Tak už zase dopisuji zápisek na poslední chvíli. Je neděle, už zase tma, po dešti a já začínám vzpomínat na to, co bylo.
Asi největší v tomto týdnu bylo to, že jsem vyráběl hromadu videí na Youtube a teď zrovna vrhám všechna data právě na YT, takže budu moci odjet na dovolenou a videa budou naskakovat, takže diváci budou mít na co koukat, alespoň 2x týdně. I když v následujícím týdnu budou videa opět z Bratislavy a tentokrát nebudou hezká.
Oni tedy nebyly hezká ani teď v neděli, protože první, tramvajové, video jsem páchal na poslední chvíli a vůbec se mi nepovedlo, a to jenom kvluli tomu, že jsem si "rozházel" OMSI při neúspěšném nahrávání Fiktivní Unhoště. Ale to jsem nakonec taky dal do provozu.
Dění kolem mě bylo taky dost - v práci dotahuji věci, které nechci předávat kolegům, neb dovolená se opravdu blíží, občas bych některé kolegy klepl za uši jako králíky, ale když už nic, tak máme zpět náš hlavní server, který údajně kulhal na dvě RAMky a proto dělal neplechu. Přivezli ho v pátek ve 12 hodin, takže jsme jej nijak moc neoživovali, nechali jsme ho běhat naprázdno. Uvidíme v pondělí.
Ve čtvrtek měla být kafárna, ale kolegyně a kamarádka v jedné osobě usoudila, že potřebuji velkou masáž. Potřeboval jsem ji, doma jsem konečně po ulehnutí na zádech do postele necítil žádnou bolest. Ráno po masáži ano, to jsem si připadal, jako by mi do levého boku vjel buldozer, ale večer už to bylo v pořádku. Ale to se mi po masáži děje, že se ozve nějaká část těla, jenž byla navrácena k normálu a nelíbí se jí to...
Problém je, že mi chyběla klasická náplň naší kafárny a podobně tak cítila i I*. Je jasné, co budeme dělat příští týden.... :-)
Ale ještě jedna věc stojí za zaznamenání - chystal jsem se na kolečkové brusle, na tzv. inline. V pátek mi to nevyšlo, to jsem byl v práci tak dlouho, až se i uklízečka, jež obvykle kóduje, divila. Další možnost jsem si plánoval na sobotní ráno, ale to mi zase zhatila rodina, a později jsem už dělal videa, protože v horku, které začlo panovat, se mi nechtělo.
Volba padla na neděli, na tu chvíli, kdy čekám na mamku u kostela, abych ji odvezl domů. Protáhl jsem si ji tak, že s prvními tóny varhan jsem dojel na parkoviště a celou dobu mše se pokoušel jezdit na místním plácku. Tedy pokoušel jezdit, cha :-( To zní opravdu nadneseně....
Zjistil jsem hodně rychle dvě věci - jednak jsem neustále chtěl padat dozadu a podjížděly mi nohy, jednak jsem fakt dlouho nestál na bruslích (základní škola, čtvrtá třída ???), takže jsem leccos zapomněl. A co na tom, že předtím to byly brusle klasické, tedy na led. O tři minutky později jsem si poprvé utahoval přezky a tkaničky na mých nových bruslích a pak ještě dvakrát, neustále jsem měl pocit, že se mi vrklá noha...
Další zjištěná věc byla ta, že jsem totálně z formy, protože 30 minut pokusů o rozjezdy, brzdění a nouzových odskoků do trávy na mě bylo moc. Zpocený jsem byl taky relativně dost a nějaké bolístky od svalů taky byly.
Odpoledne jsem seděl u počítače a opět dotahoval ona mnohokrát zmiňovaná videa, načež jsem měl dojem , že opět stojím na bruslích a kinklám se na nich u počítače. Hodně nepříjemné to bylo, musel jsem se na chvilku opřít do mého křesla u PC
