Problém, který je nejzásadnější, jen ten, že je jich málo, takže když podobně jako já před zjistíte, že vaše zubařka půjde do důchodu, že dokonce už deset let přesluhuje, nastane problém.
Dříve totiž u zubařů (nejenom) v našem městě fungovalo rozdělení do obvodů, takže když doktor tvrdil, že má plnou ordinaci, musel vás přijmout i kdyby hrom bil, pokud jste bydleli v jeho obvodu.
Má první změna zubaře (v dospělosti) by díky tomuto rozdělení dopadla tak, že bych jezdil přes celé město (takto dopadla moje mamka), avšak díky oné končící zubařce jsem se dostal k zubařovi, který spravoval sousední obvod. Dokud jsem měl štěstí a objevovaly se v mých ústech jen drobnosti, tak to šlo, ale...
Pak se začaly objevovat různé záněty a otoky, kterým se doktor snažil věnovat, takže jsem byl v ordinaci v průměru co deset dnů a díky tomu jsem si začal všímat časového nešvaru - pozdních příchodů na ordinaci (viz Zdravotnictví v podání "mého" zubaře a Zdravotnictví v podání "mého" zubaře II.) a podezřelých "jednodenních" nemocí. Samozřejmě občas i nějaká ta vícedenní chřipka či jiná nemoc, což mě s rozléčeným zubem začalo posílat na ošetření - v tomto případě na vyčištění problémového místa v otevřenému kanálku - k jiným doktorům. A tady jsem si všiml i jiného přístupu v léčbě, kdy "zastupující" doktor to po mechanickém "prošťouchnutí" skutečně pročistil jakousi látkou, můj stávající doktor to řešil do té doby po prošťouchnutí slovy "odsávejte si vše, co z toho vyteče". Po mé otázce mi to pak taky jednou propláchl, ale už jsem cítil, že je něco špatně. Mimo jiné proto, že léčil právě ten jeden zub a mezitím odcházel druhý
To mě ještě v roce 2010 přimělo shánět jiného doktora oficiální cestou a snažila se také i mamka, které dojíždění přes celé město a pak ještě chůze do kopce k zubařovi (mě to trvalo 5 minut ostrou chůzí, mamce s bolavou nohou o dost déle) začalo unavovat, avšak jediný tehdy oficiálně dostupný zubař s volnou ordinací byl 30km daleko.
Pak se v našem městě otevřela nová ordinace nejprve s jedním a pak i s druhým zubařem, mamka se k nim přehlásila, měla to blíž k zubaři než já, ale co mi to popisovala, tak se mi nepozdávalo. Když si totiž začínající doktoři vystaví ordinaci v místě, kde nikdy nebyla, vybaví ji drahými přístroji a pak důchodkyním nabízí zásahy, které jsou drahé a pojišťovna je neplatí - tak je něco špatně. Nepřešel jsem.
To až teď v září se ucho utrhlo a já od svého doktora slyšel, že už je vše OK a mám se objednat v lednu, přestože jsem si byl jist, že o 14 či 21 dnů dříve mi diagnostikoval a do papírů poznačil místa s kazy, o kterých prohlásil, že je musíme při příštím sezení řešit. Až doteď jsem to bral, protože tento doktor prostě řešil "jeden zub týdně". Co se v mých ústech změnilo? Preventivně jsem se optal "takže k řešení teď není nic?". Odpověď po nahlédnutí do papírů byla stručná: "Ne"....
Ke své současné zubařce tedy chodím od října, její první počin byl ten, že mi přeléčila zub, který mi předchozí zubař léčil jako poslední a udělala to způsobem, který dle předchozího zubaře nešel za žádných okolností. Zubařka mi bere zuby po dvou až třech (tři, když je malý zásah u zubů blízko sebe) a předělala mi další plombu od předchozího zubaře ("to vám přeci muselo vadit?")...
Mamka měla letos také problém, protože její ordinaci v červnu zavřeli s cedulí "stěhování", takže se zdánlivě naplnila má slova, že se něco semele, ale právě kvůli tomu slovu "stěhování" se nevzrušovala, byla objednána na listopad, co by se mohlo semlít? Dnes byla v nové ordinaci a tam dostala vynadáno, že to nebylo stěhování, nýbrž předání pacientů, že se měla objednat znovu. Byla tam s ní má sestra a ani té se nelíbilo to, že tato nová ordinace nemá smlouvu se žádnou(!!!) pojišťovnou, tudíž za vše se platí. Nu ano, tohle je totiž ordinace "pro horních deset tisíc", kteří si mohou dovolit platit sumy za bílé plomby a nadstandartní péči, jak sestra zjistila různým dotazováním a zvídavým okem. Sestra pak dokázala díky svým kontaktům zjistit, že v prosinci začíná kdesi ordinovat doktor s vietnamsky znějícím příjmením, takže to tam mamce rovnou domluvila....
Dnes mě rozbila jiná věc - když mi doktor nechával dělat korunku, trvalo to 14 dnů až tři týdny, dnes mi doktorka řekla po dodělání otisků: "Přijďte ve čtvrtek - tento čtvrtek" Hlavou mi projelo: "Cože!?!? Za dva dny?!?". Jo a opět mi udělala (zatím jen provizorně) něco s dalším zubem, který předchozímu doktorovi už nestál za další opravu či záchranu.
Jak já, tak i mamka tedy v současné době zřejmě máme zubaře. Minimálně já si však změnu zubaře ještě minimálně jednou užiji - vím totiž, že má současná doktorka už je v důchodovém věku...
