V úterý odpoledne jsem v práci bloumal nad monitorovacím programem na tisky, který mi prostě na pobočkách P* a F* nejde nainstalovat. Respektive jde, ale nespojí se na nadřízený server - prý "přístup odmítnut". Na to že to dělám podle obrázkového návodu, tak tam nejde nic zkazit.... Prý...
A tak jsem se musel zklidňovat večer, kdy jsme ve čtyřech lidech hráli hru Lotus a jezdili na stejné mapě s tramvajemi
https://youtu.be/9rIB8-deCTU?t=3320
.. a kolega sice má teď červenou, ale věděl, že mu velice rychle padne zelená, protože mu už několikrát padla. A skutečně padla.
Prostě a krásně: Na této křižovatce jsou krátké intervaly a nejde přejíždět takovou rychlostí, jaké tramvaje v reálu musí mít...
Další popisy minimálně k mému videu bude v některém dalším zápisku.
Zpět k dění - v podstatě až do konce týdne jsem řešil ten monitoring, dále pak automatické instalace programů z centra...
A tak mě opět ze splínu, šedi a nudy mohla vytáhnout kafárna s kamarádkou a tentokrát to šlo - bavili jsme se o změně mých plánů tak, aby šly uskutečnit i jiné plány, a použil jsem u toho sousloví "pro blaho národa". Což byla asi jediná chybka čtvrtka.
Bylo z toho totiž mírné nedorozumění, protože to vypadalo, že se uskromňuji kvůli ostatním, ale tentokrát to bylo spíše naopak, protože jsem přiohnul svoje plány tak, aby vyšly lépe. Prostě mám poskládané akce jinak a snad i lépe. To ukáže pochopitelně čas...
Sobota dopoledne byla "pro rodinu", objel jsem tradiční hřbitovy a všude se oprášil hrob a dala nová výzdoba. Do třinácti hodin zbylo dost času, takže jsem odpočíval před další akcí, kterou mělo být vyklízení garáže, kterou používá kdekdo, kromě mě. A to mi patří!
Už večer před touto akcí mi došel zajímavý hovor, že vlastně ani nemám chodit, že tam bude pomocníků dost. No a samozřejmě všichni kromě mě věděli, že se začíná o dvě hodiny dříve a v půl jedné mi zavolali, jestli náhodou mi nepatří něco, co chtěli vyhodit.
Okamžitě jsem byl obviněn zbytkem rodiny, co neuklízel, že se nestarám, flákám a další řeči. Vystartoval jsem okamžitě na místo dění. Jedna z mých sester se divila a chtěla mi kontrolovat mobil, že prý mi posílala SMSku...
Nemusím dál pokračovat, že? Celou dobu se mnou všichni komunikují na služebním čísle, i ona sestra, ale SMSku poslala na soukromé číslo, které sebou netahám každodenně a mám ho na jiném přístroji.
Zkaženou sobotu jsem si už nedokázal zlepšit, takže jsem čekal na neděli a schůzku s kamarády, tedy naše "RVHP", co není RVHP, co existovalo do roku 1990 :-)
