Poslední shrnutí uplynulého týdne, jednoho pracovníka, jedné firmy
Jak jsem psal už dříve, končím s pravidelnými souhrny svých týdnů. neboť vyznívaly a vyznívají poměrně negativně, čehož se chci zbavit - chci býti pozitivní. Jenže v popiscích mi to pozitivní nějak nejde najít.
I když třeba pondělí, jež bylo sváteční, tak trošku bylo i pro mě sváteční. By klid i pohoda. Pak přijeli nějací ti hosté, takže jsem se s nimi (bohužel) pronudil do podvečerních hodin. Tedy já pronudil, oni prospali, panžto část z nich přijela po své noční směně. A kdyby večer nefoukal silný vichr, byl bych spokojenější.
No a právě vichr mi zkomplikoval mé dovolenkové úterý. Přišel telefonát z oddělení Z* že nejede databázový server a nikdo z našeho oddělení není k dosažení. Svůj rekord v rychlovstávání, oblékání a úprku na autobus jsem sice nepřekonal, ale zpocený jsem byl až hanba. Když jsem byl už v práci a v pracovním lítání kolem toho serveru, tak proti mě šel kolega Z*, v poklidu, s koblížkou v ruce a hrnkem s nasypaným kafem, divže se nedivil, proč jsem tak zpocený a vyděšený.
V tu chvíli jsem si vzpomněl na vtip, jaké typy mužů snášejí ženy v "den tety Vilmy" - jen jeden - politého benzínem a zapáleného.
Každopádně tou dobou už server najížděl, takže jsem ho pozdravil slovy "nevolal ti někdo?" a klusal do serverovny podívat se, proč to najíždění trvá tak dlouho. (běžel automatický CheckDisk)
Ve středu jsem si kutal na videích z OMSI a na OMSI samém, protože mě začaly bavit tzv. "vesnické" nebo meziměstské mapy a současně jsem kutal i na kvalitě vidí, neboť má videa jsou místy taková jakoby mázlá, či chcete-li nezaostřená.
Ve čtvrtek jsem musel jít do práce, neboť kolega si nebyl jist, zdali jedno z našich zařízení, jež máme na pobočkách A*, B*, a F*, dokáže přenastavit, tak jsem mu to šel na jednom předvést. Ale po chvilce jsem mohl jít domů. Tam jsem opět kutil do OMSI až mi málem ujel spoj, jež mě měl odvézt do kafárny za I*.
Tentokrát kafárna s I* dopadla relativně dobře, až na dva body - kocourek a operace. Druhý z bodů se v podstatě vyřeší sám do nějakých takových 14-ti dnů, ale co s tím prvním... Těžko radit, protože s oním kocourkem nejsem osobně, ale projevuje se u něj problém, jež vzniknul přestěhováním a zaražením vycházek. Ano, nalezl jsem jakýsi článek, kde se hovoří o kočičích feromonech v zásuvce, o hraní si s kocourkem atd., atd. Jestli ale pomůže...
Odpoledne jsem si střihl další kafárnu, tentokrát chlapskou, kde všichni účasstníci alespoň chvilku byli programátoři, tj. včetně mě. A bylo o čem kecat 180minut a nad třemi pivky...
V pátek jsem opět klusnul do práce a stalo se očekávatelné - jako každý rok si zablbnula docházka, protože v tomto týdnu už je 1. ledna, takže od úterka ukazovala docházka nesmyslnou chybovou hlášku. Ale přišly na to dvě vedoucí z X vedoucích až dneska. A pak rekonfigurace dalšího zařízení, co pro změnu já dělám s někým za zády. V podstatě jen potřebuji, aby mi dělal kontrolu "čtyř očí"
Odpoledne mě čekala vycházka s psíkem (ten, o němž je mi tvrzeno, že ho zdědím a jež se ke mě lísá víc než k budoucím pozůstalým) a následně přenos dat ze starého do nového telefonu a nějaké to nastavování počítače. A taky stolní hry....
Sobota byla poklidná, zhruba v 15 hodin šly rolety v mém pokoji dolů, ťufal jsem písmenka do počítače a hrál hry, či ve vedlejším pokoji sledoval televizi (jen dva vybrané pořady) a připil si s mamkou...
Neděle znamenala jen překontrolování výpočtu statistik v práci. Přeci jen - roční statistiky jsou roční statistiky. Ty musí sedět proti měsíčním statistikám...
