo i k použití ochranných pomůcek. Tedy ne že bych je nenosil při předchozích pokusech, ale dnes se střetly s asfaltem, všech šest kousků nasazujících se na končetiny.

Mohu konstatovat, že stabilita se zlepšuje a zlepšuji se. Už zkouším jezdit i do kopce, ale zatím se zasekávám a vypadám jako malé káčátko na své první procházce...

No a v neděli odpoledne proběhlo RVHP, kde jsme bojovali s příšerami, ale nasmáli jsme se, protože každý měl chuť vymýšlet alternativy děje a srandičky okolo, takže to bylo příjemné odpoledne, které venku krášlily přeháňky a bouřky s lijákem, co 30 minut nějaká přišla a aspoň pět minut ukazovala svoji sílu

OMSI2: Včerejší LIVE Stream k výročí zisku 300 odběratelů

Měl jsem 14 dnů na přípravu. Věděl jsem co chci. Přesto jsem valnou většinu přípravy dělal v pátek odpoledne...

Byla to zajímavá zkušenost, kterak jsem to stihl a měl 35 minut volna, ale pro změnu jsem měl strach z toho, že se mi nerozjede naplánovaný stream a že youtube bude protestovat,  takže jsem to začal ladit dost brzy,  abych pak zapl nahrávání 15 minut před začátkem. Tentokrát to nastaveno bylo dobře, což znamenalo, že dnes ráno jsem musel z live záznamu ostříhat ty zbytečnosti... (ve videu by měl zbýt odpočet pěti minut - pokud vidíte delší, tak youtube ještě nedokončil ten střih - trvá to i několik hodin)



Co k live dodat? Samozřejmě došlo k tomu, že jsem improvizoval, že jsem část předpřipravených věcí nepoužil (ach jo) ale že jsem stihl i něco málo vysvětlit